Miglustat dipharma

Třes

Přibližně 37 % pacientů v klinických studiích s Gaucherovou chorobou typu 1 a 58 % pacientů
v klinické studii s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C udávalo třes během léčby. Tyto třesy byly
popsány jako přehnaný fyziologický třes rukou. Třes obvykle začal během prvního měsíce léčby a v mnoha
případech ustoupil po 1 až 3 měsících pokračování léčby.
Snížení dávky může třes zlepšit obvykle během několika dní, ale někdy může být nezbytné přerušení léčby.

Poruchy gastrointestinálního traktu

Gastrointestinální příhody, zejména průjem, byly pozorovány u více než 80 % pacientů, ať už na začátku léčby
nebo občas v průběhu léčby disacharidáz, jako je sacharáza-isomaltáza, v gastrointestinálním traktu, což vede ke snížené absorpci
disacharidů z potravy. V klinické praxi bylo pozorováno, že miglustatem navozené gastrointestinální příhody
reagují na individualizovanou úpravu diety na užívání miglustatu mezi jídly a/nebo na protiprůjmové léky jako loperamid. U některých pacientů může být
nutné dočasné snížení dávky. Pacienti s chronickým průjmem nebo jinými přetrvávajícími gastrointestinálními
příhodami, které nereagují na tyto zásahy, mají být vyšetřeni podle klinické praxe. Miglustat nebyl hodnocen u
pacientů s anamnézou významného gastrointestinálního onemocnění včetně zánětlivého onemocnění střev.

Vliv na spermatogenezi

Pacienti mužského pohlaví musí během terapie přípravkem Miglustat Dipharma a ješte po dobu 3 měsíců po
vysazení používat spolehlivé antikoncepční metody. Přípravek Miglustat Dipharma je třeba vysadit a po dobu
následujících 3 měsíců před pokusem o otěhotnění používat spolehlivou antikoncepci Studie u potkanů ukázaly, že miglustat nepříznivě ovlivňuje spermatogenezi a parametry spermatu a snižuje
plodnost
Zvláštní populace

Kvůli omezeným zkušenostem musí být miglustat používán s opatrností u pacientů s poruchou funkce ledvin
nebo jater. Je úzký vztah mezi renální funkcí a clearance miglustatu, přičemž expozice miglustatu je nápadně
zvýšena u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin pacientů dostatečné klinické zkušenosti, aby mohla být stanovena doporučení k jeho dávkování. Užití
přípravku Miglustat Dipharma u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin 30 ml/min/1,73 m2
Gaucherova choroba typu
Ačkoliv u dosud neléčených pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 nebylo provedeno žádné přímé srovnání
s enzymatickou substituční terapií miglustat v účinnosti a bezpečnosti prospěšnější než ERT. ERT je standardem péče pro pacienty, kteří vyžadují
terapii Gaucherovy choroby typu 1 hodnocena u pacientů se závažnou Gaucherovou chorobou.

Vzhledem k vysoké prevalenci nedostatku vitaminu B12 u pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 se
doporučují pravidelné kontroly hladiny vitaminu B12.

U pacientů léčených miglustatem byly hlášeny případy periferní neuropatie s nebo bez souběžných stavů, jako
jsou nedostatek vitaminu B12 a monoklonální gamapatie. Periferní neuropatie se zdá být častější u pacientů s
Gaucherovou chorobou typu 1 ve srovnání s celkovou populací. Všichni pacienti musí podstoupit neurologické
vyšetření před zahájením léčby a dále opakovaně v průběhu léčby.

U pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 se doporučuje sledování počtu krevních destiček.
U pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1, kteří přešli z ERT na miglustat, bylo pozorováno mírné snížení
počtu destiček bez spojitosti s krvácením.

Niemannova-Pickova choroba typu C
Přínos léčby neurologických projevů pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C přípravkem
miglustat by se měl pravidelně vyhodnocovat, například každých 6 měsíců: pokračování léčby by se mělo
přehodnotit po uplynutí alespoň jednoho roku léčby přípravkem miglustat.

U některých pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C léčených přípravkem miglustat byla
pozorována mírná snížení počtu krevních destiček bez souvislosti s krvácením. Z pacientů zahrnutých do
klinické studie mělo 40 až 50 % počty krevních destiček pod spodní mezí normálu výchozích hodnot. U těchto
pacientů se doporučuje sledování počtu destiček.

Pediatrická populace

U některých pediatrických pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C byl v časné fázi léčby
miglustatem hlášen zpomalený růst, kde počáteční snížený přírůstek tělesné hmotnosti může být doprovázen
nebo následován sníženým přírůstkem tělesné výšky. V průběhu léčby přípravkem miglustat by se měl u
pediatrických pacientů a dospívajících monitorovat růst; rovnováha mezi prospěchem a rizikem by se měla u
jednotlivých pacientů přehodnotit a mělo by se zvážit další pokračování léčby.