Argofan

Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
Ireverzibilní neselektivní IMAO
Venlafaxin nesmí být podáván v kombinaci s ireverzibilními neselektivními IMAO. Podávání
venlafaxinu nesmí být zahájeno dříve než 14 dní od ukončení léčby ireverzibilním neselektivním
IMAO. Podávání venlafaxinu musí být ukončeno minimálně 7 dní před zahájením léčby jakýmkoli
ireverzibilním neselektivním IMAO (viz bod 4.3 a 4.4).

Reverzibilní, selektivní MAO-A inhibitor (moklobemid)
Kombinace venlafaxinu s reverzibilním a selektivním IMAO, jako je moklobemid, se nedoporučuje,
pro možné riziko rozvoje serotoninového syndromu. Mezi zahájením léčení venlafaxinem po ukončení
léčení reverzibilním inhibitorem MAO může následovat ukončovací perioda kratší než 14 dnů.
Doporučuje se, aby podávání venlafaxinu bylo ukončeno minimálně 7 dní před zahájením léčby
jakýmkoli reverzibilním IMAO (viz bod 4.4).

Reverzibilní, neselektivní IMAO (linezolid)
Antibiotikum linezolid je slabým reverzibilním a neselektivním IMAO a nemá být podáván pacientům
léčeným venlafaxinem (viz bod 4.4).

U pacientů, kteří ukončili užívání IMAO a ihned zahájili užívání venlafaxinu nebo u těch, kteří
ukončili užívání venlafaxinu před zahájením užívání IMAO, byly hlášeny závažné nežádoucí účinky.
Tyto účinky zahrnovaly tremor, myoklonii, pocení, nauzeu, zvracení, náhlé zrudnutí/návaly horka,
závratě a hypertermii s příznaky podobnými neuroleptickému malignímu syndromu, křeče a smrt.

Serotoninový syndrom
Podobně jako u jiných serotoninergních látek se může v průběhu léčení venlafaxinem vyskytnout
serotoninový syndrom, potenciálně život ohrožující onemocnění, zvláště při souběžném podávání
jiných látek, které mohou ovlivňovat serotoninergní neurotransmiterový systém (např. triptany, SSRI,
SNRI, tricyklická antidepresiva, amfetaminy, lithium, sibutramin, rostlina třezalka tečkovaná
[Hypericum perforatum], opioidy [např. buprenorfin, fentanyl a jeho analogy, tramadol,
dextromethorfan, tapentadol, pethidin, methadon a pentazocin]), s léčivými přípravky narušujícími
metabolismus serotoninu (včetně IMAO, např. methylenová modř), nebo s prekurzory serotoninu
(např. potravinové doplňky s obsahem tryptofanu) nebo s antipsychotiky či jinými antagonisty
dopaminu (viz body 4.3 a 4.4).

V případě, že souběžné léčení s venlafaxinem a SSRI, SNRI, buprenorfinem nebo s agonisty
serotoninového receptoru (triptan) je klinicky oprávněné, doporučuje se pečlivě sledovat pacienta
zvláště v úvodu terapie a při zvyšování dávek. Souběžné podávání venlafaxinu s prekurzory
serotoninu (např. potravinové doplňky s obsahem tryptofanu) se nedoporučuje (viz bod 4.4).


Látky ovlivňující CNS
Riziko podávání venlafaxinu v kombinaci s jinými látkami ovlivňujícími CNS nebylo systematicky
hodnoceno. Proto se při podávání venlafaxinu v kombinaci s jinými léky ovlivňujícími CNS
doporučuje opatrnost.

Ethanol
Pacienti mají být poučeni, aby nekonzumovali alkohol vzhledem k jeho účinkům na CNS a kvůli
možnému klinickému zhoršení psychiatrických poruch a kvůli možným nežádoucím interakcím s
venlafaxinem včetně tlumivých účinků na CNS.

Léky, které prodlužují QT interval
Při současném užívání s ostatními léky, které prodlužují QT interval, je zvýšené riziko vzniku
prodloužení QT intervalu a/nebo ventrikulární arytmie (např. torsade de pointes). Současnému
podávání takovýchto léků je třeba se vyhnout (viz bod 4.4).

Relevantní lékové skupiny zahrnují:
- antiarytmika třídy Ia a III (např. chinidin, amiodaron, sotalol, dofetilid)
- některá antipsychotika (např. thioridazin)
- některé makrolidy (např. erythromycin)
- některá antihistaminika
- některá chinolová antibiotika (např. moxifloxacin)

Seznam výše není úplný a je třeba se vyhnout i jednotlivým dalším lékům, o kterých je známo, že
významným způsobem prodlužují QT interval.

