Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Biofenac 100 mg potahované tablety
Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Biofenac 100 mg potahované tablety:
Jedna tableta obsahuje aceclofenacum 100 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi:
Jeden sáček obsahuje aceclofenacum 100 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: jeden sáček obsahuje sorbitol 2,64 g (E 420) a aspartam 0,01 g
(E 951).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Biofenac 100 mg potahované tablety:
Potahované tablety.
Bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru 8 mm, na jedné straně vyraženo „A“, druhá
strana bez vyražení.
Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi:
Prášek pro perorální suspenzi.
Bílý nebo krémově bílý prášek s vůní typickou pro použité esence.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Symptomatická léčba bolesti a zánětu při osteoartróze, revmatoidní artritidě a ankylozující
spondylitidě.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Maximální doporučená dávka je 200 mg denně, užitá jako dvě oddělené dávky po 100 mg, jedna
tableta nebo sáček ráno a večer.
Starší pacienti
Obecně není třeba dávky snižovat, nicméně je třeba vzít v úvahu opatření pro použití v bodu 4.4.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost u dětí a dospívajících nebyla dosud stanovena.
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až střední poruchou funkce jater je třeba dávky aceklofenaku snížit. Doporučená
počáteční dávka je 100 mg denně.
Porucha funkce ledvin
Nejsou k dispozici údaje o nutnosti úpravy dávky aceklofenaku u pacientů s mírnou poruchou funkce
ledvin, ale u těchto pacientů je doporučena opatrnost.
Výskyt nežádoucích účinků může být minimalizován podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší
dobu nutnou ke zlepšení symptomů (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Způsob podání
Přípravek Biofenac 100 mg potahované tablety je určen k perorálnímu podání a je potřeba jej zapít
alespoň polovinou sklenice tekutiny. Přípravek Biofenac 100 mg potahované tablety je možné užívat
s jídlem.
Přípravek Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi:
Obsah sáčku je třeba rozpustit ve 40 – 60 ml vody a ihned vypít. Přípravek Biofenac 100 mg prášek
pro perorální suspenzi je možné užívat s jídlem.
4.3 Kontraindikace
Aceklofenak je kontraindikovaný v následujících situacích:
− pacienti s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v
bodě 6.1;
− pacienti, u kterých látky s podobným účinkem (např. kyselina acetylsalicylová nebo jiné
NSAIDs) vyvolávají astmatický záchvat, bronchospasmus, akutní rinitidu nebo kopřivku nebo
pacienti s hypersenzitivitou na tyto látky;
− pacienti s aktivním krvácením nebo poruchami krevní srážlivosti;
− pacienti, kteří mají v anamnéze gastrointestinální krvácení nebo perforaci ve vztahu
k předchozí léčbě NSAIDs;
− pacienti s aktivním peptickým vředem/krvácením nebo rekurentním peptickým
vředem/krvácením v anamnéze (dvě nebo více jasných epizod prokázané ulcerace nebo
krvácení);
− pacienti s prokázaným městnavým srdečním selháním (NYHA II-IV), ischemickou chorobou
srdeční, periferním arteriálním onemocněním a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním;
− pacienti se závažnou poruchou funkce jater nebo ledvin;
− během posledních tří měsíců těhotenství (viz bod 4.6).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Je třeba se vyhnout současnému užití přípravku Biofenac a NSAIDs, včetně selektivních inhibitorů
cyklooxygenázy-2.
Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány použitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu
nutnou ke zlepšení symptomů (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární rizika níže).
Gastrointestinální účinky:
V souvislosti s NSAIDs bylo kdykoli během léčby hlášeno gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo
perforace s varovnými příznaky nebo bez nich, u pacientů s předchozí anamnézou vážných
gastrointestinálních příhod nebo bez nich. Mohou být smrtelné.
Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerace nebo perforace se zvyšuje se zvyšující se dávkou
NSAIDs, u pacientů s vředovou chorobou v anamnéze, zvláště pokud byla komplikovaná krvácením
nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších pacientů. U těchto pacientů je třeba začít léčbu s nejnižší
možnou dávkou. U těchto pacientů a také u pacientů vyžadujících současnou léčbu nízkými dávkami
kyseliny acetylsalicylové nebo jinými léky, které mohou zvyšovat gastrointestinální riziko (viz níže a
bod 4.5), je třeba zvážit současné podávání protektivní léčby (např. misoprostol nebo inhibitory
protonové pumpy).
