Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ortanol 10 mg enterosolventní tvrdé tobolky


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna enterosolventní tvrdá tobolka obsahuje 10 mg omeprazolu.

Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna enterosolventní tvrdá tobolka obsahuje až 19,9 mg sacharosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tvrdá tobolka.

Tvrdé želatinové tobolky se světle hnědým víčkem a světle hnědým tělem obsahující téměř bílé až
světle hnědé pelety.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Výdej přípravku bez porady s lékařem (bez lékařského předpisu):
Přípravek Ortanol 10 mg je indikován k:
• léčbě příznaků refluxu (tj. pálení žáhy, kyselá regurgitace) u dospělých.

Výdej přípravku na doporučení a pod dohledem lékaře (pouze na lékařský předpis):
Přípravek Ortanol 10 mg je indikován k:
Dospělí
• léčbě duodenálních vředů
• prevenci relapsu duodenálních vředů
• léčbě žaludečních vředů
• prevenci relapsu žaludečních vředů
• v kombinaci s vhodnými antibiotiky, k eradikaci Helicobacter pylori (H. pylori) u vředové
choroby
• léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním nesteroidních antirevmatik
NSAID
• prevenci žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u ohrožených
pacientů
• léčbě refluxní ezofagitidy
• dlouhodobé udržovací léčbě pacientů s vyléčenou refluxní ezofagitidou
• léčbě symptomatické refluxní choroby jícnu
• léčbě Zollinger-Ellisonova syndromu

Pediatrická populace
Děti starší 1 roku věku a s hmotností ≥ 10 kg
• léčba refluxní ezofagitidy
• symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu

Dospívající a děti starší 4 let věku
• v kombinaci s antibiotiky k léčbě duodenálních vředů způsobených H. pylori


4.2 Dávkování a způsob podání

Výdej přípravku bez porady s lékařem

Dávkování

Dospělí

Léčba refluxu
Doporučená dávka je 20 mg jednou denně po dobu 14 dnů.
Než dojde ke zlepšení příznaků, může být nutné užívat tobolky po dobu 2-3 dnů.
U většiny pacientů dojde k úplnému ústupu symptomů pálení žáhy v průběhu 7 dnů. Jakmile dojde
k úplnému ústupu symptomů, léčba má být ukončena.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater
Předtím, než začnou pacienti s poruchou funkce jater užívat přípravek Ortanol, se mají poradit s
lékařem (viz bod 5.2).

Starší pacienti (> 65 let)
U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).


Výdej přípravku na doporučení a pod dohledem lékaře

Dospělí

Léčba duodenálních vředů
Doporučená dávka u pacientů s aktivním duodenálním vředem je 20 mg přípravku Ortanol jednou
denně. U většiny pacientů dojde k vyhojení za dva týdny. U těch pacientů, u kterých k úplnému
vyhojení nedojde po počáteční léčbě, k němu obvykle dojde za další dva týdny léčby. U pacientů se
slabě reagujícím duodenálním vředem se doporučuje 40 mg přípravku Ortanol jednou denně, přičemž
k vyhojení dojde za čtyři týdny.

Prevence relapsu duodenálních vředů
K prevenci relapsu duodenálních vředů u H. pylori negativních pacientů nebo v případě, kde eradikace
H. pylori není možná, je doporučená dávka 20 mg přípravku Ortanol jednou denně. U některých
pacientů může stačit dávka 10 mg denně. Pokud léčba selže, lze dávku zvýšit na 40 mg.

Léčba žaludečních vředů
Doporučená dávka je 20 mg přípravku Ortanol jednou denně. U většiny pacientů dojde k vyhojení za
čtyři týdny. U těch pacientů, u kterých k úplnému vyhojení nedojde po počáteční terapii, k němu
obvykle dojde za další čtyři týdny léčby. U pacientů se slabě reagujícím žaludečním vředem se
doporučuje 40 mg přípravku Ortanol jednou denně, přičemž k vyhojení dojde za osm týdnů.

Prevence relapsu žaludečních vředů
K prevenci relapsu u pacientů s nedostatečně reagujícím žaludečním vředem je doporučená dávka
20 mg přípravku Ortanol jednou denně. V případě potřeby lze dávku zvýšit na 40 mg přípravku
Ortanol jednou denně.

