Desloratadin zentiva

Absorpce
Desloratadin dosahuje detekovatelných koncentrací v plazmě u dospělých a dospívajících během minut po podání. Desloratadin je dobře absorbován, maximálních plazmatických koncentrací dosahuje
přibližně po třech hodinách; terminální poločas činí přibližně 27 hodin. Stupeň kumulace
desloratadinu byl konzistentní s jeho biologickým poločasem (přibližně 27 hodin) a frekvencí
dávkování jedenkrát denně. Biologická dostupnost desloratadinu byla proporcionální k velikosti dávky
v rozmezí od 5 do 20 mg.
V sérii farmakokinetických a klinických studií bylo u 6 % pacientů dosaženo vyšší koncentrace
desloratadinu. Prevalence tohoto fenotypu pomalých metabolizátorů byla srovnatelná u dospělých (%) a pediatrických pacientů ve věku od 2 do 11 let (6 %) a byla větší u černochů (18 % u dospělých,
16 % u pediatrických pacientů) než u obou populací bělochů (2 % u dospělých a 3 % u pediatrických
pacientů).
Ve farmakokinetické studii s opakovaným podáváním desloratadinu ve formě tablet zdravým
dospělým jedincům byli zjištěni 4 pomalí metabolizátoři desloratadinu. U těchto osob byla
koncentrace Cmax po zhruba 7 hodinách asi 3krát vyšší a terminální plazmatický poločas činil přibližně
89 hodin.
Podobné farmakokinetické parametry byly pozorovány ve farmakokinetické studii s opakovaným
podáváním desloratadinu ve formě sirupu u pediatrických pacientů ve věku od 2 do 11 let a s
diagnózou alergické rinitidy, kteří byli pomalými metabolizátory desloratadinu. Expozice (AUC)
desloratadinu byla přibližně 6krát vyšší a Cmax byla asi 3 až 4krát vyšší za 3 až 6 hodin s terminálním
plazmatickým poločasem přibližně 120 hodin. Expozice byla stejná u dospělých a pediatrických
pacientů s pomalým metabolismem léčených dávkami odpovídajícími věku. Bezpečnostní profil u
těchto pacientů se nelišil od bezpečnostního profilu v běžné populaci.
Účinky desloratadinu u pacientů s pomalým metabolismem ve věku < 2 roky nebyly studovány. V
samostatných studiích s jednorázovou dávkou měli pediatričtí pacienti při doporučených dávkách
hodnoty AUC a Cmax desloratadinu srovnatelné s hodnotami u dospělých, kteří dostávali dávku 5 mg
desloratadinu ve formě sirupu.

Distribuce
U desloratadinu dochází ke střední vazbě na plazmatické proteiny (83–87 %). Po 14 dnech podávání
desloratadinu dospělým a dospívajícím v jedné denní dávce (5–20 mg) nebyla prokázána žádná
klinicky relevantní kumulace léčivé látky.
Ve zkřížené studii s jednorázovým podáním tablet a sirupu desloratadinu bylo zjištěno, že tablety a
sirup jsou bioekvivalentní. Protože desloratadin ve formě perorálního roztoku obsahuje stejnou
koncentraci desloratadinu jako sirup, nebyla žádná studie bioekvivalence požadována a předpokládá
se, že tento přípravek je rovnocenný sirupu a tabletám.

Biotransformace
Enzym odpovědný za metabolismus desloratadinu nebyl dosud identifikován, proto nelze zcela
vyloučit možnost interakcí s dalšími léčivými přípravky. Desloratadin neinhibuje CYP3A4 in vivo a
studie in vitro ukázaly, že léčivý přípravek neinhibuje CYP2D6 a není ani substrátem ani inhibitorem
P-glykoproteinu.

Eliminace


Ve studii s jednorázovým podáním desloratadinu v dávce 7,5 mg nebyl pozorován žádný efekt příjmu
potravy (vysokotučná, vysokokalorická snídaně) na využitelnost desloratadinu. V jiné studii neměla
grapefruitová šťáva vliv na využitelnost desloratadinu.

Porucha funkce ledvin
V jedné studii s jednorázovým podáním a v jedné studii s opakovaným podáním byla porovnávána
farmakokinetika desloratadinu u pacientů s chronickou renální nedostatečností (CRI) a u zdravých
subjektů. Ve studii s jednorázovým podáním byla expozice desloratadinu u pacientů s mírnou až
středně těžkou CRI přibližně 2krát vyšší než u zdravých subjektů a u pacientů s těžkou CRI přibližně
2,5krát vyšší než u zdravých subjektů. Ve studii s opakovaným podáním bylo rovnovážného stavu
dosaženo po 11. dnu, expozice desloratadinu byla v porovnání se zdravými subjekty u pacientů s
mírnou až středně těžkou CRI přibližně 1,5krát vyšší a u pacientů s těžkou CRI přibližně 2,5krát vyšší.
V žádné z těchto dvou studií nebyly změny v expozici (AUC a Cmax) desloratadinu a hydroxydesloratadinu klinicky relevantní.