Ibuprofen dr.max

Při současném užití ibuprofenu a následujících látek byly u některých pacientů hlášeny lékové
interakce:

Kyselina acetylsalicylová: Současné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně
nedoporučuje vzhledem k možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.
Experimentální údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny
acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoliv panuje
určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že
pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky
kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný
(viz bod 5.1).

Jiná nesteroidní antirevmatika včetně salicylátů a selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2: Je třeba
se vyhnout současnému užívání s jinými nesteroidními antirevmatiky, včetně selektivních inhibitorů
COX-2, z důvodu zesílení jejich účinků a následného zvýšení rizika vzniku gastrointestinální ulcerace
a krvácení (viz bod 4.4).

Antikoagulancia: Nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat účinek antikoagulancií, jako je warfarin
(viz bod 4.4).

Methotrexát: Nesteroidní antirevmatika inhibují tubulární sekreci methotrexátu a některé metabolické
interakce, které se mohou vyskytnout, snižuji clearance methotrexátu. Podání ibuprofenu během
24 hodin před či po podání methotrexátu může vést ke zvýšení hladiny methotrexátu a nárůstu jeho
toxického efektu. Z toho důvodu je nutné se vyhnout konkomitantní léčbě nesteroidními antirevmatiky
a vysokými dávkami methotrexátu. Je nutné také zvážit potenciální riziko interakcí i při podání
nízkých dávek methotrexátu, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin. Při souběžné léčbě má být
monitorována funkce ledvin.

Fenytoin: Nesteroidní antirevmatika mohou zpomalovat eliminaci fenytoinu.


Lithium: Souběžné užívání ibuprofenu a přípravků obsahujících lithium může mít za následek zvýšení
hladiny lithia v séru.

Srdeční glykosidy: Nesteroidní antirevmatika mohou zhoršit srdeční selhání, snížit rychlost
glomerulární filtrace a zvýšit plazmatické hladiny srdečních glykosidů (např. digoxin).

Diuretika, ACE inhibitory, beta-blokátory a antagonisté receptoru pro angiotensin II: Nesteroidní
antirevmatika mohou snížit účinek těchto léků. Diuretika mohou zvýšit riziko nefrotoxicity
nesteroidních antirevmatik. U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin (např. dehydrovaní nebo starší
pacienti se sníženou funkcí ledvin) může souběžné podávání ACE-inhibitoru, beta-blokátoru nebo
antagonisty receptoru pro angiotensin-II a látek inhibujících cyklooxygenasu vést k dalšímu zhoršení
funkce ledvin, včetně možného akutního renálního selhání, které bývá obvykle reverzibilní. Proto se
má tato kombinace používat pouze se zvýšenou opatrností, zejména u starších pacientů. Pacienti musí
být poučeni, aby pili dostatečné množství tekutin a má se zvážit pravidelné sledování renálních funkcí
bezprostředně po zahájení souběžné terapie a dále v pravidelných intervalech.

Aminoglykosidy: Nesteroidní antirevmatika mohou snižovat vylučování aminoglykosidů.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): Zvýšené riziko gastrointestinálního
krvácení (viz bod 4.4).

Cyklosporin: Zvýšené riziko nefrotoxicity.

Kolestyramin: Souběžná léčba kolestyraminem a ibuprofenem prodlužuje a snižuje (25 %) absorpci
ibuprofenu. Přípravky mají být podány alespoň v hodinovém rozestupu.

Takrolimus: Zvýšené riziko nefrotoxicity.

Zidovudin: U hemofiliků s pozitivním nálezem HIV se prokázalo zvýšené riziko hemartrózy a
hematomů při souběžné léčbě zidovudinem a ibuprofenem. Existují důkazy o zvýšeném riziku
hematotoxicity při souběžném užívání zidovudinu a nesteroidních antirevmatik.

Ritonavir: Může zvýšit plazmatické koncentrace nesteroidních antirevmatik.

Mifepriston: Snížená účinnost léčivých přípravků se teoreticky může vyskytnout z důvodu
antiprostaglandinových účinků nesteroidních antirevmatik, včetně kyseliny acetylsalicylové. Omezené
údaje naznačují, že i pokud je nesteroidní antirevmatikum užito ve stejný den jako prostaglandin,
nemá negativní vliv na působení mifepristonu či prostaglandinů na dozrávání děložního hrdla nebo
děložní kontraktilitu a nesnižuje klinickou účinnost léky vyvolaného ukončení těhotenství.

Probenecid a sulfinpyrazon: Mohou zpomalit vylučování ibuprofenu. Urikosurický účinek těchto látek
je snížen.

Chinolonová antibiotika: Údaje získané při užití u zvířat naznačují, že nesteroidní antirevmatika
mohou zvyšovat riziko vzniku křečí způsobených chinolonovými antibiotiky. U pacientů užívajících
nesteroidní antirevmatika a chinolony může dojít ke zvýšení rizika vzniku křečí.

Deriváty sulfonylmočoviny: Nesteroidní antirevmatika mohou potencovat účinky přípravků s obsahem
sulfonylmočoviny. Byly hlášeny vzácné případy hypoglykemie u pacientů léčených deriváty
sulfonylmočoviny, kteří užívali ibuprofen.

Kortikosteroidy: Ibuprofen má být užíván s opatrností v kombinaci s kortikosteroidy, protože může
dojít ke zvýšení rizika výskytu nežádoucích účinků, zejména v gastrointestinálním traktu
(gastrointestinální ulcerace nebo krvácení) (viz body 4.3 a 4.4).


Antikoagulancia: Zvýšené riziko gastrointestinálních krvácení (viz bod 4.4).

Alkohol, bisfosfonáty a pentoxifylin: Mohou zhoršit gastrointestinální nežádoucí účinky a riziko
gastrointestinálních vředů nebo krvácení.

Baklofen: Zvýšená toxicita baklofenu.

Rostlinné extrakty: Extrakt z Ginkgo biloby může zvýšit riziko krvácení spojené s NSAID.

Inhibitory CYP2C9: Současné podávání ibuprofenu s inhibitory CYP2C9 může zvýšit citlivost
k ibuprofenu (je substrátem CYP2C9). Ve studii s vorikonazolem a flukonazolem (inhibitory
CYP2C9), byla pozorována zvýšená expozice S(+)-ibuprofenu o přibližně 80 až 100 %. Pokud jsou
současně podávány silné inhibitory CYP2C9 a ibuprofen, je třeba zvážit snížení dávek ibuprofenu, a to
zejména pokud jsou podávány vysoké dávky ibuprofenu spolu s vorikonazolem nebo flukonazolem.