Eradikace H. pylori u vředové choroby
K eradikaci H. pylori je při volbě antibiotik nutno zvážit snášenlivost léčiv individuálního pacienta,
přičemž se musí postupovat s ohledem na národní, regionální či místní úroveň rezistence a respektovat
léčebné pokyny.

• omeprazol 20 mg + klarithromycin 500 mg + amoxicilin 1 000 mg, každý dvakrát denně po
dobu 1 týdne nebo
• omeprazol 20 mg + klarithromycin 250 mg (alternativně 500 mg) + metronidazol 400 mg (nebo
500 mg nebo tinidazol 500 mg), každý dvakrát denně po dobu 1 týdne nebo
• omeprazol 40 mg jednou denně + amoxicilin 500 mg + metronidazol 400 mg (nebo 500 mg
nebo tinidazol 500 mg), obojí třikrát denně po dobu 1 týdne.

V každém režimu lze léčbu opakovat, pokud je pacient dále H. pylori pozitivní.

Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID
Při léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním nesteroidních antirevmatik je
doporučená dávka 20 mg přípravku Ortanol jednou denně. U většiny pacientů dojde k vyhojení za
čtyři týdny. U těch pacientů, u kterých k úplnému vyhojení nedojde po počáteční léčbě, k němu
obvykle dojde za další čtyři týdny léčby.

Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů
Při prevenci žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním nesteroidních antirevmatik u
ohrožených pacientů (věk > 60, žaludeční a duodenální vředy v anamnéze, krvácení v horní části
gastrointestinálního traktu v anamnéze) je doporučená dávka 20 mg přípravku Ortanol jednou denně.

Léčba refluxní ezofagitidy
Doporučená dávka je 20 mg přípravku Ortanol jednou denně. U většiny pacientů dojde k vyhojení za
čtyři týdny. U těch pacientů, u kterých k úplnému vyhojení nedojde po počáteční kúře, k němu
obvykle dojde za další čtyři týdny léčby.
U pacientů s těžkou ezofagitidou se doporučuje 40 mg přípravku Ortanol jednou denně, přičemž k
vyhojení obvykle dojde za osm týdnů.

Dlouhodobá udržovací léčba pacientů s vyléčenou refluxní ezofagitidou
Při dlouhodobé udržovací léčbě pacientů s vyléčenou refluxní ezofagitidou je doporučená dávka
10 mg přípravku Ortanol jednou denně. V případě potřeby lze dávku zvýšit na 20 až 40 mg přípravku
Ortanol jednou denně.

Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu
Doporučená dávka je 20 mg přípravku Ortanol denně. Pacienti mohou dobře reagovat i na
dávku 10 mg denně, a proto je potřeba zvážit individuální úpravu dávky.
Pokud se symptomy po 4 týdnech podávání 20 mg přípravku Ortanol denně nezlepší, doporučuje se
provést další vyšetření.

Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu
U pacientů se Zollinger-Ellisonovým syndromem je nutno dávku individuálně upravit a v léčbě
pokračovat tak dlouho, dokud je klinicky indikována. Doporučená zahajovací dávka je 60 mg
přípravku Ortanol denně. Všichni pacienti s těžkou chorobou, kteří nedostatečně reagovali na jiné
způsoby léčby, byli efektivně léčeni, a ve více než 90 % pacientů udržováni dávkami 20 až 120 mg
přípravku Ortanol denně. Pokud dávka přípravku Ortanol přesáhne 80 mg denně, je nutno ji rozdělit a
podávat dvakrát denně.

Pediatrická populace

Děti starší než 1 rok věku a s tělesnou hmotností ≥ 10 kg
Léčba refluxní ezofagitidy
Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu

Doporučení k dávkování jsou následující:
Věk Hmotnost Dávkování
≥ 1 rok věku 10-20 kg 10 mg jednou denně. Dávku lze v případě potřeby zvýšit na 20 mg
jednou denně.
≥ 2 roky věku > 20 kg 20 mg jednou denně. Dávku lze v případě potřeby zvýšit na 40 mg
jednou denně.

Refluxní ezofagitida: doba léčby je 4 až 8 týdnů.

Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu: doba léčby je 2 až
týdny. Pokud se symptomy po 2 až 4 týdnech nedostanou pod kontrolu, je nutno pacienta dále
vyšetřit.

