Generikum: ranibizumab
Účinná látka: ranibizumab
ATC skupina: S01LA04 - ranibizumab
Obsah účinných látek: 10MG/ML
Balení: Injekční lahvička
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o
bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky.
Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8.
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Ranivisio 10 mg/ml injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jeden ml obsahuje 10 mg ranibizumabu*. Jedna injekční lahvička obsahuje 2,3 mg ranibizumabu v
0,23 ml roztoku. To zajišťuje použitelné množství k podání jednorázové dávky 0,05 ml obsahující 0,mg ranibizumabu dospělým pacientům.
*Ranibizumab je fragment humanizované monoklonální protilátky produkovaný buňkami Escherichia
coli rekombinantní DNA technologií.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Injekční roztok
Čirý, bezbarvý až světle žlutý vodný roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Přípravek Ranivisio je indikován u dospělých:
• k léčbě neovaskulární • k léčbě poškození zraku způsobeného diabetickým makulárním edémem • k léčbě proliferativní diabetické retinopatie • k léčbě poškození zraku způsobeného makulárním edémem v důsledku okluze retinální vény
[uzávěr větve centrální retinální vény • k léčbě poškození zraku způsobeného choroidální neovaskularizací
4.2 Dávkování a způsob podání Přípravek Ranivisio musí být aplikován kvalifikovaným oftalmologem zkušeným v podávání
intravitreálních injekcí.
Dávkování
DospělíDoporučená dávka přípravku Ranivisio u dospělých je 0,5 mg podávaných jako jednorázová
intravitreální injekce. To odpovídá injekci o objemu 0,05 ml. Interval mezi dvěma dávkami
podávanými do stejného oka má být alespoň čtyři týdny.
Léčba se u dospělých zahajuje jednou injekcí za měsíc do dosažení maximální zrakové ostrosti a/nebo
do vymizení příznaků aktivity onemocnění, tj. žádná změna zrakové ostrosti a ostatních známek a
příznaků onemocnění při probíhající léčbě. U pacientů s vlhkou formou AMD, DME, PDR a RVO
mohou být zpočátku potřeba tři nebo více po sobě jdoucí injekce podávané jednou za měsíc.
Následně mají být lékařem určeny intervaly sledování a léčby a mají být stanoveny na základě aktivity
onemocnění vyhodnocené podle zrakové ostrosti a/nebo anatomických parametrů.
Pokud zrakové a anatomické parametry ukazují na základě vyjádření lékaře, že pokračující léčba
pacienta není přínosná, je třeba léčbu přípravkem Ranivisio ukončit.
Sledování aktivity onemocnění může zahrnovat klinické vyšetření, funkční testy nebo zobrazovací
techniky
Pokud jsou pacienti léčeni podle režimu „treat-and-extend“, pak po dosažení maximální zrakové
ostrosti a/nebo vymizení příznaků aktivity onemocnění, mohou být léčebné intervaly postupně
prodlouženy až do opětovného objevení se příznaků aktivity onemocnění nebo zhoršení zraku.
Léčebný interval nemá být prodloužen o více než dva týdny najednou u vlhké formy AMD a může být
prodloužen až o jeden měsíc najednou u DME. Při PDR a uzávěru retinální vény mohou být léčebné
intervaly také postupně prodlužovány, ale nejsou dostupná dostatečná data dokládající délku těchto
intervalů. Pokud se aktivita onemocnění znovu objeví, léčebný interval má být příslušně zkrácen.
Léčba poškození zraku způsobeného CNV má být stanovena individuálně podle aktivity onemocnění.
Někteří pacienti mohou potřebovat pouze jednu injekci během prvních 12 měsíců, zatímco ostatní
pacienti mohou vyžadovat častější léčbu zahrnující jednu injekci měsíčně. U CNV sekundární k
patologické myopii prvního roku
Ranibizumab a laserová fotokoagulace u DME a makulárního edému v důsledku BRVO
Existuje určitá zkušenost s podáním ranibizumabu společně s laserovou fotokoagulací Při podání ve stejný den má být přípravek Ranivisio podán alespoň 30 minut po laserové
fotokoagulaci. Přípravek Ranivisio může být podán pacientům, kteří byli léčeni předchozí laserovou
fotokoagulací.
