Deferiprone lipomed

Shrnutí bezpečnostního profilu

Nejčastějšími nežádoucími účinky zaznamenanými během léčby deferipronem v klinických studiích
byly nauzea, zvracení, bolest břicha a chromaturie, které se vyskytly u více než 10 % pacientů.
Nejzávažnějším nežádoucím účinkem zaznamenaným v klinických studiích s deferipronem byla
agranulocytóza, definovaná jako absolutní počet neutrofilů nižší než 0,5 x 109/l, která se vyskytla
přibližně u 1 % pacientů. Přibližně u 5 % pacientů byly zaznamenány méně závažné epizody
neutropenie.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů a podle frekvence; na základě frekvence byly rozděleny do následujících skupin: velmi časté časté vzácné
V rámci jednotlivých skupin frekvence jsou nežádoucí účinky seřazeny v pořadí podle klesající
závažnosti.

Třída orgánových systémů Velmi časté

Časté

Frekvence není
známa
Poruchy krve a lymfatického
systému
Agranulocytóza
Neutropenie

Poruchy imunitního systému Hypersenzitivní
reakce
Poruchy metabolismu a výživy Zvýšená chuť k jídlu
Poruchy nervového systému Bolesti hlavy
Gastrointestinální poruchy Zvracení
Nauzea
Bolest břicha
Průjem
Poruchy kůže a podkožní tkáně Vyrážka
Kopřivka
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Artralgie
Poruchy ledvin a močových
cest
Chromaturie
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Únava
Vyšetření Zvýšení jaterních
enzymů


Popis vybraných nežádoucích účinků

Nejzávažnějším nežádoucím účinkem hlášeným z klinických studií deferipronu je agranulocytóza
Souhrnné údaje z klinických hodnocení u pacientů se systémovým přetížením organismu železem
ukazují, že 63 % epizod agranulocytózy se objevilo během prvních šesti měsíců léčby, 74 % během
prvního roku a po prvním roce 26 %. Medián doby do prvního výskytu agranulocytózy byl
v klinických hodnoceních 190 dní Fatální vyústění bylo zaznamenáno u 8,3 % výskytů agranulocytózy hlášených v klinických
hodnoceních a po uvedení přípravku na trh.


Zjištěný výskyt méně závažné formy neutropenie 100 pacientorokůneutropenie u pacientů s talasemií, zvláště u pacientů trpících hypersplenismem.

U pacientů léčených deferipronem byly hlášeny epizody průjmu, vesměs mírného a přechodného.
Gastrointestinální účinky byly častější na začátku léčby a u většiny pacientů zmizely v průběhu
několika týdnů bez přerušení léčby. U některých pacientů může pomoci snížení dávky deferipronu
a poté její postupné zvýšení až na původní množství. U pacientů léčených deferipronem byly rovněž
zaznamenány artropatie – od mírných bolestí jednoho nebo více kloubů až po těžkou artritidu s
výpotkem a signifikantním snížením pohyblivosti. Mírné artropatie jsou obvykle přechodné.

U některých pacientů léčených deferipronem byly zaznamenány zvýšené hladiny jaterních enzymů
v séru. U většiny z těchto pacientů bylo zvýšení asymptomatické a přechodné a vrátilo se na původní
hodnoty bez přerušení léčby nebo snížení dávky deferipronu
U některých pacientů došlo k rozvoji fibrózy spojené s přetížením organismu železem či s hepatitidou
typu C.

U menší části pacientů byly s užíváním deferipronu spojeny nízké hladiny zinku v plazmě. Tyto
hladiny se upravily při perorální suplementaci zinku.

Byly pozorovány neurologické poruchy psychomotorické zpomalení, pohyby rukou a axiální hypotonielet dobrovolně podávány dávky převyšující více než 2,5násobně maximální doporučenou dávku
100 mg/kg/den. V postmarketingovém sledování se standardními dávkami deferipronu byly hlášeny
epizody hypotonie, nestability, neschopnosti chůze a hypertonie s neschopností pohybu končetin.
Neurologické poruchy progresivně ustupovaly po vysazení deferipronu
Bezpečnostní profil kombinované léčby hodnoceních, známý z postmarketingových zkušeností nebo z publikované literatury byl konzistentní
s charakteristikou pro monoterapii.

Data získaná ze souhrnné bezpečnostní databáze z klinických hodnocení deferipronu u 1 343 pacientoroků a expozice kombinaci deferipronu a deferoxaminu u
244 pacientorokůzaložených na třídě orgánových systémů pro třídy „Srdeční poruchy“, „Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně “ a „Poruchy ledvin a močových cest“. Výskyt „Poruch svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně“ a „Poruch ledvin a močových cest“ byl nižší během kombinované léčby
než u monoterapie, zatímco výskyt „Srdečních poruch“ byl vyšší během kombinované léčby než u
monoterapie. Vyšší míra „Srdečních poruch“ hlášených během kombinované léčby ve srovnání s
monoterapií byla pravděpodobně způsobena vyšším výskytem preexistujících srdečních poruch u
pacientů, kteří dostávali kombinovanou léčbu. Je nutné pečlivé sledování srdečních nežádoucích
účinků u pacientů s kombinovanou léčbou
Pediatrická populace

Výskyty nežádoucích účinků u 18 dětí a 97 dospělých s kombinovanou léčbou se mezi těmito dvěma
věkovými skupinami významně nelišily, kromě výskytu artropatie u dospělých, p = 0,02ukázalo, že pouze míra průjmu byla významně vyšší u dětí
Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.