Mycophenolat mofetil sandoz

V experimentálních modelech nebyl mofetil-mykofenolát tumorigenní. Nejvyšší testovaná dávka ve studiích
karcinogenicity na zvířatech vedla k přibližně 2 až 3krát vyšší systémové expozici (AUC nebo Cmax), než je
pozorována u pacientů s transplantací ledvin při doporučené klinické dávce 2 g/den a k 1,3krát až 2krát vyšší
systémové expozici (AUC nebo Cmax), než je pozorována u pacientů s transplantací srdce při doporučené
klinické dávce 3 g/den.
Dvě hodnocení genotoxicity (test in vitro na myším lymfomu a in vivo mikronukleový test na myší kostní
dřeni) ukázaly potenciál mofetil-mykofenolátu navodit chromozomální aberace. Tyto účinky mohou mít
vztah k farmakodynamickému mechanismu účinku, tj. k inhibici syntézy nukleotidů v citlivých buňkách.
Jiné in vitro testy k detekci genové mutace genotoxickou aktivitu neprokázaly.
Mofetil-mykofenolát neměl žádný účinek na fertilitu potkaních samců v perorálních dávkách do
20 mg/kg/den. Systémová expozice při této dávce představuje 2 -3krát vyšší klinickou expozici, než je
expozice při doporučené klinické dávce 2 g/den u pacientů s transplantací ledviny a 1,3krát až 2krát větší
klinickou expozici, než je expozice při doporučené klinické dávce 3 g/den u pacientů s transplantací srdce.

Ve studii plodnosti a reprodukce samic provedené na potkanech navodily perorální dávky 4,5 mg/kg/den
malformace (včetně anoftalmie, agnatie a hydrocefalie) v první generaci potomků za nepřítomnosti
materiální toxicity. Systémová expozice při této dávce představuje přibližně 0,5krát větší klinickou expozici,
než je expozice při doporučené klinické dávce 2 g/den u pacientů s transplantací ledviny a přibližně 0,3krát
větší klinickou expozici, než je expozice při doporučené klinické dávce 3 g/den u pacientů s transplantací
srdce. U matek ani u následné generace nebyly evidentní žádné účinky na plodnost nebo reprodukční
parametry.
V teratologických studiích na potkanech a králících se u potkanů vyskytly resorpce plodu a malformace při
dávce 6 mg/kg/den (včetně anoftalmie, agnatie a hydrocefalie) a u králíků při dávce 90 mg/kg/den (včetně
kardiovaskulárních anomálií a anomálií ledvin, jako je ectopia cordis a ektopické ledviny, a bránicová
a umbilikální hernie), a to za nepřítomnosti toxicity pro matku. Systémová expozice při těchto hladinách je
přibližně odpovídající nebo menší než 0,5 násobek klinické expozice při doporučené klinické dávce 2 g/den
u pacientů s transplantací ledviny a přibližně 0,3 násobek klinické expozice při doporučené klinické dávce
g/den u pacientů s transplantací srdce (viz bod 4.6.)
V toxikologických studiích provedených s mofetil-mykofenolátem na potkanech, myších, psech a opicích
byly primárně postiženy orgány krvetvorby a lymfoidní systém. Tyto účinky se objevily při hladinách
systémové expozice, které jsou ekvivalentní nebo nižší než klinická expozice při doporučené klinické dávce
g/den u příjemců ledviny. Gastrointestinální účinky byly pozorovány u psů při hladinách systémové
expozice, které jsou ekvivalentní nebo nižší než klinická expozice při doporučené dávce. Gastrointestinální
účinky a účinky na ledviny konzistentní s dehydratací byly při nejvyšší dávce rovněž pozorovány u opic
(hladiny systémové expozice rovné nebo vyšší než při klinické expozici). Profil neklinické toxicity mofetil-
mykofenolátu se jeví konzistentní s nežádoucími příhodami pozorovanými při klinických hodnoceních na
lidech, která pro populaci pacientů nyní poskytují relevantnější bezpečnostní údaje (viz bod 4.8).