Tarceva

Bezpečnost a účinnost erlotinibu ve schválených indikacích nebyla dosud stanovena u pacientů
mladších 18 let. Přípravek Tarceva se nedoporučuje podávat pediatrickým pacientům.

Kuřáci
Ukázalo se, že kouření cigaret snižuje expozici erlotinibu o 50-60 %. Maximální tolerovaná dávka
Tarcevy u nemocných s nemalobuněčným plicním karcinomem cigarety, byla 300 mg. Nebyla prokázána zvýšená účinnost dávky 300 mg ve druhé linii léčby po
selhání chemoterapie ve srovnání s doporučenou dávkou 150 mg u nemocných, kteří nadále kouří
cigarety. Údaje vztahující se k bezpečnosti byly srovnatelné u dávek 300 mg i 150 mg; avšak u
pacientů, kteří dostávali vyšší dávku erlotinibu, došlo ke zvýšení výskytu vyrážky, intersticiální plicní
nemoci a průjmu. Stávajícím kuřákům proto má být doporučeno, aby přestali kouřit 5.1 a 5.2
4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na erlotinib nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Stanovení stavu mutace EGFR
Je důležité, aby stav mutace EGFR u pacienta byl stanoven při zvažování léčby léčivým přípravkem
Tarceva v první linii léčby nebo v udržovací léčbě u lokálně pokročilého nebo metastazujícího
nemalobuněčného karcinomu plic s předem stanovenou prahovou hodnotou pozitivity a s prokázaným použitím pro určení stavu mutace
EGFR pomocí nádorové DNA získané ze vzorku tkáně nebo volně cirkulující DNA ze vzorku krve
Pokud je použit test na bázi plazmy provést test z tkáně kdekoliv je to možné z důvodu možného falešně negativního výsledku z testu na
bázi plazmy.

Kuřáci
Kuřákům je třeba doporučit přerušit kouření, protože u kuřáků jsou plazmatické koncentrace erlotinibu
nižší než u nekuřáků. Toto snížení je pravděpodobně klinicky významné
Intersticiální plicní onemocnění
Případy podobné intersticiálnímu plicnímu onemocnění fatálních případů, byly méně často popsány u pacientů užívajících přípravek Tarceva k léčbě
nemalobuněčného karcinomu plic solidních nádorů. V pivotní studii BR.21 u NSCLC byla incidence intersticiálního plicního
onemocnění placebo. V metaanalýze randomizované kontrolované klinické studie nemalobuněčného plicního
karcinomu skupinpřípravkem Tarceva 0,9 % v porovnání s 0,4 % pacientů v kontrolním rameni. Ve studii zhoubných
nádorů pankreatu, kdy byl podáván gemcitabin, byla u skupiny léčené přípravkem Tarceva a
gemcitabinem incidence příhod podobných intersticiální plicní nemoci 2,5 %, ve srovnání s 0,4 % u
skupiny, které bylo podáváno placebo a gemcitabin. U pacientů s podezřením na příhody podobné ILD
byly hlášeny diagnózy zahrnující pneumonitidu, radiační pneumonitidu, hypersenzitivní pneumonitidu
intersticiální pneumonii, intersticiální plicní onemocnění, obliterující bronchiolitidu, plicní fibrózu,
syndrom akutní respirační tísně dnech až měsících po zahájení léčby přípravkem Tarceva. Časté byly doprovodné faktory přispívající
ke zhoršení stavu onemocnění, jako současná nebo v předchozí době probíhající chemoterapie,
předchozí radioterapie, preexistující parenchymatózní onemocnění plic existující v dřívější době,
metastazující onemocnění plic nebo plicní infekce. Vyšší výskyt závažné ILD s mortalitou 1,5 %
Pacienti, u nichž došlo k akutnímu výskytu nových a/nebo progresivních nevysvětlených plicních
symptomů jako např. dyspnoe, kašel a horečka, má být terapie přípravkem Tarceva přerušena až do
vyhodnocení diagnózy. Pacienti léčeni současně erlotinibem a gemcitabinem mají být pečlivě
sledováni z důvodu možnosti rozvoje toxicity připomínající intersticiální plicní onemocnění. Pokud je
diagnostikováno ILD, je třeba podávání přípravku Tarceva přerušit a zahájit potřebnou léčbu bod 4.8
Průjem, dehydratace, elektrolytová nerovnováha a renální selhání
Přibližně u 50 % pacientů užívajících přípravek Tarceva se vyskytl průjem případů, které končily úmrtímloperamidem. V některých případech může být nutné snížit dávkování. V klinických studiích se dávky
snižovaly postupně v krocích po 50 mg. Snižování dávek v krocích po 25 mg nebylo zkoumáno.
V případě těžkého nebo přetrvávajícího průjmu, nauzey, anorexie nebo zvracení spojeného
s dehydratací, měla by být terapie přípravkem Tarceva přerušena a k léčbě dehydratace je třeba
provést vhodná opatření renálního selhání při průjmu, zvracení a/nebo anorexii, jiné souvisely se souběžnou chemoterapií. V těžších nebo
přetrvávajících případech průjmu, nebo v případech vedoucích k dehydrataci, zejména u pacientů s
vyšším počtem rizikových faktorů nebo onemocnění, nebo jiné predispozice včetně pokročilého věkuTarceva přerušeno, a měla by být přijata odpovídající opatření k intenzivní intravenózní rehydrataci
pacientů. Kromě toho by měly být u nemocných s rizikem dehydratace sledovány funkce ledvin a
sérové elektrolyty včetně koncentrací draslíku.

