INHIXA - Příbalový leták
Účinná látka: sodnÁ sŮl enoxaparinu
ATC skupina: B01AB05 - enoxaparin
Obsah účinných látek: 100000IU(1000MG)/10ML, 10000IU(100MG)/1ML, 12000IU(120MG)/0,8ML, 15000IU(150MG)/1ML, 2000IU(20MG)/0,2ML, 30000IU(300MG)/3ML, 4000IU(40MG)/0,4ML, 50000IU(500MG)/5ML, 6000IU(60MG)/0,6ML, 8000IU(80MG)/0,8ML
Balení: Předplněná injekční stříkačka
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Inhixa 2000 IU
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
10 000 IU/ml
Každá předplněná injekční stříkačka obsahuje enoxaparinum natricum 2 000 IU anti-Xa aktivity
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
Sodná sůl enoxaparinu je biologické léčivo získané alkalickou depolymerizací benzylesteru heparinu
derivovaného z prasečí střevní sliznice.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Inhixa je indikován u dospělých:
• Prevence venózní tromboembolické nemoci v chirurgii u pacientů se středním nebo vysokým
rizikem, zejména v ortopedické nebo všeobecné chirurgii, včetně chirurgie nádorových
onemocnění.
• Prevence venózní tromboembolické nemoci u interních pacientů s akutním onemocněním je akutní srdeční nedostatečnost, respirační selhání, těžké infekce nebo revmatická onemocněnía sníženou pohyblivostí se zvýšeným rizikem vzniku venózní tromboembolie.
• Léčba hluboké žilní trombózy pravděpodobně vyžaduje trombolytickou léčbu nebo operaci.
• Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy rekurence u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
• Prevence tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy
• Akutní koronární syndrom:
- Léčba nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou, která se užívá perorálně
- Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu se plánuje konzervativní perkutánní koronární intervencí
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby v chirurgii u pacientů se středním a vysokým rizikem.
Individuální riziko tromboembolie pro pacienty je možné odhadnout pomocí validovaného modelu
stratifikace rizika.
U pacientů se středním rizikem tromboembolizmu je doporučená dávka 2 000 IU enoxaparinu jednou denně ve formě subkutánní rizikem se ukázalo jako účinné a bezpečné začít podávat sodnou sůl enoxaparinu 2000 IU před operací
U pacientů se středním rizikem je potřebné pokračovat v léčbě sodnou solí enoxaparinu minimálně 10 dní bez ohledu na to, jak se pacient zotavuje do chvíle výrazného zlepšení snížené mobility.
U pacientů s vysokým rizikem tromboembolie je doporučená dávka 4 000 IU enoxaparinu jednou denně subkutánní Pokud je potřeba dřívější předoperační profylaktické iniciace než 12 hodin rizikem čekající na odloženou ortopedickou operacio U pacientů podrobující se velké ortopedické operaci se doporučuje prodloužit
tromboprofylaxi až na 5 týdnů.
o U pacientů s vysokým rizikem venózní tromboembolie nebo pánevní operaci kvůli nádorovému onemocnění se doporučuje prodloužit
profylaxii až na 4 týdny.
Profylaxe venózní tromboembolie u interních pacientů
Doporučená dávka sodné soli enoxaparinu je 4 000 IU Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje nejméně 6 až 14 dní bez ohledu na to, jak se pacient
zotavuje
Léčba hluboké žilní trombózy Sodná sůl enoxaparinu se může podávat s.c. injekcí buď jednou denně 150 IU/kg dvakrát denně 100 IU/kg Režim musí zvolit lékař na základě individuálního posouzení a vyhodnocení rizika tromboembolie a
rizika krvácení. Dávkovací režim 150 IU/kg nekomplikovaných pacientů s nízkým rizikem rekurence VTE. U všech ostatních pacientů, jako jsou
pacienti s obezitou, symptomatickou PE, onkologickým onemocněním, rekurentnín VTE nebo
proximální trombózou
Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje průměrně na 10 dní. Léčbu perorálními antikoagulancii
je třeba začít, když je to vhodné antikoagulancii“ na konci bodu 4.2
Při prodloužené léčbě hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním by lékaři měli pečlivě posoudit individuální
tromboembolická rizika a rizika krvácení pacienta.
Doporučená dávka je 100 IU/kg poté následuje 150 IU/kg kontinuální antikoagulační léčby by měl být přehodnocen po 6 měsících léčby.
Prevence tvorby trombů během hemodialýzy
Doporučená dávka je 100 IU/kg U pacientů s vysokým rizikem krvácení se musí dávka snížit na 50 IU/kg cévním přístupu nebo na 75 IU/kg
Během dialýzy se má sodná sůl enoxaparinu zavést do arteriální linky okruhu na začátku dialýzy.
