Zypsilan

Farmakokinetické a farmakodynamické studie interakcí mezi ziprasidonem a jinými léčivými
přípravky, které prodlužují interval QT, nebyly prováděny. Aditivní účinek ziprasidonu a těchto
léčivých přípravků nelze vyloučit, proto nemá být ziprasidon podáván spolu s léčivými přípravky,
které prodlužují interval QT, jako jsou antiarytmika třídy IA a III, oxid arsenitý, halofantrin,
levacetylmethadol, mesoridazin, thioridazin, pimozid, sparfloxacin, gatifloxacin, moxifloxacin,
dolasetron-mesylát, meflochin, sertindol nebo cisaprid (viz bod 4.3).


Pediatrická populace
U dětí nebyly provedeny žádné studie interakcí ziprasidonu s jinými léčivými přípravky.

Léky ovlivňující CNS/alkohol
Vzhledem k primárním účinkům ziprasidonu se vyžaduje opatrnost, pokud je užíván v kombinaci
s jinými léčivými přípravky s účinkem na centrální nervovou soustavu a alkoholem.

Účinek ziprasidonu na jiné léčivé přípravky
In vivo studie s dextromethorfanem neprokázala významnou inhibici CYP2D6 při plazmatických
koncentracích nižších o 50 %, než které byly zjištěny po podání 40 mg ziprasidonu dvakrát denně. In
vitro data naznačují, že ziprasidon může být mírným inhibitorem CYP2D6 a CYP3A4. Je nicméně
nepravděpodobné, že by ziprasidon klinicky významně ovlivňoval farmakokinetiku léčivých přípravků
metabolizovaných izoformami cytochromu P450.

Perorální kontraceptiva – podání ziprasidonu nemělo za následek žádné významné změny
farmakokinetiky estrogenu (ethinylestradiol, substrátu CYP3A4) nebo složek progesteronu.

Lithium - souběžné podávání lithia se ziprasidonem nemělo žádný účinek na farmakokinetiku lithia.

Jelikož ziprasidon a lithium jsou spojeny se změnami přenosu nervových impulzů v srdečním svalu,
může tato kombinace zapříčinit riziko farmakodynamických interakcí včetně arytmií.
V kontrolovaných klinických studiích ale nevykazovala kombinace ziprasidonu s lithiem zvýšené
klinické riziko, v porovnání s podáváním ziprasidonu samotného.

O souběžné medikaci spolu se stabilizátorem nálady karbamazepinem jsou k dispozici omezené údaje.

Farmakokinetická interakce ziprasidonu s valproátem není pravděpodobná z důvodu neexistující
společné metabolické cesty obou přípravků. V klinické studii u pacientů se při souběžném podání
ziprasidonu s valproátem ukázalo, že průměrné koncentrace valproátu jsou v terapeutickém rozmezí
v porovnání s valproátem podávaným s placebem.

Účinek jiných léčivých přípravků na ziprasidon
Ketokonazol (400 mg/den), inhibitor CYP3A4, který rovněž inhibuje P-gp, zvýšil sérové koncentrace
ziprasidonu o < 40 %. Sérové koncentrace S-methyl-dihydroziprasidonu a ziprasidon-sulfoxidu byly
při očekávaném Tmax ziprasidonu zvýšeny o 55 % resp. o 8 %. Další prodloužení QTc nebylo
pozorováno. Změny ve farmakokinetice v důsledku souběžného podání se silnými inhibitory CYP3Ase nezdají být klinicky významné, není proto vyžadována úprava dávky. Údaje in vitro a ze studií na
zvířatech naznačují, že ziprasidon může být substrátem P-glykoproteinu (P-gp). In vivo relevance pro
člověka není známa. Vzhledem k tomu, že ziprasidon je substrát CYP3A4 a indukce CYP3A4 a P-gp
je propojená, může souběžné podání s induktory CYP3A4 a P-gp, jako je karbamazepin, rifampicin
nebo třezalka tečkovaná, způsobit snížení plazmatických koncentrací ziprasidonu.

Léčba karbamazepinem v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu 21 dnů způsobovala snížení hladiny
ziprasidonu přibližně o 35 %.

Antacida – opakované dávky antacid obsahujících hliník a hořčík nebo cimetidin neměly klinicky
významný účinek na farmakokinetiku ziprasidonu u nasycených pacientů.

Serotonergní léčivé přípravky
Objevily se jednotlivé případy serotoninového syndromu, časově spojených s užíváním ziprasidonu
v kombinaci s jinými serotonergními léčivými přípravky, jako jsou SSRI (viz bod 4.8). Příznaky
serotoninového syndromu mohou zahrnovat zmatenost, agitovanost, horečku, pocení, ataxii,
hyperreflexii, myoklonus a průjem.

Vazba na bílkoviny

Ziprasidon se silně váže na plazmatické proteiny. Vazba ziprasidonu na plazmatické proteiny in vitro
nebyla ovlivněna ani warfarinem ani propranololem, což jsou 2 léky silně se vázající na plazmatické
proteiny, ani ziprasidon neovlivňoval vazbu těchto léků v plazmě u člověka. Proto je potenciál
lékových interakcí se ziprasidonem z důvodu vytěsnění nepravděpodobný.