Dospívající a děti starší 4 let věku
Léčba duodenálního vředu způsobeného H. pylori
Při volbě vhodné léčebné kombinace je nutno přihlédnout k oficiálním národním, regionálním a
místním pokynům týkajícím se bakteriální rezistence, trvání léčby (nejčastěji 7 dní, ale někdy až dní) a správného použití antibakteriálních látek.

Na léčbu musí dohlížet lékař specialista.

Doporučení k dávkování jsou následující:

Hmotnost Dávkování
15-30 kg Kombinace se dvěma antibiotiky: omeprazol 10 mg, amoxicilin
25 mg/kg tělesné hmotnosti a klarithromycin 7,5 mg/kg tělesné
hmotnosti se všechny podávají současně, dvakrát denně, po dobu týdne.
31-40 kg Kombinace se dvěma antibiotiky: omeprazol 20 mg, amoxicilin
750 mg a klarithromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti se všechny
podávají současně, dvakrát denně, po dobu 1 týdne.
> 40 kg Kombinace se dvěma antibiotiky: omeprazol 20 mg, amoxicilin 1 g a
klarithromycin 500 mg se všechny podávají současně, dvakrát denně,
po dobu 1 týdne.

Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není úprava dávky nutná (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater může postačovat denní dávka 10 až 20 mg (viz bod 5.2).

Starší osoby
U starších osob není úprava dávky nutná (viz bod 5.2).

Způsob podání
Doporučuje se užívat tobolky přípravku Ortanol ráno a zapít jej polovinou sklenice vody. Tobolky se
nesmějí žvýkat ani drtit.

Pacienti s potížemi s polykáním a děti, které mohou pít nebo polykat polotuhou stravu
Pacienti mohou tobolku otevřít a její obsah zapít polovinou sklenice vody nebo mohou obsah tobolky
smísit s lehce kyselou tekutinou, např. ovocnou šťávou nebo jablečným moštem, nebo nesycenou
vodou. Pacienty je nutno poučit, aby disperzi užili ihned (nebo do 30 minut) a aby ji vždy před
vypitím promíchali, sklenici ještě jednou vypláchli vodou a obsah vypili.

Alternativně mohou pacienti tobolku cucat a pelety zapít polovinou sklenice vody. Enterosolventní
pelety se nesmějí žvýkat.


4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.

Omeprazol se, stejně jako jiné inhibitory protonové pumpy (PPI), nesmí používat současně s
nelfinavirem (viz bod 4.5).


4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při výskytu jakýchkoli varovných symptomů (např. výrazný neúmyslný úbytek na váze, opakované
zvracení, dysfagie, hematemeze nebo melena) a v případě podezření nebo potvrzení žaludečního vředu
je třeba vyloučit malignitu, protože léčba omeprazolem může potlačovat symptomy a tím oddálit
stanovení diagnózy.

Současné podávání atazanaviru s inhibitory protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud je
kombinace atazanaviru s inhibitorem protonové pumpy nevyhnutelná, doporučuje se provádět pečlivé
klinické sledování (např. množství virových částic) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na
400 mg se 100 mg ritonaviru; dávka omeprazolu nesmí překročit 20 mg.

Omeprazol, jako všechny léčivé přípravky blokující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat
absorpci vitaminu B12 (cyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. To je nutno vzít v potaz
u pacientů se sníženými tělesnými zásobami vitaminu B12 nebo s rizikovými faktory pro sníženou
absorpci vitaminu B12 při dlouhodobé léčbě.

Omeprazol je inhibitorem CYP2C19. Při zahájení nebo ukončování léčby omeprazolem je nutno vzít v
potaz potenciální interakce s léčivými přípravky metabolizovanými prostřednictvím CYP2C19. Byla
pozorována interakce mezi klopidogrelem a omeprazolem (viz bod 4.5). Klinický význam této
interakce je nejistý. Jako opatření předběžné opatrnosti je nutno před současným užíváním
omeprazolu a klopidogrelu varovat.

U pacientů léčených dlouhodobě PPIs, jako je omeprazol, byly hlášeny případy závažné
hypomagnezemie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.
Hypomagnezemie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče,
závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být
přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba PPI ukončena
a zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat PPI společně s digoxinem
nebo jinými látkami, které mohou způsobit hypomagnezemii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit
hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle
než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce
předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků
observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40 %.
K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají
být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

Porucha renální funkce
U pacientů užívajících omeprazol byl pozorován výskyt akutní tubulointersticiální nefritidy (TIN),
která se může objevit kdykoli během léčby omeprazolem (viz bod 4.8). Akutní tubulointersticiální
nefritida může progredovat až do renálního selhání.
V případě podezření na TIN má být podávání omeprazolu přerušeno a okamžitě zahájena příslušná
léčba.

Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)
S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze,
zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny
bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení
přípravku Ortanol. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové
pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.

Interference s laboratorními testy
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Ortanol přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA
(viz bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je
nutné měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.

Pediatrická populace
U některých dětí s chronickými chorobami může být potřebná dlouhodobá léčba, i když se
nedoporučuje.

Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí,
jako je Salmonella, Campylobacter a, u hospitalizovaných pacientů, případně také Clostridium
difficile (viz bod 5.1).
Jako ve všech případech dlouhodobé léčby, zvláště pokud trvá déle než 1 rok, musí být pacienti
pravidelně sledováni.

Přípravek Ortanol obsahuje sacharosu a sodík
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, malabsorpcí glukosy a galaktosy
nebo sacharoso-isomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.
Tento přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné enterosolventní tvrdé tobolce, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Léčba bez porady s lékařem:
Pacienti s dlouhodobými problémy s trávením nebo s pálením žáhy mají navštěvovat v pravidelných
intervalech lékaře. Zvláště pacienti starší než 55 let, kteří denně užívají některé volně prodejné léčivé
přípravky k léčbě poruchy trávení nebo pálení žáhy, mají informovat svého lékaře nebo lékárníka.

Pacienti mají být poučeni, aby žádali o radu lékaře, pokud:
- měli žaludeční vřed nebo podstoupili operaci zažívacího traktu
- se léčí po dobu 4 a více týdnů pro příznaky poruchy trávení nebo pálení žáhy
- mají žloutenku nebo závažnou poruchu funkce jater
warfarin a další antagonisté vitaminu K, cilostazol, diazepam a fenytoin.

Cilostazol
Omeprazol, podávaný ve zkřížené studii v dávkách 40 mg zdravým jedincům, zvyšoval hodnotu Cmax a
AUC cilostazolu o 18, respektive 26 %, a hodnoty Cmax jednoho z jeho aktivních metabolitů o 29,
respektive o 69 %.

Fenytoin
Během prvních dvou týdnů po zahájení léčby omeprazolem se doporučuje sledování plazmatických
koncentrací fenytoinu a také pokud se dávka fenytoinu upraví. Monitorování a další úpravu dávky je
nutno provést po ukončení léčby omeprazolem.

Neznámý mechanismus

Saquinavir
Současné podávání omeprazolu s kombinací saquinavir/ritonavir vedlo ke zvýšení plasmatických
hladin saquinaviru přibližně o 70 %, což bylo u pacientů s HIV infekcí spojeno s dobrou snášenlivostí.

Takrolimus
Bylo hlášeno, že současné podávání omeprazolu zvyšuje sérové hladiny takrolimu. Je nutno
intenzivněji sledovat koncentrace takrolimu i renální funkce (clearance kreatininu), přičemž v případě
potřeby je nutno upravit dávku takrolimu.

Methotrexát
U některých pacientů byly hlášeny zvýšené hladiny methotrexátu během současného podávání
s inhibitory protonové pumpy. Pokud je methotrexát podáván ve vysokých dávkách, je třeba zvážit
dočasné přerušení léčby omeprazolem.

Vliv jiných léčivých látek na farmakokinetiku omeprazolu

Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3AJelikož je omeprazol metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, mohou léčivé látky známé jako inhibitory
CYP2C19 nebo CYP3A4 (jako je klarithromycin a vorikonazol) vést ke zvýšení sérových hladin
omeprazolu tím, že sníží rychlost metabolizace omeprazolu. Současná léčba vorikonazolem vedla k
více než dvojnásobné expozici omeprazolu. Jelikož vysoké dávky omeprazolu jsou dobře snášeny,
úprava dávky omeprazolu se obvykle nevyžaduje. Úpravu dávky je však nutno zvážit u pacientů s
těžkou poruchou funkce jater a při dlouhodobé léčbě.

Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3ALéčivé látky, o nichž je známo, že indukují CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo oba izoenzymy (jako je
rifampicin a třezalka tečkovaná), mohou vést ke sníženým sérovým hladinám omeprazolu tím, že
zrychlí metabolizaci omeprazolu.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Výsledky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1000 exponovaných výsledků)
nepoukazují na žádné nežádoucí účinky omeprazolu na průběh těhotenství ani na zdraví
plodu/novorozence. Omeprazol lze během těhotenství užívat.

Kojení
Omeprazol se vylučuje do mateřského mléka, nicméně není pravděpodobné, že by měl při použití
terapeutických dávek na dítě vliv.

Fertilita
Studie s racemickou směsí omeprazolu na zvířatech podávanou perorálně nenaznačují účinky s
ohledem na fertilitu.


4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Není pravděpodobné, že by přípravek Ortanol ovlivňoval schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky, jako jsou točení hlavy a poruchy vidění (viz bod 4.8). Pokud
se objeví, nesmí pacient řídit nebo obsluhovat stroje.


4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky (1 až 10 % pacientů) jsou bolesti hlavy, bolesti břicha, zácpa,
průjem, flatulence a nauzea/zvracení.

Seznam nežádoucích účinků uvedených v tabulce
V klinických hodnoceních omeprazolu a po uvedení přípravku na trh byly zjištěny nebo bylo pojato
podezření na následující nežádoucí účinky. U žádného z nich nebyla zjištěna závislost na dávce. Dále
uvedené nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle četnosti a třídy orgánových systémů. Kategorie
četností jsou definovány podle následující zvyklosti: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10),
méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není
známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třída orgánových
systémů/četnost

Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné: Leukopenie, trombocytopenie
Velmi vzácné: Agranulocytóza, pancytopenie
Poruchy imunitního systému
Vzácné: Hypersenzitivní reakce, např. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok
Poruchy metabolismu a výživy
Vzácné: Hyponatremie
Není známo: Hypomagnezemie. Závažná hypomagnezemie může mít za
následek hypokalcemii. Hypomagnezemie může být také spojena s hypokalemií.
Psychiatrické poruchy
Méně časté: Nespavost
Vzácné: Agitovanost, zmatenost, deprese
Velmi vzácné: Agresivita, halucinace
Poruchy nervového systému
Časté: Bolest hlavy
Méně časté: Točení hlavy, parestezie, ospalost
Vzácné: Poruchy chutí
Poruchy oka
Vzácné: Rozmazané vidění
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: Vertigo
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: Bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy
Časté: Bolest břicha, zácpa, průjem, flatulence, nauzea/zvracení, polypy ze žlázek
fundu žaludku (benigní)
Vzácné: Sucho v ústech, stomatitida, gastrointestinální kandidóza
Není známo: Mikroskopická kolitida
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: Zvýšení jaterních enzymů
Vzácné: Hepatitida se žloutenkou nebo bez ní
Velmi vzácné: Selhání jater, encefalopatie u pacientů se stávající chorobou jater
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: Dermatitida, pruritus, vyrážka, kopřivka
Vzácné: Alopecie, fotosenzitivita
Velmi vzácné: Erythema multiforme, Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální
nekrolýza (TEN)
Není známo: subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4).
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté: Fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz
bod 4.4)
Vzácné: Artralgie, myalgie
Velmi vzácné: Svalová slabost
Poruchy ledvin a močových cest
Vzácné: Tubulointersticiální nefritida (s možnou progresí do renálního selhání)
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Velmi vzácné: Gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté: Malátnost, periferní edém
Vzácné: Zvýšené pocení

Pediatrická populace
Bezpečnost omeprazolu byla hodnocena na celkem 310 dětech ve věku 0 až 16 let s poruchou kyselé
žaludeční sekrece. Jsou k dispozici pouze omezené dlouhodobé údaje o bezpečnosti získané na dětech podstupujících v průběhu klinického hodnocení udržovací léčbu těžké erozivní ezofagitidy
omeprazolem, a to po dobu až 749 dní. Profil nežádoucích účinků byl obecně stejný jako u dospělých
při krátkodobé i dlouhodobé léčbě. Ohledně účinků léčby omeprazolem na průběh puberty a růst
nejsou k dispozici žádné dlouhodobé údaje.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-
nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

O účincích předávkování omeprazolem u lidí jsou k dispozici jen omezené informace. V literatuře jsou
popsány dávky až 560 mg, přičemž byla podána ojedinělá hlášení, kdy jednotlivé perorální dávky
dosáhly až 2 400 mg omeprazolu (120násobek obvyklé doporučené klinické dávky). Byla hlášena
nauzea, zvracení, točení hlavy, bolesti břicha, průjem a bolesti hlavy. V ojedinělých případech byla
rovněž hlášena apatie, deprese a zmatenost.

