Ravata

Buprenorfin má široký bezpečnostní profil vzhledem ke svým částečným agonistickým vlastnostem
ve vztahu k opioidům.

Příznaky
Hlavním symptomem, vyžadujícím zákrok v případě předávkování, je respirační deprese v důsledku
deprese centrálního nervového systému, protože může vést k respirační zástavě a úmrtí (viz bod 4.4).
Příznaky předávkování mohou zahrnovat také útlum, miózu, hypotenzi, nauzeu a zvracení.

Léčba předávkování
V případě předávkování má být zavedena podpůrná opatření včetně pečlivého sledování dýchání a
srdeční funkce pacienta.
Je třeba provádět symptomatickou terapii respirační deprese s následnou standardní intenzivní péčí.
Musí být zajištěna průchodnost dýchacích cest pacienta a asistované nebo kontrolované dýchání.
Pacient má být přemístěn tam, kde je k dispozici kompletní vybavení pro resuscitaci. V případě, že
pacient zvrací, je třeba dbát na to, aby se zabránilo aspiraci zvratků. Doporučuje se injekční použití
antagonistů opioidů (např. naloxonu), i když mohou mít částečný vliv na navrácení respiračních
symptomů buprenorfinu; buprenorfin se vysoce váže na morfiové receptory.

Pokud se podává naloxon, je nutno vzít v úvahu dlouhé trvání účinku buprenorfinu při určování délky
léčby a je nutný lékařský dohled pro odvrácení účinků z předávkování. Naloxon může být vyloučen
rychleji než buprenorfin, což umožňuje návrat dříve kontrolovaných příznaků z předávkování
buprenorfinem, takže pokračující infuze může být nezbytná. Rychlost probíhající i.v. infuze má být
titrována podle odpovědi pacienta. Jestliže podání infuze není možné, je nutné opakované podání
naloxonu.