Kventiax

Nedoporučuje se podávat přípravek Kventiax dětem a dospívajícím do 18 let, neboť chybí údaje
podporující použití přípravku u této věkové kategorie. Dostupné údaje z placebem kontrolovaných
klinických studií jsou uvedeny v bodech 4.4, 4.8, 5.1 a 5.2.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba dávku upravovat.

Pacienti s poruchou funkce jater
Kvetiapin se intenzivně metabolizuje v játrech. Proto je třeba používat přípravek Kventiax opatrně u
pacientů s poruchou funkce jater, zejména při úvodní titraci dávky. Pacienti se známou poruchou
funkce jater mají začínat na dávce 25 mg/den. Dávku je třeba v závislosti na klinické odpovědi a
individuální snášenlivosti pacienta zvyšovat o 25-50 mg/den, až je dosaženo účinné dávky.

Způsob podání
Přípravek Kventiax se podává s jídlem nebo mimo jídlo.




4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Souběžné podávání inhibitorů cytochromu P450 3A4, jako jsou inhibitory HIV-proteáz, azolová
antimykotika, erythromycin, klarithromycin a nefazodon, je kontraindikováno (viz též bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Vzhledem k tomu, že přípravek Kventiax má několik indikací, je třeba zvážit bezpečnostní profil
přípravku s ohledem na individuální diagnózu pacienta a podávanou dávku.

Pediatrická populace
Nedoporučuje se podávat kvetiapin dětem a dospívajícím do 18 let, neboť chybí údaje podporující
použití v této věkové skupině. Klinické studie s kvetiapinem prokázaly, že vedle známého
bezpečnostního profilu přípravku, identifikovaného u dospělých (viz bod 4.8), existují některé
nežádoucí účinky, které se vyskytují s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících než u dospělých (zvýšená
chuť k jídlu, zvýšené sérové koncentrace prolaktinu, zvracení, rinitida a synkopa), nebo mohou mít
různé důsledky pro děti a dospívající (extrapyramidové symptomy a iritabilita) a jeden nežádoucí
účinek, který nebyl dříve identifikován u dospělých (zvýšený krevní tlak). U dětí a dospívajících byly
též pozorovány změny funkce štítné žlázy.
Dále ještě nebyla studována dlouhodobá (delší než 26 týdnů) bezpečnost podávání kvetiapinu
s ohledem na růst a dospívání. Dlouhodobý vliv na kognitivní a behaviorální vývoj není znám.
Podávání kvetiapinu dětem a dospívajícím se schizofrenií, bipolární mánií a bipolární depresí
v placebem kontrolovaných klinických studiích bylo spojeno s vyšším výskytem extrapyramidových
symptomů (EPS) ve srovnání s placebem (viz bod 4.8).

Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese u bipolární poruchy je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek,
sebepoškozování a sebevraždy (příhod spojených se sebevraždou). Riziko přetrvává až do doby,
dokud nedojde k významné remisi. Jelikož se zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo
dalších týdnů léčby, mají být pacienti pečlivě sledováni až do té doby, dokud k tomuto zlepšení
nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko sebevraždy může v časných stadiích
uzdravování zvýšit.

Kromě toho má lékař zvážit možné riziko sebevražedného chování po náhlém vysazení léčby
kvetiapinem vzhledem ke známým rizikovým faktorům nemoci samé.
Také další psychiatrická onemocnění, u nichž je kvetiapin předepisován, mohou být doprovázena
zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní
s depresivní epizodou. Při léčbě pacientů s dalšími psychiatrickými onemocněními se proto musí
dodržovat stejná opatření jako při léčbě pacientů s těžkými depresivními epizodami.
Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou nebo ti, kteří
vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší riziko
sebevražedných myšlenek nebo sebevražedných pokusů a musí být během léčby pečlivě sledováni.
Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií s antidepresivy prováděných na dospělých
trpících psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného
chování u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy.

Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, mají být během léčby pečlivě sledováni, a to především
na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) mají být upozorněni na to, že
je nutné sledovat jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek
a neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat
lékařskou pomoc.

V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů s těžkou depresivní
epizodou v rámci bipolární poruchy léčených kvetiapinem bylo u mladých dospělých pacientů



(mladších než 25 let) pozorováno zvýšené riziko příhod spojených se sebevraždou ve srovnání
s placebem (3,0 % vs. 0 %). Populační retrospektivní studie s kvetiapinem při léčbě pacientů s těžkou
depresivní poruchou prokázala zvýšené riziko sebepoškození a sebevraždy během užívání kvetiapinu
s jinými antidepresivy u pacientů bez anamnézy sebepoškození ve věku od 25 do 64 let.

Metabolické riziko
Vzhledem k pozorovaným rizikům zhoršování metabolického profilu zahrnujících změny tělesné
hmotnosti, glykemii (viz hyperglykemie) a lipidy pozorované v klinických studiích, je třeba vyšetřit
metabolické parametry na počátku léčby a změny těchto parametrů pravidelně kontrolovat v průběhu
léčby. Zhoršení těchto parametrů má být adekvátně klinicky řešeno (viz též bod 4.8).

Extrapyramidové symptomy (EPS)
V placebem kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů s depresivní epizodou v rámci
bipolární poruchy, kterým byl podáván kvetiapin, byl výskyt EPS vyšší ve srovnání s placebem (viz
body 4.8 a 5.1).
Podávání kvetiapinu je spojeno s vývojem akatizie, která je charakterizována subjektivně
nepříjemným nebo úzkostným neklidem a potřebou stále se pohybovat, což postiženému znemožňuje
sedět nebo stát v klidu. Nejčastěji se tyto symptomy objevují v několika prvních týdnech léčby.
Zvyšování dávky u pacientů s těmito symptomy může být škodlivé.

Tardivní dyskineze
Pokud se objeví známky a příznaky tardivní dyskineze, je třeba snížit dávku kvetiapinu nebo přerušit
léčbu. Příznaky tardivní dyskineze se mohou zhoršit nebo dokonce objevit až po přerušení léčby (viz
bod 4.8).

Somnolence a závrať
Léčba kvetiapinem byla spojena se somnolencí a podobnými příznaky, jako je sedace (viz bod 4.8).
V klinických studiích u pacientů s bipolární depresí byly tyto příznaky pozorovány první 3 dny léčby
a byly většinou mírné až střední intenzity. Pacienti s bipolární depresí s významnými projevy
somnolence vyžadují častější kontakt alespoň po dobu 2 týdnů od nástupu somnolence, nebo až do
zlepšení projevů a lze uvažovat i o ukončení léčby.

Ortostatická hypotenze
Léčba kvetiapinem je spojena s ortostatickou hypotenzí a související závratí (viz bod 4.8). Podobně
jako somnolence se tyto příznaky objevují při úvodní titraci dávky. Mohou zvýšit frekvenci
náhodného poranění (pádu), zvláště u starších lidí. Proto má být pacientům doporučeno, aby byli
zvýšeně opatrní, dokud se neseznámí s možnými účinky léčby.
Zvýšené opatrnosti je třeba při podávání kvetiapinu pacientům s kardiovaskulárními
a cerebrovaskulárními chorobami, nebo jinými stavy spojenými s rizikem rozvoje hypotenze. Pokud se
objeví ortostatická hypotenze, je třeba snížit dávku nebo titrovat dávku pomaleji, zvláště u pacientů se
známým kardiovaskulárním onemocněním.

Syndrom spánkové apnoe
U pacientů užívajících kvetiapin byl hlášen syndrom spánkové apnoe. Kvetiapin má být používán
s opatrností u pacientů, kteří souběžně užívají látky tlumící centrální nervový systém a kteří mají
spánkovou apnoe v anamnéze nebo je u nich riziko jejího rozvoje, např. u pacientů
s nadváhou/obezitou nebo u mužů.

