Linezolid sandoz

K dispozici nejsou dostatečné údaje o bezpečnosti a účinnosti linezolidu u dětí a dospívajících (< 18 let)
umožňující stanovení doporučeného dávkování (viz body 5.1 a 5.2). Dokud nebudou tyto údaje k dispozici,
používání linezolidu u této věkové skupiny se nedoporučuje.

Starší pacienti
Není nutná úprava dávkování.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Není nutná úprava dávkování (viz body 4.4 a 5.2).

Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (tj. clearance kreatininu (CLCR < 30 ml/min):
Není nutná úprava dávkování. Vzhledem k neznámému klinickému významu vyšších expozic (až
desetinásobek) dvěma primárním metabolitům linezolidu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin má být
linezolid používán u těchto pacientů se zvláštní opatrností a pouze v případě, že předpokládaný přínos
převýší teoretické riziko.

Protože se přibližně 30 % dávky linezolidu odstraní během 3 hodin hemodialýzy, linezolid má být podáván
dialyzovaným pacientům až po dialýze. Primární metabolity linezolidu jsou do jisté míry hemodialýzou
odstraňovány, ale jejich koncentrace po dialýze je stále ještě zřetelně vyšší než jejich koncentrace u pacientů
s normální funkcí ledvin nebo mírnou či středně těžkou poruchou funkce ledvin.
Proto má být linezolid používán u dialyzovaných pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se zvláštní
opatrností a pouze v případě, že předpokládaný přínos převýší možné riziko.
V současnosti nejsou zkušenosti s podáváním linezolidu pacientům, kteří se podrobují kontinuální
ambulantní peritoneální dialýze (CAPD) nebo alternativní léčbě renálního selhání (jiné než hemodialýza).

Pacienti s poruchou funkce jater
Není nutná úprava dávkování. Klinické údaje jsou však omezené, proto se použití u těchto pacientů
doporučuje pouze v případě, že předpokládaný přínos převýší možné riziko (viz body 4.4 a 5.2).


Způsob podání
Doporučená dávka linezolidu má být podána perorálně dvakrát denně.

Cesta podání
Perorální podání.
Potahované tablety mohou být užívány s jídlem nebo mezi jídly.
Potahované tablety se polykají celé s přiměřeným množstvím vody.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Linezolid nemá být podáván pacientům, kteří užívají přípravky inhibující monoaminooxidázu A nebo B
(např. fenelzin, isokarboxazid, selegilin, moklobemid) nebo dva týdny po užití takových přípravků.

Pokud není k dispozici zařízení pro pečlivé sledování pacienta a monitorování krevního tlaku, linezolid nemá
být podáván pacientům s následujícími klinickými diagnózami nebo při současné medikaci níže uvedenými
přípravky:

- Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, feochromocytomem, karcinoidem, tyreotoxikózou, bipolární
depresí, schizoafektivní poruchou a stavy akutní zmatenosti.

- Pacienti užívající některý z následujících léků: inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (viz bod
4.4), tricyklická antidepresiva, agonisty serotoninových 5-HT1 receptorů (triptany), přímo a nepřímo
působící sympatomimetika (včetně adrenergních bronchodilatancií, pseudoefedrinu a
fenylpropanolaminu), vazopresiva (např. epinefrin, norepinefrin), dopaminergní látky (např.
dopamin, dobutamin), pethidin nebo buspiron.

Údaje z pokusů na zvířatech naznačují, že linezolid a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského
mléka, proto má být kojení před zahájením léčby a během ní přerušeno (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Myelosuprese
U pacientů, kteří dostávali linezolid, byla pozorována myelosuprese (včetně anemie, leukopenie,
pancytopenie a trombocytopenie). U případů, kde je výsledek znám, hematologické parametry vzrostly po
vysazení linezolidu k hodnotám před léčbou. Riziko výskytu těchto účinků zřejmě souvisí s délkou léčby.
Starší pacienti léčení linezolidem mohou mít vyšší riziko rozvoje krevních dyskrazií v porovnání s mladšími
pacienty. Trombocytopenie se může vyskytnout mnohem častěji u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin,
bez ohledu na to, jestli jsou na dialýze či nikoli. Proto se doporučuje pečlivé monitorování krevního obrazu u
pacientů, kteří: již mají anemii, granulocytopenii nebo trombocytopenii; užívají současně léky, které mohou
snižovat hladinu hemoglobinu, zhoršovat krevní obraz nebo nepříznivě ovlivňovat množství či funkci
trombocytů; mají těžkou poruchou funkce ledvin; jsou léčeni déle než 10-14 dní. Těmto pacientům má být
linezolid podáván pouze tehdy, pokud je možné pečlivé monitorování hladin hemoglobinu, krevního obrazu
a počtu trombocytů.