Ranibizumab a fotodynamická léčba s verteporfinem u CNV sekundární k PM
Se souběžným podáváním ranibizumabu s verteporfinem nejsou žádné zkušenosti.
Zvláštní populace
Porucha funkce jaterÚčinky ranibizumabu u pacientů s poruchou funkce jater nebyly hodnoceny. Pro tuto populaci však
nejsou nutná žádná zvláštní opatření.
Porucha funkce ledvinU pacientů s poruchou funkce ledvin není nutné upravovat dávku
Starší pacientiU starších pacientů není nutná úprava dávky. U pacientů s DME starších 75 let jsou omezené
zkušenosti.
Pediatrická populaceBezpečnost a účinnost ranibizumabu u dětí a dospívajících do 18 let nebyly dosud stanoveny. Údaje
dostupné od dospívajících pacientů ve věku 12–17 let s poškozením zraku způsobeným CNV jsou
uvedeny v bodě 5.1, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně dávkování.
Způsob podání
Injekční lahvička na jedno použití, pouze pro intravitreální podání.
Jelikož objem roztoku obsažený v injekční lahvičce pro dospělé
Před aplikací je nutno přípravek Ranivisio vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje cizí částice nebo
není změněna jeho barva.
Přípravek musí být injikován za aseptických podmínek, což zahrnuje použití chirurgické dezinfekce
rukou, sterilních rukavic, sterilního oděvu, sterilního spekula sterilní paracentézy anamnézy z hlediska hypersenzitivních reakcí adekvátní anestezie a použit širokospektrý lokální antimikrobiální přípravek k dezinfekci pokožky
kolem očí, očního víčka a povrchu oka, v souladu s lokální praxí.
DospělíU dospělých se injekční jehla zasune 3,5-4,0 mm posteriorně od limbu do prostoru sklivce tak, aby
směřovala do centra očního bulbu a nikoli k horizontálnímu meridiánu. Poté se aplikuje objem injekce
0,05 ml. Následující injekci je nutné aplikovat v jiném místě skléry.
Návod k přípravě tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Pacienti s aktivní nebo suspektní oční nebo periokulární infekcí.
Pacienti s aktivním těžkým nitroočním zánětem.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název
podaného přípravku a číslo šarže.
Reakce po podání intravitreální injekce
Podání intravitreálních injekcí, včetně těch s ranibizumabem, byla spojována s endoftalmitidou,
intraokulárním zánětem, rhegmatogenním odchlípením sítnice, trhlinami sítnice a iatrogenní
traumatickou kataraktou přísná pravidla asepse. V následujícím týdnu po aplikaci injekce musejí být pacienti sledováni z
hlediska případného výskytu infekce, aby bylo možné zahájit včas adekvátní léčbu. Pacienty je nutno
upozornit, že musejí ihned hlásit všechny příznaky možné endoftalmitidy nebo jiných výše popsaných
komplikací.
Zvýšení nitroočního tlaku
Během 60 minut po injekci ranibizumabu bylo u dospělých pozorováno přechodné zvýšení
nitroočního tlaku náležitě ošetřit jak nitrooční tlak, tak i perfuzi papily očního nervu.
Pacienti mají být informováni o symptomech těchto potenciálních nežádoucích účinků a poučeni, že
mají informovat svého lékaře, pokud se u nich objeví příznaky, jako jsou bolest oka nebo zvýšený oční
diskomfort, zhoršující se zarudnutí oka, rozmazané nebo snížené vidění, zvýšený počet malých částic
v zorném poli nebo zvýšená fotosenzitivita
Bilaterální léčba
Omezená data k bilaterální léčbě ranibizumabem současně zvýšené riziko systémových nežádoucích účinků v porovnání s léčbou jednoho oka.
