PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Thiotepa Riemser 15 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Thiotepa Riemser 100 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Thiotepa Riemser 15 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Jedna injekční lahvička s práškem obsahuje thiotepum 15 mg.
Po rekonstituci v 1,5 ml vody pro injekci obsahuje 1 ml roztoku thiotepum 10 mg
Thiotepa Riemser 100 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Jedna injekční lahvička s práškem obsahuje thiotepum 100 mg.
Po rekonstituci v 10 ml vody pro injekci obsahuje 1 ml roztoku thiotepum 10 mg
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Bílý krystalický prášek.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Thiotepa Riemser je indikován v kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými
přípravky:
• spolu s celotělovým ozařováním nebo bez něho jako příprava před alogenní nebo autologní
transplantací hematopoetických progenitorových buněk onemocnění u dospělých a pediatrických pacientů;
• v případě, kdy je vysoká dávka chemoterapie podporovaná HPCT hematopoetických progenitorových buněka pediatrických pacientů.
4.2 Dávkování a způsob podání
Podávání přípravku Thiotepa Riemser musí být prováděno pod dohledem lékaře, který má zkušenosti
s přípravnou péčí před transplantací hematopoetických progenitorových buněk.
Dávkování
Přípravek Thiotepa Riemser je podáván v rozdílných dávkách, v kombinaci s dalšími
chemoterapeutickými léčivými přípravky, pacientům s hematologickým onemocněním nebo se
solidními nádory před HPCT.
Dávkování přípravku Thiotepa Riemser je u dospělých a pediatrických pacientů prováděno podle typu
HPCT
Dospělí
AUTOLOGNÍ HPCT
Hematologická onemocnění
Doporučená dávka u hematologických onemocnění se pohybuje v rozmezí od 125 mg/m2/den
kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 2 až 4 po sobě následující dny před
autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 900 mg/m2 během celé přípravné fáze léčby.
LYMFOM
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 125 mg/m2/den chemoterapeutickými léčivými přípravky 2 až 4 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez
překročení celkové maximální kumulativní dávky 900 mg/m2 fáze léčby.
LYMFOM CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU Doporučená dávka je 185 mg/m2/den následující dny před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky
370 mg/m2 MNOHOČETNÝ MYELOM
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 150 mg/m2/den chemoterapeutickými léčivými přípravky 3 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez
překročení celkové maximální kumulativní dávky 750 mg/m2 fáze léčby.
Solidní nádory
Doporučená dávka u solidních nádorů se pohybuje v rozmezí od 120 mg/m2/den 250 mg/m2/den infuzí, podávaných v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 2 až
po sobě následujících dní před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní
dávky 800 mg/m2 KARCINOM PRSU
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 120 mg/m2/den chemoterapeutickými léčivými přípravky 3 až 5 po sobě následujících dní před autologní HPCT, bez
překročení celkové maximální kumulativní dávky 800 mg/m2 fáze léčby.
NÁDORY CNS
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 125 mg/m2/den podávaných v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 3 až 4 po
sobě následující dny před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky
750 mg/m2 OVARIÁLNÍ KARCINOM
Doporučená dávka je 250 mg/m2/den následující dny před autologní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky
500 mg/m2 NÁDORY ZÁRODEČNÝCH BUNĚK
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 150 mg/m2/den chemoterapeutickými léčivými přípravky 3 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez
překročení celkové maximální kumulativní dávky 750 mg/m2 fáze léčby.
ALOGENNÍ HPCT
Hematologická onemocnění
Doporučená dávka u hematologických onemocnění se pohybuje v rozmezí od 185 mg/m2/den
do dvou denních infuzí, podávaných v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými
léčivými přípravky 1 až 3 po sobě následující dny před alogenní HPCT, bez překročení celkové
maximální kumulativní dávky 555 mg/m2 LYMFOM
Doporučená dávka u lymfomu je 370 mg/m2/den před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 370 mg/m2 během celé přípravné fáze léčby.
MNOHOČETNÝ MYELOM
Doporučená dávka je 185 mg/m2/den překročení celkové maximální kumulativní dávky 185 mg/m2 léčby.
LEUKEMIE
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 185 mg/m2/den podávaných v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými léčivými přípravky 1 až 2 po
sobě následující dny před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky
555 mg/m2 TALASEMIE
Doporučená dávka je 370 mg/m2/den před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 370 mg/m2 během celé přípravné fáze léčby.
Pediatrická populace
AUTOLOGNÍ HPCT
Solidní nádory
Doporučená dávka u solidních nádorů se pohybuje v rozmezí od 150 mg/m2/den 350 mg/m2/den chemoterapeutickými léčivými přípravky 2 až 3 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez
překročení celkové maximální kumulativní dávky 1 050 mg/m2 léčby.