Pokud se během léčby linezolidem objeví významná myelosuprese, léčba má být přerušena, pokud není její
pokračování považováno za absolutně nezbytné. V takovém případě je třeba nepřetržitě kontrolovat krevní
obraz a nasadit vhodné léčebné postupy.

U pacientů léčených linezolidem se navíc doporučuje týdně provádět kontrolu krevního obrazu (včetně
hladiny hemoglobinu, trombocytů a celkového a diferenciálního počtu leukocytů) bez ohledu na krevní obraz
při zahájení léčby.

Ve studiích podávání ze soucitu byl u pacientů užívajících linezolid po dobu delší než doporučených 28 dnů
hlášen zvýšený výskyt závažné anemie. Těmto pacientům bylo častěji zapotřebí podat krevní transfuzi.

Případy anemie vyžadující krevní transfuzi byly rovněž hlášeny po uvedení léčivé látky na trh. Více případů
se objevilo u pacientů léčených linezolidem déle než 28 dnů.

Po uvedení na trh byly hlášeny případy sideroblastické anemie. Většina pacientů, u nichž byl znám čas jejího
nástupu, byla linezolidem léčena déle než 28 dnů. Většina pacientů se plně či částečně zotavila po vysazení
linezolidu, a to bez ohledu na to, jestli byla anemie léčena či nikoli.

Rozdíly v mortalitě v klinické studii u pacientů s krevními infekcemi vyvolanými grampozitivními
mikroorganismy souvisejícími s katetrem
V otevřené studii u pacientů léčených linezolidem se závažnými infekcemi spojenými s intravaskulárním
katetrem byla patrna zvýšená mortalita ve srovnání s vankomycinem/dikloxacilinem/oxacilinem [(21,5 %) vs. 58/363 (16,0 %)]. Hlavním faktorem ovlivňujícím poměr mortality byla výchozí grampozitivní
infekce. Poměr mortality byl obdobný u pacientů s infekcemi vyvolanými čistě grampozitivními organismy
(poměr šancí 0,96; 95% interval spolehlivosti: 0,58-1,59), avšak byl významně vyšší (p = 0,0162) ve skupině
léčené linezolidem u pacientů s infekcemi vyvolanými jinými patogeny nebo u pacientů bez iniciálně
prokázaného patogenu (poměr šancí 2,48; 95% interval spolehlivosti: 1,38-4,46). Největší rozdíl byl
pozorován v průběhu léčby a během 7 dnů následujících po ukončení podávání hodnoceného léčiva. Během
studie byla ve skupině léčené linezolidem prokázána infekce vyvolaná gramnegativním patogenem u více
pacientů a více pacientů zemřelo v důsledku gramnegativní či polymikrobiální infekce. Z toho důvodu má
být linezolid podán pacientům s komplikovanými infekcemi kůže a měkkých tkání se známou nebo možnou
současnou infekcí gramnegativními organismy pouze tehdy, pokud nejsou dostupné alternativní možnosti
léčby (viz bod 4.1). Za těchto okolností musí být současně zahájena léčba proti gramnegativním
organismům.

Průjem a kolitida související s antibiotiky
Pseudomembranózní kolitida byla hlášena v souvislosti s téměř všemi antibakteriálními látkami včetně
linezolidu. Proto je důležité myslet na tuto diagnózu u pacientů s průjmem, který vznikl po podání jakékoliv
antimikrobiální látky. V případě kolitidy prokazatelně způsobené antibiotiky nebo při podezření na ni může
být opodstatněné přerušení léčby linezolidem. Je třeba nasadit vhodná léčebná opatření.

Průjem související s antibiotiky a kolitida související s antibiotiky, včetně pseudomembranózní kolitidy a
průjmu vyvolaného Clostridium difficile, byly hlášeny v souvislosti s téměř všemi antibiotiky včetně
linezolidu, v rozsahu od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Proto je důležité myslet na tuto diagnózu u
pacientů se závažným průjmem, který vznikl během léčby linezolidem nebo po ní. V případě průjmu nebo
kolitidy související prokazatelně s antibiotiky, nebo při podezření na ně, má být přerušena probíhající léčba
antibakteriálními látkami včetně linezolidu a okamžitě zahájena vhodná léčebná opatření. Látky inhibující
střevní peristaltiku jsou v tomto případě kontraindikovány.

Laktátová acidóza
Při podávání linezolidu byl hlášen výskyt laktátové acidózy. Pacienti, u kterých se během užívání linezolidu
rozvinou známky a příznaky metabolické acidózy včetně opakující se nauzey a zvracení, bolesti břicha,
nízké hladiny hydrogenuhličitanu nebo hyperventilace, musí být neprodleně lékařsky ošetřeni. Pokud se
vyskytne laktátová acidóza, je třeba zvážit přínos pokračujícího podávání linezolidu vůči potenciálním
rizikům.