Imunogenita
U ranibizumabu existuje možnost vzniku imunogenity. Protože existuje potenciál pro zvýšenou
systémovou expozici u pacientů s DME, zvýšené riziko pro vznik hypersenzitivity u této pacientské
populace nelze vyloučit. Pacienti mají být také poučeni, aby hlásili zhoršení nitroočního zánětu,
protože se může jednat o klinický příznak charakteristický pro tvorbu nitroočních protilátek.
Současné použití jiných léčivých přípravků s anti-VEGF Ranibizumab se nesmí podávat zároveň s jinými anti-VEGF léčivými přípravky očními
Vynechání dávky ranibizumabu u dospělých
Dávku je nutno vynechat a v léčbě se nesmí pokračovat dříve, než je plánována další dávka v
následujících případech:
• snížení nejlépe korigované ostrosti zraku srovnání s předchozím měřením ostrosti zraku;
• nitrooční tlak ≥ 30 mmHg;
• poškození sítnice;
• subretinální krvácení zahrnující střed fovey, nebo je-li velikost hemoragie ≥ 50 % celkové
plochy léze;
• provedený nebo plánovaný oční chirurgický zákrok během uplynulých nebo následujících
28 dnů.
Trhlina pigmentového epitelu sítnice
Rizikové faktory spojené s vývojem trhliny pigmentového epitelu sítnice po podání anti-VEGF léčby
u vlhké formy AMD a potenciálně i dalších forem CNV zahrnují rozsáhlé a/nebo značné odchlípení
pigmentového epitelu sítnice. U pacientů s těmito rizikovými faktory pro vznik trhlin pigmentového
epitelu sítnice je třeba dbát opatrnosti při zahajování léčby ranibizumabem.
Rhegmatogenní odchlípení sítnice nebo makulární díry u dospělých
Léčbu je nutno přerušit u subjektů s rhegmatogenním odchlípením sítnice nebo u makulárních děr
stupně 3 nebo 4.
Populace s omezenými daty
Existují pouze omezené zkušenosti s léčbou u pacientů s DME způsobeným diabetem mellitem I. typu.
Ranibizumab nebyl studován u pacientů, kterým byla dříve podána intravitreální injekce, u pacientů s
aktivními systémovými infekcemi nebo u pacientů se současnými očními onemocněními jako
například odchlípení sítnice nebo makulární díra. Omezené zkušenosti jsou s léčbou ranibizumabem u
diabetických pacientů s HbA1c nad 108 mmol/mol nekontrolovanou hypertenzí. Chybění těchto informací má být lékařem zváženo při léčbě takových
pacientů.
Nejsou k dispozici dostatečné údaje k posouzení účinnosti ranibizumabu u pacientů s RVO
projevujícím se ireverzibilní ztrátou zraku v důsledku ischemie.
U pacientů s PM, kteří v minulosti podstoupili neúspěšnou fotodynamickou léčbu s verteporfinem
odpovídající účinek u subjektů se subfoveálními a juxtafoveálními lézemi, jsou data k vyvození závěru
o účinku ranibizumabu u subjektů s patologickou myopií s extrafoveálními lézemi nedostatečná.
Systémové účinky po intravitreálním podání
Po injekční intravitreální aplikaci VEGF inhibitorů byly hlášeny systémové nežádoucí účinky včetně
mimoočních krvácení a arteriálních tromboembolických příhod.
Data o bezpečnosti při léčbě pacientů s DME, makulárním edémem způsobeným RVO a CNV
sekundární k patologické myopii příhodami v anamnéze jsou omezená. U těchto pacientů je třeba dbát zvýšené opatrnosti
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Nebyly provedeny žádné studie interakcí.
Současné použití ranibizumabu s fotodynamickou léčbou a PM, viz bod 5.1.