Hepatotoxicita
Během užívání Tarcevy byly hlášeny závažné případy lékového poškození jater injury, DILIfaktory může patřit již existující jaterní onemocnění nebo souběžná hepatotoxická léčba. Během léčby
Tarcevou se doporučuje pravidelné testování jaterních funkcí. U pacientů s již existující poruchou
funkce jater nebo žlučovou obstrukcí má být četnost sledování jaterních funkcí zvýšena. U pacientů,
kteří hlásí příznaky, které mohou naznačovat poškození jater, musí být okamžitě provedeno klinické
zhodnocení a měření jaterních funkčních testů. Při těžkých změnách jaterních funkcí je nutno přerušit
podávání Tarcevy nedoporučuje.

Perforace gastrointestinálního traktu
U pacientů, kterým je podávána Tarceva, je zvýšené riziko vzniku perforace gastrointestinálního
traktu, která byla pozorována méně často riziko je u pacientů, kteří současně dostávají anti-angiogenní léčivé přípravky, kortikosteroidy,
nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky a/nebo chemoterapii s taxany, nebo kteří mají anamnézu
peptického vředu nebo divertikulární nemoci. U pacientů, u kterých dojde k perforaci
gastrointestinálního traktu, má být podávání Tarcevy trvale ukončeno
Bulózní a exfoliativní poruchy kůže
Byly hlášeny bulózní, puchýřnaté nebo exfoliativní kožní změny, včetně vzácných případů podezření
na Stevensův-Johnsonův syndrom / toxickou epidermální nekrolýzu, které v některých případech byly
fatální změny, má být léčba Tarcevou přerušena nebo ukončena. Pacienti s bulózními a exfoliativními
poruchami kůže mají podstoupit vyšetření na kožní infekce a následné léčení dle místních doporučení.

Poruchy oka
Pacienti se známkami a symptomy vzbuzujícími podezření na keratitidu, jako jsou akutní nebo
zhoršující se: zánět oka, slzení, citlivost na světlo, rozmazané vidění, bolest a/nebo zarudnutí oka, mají
být neodkladně odesláni k oftalmologovi. Pokud je potvrzena diagnóza ulcerativní keratitidy, má být
léčba přípravkem Tarceva přerušena nebo ukončena. Pokud je diagnostikována keratitida, má být
pečlivě zvážen prospěch a rizika pokračující léčby. U pacientů s anamnézou keratitidy, ulcerózní
keratitidy nebo těžké suchosti očí má být přípravek Tarceva používán s opatrností. Rizikovým
faktorem keratitidy a ulcerace je rovněž používání kontaktních čoček. Při podávání Tarcevy byly
hlášeny velmi vzácné případy perforace nebo ulcerace rohovky
Interakce s jinými léčivými přípravky
Silné induktory CYP3A4 mohou snižovat účinnost erlotinibu, zatímco silné inhibitory CYP3Amohou navodit jeho zvýšenou toxicitu. Je třeba se vyvarovat současné léčby látkami tohoto typu bod 4.5
Jiné formy interakcí
Pro erlotinib je charakteristická snížená rozpustnost při pH vyšším než 5. Léčivé přípravky, které
ovlivňují pH v horní části trávicího traktu, jako jsou inhibitory protonové pumpy, H2 antagonisté a
antacida, mohou ovlivnit rozpustnost erlotinibu a tím jeho biologickou dostupnost pravděpodobné, že by zvýšení dávky Tarcevy při současném podávání takových léků mohlo
kompenzovat ztrátu expozice. Kombinace erlotinibu s inhibitory protonové pumpy se nemá používat.
Dopady současného podávání erlotinibu s H2 antagonisty a antacidy nejsou známy, snížení biologické
dostupnosti je však pravděpodobné. Tyto kombinace by se proto neměly používat je použití antacid během léčby Tarcevou považováno za nezbytné, antacida by se měla podávat
nejméně 4 hodiny před nebo 2 hodiny po podání denní dávky Tarcevy.

Pomocné látky se známým účinkem
Tablety obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným
nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.