Pacienti s gastrointestinální toxicitou v anamnéze, zvláště pokud jsou vyššího věku, by měli hlásit
jakékoli neobvyklé abdominální příznaky (zvláště gastrointestinální krvácení), a to obzvláště na
začátku léčby. Je třeba opatrnosti u pacientů léčených současně léky, které mohou zvyšovat riziko
ulcerace a krvácení, jako jsou systémové kortikosteroidy, antikoagulancia, jako je warfarin, SSRI nebo
antiagregační látky nebo jako je kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).
Pokud se u pacientů léčených přípravkem Biofenac objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace,
léčbu je třeba vysadit.
NSAIDs je třeba podávat s opatrností a pod pečlivým lékařským dohledem pacientům s příznaky
svědčícími o gastrointestinálním onemocnění horní nebo dolní části gastrointestinálního traktu, s
anamnézou vyvolávající podezření na gastrointestinální ulcerace, krvácení nebo perforace, ulcerózní
kolitidu, Crohnovu chorobu, a pacientům s hemoragickou diatézou nebo s hematologickými
poruchami, protože může dojít k jejich exacerbaci (viz bod 4.8).
Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky:
V souvislosti s NSAIDs byla hlášena retence tekutin a otoky, proto je třeba přiměřené sledování a
doporučení u pacientů s hypertenzí v anamnéze a/nebo s lehkým až středně závažným městnavým
srdečním selháváním.
Pacienti s městnavým srdečním selháním (NYHA I) a pacienti s významnými rizikovými faktory pro
vznik kardiovaskulárních příhod (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření) mají
být léčeni aceklofenakem pouze po pečlivém zvážení. Protože se kardiovaskulární riziko aceklofenaku
může zvyšovat s dávkou a délkou expozice, má se podávat nejnižší účinná dávka po nejkratší možnou
dobu. Pacientovu potřebu symptomatické úlevy a jeho odezvu na léčbu je třeba pravidelně
vyhodnocovat.
Aceklofenak je třeba podávat s opatrností a pod pečlivým lékařským dohledem také u pacientů
s cerebrovaskulárním krvácením v anamnéze.
Účinky na ledviny:
Podávání NSAIDs může způsobit na dávce závislé snížení tvorby prostaglandinů a může uspíšit
renální selhání. Význam prostaglandinů pro udržování průtoku krve ledvinami je třeba vzít v úvahu u
pacientů s poruchou funkce srdce nebo ledvin, s jaterní dysfunkcí, u pacientů léčených diuretiky nebo
zotavujících se po velkém operačním výkonu a u starších pacientů.
Pacienty s mírným a středně těžkým poškozením funkce ledvin je třeba mít pod dohledem a je třeba
opatrnosti u pacientů s jinými stavy, které predisponují k retenci tekutin. U těchto pacientů může vést
užití NSAIDs ke zhoršení renálních funkcí a k retenci tekutin. Opatrnosti je také třeba u pacientů
léčených diuretiky nebo s jiným rizikem vzniku hypovolemie. Je třeba používat nejnižší účinné dávky
a pravidelně kontrolovat renální funkce. Účinek na renální funkce je obvykle po vysazení
aceklofenaku reverzibilní.
Účinky na játra:
Je třeba pečlivý lékařský dohled u pacientů trpících mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater.
Léčba aceklofenakem má být přerušena, pokud přetrvávají abnormální jaterní testy nebo se testy
zhoršují, při klinických známkách a symptomech odpovídajících rozvoji jaterního onemocnění nebo
při výskytu jiných projevů (eosinofilie, vyrážka). Může dojít k výskytu hepatitidy bez prodromálních
symptomů.
Užití NSAIDs u pacientů s jaterní porfyrií může vyvolat její ataku.
Hypersenzitivita a kožní reakce:
Stejně jako u jiných NSAIDs se také mohou vyskytnout bez předchozí expozice léku alergické reakce
včetně anafylaktických/anafylaktoidních reakcí. Velmi vzácně byly v souvislosti s užitím NSAIDs
hlášeny závažné kožní reakce, některé z nich smrtelné, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-
Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Zdá se, že nejvyšší riziko je na
začátku léčby, většina případů se objevila v prvním měsíci léčby. Přípravek Biofenac má být vysazen
při prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo při jakémkoli projevu hypersenzitivity.
Výjimečně mohou plané neštovice spustit závažné infekční komplikace kůže a měkkých tkání.
K dnešnímu dni nemůže být přispění NSAIDs na zhoršení těchto infekcí vyloučeno. Proto se
doporučuje vyvarovat se užití přípravku Biofenac v případě planých neštovic.
Hematologické účinky:
Aceklofenak může reverzibilně inhibovat agregaci trombocytů (viz bod 4.5).
Respirační onemocnění:
Je třeba opatrnosti při podávání pacientům s bronchiálním astmatem nebo s bronchiálním astmatem
v anamnéze, protože u těchto pacientů bylo hlášeno vyvolání bronchospasmu vlivem NSAIDs.
Starší pacienti:
Starší pacienti mají zvýšenou frekvenci výskytu nežádoucích účinků spojených s NSAIDs, zvláště
gastrointestinálního krvácení a perforace, které mohou být smrtelné (viz bod 4.2). Gastrointestinální
krvácení a/nebo perforace jsou obvykle závažnější a mohou se vyskytnout bez varovných příznaků
nebo předchozí anamnézy, a to kdykoli během léčby. Kromě toho starší pacienti s větší
pravděpodobností trpí poškozením funkcí ledvin, kardiovaskulárních funkcí nebo funkcí jater.
Dlouhodobá léčba:
Všechny pacienty, kteří jsou dlouhodobě léčeni NSAIDs, je třeba preventivně sledovat (tj. renální,
jaterní funkce a krevní obraz). Pacientům, kteří mají v anamnéze SLE, porfyrii nebo hematopoetické
nebo koagulační poruchy, je třeba aceklofenak podávat s opatrností a pečlivě je sledovat.
Pomocné látky
Sorbitol
Přípravek Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi obsahuje 2,64 g sorbitolu v jednom sáčku.
Pacienti s hereditární intolerancí fruktózy (HIF) nemají užívat tento léčivý přípravek.
Je nutno vzít v úvahu aditivní účinek současně podávaných přípravků s obsahem sorbitolu (nebo
fruktózy) a příjem sorbitolu (nebo fruktózy) potravou.
Obsah sorbitolu v léčivých přípravcích pro perorální podání může ovlivnit biologickou dostupnost
jiných současně podávaných léčivých přípravků užívaných perorálně.
Aspartam
Přípravek Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi obsahuje 10 mg aspartamu v jednom sáčku.
Aspartam se po perorálním podání hydrolyzuje v gastrointestinálním traktu. Jedním z hlavních
produktů hydrolýzy je fenylalanin.
Sodík
Přípravek Biofenac 100 mg potahované tablety obsahuje 6,60 mg sodné soli kroskarmelosy v jedné
tabletě.
Přípravek Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi obsahuje 10 mg sodné soli sacharinu.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě nebo
v jednom sáčku, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Kromě warfarinu nebyly provedeny žádné farmakokinetické interakční studie.
Aceklofenak je matabolizovaný cytochromem P450 2C9 a in vitro údaje naznačují, že může být
inhibitorem tohoto enzymu. Je proto možné riziko farmakokinetické interakce s fenytoinem,
cimetidinem, tolbutamidem, fenylbutazonem, amiodaronem, mikonazolem a sulfafenazolem. Stejně
jako u jiných přípravků ze skupiny NSAIDs existuje také riziko farmakokinetických interakcí s jinými
léky vylučovanými aktivní renální sekrecí, jako je methotrexát a lithium. Aceklofenak se prakticky
úplně váže na plasmatický albumin a následně je třeba myslet na možnost interakcí vytěsněním jinými
léky se silnou vazbou na proteiny.
