Orencia

Souhrn bezpečnostního profilu u revmatoidní artritidy

Abatacept byl studován u pacientů s aktivní revmatoidní artritidou v placebem kontrolovaných
klinických studiích
V placebem kontrolovaných klinických studiích s abataceptem byly nežádoucí účinky u 49,4 % pacientů léčených abataceptem a u 45,8 % pacientů léčených placebem. Mezi nejčastěji
hlášené nežádoucí účinky nauzea a infekce horních cest dýchacích v důsledku nežádoucích účinků, bylo 3,0 % ve skupině pacientů léčených abataceptem a 2,0 % ve
skupině pacientů léčených placebem.

Souhrn bezpečnostního profilu u psoriatické artritidy

Abatacept byl studován u pacientů s aktivní psoriatickou artritidou ve dvou placebem kontrolovaných
klinických studiích 24týdenní placebem kontrolované fáze ve větší studii PsA-II, byl podíl pacientů s nežádoucími účinky
podobný ve skupinách abataceptu a placeba 24týdenní placebem kontrolované fáze v žádné ze skupin nevyskytly s frekvencí ≥ 2 %. Celkový
bezpečnostní profil byl u studií PsA-I a PsA-II srovnatelný a byl rovněž konzistentní s bezpečnostním
profilem u revmatoidní artritidy
Tabulkový souhrn nežádoucích účinků

V tabulce č.2 jsou uvedeny nežádoucí účinky pozorované v klinických hodnoceních
a postmarketingovém používání,seřazené podle třídy systémových orgánů a četnosti s použitím
následujících kategorií: velmi časté < 1/100nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka č. 2: Nežádoucí účinky

Infekce a infestace Velmi časté Infekce horních cest dýchacích tracheitidy, nasofaryngitidy a sinusitidy Častébronchitidyinfekce a pásového oparu Méně častémuskuloskeletální infekce, kožní absces,
pyelonefritida, rinitida, infekce ucha
Vzácné Tuberkulóza bakteriémie, gastrointestinální
infekce, zánětlivé onemocnění orgánů malé pánve

Novotvary benigní, maligní
cysty a polypyMéně častéskvamocelulární karcinom

Poruchy krve asystému
Méně častéPoruchy imunitního systémuPsychiatrické poruchynespavosti
Poruchy nervového systémuPoruchy okaPoruchy ucha aSrdeční poruchyCévní poruchysnížení krevního tlaku

Respirační, hrudní
ČastéMéně častébronchospasmus, sípot, dušnost, pocit přiškrcení
v hrdle

Gastrointestinální poruchyv ústech, aftózní stomatitida, zvracení
Méně častéPoruchy jater azvýšených hodnot transamináz
Poruchy kůže aMéně častépruritus, suchá kůže, kopřivka, psoriáza, akné,
erytém, hyperhidróza

Poruchy svalové asoustavy a pojivové tkáně
Méně častéPoruchy reprodukčního systému
Méně častéCelkové poruchy av místě aplikace
ČastéMéně častéhmotnosti


Popis vybraných nežádoucích účinků

Infekce
V placebem kontrolovaných klinických studiích s abataceptem byly infekce, jejichž vznik bylo
alespoň možné spojovat s léčbou, hlášeny u 22,7 % pacientů léčených abataceptem a u 20,5 %
pacientů léčených placebem.

Vážné infekce, jejichž vznik bylo alespoň možné spojovat s léčbou, byly hlášeny u 1,5 % pacientů
léčených abataceptem a u 1,1 % pacientů léčených placebem. Typy závažných infekcí byly u skupin
léčených abataceptem a placebem podobné
Incidence placebem.

V dvojitě zaslepených a otevřených klinických studiích u 7 044 pacientů léčených intravenózně
abataceptem během 20 510 pacient-roků byla incidence závažných infekcí 2,4 na 100 pacient-roků
a incidence v ročním průměru byla stabilní.

Malignity
V klinických studiích kontrolovaných placebem byly malignity hlášeny u 1,2 % léčených abataceptem a u 0,9 % byla 1,3 100 pacient-roků ve skupině pacientů léčených placebem.

