Levetiracetam hospira

Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, jiná antiepileptika, ATC kód: N03AXLéčivá látka, levetiracetam, je pyrrolidonový derivát acetamidpřípravcích.
Mechanismus účinku
Mechanismus účinku levetiracetamu stále ještě není plně objasněn. Pokusyin vitroa in vivonaznačují,
že levetiracetam nemění základní charakteristiky buněk ani normální přenos nervových vzruchů.In
vitrostudie ukazují, že levetiracetam ovlivňuje hladiny Ca2+ v neuronech částečnou inhibicí
kalciových kanálů typu N a snížením uvolňování Ca2+z intraneuronálních zásob. Mimoto
levetiracetam částečně antagonizuje snížení aktivity GABA-a glycinových kanálů způsobené zinkem
a β-karboliny.
Dále se v in vitrostudiích ukázalo, že se levetiracetam váže na specifické místo v mozkové tkáni
hlodavců. Tímto vazebným místem je synaptický vezikulární protein 2A, u nějž se má za to, že se
podílí na fúzi vezikulů a exocytóze neurotransmiterů. Levetiracetam a související analogy mají různou
afinitu kvazbě na synaptický vezikulární protein 2A, která koreluje s jejich potencí zabránit vzniku
záchvatů uaudiogenních modelů epilepsie u myší. Toto zjištění naznačuje, že by interakce mezi
levetiracetamem asynaptickým vezikulárním proteinem 2A mohla přispívat k antiepileptickému
mechanismu účinku tohoto léčivého přípravku.
Farmakodynamické účinky
Levetiracetam indukuje ochranu před záchvaty u široké škály zvířecích modelů parciálních a primárně
generalizovaných záchvatů, aniž by měl prokonvulzivní účinky. Primární metabolit je neaktivní.
U člověkapotvrdila aktivita u parciálních i generalizovaných epileptických stavů výboj/fotoparoxysmální odpověďKlinická účinnost a bezpečnost
Přídatná léčba parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u dospělých, dospívajících a
dětí od 4let věku s epilepsií.
U dospělých byla účinnost levetiracetamu prokázána ve 3dvojitě zaslepených, placebem
kontrolovaných studiích v denní dávce 1000mg, 2000mg nebo 3000mg, rozdělené do dvou dílčích
dávek, přičemž léčba trvala až 18týdnů. V analýze souhrnných dat bylo procento pacientů, kteří
dosáhli snížení frekvence parciálních záchvatů za týden o 50% a více oproti výchozímu stavu při
stabilní dávce respektive 3000mg levetiracetamu a12,6% u pacientů užívajících placebo.
Pediatrická populace
U pediatrických pacientů placebem kontrolované studii, která zahrnovala 198pacientů a dobu trvání léčby 14týdnů. V této
studii dostávali pacienti levetiracetam ve fixní dávce 60mg/kg/den 44,6% pacientů léčených levetiracetamem a 19,6% pacientů užívajících placebo dosáhlo snížení
frekvence parciálních záchvatů za týden oproti výchozímu stavu o 50% nebo více. Při pokračující
dlouhodobé léčbě bylo 11,4% pacientů bez záchvatů po dobu alespoň 6měsíců a 7,2% pacientů bylo
bez záchvatů po dobu alespoň 1roku.
35kojenců ve věku pod 1rok sparciálními záchvaty bylo léčeno vplacebem kontrolovaných
klinických studiích, kde pouze 13pacientů bylo ve věku < 6měsíců.
Monoterapie při léčbě parciálních záchvatů sesekundární generalizací nebo bez níu pacientů od
16let s nově diagnostikovanou epilepsií.
Účinnost levetiracetamu v monoterapii byla prokázána ve dvojitě zaslepeném paralelním porovnání
non-inferiority s karbamazepinem s řízeným uvolňováním u 576pacientů ve věku od 16let s nově
nebo nedávno diagnostikovanou epilepsií. Pacienti museli vykazovat pouze spontánní parciální
záchvaty nebo generalizované tonicko-klonické záchvaty. Pacienti byli randomizováni do skupiny s
karbamazepinem sřízeným uvolňováním v dávce 400-1200mg/den nebo do skupiny s
levetiracetamem v dávce 1000-3000mg/den, přičemž doba trvání léčby byla až 121týdnů v závislosti
na odpovědi pacientů na léčbu.
Šestiměsíčního období bez záchvatů bylo dosaženo u 73,0% pacientů léčených levetiracetamem a
u72,8% pacientů léčených karbamazepinem s řízeným uvolňováním; korigovaný absolutní rozdíl
mezi těmito léčbami činil 0,2% záchvaty neobjevily po dobu 12měsíců užívajících karbamazepin s řízeným uvolňovánímVe studii odrážející klinickou praxi mohla být souběžně podávaná antiepileptika vysazena u
omezeného počtu pacientů, kteří odpověděli na přídatnou léčbu levetiracetamem pacientů z 69Přídatnáléčba myoklonických záchvatů u dospělých a dospívajících od 12let věku s juvenilní
myoklonickou epilepsií.
U pacientů ve věku 12a více let postižených idiopatickou generalizovanou epilepsií s myoklonickými
záchvaty u různých syndromů byla účinnost levetiracetamu prokázána ve dvojitě zaslepené, placebem
kontrolované studii trvající 16týdnů. Většina pacientů trpěla juvenilní myoklonickou epilepsií.
V této studii byl levetiracetam podáván v dávce 3000mg/den rozdělené do dvou dávek. 58,3%
pacientů léčených levetiracetamem a 23,3% pacientů užívajících placebo dosáhlo snížení počtu dnů
smyoklonickým záchvatem za týden alespoň o 50%. Při pokračující dlouhodobé léčbě bylo 28,6%
pacientů bez myoklonických záchvatů po dobu alespoň 6měsíců a 21,0% pacientů bylo bez
myoklonických záchvatů po dobu alespoň 1roku.
Přídatná léčba primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů u dospělých a dospívajících
od 12let věku s idiopatickou generalizovanou epilepsií.
Účinnost levetiracetamu byla prokázána ve 24týdenní dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii,
která zahrnovala dospělé, dospívající a omezený počet dětí s idiopatickou generalizovanou epilepsií
sprimárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty myoklonická epilepsie, juvenilní epilepsie s absencemi, dětská epilepsie s absencemi nebo epilepsie se
záchvaty „grand mal“ po probuzeníudospělých a dospívajících nebo 60mg/kg/den u dětí, přičemž dávka byla rozdělena do dvou dávek.
72,2% pacientů léčených levetiracetamem a 45,2% pacientů užívajících placebo dosáhlo snížení
frekvence primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů za týden o 50% nebo více. Při
pokračující dlouhodobé léčbě bylo 47,4% pacientů bez tonicko-klonických záchvatů po dobu alespoň
6měsíců a 31,5% pacientů bylo bez tonicko-klonických záchvatů po dobu alespoň 1roku.