Vzhledem k nedostatku farmakokinetických interakčních studií jsou následující údaje založeny na
znalosti jiných NSAIDs:
Je třeba se vyhýbat následujícím kombinacím:
Methotrexát (vysoké dávky):
NSAIDs inhibují tubulární sekreci methotrexátu a může se také vyskytnout slabá metabolická
interakce, která povede ke snížení clearance methotrexátu. Proto je třeba se vyhnout během léčby
vysokými dávkami methotrexátu preskripci NSAIDs.
Lithium a digoxin:
Některé léky ze skupiny NSAIDs inhibují renální clearance lithia a digoxinu, což vede ke zvýšení
sérové koncentrace obou léků. Pokud není prováděno časté monitorování hladin lithia a digoxinu, je
třeba se kombinaci vyhnout.
Kortikosteroidy:
Zvýšené riziko gastrointestinálních ulcerací a krvácení (viz bod 4.4).
Antikoagulancia:
NSAIDs mohou zvyšovat účinek antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4). Je třeba pečlivě
sledovat pacienty léčené kombinací antikoagulancia a aceklofenaku.
Antiagregační látky a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).
Následující kombinace mohou vyžadovat úpravu dávky a zvláštní opatření:
Methotrexát (nízké dávky):
Je třeba vzít v úvahu možnou interakci mezi NSAIDs a methotrexátem i při užití nízkých dávek
methotrexátu, zvláště u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Pokud je třeba užít tuto kombinaci, je třeba
monitorovat renální funkci. Je třeba opatrnost, pokud obě léčivé látky, NSAID a methotrexát, jsou
podány v průběhu 24 hodin, protože může dojít ke zvýšení hladiny methotrexátu, a tím ke zvýšení
jeho toxicity.
Cyklosporin, takrolimus:
Má se za to, že podání léků ze skupiny NSAIDs spolu s cyklosporinem nebo takrolimem zvyšuje
riziko nefrotoxicity vzhledem ke snížení syntézy prostacyklinu v ledvinách. Během kombinované
léčby je proto třeba pečlivě monitorovat funkce ledvin.
Ostatní NSAIDs, včetně salicylátů (kyselina acetylsalicylová > 3 g/den):
Současná léčba kyselinou acetylsalicylovou a jinými léky ze skupiny nesteroidních antiflogistik může
zvýšit výskyt nežádoucích účinků, a proto vyžaduje opatrnost.
Antihypertensiva:
NSAIDs mohou snížit účinek antihypertenziv. U některých pacientů s poškozením renálních funkcí
(např. dehydratovaní nebo starší pacienti) může kombinace ACE inhibitoru nebo antagonisty
angiotensinu II s NSAIDs zvýšit riziko vzniku akutní renální insuficience, ta je obvykle reverzibilní.
Proto je třeba tuto kombinaci podávat zvláště u starších pacientů s opatrností. Pacienty je třeba
dostatečně hydratovat a je třeba zvážit monitorování renálních funkcí na začátku léčby a poté
v pravidelných intervalech.
Diuretika:
Aceklofenak může stejně jako jiná NSAIDs inhibovat účinek diuretik. Souběžná léčba kalium
šetřícími diuretiky může být spojena se zvýšením hladin kalia, a proto je třeba jeho hladiny v séru
monitorovat.
Nebyl zjištěn účinek aceklofenaku na kontrolu krevního tlaku při současném užití s bendrofluazidem, i
když interakci s jinými diuretiky nelze vyloučit.
Antidiabetika:
Klinické studie ukazují, že diklofenak může být užíván společně s perorálními antidiabetiky bez
ovlivnění jejich klinického účinku. Izolovaně byly hlášeny zprávy o hypoglykemizujícím a
hyperglykemizujícím účinku. Proto je i v případě aceklofenaku třeba opatrnosti při úpravě dávek
těchto léků, které mohou vyvolat hypoglykemii.
Zidovudin:
Při současném podání NSAIDs a zidovudinu je zvýšené riziko hematologické toxicity. Jsou známky
zvýšeného rizika krvácení do kloubů a hematomů u HIV pozitivních pacientů léčených současně
zidovudinem a ibuprofenem.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o podávání aceklofenaku během těhotenství.