Účinek této dávky je obvykle dostatečný pro 4-hodinovou dialýzu, pokud se však zjistí přítomnost
fibrinových prstenců, například při dialýze trvající déle než je běžné, může se podat další dávka 50 IU
až 100 IU/kg
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se pacientů používajících sodnou sůl enoxaparinu k profylaxi
nebo k léčbě v průběhu podávání hemodialýzy.
Akutní koronární syndrom: léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
K léčbě nestabilní anginy a NSTEMI je doporučená dávka sodné soli enoxaparinu100 IU/kg každých 12 hodin subkutánní injekcí podávanou v kombinaci s antiagregační léčbou. Léčbu je třeba
podávat minimálně 2 dny a pokračovat v ní až do klinické stabilizace. Obvykle je délka léčby 2 až dní.
Všem pacientům se doporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou, pokud není
kontraindikována, s počáteční nasycovací dávkou 150-300 mg léčby kyselinou acetylsalicylovoudlouhodobě bez ohledu na strategii léčby.
K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu enoxaparinu jedna bolusová dávka 3000 IU každých 12 hodin podaných s.c.kyseliny acetylsalicylové aby léčba sodnou solí enoxaparinu trvala 8 dní nebo do té doby, než pacient přejde do ambulantní
léčby, podle toho, co nastane dříve. Je-li sodná sůl enoxaparinu podávána spolu s trombolytikem
o Dávkování u pacientů ve věku ≥ 75 let je uvedeno v bodě „Starší pacienti“.
o U pacientů léčených perkutánní koronární intervencí dodatečná dávka, pokud by byla sodná sůl enoxaparinu naposledny podána podkožně
před méně než osmi hodinami před insuflací balónu. Pokud byla sodná sůl
enoxaparinu naposledy podána podkožně před více než osmi hodinami před insuflací
balónu, musí se podat dávka 30 IU/kg bolusová dávka.
Speciální populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u pediatrických pacientů nebyla stanovena.
Starší pacienti:
Pro všechny indikace kromě STEMI, u starších pacientů není potřebná úprava dávky, s výjimkou
případů s poruchou funkce ledvin K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu u pacientů ve věku 75 a více let, se
počáteční i.v. bolusová dávka nesmí použít. Začněte dávkování subkutánní aplikací 75 IU/kg
dvou dávek podaných podkožně, potom pro zbývající další dávky je doporučené dávkování 75 IU/kg
v bodě „Porucha funkce ledvin“ a v bodě 4.4.
Porucha funkce jater:
U pacientů s poruchou funkce jater jsou k dispozici jen omezené údaje u nich postupovat s opatrností
Porucha funkce ledvin Závažná porucha funkce ledvin.
Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu < 15 ml/minmimotělním oběhu během hemodialýzy.
Dávkovací tabulka pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin
Indikace Dávkování
Prevence venózní tromboembolické chorobyLéčba DVT a PEdenně
aktivním nádorovým onemocněním.
denně
Léčba nestabilní denně
Léčba akutního STEMI
Léčba akutního STEMI 㜵⠱⠱
Bez i.v. úvodního bolusu, 100tělesné hmotnosti s.c. a potom 100tělesné hmotnosti s.c. každých 24Úprava doporučené dávky se nevztahuje na indikaci týkající se hemodialýzy.
Mírná a středně závažná porucha funkce ledvin.
Ačkoliv nejsou doporučeny úpravy dávkování u pacientů se středně závažnou 30-50 ml/minpečlivé klinické monitorování.
Způsob podání
Inhixa není určena k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat touto cestou.
K profylaxi venózní tromboembolické choroby po chirurgickém zákroku, k léčbě DVT a PE,
k prodloužené léčbě DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním, k léčbě nestabilní
anginy a NSTEMI se sodná sůl enoxaparinu podává s.c. injekcí
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou i.v. bolusovou injekcí, po které hned následuje s.c.
injekce.
K prevenci tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy se podává do arteriální linky
dialyzačního obvodu.
Předplněná injekční stříkačka je připravená na okamžité použití.
Při používání ampulek nebo vícedávkových injekčních lahviček se doporučuje použít tuberkulinovou
injekční stříkačku nebo ekvivalent, aby se tím zabezpečilo, že bude do injekční stříkačky natáhnut
správný objem léčivého přípravku.
s.c. injekční technika
Injekce sodné soli enoxaparinu se má podávat pacientovi přednostně v ležící poloze hlubokou s.c.
injekcí.
