Amlodipin zentiva k.s.

Farmakoterapeutická skupina: blokátory kalciových kanálů, selektivní blokátory kalciových kanálů
s převážně vaskulárním účinkem.
ATC kód: C08CA01.

Mechanismus působení
Amlodipin je inhibitor vstupu kalciových iontů ze skupiny dihydropyridinů (blokátor pomalých
kalciových kanálů nebo antagonista kalciových iontů) a inhibuje tak membránový transport
kalciových iontů do srdce a hladkého svalstva cévních stěn.

Mechanismus antihypertenzního účinku amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního účinku na
hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, kterým amlodipin vyvolává ústup anginózních
bolestí, nebyl dosud zcela popsán; je však známo, že amlodipin omezuje celkovou ischemickou zátěž
srdečního svalu dvěma mechanismy:
- Amlodipin rozšiřuje periferní arterioly, a tak snižuje celkový periferní odpor („afterload“), proti
němuž musí srdce krev pumpovat. Protože srdeční frekvence zůstává stabilní, toto snížení
zátěže srdce vede ke snížení spotřeby energie a nároků srdečního svalu na množství kyslíku.
- Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně i rozšíření hlavních koronárních
artérií a koronárních arteriol, a to jak v normální oblasti, tak v oblasti ischemické. Toto
rozšíření u pacientů se spazmem koronárních arterií (Prinzmetalova nebo variantní angina
pectoris) zvyšuje přívod kyslíku do srdečního svalu.

U pacientů s hypertenzí při podávání amlodipinu jedenkrát denně došlo ke klinicky signifikantnímu
snížení krevního tlaku v průběhu 24 hodin, a to jak v leže tak ve stoje. Díky pomalému nástupu účinku
nedochází při podávání amlodipinu k akutní hypotenzi.
U pacientů s anginou pectoris se při podávání amlodipinu jedenkrát denně prodlužuje celkový čas
tolerance tělesné zátěže, čas do výskytu anginózní bolesti a čas do 1mm deprese segmentu ST na
EKG, a snižuje jak frekvence výskytu záchvatů anginy pectoris, tak spotřeba tablet glycerol-trinitrát.
Po podání amlodipinu nebyly zjištěny žádné nežádoucí metabolické účinky nebo změny
plazmatických koncentrací lipidů a použití amlodipinu je tak možné u pacientů s astmatem, diabetem
a dnou.

Použití u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS)
Účinnost amlodipinu v prevenci klinických příhod u pacientů s ischemickou chorobou srdeční byla
zhodnocena v nezávislé, multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované
studii u 1997 pacientů (CAMELOT - Comparison of Amlodipine vs. Enalapril to Limit Occurrences
of Thrombosis, tj. srovnání amlodipin vs. enalapril v omezení výskytu trombózy). Kromě standardního
podávání statinů, beta-blokátorů, diuretik a kyseliny acetylsalicylové bylo z těchto pacientů 663 léčeno
5–10 mg amlodipinu, 673 bylo léčeno 10-20 mg enalaprilu, a 655 bylo léčeno placebem, po dobu
dvou let. Hlavní výsledky účinnosti jsou popsány v tabulce 1. Výsledky ukazují, že léčba amlodipinem
je spojena s méně častou hospitalizací pacientů z důvodu anginy pectoris a koronární revaskularizaci u
pacientů s ischemickou chorobou srdeční.


Tabulka 1: Incidence signifikantních klinických výsledků studie CAMELOT
Výskyt kardiovaskulárních příhod v (%), amlodipin/placebo
Výsledky amlodipin placebo enalapril poměr 爀楺楫 
(95% 䍉⤀ 
瀀ⴀ桯摮潴愀 
Primární cílový parametr 
歡爀摩潶愀猀歵氀爀滭 
př桯摹 
ᄀ〠⠀ᆭⰀ㘩 ᆬㄠ⠀(社)Ⰰㄩ ᆪ㘠⠀(日)Ⰰ(十) 〬⠀〬54ⴀ〬㠸⤀ 
〬〰㌀ 
Jednotlivé komponenty