Epileptické paroxysmy
V kontrolovaných klinických studiích nebyl zjištěn rozdíl v incidenci záchvatů mezi pacienty
léčenými kvetiapinem nebo placebem. Nejsou dostupné údaje o výskytu křečí u pacientů s anamnézou
křečí. Stejně jako u jiných antipsychotik se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost léčbě pacientů,
kteří udávají výskyt epileptických záchvatů v anamnéze (viz bod 4.8).

Neuroleptický maligní syndrom
Neuroleptický maligní syndrom je dáván do souvislosti s antipsychotickou léčbou, včetně léčby



kvetiapinem (viz bod 4.8). Klinická manifestace zahrnuje hypertermii, alteraci psychiky, svalovou
rigiditu, nestabilitu autonomního nervového systému a zvýšení hodnot kreatinfosfokinázy. V tomto
případě je třeba léčbu kvetiapinem přerušit a zahájit odpovídající léčbu.

Těžká neutropenie a agranulocytóza
V klinických studiích s kvetiapinem byl hlášen výskyt těžké neutropenie (počet neutrofilů
< 0,5 x 109/l). Většina případů těžké neutropenie se objevila v průběhu několika prvních měsíců léčby
kvetiapinem. Souvislost s dávkou nebyla potvrzena. V průběhu poregistračního období byly některé
případy fatální. Možnými rizikovými faktory pro vznik neutropenie jsou: již existující nízký počet
bílých krvinek a poléková neutropenie v anamnéze. V některých případech se však objevila
i u pacientů bez existujících rizikových faktorů. Léčbu kvetiapinem je třeba přerušit u pacientů
s počtem neutrofilů < 1,0 x 109/l. U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky infekce a pravidelně
kontrolovat počet neutrofilů (dokud nepřesáhnou hodnotu 1,5 x 109/l (viz bod 5.1).
Na neutropenii je třeba myslet u pacientů, kteří mají infekci nebo horečku, zvláště při absenci jiných
predisponujících faktorů, a má být léčena podle klinických projevů.
Pacienti mají být poučeni, aby kdykoliv v průběhu léčby přípravkem Kventiax ihned hlásili
známky/příznaky typické pro agranulocytózu nebo infekci (např. horečka, slabost, letargie nebo bolest
v krku). U těchto pacientů je třeba ihned stanovit počet bílých krvinek a určit absolutní počet
neutrofilů, zvláště pokud neexistují jiné predisponující okolnosti.

Anticholinergní (muskarinové) účinky
Norkvetiapin, aktivní metabolit kvetiapinu, má střední až vysokou afinitu k několika podtypům
muskarinových receptorů. To přispívá k výskytu nežádoucích reakcí odrážejících anticholinergní
účinky, pokud je kvetiapin používán v terapeutických dávkách, podáván souběžně s jinými léčivými
přípravky, které mají anticholinergní účinky, a v případě předávkování. Kvetiapin je třeba užívat
s opatrností u pacientů, kteří užívají léčivé přípravky s anticholinergními (muskarinovými) účinky.
Kvetiapin je třeba užívat s opatrností u pacientů s diagnózou či anamnézou retence moči, klinicky
významné hypertrofie prostaty, obstrukce střeva nebo podobných stavů, zvýšeného nitroočního tlaku
nebo glaukomu uzavřeného úhlu (viz body 4.5, 4.8, 5.1 a 4.9).

Interakce
Viz též bod 4.5.
Souběžné užívání kvetiapinu a silných induktorů jaterních enzymů, jako je karbamazepin nebo
fenytoin, může významně snížit plazmatické koncentrace kvetiapinu, což může ovlivnit účinnost léčby
kvetiapinem. O zahájení léčby kvetiapinem u pacientů, kteří užívají induktory jaterních enzymů, lze
uvažovat pouze tehdy, pokud je lékař přesvědčen, že prospěch z léčby kvetiapinem převáží nad riziky,
která vyplývají z přerušení léčby induktory jaterních enzymů. Je důležité, aby jakákoliv změna léčby
induktory byla vždy postupná a pokud je třeba, je možné je nahradit léčivy bez indukčního potenciálu
(např. natrium-valproát).