Při používání předplněné injekční stříkačky, se před podáním injekce nemá odstříkávatvzduchová
bublina, aby se zabránilo ztrátám léčivého přípravku. Pokud je potřeba upravit množství léčivého
přípravku, které se má podat, podle tělesné hmotnosti pacienta, k dosažení požadovaného množství
použijte kalibrovanou injekční stříkačku a přebytečné množství zlikvidujte. Uvědomte si, že
v některých případech není možné dosáhnout přesné dávky kvůli kalibraci dílků na injekční stříkačce,
v tu chvíli je potřeba objem zaokrouhlit na nejbližší hodnotu.
Injekce se má podat do levé a pravé anterolaterální nebo posterolaterální části břišní stěny.
Celá délka jehly se zavede kolmo do kožního záhybu vytvořeného mezi palcem a ukazovákem. Kožní
záhyb se nemá uvolnit do chvíle, kdy je injekce kompletně aplikována. Po podání injekce nemá být
místo podání masírováno.
Poznámka pro předplněné injekční stříkačky s automatickým bezpečnostním systémem: bezpečnostní
systém se aktivuje na konci injekce
Pokud si pacient bude subkutánní injekci aplikovat sám, je potřeba jej upozornit, aby si velice pozorně
přečetl pokyny v příbalové informaci, která je součástí balení léčivého přípravku.
i.v. Při akutním STEMI se léčba začíná jednou i.v. bolusovou injekcí, za kterou ihned následuje s.c.
injekce.
Při i.v. injekci se může použít buď vícedávková injekční lahvička nebo předplněná injekční stříkačka.
Sodná sůl enoxaparinu se má podat do i.v. linky. Nemá se míchat ani podávat spolu s jinými léčivými
přípravky. Na zabránění možností smíchání sodné soli enoxaparinu s jinými léčivými přípravky se
musí vybraný intravenózní přístup před i po aplikaci sodné soli enoxaparinu promýt dostatečným
množstvím roztoku chloridu sodného 9 mg/ml vyčištění přístupu pro léčivý přípravek. Sodná sůl enoxaparinu se může bezpečně podat spolu
s normálním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml injekci.
Úvodní bolus 3 000 IU Pro úvodní bolus 3000 IU být odstříknut nadbytečný objem, tak aby stříkačka obsahovala pouze 3000 IU enoxaparinu. Dávku 3000 IU
Pokud se u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci podání sodné soli enoxaparinu více než 8 hodin před insuflací balónku.
Pro pacienty léčené pro PCI se má podat dostatečný i.v. bolus 30 IU/kg byla sodná sůl enoxaparinu podána před více než 8 hodinami před insuflací balónku.
Pro zajištění přesného odměření malého objemu injekce se doporučuje naředit léčivý přípravek na
300 IU/ml K dosažení koncentrace 300 IU/ml obsahujících 6000 IU následujícím způsobem:
Stříkačkou odeberte z infuzního vaku 30 ml roztoku a tento odebraný roztok odstraňte. Celý obsah
předplněné injekční stříkačky obsahující 6000 IU ke zbývajícím 20 ml roztoku. Obsah vaku jemně promíchejte. Naberte požadovaný objem naředěného
roztoku do stříkačky určené k podání roztoku do intravenózní linky.
Po ukončení ředění lze vypočítat potřebný objem, který má být podán v injekci, pomocí následujícího
vzorce: [objem naředěného roztoku tabulky. Doporučuje se provádět ředění roztoku bezprostředně před použitím.
Objem roztoku, který má být po naředění podán do i.v. linky v koncentraci 300 IU
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
45 1350 13,5 4,50 1500 15 Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
55 1650 16,5 5,60 1800 18 65 1950 19,5 6,70 2100 21 75 2250 22,5 7,80 2400 24 85 2550 25.5 8,90 2700 27 95 2850 28,5 9,100 3000 30 105 3150 31,5 10,110 3300 33 115 3450 34.5 11,120 3600 36 125 3750 37,5 12,130 3900 39 135 4050 40,5 13,140 4200 42 145 4350 43,5 14,150 4500 45
Injekce do arteriální linky
Injekce je podávána do arteriální linky dialyzačního obvodu pro prevenci tvorby trombu během
hemodialýzy v mimotělním oběhu.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antikoagulancii
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antagonisty vitamínu K Je nutné zintenzivnit klinické monitorování a laboratorní testy [protrombinový čas vyjádřený jako
International Normalized Ratio Vzhledem k časovému intervalu, než VKA dosáhne svého maximálního účinku, léčba sodnou solí
enoxaparinu musí pokračovat v konstantní dávce tak dlouho, dokud je to nutné pro udržení INR
v požadovaném terapeutickém rozsahu v dané indikaci ve dvou po sobě jdoucích testech.
