Lanzul

Dávkování

Tento přípravek o síle 30 mg není určen k léčbě některými dávkovacími schématy u některých stavů
zmíněných níže. V těchto případech je třeba použít lansoprazol o síle 15 mg.

K dosažení optimálního účinku se lansoprazol užívá 1× denně ráno kromě používání při eradikaci
H. pylori, kdy se lék užívá dvakrát denně, jednou ráno a jednou večer.

Léčba duodenálního vředu:
Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo
úplného zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 2 týdny při stejné dávce.



Léčba žaludečního vředu:
Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Vřed je obvykle zhojený během 4 týdnů,
ale u pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení během této doby, může být léčba
prodloužena o další 4 týdny při stejné dávce.

Refluxní ezofagitida:
Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo
úplného zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 4 týdny při stejné dávce.

Profylaxe refluxní ezofagitidy:
15 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena až na 30 mg denně, je-li to nezbytné.

Eradikace Helicobacter pylori:
Při výběru vhodné kombinované léčby je třeba brát v úvahu oficiální místní doporučení týkající se
bakteriální rezistence, trvání léčby (nejčastěji 7 dní, někdy ale až 14 dní) a řádného používání
antibakteriálních látek.

Doporučená dávka je 30 mg lansoprazolu dvakrát denně po dobu 7 dnů spolu s jednou z následujících
kombinací antibiotik:
klarithromycin 250-500 mg dvakrát denně + amoxicilin 1 g dvakrát denně
klarithromycin 250 mg dvakrát denně + metronidazol 400–500 mg dvakrát denně

Při kombinaci klarithromycinu s lansoprazolem a amoxicilinem nebo metronidazolem dochází
k eradikaci H. pylori až v 90 % případů.

Za 6 měsíců po úspěšné eradikační léčbě je riziko reinfekce nízké a relaps je proto nepravděpodobný.

Byl zkoušen rovněž režim s použitím lansoprazolu 30 mg dvakrát denně, amoxicilinu 1 g dvakrát
denně a metronidazolu 400-500 mg dvakrát denně. Při použití této kombinace byla pozorována menší
míra eradikace než při režimu s klarithromycinem. Tato kombinace může být vhodná u pacientů, kteří
nemohou užívat klarithromycin jako součást eradikační léčby, kdy místní míra rezistence na
metronidazol je nízká.

Léčba benigních žaludečních a duodenálních vředů souvisejících s podáváním NSAID
u pacientů, u nichž je nutné pokračovat v léčbě NSAID:
30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení, může
být léčba prodloužena o další 4 týdny. U pacientů s rizikem vředu nebo obtížného hojení má být
zvažována delší doba léčby a/nebo vyšší dávky.

Profylaxe žaludečního a duodenálního vředu při léčbě NSAID u rizikových pacientů (jako je věk
nad 65 let nebo anamnéza žaludečního nebo duodenálního vředu), u nichž je nutné pokračovat
v léčbě NSAID:
15 mg jednou denně. Jestliže je léčba neúspěšná, má být dávka zvýšena na 30 mg.

Symptomatická gastroezofageální refluxní choroba:
Doporučená dávka je 15 mg nebo 30 mg denně. K ústupu symptomů dochází rychle. Je třeba zvážit
individuální úpravu dávky. Jestliže při denní dávce 30 mg nedojde k ústupu symptomů během 4 týdnů,
je třeba zvážit další vyšetření.

Zollingerův-Ellisonův syndrom:
Doporučená počáteční dávka je 60 mg jednou denně. Dávky je třeba upravit individuálně a léčba má
trvat tak dlouho, jak je nutné. Při léčbě byly použity dávky až 180 mg denně. Pokud je denní dávka
vyšší než 120 mg, má být rozdělena do dvou dílčích denních dávek.

Zvláštní skupiny pacientů



Porucha funkce ledvin:
U pacientů s poruchou funkce ledvin není potřebné upravit dávkování.

Porucha funkce jater:
Pacienti se středně těžkým nebo těžkým onemocněním jater mají být pravidelně sledováni
a doporučuje se u nich snížení denní dávky lansoprazolu o 50 % (viz body 4.4 a 5.2).

Starší pacienti:
Vzhledem ke snížené clearance lansoprazolu u starších pacientů může být zapotřebí úprava dávky, a to
na základě individuálních potřeb pacienta. Denní dávka nemá u této skupiny pacientů překročit 30 mg,
pokud pro to není přesvědčivá klinická indikace.

Pediatrická populace:
Používání lansoprazolu se u dětí nedoporučuje, protože klinická data jsou omezená (viz také bod 5.2).
Je třeba se vyvarovat léčení malých dětí do jednoho roku, protože dostupná data neprokázala prospěch
z léčby gastroezofageální refluxní choroby.

Způsob podání

Lansoprazol se užívá nejméně 30 minut před jídlem (viz bod 5.2).
Tobolky se polykají vcelku s malým množstvím tekutiny. U pacientů s polykacími obtížemi se tobolky
mohou otevřít, ale obsah se nesmí kousat ani žvýkat.