Účinek jiných léčivých přípravků na venlafaxin
Ketokonazol (inhibitor CYP 3A4)
Farmakokinetická studie s ketokonazolem u rychlých (EM) a pomalých (PM) metabolizátorů CYP
2D6 vedla k vyšší AUC venlafaxinu (o 70 %, resp. 21 %) a O-desmethylvenlafaxinu (o 33 %, resp. %) po podání ketokonazolu. Souběžné podávání inhibitorů CYP 3A4 (např. atazanavir,
klarithromycin, indinavir, itrakonazol, vorikonazol, posakonazol, ketokonazol, nelfinavir, ritonavir,
sachinavir, telithromycin) a venlafaxinu může zvýšit hladiny venlafaxinu a O-desmethylvenlafaxinu.
Proto je třeba opatrnosti, pokud pacientova léčba obsahuje inhibitor CYP 3A4 souběžně
s venlafaxinem.

Účinek venlafaxinu na jiné léčivé přípravky

Lithium
Při souběžném podávání venlafaxinu a lithia se může objevit serotoninový syndrom (viz Serotoninový
syndrom).

Diazepam
Venlafaxin nemá vliv na farmakokinetiku ani farmakodynamiku diazepamu ani jeho aktivního
metabolitu desmethydiazepamu. Zdá se, že diazepam neovlivňuje farmakokinetiku venlafaxinu ani O-
desmethylvenlafaxinu. Není známo, zda existuje farmakokinetická a/nebo farmakodynamická
interakce venlafaxinu s jinými benzodiazepiny.

Imipramin
Venlafaxin neovlivnil farmakokinetiku imipraminu ani 2-hydroxyimipraminu. V závislosti na dávce
došlo ke 2,5 - 4,5násobnému zvětšení AUC u 2-hydroxydesipraminu po podávání denních dávek
venlafaxinu 75 mg - 150 mg. Imipramin neovlivnil farmakokinetiku venlafaxinu ani O-
desmethylvenlafaxinu. Klinický význam těchto interakcí není znám. Při současném podávání
venlafaxinu a imipraminu je třeba dbát opatrnosti.


Haloperidol
Farmakokinetická studie s haloperidolem prokázala pro haloperidol: snížení celkové perorální
clearance o 42 %, zvětšení AUC o 70 % a zvýšení Cmax o 88 %, ale žádnou změnu jeho poločasu
vylučování. Toto je třeba brát v úvahu u pacientů léčených haloperidolem a současně venlafaxinem.
Klinický význam této interakce není znám.

Risperidon
Venlafaxin zvyšoval AUC risperidonu o 50 %, ale neovlivnil signifikantně farmakokinetický profil
souhrnné léčivé složky (risperidon + 9-hydroxyrisperidon). Klinický význam této interakce není znám.

Metoprolol
Současné podávání venlafaxinu a metoprololu zdravým dobrovolníkům ve studii farmakokinetické
interakce obou léčiv vedlo ke zvýšení plazmatických koncentrací metoprololu přibližně o 30-40 %
beze změny plazmatické koncentrace jeho účinného metabolitu -hydroxymetoprololu. Klinický
význam tohoto zjištění u hypertenzních pacientů není znám. Metoprolol neměnil farmakokinetický
profil venlafaxinu ani jeho aktivního metabolitu O-desmethylvenlafaxinu. Při současném podávání
venlafaxinu a metoprololu je třeba opatrnosti.

Indinavir
Farmakokinetická studie s indinavirem prokázala snížení AUC indinaviru o 28 % a snížení Cmax
indinaviru o 36 %. Indinavir neovlivnil farmakokinetiku venlafaxinu a O-desmethylvenlafaxinu.
Klinický význam této interakce není znám.

Léčiva metabolizovaná isoenzymy cytochromu PStudie in vivo ukazují, že venlafaxin je relativně slabý inhibitor CYP2D6.
Venlafaxin in vivo neinhiboval CYP3A4 (alprazolam a karbamazepin), CYP1A2 (kofein), CYP2C(tolbutamid) ani CYP2C19 (diazepam).

Hormonální antikoncepce
Po uvedení na trh byla hlášena nechtěná těhotenství u uživatelek hormonální antikoncepce, pokud byl
současně užíván venlafaxin. Neexistuje však jasný důkaz, že k otěhotnění došlo důsledkem lékové
interakce s venlafaxinem. Nebyla provedena žádná interakční studie s hormonálními kontraceptivy.