U pacientů léčených VKA je potřebné léčbu VKA ukončit a první dávku sodné soli enoxaparinu podat
tehdy, když INR poklesne pod terapeutický rozsah.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a přímými perorálními antikoagulancii U pacientů, kteří dostávají v současnosti sodnou sůl enoxaparinu, je potřebné ukončit tuto léčbu a začít
s užíváním DOAC od 0 do 2 hodin před časem určeným původně k podání další dávky sodné soli
enoxaparinu, dávkování DOAC se má použít tak, jak je uvedeno v jeho SPC.
U pacientů, kteří užívají v současnosti DOAC, se má první dávka sodné soli enoxaparinu podat v čase,
kdy se původně měla podat další dávka DOAC.
Podání při spinální/epidurální anestezii nebo lumbální punkci
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální nebo spinální
anestezie/analgezie nebo lumbální punkce, musí být prováděno důsledné neurologické monitorování
kvůli riziku neuraxiálních hematomů • Při dávkování použitém k prevenci
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při profylaktickém dávkování a zavedením
jehly nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 12 hodin.
Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 12 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15 – 30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 24 hodin.
Začít léčbu sodnou solí enoxaparinu v dávce 2 000 IU kompatibilní s neuraxiální anestezií.
• Při dávkách používaných k léčbě
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při léčebných dávkách a zavedením jehly nebo
katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 24 hodin Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 24 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15-30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 48 hodin.
Pacienti dostávající dávky dvakrát denně 100 IU/kg kvůli umožnění dostatečného časového posunu pro zavedení nebo odstranění katetru.
Hladina anti-Xa je v těchto časových bodech stále ještě detekovatelná a toto posunutí negarantuje, že
se zabrání vytvoření neuraxiálního hematomu.
Stejně je potřeba zvážit posunutí času podle podání sodné soli enoxaparinu o nejméně 4 hodiny po
spinální/epidurální punkci nebo po odstranění katetru. Tento časový posun musí vycházet
z vyhodnocení poměru prospěch – riziko s ohledem na riziko trombózy i krvácení v kontextu léčby a
rizikových faktorů konkrétního pacienta.
4.3 Kontraindikace
Sodná sůl enoxaparinu je kontraindikován u pacientů:
hypersenzitivita na sodnou sůl enoxaparinu, heparin nebo jeho deriváty včetně ostatních
nízkomolekulárních heparinů 6.1;
s anamnézou na heparinem indukovanou trombocytopenii posledních 100 dní nebo s přítomností cirkulujících protilátek s aktivním klinicky signifikantním krvácením a stavy s vysokým rizikem krvácení, včetně
nedávné cévní mozkové příhody s krvácením, se žaludečními vředy, s přítomností maligního
novotvaru s vysokým rizikem krvácení, nedávnou operací mozku, páteře nebo očí, se známými
nebo s podezřením na varixy jícnu, s arteriovenózními malformacemi, s vaskulárním
aneuryzmem nebo s velkými intraspinálními a intracerebrálními vaskulárními abnormalitami;
při spinální nebo epidurální anestezii nebo lokálně-regionální anestezii, pokud se sodná sůl
enoxaparinu použila v předcházejících 24 hodinách
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Nízkomolekulární hepariny biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Obecně
Nízkomolekulární hepariny sodné soli enoxaparinu. Tyto léky se liší svým výrobním postupem, molekulární hmotností,
specifickou anti Xa aktivitou a anti-IIa aktivitou, jednotkami, dávkou a klinickou účinností a
bezpečností. Následkem toho mají rozdílnou farmakokinetiku a biologickou aktivitu antitrombinové aktivitě, interakci s trombocytypoužití pro každý přípravek.
Anamnéza HIT Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s anamnézou imunitou zprostředkované HIT za
posledních 100 dní nebo při přítomnosti cirkulujících protilátek je kontraindikovano Cirkulující protilátky mohou přetrvávat několik let.
U pacientů s anamnézou cirkulujících protilátek se má sodná sůl enoxaparinu používat s mimořádnou opatrností. V takovémto
případě je možné rozhodnout o použití sodné soli enoxaparinu jen po pečlivém vyhodnocení poměru
přínosu a rizika a po zvážení možnosti neheparinové alternativní léčby lepirudin
Monitorování počtu trombocytů
U onkologických pacientů s počtem krevních destiček pod 80 G/l lze antikoagulační léčbu zvážit
pouze případ od případu a doporučuje se pečlivé sledování.
I u nízkomolekulárních heparinů existuje riziko trombocytopenie vyvolané protilátkami indukovanými
heparinem. Pokud dojde k trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zahájení léčby
sodnou solí enoxaparinu.