Současné použití ranibizumabu s laserovou fotokoagulací u DME a BRVO, viz body 4.2 a 5.1.
V klinických studiích zaměřených na léčbu poškození zraku způsobeného DME nebyl výsledek s
ohledem na zrakovou ostrost nebo tloušťku centrální části sítnice ranibizumabem ovlivněn současnou léčbou thiazolidindiony.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Ženy ve fertilním věku / antikoncepce u žen
Ženy ve fertilním věku musí během léčby používat účinnou antikoncepci.
Těhotenství
Žádné údaje o podávání ranibizumabu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie u makaků rodu
Cynomolgus nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na těhotenství nebo
embryonální/fetální vývoj ale vzhledem k jeho mechanismu účinku je nutno ranibizumab považovat za potenciálně teratogenní a
embryo-/fetotoxický. Z tohoto důvodu nesmí být ranibizumab používán během těhotenství, aniž by
očekávaný přínos převážil možné riziko pro plod. Ženám, které chtějí otěhotnět a které byly léčeny
ranibizumabem, je doporučeno vyčkat nejméně 3 měsíce po poslední dávce ranibizumabu před
početím dítěte.
Kojení
Na základě velmi omezených údajů může být ranibizumab v malém množství vylučován do
mateřského mléka. Účinek ranibizumabu na kojené dítě není znám. Z preventivních důvodů se během
léčby ranibizumabem kojení nedoporučuje.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje vztahující se k fertilitě.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Léčba může vyvolat dočasné zhoršení zraku, což může ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje
dokud tyto poruchy zraku neustoupí.
4.8 Nežádoucí účinky Souhrn bezpečnostního profilu
Většina nežádoucích účinků hlášených po podání ranibizumabu se týká postupu podání intravitreální
injekce.
Nejčastěji hlášené oční nežádoucí účinky po podání injekce ranibizumabu jsou: bolest oka, oční
hyperemie, zvýšený nitrooční tlak, vitritida, odloučení sklivce, retinální hemoragie, poruchy zraku,
sklivcové vločky, konjunktivální hemoragie, podráždění oka, pocit cizího tělesa, zvýšené slzení,
blefaritida, suchost oka a svědění oka.
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky mimo oko jsou: bolest hlavy, nazofaryngitida a artralgie.
Méně často hlášené, ale závažnější nežádoucí účinky zahrnují: endoftalmitidu, slepotu, odchlípení
sítnice, trhlinu sítnice a iatrogenní traumatickou kataraktu
Nežádoucí účinky, které se objevily po podání ranibizumabu v klinických studiích jsou uvedeny v
tabulce níže.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků#
Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle systémově-orgánových skupin a frekvence za použití
následující konvence: velmi časté < 1/100údajů nelze určit
Infekce a infestaceVelmi častéČasté Infekce močových cest*
Poruchy krve a lymfatického systému
Časté Anemie
Poruchy imunitního systému
Časté Hypersenzitivita
Psychiatrické poruchy
Časté Úzkost
Poruchy nervového systému
Velmi časté Bolest hlavy
Poruchy okaVelmi časté Vitritida, odloučení sklivce, retinální hemoragie, poruchy zraku,
扯podráždění oka, pocit cizího tělesa, zvýšené slzení, blefaritida,
suchost oka, oční hyperemie, svědění oka.
Časté ' H J H Q H U D F H V t W Q L F H pigmentovém epitelu sítnice, snížení ostrosti zraku, hemoragie
sklivce, poškození sklivce, uveitida, iriditida, iridocyklitida,
katarakta, subkapsulární katarakta, opacifikace zadního pouzdra,
keratitis punctata, abraze rohovky, zarudnutí v přední části
komory, rozmazané vidění, hemoragie v místě injekce, oční
hemoragie, konjunktivitida, alergický zánět spojivky, výtok z
oka, fotopsie, fotofobie, oční diskomfort, otok víčka, bolestivost
víčka, překrvení spojivek.