Tělesná hmotnost
U pacientů, kteří byli léčeni kvetiapinem, bylo hlášeno zvýšení tělesné hmotnosti. Tělesnou hmotnost
je třeba sledovat a korigovat v souladu s používanými postupy klinické antipsychotické praxe (viz
body 4.8 a 5.1).

Hyperglykemie
Během léčby kvetiapinem byla vzácně hlášena hyperglykemie a/nebo vývoj nebo exacerbace diabetu
občas doprovázené ketoacidózou nebo kómatem, včetně několika fatálních případů (viz bod 4.8).
V některých případech byl hlášen předcházející nárůst tělesné hmotnosti, což může být predisponující
faktor. Doporučuje se vhodné klinické monitorování v souladu s používanými postupy antipsychotické
léčby. U pacientů léčených antipsychotiky, včetně kvetiapinu, je třeba sledovat projevy a příznaky
hyperglykemie (jako je polydipsie, polyurie, polyfagie a slabost). Pacienty s diabetem mellitem nebo
rizikovými faktory pro diabetes mellitus je třeba pravidelně kontrolovat s ohledem na zhoršení
kontroly glykemie. Je třeba pravidelně kontrolovat tělesnou hmotnost.

Lipidy



V klinických studiích s kvetiapinem bylo pozorováno zvýšení hladin triacylglycerolů, LDL a
celkového cholesterolu a snížení HDL cholesterolu (viz bod 4.8). Změny hladin lipidů je třeba léčit
podle klinické potřeby.

Prodloužení intervalu QT
V klinickém hodnocení a při použití v souladu se Souhrnem údajů o přípravku nedocházelo k trvalému
prodloužení absolutní hodnoty intervalu QT. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy
prodloužení intervalu QT při použití terapeutických dávek (viz bod 4.8) a při předávkování (viz bod
4.9). Podobně jako u jiných antipsychotik je potřebná opatrnost při předepisování kvetiapinu
pacientům s kardiovaskulárním onemocněním nebo s rodinnou anamnézou prodloužení intervalu QT.
Stejná opatrnost je potřebná při předepisování kvetiapinu s léčivy, která prodlužují QT interval, nebo
s neuroleptiky, zvláště u starších lidí, u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého intervalu QT,
městnavým srdečním selháním, hypertrofií myokardu, hypokalemií nebo hypomagnesemií (viz bod
4.5).

Kardiomyopatie a myokarditida
V klinických studiích a v průběhu poregistračního sledování byly hlášeny případy kardiomyopatie
a myokarditidy (viz bod 4.8). U pacientů s podezřením na kardiomyopatii nebo myokarditidu je třeba
zvážit vysazení kvetiapinu.

Závažné kožní nežádoucí reakce
Při léčbě kvetiapinem byly velmi vzácně hlášeny případy závažné kožní nežádoucí reakce (SCAR),
včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), akutní
generalizované exantematózní pustulózy (AGEP), erythema multiforme (EM) a lékové reakce
s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), které mohou být život ohrožující nebo fatální.
SCAR se obvykle projevuje jedním nebo více z následujících příznaků: rozsáhlá kožní vyrážka, která
může být svědivá nebo doprovázena puchýřky, exfoliativní dermatitida, horečka, lymfadenopatie a
možná eozinofilie, nebo neutrofilie. Většina těchto reakcí se objevila do 4 týdnů po zahájení léčby
kvetiapinem, některé reakce DRESS se objevily do 6 týdnů po zahájení léčby kvetiapinem. Pokud se
objeví příznaky, které svědčí o těchto závažných kožních nežádoucích reakcí, je třeba okamžitě
ukončit léčbu kvetiapinem a zvážit alternativní možnosti léčby.