Riziko HIT je vyšší u pacientů po operaci a nejvíce po operaci srdce a u onkologických pacientů.
Proto se doporučuje změřit počet trombocytů na začátku léčby sodnou solí enoxaparinu a potom měřit
pravidelně v průběhu léčby.
Pokud existují klinické příznaky připomínající HIT tromboembolizmu, bolestivé kožní léze v místě injekce, alergické nebo anafylaktické reakce na léčbuje potřeba změřit počet trombocytů. Pacienti musí být informováni, že takové příznaky se mohou
objevit a v takovém případě musí informovat svého lékaře.
V praxi, pokud se potvrdí signifikantní pokles počtu trombocytů sodnou solí enoxaparinu se musí okamžitě ukončit a pacient musí přejít na jinou, alternativní
neheparinovou antikoagulační léčbu.
Krvácení
Stejně jako při jiných antikoagulanciích, ve kterémkoliv místě se může vyskytnout krvácení. Pokud se
vyskytne, je nutné vyšetřit původ krvácení a začít vhodnou léčbu. Stejně jako při jiné antikoagulační
léčbě, sodná sůl enoxaparinu se má použít s opatrností při stavech se zvýšeným potenciálem krvácení,
jako je například:
o Porucha hemostázy,
o peptický vřed v anamnéze,
o nedávno prodělaná ischemická cévní mozková příhoda,
o těžká arteriální hypertenze,
o nedávná diabetická retinopatie,
o neurologický nebo oftalmologický chirurgický výkon,
o souběžně podávané léčivé přípravky ovlivňující hemostázu
Laboratorní vyšetření
Při podávání v dávkách za účelem profylaxie venózní tromboembolie neovlivňuje sodná sůl
enoxaparinu signifikantně čas krvácivosti ani ostatní komplexní koagulační testy, nemá vliv na
agregaci trombocytů ani neovlivňuje významně vazbu fibrinogenu na trombocyty.
Při použití vyšších dávek se může vyskytnout prodloužení aktivovaného parciálního
trombolplastinového času antitrombotický účinek však nejsou v lineárním vztahu a proto nejsou vhodné k monitoraci aktivity
sodné soli enoxaparinu.
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce se nesmí dělat v průběhu 24 hodin od podání
sodné soli enoxaparinu v terapeutických dávkách Při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a spinální/epidurální anestezie nebo spinální punkci
byly hlášeny případy neuroaxiálních hematomů, které vedly k dlouhodobému nebo trvalému ochrnutí.
Tyto případy jsou výjimečné při dávce 4 000 anti-Xa IU může být vyšší při podávání vyšších dávek sodné soli enoxaparinu, při užití pooperačních epidurálních
katetrů při současném podávání léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, jako jsou NSAID,
traumatických nebo opakovaných epidurálních/spinálních punkcích nebo u pacientů s anamnézou
spinálních operací nebo se spinální deformitou.
Ke snížení rizika krvácení při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a epidurální/spinální
anestezii nebo analgezii nebo spinální punkci, je potřebné vzít v úvahu farmakokinetický profil sodné
soli enoxaparinu provést v době, kdy je antikoagulační aktivita sodné soli enoxaparinu nízká, přesné načasování pro
dosažení dostatečně nízké antikoagulační aktivity u konkrétního pacienta však není známo. U pacientů
s clearance kreatininu [15 až 30 ml/min] je potřebné zvažovat i další okolnosti, protože eliminace
sodné soli enoxaparinu trvá déle
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální/spinální anestezie nebo
analgezice, lumbální punkce, musí být prováděno časté monitorování, aby se zaznamenaly veškeré
známky a příznaky neurologické poruchy, jako například bolesti zad v bederní oblasti páteře,
senzorické a motorické poruchy nebo močového měchýře. Pacienty je třeba poučit, aby ihned informovali svého lékaře, pokud
zaznamenají některé z výše zmíněných znaků a příznaků. V případě podezření na příznaky hematomu
v míšním kanálu je nutno provést urgentní diagnostiku a zahájit léčbu včetně provedení míšní
dekomprese, i přesto, že tato léčba nemusí zabránit nebo zvrátit neurologické následky.
Nekróza kůže / kožní vaskulitida
Při LMWH byla hlášena nekróza kůže a kožní vaskulitida, v takových případech je třeba okamžitě
léčbu ukončit.
