Ranolazine umedica
Nežádoucí účinky u pacientů užívajících ranolazin jsou obecně mírné až středně závažné a často se
projeví v prvních 2 týdnech léčby. Ty byly hlášeny během programu klinického vývoje fáze 3, do nějž
bylo zahrnuto celkem 1030 pacientů s chronickou anginou pectoris léčených ranolazinem.
Nežádoucí příhody, které jsou považovány za alespoň potenciálně související s léčbou, jsou uvedeny
níže v členění podle tělesné soustavy, orgánové třídy a absolutní frekvence. Frekvence je stanovena
jako: velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100 až 1/10), méně časté ( 1/1000 až < 1/100), vzácné
( 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy metabolismu a výživy
Méně časté: anorexie, snížená chuť k jídlu, dehydratace.
Vzácné: hyponatremie
Psychiatrické poruchy
Méně časté: úzkost, nespavost, stavy zmatenosti, halucinace.
Vzácné: dezorientace
Poruchy nervového systému
Časté: závratě, bolest hlavy.
Méně časté: letargie, synkopa, hypestezie, somnolence, tremor, posturální závratě, parestezie.
Vzácné: amnézie, snížená hladina vědomí, ztráta vědomí, poruchy koordinace, poruchy chůze,
parosmie.
Není známo: myoklonus.
Poruchy oka
Méně časté: rozostřené vidění, poruchy zraku, diplopie.
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: závrať, tinitus.
Vzácné: poruchy sluchu.
Cévní poruchy
Méně časté: návaly horka, hypotenze.
Vzácné: chlad v periferních částech, ortostatická hypotenze.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Méně časté: dyspnoe, kašel, epistaxe.
Vzácné: zúžení hrdla.
Gastrointestinální poruchy
Časté: zácpa, zvracení, nauzea.
Méně časté: bolest břicha, sucho v ústech, dyspepsie, nadýmání, žaludeční potíže.
Vzácné: pankreatitida, erozivní duodenitida, hypestezie v dutině ústní.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: pruritus, hyperhidróza.
Vzácné: angioedém, alergická dermatitida, kopřivka, studený pot, vyrážka.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté: bolest v končetinách, svalové křeče, otoky kloubů, svalová slabost.
Poruchy ledvin a močových cest
Méně časté: dysurie, hematurie, chromaturie.
Vzácné: akutní selhání ledvin, retence moči.
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Vzácné: erektilní dysfunkce.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: astenie.
Méně časté: únava, periferní edém.
Vyšetření
Méně časté: zvýšená hladina kreatininu v krvi, zvýšená hladina urey v krvi, prodloužený QTc
interval, zvýšený počet trombocytů nebo bílých krvinek, úbytek tělesné hmotnosti.
Vzácné: zvýšené hladiny jaterního enzymu.
Profil nežádoucích příhod se obecně podobal profilu ve studii MERLIN-TIMI 36. V této dlouhodobé
studii bylo také hlášeno akutní selhání ledvin s incidencí nižší než 1 % u pacientů užívajících placebo
a ranolazin. Hodnocení pacientů, u nichž se uvažuje vyšší riziko nežádoucích příhod při léčbě jinými
léčivými přípravky proti angině pectoris, např. pacientů s diabetem, srdečním selháním třídy I a II
nebo obstrukčním onemocněním dýchacích cest, potvrdila, že tyto stavy nesouvisejí s klinicky
významným zvýšením incidence nežádoucích příhod.
Mezi pacienty léčených ranolazinem ve studii RIVER-PCI (viz bod 5.1), kde pacienti s neúplnou
revaskularizací po perkutánní koronární intervenci (PCI) dostávali dvakrát denně ranolazin až do
dávky 1000 mg nebo placebo po dobu přibližně 70 týdnů, byla pozorována zvýšená incidence
nežádoucích příhod. V této studii byla vyšší četnost hlášení městnavého srdečního selhání u skupiny
ranolazinu (2,2 % vs 1,0 % u placeba). Také tranzitorní ischemická ataka se vyskytovala častěji
u pacientů léčených ranolazinem 1000 mg dvakrát denně ve srovnání s placebem (1,0 % vs 0,2 %
v tomto pořadí); nicméně incidence cévní mozkové příhody byla mezi léčenými skupinami podobná
(ranolazin 1,7 % vs placebo 1,5 %).
Starší osoby, osoby s poruchou funkce ledvin a osoby s nízkou tělesnou hmotností:
K nežádoucím příhodám docházelo obecně častěji u starších pacientů a u pacientů s poruchou funkce
ledvin, nicméně typy příhod v těchto podskupinách byly podobné jako ty, jež byly pozorovány u
obecné populace. Z nejčastěji hlášených příhod se následující vyskytly častěji při léčbě ranolazinem
(frekvence po korekci na placebo) u starších osob ( 75 let věku) než u mladších pacientů (< 75 let
věku): zácpa (8 % oproti 5 %), nauzea (6 % oproti 3 %), hypotenze (5 % oproti 1 %) a zvracení (4 %
oproti 1 %).
U pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30–ml/min) ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu > 80 ml/min)
zahrnovaly nejčastěji hlášené příhody a jejich frekvence po korekci na placebo: zácpu (8 % oproti
%), závratě (7 % oproti 5 %) a nauzeu (4 % oproti 2 %).
Typ a frekvence nežádoucích příhod hlášených u pacientů s nízkou tělesnou hmotností ( 60 kg) byly
obecně podobné příhodám u pacientů s vyšší hmotností (> 60 kg); nicméně frekvence po korekci na
placebo byly u následujících častých nežádoucích příhod vyšší u pacientů s nízkou tělesnou hmotností
než u těžších pacientů: nauzea (14 % oproti 2 %), zvracení (6 % oproti 1 %) a hypotenze (4 % oproti
%).
Laboratorní nálezy:
U zdravých subjektů a pacientů léčených ranolazinem byla pozorována malá, klinicky nevýznamná
reverzibilní zvýšení hladin kreatininu v séru. K těmto zjištěním se nepojila žádná renální toxicita.
Studie funkce ledvin u zdravých dobrovolníků prokázala snížení clearance kreatininu beze změny
v rychlosti glomerulární filtrace, což odpovídalo inhibici renální tubulární sekrece kreatininu.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek