Generikum: zidovudine, lamivudine and abacavir
Účinná látka: abakavir-sulfÁt, lamivudin, zidovudin
ATC skupina: J05AR04 - zidovudine, lamivudine and abacavir
Obsah účinných látek: 300MG/150MG/300MG
Balení: Blistr
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
TRIZIVIR 300 mg/150 mg/300 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje abacavirum 300 mg a zidovudinum 300 mg.
Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna 300mg/150mg/300mg tableta obsahuje 2,7 mg sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Modrozelené potahované tablety ve tvaru tobolky s vyraženým označením „ GX LL1“ na jedné straně.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Trizivir je indikován k léčbě dospělých infikovaných virem lidské imunodeficience body 4.4 a 5.1užívané v podobných dávkách souběžně, ale odděleně. Doporučuje se, aby se na dobu prvních 6 až
týdnů léčba zahájila abakavirem, lamivudinem a zidovudinem aplikovanými odděleně Volba této fixní kombinace má být založena nejen na kritériích možné adherence, ale hlavně na
očekávané účinnosti a očekávaných rizicích souvisejících s těmito třemi nukleosidovými analogy.
Průkaz přínosu přípravku Trizivir je založen hlavně na výsledcích studií uskutečněných u pacientů,
jejichž onemocnění nebylo v pokročilém stádiu a kteří buď do té doby nebyli léčeni antiretrovirotiky,
nebo byli po předchozí středně intenzivní antiretrovirové farmakoterapii. U pacientů s vysokou
virovou zátěží
Obecně může být virologická suprese režimem obsahujícím tyto tři nukleosidy nižší než suprese
dosažená pomocí jiné kombinované terapie, zejména terapie obsahující posílený proteázový inhibitor
nebo nenukleosidový inhibitor reverzní transkriptázy. Proto se má o podání přípravku Trizivir
uvažovat pouze za specifických okolností
U všech pacientů infikovaných HIV, bez ohledu na rasovou příslušnost, se má před zahájením léčby
abakavirem provést screeningové vyšetření na přítomnost alely HLA-B*5701 nemají užívat pacienti, u kterých je známo, že jsou nositeli alely HLA-B*5701.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Terapii má předepisovat lékař, který má zkušenosti s léčením infekce HIV.
Doporučené dávkování přípravku Trizivir u dospělých denně.
Trizivir lze užívat s jídlem nebo nalačno.
Je-li indikováno přerušení terapie jednou z léčivých látek obsažených v přípravku Trizivir, nebo je-li
zapotřebí snížit dávku, jsou k dispozici samostatné přípravky abakaviru, lamivudinu a zidovudinu.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvinZatímco dávkování abakaviru se u pacientů s poruchou funkce ledvin nemusí upravovat, koncentrace
lamivudinu a zidovudinu jsou u nich vlivem omezené clearance zvýšeny být nutná úprava dávkování lamivudinu a zidovudinu, doporučuje se, aby léčba pacientů s těžkou
poruchou funkce ledvin samostatných přípravků abakaviru, lamivudinu a zidovudinu. Lékaři se pak mají řídit podle
jednotlivých souhrnů údajů o těchto přípravcích. Trizivir se nemá podávat pacientům s terminálním
onemocněním ledvin
Porucha funkce jaterAbakavir je primárně metabolizován játry. O podávání pacientům se středně závažnou nebo závažnou
poruchou funkce jater nejsou dostupné žádné klinické údaje, proto se u těchto pacientů nedoporučuje
Trizivir podávat, s výjimkou stavů, kde je jeho podání považováno za nezbytné. U pacientů s mírnou
poruchou funkce jater jater plazmatické hladiny abakaviru, je-li proveditelné Starší pacienti
V současnosti nejsou k dispozici farmakokinetické údaje u pacientů nad 65 roků. Doporučuje se, aby
pacientům této věkové skupiny byla věnována zvláštní péče s ohledem na věkově vázané změny, jako
je pokles renální funkce a alterace hematologických parametrů.
Pediatrická populaceBezpečnost a účinnost přípravku Trizivir u dospívajících a dětí nebyly ještě stanoveny. Nejsou
dostupné žádné údaje.
Úpravy dávkování u pacientů s hematologickými nežádoucími reakcemi
Při poklesu hladiny hemoglobinu pod hodnotu 9 g/dl nebo 5,59 mmol/l nebo poklesu počtu
neutrofilních leukocytů pod hodnotu 1,0x 109/l může být nutné upravit dávkování zidovudinu body 4.3 a 4.4v těchto případech léčba vedena souběžnou aplikací samostatných přípravků abakaviru, lamivudinu
a zidovudinu. Lékaři se pak mají řídit podle jednotlivých souhrnů údajů o těchto přípravcích.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látkubody 4.4 a 4.8.
Pacienti s terminálním onemocněním ledvin.
Kvůli obsahu léčivé látky zidovudinu je Trizivir kontraindikován u pacientů s abnormálně nízkým
počtem neutrofilů 4,65 mmol/l
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
V tomto odstavci jsou zahrnuta zvláštní upozornění a bezpečnostní opatření týkající se abakaviru,
lamivudinu a zidovudinu. Ke kombinovanému přípravku Trizivir se nevztahují jiná doplňková
bezpečnostní opatření ani zvláštní upozornění.
Hypersenzitivní reakce
horečkou a/nebo vyrážkou s dalšími příznaky ukazujícími na multiorgánové postižení. Některé HSR
pozorované u abakaviru byly život ohrožující a ve vzácných případech fatální, pokud nebyly
náležitě léčeny.
Riziko HSR způsobených abakavirem se vyskytuje zejména u pacientů, kteří mají pozitivní test na
alelu HLA-B*5701. Nicméně u pacientů, kteří tuto alelu nemají, byly HSR na abakavir hlášeny,
avšak s nižší frekvencí.
Proto je nutno dodržet následující:
• Před zahájením léčby je nutno vždy dokumentovat stav HLA-B*5701.
• Léčba přípravkem Trizivir se nikdy nesmí zahájit u pacientů s pozitivním stavem
HLA-B*5701 ani u pacientů s negativním stavem HLA-B*5701, u nichž bylo podezření na
HSR způsobené abakavirem při předchozím léčebném režimu obsahujícím abakavir Kivexa, Ziagen, Triumeq
• Léčbu přípravkem Trizivir je nutno okamžitě ukončit i v nepřítomnosti alely
HLA-B*5701, je-li podezření na HSR. Odložení ukončení léčby přípravkem Trizivir po
nástupu hypersenzitivity může vést k život ohrožující reakci.
• Po ukončení léčby přípravkem Trizivir z důvodu podezření na HSR se již nikdy nesmí
znovu podat Trizivir ani jiný léčivý přípravek obsahující abakavir Triumeq
• Nové zahájení podávání přípravků obsahujících abakavir po podezření na HSR způsobené
abakavirem může vést k okamžitému návratu příznaků během hodin. Tento nový nástup je
většinou mnohem závažnější než původní příznaky a může zahrnovat život ohrožující
hypotenzi a úmrtí.
• Aby se zabránilo novému zahájení léčby abakavirem, je nutno poučit pacienty, u nichž se
objevilo podezření na HSR, aby zlikvidovali všechny zbývající tablety přípravku Trizivir.
Klinický popis HSR způsobených abakavirem
HSR na abakavir byly dobře charakterizovány během klinických studií i - postmarketingového
používání. Příznaky se obvykle objevují během prvních šesti týdnů 11 dní
Téměř všechny HSR na abakavir zahrnují horečku a/nebo vyrážku. Další známky a příznaky, které
byly pozorovány jako součást HSR, jsou detailně popsány v bodu 4.8 nežádoucích účinkůpříznaky mohou vést k chybné diagnóze, kdy HSR může být mylně pokládána za respirační
onemocnění
Tyto příznaky spojené s HSR se při pokračující léčbě zhoršují a mohou být život ohrožující. Po
zastavení podávání abakaviru tyto příznaky obvykle ustoupí.
Vzácně se u pacientů, kteří přerušili léčbu kvůli jiným příznakům než HSR, po novém
zahájení léčby abakavirem během hodin také vyskytly život ohrožující reakce musí být provedeno v prostředí, kde je okamžitě dostupná lékařská péče.
Laktátová acidóza
Při používání zidovudinu byla hlášena laktátová acidóza, obvykle spojená s hepatomegalií a steatózou
jater. Časné příznaky hmotnosti, respirační příznaky
Laktátová acidóza má vysokou úmrtnost a může být spojována s pankreatitidou, jaterním nebo
renálním selháním.
Obecně k vývoji laktátové acidózy dochází po několika málo nebo několika měsících léčby.
V případě symptomatické laktatemie a metabolické/laktátové acidózy, progredující hepatomegalie
nebo rychle se zvyšujících hladin aminotransferáz má být léčba zidovudinem ukončena. .
Opatrnosti je třeba při podávání zidovudinu jakémukoli pacientovi s hepatomegalií, hepatitidou nebo jinými známými rizikovými faktory onemocnění jater a steatózy
jater a léčení alfa interferonem a ribavirinem představují zvláštní riziko.
Pacienty se zvýšeným rizikem je nutno důkladně sledovat.
Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero
Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což
je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudiunu. Existují zprávy o mitochondriální dysfunkci
u HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů;
ty se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími hlášenými nežádoucími
účinky jsou hematologické poruchy hyperlipazemieporuchy s pozdním nástupem zda jsou neurologické poruchy přechodné nebo stálé. Tato zjištění mají být zvážena u každého dítěte,
které bylo in utero vystaveno působení analogů nukleosidů nebo nukleotidů a které má závažné
klinické nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické. Tyto nálezy nemají vliv na současná národní
doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV.
Lipoatrofie
Léčba zidovudinem byla spojena s úbytkem podkožního tuku, což se váže k mitochondriální toxicitě.
Výskyt a závažnost lipoatrofie jsou spojeny s kumulující se expozicí. Tento úbytek tuku, který je
nejvýraznější v obličeji, na končetinách a na hýždích, nemusí být při přechodu na léčbu bez
zidovudinu reverzibilní. U pacientů je nutno při léčbě zidovudinem a léčivými přípravky obsahujícími
zidovudin lipoatrofie je léčbu nutno změnit na jiný režim.
Tělesná hmotnost a metabolické parametry
V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem.
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti
není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba
sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.
Hematologické nežádoucí reakce
U pacientů užívajících zidovudin lze očekávat výskyt anemie, neutropenie a leukopenie bývá sekundární k neutropenii rezervu kostní dřeně, zejména u pacientů s pokročilým onemocněním HIV. U pacientů užívajících
Trizivir je proto zapotřebí pečlivě pravidelně sledovat hematologické parametry Uvedené hematologické efekty obvykle nebývají pozorovány dříve než po čtyřech až šesti týdnech
terapie. Obecně se doporučuje, aby se u pacientů s pokročilým symptomatickým onemocněním HIV
prováděla vyšetření hematologických parametrů v prvních třech měsících terapie nejméně ve
čtrnáctidenních intervalech a potom nejméně jednou měsíčně.
U pacientů s časným onemocněním HIV nebývají hematologické nežádoucí reakce časté. V závislosti
na celkovém stavu pacienta lze vyšetření hematologických parametrů provádět ve větších časových
odstupech, např. v intervalu jednoho až tří měsíců. U pacientů s těžkou anemií nebo myelosupresí,
která se vyskytla v průběhu terapie přípravkem Trizivir, nebo u pacientů s preexistujícím útlumem
funkce kostní dřeně, např. při hladině hemoglobinu < 9 g/dl leukocytů < 1,0x 109 /l může být nezbytná dodatečná úprava dávkování zidovudinu Protože takováto úprava dávkování u přípravku Trizivir není možná, zidovudin, abakavir a lamivudin
by měly být použity jako samostatné přípravky. Lékaři se pak mají řídit podle jednotlivých souhrnů
údajů o těchto přípravcích.
Pankreatitida
U pacientů léčených abakavirem, lamivudinem a zidovudinem se vzácně vyskytly případy
pankreatitidy. Není však jasné, zda tyto případy byly způsobeny terapií nebo základním onemocněním
HIV. Vyskytnou-li se klinické známky, symptomy nebo laboratorní abnormality svědčící pro
pankreatitidu, musí být terapie přípravkem Trizivir neprodleně zastavena.
Porucha funkce jater
Je-li lamivudin použit současně k léčbě HIV infekce a infekce virem hepatitidy B informace týkající se použití lamivudinu k léčbě HBV jsou dostupné v SPC přípravku Zeffix.
U pacientů se zjevnými známkami poškození funkce jater nebyly bezpečnost a účinnost přípravku
Trizivir stanoveny. Trizivir se nedoporučuje u pacientů se středně závažnou nebo závažnou poruchou
funkce jater
Pacienti s chronickou hepatitidou B nebo C léčení kombinovanou antiretrovirovou terapií mají
zvýšené riziko výskytu těžkých a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích účinků. V případě
současné antivirové léčby hepatitidy B nebo C, prosím, obraťte se rovněž na příslušné souhrny údajů
o přípravcích.
Zastaví-li se podávání přípravku Trizivir pacientům koinfikovaným virem hepatitidy B, má se zvážit
pravidelné vyšetření laboratorních indikátorů funkce jater a markerů replikace HBV, jelikož ukončení
podávání lamivudinu může vést k akutní exacerbaci hepatitidy
Pacienti s již dříve existujícími jaterními poruchami, včetně chronické aktivní hepatitidy, mají
v průběhu kombinované antiretrovirové léčby zvýšenou frekvenci výskytu poruch funkce jater, a měli
by být proto pravidelně sledování podle standardních požadavků. Je-li u těchto pacientů prokázané
zhoršování jaterního onemocnění, musí se zvážit přerušení nebo zastavení léčby.
Pacienti současně infikovaní virem hepatitidy B nebo C
Souběžné podávání ritonaviru se zidovudinem se nedoporučuje vzhledem ke zvýšenému riziku vzniku
anemie
Děti a dospívající
Není k dispozici dostatek údajů pro to, aby bylo možno doporučit použití přípravku Trizivir u dětí
nebo u dospívajících. V této skupině pacientů je obzvlášť obtížné identifikovat hypersenzitivní reakce.
Syndrom imunitní reaktivace
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na
asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo
zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních
týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované
a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou patogenem Pneumocystis jiroveci.
Jakékoli příznaky zánětu by měly být vyhodnoceny a v případě potřeby by měla být zahájena příslušná
léčba. V souvislosti s imunitní reaktivací byly hlášeny také autoimunitní poruchy choroba a autoimunitní hepatitidaobjevit až po mnoha měsících od zahájení léčby.
Osteonekróza
Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici kombinované
antiretrovirové terapii zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.
Oportunní infekce
Pacienty je nutno upozornit na to, že užívání přípravku Trizivir ani žádného jiného antiretrovirového
léčiva nevyléčí infekci HIV úplně a že se u nich přesto mohou vyvinout oportunní infekce a jiné
komplikace infekce HIV. Pacienti proto musí zůstat pod pečlivým klinickým dohledem lékařů
majících zkušenosti s léčením těchto nemocí spjatých s HIV.
Infarkt myokardu
Pozorovací studie prokázaly spojitost mezi infarktem myokardu a užíváním abakaviru. Tyto studie
byly hlavně prováděny u pacientů, kteří již byli dříve léčení antiretrovirotiky. Data z klinických studií
ukázala omezené počty výskytu infarktu myokardu a nemohla vyloučit malé zvýšení rizika. V souhrnu
vykazují dostupné údaje z pozorovaných kohort a randomizovaných studií některé nesrovnalosti, takže
nemohou potvrdit ani vyloučit příčinnou souvislost mezi léčbou abakavirem a rizikem vzniku infarktu
myokardu. Doposud není určen biologický mechanismus, který by vysvětlil potenciální zvýšení rizika.
Při předepisování přípravku Trizivir by měla být učiněna opatření s cílem minimalizovat všechny
modifikovatelné rizikové faktory
Podávání u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin U pacientů s clearance kreatininu mezi 30 a 49 ml/min užívajících přípravek Trizivir, může dojít k 1,až 3,3násobně vyšší expozici lamivudinu Nejsou k dispozici žádné bezpečnostní údaje z randomizovaných kontrolovaných studií
porovnávajících přípravek Trizivir s jednotlivými složkami u pacientů s clearance kreatininu mezi a 49 ml/min, kteří dostávali lamivudin v upravené dávce. V původních registračních studiích pro
lamivudin v kombinaci se zidovudinem byly vyšší expozice lamivudinu spojeny s vyšší mírou
hematologických toxicit anémii došlo u < 1 % pacientů. Mohou se vyskytnout další nežádoucí účinky související
s lamivudinem
Pacienti s trvalou clearance kreatininu mezi 30 a 49 ml/min, kteří dostávají přípravek Trizivir, mají být
sledováni ohledně nežádoucích účinků souvisejících s lamivudinem, zejména hematologických toxicit.
Pokud se vyvine nová nebo zhorší stávající neutropenie nebo anémie, doporučuje se upravit dávku
lamivudinu přípravku Trizivir. Pokud je indikována úprava dávky lamivudinu, je třeba léčbu přípravkem Trizivir
ukončit a k nastavení léčebného režimu použít léčivé přípravky obsahující jednotlivé složky.
Lékové interakce
Dosud jsou nedostatečné údaje o účinnosti a bezpečnosti přípravku Trizivir při jeho souběžné aplikaci
s nenukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy bod 5.1
Trizivir nemá být užíván s žádnými jinými přípravky obsahujícími lamivudin, ani s přípravky
obsahujícími emtricitabin.
Mělo by se vyhnout současnému užití stavudinu se zidovudinem Kombinace lamivudinu s kladribinem se nedoporučuje Pomocné látky
Přípravek Trizivir obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Trizivir obsahuje abakavir, lamivudin a zidovudin, proto jsou všechny interakce zjištěné u těchto
jednotlivých látek relevantní i pro Trizivir. Klinické studie prokázaly, že nejsou žádné klinicky
významné interakce mezi abakavirem, lamivudinem a zidovudinem.
Abakavir je metabolizován enzymy UDP-glukuronyltransferázy současné podávání s induktory nebo inhibitory enzymů UGT nebo s látkami odbourávanými
alkoholdehydrogenázou proto může ovlivnit expozici abakaviru. Zidovudin je primárně metabolizován
enzymy UGT, současné podávání s induktory nebo inhibitory enzymů UGT proto může ovlivnit
expozici zidovudinu. Lamivudin je vylučován renálně. Aktivní renální sekrece lamivudinu do moči je
zprostředkována organickými kationtovými přenašeči s inhibitory OKP proto může zvýšit expozici lamivudinu.
Abakavir, lamivudin a zidovudin nejsou významně metabolizovány prostřednictvím enzymů
cytochromu P450 systém. Lamivudin a zidovudin neinhibují enzymy cytochromu P450. Abakavir vykazuje omezený
potenciál k inhibici metabolismu zprostředkovaný CYP3A4 a bylo prokázáno, že in vitro neinhibuje
enzymy CYP2C9 ani CYP 2D6. Studie in vitro prokázaly, že abakavir má potenciál inhibovat
cytochrom P450 1A1 proteázy, nenukleosidy a ostatními léčivými přípravky metabolizovanými hlavními enzymy
cytochromu P450 nízký.
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Následující seznam by neměl být považován za
vyčerpávající výčet, ale za zástupce jednotlivých studovaných skupin.
Léčiva podle terapeutické
oblasti
InterakceStřední geometrická změna ' R S R U X þ H Q t V R X þ D V Q p K R ANTIRETROVIROVÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
Didanosin/abakavir Didanosin/lamivudin Didanosin/zidovudin nedoporučuje. Stavudin/lamivudin Interakce nebyly studovány.
Stavudin/zidovudin In vitro antagonismus anti-HIVaktivity mezi stavudinem
a zidovudinem může vyústit ve
snížení účinnosti obou léčiv.
