Zitrocin

1 / sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

ZITROCIN 500 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje azithromycinum 500 mg ve formě azithromycinum dihydricum.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Popis přípravku:
Světlemodré oválné potahované tablety, na jedné straně s označením AI 500 a půlicí rýhou.
Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Zitrocin je indikován k léčbě následujících infekčních onemocnění, u nichž je známo nebo
jsou pravděpodobně vyvolány jedním nebo více citlivými mikroorganismy (viz bod 5.1):

- infekce horních cest dýchacích zahrnující faryngitidu/tonzilitidu, sinusitidu a otitis media
- infekce dolních cest dýchacích zahrnující bronchitidu a komunitní pneumonii
um Lymeské borreliózy), erysipel, impetigo a sekundární pyodermii
tis

V úvahu má být vzato oficiální doporučení týkající se vhodného používání antibakteriálních léků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dospělí, včetně starších pacientů a děti s tělesnou hmotností nad 45 kg
Při léčení infekcí horních a dolních cest dýchacích a infekcí kůže a měkkých tkání (kromě erythema
migrans) je celková dávka azithromycinu 1 500 mg, která má být užita během 3 dnů (500 mg jednou
denně).

Při léčení mírného akné vulgaris je celková dávka azithromycinu 6 g doporučená v následujícím reži-
mu: jedna 500mg tableta jednou denně po dobu 3 dnů a následně jedna 500mg tableta jednou týdně po
dobu 9 týdnů. Dávka druhého týdne má být podána 7 dní po první podané tabletě a 8 následujících
dávek má být podáváno v sedmidenních intervalech.

2 / Při léčení erythema migrans je celková dávka azithromycinu 3 g, která se má podávat následovně: 000 mg (dvě 500mg tablety v jednotlivé dávce) první den a dále 500 mg jednou denně od druhého do
pátého dne.

Při léčení nekomplikované genitální infekce vyvolané Chlamydií trachomatis je dávka 1 000 mg po-
dávaná v jedné perorální dávce.

Přípravek Zitrocin je vhodný pouze pro děti s tělesnou hmotností nejméně 45 kg, kterým se podávají
stejné dávky jako dospělým.

Starší pacienti
Dávkování u starších pacientů je stejné jako u dospělých. U starších pacientů se může objevit pro-
arytmie, proto je nutné věnovat zvláštní pozornost riziku rozvoje srdeční arytmie a torsade de pointes
(viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu  40 ml/min) není nutná úprava
dávky. Je třeba opatrnosti při podávání azithromycinu pacientům s clearance kreatininu  40 ml/min.

Porucha funkce jater
Protože je azithromycin metabolizován játry a vylučován žlučí, lék nemá být podáván pacientům s
těžkou poruchou funkce jater. Nebyly provedeny studie týkající se léčby těchto pacientů azithromyci-
nem.

Způsob podávání
Přípravek Zitrocin se užívá v jedné denní dávce.
Přípravek Zitrocin může být užíván s jídlem nebo bez jídla.

4.3 Kontraindikace

Azithromycin je kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na azithromycin, erythromycin, či jiná
makrolidová nebo ketolidová antibiotika nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku (viz bod 6.1).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivita: Stejně jako u erythromycinu a jiných makrolidů byly hlášeny vzácné závažné aler-
gické reakce, včetně angioneurotického edému a anafylaxe (vzácně fatální), dermatologické reakce,
včetně akutní generalizované exantematózní pustulózy, Stevens-Johnsonova syndromu, toxické epi-
dermální nekrolýzy (vzácně fatální) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky. Některé z
těchto reakcí na azithromycin vedly opakujícímu se výskytu symptomů a vyžadovaly delší dobu pozo-
rování a léčbu.
Pokud dojde k alergické reakci, podávání léčivého přípravku je třeba přerušit a zahájit odpovídající
léčbu. Lékaři si mají být vědomi toho, že po přerušení symptomatické léčby může dojít k opětovnému
výskytu alergických příznaků.