Symptomy popsané v souvislosti s předávkováním omeprazolem jsou přechodné, přičemž nebyly
hlášeny žádné závažné důsledky. Rychlost eliminace se se zvyšujícími se dávkami neměnila (kinetika
prvního řádu). V případě potřeby je léčba symptomatická.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu (GORD),
inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC
Mechanismus účinku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů, snižuje kyselou žaludeční sekreci prostřednictvím
vysoce cíleného mechanismu účinku. Je to specifický inhibitor protonové pumpy v parietálních
buňkách. Působí rychle a při dávkování jednou denně poskytuje kontrolu prostřednictvím reverzibilní
inhibice sekrece žaludeční kyseliny.

Omeprazol je slabá báze a v silně kyselém prostředí intracelulárních kanálků parietálních buněk je
koncentrován a konvergován na aktivní formu, která inhibuje enzym H+ K+-ATPázu – protonovou
pumpu. Tento účinek na konečný krok procesu tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a
poskytuje vysoce účinnou inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece kyseliny, bez ohledu na
vyvolávající podnět.

Farmakodynamické účinky
Všechny pozorované farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na sekreci kyseliny.

Účinky na kyselou žaludeční sekreci
Perorální podávání omeprazolu jednou denně poskytuje rychlou a účinnou inhibici denní a noční
sekrece žaludeční kyseliny, přičemž maximálního účinku se dosáhne za 4 dny léčby. Při dávce
omeprazolu 20 mg se poté u pacientů s duodenálním vředem dosahuje střední hodnoty poklesu
žaludeční acidity během 24 hodin alespoň 80 %, přičemž střední hodnota poklesu maximálního výdeje
kyseliny 24 hodin po podání dávky po stimulaci pentagastrinem je asi 70 %.

Perorální podávání omeprazolu v dávce 20 mg udržuje u pacientů s duodenálním vředem žaludeční
hodnotu pH ≥ 3 v průměru po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového období.

V důsledku snížené sekrece kyseliny a žaludeční acidity snižuje/normalizuje omeprazol u pacientů s
refluxní chorobou jícnu způsobem závislým na dávce expozici jícnu kyselinám.
Inhibice sekrece kyseliny souvisí s plochou pod křivkou popisující průběh koncentrace omeprazolu v
čase (AUC) a nikoli se skutečnou koncentrací v plasmě v daný čas.

Během léčby omeprazolem nebyl pozorován vznik tachyfylaxe.

Účinek na H. pylori
Výskyt infekce H. pylori souvisí s vředovou chorobou, včetně duodenální a žaludeční vředové
choroby. H. pylori je hlavním faktorem vzniku gastritidy. H. pylori je spolu se žaludeční kyselinou
hlavním faktorem vzniku peptické vředové choroby. H. pylori je hlavním faktorem vzniku atrofické
gastritidy, která je spojena se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu žaludku.

Eradikace H. pylori pomocí kombinace omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s vysokou
mírou vyhojení a dlouhodobou remisí peptických vředů.

Byly testovány duální terapie a bylo zjištěno, že jsou méně účinné než terapie trojkombinační. Lze je
však zvážit v případech, kdy známá přecitlivělost vylučuje použití kterékoli z trojkombinace.

Další účinky související s inhibicí kyselé žaludeční sekrece
Během dlouhodobé léčby byly s mírně zvýšenou četností hlášeny žaludeční glandulární cysty. Tyto
změny jsou fyziologickým důsledkem výrazné inhibice sekrece kyseliny, jsou benigní a zdá se, že
jsou reverzibilní.

Snížená acidita prostředí v žaludku, navozená jakýmkoliv vlivem, včetně inhibice protonové pumpy,
má za následek zvýšení počtu bakterií, které jsou normálně přítomny v gastrointestinálním traktu.
Léčba léčivými přípravky snižujícími aciditu může vést k mírnému zvýšení rizika gastrointestinálních
infekcí, jako je Salmonella a Campylobacter a, u hospitalizovaných pacientů, případně také
Clostridium difficile.

V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA.
Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena
dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně
zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.