koronární
revaskularizace
78 (11,8) 103 (15,7) 95 (14,1) 〬㜳 
⠀〬㔀4ⴀ0,98) 
〬〳 
桯猀灩琀愀氀椀穡挀攠 
稀 důvodů anginy
pectoris
51 (7,7) 84 (12,8) 㠶
ᄁⰀ㠩 　Ⰰ㔸 
(0,41-0,82)
0,nefatální infarkt
myokardu
14 ⠀(水)㄀⤀ ㄀9 (2,9) ᄀ
ㄬ㘩 〬㜳 
⠀〬㌷ⴀ1,46) 
　Ⰰ㌷ 
揩瘀渀漀稀欀潶 
příhoda 湥扯 吀䤀䄀 
(0,9) ᄁ
ㄬ㠩 㠀 ⠀ㄬ(十) 〬㔰 
(0,19ⴀㄬ㌲⤀ 
〬ᆬ 
歡爀摩潶愀猀歵氀爀渀
切浲瓭 
㔠⠀〬㠩 (一)⠀〬㌩ 㔠⠀〬㜩 2,⠰,48ⴀᄁⰀ㜩 
〬(祝) 
桯猀灩琀愀氀椀穡挀攠
稀 důvodu M卓 
㌠⠀　Ⰰ㔩 㔠⠀〬㠩 4 (0,6) 0,(0,14ⴀ(水)47⤀ 
0,爀攀獵獣椀琀潶湡 
猀rdeční zásta癡 
　 4 (0,6) ㄠ⠀〬ㄩ 一euplatňuje
獥 
0,湯瘀盽خي猀歹琀 
潮攀洀漀cnění
periferních cév
(0,8) 2 (0,3) 8 (1,2) 2,(0,50-13,4)
0,娀歲愀琀歹㨀⁍匀匀ⴀměstnavé srdeční selhání, CI-interval spolehlivosti, TIA-tranzitorní ischemická ataka.

Použití u pacientů se srdečním selháním
Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie založené na zátěžové zkoušce u pacientů se
srdečním selháním NYHA tříd II až IV ukázaly, že amlodipin nevede ke zhoršení klinického stavu
posuzovaného pomocí tolerance tělesné zátěže, ejekční frakce levé komory a klinické
symptomatologie.
Ze studie kontrolované placebem (PRAISE) navržené pro hodnocení pacientů se srdečním selháním
NYHA tříd III a IV léčených digoxinem, diuretiky a ACE inhibitory vyplynulo, že amlodipin
nezvyšuje riziko úmrtí ani riziko kombinace morbidity a mortality se srdečním selháním.
V následující, dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u pacientů se
srdečním selháním NYHA tříd III a IV bez klinických příznaků, nebo bez objektivního nálezu
svědčícího pro probíhající ischemickou chorobu, kteří užívali stabilní dávky ACE inhibitorů, digitalisu
a diuretik, neměl amlodipin žádný vliv na celkovou kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné skupině
pacientů bylo užívání amlodipinu spojeno s vyšším výskytem plicního edému.

Studie hodnotící preventivní léčbu infarktu myokardu (ALLHAT)
Randomizovaná dvojitě zaslepená studie morbidity a mortality (ALLHAT - Antihypertensive and
Lipid-Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial), byla navržena pro srovnání novějších
lékových terapií: amlodipinu v dávce 2,5–10 mg/den (blokátor kalciového kanálu) nebo lisinoprilu
v dávce 10–40 mg/den (ACE inhibitor) jako léky první volby, s léčbou thiazidovým diuretikem
chlortalidonem 12,5–25 mg/den u pacientů s mírnou až středně těžkou hypertenzí.
Celkem 33 357 hypertenzních pacientů od 55 let věku, bylo randomizováno a sledováno po
průměrnou dobu 4,9 let. Pacienti měli nejméně jeden přidružený rizikový faktor ischemické choroby
srdeční a to včetně předchozího infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody (> 6 měsíců před
zařazením do studie), nebo zjištěné jiné aterosklerotické onemocnění (celkově 51,5 %), diabetes 2.
typu (36,1 %), hladinu cholesterolu HDL-C < 35 mg/dl (11,6 %), elektrokardiogramem nebo

echokardiografem diagnostikovanou hypertrofii levé komory srdeční (20,9 %), kouření cigaret v době
studie (21,9 %).
Primární cílový parametr byl souborem fatální ischemické choroby srdeční nebo nefatálního infarktu
myokardu. V primárním cílovém parametru nebyl žádný signifikantní rozdíl mezi terapií založenou na
amlodipinu a terapií založenou na chlortalidonu: RR 0,98; 95% CI (0,90–1,07) p=0,65. Mezi
sekundárními cílovými parametry, incidence srdečního selhání (součást kombinovaného
kardiovaskulárního cílového parametru) byla signifikantně vyšší ve skupině amlodipinu než ve
skupině chlortalidonu (10,2 % vs. 7,7 %, RR 1,38; 95% CI [1,25–1,52] p < 0,001). Avšak v mortalitě
z jakékoliv příčiny, nebyl žádný signifikantní rozdíl mezi terapií založenou na amlodipinu a terapií
založenou na chlortalidonu. RR 0,96; 95% CI [0,89–1,02] p = 0,20.

Pediatricka populace (od 6 let věku)
Ve studii, která zahrnovala 268 dětí ve věku 6-17 let většinou se sekundární hypertenzí, byla
porovnávána dávka 2,5 mg a 5 mg amlodipinu s placebem, se prokázalo, že obě dávky významně
snižují systolický tlak krve v porovnání s placebem. Rozdíl mezi oběma dávkami nebyl statisticky
významný. Dlouhodobé účinky amlodipinu na růst, pubertu a celkový vývoj nebyly studovány.
Dlouhodobá účinnost terapie amlodipinem v dětství na snížení kardiovaskulární morbidity a mortality
v dospělosti také nebyla dosud stanovena.