NÁDORY CNS
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 250 mg/m2/den chemoterapeutickými léčivými přípravky 3 po sobě následující dny před autologní HPCT, bez
překročení celkové maximální kumulativní dávky 1 050 mg/m2 léčby.
ALOGENNÍ HPCT
Hematologická onemocnění
Doporučená dávka u hematologických onemocnění se pohybuje v rozmezí od 125 mg/m2/den
do dvou denních infuzí, podávaných v závislosti na kombinaci s dalšími chemoterapeutickými
léčivými přípravky 1 až 3 po sobě následující dny před alogenní HPCT, bez překročení celkové
maximální kumulativní dávky 375 mg/m2 LEUKEMIE
Doporučená dávka je 250 mg/m2/den před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 250 mg/m2 během celé přípravné fáze léčby.
TALASEMIE
Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí od 200 mg/m2/den celkové maximální kumulativní dávky 250 mg/m2 REFRAKTERNÍ CYTOPENIE
Doporučená dávka je 125 mg/m2/den následující dny před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky
375 mg/m2 GENETICKÁ ONEMOCNĚNÍ
Doporučená dávka je 125 mg/m2/den následující dny před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky
250 mg/m2 SRPKOVITÁ ANEMIE
Doporučená dávka je 250 mg/m2/den před alogenní HPCT, bez překročení celkové maximální kumulativní dávky 250 mg/m2 během celé přípravné fáze léčby.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
Nebyly provedeny žádné studie u pacientů s poruchou funkce ledvin. Vzhledem k tomu, že thiotepa
a její metabolity jsou slabě vylučovány v moči, úprava dávky u pacientů s mírnou nebo středně
závažnou renální insuficiencí se nedoporučuje. Doporučuje se nicméně opatrnost
Porucha funkce jater
Thiotepa nebyla zkoumána u pacientů s poruchou funkce jater. Vzhledem k tomu, že thiotepa je
metabolizována hlavně játry, je třeba opatrnosti při používání thiotepy u pacientů s preexistující
poruchou funkce jater, zejména u pacientů se závažnou poruchou funkce jater. Úprava dávky se
nedoporučuje u přechodných změn jaterních parametrů
Starší pacienti
Podávání thiotepy nebylo u starších pacientů konkrétně zkoumáno. Nicméně v klinických studiích
byla skupině pacientů starších 65 let podávána stejná kumulativní dávka jako ostatním pacientům.
Úprava dávky nebyla považována za nutnou.
Způsob podání
Přípravek Thiotepa Riemser je určen k intravenóznímu podání. Musí být podáván kvalifikovaným
zdravotnickým personálem ve formě 2-4hodinové intravenózní infuze zavedené centrálním žilním
katétrem.
Každá injekční lahvička s 15 mg thiotepy musí být rekonstituována pomocí 1,5 ml sterilní vody pro
injekci.
Každá injekční lahvička se 100 mg thiotepy musí být rekonstituována pomocí 10 ml sterilní vody pro
injekci.
Celkový objem rekonstituovaných injekčních lahviček, který má být aplikován, musí být před
podáním dále naředěn v 500 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml v 1 000 ml, pokud je dávka vyšší než 500 mg250 mg, může být použit takový objem injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml byla získána konečná koncentrace přípravku Thiotepa Riemser mezi 0,5 a 1 mg/ml.
Návod k rekonstituci a dalšímu naředění přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
Opatření, která je nutno učinit před zacházením s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním
V souvislosti s náhodným kontaktem s thiotepou se mohou objevit místní reakce. Proto se doporučuje
při přípravě infuzního roztoku používat rukavice. Dojde-li k náhodnému styku roztoku thiotepy
s pokožkou, musí být zasažené místo okamžitě důkladně omyto vodou a mýdlem. Pokud dojde
k náhodnému kontaktu thiotepy se sliznicemi, je třeba je důkladně opláchnout vodou
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku.
Těhotenství a kojení Současné podávání s vakcínou proti žluté zimnici a s živými virovými nebo bakteriálními vakcínami
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Důsledkem léčby thiotepou v doporučených dávkách a podle doporučeného rozvrhu je těžká
myelosuprese vyskytující se u všech pacientů. Může se rozvinout závažná granulocytopenie,
trombocytopenie, anemie nebo jakákoli jejich kombinace. Během léčby a až do úplného uzdravení je
nutné provádět časté vyšetření kompletního krevního obrazu, včetně diferenciálního počtu bílých
krvinek a počtu krevních destiček. V závislosti na klinickém stavu je třeba přistoupit k podání
krevních destiček a červených krvinek a rovněž k nasazení růstových faktorů, jako je faktor stimulující
kolonie granulocytů doporučuje každodenní vyšetření počtu bílých krvinek a krevních destiček.
