Epilan d gerot

Fenytoin je metabolizován enzymy jaterního cytochromu (CYP) P450 CYP2C9 a CYP2C19 a je
zvláště citlivý na interakce tlumicích přípravků, protože podléhá saturovatelnému metabolizmu.
Inhibice metabolizmu může způsobit výrazný nárůst koncentrace fenytoinu v oběhu a zvýšit riziko
toxicity přípravku.
Fenytoin je silným induktorem jaterních enzymů a může tak snížit hladinu léčiv metabolizovaných
těmito enzymy.

Zvýšení hladiny fenytoinu mohou způsobit:
alkoholový exces, imipramin, sultiam, stejně jako následující skupiny látek (příklady jsou uvedeny
v závorkách):
- analgetika/antirevmatika (azapropazon, fenylbutazon, salicyláty),
- anestetika (halotan),
- antibiotika (chloramfenikol, klarithromycin, isoniazid, sulfonamidy),
- antikonvulziva (felbamát, sukcinimidy),
- antimykotika (amfotericin B, flukonazol, ketokonazol, mikonazol, itrakonazol),
- benzodiazepiny/psychotropní látky (chlordiazepoxid, diazepam, disulfiram, trazodon,
viloxazin, methylfenidát),
- cytostatika (fluorouracil)
- H2 antagonisté (cimetidin),
- hormony (estrogeny),
- blokátory kalciových kanálů / kardiovaskulární látky (amiodaron, diltiazem, nifedipin),
- antikoagulancia (dikumarol, tiklopidin),
- perorální antidiabetika (tolbutamid),
- inhibitory protonové pumpy (omeprazol)
- inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (fluoxetin, fluvoxamin, sertralin).
Hladiny fenytoinu mohou být sníženy:
alkoholem při chronickém alkoholismu, reserpinem, diazoxidem, theofylinem, fluorochinolovými
antibiotiky (jako je ciprofloxacin a rifampicin), antiretrovirotiky (např. fosamprenavir, nelfinavir,
ritonavir), sukralfátem a vigabatrinem.


Molindon-hydrochlorid obsahuje vápenaté ionty, které ovlivňují vstřebávání fenytoinu. Aby
nedocházelo k ovlivnění absorpce, nemají se současně s fenytoinem podávat léky obsahující vápník
(včetně antacid).
Sérové hladiny fenytoinu mohou být zvýšeny nebo sníženy:
- antikonvulzivy (jako např. karbamazepin, fenobarbital, natrium-valproát a kyselina valproová),
- benzodiazepiny/fenothiaziny a psychotropními látkami (chlordiazepoxid, diazepam).
Podobně ani vliv fenytoinu na sérové hladiny karbamazepinu, fenobarbitalu, kyseliny valproové a
natrium-valproátu nelze předvídat.
Tricyklická antidepresiva mohou u citlivých pacientů vyvolat záchvaty, v tomto případě může být
nezbytné upravit dávkování fenytoinu, nebo změnit antidepresivní terapii.
Fenytoin ovlivňuje sérovou koncentraci a/nebo účinek následujících látek nebo jejich skupin (příklady
uvedeny):
- kortikosteroidy, kumarinová antikoagulancia, cyklosporin, diazoxid, furosemid, lamotrigin,
theofylin a vitamin D, prazikvantel,
- antibiotika (doxycyklin, rifampicin, tetracyklin),
- antimykotika (azolová),
- cytostatika (teniposid),
- hormony (estrogeny, perorální kontraceptiva),
- blokátory kalciových kanálů / látky působící na kardiovaskulární systém (digitoxin, nikardipin,
nimodipin, chinidin, verapamil),
- neuromuskulární blokátory (alkuronium, pankuronium, vekuronium, rokuronium),
- opioidní analgetika (methadon),
- perorální antidiabetika (chlorpropamid, glibenklamid, tolbutamid),
- psychotropní látky/antidepresiva (klozapin, paroxetin, sertralin),
- antiretrovirotika (např. delaviridin, efavirenz, fosamprenavir, indinavir, lopinavir/ritonavir,
ritonavir, sachinavir)
- inhibitory tyrosinkinázy (např. erlotinib, gefitinib, lapatinib, imatinib, sorafenib).

Léky, jejichž hladiny v séru a/nebo účinky mohou být sníženy fenytoinem:

- Perorální antikoagulancia (např. rivaroxaban, dabigatran, apixaban, edoxaban)
- lakosamid
- tikagrelor

Současné užívání fenytoinu a následujících látek může způsobit buď snížení, nebo zvýšení plazmatických
hladin některé z látek:
barbituráty, propoxyfen, salicyláty, fenylbutazon, methylfenidát, tricyklické psychotropní látky,
halotan, chloramfenikol, doxycyklin, rifampicin, cykloserin, aminosalicylová kyselina, isoniazid,
kortikosteroidy, insulin, verapamil, methotrexát, antikoagulancia jako warfarin, sultiam, primidon,
benzodiazepiny, valproát, karbamazepin, disulfiram a alkohol.
Souběžné podávání fenytoinu a valproátu bylo spojeno se zvýšeným rizikem hyperamonemie související
s valproátem. Pacienti léčení současně těmito dvěma léky mají být sledováni, zda se u nich neobjeví
známky a příznaky hyperamonemie.

Interakce s enterální výživou:
U pacientů s enterální výživou byly hlášeny nižší plazmatické hladiny fenytoinu, než byly očekávané.
Proto se nedoporučuje podávat fenytoin současně s enterální výživou. U těchto pacientů je třeba častěji
monitorovat hladiny fenytoinu.
Laboratorní testy:
Fenytoin může snížit hladinu jódu vázaného na bílkoviny krevní plazmy (PBI, protein-bound iodine),
což může vést k nižším hodnotám v dexametazonovém nebo metyraponovém testu. Může také
interferovat s krevními testy pro kalcium. Fenytoin může způsobit zvýšené hodnoty glykemie, ALT a
GMT.
Další doporučení:
Vzhledem k možné interferenci s metabolizmem kyseliny listové, vitaminu D a B6, by tyto vitaminy
měly být podávány profylakticky (viz také bod 4.4).