Mitochondriální dysfunkce
Linezolid inhibuje syntézu mitochondriálního proteinu. V důsledku této inhibice se mohou vyskytnout
nežádoucí účinky jako laktátová acidóza, anemie a neuropatie (optického nervu a periferní); tyto příhody
jsou častější v případě, že je lék podáván déle než 28 dnů.

Serotoninový syndrom
Byly hlášeny spontánní případy serotoninového syndromu, který se objevil v souvislosti se současným
podáváním linezolidu a serotonergních látek včetně antidepresiv, jako jsou inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu (SSRI). Souběžné podávání linezolidu a serotonergních látek je proto kontraindikováno (viz bod
4.3), s výjimkou stavu, kdy je podávání obou látek nezbytné. V těchto případech mají být pacienti pečlivě
monitorováni z důvodu možnosti výskytu známek a příznaků serotoninového syndromu jako jsou kognitivní
dysfunkce, hyperpyrexie, hyperreflexie a porucha koordinace. Pokud dojde k výskytu známek a příznaků

serotoninového syndromu, lékaři mají zvážit přerušení podávání jedné nebo obou látek. Při přerušení
souběžného podávání serotonergní látky se mohou vyskytnout příznaky z vysazení.

Periferní neuropatie a neuropatie optického nervu
U pacientů léčených linezolidem byly hlášeny periferní neuropatie, neuropatie optického nervu a optická
neuritida progredující někdy až ke ztrátě zraku. Tato hlášení zahrnovala především pacienty léčené po dobu
delší, než je maximální doporučená délka trvání léčby 28 dní.

Všichni pacienti musí být poučeni, že mají oznámit takové příznaky poruchy zraku, jako jsou změny zrakové
ostrosti, změny barevného vidění, rozmazané vidění nebo poruchy zorného pole. V těchto případech se
doporučuje okamžité vyšetření a v nutném případě odeslání k oftalmologovi. Pokud jakýkoliv pacient užívá
linezolid déle než doporučených 28 dní, je třeba pravidelně kontrolovat jeho zrakové funkce.

Pokud se objeví periferní neuropatie nebo neuropatie zrakového nervu, další podávání linezolidu má být
posouzeno s ohledem na potenciální riziko.

Riziko neuropatií může být zvýšeno, pokud je linezolid podáván pacientům souběžně léčeným nebo nedávno
léčeným antituberkulotiky.

Křeče
Byly hlášeny případy výskytu křečí u pacientů léčených linezolidem. Většina těchto pacientů měla záchvaty
v anamnéze nebo u nich bylo hlášeno riziko záchvatu. Pacienti mají být poučeni o nutnosti informovat svého
lékaře, pokud měli v minulosti záchvaty.

Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO), nicméně v dávkách použitých
k antibakteriální terapii nevykazuje antidepresivní účinek. K dispozici jsou jen velmi omezené údaje z
interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům s existujícími stavy a/nebo
souběžnou medikací, které by je mohly vystavit riziku plynoucímu z inhibice MAO. Proto se použití
linezolidu za těchto okolností nedoporučuje, pokud není možné pečlivé sledování a monitorování pacienta
(viz body 4.3 a 4.5).

Podávání v kombinaci s potravinami bohatými na tyramin
Pacienti mají být upozorněni, že nemají konzumovat velká množství potravy bohaté na tyramin (viz bod
4.5).

Superinfekce
Účinky terapie linezolidem na běžnou mikroflóru nebyly dosud v klinických studiích hodnoceny.

Používání antibiotik může příležitostně vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů. Např. během
klinických studií byla u přibližně 3 % pacientů užívajících doporučené dávky zaznamenána kandidóza
související s tímto lékem. Pokud během terapie dojde k superinfekci, je třeba zavést vhodná opatření.

Zvláštní populace
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin má být linezolid použit s velkou opatrností a pouze v případě, že
předpokládaný přínos převýší teoretické riziko (viz body 4.2 a 5.2).

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se linezolid doporučuje pouze v případě, že předpokládaný přínos
převýší možné riziko (viz body 4.2 a 5.2).

U potkaních samců byly pozorovány nežádoucí účinky linezolidu na samčí reprodukční systém; význam pro
člověka není znám (viz bod 4.6).

Klinické studie
Bezpečnost a účinnost linezolidu podávaného déle než 28 dnů nebyla stanovena. Do kontrolovaných
klinických studií nebyli zahrnuti pacienti s diabetickými lézemi nohy, dekubity nebo ischemickými lézemi,

závažnými popáleninami nebo gangrénou. Zkušenosti s použitím linezolidu v léčbě těchto stavů jsou proto
omezené.

Linezolid Sandoz obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.