ANTIINFEKTIVAAtovachon/abakavir Interakce nebyly studovány. K dispozici jsou pouze
omezené údaje, klinický
význam tedy není znám.
Atovachon/lamivudin Interakce nebyly studovány.
Atovachon/zidovudin
s jídlem/200 mg třikrátdenněZidovudin AUC ↑33 %
Atovachon AUC ↔Klarithromycin/abakavir Interakce nebyly studovány. Trizivir a klarithromycin se
mají podávat odděleně
s odstupem nejméně 2 hodiny.
Klarithromycin/lamivudin Interakce nebyly studovány.
Klarithromycin/zidovudin
denně/100 mg každéhodinyZidovudin AUC ↓12 %
Trimethoprim/sulfamethoxaz
olInterakce nebyly studovány. Úprava dávky přípravku
吀灡汥搀
podávání s kotrimoxazolem
musí být pacienti klinicky
sledováni. Vysoké dávky
trimethoprimu/sulfamethoxazo
lu k léčbě pneumonie
způsobené Pneumocystis
jirovecii a toxoplazmózy nebyly
studovány a nemají být
používány.
吀潬
⠀⠀ᆭ denně 5 dní/300 mg
jednotlivá dávkaLamivudin: AUC ↑ 㐰 ─
Trimethoprim: AUC ↔
Sulfamethoxazol: AUC ↔
kationtových přenašečů吀潬
⠀ANTIMYKOTIKA
䘀خي潭Je zapotřebí monitorovat
známky toxicity zidovudinu
Flukonazol/lamivudin Interakce nebyly studovány.
Flukonazol/zidovudin denně/200 mg třikrát denněZidovudin AUC ↑ 㜴 ─
ANTITUBERKULOTIKA
刀
Je možné mírné sníženíkoncentrací abakaviru v plazmě
způsobené indukcí UGT.
Nejsou k G L V S R ] L F L ~ G D M H dávky.
Rifampicin/lamivudin Interakce nebyly studovány.
Rifampicin/zidovudin Zidovudin AUC ↓ 㐸 ─
denně/200 mg třikrát denně⠀ANTIKONVULZIVA
䘀
Je možné mírné snížení
koncentrací abakaviru v plazmězpůsobené indukcí UGT.
Nejsou k G L V S R ] L F L ~ G D M H dávky.
Fenobarbital/lamivudin Interakce nebyly studovány.
Fenobarbital/zidovudin Interakce nebyly studovány.
Je možné mírné snížení
koncentrací zidovudinu v plazmězpůsobené indukcí UGT.
Fenytoin/abakavir Interakce nebyly studovány.
Je možné mírné snížení
koncentrací abakaviru v plazmězpůsobené indukcí UGT.
Nejsou k G L V S R ] L F L ~ G D M H dávky.
Je zapotřebí monitorovatkoncentrace fenytoinu. Fenytoin/lamivudin Interakce nebyly studovány.
Fenytoin/zidovudin Fenytoin AUC ↑↓
خي潭Je zapotřebí monitorovat
známky toxicity zidovudinu
Kyselina
valproová/lamivudinInterakce nebyly studovány.
Kyselina
valproová/zidovudindenně/100 P J Zidovudin AUC ↑ 80 %
ANTIHISTAMINIKA 刀愀湩刀愀湩
穮愀nepravděpodobné. Ranitidin je
pouze částečně vylučován
prostřednictvím systému
renálních organických
kationtových přenašečů.
刀愀湩䌀業䌀業
穮愀jsou nepravděpodobné. Cimetidin
je pouze částečně vylučován
prostřednictvím systému
renálních organických
kationtových přenašečů.
䌀業CYTOTOXICKÁ LÉČIVA
䰀愀intracelulární fosforylaci
Z tohoto důvodu se současné愀 kladribinu nedoporučuje bod 4.4 kladribinu, což vede
účinnosti kladribinu v případě
léčby kombinací těchto látek.
Také některá klinická zjištěníukazují na možnou interakci mezi
lamivudinem a kladribinem.
OPIOIDY
Methadon/abakavir