Terrosa

Farmakoterapeutická skupina: léčiva ovlivňující homeostázu vápníku, hormony příštítných tělísek a
analoga, ATC kód: H05AA
Přípravek Terrosa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem informace jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky na adrese:
http://www.ema.europa.eu

Mechanismus účinku

Endogenní parathormon kalcia a fosfátu v kostech a v ledvinách. Teriparatid endogenního lidského parathormonu. Fyziologické účinky PTH zahrnují stimulaci kostní novotvorby
přímým působením na buňky tvořící kostní hmotu absorpce kalcia, zvýšení tubulární reabsorpce kalcia a vylučování fosfátů ledvinami.

Farmakodynamické účinky

Teriparatid je látka stimulující kostní novotvorbu určená k léčbě osteoporózy. Účinky teriparatidu na
skelet závisí na charakteru systémové expozice. Podávání teriparatidu jedenkrát denně zvyšuje apozici
nové kosti na povrchu trámčité i kortikální kosti preferenční stimulací aktivity osteoblastů, která
převládá nad aktivitou osteoklastů.

Klinická účinnost

Rizikové faktory

Pro identifikaci žen a mužů se zvýšeným rizikem osteoporotických zlomenin, u kterých je přepokládán
přínos léčby, mají být zváženy nezávislé rizikové faktory, např. nízká BMD, věk, předchozí
zlomenina, rodinná anamnéza zlomeniny proximálního femuru, vysoký kostní obrat a nízký body
mass index.

Vysoké riziko osteoporózy indukované glukokortikoidy má být u premenopauzálních žen zváženo,
pokud u nich již dříve došlo ke zlomenině, nebo pokud u nich existuje kombinace rizikových faktorů
zvyšujících riziko zlomeniny dávkami glukokortikoidů např. ≥ 7,5 mg/den po dobu nejméně 6 měsíců], vysoká aktivita základního
onemocnění, nízká hladina pohlavních hormonů
Postmenopauzální osteoporóza

Do pivotní klinické studie bylo zařazeno 1 637 postmenopauzálních žen vstupu do studie mělo devadesát procent pacientek jednu nebo více zlomenin obratlů a vertebrální
BMD činila průměrně 0,82 g/cm2 000 mg kalcia a alespoň 400 IU vitamínu D. Výsledky ze sledování trvajícího až 24 měsíců doby: 19 měsícůnebo více nových zlomenin obratlů bylo třeba léčit 11 žen po medián doby 19 měsíců.

Tabulka 2. Výskyt zlomenin u postmenopauzálních žen
Placebo
Teriparatid

Relativní riziko
vs. placebo
Nová zlomenina obratle
14,3 5,0 b 0,Mnohočetné 
4,9 1,1b 0,Nevertebrální zlomeninyc 5,5 % 2,6 %d 0,Závažné nevertebrální zlomeniny femur, radius, humerus, žebra a pánev3,9 % 1,5 %d 0,
Zkratky:
n = počet pacientek náhodně rozdělených do jednotlivých léčebných skupin,
CI=interval spolehlivosti
a Výskyt zlomenin obratle byl hodnocen u 448 pacientek s placebem a 444 pacientek léčených
teriparatidem, u kterých byla provedeno počáteční a následné rtg vyšetření páteře.
b p ≤ 0,001 ve srovnání s placebem
c Signifikantní snížení výskytu zlomeniny proximálního femuru nebylo prokázáno.
d p≤0,025 ve srovnání s placebem

Za 19 měsíců léčby celkové oblasti proximálního femuru
Sledování po ukončení léčby: Po ukončení léčby teriparatidem bylo 1 262 postmenopauzálních žen z
pivotní klinické studie zařazeno do follow-up studie. Primárním cílem této fáze studie bylo shromáždit
více informací o bezpečnosti teriparatidu. Během této observační fáze byla povolena jiná léčba
osteoporózy a bylo provedeno další zhodnocení výskytu zlomenin obratlů.

Během mediánu doby 18 měsíců po vysazení teriparatidu byl počet pacientek s alespoň jednou novou
zlomeninou obratle o 41 % nižší ve srovnání s placebem
V otevřené studii bylo teriparatidem léčeno 503 postmenopauzálních žen se závažnou osteoporózou a
zlomeninou v předchozích 3 letech zvýšení BMD od 18 do 24 měsíce v bederní páteři, celkovém proximálním femuru stehenní kosti bylo 1,4 %, 1,2 % a 1,6 %, v tomto pořadí.