K prevenci a zvládnutí infekcí během neutropenického období je třeba zvážit profylaktické nebo
empirické použití antiinfektiv
Thiotepa nebyla zkoumána u pacientů s poruchou funkce jater. Vzhledem k tomu, že thiotepa je
metabolizována hlavně játry, je třeba opatrnosti při používání thiotepy u pacientů s preexistující
poruchou funkce jater, zejména u pacientů se závažnou poruchou funkce jater. Při léčbě takovýchto
pacientů se doporučuje, aby sérové aminotransferázy, alkalická fosfatáza a bilirubin byly po
transplantaci pravidelně monitorovány kvůli včasnému zachycení hepatotoxicity.
Větší riziko venookluzivní jaterní choroby může být u pacientů, kteří před léčbou byli ozařováni,
absolvovali tři nebo více cyklů chemoterapie, nebo před léčbou podstoupili transplantaci
progenitorových buněk
Opatrnosti je třeba u pacientů s anamnézou srdečních onemocnění. U pacientů, kteří dostávají
thiotepu, musí být srdeční funkce pravidelně sledována.
Opatrnosti je třeba u pacientů s anamnézou onemocnění ledvin. Během léčby thiotepou je třeba zvážit
pravidelné sledování funkcí ledvin.
Thiotepa může vyvolat plicní toxicitu, jež může mít aditivní účinky k účinkům způsobeným dalšími
cytotoxickými látkami
Předchozí ozařování mozku a kraniocerebrální ozařování mohou přispět k závažným toxickým
reakcím
Pacientovi musí být vysvětleno vyšší riziko sekundárních malignit při podávání thiotepy, známého
kancerogenu u člověka.
Současné podávání živých atenuovaných vakcín a fosfenytoinu se nedoporučuje
Thiotepa nesmí být podávána současně s cyklofosfamidem, jsou-li oba léčivé přípravky používány ve
stejné přípravné fázi léčby. Přípravek Thiotepa Riemser musí být podán po ukončení všech
cyklofosfamidových infuzí
Během současného podávání thiotepy a inhibitorů CYP2B6 nebo CYP3A4 je třeba pacienty pečlivě
klinicky sledovat
Jako většina alkylačních látek může thiotepa narušit mužskou nebo ženskou fertilitu. Pacienti
mužského pohlaví mají před zahájením léčby využít kryoprezervaci spermií a v průběhu léčby a rok
po jejím ukončení nemají zplodit potomka
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Specifické interakce s thiotepou
Živé virové a bakteriální vakcíny nesmějí být podávány pacientům, kterým je podávána
imunosupresivní chemoterapeutická látka, přičemž mezi přerušením léčby a očkováním musí být
nejméně tři měsíce odstup.
Má se za to, že thiotepa je metabolizována pomocí CYP2B6 a CYP3A4. Současné podávání
s inhibitory CYP2B6 antimykotiky, makrolidy, jako je erythromycin, klarithromycin, telithromycin, a inhibitory proteázymůže zvýšit plazmatické koncentrace thiotepy a potenciálně snížit koncentrace aktivního metabolitu
TEPA. Současné podávání induktorů cytochromu P450 a fenobarbitalaktivního metabolitu. V průběhu současného podávání thiotepy a těchto léčivých přípravků je tudíž
třeba pacienty pečlivě klinicky monitorovat.
Thiotepa je slabý inhibitor CYP2B6, a může tím potenciálně zvýšit plazmatické koncentrace látek
metabolizovaných pomocí CYP2B6, jako je ifosfamid, tamoxifen, bupropion, efavirenz
a cyklofosfamid. CYP2B6 katalyzuje metabolickou přeměnu cyklofosfamidu na jeho aktivní formu
4-hydroxycyklofosfamid koncentrací aktivního 4-OHCP. V průběhu souběžného podávání thiotepy a těchto léčivých přípravků
je tudíž třeba provádět klinické sledování.
Kontraindikace souběžného používání
Vakcína proti žluté zimnici: riziko fatálního generalizovného vakcínou vyvolaného onemocnění.
Obecně platí, že živé virové a bakteriální vakcíny nesmějí být podávány pacientům, kterým je
podávána imunosupresivní chemoterapeutická látka, přičemž mezi přerušením léčby a očkováním
musí být nejméně tři měsíce odstup.
Současné používání se nedoporučuje
Živé atenuované vakcíny vyústěním. Toto riziko se zvyšuje u pacientů s imunosupresí v důsledku jejich primárního
onemocnění.
Pokud je to možné, je třeba použít místo těchto vakcín inaktivovanou virovou vakcínu
Fenytoin: riziko exacerbace křečí vznikající v důsledku snížené absorpce fenytoinu v trávicím traktu,
jež je způsobena cytotoxickými léčivými přípravky, nebo riziko zvýšené toxicity a ztráty účinnosti
cytotoxického léčivého přípravku v důsledku fenytoinem zvýšeného jaterního metabolismu.