Méně časté Slepota, endoftalmitida, hypopyon, krvácení do přední komory
oka, keratopatie, adheze duhovky, korneální depozita, edém
rohovky, strie rohovky, bolestivost v místě injekce, podráždění v
místě injekce, abnormální pocit v oku, podráždění očního víčka.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté Kašel
Gastrointestinální poruchy
Časté Nauzea
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté Alergické reakce Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněVelmi časté Artralgie
VyšetřeníVelmi časté Zvýšení nitroočního tlaku# Nežádoucí účinky byly definovány jako nežádoucí příhody pacientůranibizumabem v dávce 0,5 mg než u těch, kteří byli léčeni v kontrolním rameni nebo fotodynamickou léčbou s verteporfinem* pozorované pouze u populace s DME
Nežádoucí účinky související s třídou přípravku
Ve studiích fáze III s vlhkou formou AMD se mírně zvýšil celkový výskyt mimoočních krvácení u
pacientů léčených ranibizumabem, což je nežádoucí účinek, který potenciálně souvisí se systémovou
inhibicí VEGF charakter. Po intravitreálním podání VEGF inhibitorů existuje teoretické riziko arteriální
tromboembolické příhody, včetně mrtvice a infarktu myokardu. V klinických studiích s
ranibizumabem byla u pacientů s AMD, DME, PDR, RVO a CNV pozorována nízká incidence
arteriálních tromboembolických příhod a mezi skupinami léčenými ranibizumabem nebyly ve
srovnání s kontrolou významné rozdíly.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování Případy předávkování byly hlášeny z klinických studií s vlhkou formou AMD a postmarketingového
sledování. Nejčastěji hlášené případy nežádoucích účinků byly zvýšení nitroočního tlaku, přechodná
slepota, snížená zraková ostrost, otok rohovky, bolest rohovky a bolest oka. Dojde-li k předávkování,
je nutno monitorovat nitrooční tlak a v závislosti na rozhodnutí ošetřujícího lékaře případně nasadit
odpovídající terapii k normalizaci nitroočního tlaku.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Oftalmologika, oční antineovaskularizační látky, ATC kód: S01LA
Přípravek Ranivisio je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem informace jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky
http://www.ema.europa.eu.
Mechanismus účinku
Ranibizumab je fragment humanizované monoklonální protilátky proti lidskému cévnímu
endoteliálnímu růstovému faktoru A Vazba VEGF-A na jeho receptory vede k proliferaci endoteliálních buněk a neovaskularizaci, jakož i k
propustnosti cév. O všech těchto účincích se uvažuje jako o faktorech přispívajících k progresi
neovaskulárních forem věkem podmíněné makulární degenerace, patologické myopie a CNV nebo k
poškození zraku způsobeného buď diabetickým makulárním edémem, anebo makulárním edémem v
důsledku RVO u dospělých.
Klinická účinnost a bezpečnost
Léčba vlhké formy AMDKlinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu byla u vlhké formy AMD stanovena ve třech
randomizovaných, dvojitě maskovaných studiích po dobu 24 měsíců se simulovanou injekcí nebo
aktivním komparátorem u pacientů s neovaskulární AMD. Do dvou studií bylo zařazeno celkem
323 pacientů
Ve studii FVF2598g randomizováno v poměru 1:1:1 do skupin, ve kterých pacienti dostávali měsíčně injekce ranibizumabu
v dávkách 0,3 mg, injekce ranibizumabu v dávkách 0,5 mg nebo simulovanou léčbu.
Ve studii FVF2587g poměru 1:1:1 do skupin, ve kterých pacienti dostávali ranibizumab 0,3 mg měsíčně, ranibizumab
0,5 mg měsíčně nebo PDT s verteporfinem fluoresceinová angiografie prokázala přetrvávání nebo rekurenci cévního prosakování
Nejdůležitější výsledky měření jsou shrnuty v tabulce 1 a na obrázku 1.