V 24měsíční randomizované dvojitě zaslepené studii fáze 4 kontrolované komparátorem bylo
zařazeno 1360 postmenopauzálních žen s prokázanou osteoporózou. 680 subjektů bylo
randomizováno na teriparatid a 680 subjektů na perorální risedronát 35 mg týdně. Na počátku studie
byl průměrný věk žen 72,1 roku s mediánem 2 výskytů vertebrálních zlomenin; 57,9 % pacientek
dostávalo předchozí léčbu bisfosfonáty a 18,8 % bralo během studie konkomitantní
glukokortikoidovou léčbu. 1013 kumulativní dávka byl 1433 IU/den které měly rentgenové snímky z počáteční a follow-up fáze studie, byl výskyt nových vertebrálních
zlomenin 28/516 risedronátem, relativní riziko klinických zlomenin teriparatidem a 9,8 % u pacientek léčených risedronátem, poměr rizik p=0,0009.

Osteoporóza u mužů

Do klinické studie u mužů s idiopatickou osteoporózou nebo hypogonadální ranní hladina volného testosteronu nebo zvýšené hladiny FSH nebo LH437 pacientů ve vyjádření T-skóre –2,2 resp. –2,1. Při vstupu do studie mělo 35 % pacientů zlomeninu obratle a % nevertebrální zlomeninu.

Všichni pacienti denně dostávali 1 000 mg kalcia a alespoň 400 IU vitamínu D. Po 3 měsících došlo k
významnému zvýšení BMD v bederní páteři. Za 12 měsíců se BMD bederní páteře zvýšila oproti
placebu o 5 %, celkového proximálního femuru o 1 %. Nebyl však prokázán významný účinek na
výskyt zlomenin.

Osteoporóza indukovaná glukokortikoidy

Účinnost teriparatidu u mužů a žen primární fázi randomizované, dvojitě zaslepené 36měsíční studie kontrolované komparátorem
více zlomenin obratlů. Všem pacientům bylo denně podáváno 1 000 mg kalcia a 800 IU vitamínu D.

Tato studie zahrnovala postmenopauzální ženy Skupina postmenopauzálních žen měla při zahájení léčby průměrný věk 61 let, střední BMD bederní
páteře T skóre −2,7; medián dávky glukokortikoidu odpovídající 7,5 mg/den prednisonu a 34 %
pacientek mělo jednu nebo více radiograficky potvrzených zlomenin obratle; průměrný věk
premenopauzálních žen byl 37 let, střední BMD bederní páteře T skóre −2,5; medián dávky
glukokortikoidu odpovídající 10 mg/den prednisonu a 9 % mělo jednu nebo více radiograficky
potvrzených zlomenin obratle; a průměrný věk u mužů byl 57 let, střední BMD bederní páteře T skóre
−2,2; medián dávky glukokortikoidu odpovídající 10 mg/den prednisonu, a 24 % mělo jednu nebo více
radiograficky potvrzených zlomenin obratle.

18měsíční primární fázi studie dokončilo 69 % pacientů. Při dosažení cílového parametru v 18. měsíci
teriparatid významně zvýšil BMD bederní časti páteře Teriparatid zvýšil BMD celkového proximálního femuru 18. a 24. měsícem došlo u pacientů léčených teriparatidem k dalšímu zvýšení BMD bederní páteře,
celkového proximálního femuru pořadí.

Ve 36. měsíci analýza rentgenových snímků 169 pacientů léčených alendronátem a 173 pacientů
užívajících teriparatid ukázala, že u 13 pacientů ve skupině léčené alendronátem vzniku nové vertebrální zlomeniny ve srovnání se 3 pacienty teriparatidem. Mimoto ve skupině léčené alendronátem došlo u 15 pacientů z 214 nevertebrální zlomenině, ve srovnání s 16 pacienty z 214
U premenopauzálních žen bylo zvýšení BMD od zahájení do ukončení léčby v 18. měsíci významně
vyšší ve skupině léčené teriparatidem ve srovnání se skupinou léčenou alendronátem u bederní páteře
p=0,005