Melocox

Rizika spojená s hyperkalémií
Některé léčivé přípravky nebo terapeutické skupiny mohou způsobovat hyperkalémii: draselné soli,
draslík šetřící diuretika, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), antagonisté receptoru
angiotenzinu II, nesteroidní protizánětlivé léky (s nízkou molekulární hmotností nebo nefrakcionované),
heparin, cyklosporin, takrolimus a trimethoprim.
Nástup hyperkalémie může být závislý na souvisejících faktorech.
Toto riziko se zvyšuje při současném užití výše uvedených látek s meloxikamem.

Farmakodynamické interakce:

Jiná nesteroidní antirevmatika (NSAID) a kyselina acetylsalicylová: kombinace (viz bod 4.4)
s ostatními nesteroidními antiflogistiky, kyselinou acetylsalicylovou podávanou v protizánětlivých
dávkách ≥ 500 mg v jednotlivé dávce nebo ≥ 3 g v celkové denní dávce není doporučena.

Kortikosteroidy (např. glukokortikoidy):
Současné užití s kortikosteroidy vyžaduje pozornost a pečlivé sledování pacienta kvůli zvýšenému
riziku krvácení nebo gastrointestinální ulcerace.

Parenterální nebo perorální antikoagulancia:
Značně zvýšené nebezpečí krvácivosti vzhledem k inhibici funkce destiček a poškození
gastroduodenální sliznice. NSAID mohou zesílit účinek antikoagulancií (viz bod 4.4). Současné použití
NSAID a antikoagulancií podávaných perorálně nebo parenterálně v geriatrické populaci nebo
v kurativních dávkách není doporučeno (viz bod 4.4).
Ve zbývajících případech (např. preventivní dávky) je při použití heparinu nutná pozornost kvůli
zvýšenému riziku krvácení. Pokud se této kombinaci nemůžeme vyhnout, je nutné důkladné sledování
INR.

Thrombolytika a antiagregační léčivé přípravky
Zvýšení rizika krvácení inhibicí funkce krevních destiček a poškozením gastroduodenální sliznice.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení.

Diuretika, ACE inhibitory a antagonisté receptoru angiotenzinu-II:
NSAID mohou snižovat účinek diuretik a jiných antihypertenziv. U některých pacientů s poškozenou
funkcí ledvin (například dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti s omezenou funkcí ledvin) může
současné podání ACE inhibitoru nebo antagonisty angiotensinu-II a přípravků, které inhibují
cyklooxygenázu, vést k dalšímu poškození funkce ledvin, včetně možnosti akutního selhání ledvin, které
je zpravidla reverzibilní. Z tohoto důvodu by tyto kombinace léčivých přípravků měly být podávány s
opatrností, především u starších pacientů. Pacienti by měli být odpovídajícím způsobem hydratováni a
je třeba věnovat pozornost sledování funkce ledvin, především po zahájení souběžné léčby a periodicky
v průběhu celé další léčby (viz také bod 4.4).

Jiná antihypertenziva (např. β-blokátory):
Stejně jako v případě posledního zmíněného léku může docházet ke snížení antihypertenzního účinku
β-blokátorů (vzhledem k inhibici prostaglandinů s vazodilatačním účinkem).

Inhibitory kalcineurinu (např. cyklosporin, tacrolimus):
Nefrotoxicita inhibitorů kalcineurinu, např. cyklosporinu se může NSAID potencovat pomocí
prostaglandiny zprostředkovanými účinky v ledvinách. Při kombinované léčbě je třeba sledovat funkce
ledvin. Pečlivé sledování renálních funkcí se pak doporučuje zvláště u starších pacientů.

Deferasirox
Současné podávání meloxikamu a deferasiroxu může zvýšit riziko gastrointestinálních nežádoucích
účinků. Opatrnosti je třeba při současném použití těchto látek.

Farmakokinetické interakce: vliv meloxikamu na farmakokinetiku jiných léčiv:

Lithium:
NSAID zvyšují sérové hladiny lithia (tím, že snižují jeho vylučování ledvinami), takže může dosáhnout
toxických hladin. Současná léčba lithiem a NSAID se nedoporučuje (viz bod 4.4.). Pokud je nezbytné
tuto kombinaci použít, je nutné koncentrace lithia důkladně sledovat na začátku léčby, při úpravě dávky
a při ukončení léčby meloxikamem.