Tabulka 1 Výsledky ve 12. a 24. měsíci studie FVF2598g
FVF2598g Měřený parametrléčba
Ranibizum
ab 0,5 mg
Verteporfin
PDT
Ranibizumab0,5 mg
Ztráta < 15 písmenostrosti zraku primární cíl12. měsícNárůst ≥潳ᄁ⸀Průměrná hodnota
změny zrakové
ostrosti 12. měsíc⠀ᄂⰴ
Obrázek 1 Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti od výchozího stavu do 24. měsíce ve
studii FVF2598g
Výsledky obou studií naznačují, že kontinuální léčba ranibizumabem může být také přínosem u
pacientů, kteří v prvním roce léčby ztratili ≥ 15 písmen z nejlépe korigované ostrosti zraku
Statisticky významná zlepšení zrakových funkcí, hlášená pacienty, byla pozorována v obou studiích
MARINA i ANCHOR při léčbě ranibizumabem oproti kontrolní skupině měřeno pomocí NEI
VFQ-25.
Ve studii FVF192g v poměru 1:1:1 do skupin, ve kterých pacienti dostávali ranibizumab 0,3 mg, ranibizumab 0,5 mg
nebo simulovanou léčbu v injekci jednou měsíčně po první 3 měsíce a dále dávku podávanou každý
3. měsíc. Od 14. měsíce této studie bylo pacientům se simulovanou léčbou povoleno používat ranibizumab a od 19. měsíce byla možná častější aplikace. V průměru obdrželi pacienti léčení
ranibizumabem ve studii PIER 10 aplikací.
Po počátečním nárůstu zrakové ostrosti pacientů, kteří dostávali ranibizumab jednou za tři měsíce, a vracela se ve 12. měsíci v průměru k
počátečnímu stavu; tento účinek byl udržován ve 24. měsíci u většiny pacientů léčených
ranibizumabem ranibizumab, naznačují, že včasné zahájení léčby může být spojováno s lepším zachováním ostrosti
zraku.
Data ze dvou studií registraci ranibizumabu potvrdila jeho účinnost, ale neprokázala dodatečný účinek kombinovaného
podávání verteporfinu
Léčba poškození zraku způsobeného CNV sekundární k PMKlinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s poškozením zraku způsobeným CNV u PM
byla hodnocena na základě 12měsíčních dat z dvojitě maskované, kontrolované pivotní studie
F2301 ramen:
• Skupina I žádná změna BCVA v porovnání se dvěma předchozími měsíčními vyhodnoceními• Skupina II definovanými jako poškození zraku způsobené intra- nebo subretinální tekutinou nebo aktivním
prosakováním v důsledku CNV léze, jak bylo zjištěno při vyšetření optickou koherentní
tomografií a/nebo fluorescenční angiografií• Skupina III studieVe skupině II, což je doporučené dávkovací schéma injekce; 34,5 % pacientů 3 až 5 injekcí a 14,7 % vyžadovalo 6 až 12 injekcí po dobu 12 měsíců
trvání studie. 62,9 % pacientů ze skupiny II nevyžadovalo injekce ve druhé polovině trvání studie.
Důležité výstupy ze studie RADIANCE jsou uvedeny v tabulce 2 a na obrázku 2.
Tabulka 2 Výsledky ve 3. a 12. měsíci studie
Skupina I
Ranibizumab
0,5 mg
„stabilizace
vidění“
Skupina IIRanibizumab
0,5 mg
„aktivita
onemocnění“
Skupina IIIvPDT b
3. měsíc Průměr určený z průměrných hodnot změnBCVA od 1. do 3. měsíce studie v porovnání
se základním stavema +10,5 +10,6 +2,Podíl pacientů, kteří dosáhli:≥12. měsícPočet injekcí až do 12.Průměrná hodnota䵥搀Průměr určený z průměrných hodnot změn
䈀䌀základním stavem +12,8 +12,5 N/A