Verapamil al retard

Farmakoterapeutická skupina: selektivní blokátory kalciových kanálů s přímým kardiálním
účinkem, fenylalkylaminové deriváty, ATC kód: C08DA01.

Mechanismus účinku a farmakodynamické vlastnosti
Verapamil-hydrochlorid inhibuje vstup vápníkových iontů (a případně i iontů sodíku) do buněk
svaloviny myokardu a do buněk hladké svaloviny cévní stěny. Antiarytmický účinek verapamil-
hydrochloridu nastává patrně díky jeho účinku na otevření pomalého kanálu v buňkách srdečního
konduktivního systému.
Elektroaktivita prostřednictvím sinoatriálních (SA) a atrioventrikulárních (AV) uzlů závisí ve
značné míře na převodu kalciového vzruchu pomalým kanálem. Tím, že verapamil-hydrochlorid
inhibuje tento vzruch, zpomaluje rovněž AV převod a prodlužuje refrakterní periodu v AV uzlu. U
pacientů s atriální fibrilací a rychlou ventrikulární reakcí tento účinek vede ke snížení rychlosti
ventrikulární reakce. Tím, že zabrání mechanismu reentry v AV uzlu, může u pacientů s
paroxysmální supraventrikulární tachykardií (PSVT) včetně pacientů s Wolf-Parkinson-Whitovým
syndromem, verapamil-hydrochlorid obnovit normální sinusový rytmus. Verapamil-hydrochlorid
nemá žádný účinek na vodivost přes bypassové cesty.

Klinická účinnost a bezpečnost
Verapamil-hydrochlorid nemění normální akční potenciál síní nebo vedení vzruchu srdeční
komorou, ale snižuje amplitudu, rychlost depolarizace a přenos vzruchu ve stlačených síňových
tkáních.
V izolovaném králičím srdci koncentrace verapamil-hydrochloridu, které zřetelně ovlivňují tkáně
SA uzlů nebo tkáně v horní či střední oblasti AV uzlu, mají jen velmi malý účinek v dolní oblasti
AV uzlu (oblast NH) a vůbec žádný účinek na síňový akční potenciál nebo Hisův svazek.
Verapamil-hydrochlorid nevyvolává periferní arteriální spazmus ani nemění hladinu vápníku v séru.
Verapamil-hydrochlorid snižuje afterload (dotížení) a kontraktilitu myokardu. U většiny pacientů,
včetně těch, kteří trpí organickým srdečním onemocněním, je negativní inotropní účinek verapamil-
hydrochloridu vykompenzován snížením afterloadu a srdeční index se obvykle nesníží. Avšak u
pacientů se středně těžkou a těžkou srdeční dysfunkcí (pulmonální tlak nad 20 mmHg, ejekční
frakce méně než 35 %) může dojít k akutnímu zhoršení srdečního selhání. Největší terapeutické
účinky se objevují tři až pět minut po injekční dávce verapamil-hydrochloridu. Běžně používané
dávky 5 a 10 mg verapamil-hydrochloridu vyvolají přechodné, zpravidla asymptomatické snížení
normálního systémového arteriálního tlaku, systémové cévní rezistence a kontraktility; plnící tlak
levé srdeční komory se poněkud zvýší.