Sevorane

Při užití betasympatomimetik, jako je isoprenalin, a alfa- a betasympatomimetik, jako je epinefrin
(adrenalin) a norepinefrin (noradrenalin), je během narkózy sevofluranem zapotřebí opatrnosti
z důvodu možného rizika vzniku komorové arytmie.

Neselektivní inhibitory MAO: riziko rozvoje krize v průběhu operace. Obecně je doporučováno
ukončit léčbu 2 týdny před chirurgickým výkonem.

Sevofluran může způsobit významnou hypotenzi u pacientů léčených blokátory kalciových kanálů,
zejména deriváty dihydropyridinu.

Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání inhalačních anestetik a blokátorů kalciových kanálů
z důvodu rizika aditivního negativně inotropního působení.

Současné použití suxamethonia s inhalačními anestetiky bylo spojeno se vzácným zvýšením sérových
hladin draslíku, což vedlo u pediatrických pacientů k srdečním arytmiím a úmrtí během
postoperačního období.

Je prokázáno, že sevofluran lze bezpečně podávat s celou řadou přípravků běžných v anestezii, jako
jsou látky ovlivňující centrální a vegetativní nervový systém, svalová relaxancia, antimikrobiální
přípravky včetně aminoglykosidů, hormony a jejich syntetická analoga, krevní deriváty a léky
upravující činnost srdce a cév, včetně epinefrinu.

Epinefrin/adrenalin
Sevofluran má na senzibilizaci myokardu k arytmogennímu účinku exogenně podaného epinefrinu
stejný vliv jako isofluran.

Nepřímo působící sympatomimetika
Pokud je sevofluran používán s nepřímo působícími sympatomimetiky (amfetamin, efedrin), hrozí
riziko akutní hypertenzní krize.

Betablokátory
Sevofluran může zvyšovat negativně inotropní, chronotropní a dromotropní účinek betablokátorů
prostřednictvím blokády kardiovaskulárního kompenzatorního mechanismu.

Verapamil
V situacích, kdy byl současně podáván verapamil a sevofluran, byla pozorována porucha
atrioventrikulárního převodu.

Induktory CYP2ELéčivé přípravky a látky, které zvyšují aktivitu izoenzymu CYP2E1 cytochromu P450, jako jsou
izoniazid a alkohol, mohou zvyšovat metabolismus sevofluranu a vést k signifikantně vyšším
koncentracím fluoridů v plasmě. Současné podávání sevofluranu a izoniazidu může potencovat
hepatotoxický účinek izoniazidu.

Třezalka tečkovaná
U pacientů, kteří dlouhodobě užívali třezalku tečkovanou, byla po podání halogenovaných anestetik
hlášena závažná hypotenze a opožděné probouzení z anestezie.

Barbituráty
Sevofluran je kompatibilní s podáním v anestezii běžných barbiturátů.

Benzodiazepiny a opioidy
Předpokládá se, že benzodiazepiny a opioidy snižují MAC sevofluranu ve stejném rozsahu jako
u jiných inhalačních anestetik. Použití sevofluranu je kompatibilní s benzodiazepiny a opioidy běžně
používanými v chirurgické praxi.

Opioidy jako alfentanil a sufentanil mohou, pokud jsou užity společně se sevofluranem, způsobit
synergistický pokles srdeční frekvence, krevního tlaku a dechové frekvence.

Oxid dusný
MAC sevofluranu je v kombinaci s oxidem dusným snižován stejně jako u ostatních halogenovaných
inhalačních anestetik. Ekvivalent MAC se snižuje u dospělých pacientů přibližně o 50 % a o 25 %
u pediatrických pacientů (viz bod 4.2 – Vedení anestezie).

Přípravky blokující neuromuskulární přenos
Stejně jako jiná inhalační anestetika, sevofluran prodlužuje a zintenzivňuje neuromuskulární blokádu
vyvolanou nedepolarizujícími svalovými relaxancii. Je-li sevofluran kombinován s oxidem dusným
a alfentanilem, potencuje neuromuskulární blokádu vyvolanou pankuroniem, vekuroniem či
atrakuriem. Úprava dávky těchto svalových relaxancií je shodná jako v případě isofluranu. Vliv
sevofluranu na účinek sukcinylcholinu a trvání depolarizační neuromuskulární blokády nebyl dosud
studován.

Redukce dávky svalových relaxačních přípravků během úvodu do anestezie se může odrazit
v oddálení vhodného okamžiku pro intubaci či v nedostatečné svalové relaxaci, neboť výše zmíněný
potenciační vliv na svalová relaxancia byl pozorovaný až za několik minut po podání sevofluranu.

Ze skupiny nedepolarizujících svalových relaxačních přípravků byly studovány interakce
s vekuroniem, pankuroniem a atrakuriem. Pokud není doporučeno jinak, řiďte se následujícími
pokyny: (1) pro endotracheální intubaci nesnižujte dávku nedepolarizujícího svalového relaxancia
a (2) během vedení anestezie bude spíše třeba snížit dávku nedepolarizujícího svalového relaxancia,
což není třeba při kombinaci oxidu dusného s opioidem. Podání doplňující dávky svalového
relaxancia má být určováno odpovědí na nervovou stimulaci.