Porucha funkce jater: Azithromycin se eliminuje z organizmu hlavně játry, proto je třeba opatrnosti
při užívání azithromycinu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater. Po užití azithromycinu byly
popsány případy fulminantní hepatitidy, které mohou vést k selhání jater a ohrožení života pacienta
(viz bod 4.8 Nežádoucí účinky). Někteří z pacientů mohli již dříve trpět poruchou funkce jater nebo
mohli užívat jiné hepatotoxické léčivé přípravky.

Vyskytnou-li se známky a příznaky dysfunkce jater, např. rychle se rozvíjející astenie spojená se žlou-
tenkou, tmavá moč, sklon ke krvácení nebo hepatická encefalopatie, je třeba stanovit hladiny jaterních
enzymů nebo provést funkční vyšetření jater. Objeví-li se dysfunkce jater, musí být podávání azithro-
mycinu ukončeno.
3 /
Námelové alkaloidy: U pacientů, kterým jsou podávány námelové alkaloidy, dochází ke vzniku er-
gotismu způsobeného současným podáváním některých makrolidových antibiotik. Nejsou zaznamená-
ny žádné údaje o možnosti vzájemného působení námelových alkaloidů a azithromycinu. Vzhledem
k teoretické možnosti ergotismu však azithromycin a námelové alkaloidy nemají být podávány sou-
časně.

Superinfekce: Doporučuje se stejně jako u všech ostatních antibiotik sledovat, zda se neobjeví známky
superinfekce mikroorganismy, na něž přípravek neúčinkuje, např. mykotické infekce.

Při užívání téměř všech antibakteriálních přípravků, včetně azithromycinu, je popsán průjem souvise-
jící s bakterií Clostridium difficile (CDAD), který může mít různě silné projevy od lehkého průjmu až
po fatální kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky mění běžnou flóru tlustého střeva, což vede
k přemnožení C. difficile.

C. difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají k rozvoji CDAD. Kmeny C. difficile produkující
hypertoxin mohou být odolné vůči antimikrobiální léčbě, zvyšují morbiditu i mortalitu pacientů a mo-
hou si vyžádat až operativní řešení (kolektomie). CDAD je třeba vzít v úvahu u všech pacientů, kteří
se k lékaři dostaví s průjmem po užívání antibiotik. Je nutné pečlivě vést lékařské záznamy o antimi-
krobiální léčbě, protože komplikace spojené s CDAD se mohou projevit i více než dva měsíce po tera-
pii.

Porucha funkce ledvin: U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR < 10 ml/min) bylo pozoro-
váno zvýšení systémové expozice azithromycinu až o 33 % (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).

• Při léčbě ostatními makrolidy, včetně léčby azithromycinem, bylo pozorováno prodloužení
doby srdeční repolarizace a intervalu QT, navozující riziko srdeční arytmie a torsade de poin-
tes (viz bod 4.8). Protože takové stavy mohou vést ke zvýšenému riziku ventrikulární arytmie
(včetně torsade de pointes), která může vyústit v zástavu srdce, musí být azithromycin použí-
ván s opatrností u pacientů s přítomnou proarytmií (zvláště u žen a starších pacientů), stejně
jako u pacientů:
• s kongenitální nebo zaznamenanou prolongací QT
• kteří v současnosti podstupují léčbu jinými léčivými látkami, o kterých je známo, že prodlužu-
jí interval QT, jako jsou antiarytmika třídy IA (chinidin a prokainamid) a třídy III (dofetilid,
amiodaron a sotalol), cisaprid a terfenadin; antipsychotika, jako je pimozid; antidepresiva, ja-
ko je citalopram; a fluorochinolony, jako je moxifloxacin a levofloxacin
• s narušenou rovnováhou elektrolytů, zejména v případě hypokalemie a hypomagnesemie
• s klinicky relevantní bradykardií, srdeční arytmií nebo závažnou srdeční insuficiencí

Myasthenia gravis: U pacientů prodělávajících léčbu azithromycinem byly popsány exacerbace
symptomů myasthenia gravis a nový výskyt myasthenie (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Bezpečnost a účinnost prevence a léčby onemocnění způsobeného komplexem mikroorganismů
Mycobacterium avium u dětí nebyla stanovena.

