Telmisartan xantis

Digoxin
Při společném podávání telmisartanu s digoxinem bylo pozorováno zvýšení mediánu vrcholové
plazmatické koncentrace digoxinu (49 %) i minimální plazmatické koncentrace digoxinu (20 %). Při
zahájení léčby telmisartanem, při úpravách dávky a při ukončení léčby telmisartanem je nutno
monitorovat hladinu digoxinu, aby se udržela v terapeutickém rozmezí.

Tak jako ostatní léčivé přípravky ovlivňující systém renin-angiotenzin-aldosteron může telmisartan
vyvolat hyperkalemii (viz bod 4.4). Riziko se může zvýšit v případě kombinované léčby s dalšími
léčivými přípravky, které mohou také vyvolat hyperkalemii (náhražky soli obsahující draslík, draslík
šetřící diuretika, ACE inhibitory, blokátory receptorů pro angiotenzin II, nesteroidní protizánětlivé
léčivé přípravky (NSAID, včetně selektivních inhibitorů COX-2), heparin, imunosupresiva
(cyklosporin nebo takrolimus) a trimethoprim).

Výskyt hyperkalemie závisí na přidružených rizikových faktorech. Riziko se zvyšuje v případě výše
uvedených léčebných kombinací. Riziko je zvláště vysoké při kombinaci s draslík šetřícími diuretiky a
při kombinaci s náhražkami soli obsahujícími draslík. Kombinace např. s ACE inhibitory nebo s
NSAID představují menší riziko za předpokladu, že jsou přesně dodržována opatření pro použití.

Současné podávání se nedoporučuje

Draslík šetřící diuretika nebo přípravky doplňující draslík
Blokátory receptorů pro angiotenzin II, jako telmisartan, zmenšují ztrátu draslíku navozenou diuretiky.
Draslík šetřící diuretika, například spironolakton, eplerenon, triamteren nebo amilorid, přípravky
doplňující draslík nebo náhražky soli obsahující draslík, mohou vést k významnému zvýšení hladiny
draslíku v séru. Pokud je indikováno současné podávání z důvodu prokázané hypokalemie, je třeba je
podávat opatrně a za častých kontrol hladin draslíku v séru.

Lithium
Při současném podávání lithia spolu s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a také při
současném podávání lithia a blokátorů receptorů pro angiotenzin II, včetně telmisartanu, byl hlášen
reverzibilní nárůst koncentrací lithia v séru a jeho toxicita. Pokud se ukáže kombinované podávání
jako nezbytné, doporučuje se pečlivě monitorovat sérové hladiny lithia.

Současné podávání vyžadující opatrnost

Nesteroidní protizánětlivé léky
NSAID (např. kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách, inhibitory COX-2 a neselektivní
NSAID) mohou snižovat antihypertenzní účinek blokátorů receptorů pro angiotenzin II.
U určitých pacientů s oslabenou funkcí ledvin (například u dehydratovaných pacientů nebo starších
pacientů s poruchou funkce ledvin) může mít současné podávání blokátorů receptorů pro angiotenzin
II a přípravků, které inhibují cyklooxygenázu, za následek další zhoršení funkce ledvin, včetně
možného vzniku akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Z tohoto důvodu je třeba
podávat takovou kombinaci opatrně, zejména u starších pacientů. Pacienti musí být patřičně
hydratováni a je třeba zvážit kontroly funkce ledvin po zahájení této kombinované terapie a také v
pravidelných intervalech během ní.

V jedné studii vedlo současné podávání telmisartanu a ramiprilu k až 2,5násobnému zvýšení AUC0-24 a
Cmax ramiprilu a ramiprilátu. Klinický význam tohoto zjištění není znám.

Diuretika (thiazidová nebo kličková diuretika)
Předchozí léčba vysokými dávkami diuretik jako je furosemid (kličkové diuretikum) a
hydrochlorothiazid (thiazidové diuretikum) může vést k volumdepleci a k riziku vzniku hypotenze po
zahájení léčby telmisartanem.

Současné podávání, které je nutno zvažovat

Další antihypertenziva
Účinek telmisartanu na snížení krevního tlaku může být zvýšen při současném podávání jiných
antihypertenziv.

Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená
funkce ledvin (včetně akutního selhání ledvin) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS
(viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Na základě farmakologických vlastností následně uvedených léků lze očekávat, že tyto léčivé
přípravky mohou zvýraznit hypotenzní účinek všech antihypertenziv, včetně telmisartanu: baklofen,
amifostin. Vedle toho může být ortostatická hypotenze potencována alkoholem, barbituráty, narkotiky
nebo antidepresivy.

Kortikosteroidy (systémové podání)
Snížení antihypertenzního účinku.