Ramomark

V souvislosti s ramiprilem

Po perorálním podání ramiprilu nebyla prokázána akutní toxicita u hlodavců a psů.
Studie s chronickým perorálním podáváním byly prováděny na potkanech, psech a opicích.
U těchto tří druhů byly zjištěny změny hodnot plazmatických elektrolytů a změny krevního obrazu.
V důsledku farmakodynamické aktivity ramiprilu bylo zaznamenáno výrazné zvětšení
juxtaglomerulárního aparátu u psa a opice, od denních dávek 250 mg/kg/den.
Potkani tolerovali denní dávky 2 mg/kg/den, psi 2,5 mg/kg/den a opice 8 mg/kg/den bez škodlivých
účinků.
Studie reprodukční toxicity u potkana, králíka a opice neprokázaly žádné teratogenní vlastnosti.
Fertilita nebyla zhoršená u samic ani u samců potkanů.

Podání ramiprilu samicím potkanů v denních dávkách 50 mg/kg tělesné hmotnosti nebo vyšších ve
fetálním období a v období laktace způsobilo ireverzibilní poškození ledvin (dilatace ledvinné
pánvičky) u mláďat.

Rozsáhlé testování mutagenity s použitím několika testovacích systémů neprokázalo mutagenní ani
genotoxické vlastnosti ramiprilu.

Nevratné poškození ledvin bylo pozorováno u velmi mladých potkanů při jednorázové dávce
ramiprilu.

V souvislosti s amlodipinem

Reprodukční toxikologie
Reprodukční studie u potkanů a myší prokázaly zpoždění porodu, prodloužení doby porodu a snížení
přežití mláďat při dávkách přibližně 50x vyšších než je maximální doporučené dávkování pro člověka
stanovené dle mg/kg.

Porucha fertility
Nebyl zjištěn žádný účinek na fertilitu potkanů léčených amlodipinem (samci po dobu 64 dnů a
samice po dobu 14 dnů před pářením) v dávkách do 10 mg/kg/den (8x* vyšší než je maximální
doporučená dávka u člověka 10 mg na základě mg/m2).

V další studii na potkanech, kde samci byli léčeni amlodipin-besilátem po dobu 30 dnů v dávkách
srovnatelných s dávkou pro člověka, stanovených dle mg/kg, byly pozorovány snížené plazmatické
hladiny folikuly-stimulujícího hormonu a testosteronu a rovněž snížení hustoty spermií a počtu zralých
spermatid a Sertoliho buněk.

Kancerogeneze/mutageneze
U potkanů a myší léčených amlodipinem v potravě po dobu dvou let, v koncentracích odpovídajících
denním dávkám 0,5, 1,25 a 2,5 mg/kg, nebyla prokázána kancerogenita. Nejvyšší dávka (u myší
obdobná a u potkanů dvojnásobná*, než je maximální doporučená klinická dávka 10 mg na základě
mg/m2), byla blízko maximální tolerované dávky u myší, avšak nikoliv u potkanů.

Studie mutagenity neodhalily žádné s lékem související účinky na genové ani na chromozomální
úrovni.
*Při tělesné hmotnosti pacienta 50 kg