Pomocné látky
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Je třeba opatrnosti při podávání azithromycinu pacientům léčeným jinými léky, které mohou prodlu-
žovat QT interval (viz bod 4.4).

4 / Antacida: Při studování účinku současně podávaných antacid na farmakokinetiku azithromycinu neby-
ly celkově pozorovány změny v jeho bioavailabilitě, ačkoliv maximální koncentrace azithromycinu
měřené v plazmě poklesly o 25 %. Pacienti léčeni jak azithromycinem, tak antacidy, nemají užívat tyto
léky ve stejnou dobu. Současné podávání azithromycinu, granulí s prodlouženým uvolňováním pro
perorální suspenzi s jednou 20ml dávkou hydroxidu hlinitého a hydroxidu hořečnatého nemělo vliv na
rychlost a rozsah absorpce azithromycinu.

Cetirizin: Současné absolvování pětidenní léčby azithromycinem a 20 mg cetirizinu u zdravých dob-
rovolníků v ustáleném stavu nezpůsobilo žádnou farmakokinetickou interakci a nedošlo k výrazným
změnám intervalu QT.

Didanosin: Současné podávání denní dávky 1 200 mg azithromycinu s didanosinem u 6 HIV pozitiv-
ních osob se ve srovnání s placebem neprojevilo účinkem na farmakokinetiku didanosinu.

Digoxin a kolchicin (substráty P-gp): Bylo hlášeno, že současné podávání makrolidových antibiotik,
včetně azithromycinu, se substráty P-glykoproteinu, jako například digoxinem a kolchicinem, má za
následek zvýšené sérové hladiny substrátu P-glykoproteinu. Proto, pokud jsou azithromycin
a substráty P-glykoproteinu, jako například digoxin, podávány současně, má být zvážena možnost
zvýšené sérové koncentrace digoxinu. Během léčby azithromycinem a po jejím ukončení je nezbytné
provádět klinické sledování a případně měření sérových hladin digoxinu.

Zidovudin: Jednotlivé dávky 1 000 mg azithromycinu nebo vícenásobné dávky 1 200 mg nebo 600 mg
azithromycinu měly malý vliv na plazmatickou farmakokinetiku nebo urinární exkreci zidovudinu
nebo jeho glukuronidového metabolitu. Podávání azithromycinu ale zvyšuje koncentrace fosforylova-
ného zidovudinu, klinicky aktivního metabolitu v mononukleárních buňkách v periferní cirkulaci.
Klinická signifikance těchto nálezů je nejasná, ale může být k užitku pacientů.

Azithromycin nevykazuje výrazné vzájemné působení na jaterní systém cytochromu P450. Předpoklá-
dá se, že u azithromycinu neprobíhají farmakokinetické interakce léčiv, které byly pozorovány u ery-
thromycinu a jiných makrolidů. Indukce nebo inaktivace jaterního cytochromu P450 prostřednictvím
komplexu metabolitů cytochromu se u azithromycinu nevyskytuje.

Námelové alkaloidy: Kvůli teoretické možnosti ergotismu, není doporučováno současné podávání
azithromycinu a námelových alkaloidů.

U azithromycinu a níže uvedených léčiv, o kterých je známo, že u nich probíhá výrazný metabolismus
zprostředkovaný cytochromem P450, byly provedeny farmakokinetické studie.

Atorvastatin: Současné podávání atorvastatinu (10 mg denně) a azithromycinu (500 mg denně) nezpů-
sobilo změnu koncentrací atorvastatinu v plazmě (na základě analýzy inhibice HMG CoA-reduktázy).
Nicméně byly hlášeny postmarketingové případy rhabdomyolýzy u pacientů, kterým byl podáván
azithromycin spolu se statiny.

Karbamazepin: V rámci farmakokinetické studie zaměřené na vzájemné působení, která byla prove-
dena na zdravých dobrovolnících, neměl azithromycin výrazný účinek na hladinu karbamazepinu ani
jeho aktivního metabolitu v plazmě.

