Clarithromycin - teva

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy
ATC kód: J01F A
Mechanismus účinku
Klarithromycin je polosyntetický derivát erythromycinu A. Jeho antibakteriální účinek je
důsledkem vazby na 50 S ribosomální podjednotku citlivých baktérií a potlačení syntézy
proteinů. Je vysoce účinný proti širokému spektru aerobních a anaerobních grampozitivních a
gramnegativních organismů. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) klarithromycinu jsou
obecně dvakrát nižší než MIC erythromycinu.

14-hydroxymetabolit klarithromycinu má rovněž antimikrobiální účinek. Minimální inhibiční
koncentrace tohoto metabolitu jsou rovny minimálním inhibičním koncentracím výchozí

sloučeniny nebo jsou dvakrát vyšší. Výjimkou je H. influenzae, kde je 14-hydroxymetabolit
dvakrát účinnější než výchozí sloučenina.

PK/PD vztah
Klarithromycin je intenzivně distribuován do tělesných tkání a tekutin. Vzhledem k vysoké
penetraci tkáně je intracelulární koncentrace vyšší než sérová koncentrace. Koncentrace
klarithromycinu v tonzilách a celé plicní tkáni jsou 2 až 6krát vyšší než koncentrace pozorované
v séru. Koncentrace v tkáních a séru pozorované ve studiích s tabletami s okamžitým
uvolňováním jsou uvedeny níže.

Průměrná koncentrace klarithromycinu [250 mg BID]
Typ tkáně Tkáň Sérum
Tonzily 1,6 μg/g 0,8 μg/ml
Plíce 8,8 μg/g 1,7 μg/ml

Klaritromycin se rozsáhle akumuloval v alveolárních makrofázích (AM), přičemž hladiny AM
byly u většiny subjektů přibližně 100 až 600krát vyšší než v plazmě a 4 až 18krát vyšší než
v tekutině z epiteliální výstelky. Zatímco koncentrace 14(R)-hydroxyklarithromycinu v AM
nebyly u některých subjektů kvantifikovatelné a byly spíše variabilní, hladiny AM byly obecně
podobné pro tablety s řízeným uvolňováním a pro tablety s okamžitým uvolňováním.
Koncentrace v AM byly vyšší než v plazmě, ale akumulace byla nižší u metabolitu než u
původního klarithromycinu.

Mechanismy rezistence
Mechanismy rezistence na makrolidy zahrnují změnu cílového místa pro antibiotikum nebo jsou
založeny na modifikaci a/nebo aktivním vyplavení antibiotika. Rozvoj rezistence mohou
zprostředkovat plazmidy nebo chromozomy, rezistence může být indukovaná nebo existovat
konstitučně. Bakterie rezistentní na makrolidy vytvářejí enzymy, které způsobují methylaci
reziduálního adeninu na ribozomální RNA a následně inhibici vazby antibiotik na ribozomy.
Organismy rezistentní na makrolidy jsou obecně zkříženě rezistentní na linkosamidy a
streptogramin B v důsledku methylace ribosomálního vazebného místa. Klarithromycin rovněž
patří mezi silné induktory tohoto enzymu. Makrolidy mají navíc bakteriostatický účinek
v důsledku inhibice peptidyltransferázy ribosomů.

Mezi klarithromycinem, erythromycinem a azithromycinem existuje úplná zkřížená rezistence.
Stafylokoky rezistentní na methicilin a Streptococcus pneumoniae rezistentní na penicilin jsou
rovněž rezistentní na makrolidy jako je klarithromycin.

Hraniční hodnoty dle EUCAST v.12.0; 2022
Následující hraniční hodnoty pro klarithromycin oddělující citlivé organismy od organismů
rezistentních byly stanoveny Evropským výborem pro testování antimikrobiální citlivosti
(EUCAST).

Hraniční hodnoty
Mikroorganismus Citlivý Rezistentní
Staphylococcus spp.1 ≤ 1 mg/l > 2 mg/l
Streptococcus spp. 1 (skupiny A, B, C and G) ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Streptococcus pneumoniae 1 ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Moraxella catarrhalis 1 ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Helicobacter pylori ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Erythromycin lze použít ke stanovení citlivosti na klarithromycin.

Citlivost
Prevalence získané rezistence u vybraného druhu se může lišit podle zeměpisné lokality a času a
zejména při léčbě těžkých infekcí je vhodné mít k dispozici lokální informace o rezistenci. Podle

potřeby je nutná konzultace s odborníkem v případě, že místní prevalence rezistence je taková, že
povaha agens je přinejmenším u některých typů infekcí nejasná.

Kategorie 1: citlivé organismy
Grampozitivní Gramnegativní Ostatní
Listeria monocytogenes
Clostridium perfringens
Peptococcus niger
Proprionibacterium acnes
Streptococcus skupiny F
Bordetella pertussis
Haemophilus
influenzae§ Legionella
pneumophila
Moraxella catarrhalis
Pasteurella multocida
Borrelia burgdorferi
Chlamydia pneumoniae
(TWAR)
Chlamydia trachomatis
Mycobacterium avium
Mycobacterium chelonae
Mycobacterium fortuitum
Mycobacterium intracellulare
Mycobacterium kansasii
Mycobacterium leprae
Mycoplasma pneumoniae
Kategorie 2: organismy, pro které může být získaná rezistence problematická #
Staphylococcus aureus (rezistentní nebo
citlivé* na meticilin) +
Stafylokoky koaguláza negativní +
Streptococcus pneumoniae +
Streptococcus pyogenes *
Streptoccoccus skupiny B, C, G
Streptococcus spp.

Kategorie 3: přirozeně rezistentní organismy
Enterobacteriaceae
Gramnegativní tyčinky nefermentující laktózu

* druhy, proti kterým byla účinnost prokázána v klinických studiích (pokud jsou citlivé)
§ Hraniční hodnoty pro makrolidy a příbuzná antibiotika byly nastaveny tak, aby bylo možné
kategorizovat H. influenzae divokého typu jako přechodný stupeň
+ Označuje druhy, u kterých byla pozorována vysoká míra rezistence (tj. vyšší než 50 %) v jedné nebo
více oblastech/zemích/regionech EU
#≥ 10% rezistence alespoň v jedné zemi Evropské unie