Inhibice syntézy prostaglandinů může nežádoucím způsobem ovlivnit těhotenství a/nebo vývoj
embrya/plodu. Údaje z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko spontánního potratu,
srdečních malformací a gastroschízy po užití inhibitorů syntézy prostaglandinu v časné fázi
těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulární malformace bylo zvýšeno z méně než 1% na přibližně
1,5%. Předpokládá se, že se zvyšuje s dávkou a trváním léčby. Podávání inhibitorů syntézy
prostaglandinů u zvířat vedlo ke zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a embryo-fetální letality. Navíc
bylo hlášeno u zvířat, kterým byly inhibitory syntézy prostaglandinů podávány v období
organogeneze, zvýšení výskytu různých malformací, včetně kardiovaskulárních.
Od 20. týdne těhotenství může užívání aceklofenaku způsobit oligohydramnion v důsledku poruchy
funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento stav
obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus
arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být během prvního a
druhého trimestru těhotenství přípravek Biofenac podáván, pokud to není absolutně nutné. Pokud
přípravek Biofenac užívá žena v době, kdy se snaží otěhotnět, nebo během prvního a druhého
trimestru těhotenství, má užívat co nejnižší dávku po co nejkratší dobu. Při podávání aceklofenaku po
dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit předporodní monitorování z důvodu
možného výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V případě nálezu oligohydramnia
nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání přípravku Biofenac ukončeno.
Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinu vystavit plod:
− kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální
hypertenze);
− renální dysfunkci, která může progredovat do renálního selhání s oligohydramniem (viz výše);
matku a novorozence na konci těhotenství:
− možnému prodloužení doby krvácivosti, antiagregačnímu účinku na trombocyty, který se
může objevit i při velmi nízkých dávkách;
− inhibici děložních kontrakcí vedoucí k oddálenému nebo prodlouženému porodu.
Proto je přípravek Biofenac během třetího trimestru kontraindikován (viz body 4.3 a 5.3).
Kojení
Není známo, zda se aceklofenak vylučuje do mateřského mléka.
Nicméně nebyl detekovaný přenos radioaktivně značeného (14C) aceklofenaku do mléka u laktujících
potkanů.
Rozhodnutí, zda žena bude pokračovat v kojení/přeruší kojení nebo zda bude pokračovat/bude
přerušena léčba přípravkem Biofenac, je třeba udělat s ohledem na přínos kojení pro dítě a přínos
léčby přípravkem Biofenac pro ženu.
Fertilita
Užití přípravku Biofenac, stejně jako všech léků, o kterých je známo, že inhibují syntézu
cyklooxygenázy/prostaglandinů, může ovlivnit fertilitu a není doporučeno u žen, které se snaží
otěhotnět. U žen, které mají problém s otěhotněním nebo podstupují vyšetření pro neplodnost, je třeba
zvážit vysazení přípravku Biofenac.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Pacienti, kteří trpěli během užívání NSAIDs závratěmi nebo jinými poruchami centrálního nervového
systému, by se měli vyvarovat řízení a obsluhy strojů.
4.8 Nežádoucí účinky
Gastrointestinální: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou gastrointestinální poruchy.
V souvislosti s NSAIDs se mohou vyskytnout peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální
krvácení, zvláště u starších osob (viz bod 4.4). Po podání NSAIDs byla hlášena nauzea, průjem,
flatulence, obstipace, dyspepsie, bolest břicha, melena, hematemeza, ulcerózní stomatitida, exacerbace
kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4 - Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Méně často
byla pozorována gastritida.
V souvislosti s léčbou NSAIDs byl hlášen edém, hypertenze a srdeční selhání.
Další velmi vzácné (<1/10000) skupinové účinky hlášené v souvislosti s NSAIDs jsou:
Poruchy ledvin a močových cest - intersticiální nefritida.
Bulózní reakce zahrnující Stevens-Johnsonův syndrom a toxickou epidermální nekrolýzu.
Výjimečně byl hlášen výskyt závažných infekcí kůže a měkkých tkání komplikujících onemocnění
planými neštovicemi.
Následující seznam obsahuje nežádoucí účinky hlášené z klinických studií, které byly později
potvrzeny po uvedení na trh nebo jen zaznamenány po uvedení na trh, jsou seřazeny podle orgánových
systémů a odhadnutých frekvencí výskytu. Velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté
(≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000).