V průběhu dlouhodobé léčby omeprazolem byl u některých pacientů (dětí i dospělých) pozorován
zvýšený počet ECL buněk pravděpodobně související se zvýšením sérových hladin gastrinu. Tyto
nálezy jsou považovány za klinicky bezvýznamné.

Pediatrická populace
V nekontrolované klinické studii na dětech (ve věku 1 rok až 16 let) s těžkou refluxní ezofagitidou
omeprazol v dávkách 0,7 až 1,4 mg/kg zlepšoval úroveň ezofagitidy v 90 % případů a významně
snižoval refluxní symptomy. V jednoduše zaslepené studii byly děti ve věku 0 až 24 měsíců s klinicky
diagnostikovanou refluxní chorobou jícnu léčeny 0,5, 1,0 nebo 1,5 mg omeprazolu/kg. Četnost
zvracení/regurgitace poklesla po 8 týdnech léčby o 50 % bez ohledu na dávku.

Eradikace H. pylori u dětí
Randomizovaná, dvojitě zaslepená klinická studie (studie Héliot) vedla ohledně účinnosti a přijatelné
bezpečnosti omeprazolu ve spojení se dvěma antibiotiky (amoxicilin a klarithromycin) při léčbě
infekce Helicobacter pylori u dětí ve věku 4 roky a starších s gastritidou k následujícím závěrům: míra
eradikace Helicobacter pylori: 74,2 % (23/31 pacientů) při kombinaci omeprazol + amoxicilin +
klarithromycin v porovnání s 9,4 % (3/32 pacientů) při kombinaci amoxicilin + klarithromycin.
Ohledně dyspeptických symptomů však nebyl prokázán žádný klinický přínos. Tato studie nedává
žádné informace o dětech mladších 4 let.


5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Omeprazol a hořečnatá sůl omeprazolu jsou v kyselinách nestabilní, a proto se perorálně podávají ve
formě enterosolventních granulí v tobolkách nebo tabletách. Absorpce omeprazolu je rychlá, přičemž
maximálních hladin v plasmě se dosahuje za přibližně 1 až 2 hodiny po podání dávky. Absorpce
omeprazolu probíhá v tenkém střevě a obvykle je ukončena za 3 až 6 hodin. Současné požití potravy
nemá na biologickou dostupnost vliv. Systémová dostupnost (biologická dostupnost) po jednorázovém
podání perorální dávky omeprazolu je přibližně 40 %. Po opakovaném podání jednou denně se
biologická dostupnost zvyšuje na asi 60 %.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem u zdravých jedinců je přibližně 0,3 l/kg tělesné hmotnosti. Omeprazol je z
97 % vázán na plasmatické proteiny.

Biotransformace
Omeprazol je úplně metabolizován systémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní podíl jeho
metabolizace závisí na polymorfně exprimovaném CYP2C19, který odpovídá za tvorbu
hydroxyomeprazolu, což je hlavní metabolit v plasmě. Zbývající část je závislá na jiné specifické
izoformě, CYP3A4, která odpovídá za tvorbu sulfonu omeprazolu. V důsledku vysoké afinity
omeprazolu k CYP2C19 existuje potenciál ke kompetitivní inhibici a metabolickým lékovým
interakcím s jinými substráty CYP2C19. V důsledku nízké afinity k CYP3A4 však omeprazol nemá
potenciál k inhibici metabolismu jiných substrátů CYP3A4. Omeprazol navíc postrádá inhibiční
účinky na hlavní enzymy CYP.

Přibližně 3 % bělošské populace a 15 až 20 % asijské populace postrádá funkční enzym CYP2C19 –
tito lidé se nazývají pomalí metabolizátoři. U takových jedinců je metabolismus omeprazolu
pravděpodobně katalyzován CYP3A4. Po opakovaném podání dávky 20 mg omeprazolu jednou
denně, byla střední hodnota AUC 5- až 10krát vyšší u pomalých metabolizátorů než u jedinců s
funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí metabolizátoři). Střední hodnota maximálních plasmatických
koncentrací byla rovněž vyšší, a to 3- až 5krát. Tato zjištění nemají na dávkování omeprazolu žádné
dopady.

