Siofor

Farmakoterapeutická skupina: ANTIDIABETIKA, KROMĚ INZULINŮ, BIGUANIDY
Kód ATC: A10BA
Mechanismus účinku
Metformin může působit prostřednictvím tří mechanismů:
(1) Snížením tvorby glukózy v játrech inhibicí glukoneogeneze a glykogenolýzy;
(2) Ve svalech zvýšením citlivosti na inzulin, zlepšením vychytávání a využití glukózy
na periferii;
(3) Oddálením absorpce glukózy ve střevech.
Ovlivněním glykogensyntázy stimuluje metformin intracelulární syntézu glykogenu. Metformin
zvyšuje transportní kapacitu všech dosud známých typů membránových přenašečů glukózy
(GLUT).

Farmakodynamické účinky
Metformin je biguanid s antihyperglykemickým účinkem, snižuje jak bazální tak i postprandiální
hladinu glukózy v plasmě. Nestimuluje sekreci inzulinu, a proto nezpůsobuje hypoglykemii.

U člověka metformin příznivě ovlivňuje metabolismus tuků, a to nezávisle na ovlivnění glykemie.
Tento účinek byl při terapeutických dávkách pozorován v kontrolovaných střednědobých i
dlouhodobých klinických studiích; metformin snižuje hladinu celkového cholesterolu, LDL
cholesterolu a triglyceridů.

Klinická účinnost a bezpečnost:
Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) potvrdila dlouhodobý přínos intenzivní kontroly
hladiny glukózy v krvi u dospělých pacientů s diabetem typu 2.
Analýza výsledků u pacientů s nadváhou léčených metformin hydrochloridem poté, co se
neosvědčila pouze předepsaná dieta, odhalila:
- významné snížení absolutního rizika všech komplikací spojených s diabetem ve skupině
pacientů léčených metformin hydrochloridem (29,8 případů/1000 pacientů/rok) ve
srovnání se samotnou dietou (43,3 případů/1000 pacientů/rok), p = 0,0023, a ve
srovnání se skupinami pacientů léčených kombinací s deriváty sulfonylurey a
inzulinovou monoterapií (40,1 případů/1000 pacientů/rok), p = 0,0034;
- významné snížení absolutního rizika mortality v souvislosti s diabetem: metformin
hydrochlorid - 7,5 případů/1000 pacientů/rok, samotná dieta -
12,7 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,017);
13,5 případů/1000 pacientů/rok ve srovnání se samotnou dietou -
20,6 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,011), a ve srovnání se skupinami pacientů
léčených kombinací s deriváty sulfonylurey a inzulinovou monoterapií
18,9 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,021);
11 případů/1000 pacientů/rok, samotná dieta - 18 případů/ 1000 pacientů/rok (p = 0,01).


Přínos z hlediska klinických výsledků nebyl u metformin hydrochloridu při použití jako léku druhé
volby v kombinaci s deriváty sulfonylurey pozorován.
U diabetu typu 1 byla kombinace metformin hydrochloridu a inzulinu použita u vybraných
pacientů. Klinické přínosy této kombinace však nebyly formálně potvrzeny.

Pediatrická populace
Kontrolované klinické studie provedené u omezeného vzorku pediatrické populace ve věku 10–let a sledující léčbu po dobu 1 roku prokázaly stejnou kontrolu glykemie, jako byla pozorována u
dospělých.