MedDRa
klasifikace
Časté
(1/100 až <1/10)
Méně časté
(1/1000 až
<1/100)
Vzácné
(1/10 000 až
<1/1000)
Velmi vzácné
(<1/10 000)
Poruchy krve a
lymfatického
systému
anémie útlum kostní
dřeně,
granulocytopenie,
trombocytopenie,
neutropenie,
hemolytická
anémie
Poruchy
imunitního
systému
anafylaktická
reakce (včetně
šoku),
hypersenzitivita
Poruchy
metabolismu a
výživy
hyperkalemie
Psychiatrické
poruchy
deprese,
abnormální sny,
insomnie
Poruchy
nervového
systému
závratě
parestezie,
tremor,
somnolence,
bolest hlavy,
dysgeuzie
(abnormální chuť)
Poruchy oka poruchy zraku
Poruchy ucha a
labyrintu
vertigo,
tinnitus
Srdeční poruchy srdeční selhání palpitace
Cévní poruchy hypertenze,
zhoršená
hypertenze
zrudnutí,
návaly horka,
vaskulitida
Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
dyspnoe bronchospasmus
Gastrointestinální
poruchy
dyspepsie,
bolest břicha,
nauzea,
flatulence,
gastritida,
obstipace,
melena,
gastrointestinální
ulcerace,
stomatitida,
hematemeza,
žaludeční vřed,
průjem zvracení,
vředy v ústech
hemoragický
průjem,
gastrointestinální
krvácení
perforace střeva,
exacerbace
Crohnovy
choroby a
ulcerózní kolitidy,
pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
zvýšení jaterních
enzymů
poruchy jater
(včetně
hepatitidy),
zvýšení alkalické
fosfatázy v krvi
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
pruritus,
vyrážka,
dermatitida,
urtikarie
angioedém purpura,
ekzém,
závažné reakce na
kůži a sliznicích
(včetně Stevens-
Johnsonova
syndromu a
toxické
epidermální
nekrolýzy)
Poruchy ledvin a
močových cest
zvýšení urey v
krvi,
zvýšení kreatininu
v krvi
nefrotický
syndrom,
selhání ledvin
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
edém,
únava,
křeče v dolních
končetinách
Vyšetření zvýšení tělesné
hmotnosti
Aceklofenak je strukturálně příbuzný s diklofenakem a je i metabolizovaný na diklofenak pro který
větší množství klinických a epidemiologických údajů konzistentně poukazuje na zvýšené riziko
arteriálních trombotických příhod (infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda, zvláště při užití
vysokých dávek a při dlouhodobé léčbě). Epidemiologické údaje také prokázaly zvýšené riziko
akutního koronárního syndromu a infarktu myokardu spojené s užíváním aceklofenaku (viz body 4.3 a
4.4 Kontraindikace a Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Nejsou dostupné dostatečné údaje o následcích předávkování aceklofenakem u lidí.
Příznaky by mohly být: nauzea, zvracení, bolest žaludku, závratě, somnolence a bolest hlavy.
Léčba akutní otravy nesteroidními protizánětlivými léky je v zásadě založena na použití antacid
v případě potřeby a na další podpůrné a symptomatické terapii komplikací jako je hypotenze, renální
selhání, křeče, gastrointestinální podráždění a respirační deprese.
Léčba akutní otravy perorálním aceklofenakem spočívá v co nejrychlejší prevenci absorpce
výplachem žaludku a léčbou aktivním uhlím v opakovaných dávkách.
Vzhledem k silné vazbě NSAIDs na bílkoviny a extenzivnímu metabolismu není forsírovaná diuréza,
dialýza a hemoperfuze pravděpodobně schopna je odstranit.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva
ATC kód: M01ABAceklofenak je nesteroidní látka s protizánětlivými a analgetickými účinky. Předpokládá se, že
mechanismus účinku je založený na inhibici syntézy prostaglandinů.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce:
Po perorálním podání se aceklofenak rychle absorbuje a jeho biologická dostupnost je téměř 100 %.
Maximální koncentrace v plasmě je dosaženo přibližně za 1,25 až 3 hodiny po požití. Tmax je při
současném požití potravy opožděn, zatímco stupeň absorpce není ovlivněn.