Během prodlouženého období sledování byl u 7 044 pacientů léčených abataceptem v průběhu
21 011 pacient-roků 1,2
Nejčastěji hlášenou malignitou v placebem kontrolovaných klinických studiích byla nemelanomový
karcinom kůže s frekvencí výskytu 0,6 abataceptem a 0,4 0,6
Nejčastěji hlášeným orgánovým karcinomem v placebem kontrolovaných klinických studiích byl
karcinom plic s výskytem 0,17 abataceptem; 0 0,17hematologickou malignitou byl lymfom s výskytem 0,04 pacientů léčených abataceptem; 0 ve skupině pacientů léčených placebem a 0,06 100 pacient-roků během prodlouženého sledovacího období.

Reakce v souvislosti s infuzí
Akutní příhody související s infuzí sloučených intravenózních studiích abataceptem než u pacientů léčených placebem placebo
Mezi akutní příhody související s infuzí, které byly hlášeny u > 0,1 % a ≤ 1 % pacientů léčených
abataceptem, patřily kardiopulmonární symptomy, jako je hypotenze, snížení krevního tlaku,
tachykardie, bronchospasmus a dušnost; další symptomy zahrnovaly myalgii, nauzeu, erytém,
zrudnutí, kopřivku, hypersenzitivitu, svědění, pocit přiškrcení v hrdle, hrudní diskomfort, zimnici,
extravazaci v místě infuze, bolest v místě infuze, zduření v místě infuze, reakci spojenou s infuzí
a vyrážku. Většinou šlo o reakce mírné až středně těžké.

Během dvojitě zaslepeného i prodlouženého období sledování zůstal výskyt anafylaxe vzácný.
Hypersenzitivita byla hlášena méně často. Další reakce, které by mohly potenciálně souviset
s hypersenzitivitou na léčivý přípravek, jako je hypotenze, kopřivka a dušnost, jež se vyskytly během
24 hodin po infuzi přípravkem ORENCIA, byly méně časté.

K přerušení léčby v důsledku akutní reakce související s infuzí došlo u 0,3 % pacientů užívajících
abatacept a u 0,1 % pacientů léčených placebem.

Nežádoucí účinky u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí Ve studii IV bylo 37 pacientů s CHOPN léčených intravenózním abataceptem a 17 pacientů léčených
placebem. U pacientů s CHOPN léčených abataceptem se nežádoucí účinky vyskytovaly častěji než
u pacientů léčených placebem u pacientů léčených abataceptem než u pacientů léčených placebem poruchy patřila exacerbace CHOPN a dušnost. K vážné nežádoucí reakci došlo u pacientů s CHOPN
ve větším procentu ve skupině pacientů léčených abataceptem než ve skupině léčené placebem oproti 0 %[2,7 %]
Autoimunitní procesy
V porovnání s placebem terapie abataceptem nevedla k vyšší tvorbě autoprotilátek, tj. antinukleárních
a anti-dsDNA protilátek.

Výskyt autoimunitních onemocnění ve skupině pacientů léčených abataceptem během dvojitě
zaslepeného období byl 8,8 placebem byl 9,6 abataceptem byl 3,8 na 100 osobo-roků v prodlouženém sledovacím období. Nejčastěji hlášenými
s autoimunitou souvisejícími onemocněními, jinými než byly sledované indikace, během
prodlouženého sledovacího období byly psoriáza, revmatoidní uzly a Sjogrenův syndrom.

Imunogenicita
U 3 985 pacientů s revmatoidní artritidou léčených abataceptem po dobu až 8 let byly protilátky proti
molekule abataceptu hodnoceny metodou ELISA. U 187 z 3 877 vyvinuly antiabataceptové protilátky. U pacientů, u nichž byly antiabataceptové protilátky hodnoceny
po ukončení léčby abataceptem séropozitivních.

U vzorků s potvrzenou vazebnou aktivitou na CTLA-4 byla hodnocena přítomnost neutralizačních
protilátek. Neutralizační aktivita byla signifikantně prokázána u 22 ze 48 hodnocených pacientů.
Potenciální klinický význam vzniku neutralizačních protilátek není znám.

