Oxynalon

Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky,
zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku na
CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).

Látky, které mají tlumivý účinek na CNS, zahrnují mimo jiné: další opioidy, gabapentinoidy (např.
pregabalin), anxiolytika, hypnotika a sedativa (včetně benzodiazepinů), antidepresiva, antipsychotika,
antihistaminika a antiemetika.

Současné podávání oxykodonu se serotonin ovlivňujícími látkami, jako je selektivní inhibitor
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitor zpětného vychytávání serotoninu
a noradrenalinu (SNRI), může způsobit serotoninovou toxicitu. Příznaky serotoninové toxicity mohou
zahrnovat změny psychického stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma), nestabilitu autonomního
nervového systému (např. tachykardie, nestálý tlak krve, hypertermie), neuromuskulární abnormality
(např. hyperreflexie, ztráta koordinace, ztuhlost) a/nebo gastrointestinální příznaky (např. nauzea,
zvracení, průjem). U pacientů užívajících tato léčiva je třeba používat oxykodon s opatrností a může
být nutné snížení dávky.

Alkohol může zesilovat farmakodynamické účinky přípravku Oxynalon; je třeba se vyvarovat
souběžného užívání.

Klinicky relevantní změny v mezinárodním normalizovaném poměru (INR nebo Quick-value) v obou
směrech byly pozorovány u jednotlivců, pokud se společně aplikoval oxykodon a kumarinová
antikoagulancia.

Oxykodon je primárně metabolizován přes CYP3A4 a částečně přes CYP2D6 (viz bod 5.2). Aktivity
těchto metabolických cest mohou být inhibovány nebo indukovány podáváním různých léků nebo
doplňků. Může být proto nutné odpovídajícím způsobem upravit dávky přípravku Oxynalon.

Inhibitory CYP3A4 jako makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin, telithromycin),
azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol), inhibitory proteáz
(např. ritonavir, indinavir, nelfinavir, sachinavir), cimetidin a grapefruitová šťáva mohou způsobit
snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxykodonu v plazmě. Snížení
dávky a následná retitrace může být nezbytná.

Induktory CYP3A4 jako rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná mohou indukovat
metabolismus oxykodonu a způsobit zvýšení clearance léčivé látky, což má za následek pokles
koncentrací oxykodonu v plazmě. Doporučuje se zvýšená opatrnost a může být nutná další titrace, aby
bylo dosaženo odpovídající úrovně tlumení příznaků.

Teoreticky mohou léčivé přípravky, které inhibují aktivitu CYP2D6, jako paroxetin, fluoxetin
a chinidin, způsobit snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrace oxykodonu
v plazmě. Souběžné podávání s CYP2D6 inhibitory nemělo významný vliv na eliminaci oxykodonu
ani na farmakodynamické účinky oxykodonu.

Studie metabolismu in vitro ukazují, že se neočekávají žádné klinicky významné interakce mezi
oxykodonem a naloxonem. Pravděpodobnost klinicky relevantních interakcí mezi paracetamolem,
kyselinou acetylsalicylovou nebo naltrexonem a kombinací oxykodonu a naloxonu je v případě
terapeutických koncentrací minimální.