Cimetidin: Ve farmakokinetické studii zkoumající účinky jedné dávky cimetidinu podané 2 hodiny
před azithromycinem na farmakokinetiku azithromycinu nebyly pozorovány žádné změny farmakoki-
netiky azithromycinu.

Perorální antikoagulancia kumarinového typu: Ve farmakokinetické studii interakce nezměnil
azithromycin antikoagulační účinek jedné dávky 15 mg warfarinu podané zdravým dobrovolníkům.
V období po uvedení přípravku na trh se objevily zprávy o potencovaném antikoagulačním účinku
následně po současném podání azithromycinu a kumarinových perorálních antikoagulancií. Nebyla
5 / sice prokázána kauzalita, má se však dbát na frekvenci sledování protrombinového času, užívají-li
azithromycin pacienti, jimž jsou podávána kumarinová perorální antikoagulancia.

Cyklosporin: Ve farmakokinetické studii se zdravými dobrovolníky, jimž byla podávána perorální
dávka azithromycinu 500 mg denně po dobu 3 dnů a následně byla podána jedna perorální dávka cyk-
losporinu 10 mg/kg, bylo zjištěno, že výsledná hladina cyklosporinu Cmax a AUC0-5 byla výrazně zvý-
šena. Při zvažování současného podávání těchto léků se tedy má postupovat velmi opatrně. Je-li sou-
časné podávání těchto léků nezbytné, musí se sledovat hladina cyklosporinu a odpovídajícím způso-
bem upravit dávka.

Efavirenz: Současné podávání jedné dávky 600 mg azithromycinu a 400 mg efavirenzu denně po dobu
dnů nemělo za následek žádné klinicky významné farmakokinetické interakce.

Flukonazol: Současné podávání jedné dávky 1 200 mg azithromycinu nezměnilo farmakokinetiku
jedné dávky 800 mg flukonazolu. Celková expozice a poločas azithromycinu nebyly současným podá-
ním flukonazolu změněny, byl však pozorován klinicky nevýznamný pokles Cmax (18 %) azithromyci-
nu.

Indinavir: Současné podávání jedné dávky 1 200 mg azithromycinu nemělo statisticky významný
účinek na farmakokinetiku indinaviru, který byl podáván jako dávka 800 mg třikrát denně po dobu
dnů.

Methylprednisolon: Ve farmakokinetické interakční studii provedené na zdravých dobrovolnících
neměl azithromycin významný účinek na farmakokinetiku methylprednisolonu.

Midazolam: U zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání dávky 500 mg azithromycinu denně
po dobu 3 dnů za následek klinicky významné změny farmakokinetiky a farmakodynamiky jedné dáv-
ky 15 mg midazolamu.

Nelfinavir: Současné podávání azithromycinu (1 200 mg) a nelfinaviru ve steady state (750 mg 3x
denně) mělo za následek zvýšení koncentrací azithromycinu. Nebyly pozorovány žádné klinicky vý-
znamné nežádoucí účinky a není třeba upravovat dávku.

Rifabutin: Současné podávání azithromycinu s rifabutinem neovlivnilo sérové koncentrace některého
z léků. U subjektů užívajících současně azithromycin a rifabutin byla pozorována neutropenie. Přesto-
že byla neutropenie spojována s užíváním rifabutinu, kauzální souvislost se současným podáváním s
azithromycinem nebyla prokázána (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Sildenafil: U normálních zdravých dobrovolníků mužského pohlaví nebyl prokázán účinek azithromy-
cinu (500 mg denně po dobu 3 dnů) na AUC a Cmax sildenafilu ani jeho hlavního cirkulujícího metabo-
litu.

Terfenadin: Během farmakokinetických studií nebyl pozorován žádný důkaz interakcí mezi azithro-
mycinem a terfenadinem. Ve vzácných případech bylo hlášeno, že riziko takových interakcí nelze
zcela vyloučit, avšak specifický důkaz, že k takové interakci došlo, neexistuje.

Theofylin: Neexistuje důkaz klinicky významné farmakokinetické interakce při současném podání
azithromycinu a theofylinu zdravým dobrovolníkům.

