Biseptol 480
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci; kombinace sulfonamidů
a trimethoprimu, včetně derivátů.
ATC kód: J01EE
Mechanismus účinku
Biseptol je antibakteriální léčivo složené ze dvou léčivých látek, sulfamethoxazolu a trimethoprimu.
Sulfamethoxazol kompetitivně inhibuje využití paraaminobenzoové kyseliny (PABA) při syntéze
dihydrofolátu bakteriální buňkou, což má za následek bakteriostázu.
Trimethoprim se váže na bakteriální dihydrofolát reduktázu (DHFR), reverzibilně ji inhibuje a blokuje
tvorbu tetrahydrofolátu. V závislosti na podmínkách může působit baktericidně. Tímto způsobem
trimethoprim a sulfamethoxazol blokují dva po sobě následující kroky v biosyntéze purinů a následně
nukleových kyselin nezbytných pro mnoho bakterií. Toto působení vede ke značnému vzájemnému
zesílení účinku in vitro těchto dvou složek.
Trimethoprim se váže na plasmodiální DHFR, ale méně pevně než na bakteriální enzym. Afinita
trimethoprimu k DHFR savců je asi 50 000krát menší v porovnání s odpovídajícím enzymem
bakteriálním.
Rezistence
In vitro studie prokázaly, že bakteriální rezistence se u sulfamethoxazolu a trimethoprimu v kombinaci
může vyvinout pomaleji, než u sulfamethoxazolu a trimethoprimu samotného.
Rezistence na sulfamethoxazol může vznikat různými mechanismy. Bakteriální mutace vyvolávají růst
koncentrace PABA, a tím vytlačují sulfamethoxazol, což má za následek snížení inhibičního účinku na
enzym dihydropteroát syntetázu. Dalším druhem rezistence je rezistence zprostředkovaná plasmidy,
která je důsledkem tvorby změněného enzymu dihydropteroát syntetázy, se sníženou afinitou vůči
sulfamethoxazolu oproti divokému typu enzymu.
Rezistence na trimethoprim vzniká mutací zprostředkovanou plasmidy, v jejímž důsledku se vytváří
změněný enzym dihydrofolát reduktáza se sníženou afinitou k trimethoprimu oproti divokému typu
enzymu.
Mnohé patogenní bakterie jsou in vitro citlivé na trimethoprim a sulfamethoxazol v koncentracích
značně nižších, než kterých je dosahováno v krvi, tkáních, tekutinách a moči po podání doporučených
dávek. Stejně jako v případě jiných antibiotik, účinnost in vitro však nemusí nutně svědčit o klinické
účinnosti, a proto je třeba vzít v úvahu, že uspokojivých testů na citlivost lze dosáhnout jen při použití
doporučených živných půd bez přítomnosti substancí působících inhibičně, zvláště thymidinu a
thyminu.
Hraniční hodnoty testování citlivosti
Hraniční hodnoty dle EUCAST (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing)
Enterobacteriaceae: S≤ 2 R> S. maltophilia: S≤ 4 R> Acinetobacter: S≤ 2 R> Staphylococcus: S≤ 2 R> Enterococcus: S≤ 0,032 R> Streptococcus ABCG: S≤ 1 R> Streptococcus pneumoniae: S≤ 1 R> Haemophilus influenzae: S≤ 0,5 R> Moraxella catarrhalis: S≤0,5 R >Psuedomonas aeruginosa a další non-enterobacteriaceae: S≤ 2* R> 4*
S = citlivý, R = rezistentní. *Jedná se o hraniční hodnoty CLSI, protože pro dané organismy nejsou
hraniční hodnoty EUCAST v současné době k dispozici.
Trimethoprim: sulfamethoxazol v poměru 1:19. Hraniční hodnoty jsou vyjádřeny jako koncentrace
trimethoprimu.
Antibakteriální spektrum
Prevalence rezistence se může lišit geograficky a v čase a je žádoucí znát u vybraných druhů místní
informace o rezistenci, zejména při léčbě těžkých infekcí. Pokud je místní prevalence rezistence
taková, že použitelnost látky je alespoň u některých typů infekcí sporná, je žádoucí se poradit
s odborníkem.
Tyto informace poskytují pouze přibližné vodítko týkající se pravděpodobné citlivosti mikroorganismu
na trimethoprim/sulfamethoxazol.
Citlivost trimethoprimu/sulfamethoxazolu proti řadě bakterií je uvedena v následující tabulce:
Běžně citlivé druhy:
Grampozitivní aerobní mikroorganismy:
Staphylococcus aureus
Staphylococcus saprophyticus
Streptococcus pyogenes
Gramnegativní aeroby:
Enterobacter cloacae
Haemophilus influenzae
Klebsiella oxytoca
Moraxella catarrhalis
Salmonella spp.
Stenotrophomonas maltophilia
Yersinia spp.
Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence:
Grampozitivní aerobní mikroorganismy:
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium
Nocardia spp.
Staphylococcus epidermidis
Streptococcus pneumoniae
Gramnegativní aerobní mikroorganismy:
Citrobacter spp.
Enterobacter aerogenes
Escherichia coli
Klebsiella pneumoniae
Proteus mirabilis
Proteus vulgaris
Providencia spp.
Serratia marcesans
Z podstaty rezistentní mikroorganismy:
Gramnegativní aerobní mikroorganismy:
Pseudomonas aeruginosa
Shigella spp.
Vibrio cholerae
Mnoho kmenů Bacteroides fragilis je citlivých. Některé kmeny Campylobacter fetus subsp. jejuni a
Chlamydia jsou citlivé bez průkazu synergie. Některé typy netuberkulózních mykobakterií jsou citlivé
na sulfamethoxazol, nikoliv však na trimethoprim. MykoplazmataUreaplasma urealyticum,
Mycobacterium tuberculosis a Treponema pallidum nejsou citlivé.
Uspokojivé testování citlivosti je dosaženo pouze u doporučených médií bez inhibičních látek,
zejména thymidinu a thyminu.