Escitalopram neuraxpharm

Vzhledem k tomu, že překlenovací toxikokinetické a toxikologické studie s escitalopramem a
citalopramem u potkanů prokázaly podobný profil, nebyla prováděna úplná obvyklá série
preklinických studií. Proto mohou být všechny údaje o citalopramu extrapolovány pro escitalopram.
Ve srovnávacích několikatýdenních toxikologických studiích s potkany vykázaly escitalopram a
citalopram v obecně toxických dávkách kardiotoxicitu včetně městnavého srdečního selhání.
Kardiotoxicita souvisí spíše s maximálními plazmatickými koncentracemi než se systémovými
expozicemi (AUC). Maximální plazmatické koncentrace při hladinách nezpůsobujících žádný účinek
převyšovaly 8krát hodnoty dosahované při klinickém použití, zatímco AUC pro escitalopram byla
pouze 3-4krát vyšší než expozice dosahovaná při klinickém použití. Hodnoty AUC pro S-enantiomer
citalopramu byly 6-7x vyšší než expozice dosahovaná při klinickém použití. Toto zjištění
pravděpodobně vysvětluje zvýšený vliv biogenních aminů, tj. sekundárně k primárním
farmakologickým účinkům způsobujícím hemodynamické účinky ve smyslu snížení průtoku
koronárními cévami a ischemii. Přesný mechanismus kardiotoxicity u potkanů však není znám.
15/16
Klinické zkušenosti s citalopramem a zkušenosti z klinických studií s escitalopramem nenaznačují, že
by uvedená zjištění měla vliv na klinické užití.
Po dlouhodobém podávání escitalopramu a citalopramu potkanům byl v některých tkáních (plíce,
nadvarlata, játra) pozorován zvýšený obsah fosfolipidů. Nálezy v nadvarlatech a játrech byly
zaznamenány při expozicích podobných expozicím u člověka. Tento účinek je reverzibilní po
ukončení podávání. Akumulace fosfolipidů (fosfolipidóza) byla u zvířat pozorována při podávání
mnoha léčiv typu amfifilních kationtů. Není známo, zda je tento jev významný pro člověka.
V toxikologické studii zaměřené na sledování vlivu na vývoj plodu u potkanů byly pozorovány
embryotoxické účinky (snížená hmotnost plodu a reverzibilní zpoždění osifikace kostí) při hodnotách
AUC přesahujících hodnoty dosahované při klinickém použití. Nebyl zaznamenán zvýšený výskyt
malformací. Pre - a postnatální studie prokázaly snížené přežívání v období laktace při hodnotách
AUC přesahujících hodnoty při klinickém použití.
S escitalopramem nebyly provedeny žádné studie genotoxicity a karcinogenity. Citalopram
(racemický) nebyl genotoxický v žádné z in vivo a ve většině in vitro provedených zkoušek. Studie
karcinogenity s perorálním podáváním citalopramu u myší a potkanů prokázaly zvýšený výskyt
karcinomů tenkého střeva u potkanů, možná spojený s podáváním citalopramu. Není jasné, lze-li tento
nález extrapolovat na escitalopram, ani jak je relevantní pro člověka.
Studie na zvířatech prokázaly, že citalopram způsobuje snížení indexu fertility a těhotenského indexu,
snížení počtu implantací a abnormality spermií při vyšších hladinách, než je při expozici u lidí. Pro
escitalopram nejsou k dispozici žádná data ze studií na zvířatech týkající se této problematiky.