Triazolam: U 14 zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání 500 mg azithromycinu 1. den a
250 mg 2. den a dávky 0,125 mg triazolamu 2. den výrazný účinek na žádné farmakokinetické para-
metry triazolamu ve srovnání s triazolamem a placebem.

Trimethoprim/sulfamethoxazol: Současné podávání trimethoprimu/sulfamethoxazolu DS
(160 mg/800 mg) po dobu 7 dnů a 1 200 mg azithromycinu 7. den nemělo významný účinek na maxi-
6 / mální koncentrace, celkovou expozici ani vylučování močí, a to jak u trimethoprimu, tak sulfametho-
xazolu. Sérové koncentrace azithromycinu byly podobné jako u jiných studií.

Hydroxychlorochin: Azithromycin má být používán s opatrností u pacientů užívajících léky, o nichž je
známo, že prodlužují QT interval s potenciálem vyvolat srdeční arytmii, např. hydroxychlorochin.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici dostatečná data o užívání azithromycinu těhotnými ženami. Během studií repro-
dukční toxicity na zvířatech bylo prokázáno, že azithromycin prostupuje placentou, nebyly však pozo-
rovány teratogenní účinky. Bezpečnost užívání azithromycinu během těhotenství nebyla potvrzena.
Proto smí být azithromycin během těhotenství užíván jen tehdy, kdy prospěšnost léčby převáží nad
jejími riziky.



Kojení
Bylo hlášeno vylučování azithromycinu do mateřského mléka, ale neexistují vhodné a dobře kontrolo-
vané klinické studie na kojících ženách, které by charakterizovaly farmakokinetiku exkrece azithro-
mycinu do mateřského mléka.

Fertilita
Během studií fertility na potkanech bylo po podání azithromycinu zaznamenáno méně březích samic.
Relevance tohoto zjištění s fertilitou lidí není známa.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebylo prokázáno, že by azithromycin ovlivňoval schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat
stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V tabulce jsou podle soustavy, orgánu a třídy a četnosti uvedeny nežádoucí reakce zjištěné v rámci
klinických zkoušek a kontrol po uvedení výrobku na trh.

Skupiny podle četnosti jsou definovány pomocí této konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až
< 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné
(< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). Uvnitř každé skupiny četnosti jsou nežá-
doucí účinky uvedeny v pořadí dle snižující se závažnosti.




