Doxorubicin "ebewe"

Doxorubicin lze podávat (po naředění, doporučené infuzní roztoky viz bod 6.6):
• intravenózní injekcí (bolus) v trvání 2-5 minut
• intravenózní infuzí.

Pomalé intravenózní injekce (bolus) vyvolávají vyšší maximální plazmatické koncentrace, a proto jsou
pravděpodobně více kardiotoxické.

Při podávání je nutná opatrnost, aby nedošlo k perivenózní infiltraci s následnou místní nekrózou a
tromboflebitidou.

Doxorubicin se nesmí podávat do míšního kanálu, intramuskulárně nebo subkutánně.

Jelikož o doxorubicinu je známo, že v kombinaci s heparinem a fluoruracilem tvoří precipitáty, nesmí být
mísen s jinými přípravky (viz bod 6.6).

Intravenózní podání
Dávkování závisí na typu nádoru, jaterní funkci a souběžné chemoterapii.

Dávkovací režim může být upraven dle aktuálních léčebných postupů. Podrobné informace o dávkování
jsou uvedeny v aktuálních léčebných postupech.

Doporučená dávka při monoterapii
Při monoterapii se obecně doporučuje dávkování v rozmezí 60 – 75 mg/m² intravenózní injekcí jednou za
tři týdny. Jinak lze dávkování rozvrhnout po 20 mg/m² podávaných intravenózně během tří po sobě
následujících dnů každé tři týdny.

Podávání doxorubicinu v týdenním režimu se prokázalo být stejně účinné jako v 3týdenním režimu při
současném snížení kardiotoxicity. Doporučená dávka je 20 mg/m² týdně, objektivní odpověď však byla
pozorována již u dávek v rozmezí 6 až 12 mg/m².

Kombinovaná terapie
Používají-li se další cytostatika s toxicitou obdobného typu, má se dávkování snížit.

Maximální kumulativní dávka
Nemá být překročena maximální souhrnná celoživotní dávka 550 mg/m².

Absolvoval-li pacient radioterapii mediastina, trpí-li průvodním srdečním onemocněním nebo je současně
léčen jinými kardiotoxickými neantracyklinovými cytostatiky, doporučuje se maximální souhrnná dávka
400 mg/m² plochy povrchu těla.

Dávkování u zvláštních skupin pacientů
Porucha funkce jater
U pacientů se zhoršenou jaterní funkcí se má dávkování snížit. Dávkování doxorubicinu se má upravit
následovně:
• bilirubin v séru 20 – 50 mikromol/litr (1,2 – 3,0 mg/100 ml) – podat 50 % běžné dávky
• bilirubin > 50 mikromol/litr (> 3 mg/100 ml) – podat 25 % běžné dávky.

Porucha funkce ledvin
U zhoršené renální funkce není obecně nutné snižovat dávkování.

Pacienti s kardiálním rizikem
U pacientů se zvýšeným rizikem projevů kardiotoxicity se má zvážit léčba 24hodinovou kontinuální
infuzí namísto injekčního podávání (bolus). Takto lze omezit projevy kardiotoxicity, aniž by došlo ke
snížení terapeutického účinku. Před každým podáním má být měřena ejekční frakce.
Riziko vzniku kardiomyopatie se postupně zvyšuje s dávkováním. Nemá být překročena souhrnná dávka
450 - 550 mg/m² plochy povrchu těla.
V případě existujícího onemocnění srdce nebo předcházející radioterapie srdce nemá být překročena
souhrnná dávka 400 mg/m² plochy povrchu těla (monitorování srdeční funkce viz bod 4.4).
V kombinaci s jinými cytostatiky se podávají dávky ve výši 50 - 75 mg/m² plochy povrchu těla.
Vzhledem k aditivním účinkům těchto přípravků se může více projevit útlum krvetvorby.

Pediatrická populace
Dávkování u dětí má být sníženo, protože zde existuje větší riziko kardiotoxicity (zejména pozdní
kardiotoxicity). Proto se doporučuje následné kardiologické vyhodnocení účinků.
Je nutno očekávat myelotoxicitu, která dosahuje vrcholu 10 až 14 dnů po zahájení léčby, poté však
vzhledem k velké rezervě kostní dřeně u dětí v porovnání s dospělými obvykle následuje rychlé zotavení.

Intravezikální podání
Superficiální karcinom močového měchýře a karcinom močového měchýře in situ
Doporučená dávka pro výplach močového měchýře je 50 mg v 50 ml fyziologického roztoku podávaných
sterilním katétrem. Zpočátku je tato dávka podávána týdně, později v měsíčních intervalech. Optimální
trvání léčby dosud nebylo stanoveno, pohybuje se však v rozsahu 6 až 12 měsíců.
Omezení maximální souhrnné dávky, která platí pro intravenózní podávání, se netýkají intravezikálního
podávání, neboť systémová absorpce doxorubicinu je zanedbatelná.