Současné používání je nutno zvážit
Cyklosporin, takrolimus: excesivní imunosuprese s rizikem lymfoproliferativního onemocnění.
Alkylační chemoterapeutické látky, včetně thiotepy, inhibují plazmatickou pseudocholinesterázu
o 35 % až 70 %. Působení sukcinylcholinu může být prodlouženo o 5 až 15 minut.
Thiotepa nesmí být podávána současně s cyklofosfamidem, jsou-li oba léčivé přípravky používány ve
stejné přípravné fázi léčby. Přípravek Thiotepa Riemser musí být podán po ukončení všech
cyklofosfamidových infuzí.
Současné používání thiotepy a jiných myelosupresivních nebo myelotoxických látek cyklofosfamidu, melfalanu, busulfanu, fludarabinu a treosulfanuhematologických nežádoucích účinků z důvodu překrývajících se profilů toxicity těchto léčivých
přípravků.
Interakce charakteristické pro všechny cytotoxické léčivé přípravky
Vzhledem ke zvýšenému riziku trombózy u pacientů s maligním nádorovým onemocněním se často
používá antikoagulační léčba. Vysoká intraindividuální variabilita koagulačního stavu u pacientů
s maligním nádorovým onemocněním a možnost interakce mezi perorálními antikoagulancii
a protinádorovou chemoterapií vyžaduje vyšší frekvenci monitorování INR Ratio
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Ženy ve fertilním věku/antikoncepce u mužů a žen
Ženy ve fertilním věku musí během léčby používat účinnou antikoncepci a před zahájením léčby je
třeba provést těhotenský test. Pacienti mužského pohlaví nemají v průběhu léčby a rok po jejím
ukončení léčby zplodit potomka
Těhotenství
O použití thiotepy v období těhotenství nejsou k dispozici žádné údaje. V předklinických studiích bylo
prokázáno, že thiotepa – stejně jako většina alkylačních látek – způsobuje embryofetální letalitu
a teratogenitu
Kojení
Není známo, zda se thiotepa/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Vzhledem k jejím
farmakologickým vlastnostem a možné toxicitě pro kojené novorozence/děti je kojení v průběhu léčby
thiotepou kontraindikováno.
Fertilita
Stejně jako většina alkylačních látek může thiotepa narušit mužskou a ženskou fertilitu.
Pacienti mužského pohlaví mají před zahájením léčby využít kryoprezervaci spermií
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Thiotepa Riemser má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Je
pravděpodobné, že určité nežádoucí účinky thiotepy, jako je závrať, bolest hlavy a rozmazané vidění,
mohou tyto činnosti ovlivnit.
4.8 Nežádoucí účinky
Shrnutí bezpečnostního profilu
Bezpečnost thiotepy byla vyhodnocena pomocí přehledu nežádoucích příhod hlášených ve
zveřejněných údajích z klinických studií. V těchto studiích dostával celkový počet 6 588 dospělých
pacientů a 902 pediatrických pacientů thiotepu v přípravné fázi léčby před transplantací
hematopoetických progenitorových buněk.
Závažné toxicity zahrnující krevní, jaterní a dýchací systém byly považovány za očekávané následky
přípravného režimu a transplantace. Zahrnují infekce a reakci štěpu proti hostiteli i přes svou nepřímou souvislost byly hlavními příčinami morbidity a mortality, obzvláště u alogenní
HPCT. Nejčastějšími nežádoucími účinky hlášenými v rozdílných přípravných léčebných režimech
s thiotepou jsou: infekce, cytopenie, akutní reakce štěpu proti hostiteli a chronická reakce štěpu proti
hostiteli, gastrointestinální poruchy, hemoragická cystitida a zánět sliznice.
Leukoencefalopatie
U dospělých a pediatrických pacientů po četných předchozích chemoterapiích, včetně léčby
methotrexátem a radioterapie, byly po léčbě thiotepou hlášeny případy leukoencefalopatie. Některé
případy byly smrtelné.
Seznam nežádoucích účinků v tabulce
Dospělí
Nežádoucí účinky považované za účinky, jež mají přinejmenším možnou souvislost s léčebnými
režimy obsahujícími thiotepu, hlášené u dospělých pacientů ve více než jen v ojedinělých případech,
jsou uvedeny níže podle třídy orgánových systémů a podle frekvence. V každé skupině jsou frekvence
nežádoucích účinků seřazeny podle klesající závažnosti. Frekvence jsou definovány jako: velmi časté
velmi vzácné
Třídy orgánových
systémůInfekce anáchylnost
k infekcím
Sepse
Novotvary benigní,
maligní a blíže
neurčené
a S R O \ S \
6 H N X Q G i U Q t