Ondansetron kabi

Farmakokinetické vlastnosti u ondansetronu jsou nezměněné i při opakovaných dávkách. Přímá
souvislost s plazmatickou koncentrací a antiemetickým účinkem nebyla stanovena.

Absorpce
Po podání 4 mg ondansetronu intravenózní infuzí po dobu 5 minut je maximální plazmatická
koncentrace přibližně 65 ng/ml.

Distribuce
Dispozice ondansetronu v organismu po perorálním, intramuskulárním (i.m.) a intravenózním (i.v.)
podání je podobná s distribučním objemem v ustáleném stavu o velikosti přibližně 140 l. Ekvivalentní
systémové expozice je dosaženo po i.m. a i.v. podání ondansetronu.
Ondansetron nevykazuje vysoký stupeň vazby na proteiny (70–76%).

Biotransformace
Ondansetron je odstraňován ze systémového oběhu především jaterním metabolizmem prostřednictvím
četných enzymatických cest. Nepřítomnost enzymu CYP2D6 (debrisochinový polymorfismus) nemá
vliv na farmakokinetiku ondansetronu.

Eliminace
Méně než 5 % absorbované dávky je vyloučeno v nezměněné formě močí. Terminální poločas je kolem
hodin.

Speciální populace

Děti a dospívající (ve věku od 1 měsíce do 17 let)
U pediatrických pacientů ve věku od 1 do 4 měsíců (n=19), kteří podstoupili chirurgický zákrok, byla
clearance vztažená na tělesnou hmotnost přibližně o 30 % nižší než u pacientů ve věku od 5 do měsíců (n=22), ale srovnatelná s pacienty ve věku 3 až 12 let. U populace pacientů ve věku 1 až 4 měsíců
byl nalezen průměrný biologický poločas 6,7 hod ve srovnání s 2,9 hodinami u pacientů ve věku 5 až měsíců a ve věku 3–12 let. Rozdíly ve farmakokinetických parametrech u populace pacientů ve věku až 4 měsíců mohou být částečně vysvětleny vyšším podílem celkové tělesné vody u novorozenců a
kojenců a vyšším distribučním objemem ve vodě rozpustné léky, jako je ondansetron.

U pediatrických pacientů ve věku 3 až 12 let, podstupujících plánovaný chirurgický zákrok v celkové
anestezii, byly absolutní hodnoty jak clearance, tak distribučního objemu ondansetronu sníženy ve
srovnání s hodnotami u dospělých pacientů. Oba parametry se zvyšovaly lineárně s tělesnou hmotností a
u dětí ve věku 12 let dosahovaly hodnot jako u mladých dospělých. Po normalizaci hodnot clearance a
distribučního objemu podle tělesné hmotnosti, byly hodnoty těchto parametrů podobné mezi různými
věkovými skupinami populace. Dávkování stanovované na základě tělesné hmotnosti kompenzuje
změny související s věkem a je účinné ve standardizaci systémové expozice u pediatrických pacientů.

Populační farmakokinetická analýza po intravenózním podání ondansetronu byla provedena u subjektů (u onkologických pacientů, pacientů po operaci a zdravých dobrovolníků) ve věku od 1 měsíce
do 44 let. Na základě této analýzy byla systémová expozice (AUC) ondansetronu po perorálním nebo
i.v. podání u dětí a dospívajících srovnatelná jako u dospělých, s výjimkou kojenců ve věku od 1 do měsíců. Distribuční objem odpovídal věku a byl nižší u dospělých než u kojenců a dětí. Clearance
odpovídala tělesné hmotnosti ale nikoli věku s výjimkou kojenců ve věku 1 až 4 měsíců. Je obtížné určit,
zda-li došlo k dalšímu snížení clearance v souvislosti s věkem u kojenců ve věku 1 až 4 měsíců nebo šlo
12 /
jen o rozptyl spojený s nízkým počtem subjektů v této věkové skupině. Jelikož pacienti mladší 6 měsíců
budou dostávat při PONZ pouze jednotlivou dávku, snížená clearance pravděpodobně nebude klinicky
relevantní.

Starší pacienti
V časných studiích fáze I na zdravých starších dobrovolnících byl pozorován s věkem související mírný
pokles clearance ondansetronu a nárůst jeho biologického poločasu. Široká interindividuální variabilita
však vedla ke značným překryvům farmakokinetických parametrů mezi mladšími (≤ 65 let) a staršími
osobami (≥ 65 let) a celkově nebyly pozorovány žádné rozdíly v bezpečnosti nebo účinnosti mezi
mladšími a staršími onkologickými pacienty, zařazenými do CINV klinických studií, které by
podporovaly odlišné dávkování u starších pacientů. Na základě nedávno provedených modelů
plasmatické koncentrace ondansetronu a odpovědi na jeho expozici se předpokládá větší vliv
ondansetronu na QTcF u pacientů ≥ 75 let než u mladších dospělých. Speciální informace o dávkování
jsou uvedeny u pacientů starších 65 let a u pacientů starších 75 let (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin (clearence kreatininu 15–60 ml/min) jsou jak systémová clearence,
tak distribuční objem sníženy po intravenózní aplikaci ondansetronu. Výsledkem je mírný klinicky
nevýznamný nárůst eliminačního poločasu (5,4 hodin). Studie u pacientů s těžkou poruchou funkce
ledvin, kteří jsou na pravidelné hemodialýze (studie mezi dialýzami) ukázala, že farmakokinetika
ondansetronu je po i.v. podání prakticky nezměněna.

Porucha funkce jater
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je systémová clearance ondansetronu značně snížena
eliminačním poločas prodloužen (15–32 hodin).

Rozdíly mezi pohlavími
Při podávání ondansetronu byly prokázány rozdíly v závislosti na pohlaví. Ženy vykazují větší míru a
rozsah absorpce po podání perorální dávky a nižší systémovou clearence a distribuční objem (vztaženo
na jednotku tělesné hmotnosti).