Perkutánní koronární revaskularizace
Pro zmírnění rizika krvácení hrozícího po vyjmutí cévního zavaděče po katetrizaci prováděné během
léčby nestabilní anginy pectoris, non-Q ST elevací Je to důležité k dosažení hemostázy v místě punkce po PCI. V případě použití uzavírajícího zařízení
může být sheat odstraněn okamžitě. Pokud je použita manuální kompresní metoda, sheat by měl být
odstraněn za 6 hodin po posledním i.v./s.c. podání sodné soli enoxaparinu. Pokud by měla léčba
sodnou solí enoxaparinu pokračovat, další dávka by neměla být podána dříve než 6 až 8 hodin po
odstranění sheatu. V místě výkonu mají být sledovány známky krvácení či vytváření hematomu.
Akutní infekční endokarditida
U pacientů s akutní infekční endokarditidou se používání heparinu obvykle nedoporučuje kvůli riziku
krvácení do mozku. Pokud se jeho použití považuje za absolutně nevyhnutelné, rozhodnutí je třeba
udělat jen po pečlivém individuálním posouzení poměru přínosu a rizika.
Umělá srdeční mechanická chlopeň
Používání sodné soli enoxaparinu u pacienů s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. U pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní,
kterým byla podávána sodná sůl enoxaparinu za účelem tromboprofylaxe, se zaznamenaly ojedinělé
případy trombózy umělé srdeční chlopně. Nejasné okolnosti, včetně základního onemocnění a
nedostatečných klinických údajů, omezují zhodnocení těchto případů. Některé z těchto případů byly
těhotné ženy, u kterých trombóza způsobila smrt matky i plodu.
Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční chlopní
Používání sodné soli enoxaparinu u těhotných žen s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumano. V klinické studii s těhotnými ženami s umělou
mechanickou chlopní, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu v dávce 100 IU/kg denně za účelem snížení rizika tromboembolie, došlo ve 2 z 8 žen k tvorbě krevních sraženin, které
zablokovaly chlopeň a způsobily smrt matky a plodu. Po uvedení léku na trh se u těhotných žen
s umělou mechanickou srdeční chlopní, kterým se podávala profylakticky sodná sůl enoxaparinu,
zaznamenaly ojedinělé případy trombózy chlopně. Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční
chlopní mohou být vystaveny vyššímu riziku tromboembolie.
Starší pacienti
Při podávání profylaktických dávek se nepozorovala zvýšená tendence ke krvácení.
Starší pacienti enoxaparinu vystaveni vyššímu riziku komplikací s krvácením. Doporučuje se proto pečlivé klinické
sledování a u pacientů starších 75 let léčených na STEMI je možné zvážit snížení dávky
Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, čímž se
zvyšuje riziko krvácení. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé klinické monitorování a mohlo by se
zvážit i biologické monitorování měřením anti-Xa aktivity se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin <15 ml/minběhem dialýzy.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin výrazně vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, proto se doporučuje úprava terapeutických a
profylaktických dávkovacích režimů Pacientům se středně závažnou 50-80 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je potřebná opatrnost při používání sodné soli enoxaparinu, a to
kvůli zvýšenému potenciálu krvácení. Úprava dávky na základě monitorování hladiny anti-Xa není
spolehlivá u pacientů s cirhózou jater a nedoporučuje se
Nízká hmotnost
Pacienti s nízkou hmotností sodné soli enoxaparinu může vést k vyššímu riziku krvácení. Proto se doporučuje pečlivé sledování takových pacientů bod 5.2
Obézní pacienti
Obézní pacienti mají vyšší riziko tromboembolizmu. Bezpečnost a účinnost profylaktických dávek u
obézních pacientů úpravu dávek. U těchto pacientů je potřeba pečlivě sledovat projevy a příznaky tromboembolizmu.
Hyperkalemie
Hepariny mohou potlačit sekreci aldosteronu v nadledvinách, což způsobuje hyperkalemii 4.8acidózou, pacientů užívajících léky, o kterých víme, že zvyšují hladinu draslíku potřeba pravidelně monitorovat plazmatickou hladinu draslíku, zejména u rizikových pacientů.
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku „bez sodíku“.
Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
o známkách a příznacích a pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky
těchto reakcí, enoxaparin má být okamžitě vysazen a má být zvážena
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované lékové kombinace
Léky ovlivňující hemostázu
Před začátkem terapie sodnou solí enoxaparinu se doporučuje přerušit léčbu některými léky
ovlivňujícími hemostázu, pokud nejsou striktně indikované. Pokud je kombinované použití
indikované, je nezbytné při používání sodné soli enoxaparinu pečlivé příslušné klinické a laboratorní
monitorování. K takovým léčivům patří:
- systémové salicyláty, kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách a nesteroidní
antiflogistika - jiná trombolytika antikoagulancia
Lékové kombinace vyžadující opatrnost
S opatrností je možné souběžně se sodnou solí enoxaparinu podávat tyto léky:
Jiné léky ovlivňující hemostázu, jako jsou:
- inhibitory agregace trombocytů včetně kyseliny acetylsalicylové používané jako
antiagregační lék glykoproteinu IIb/IIIa indikované při akutním koronárním syndromu, kvůli riziku
krvácení,
- dextran 40,
- systémové glukokortikoidy.
