Ersittin

Účinek zonisamidu na enzymy cytochromu P450.
Stránka 9 z
Studie prováděné in vitro s použitím lidských jaterních mikrozomů vykazují nulovou nebo malou
(<25 %) inhibici izoenzymů 1A2, 2A6, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 nebo 3A4 cytochromu Ppři hladinách zonisamidu přibližně dvojnásobných nebo vyšších, než jsou klinicky významné sérové
hladiny nenavázaného zonisamidu. Proto se nepředpokládá, že by zonisamid ovlivňoval
farmakokinetiku jiných léčivých přípravků prostřednictvím mechanismů zprostředkovaných
cytochromem P450, jak se to prokázalo in vivo u karbamazepinu, fenytoinu, ethinylestradiolu a
desipraminu.

Potenciál zonisamidu k ovlivňování dalších léčivých přípravků

Antiepileptické léčivé přípravky
U pacientů s epilepsií nevedlo podávání zonisamidu v ustáleném stavu ke klinicky významným
farmakokinetickým účinkům na karbamazepin, lamotrigin, fenytoin nebo natrium-valproát.

Perorální kontraceptiva
V klinických studiích na zdravých dobrovolnících podávání zonisamidu v ustáleném stavu neovlivnilo
sérové koncentrace ethinylestradiolu ani norethisteronu u kombinovaného perorálního kontraceptiva.

Inhibitory karboanhydrázy
Zonisamid se má používat opatrně u dospělých pacientů léčených současně inhibitory
karboanhydrázy, jako je topiramát a acetazolamid, z důvodu nedostatku údajů pro vyloučení možných
farmakodynamických interakcí (viz bod 4.4).

Zonisamid se u pediatrických pacientů nesmí používat jako souběžná medikace s jinými inhibitory
karboanhydrázy, jako je topiramát a acetazolamid (viz bod 4.4 Pediatrická populace).

Substrát P-gp
Studie in vitro ukazují, že zonisamid je slabým inhibitorem P-gp (MDR1) s IC50 267 μmol/l a
zonisamid má teoretický potenciál ovlivňovat farmakokinetiku látek, které jsou substráty P-gp. Při
zahájení nebo ukončení léčby zonisamidem, případně při změně dávky zonisamidu u pacientů, kteří
rovněž dostávají léčivé přípravky, které jsou substráty P-gp (např. digoxin, chinidin), se doporučuje
postupovat opatrně.

Potenciální interakce léčivých přípravků ovlivňujících zonisamid

V klinických studiích nemělo současné podávání lamotriginu zjevný účinek na farmakokinetiku
zonisamidu. Kombinace zonisamidu s jinými léčivými přípravky, které mohou vést ke vzniku
urolitiázy, může zvýšit riziko vzniku ledvinových kamenů, proto je třeba se vyvarovat současného
podávání takových léčivých přípravků.

Zonisamid je částečně metabolizován CYP3A4 (redukční štěpení) a rovněž N-acetyltransferázami a
konjugací s glukuronovou kyselinou. Látky, které mohou indukovat či inhibovat tyto enzymy, proto
mohou farmakokinetiku zonisamidu ovlivňovat:

- Indukce enzymu: expozice zonisamidu je nižší u epileptických pacientů užívajících léčivé
přípravky indukující CYP3A4, jako jsou například fenytoin, karbamazepin a fenobarbital. Je
nepravděpodobné, že tyto účinky budou klinicky významné při přidání zonisamidu k existující
terapii, ovšem mohou nastat změny v koncentracích zonisamidu, jestliže budou vysazena, bude
upravena jejich dávka či budou nasazena další antiepileptika indukující CYP3A4 nebo jiné
léčivé přípravky a může dojít k tomu, že úprava dávky zonisamidu bude nutná. Rifampicin je
silným induktorem CYP3A4. Bude-li společné podávání nezbytné, pacient má být bedlivě
sledován a dávka zonisamidu a dalších substrátů CYP3A4 se musí upravit podle potřeby.

- Inhibice CYP3A4: na základě klinických údajů se ukazuje, že známé specifické a nespecifické
inhibitory CYP3A4 nemají na farmakokinetické parametry expozice zonisamidu žádný klinicky
významný účinek. Podávání ketokonazolu (400 mg/denně) nebo cimetidinu (1200 mg/denně) za
Stránka 10 z ustáleného stavu nemělo na farmakokinetiku zonisamidu podávaného jednorázově zdravým
jedincům klinicky významné účinky. Úprava dávkování zonisamidu, pokud se podává společně
se známými inhibitory CYP3A4, proto není být nutná.

Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.