Celkově nebyla zjištěna žádná zjevná korelace mezi tvorbou protilátek a klinickou odpovědí nebo
nežádoucími účinky. Avšak počet pacientů, u nichž se protilátky vyvinuly, byl příliš malý, aby bylo
možné provést definitivní hodnocení. Protože imunogenetické analýzy jsou specifické pro daný
přípravek, srovnávání údajů o výskytu protilátek s údaji získanými u jiných přípravků není vhodné.

Bezpečnostní informace týkající se farmakologické třídy
Abatacept je první selektivní ko-stimulační modulátor. Informace o jeho relativní bezpečnosti
v klinických studiích v porovnání s infliximabem jsou shrnuty v bodu 5.1.

Pediatrická populace

Abatacept byl hodnocen u pacientů s pJIA ve dvou klinických studiích a pJIA studie s i.v. podánímrozmezím 2 až 5 let a 173 pacientů v kohortě s věkovým rozmezím 6 až 17 let. Intravenózní pJIA
studie zahrnovala 190 pacientů v kohortě s věkovým rozmezím 6 až 5 let a 17 let. Během první
4měsíční otevřené fáze byl celkový bezpečnostní profil u těchto 419 pacientů s pJIA podobný profilu
pozorovanému u populace s RA s následujícími výjimkami u pacientů s pJIA:

 Časté nežádoucí účinky: pyrexie
 Méně časté nežádoucí účinky: hematurie, zánět
Popis vybraných nežádoucích účinků

Infekce
Infekce byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky u pacientů s pJIA. Typ infekcí odpovídal
infekcím běžně pozorovaným u ambulatních pediatrických pacientů. Během prvních 4 měsíců léčby
intravenózním a subkutánním abataceptem byly u9 pacientů s pJIA nejčastějšími nežádoucími účinky
nazofaryngitida infekce
Reakce v souvislosti s infuzí
Ze 190 pacientů s pJIA léčených přípravkem ORENCIA intravenózně jeden pacient léčbu kvůli reakcím na infuze, které po sobě nenásledovaly, jednalo se o bronchospasmus a urtikarii.
Během Period A, B, a C se objevily akutní reakce v souvislosti s infuzí v četnosti 4 %, 2 %, a 4 %,
a odpovídaly stejným typům reakcí, které byly hlášeny u dospělých.

Imunogenicita
U pacientů s pJIA po opakované léčbě intravenózním přípravkem ORENCIA byly protilátky proti
molekule abataceptu nebo části abataceptu CTLA-4 hodnoceny metodou ELISA. Během léčby
pacientů abataceptem byla míra séropozitivity 0,5 % v průběhu Periody B; a 12,8 % randomizováni do skupiny s placebem 40,7 % koncentracích. Absence souběžně užívaného methotrexátu mírou séropozitivity v Periodě B ve skupině s placebem. Přítomnost protilátek nebyla spojena
s výskytem nežádoucích účinků nebo s reakcemi v souvislosti s infuzí, nebo se změnami v účinnosti
nebo v koncentracích abataceptu v séru. Z 54 pacientů, kteří odstoupili z léčby přípravkem ORENCIA
během dvojitě zaslepené periody trvající až 6 měsíců, neměl žádný z nich reakce v souvislosti s infuzí
po znovuzahájení léčby přípravkem ORENCIA.

Dlouhodobá prodloužená fáze
Během prodlouženého období pJIA studií bezpečnostní profil u pacientů ve věku 6 až 17 let srovnatelný s profilem zaznamenaným u dospělých
pacientů. U jednoho pacienta byla v prodloužené fázi i.v. pJIA studie diagnostikována roztroušená
skleróza. Jeden závažný infekční nežádoucí účinek prodloužené fáze s.c.pJIA studie, a to v kohortě pacientů ve věku 2 až 5 let.

Dlouhodobá bezpečnostní data v kohortě pacientů ve věku 2 až 5 let s pJIA jsou omezená, ale
existující data neodhalila u mladší pediatrické populace žádný bezpečnostní problém. Během
24měsíční kumulativní fáze s.c. pJIA studie byla hlášena vyšší frekvence infekcí v kohortě pacientů ve věku 2 až 5 let s kohortou pacientů ve věku 6 až 17 let dýchacích v kohortě pacientů ve věku 2 až 5 let.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.