Léky zvyšující hladinu draslíku
léky zvyšující sérovou hladinu draslíku se mohou požívat souběžně se sodnou solí enoxaparinu při
pečlivém klinickém a laboratorním monitorování
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U lidí nejsou důkazy o průchodu sodné soli enoxaparinu placentární barierou v druhém a třetím
trimestru těhotenství. O prvním trimestru nejsou k dispozici žádné informace.
Studie na zvířatech neprokázaly známky fetotoxicity a teratogenity ukázaly, že přechod sodné soli enoxaparinu přes placentu je minimální.
Sodnou sůl enoxaparinu je možné používat během těhotenství jen, pokud lékař potvrdí jednoznačnou
nezbytnost jeho použití.
Ženy, které dostávají sodnou sůl enoxaparinu během těhotenství, je potřeba pečlivě monitorovat,
pokud jde o projevy krvácení nebo výrazné antikoagulace a upozornit je na riziko krvácení. Podle
celkových údajů u těhotných žen neexistuje důkaz zvýšeného rizika krvácení, trombocytopenie nebo
osteoporózy v porovnání s rizikem pozorovaným u žen, které nejsou těhotné, kromě rizika, které bylo
pozorováno u těhotných žen s umělou srdeční chlopní
Pokud se plánuje epidurální anestezie, doporučuje se nejdříve ukončit léčbu sodnou solí enoxaparinu
Kojení
Není známo, zda se nezměněná sodná sůl enoxaparinu vylučuje do lidského mateřského mléka. U
potkanů během kojení je hladina sodné soli enoxaparinu nebo metabolitů v mléku velmi nízká.
Perorální absorbce sodné soli enoxaparinu je nepravděpodobná. Inhixa se může používat během
kojení.
Fertilita
Neexistují klinické údaje související s enoxaparienem sodným týkající se fertility. Studie na zvířatech
neprokázaly žádný vliv na fertilitu
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Sodná sůl enoxaparinu nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Sodná sůl enoxaparinu byla hodnocena u více než 15 000 pacientů, kteří ho dostávali v klinických
studiích. Studie zahrnovaly: 1776 případů profylaxe DVT po ortopedické nebo břišní operaci u
pacientů s rizikem tromboembolických komplikací, 1169 případů profylaxe DVT u akutních pacientů
se závažně omezenou mobilitou, 559 případů léčby DVT s pulmonární embolií nebo bez plicní
embolie, 1578 případů léčby nestabilní anginy a non-Q infarktu myokardu a 10176 případů léčby
akutního infarktu myokardu s ST-elevací
Režim podávání sodné soli enoxaparinu v těchto klinických studiích byl různý v závislosti na
indikacích. Dávka sodné soli enoxaparinu v profylaxi DVT po operaci nebo u akutních pacientů se
závažným omezením mobility byla 4 000 IU trombózy dostávali pacienti buď dávku 100 IU/kg myokardu byly podávány dávky 100 IU/kg léčby akutního infarktu myokardu s ST-elevací bolus 3 000 IU
V klinických studiích byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky krvácení, trombocytopenie a
trombóza
Bezpečnostní profil enoxaparinu u prodloužené léčby DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým
onemocněním je podobný jeho bezpečnostnímu profilu u léčby DVT a PE.
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Seznam nežádoucích účinků
Další nežádoucí účinky pozorované v těchto klinických studiích a které byly hlášné po uvedení léku
na trh výskytu je definována následovně: velmi časté údajů nelze určitklesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
časté: krvácení, hemoragická anémie*, trombocytopenie, trombocytóza
vzácné: eozinofílie*
vzácné: případy imunoalergické trombocytopenie s trombózou, u některých byla trombóza
komplikovaná orgánovým infarktem nebo ischemií končetiny
Poruchy imunitního systému
časté: alergická reakce
vzácné: anafylaktické reakce včetně šoku*
Poruchy nervového systému
časté: bolest hlavy*
Poruchy cév
vzácné: spinální hematom* neurologického poškození včetně dlouhodobé nebo permanentní paralýzy
Poruchy jater a žlučových cest
velmi časté: zvýšení jaterních enzymů méně časté: hepatocelulární poškození jater*,
vzácné: cholestatické poškození jater*
Poruchy kůže a podkoží
časté: kopřivka, pruritus, erytém
méně časté: bulózní dermatitida
vzácné: alopecie*
vzácné: kožní vaskulitida*, kožní nekróza* obvykle se vyskytuje v místě vpichu injekce obvykle purpura nebo erytematózní plaky, infiltrované a bolestivéUzlíky Vymizí v průběhu několika dní a není třeba přerušovat léčbu.