Distribuce:
Aceklofenak se silně váže na bílkoviny ( 99,7 %). Aceklofenak proniká do synoviální tekutiny, kde
koncentrace dosahují přibližně 60% koncentrací v plasmě. Distribuční objem je přibližně 30 l.
Eliminace:
Průměrný eliminační poločas z plasmy je 4 - 4,3 hodiny. Clearance je odhadována na 5 litrů za hodinu.
Přibližně dvě třetiny podané dávky jsou vylučovány močí, hlavně ve formě konjugovaných
hydroxymetabolitů. Jen 1% perorálně podané jednorázové dávky se vylučuje v nezměněné formě.
Aceklofenak se pravděpodobně metabolizuje cestou CYP2C9 na hlavní metabolit 4’-OH-aceklofenak,
jehož podíl na klinickém účinku je pravděpodobně zanedbatelný. Mezi mnohými metabolity byl
detekovaný diklofenak a 4’-OH-diklofenak.
Zvláštní skupiny pacientů
U starších pacientů nebyly zaznamenány žádné změny ve farmakokinetice aceklofenaku.
Po jednorázovém podání aceklofenaku byla u pacientů se snížením jaterních funkcí zaznamenána
pomalejší rychlost eliminace. Ve studii s opakovaným podáním 100 mg jednou denně nebyl rozdíl ve
farmakokinetických parametrech u osob s mírnou a středně těžkou jaterní cirhózou a normálními
subjekty.
Po jednorázovém podání nebyly zaznamenány významné rozdíly ve farmakokinetice u pacientů s
mírnou a středně těžkou poruchou funkce ledvin.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Podobně jako jiná NSAIDs je aceklofenak špatně snášen experimentálními zvířaty. Navíc zhodnocení
potenciální toxicity aceklofenaku ztěžují farmakokinetické rozdíly mezi zvířaty a člověkem. Hlavním
cílovým orgánem byl gastrointestinální trakt. Nicméně studie toxicity za použití maximálních
tolerovaných dávek u potkanů, což je druh, který metabolizuje aceklofenak na diklofenak, a u myší
(expozice nezměněnému aceklofenaku) neprokázaly jiné toxické účinky než ty, které jsou běžně
pozorovány u NSAIDs.
Studie na zvířatech nenaznačují žádné důkazy teratogeneze u potkanů, ačkoli systémová expozice byla
nízká a u králíků vedla léčba aceklofenakem (10 mg/kg/den) k řadě morfologických změn u některých
plodů.
Studie kancerogenity u myší (systémová expozice aceklofenaku je neznámá) a u potkanů
(metabolizuje se na diklofenak) neprokázaly žádný kancerogenní efekt a aceklofenak byl negativní
v testech genotoxicity.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Biofenac 100 mg potahované tablety
Jádro tablety:
glycerol-palmitostearát,
sodná sůl kroskarmelosy,
povidon K30,
mikrokrystalická celulosa,
granulovaná mikrokrystalická celulosa.
Potahová vrstva:
makrogol-stearát,
oxid titaničitý (E 171),
mikrokrystalická celulosa,
hypromelosa.
Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi
sorbitol (E 420),
sodná sůl sacharinu,
aspartam (E 951),
koloidní bezvodý oxid křemičitý,
hypromelosa,
oxid titaničitý (E 171),
mléčné aroma,
karamelové aroma,
krémové aroma.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
Biofenac 100 mg potahované tablety
roky
Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Biofenac 100 mg potahované tablety
Uchovávejte při teplotě do 25 0C.
Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Biofenac 100 mg potahované tablety: 20, 60 potahovaných tablet v PA/Al/PVC//Al blistru a v
krabičce.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi: 3 g prášku v papír/Al/LDPE sáčku obsahujícím jednu
dávku. 20 sáčků s obsahem jedné dávky je baleno v krabičce.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Gedeon Richter Plc.
Gyömrői út 19-1103 Budapešť,
Maďarsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO / REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Biofenac 100 mg potahované tablety: 29/445/11-C
Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi: 29/446/11-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 7. 7. Datum posledního prodloužení registrace: 6. 10.
10. DATUM REVIZE TEXTU
5. 2.