Třídy orgánových systémů Nežádoucí reakce Četnost
Infekce a infestace Kandidóza, vaginální infekce,
pneumonie, mykotické infekce,
bakteriální infekce, faryngitida,
gastroenteritida, respirační potí-
že, rinitida, orální kandidóza
Méně časté
Pseudomembranózní kolitida
(viz bod 4.4)
Není známo
Poruchy krve a lymfatického
systému
Leukopenie, neutropenie, eo-
zinofilie
Méně časté
7 / Trombocytopenie, hemolytická
anémie
Není známo
Poruchy imunitního systému Angioedém, hypersenzitivita Méně časté
Anafylaktická reakce (viz
bod 4.4)
Není známo
Poruchy metabolismu a výživy Anorexie Méně časté
Psychiatrické poruchy Nervozita, insomnie Méně časté
Agitovanost Vzácné
Agresivita, úzkost, delirium,
halucinace
Není známo
Poruchy nervového systému Bolesti hlavy Časté
Závratě, somnolence, dysgeuzie,
parestezie
Méně časté
Synkopa, konvulze, hypestézie,
psychomotorická hyperaktivita,
anosmie, ageuzie, parosmie,
myasthenia gravis (viz bod 4.4)
Není známo
Poruchy oka Poškození zraku Méně časté
Poruchy ucha a labyrintu Poškození ucha, vertigo Méně časté
Poškození sluchu včetně hlucho-
ty a/nebo tinitu
Není známo
Srdeční poruchy Palpitace Méně časté
Torsade de pointes a arytmie
(viz bod 4.4) včetně ventrikulár-
ní tachykardie, prodloužení QT
na elektrokardiogramu (viz bod
4.4)
Není známo
Cévní poruchy Návaly horka Méně časté
Hypotenze Není známo
Respirační, hrudní a mediasti-
nální poruchy
Dyspnoe, epistaxe Méně časté
Gastrointestinální poruchy Průjem Velmi časté
Zvracení, bolesti břicha, nauzea Časté
Zácpa, flatulence, dyspepsie,
gastritida, dysfagie, abdominální
distenze, sucho v ústech, erukta-
ce, ulcerace v ústech, hyperse-
krece slin
Méně časté
Pankreatitida, diskolorace jazyka Není známo
Poruchy jater a žlučových cest Abnormální funkce jater, cho-
lestatická žloutenka
Vzácné
Selhání jater (které v ojedinělých
případech vedlo k úmrtí) (viz
bod 4.4), fulminantní hepatitida,
nekróza jater
Není známo
Poruchy kůže a podkožní tká-
ně
Vyrážka, pruritus, kopřivka,
dermatitida, suchá pokožka,
hyperhidróza
Méně časté
Fotosenzitivní reakce, akutní
generalizovaná exantematózní
pustulóza
Vzácné
8 / Stevens-Johnsonův syndrom,
toxická epidermální nekrolýza,
erythema multiforme, léková
kožní reakce s eozinofilií a cel-
kovými projevy (DRESS)
Není známo
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Osteoartróza, myalgie, bolest
zad, bolest šíje
Méně časté
Artralgie Není známo
Poruchy ledvin a močových
cest
Dysurie, bolest ledvin Méně časté
Akutní selhání ledvin, interstici-
ální nefritida
Není známo
Poruchy reprodukčního sys-
tému a prsu
Metroragie, testikulární porucha Méně časté
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
Edém, astenie, malátnost, únava,
edém obličeje, bolest na hrudi,
pyrexie, bolest, periferní edém
Méně časté
Vyšetření Snížený počet lymfocytů, zvýše-
ný počet eozinofilů, snížená
hladina hydrogenuhličitanů
v krvi, zvýšený počet bazofilů,
monocytů, neutrofilů
Časté
Zvýšená hladina aspartátamino-
transferázy, alaninaminotrans-
ferázy, bilirubinu v krvi, močo-
viny, zvýšená hladina kreatininu
v krvi, abnormální hladina dras-
líku v krvi, zvýšená hladina al-
kalické fosfatázy, chloridů,
glukózy v krvi, zvýšený počet
trombocytů, snížený hematokrit,
zvýšená hladina bikarbonátu,
abnormální hladina sodíku v krvi
Méně časté
Poranění a otravy Postprocedurální komplikace Méně časté

Nežádoucí účinky pravděpodobně spojené s profylaxí a léčbou onemocnění způsobeného komplexem
mikroorganismů Mycobacterium avium a vyplývající ze zkušeností získaných během klinických studií
a z postmarketingového sledování; tyto nežádoucí účinky se liší od ostatních hlášených nežádoucích
účinků na základě lékové formy s okamžitým nebo prodlouženým uvolňováním, a to buď třídou, nebo
četností:

Poruchy metabolismu a výživy
Časté: anorexie

Poruchy nervového systému
Časté: závratě, bolesti hlavy, parestezie, dysgeuzie
Méně časté: hypestezie

Poruchy oka
Časté: poškození zraku

Poruchy ucha a labyrintu
Časté: hluchota
Méně časté: poškození sluchu, tinitus

9 / Srdeční poruchy
Méně časté: palpitace

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: průjem, bolest břicha, nauzea, flatulence, abdominální diskomfort, řídká stolice

Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté: vyrážka, pruritus
Méně časté: Stevens-Johnsonův syndrom, fotosenzitivní reakce

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: artralgie



Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: únava
Méně časté: astenie, malátnost

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nežádoucí účinky, které je možno pozorovat po podání dávek překračujících dávky doporučené, byly
podobné těm, které se vyskytují po běžných dávkách. Typické příznaky předávkování makrolidovými
antibiotiky zahrnují přechodnou ztrátou sluchu, silnou nauzeu, zvracení a průjem. Tam, kde je to nut-
né, je v případech předávkování, indikováno podávání živočišného uhlí a všeobecná symptomatická
léčba, stejně jako podpora životních funkcí.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy

ATC kód: J01FA
Mechanismus účinku:
Azithromycin je makrolidové antibiotikum patřící do skupiny azalidů. Molekula je sestavena přidáním
atomu dusíku k laktonovému kruhu erythromycinu A. Chemický název azithromycinu je 9-deoxy-9a-
aza-9a-methyl-9a-homoerythromycin A. Molekulová hmotnost je 749,0.
Mechanismus účinku azithromycinu je založen na supresi syntézy bakteriální bílkoviny prostřednic-
tvím vazby na ribozómovou podjednotku 50S a inhibici translokace peptidů.
10 /
Mechanismus rezistence:
Rezistence na azithromycin může být základní nebo získaná. Jsou tři základní mechanismy rezistence
bakterií: alterace cílového místa, alterace transportu antibiotika a modifikace antibiotika.
U kmenů Streptococcus pneumoniae, beta-hemolytický streptokok skupiny A, Enterococcus faecalis a
Staphylococcus aureus, včetně na methicillin rezistentní S. aureus (MRSA) existuje kompletní zkří-
žená rezistence na erythromycin, azithromycin, jiné makrolidy a linkosamidy.

Limitní hodnoty
Klinické limitní hodnoty MIC podle Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti
EUCAST (verze 1.4, 2009):

Patogen Limitní hodnoty podle druhů (S ≤ /R >)Malá rezistence Rezistence
Staphylococcus ≤ 1 mg/l > 2 mg/l
Streptococcus A, B, C, G ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Streptococcus pneumoniae ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Haemophilus influenzae2 ≤ 0,12 mg/l > 4 mg/l
Moraxella catarrhalis ≤ 0,5 mg/l > 0,5 mg/l
Neisseria gonorrhoeae ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l

1Ke stanovení rezistence uvedených bakterií vůči jiným makrolidům (azithromycinu, klarithromycinu
a roxithromycinu) lze použít erythromycin. Makrolidy podávané intravenózně jsou aktivní vůči Legi-
onella pneumophila (erythromycin MIC ≤ 1 mg/l u „divokých“ izolátů). Makrolidy se používají při
léčbě infekcí způsobených Campylobacter jejuni (erythromycin MIC ≤ 4 mg/l u „divokých“ izolátů).
Azithromycin se používá při léčbě infekcí S. typhi (MIC ≤ 16 mg/l u „divokých“ izolátů) a Shigella
spp.

2Korelace mezi MIC makrolidů H. influenzae a klinickými výsledky je slabá. Limitní hodnoty pro
makrolidy a související antibiotika byly proto stanoveny tak, že „divoký“ typ H. influenzae je zařazen
do střední kategorie.

Citlivost
Prevalence získané rezistence pro vybrané druhy se může lišit geograficky a časem a je potřebná míst-
ní informace o rezistenci, především při léčbě závažných infekcí. Je-li to nezbytné, má být vyžadována
rada experta, jestliže je lokální prevalence rezistence taková, že prospěšnost léku je přinejmenším u
některých typů infekcí nejistá.

Antibakteriální spektrum azithromycinu:

Druhy běžně citlivé
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus
citlivý na methicilin
Streptococcus pneumoniae
citlivý na penicilin
Streptococcus pyogenes
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
11 / Haemophilus influenzae
Haemophilus parainfluenzae
Legionella pneumophila
Moraxella catarrhalis
Pasteurella multocida
ANAEROBNÍ MIKROORGANISMY
Clostridium perfringens
Fusobacterium spp.
Prevotella spp.
Porphyriomonas spp.
DALŠÍ MIKROORGANISMY
Chlamydia trachomatis
DRUHY, PRO KTERÉ MŮŽE BÝT PROBLÉMEM ZÍSKANÁ REZISTENCE
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Streptococcus pneumoniae
Intermediární rezistence na penicilin
Rezistentní na penicilin
Z PODSTATY REZISTENTNÍ ORGANISMY
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus faecalis
Staphylococci MRSA, MRSE*
Anaerobní mikroorganismy
Bacteroides fragilis spp.