Metotrexát:
NSAID mohou snižovat tubulární sekreci metotrexátu, čímž dochází ke zvýšení jeho plazmatické
hladiny. V případě pacientů léčených vysokými dávkami metotrexátu (dávky vyšší jak 15 mg / týden)
se souběžná léčba přípravky NSAID nedoporučuje (viz bod 4.4).

Nebezpečí interakcí mezi NSAID a metotrexátem by se mělo také zvažovat u pacientů léčených nízkými
dávkami metotrexátu, zvláště pak u pacientů se zhoršenou funkcí ledvin. Při nezbytnosti této kombinace
je nutné sledovat krevní obraz a funkci ledvin. Opatrnost je nezbytná v případě použití NSAID a
metotrexátu současně po dobu tří dnů, neboť se plazmatická koncentrace metotrexátu může zvýšit a stát
se toxickou.

Farmakokinetika metotrexátu (15 mg/týdně) sice nebyla současným podáním meloxikamu nikterak
ovlivněna, avšak je nutné si uvědomit, že hematologická toxicita metotrexátu může zesílit podáním
NSAID (viz výše) (viz bod 4.8.).

Pemetrexed
Při současném užívání meloxikamu a pemetrexedu u pacientů s mírným až středně závažným renálním
poškozením (clearance kreatininu 45 až 79 ml/min) by mělo být užívání meloxikamu přerušeno od doby
dnů před podáním pemetrexedu až po uplynutí 2 dnů po podání pemetrexedu. Je-li nutné užít
kombinaci meloxikamu a pemetrexedu, pacienti by měli být pečlivě sledováni, a to zejména z důvodu
myelosuprese a gastrointestinálních nežádoucích účinků. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
(clearance kreatininu pod 45 ml/min) se současné podávání meloxikamu a pemetrexedu nedoporučuje.
U pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu> 80 ml/min) mohou dávky 15 mg meloxikamu
snížit eliminaci pemetrexedu a tím zvýšit výskyt nežádoucích účinků pemetrexedu. Proto je třeba
opatrnosti při podávání 15 mg meloxikamu souběžně s pemetrexedem u pacientů s normální funkcí
(clearance kreatininu> 80 ml/min).

Farmakokinetické interakce: vliv jiných léčiv na farmakokinetiku meloxikamu

Kolestyramin:
Kolestyramin zrychluje vylučování meloxikamu tím, že narušuje enterohepatální cirkulaci, takže se
clearance meloxikamu zvyšuje o 50 % a jeho poločas se snižuje na 13 ± 3 hodiny. Tato interakce je
klinicky významná.

Farmakokinetické interakce: vliv kombinace meloxikamu a jiných léčiv na farmakokinetiku

Perorální antidiabetika (deriváty sulfonylmočoviny, nateglinid)
Meloxikam je téměř úplně eliminován jaterním metabolismem, při kterém jsou asi dvě třetiny
eliminovány pomocí enzymů cytochromu (CYP) P450 (hlavní cesta zahrnující CYP 2C9 a vedlejší cesta
zahrnující CYP 3A4) a jedna třetina jinými mechanismy, jako je oxidace peroxidázou. Při současném
podávání meloxikamu s léčivými přípravky, o nichž je známo, že inhibují nebo jsou metabolizovány
CYP 2C9 a/nebo CYP 3A4, je třeba vzít v úvahu potenciální farmakokinetické interakce. Při současném
podávání s léčivými přípravky, jako jsou perorální antidiabetika (deriváty sulfonylmočoviny,
nateglinid), lze očekávat interakce prostřednictvím CYP 2C9, což může vést ke zvýšení plazmatických
hladin těchto léčiv i meloxikamu. Pacienti užívající meloxikam současně s deriváty sulfonylmočoviny
nebo nateglinidem mají být pečlivě sledováni z hlediska hypoglykemie.

V případě současného podávání antacid, cimetidinu a digoxinu nebyly zjištěny žádné klinicky významné
farmakokinetické lékové interakce.

Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.