Vysazení léčby
Při náhlém ukončení léčby kvetiapinem byla pozorována nespavost, nauzea, bolest hlavy, průjem,
zvracení, závrať a podrážděnost. Doporučuje se postupné vysazování po dobu nejméně 1 až 2 týdnů
(viz bod 4.8).

Starší pacienti s psychózou související s demencí
Kvetiapin není schválen k léčbě psychózy související s demencí. V randomizovaných placebem
kontrolovaných klinických studiích u pacientů s demencí bylo pozorováno přibližně 3násobně zvýšené
riziko cerebrovaskulárních nežádoucích účinků u některých atypických antipsychotik. Mechanismus
tohoto zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze vyloučit u jiných antipsychotik a jiných
populací pacientů. Kvetiapin je třeba používat opatrně u pacientů s rizikovými faktory pro cévní
mozkovou příhodu.

Metaanalýzou u atypických antipsychotik bylo zjištěno, že starší pacienti s psychózou související
s demencí mají zvýšené riziko úmrtí ve srovnání s pacienty, kterým bylo podáváno placebo. Ve dvou
10týdenních placebem kontrolovaných klinických studiích s kvetiapinem a se stejnou populací
pacientů (n = 710; průměrný věk: 83 let; rozmezí: 56-99 let) byla incidence mortality ve skupině
léčené kvetiapinem 5,5 % oproti 3,2 % ve skupině s placebem. Pacienti v těchto studiích umírali
z různých důvodů obvyklých v této populaci.

Starší pacienti s Parkinsonovou chorobou (PD)/parkinsonismem
Populační retrospektivní studie s kvetipinem při léčbě pacientů s depresivní poruchou (MDD)
prokázala zvýšené riziko úmrtí během užívání kvetiapinu u pacientů starších 65 let věku. Tato
souvislost se neprokázala, když byli pacienti s Parkinsonovou chorobou (PD) vyloučeni z analýzy. Při



předepisování kvetiapinu starším pacientům s Parkinsonovou chorobou (PD) je nutná opatrnost.

Dysfagie
Dysfagie (viz bod 4.8) byla hlášena v souvislosti s kvetiapinem. U pacientů s rizikem aspirační
pneumonie je třeba podávat kvetiapin opatrně.

Zácpa a intestinální obstrukce
Zácpa je rizikovým faktorem pro intestinální obstrukci. U kvetiapinu byla hlášena zácpa a intestinální
obstrukce (viz bod 4.8). Hlášení zahrnují i fatální případy u pacientů, kteří mají vyšší riziko
intestinální obstrukce, včetně pacientů, kteří užívají více léčivých přípravků, které snižují motilitu
střeva a/nebo nehlásili příznaky zácpy. Pacienti s intestinální obstrukcí/ileem musí být pečlivě
sledováni a urgentně léčeni.

Žilní tromboembolismus (VTE)
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE).
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory
pro VTE, má být před i během léčby kvetiapinem tyto rizikové faktory rozpoznány a následně má být
uplatněna preventivní opatření.

Pankreatitida
V klinických studiích a v poregistračním období byly hlášeny případy pankreatitidy. V případě
poregistračních hlášení, neboť ne všechny případy byly komplikovány rizikovými faktory, bylo
mnoho pacientů, kteří měli rizikové faktory, které jsou spojovány s pankreatitidou, např. zvýšené
triacylglyceroly (viz bod 4.4), žlučníkové kameny nebo konzumovali alkohol.

Další informace
Existují pouze omezené údaje o souběžném použití kvetiapinu a divalproexu nebo lithia v průběhu
akutních středně těžkých až těžkých manických epizod. Kombinační léčba však byla dobře tolerována
(viz body 4.8 a 5.1). Údaje ukazují na aditivní účinek 3. týden léčby.

Nesprávné použití a zneužití
Byly hlášeny případy nesprávného použití a zneužití. Opatrnost je nutná v případech, kdy je kvetiapin
předepisován pacientům s alkoholismem nebo zneužíváním léků v anamnéze.

Laktosa
Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek
užívat.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.