*Stafylokoky rezistentní na methicilin mají velmi vysokou prevalenci získané rezistence na makrolidy
a jsou zde zařazeny, přestože jsou zřídka citlivé na azithromycin.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Biologická dostupnost po perorálním podání je přibližně 37%. Vrcholových koncentrací v plazmě je
dosaženo za 2-3 hodiny po užití léčivého přípravku.

Distribuce
Perorálně podaný azithromycin je z velké části distribuován do celého těla. Farmakokinetické studie
prokázaly, že koncentrace azithromycinu naměřená ve tkáních je očividně vyšší (až 50x) než koncen-
trace naměřená v plazmě, což ukazuje, že se látka silně váže ve tkáních.
Vazba na sérové proteiny se liší v závislosti na koncentraci v plazmě a je v rozmezí od 12 % při
0,5 g/ml až do 52 % při 0,05 g/ml séra. Průměrný distribuční objem ve steady-state (VVss) je
31,1 l/kg.

Eliminace
Terminální plazmatický eliminační poločas těsně odráží tkáňový eliminační poločas 2-4 dny.
Přibližně 12 % intravenózně podané dávky azithromycinu je vylučováno nezměněno močí během
následujících tří dní. Zejména v lidské žluči byly nalezeny vysoké koncentrace nezměněného azithro-
mycinu. Ve žluči byly také detekovány metabolity, které jsou tvořeny N- a O-demetylací, hydroxylací
desosaminu a aglykonových kruhů a štěpením cladinosového konjugátu. Srovnání výsledků kapalné
chromatografie a mikrobiologické analýzy prokázalo, že metabolity azithromycinu nejsou mikrobiolo-
gicky aktivní.
V testech na zvířatech byly nalezeny vysoké koncentrace azithromycinu ve fagocytech. Bylo také
prokázáno, že během aktivní fagocytózy jsou uvolněny vyšší koncentrace azithromycinu než při inak-
tivní fagocytóze. Proto byly v testech se zvířaty naměřeny v zánětlivých ložiskách vysoké koncentrace
azithromycinu.

12 / 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V testech na zvířatech, kdy byly podávány dávky 40x vyšší než klinické terapeutické dávky, vyvolal
azithromycin reverzibilní fosfolipidózu, ale jako obvykle, v souvislosti s ní nebyly pozorovány žádné
toxikologické následky. Nebylo zjištěno, že by azithromycin, je-li podáván v souladu s doporučeními,
vyvolal u pacientů toxické reakce.

Karcinogenní potenciál:
Protože je azithromycin určen pouze pro krátkodobou léčbu, nebyly provedeny dlouhodobé studie se
zvířaty, které by vyhodnotily karcinogenní potenciál. Nebyly nalezeny žádné známky naznačující kar-
cinogenní aktivitu.

Mutagenní potenciál:
V modelech in vivo a in vitro testů nebyly známky možných genetických a chromozomálních mutací.

Reprodukční toxicita:
Ve studiích se zvířaty, kde byl sledován embryotoxický účinek látky, nebyl u myší a potkanů sledován
žádný teratogenní efekt. U potkanů azithromycin podávaný v dávkách 100 a 200 mg/kg tělesné hmot-
nosti/den vedl k mírné retardaci fetální osifikace a těhotenského nárůstu hmotnosti. V peri-a postnatál-
ních studiích byla pozorována u potkanů mírná retardace po léčbě azithromycinem dávkou
50 mg/kg/den a vyšší.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
hydrogenfosforečnan vápenatý, hypromelosa 2910/15, kukuřičný škrob, předbobtnalý kukuřičný
škrob, mikrokrystalická celulosa, natrium-lauryl-sulfát, magnesium-stearát.

Potahová vrstva:
hypromelosa 2910/3, indigokarmín (E132), oxid titaničitý (E171), polysorbát 80, mastek.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Čirý bezbarvý PVC/Al blistr, krabička.
Velikost balení: 2 nebo 3 tablety.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

13 /
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.,
Radlická 3185/1c, 150 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

15/166/03-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 30.4.Datum prodloužení registrace: 19.3.

10. DATUM REVIZE TEXTU

1. 4.