Eliminace
Plasmatický eliminační poločas omeprazolu je obvykle kratší než jedna hodina jak po jediné perorální
dávce, tak po opakované perorální dávce jednou denně. Omeprazol je při podání jednou denně z
plasmy úplně vyloučen před podáním další dávky a bez tendence k akumulaci při podání 1x denně.
Téměř 80 % perorální dávky omeprazolu se vyloučí jako metabolity do moči, zbytek ve stolici, kam se
primárně dostane žlučí.

Linearita/non-linearita
Hodnota AUC omeprazolu se s opakovaným podáním zvyšuje. Toto zvýšení je závislé na dávce a po
opakovaném podání vede k nelineárnímu vztahu dávka-AUC. Tato závislost na čase a dávce je
důsledkem poklesu metabolismu prvního průchodu játry a systémové clearance, což je pravděpodobně
způsobeno inhibicí enzymu CYP2C19 omeprazolem a/nebo jeho metabolity (např. sulfonem).
U žádného z metabolitů nebyl zjištěn žádný účinek na sekreci žaludeční kyseliny.

Zvláštní populace

Porucha funkce jater
Metabolismus omeprazolu u pacientů s poruchou funkce jater je narušen, což vede ke zvýšení AUC.
Nebylo prokázáno, že by omeprazol měl při podávání jednou denně tendenci k akumulaci.

Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika omeprazolu, včetně systémové biologické dostupnosti a rychlosti eliminace, je u
pacientů se sníženou funkcí ledvin nezměněna.

Starší osoby
Rychlost metabolizace omeprazolu je u starších osob (75 až 79 let věku) poněkud snížena.

Pediatrická populace
Během léčby doporučenými dávkami u dětí od 1 roku věku byly získány podobné plasmatické
koncentrace jako u dospělých. U dětí mladších 6 měsíců je clearance omeprazolu nízká v důsledku
nízké kapacity k metabolizaci omeprazolu.


5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Při celoživotních studiích na krysách léčených omeprazolem byla pozorována hyperplazie žaludečních
enterochromafinních buněk a výskyt karcinoidů. Tyto změny jsou výsledkem trvalé hypergastrinémie,
která nastává sekundárně po inhibici kyselin. Podobná zjištění byla učiněna po léčbě antagonisty
receptorů H2, inhibitory protonové pumpy a po parciální fundektomii. Tyto změny tedy nejsou
důsledkem přímého účinku žádné z jednotlivých léčivých látek.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:
Zrněný cukr (obsahuje sacharosu a kukuřičný škrob)
Hypromelosa
Natrium-lauryl-sulfát
Povidon Mastek
Těžký oxid hořečnatý
Kopolymer MA/EA 1:1 30% vodní disperze
Triethyl-citrát

Potah tobolky
Želatina
Oxid titaničitý EŽlutý oxid železitý E172
Červený oxid železitý EMůže též obsahovat: černý oxid železitý E

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.


6.3 Doba použitelnosti

roky

Pro HDPE lahvičky:
Doba použitelnosti po prvním otevření: 100 dní.
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Lahvičku uchovávejte dobře uzavřenou, aby byl přípravek chráněn
před světlem a vlhkostí.


6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Pro blistry:
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

Pro HDPE lahvičky:
Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.
Podmínky uchovávání lahvičky po prvním otevření léčivého přípravku viz bod 6.3.


6.5 Druh obalu a obsah balení

Výdej přípravku pouze na lékařský předpis
Al/Al blistr v baleních po 30, 56, 56x1 a 98 enterosolventních tvrdých tobolkách.

Bílá HDPE lahvička s vloženým vysoušedlem (nádobka se silikagelem) s PP šroubovacím uzávěrem:
v krabičkách obsahujících 1 lahvičku po 30, 49, 50, 56, 60, 98, 100 a 168 enterosolventních tvrdých
tobolkách nebo v krabičkách obsahujících 2 lahvičky po 28, 49, 50 a 168 enterosolventních tvrdých
tobolkách.

Výdej přípravku bez lékařského předpisu
Al/Al blistr v baleních po 7, 14, 15, 28 enterosolventních tvrdých tobolkách.

Bílá HDPE lahvička s vloženým vysoušedlem (nádobka se silikagelem) s PP šroubovacím uzávěrem:
v krabičkách obsahujících 1 lahvičku po 7, 14, 15 a 28 enterosolventních tvrdých tobolkách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Lek Pharmaceuticals d.d.,
Verovškova 1526, Ljubljana, Slovinsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

09/181/06-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 14. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 11. 8.
10. DATUM REVIZE TEXTU

28. 3.