Combair

Astmatickým pacientům bylo ve studii podáváno až 12 opakovaných dávek (celkově mikrogramů beklometason-dipropionátu a 72 mikrogramů formoterolu). Toto dávkování nevedlo
k takovým účinkům, které by měly vliv na životní funkce a nevedly k žádným závažným
nežádoucím účinkům.
Vysoké dávky formoterolu mohou vést k efektům typickým pro beta2 sympatomimetika: nausea,
zvracení, bolesti hlavy, tremor, somnolence, palpitace, tachykardie, ventrikulární arytmie,
prodloužení intervalu QT, metabolická acidosa, hypokalemie, hyperglykemie.

V případě předávkování formoterolem je indikována podpůrná a symptomatické léčba. Závažné
případy je třeba hospitalizovat. Je možné zvážit léčbu beta blokátory, ale velmi uvážlivě, protože
mohou vyprovokovat bronchospasmus. Je třeba monitorovat sérovou hladinu kalia.
Akutní inhalace beklometason-dipropionátu v dávkách převyšujících dávky doporučené může
vést k dočasnému útlumu funkce nadledvin (nedostatečnosti). To nevyžaduje akutní léčbu,
protože funkce nadledvin se po několika dnech vrací k normálu, o čemž je možné se přesvědčit
měřením plasmatických hladin kortizolu. U těchto pacientů je třeba s léčbou dostatečně účinnými
dávkami pokračovat.
Chronické předávkování inhalačním beklometason-dipropionátem: riziko suprese nadledvin (viz
oddíl 4.4.). Je třeba monitorovat rezervu nadledvin. Léčení musí pokračovat v dávkách
dostatečných pro léčbu astmatu.