není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
vzácné: osteoporóza* po dlouhodobé léčbě
Celkové poruchy a reakce v místě podání
časté: hematom v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, jiné reakce v místě vpichu
injekce méně časté: lokální podráždění, kožní nekróza v místě vpichu injekce
Laboratorní a funkční vyšetření
vzácné: hyperkalemie*
Výpis vybraných nežádoucích účinků
Krvácení
Zahrnovalo velké krvácení, hlášené nejvýše u 4,2 % pacientů případů byly fatální. Krvácivé komplikace byly považovány za velké, významnou klinickou příhodu, nebo transfuzí 2 nebo více jednotek krevních produktů. Retroperitoneální a intrakraniální krvácení bylo
vždy považováno za velké.
Podobně jako při podávání jiných antikoagulancií, se může v přítomnosti přidružených rizikových
faktorů jako jsou organická poškození s tendencí ke krvácení, invazivní zákroky nebo používání
léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, vyskytnout krvácení
Třídy
orgánových
systémů
pacientů
ckých
pacientů
Léčb扥Prodloužená
léčba DVT a PE
u pacientů
nádorovým
onemocněním
Léčb儀Léčbpacientů
Poruchy
krve a
lymfatickéh
o systému
Velmi časté:
krváceníretroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Velmi časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniální
krvácení
retroperitoneál
ní krvácení
Častéb:
krvácení
Časté:
krvácení α
Vzácné:
retroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniál
ní krvácení
retroperiton
eální
krvácení
α: jako je hematom, ekchymóza jinde než v místě vpichu, hematom v místě vpichu, hematurie, epistaxe
a gastrointestinální krvácení
b: četnost založená na retrospektivní studii registru zahrnujícím 3526 pacientů
Trombocytopenie a trombocytóza
Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Profylaxe
u
chirurgických
pacientů
Profylaxe
u
nechirurgický
ch pacientů
Léčba
pacientů
s DVT s nebo
bez PE
Prodloužená
léčba DVT a
PE u pacientů s
aktivním
nádorovým
onemocněním
Léčba pacientů
s nestabilní
anginou a non-
Q MI
Léčba
pacientů
s akutním
STEMI
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytopen
ie
Ménětrombocytop
enie
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytop
enie
Není známo㨀
trombocytope
nie
Ménětrombocytope
nie
Časté:
trombocytó
za β
trombocyto
pe-nie
Velmi
vzácné:
imunoalergi
cká
trombocyop
enie
β: vzestup krevních destiček > 400 x 109/l
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u dětí nebyla stanovena
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
Náhodné předávkování sodnou solí enoxaparinu po intravenózním, mimotělním či subkutánním
podání může vést ke krvácivým komplikacím. Po perorálním podání, dokonce i vysokých dávek, není
pravděpodobné, že by se sodná sůl enoxaparinu absorbovala.
Léčba
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním
protaminu. Dávka protaminu závisí na podané dávce sodné soli enoxaparinu, přičemž 1 mg protaminu
neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU sůl enoxaparinu podána během 8 předchozích hodin. Jestliže byla sodná sůl enoxaparinu podána před
více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na anti-Xa IU 12 hodin od injekce sodné soli enoxaparinu se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani
vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek sodné soli enoxaparinu
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, hepariny. ATC kód: B01AB
Inhixa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
Farmakodynamické účinky
Sodná sůl enoxaparinu je nízkomolekulární heparin, který má střední molekulární hmotnost přibližně
4500 daltonů, ve kterém jsou odděleny antitrombotické a antikoagulační aktivity standartního
heparinu. Léčivou látkou je sodná sůl.
Je charakterizován vysokou anti-Xa aktivitou antitrombinovou aktivitou zprostředkovány antitrombinem III
Kromě anti-Xa/IIa aktivity byly u zdravých subjektů, pacientů i neklinických modelů zjištěny další
antikoagulační a antiflogistické vlastnosti sodné soli enoxaparinu. Tyto vlastnosti zahrnují ATIII-
dependentní inhibici jiných koagulačních faktorů jako je faktor VIIa, indukci uvolňování endogenního
inhibitora cesty tkáňového faktoru Willebrandova faktoru přispívají k celkovému antitrombotickému účinku sodné soli enoxaparinu.
V profylaktických dávkách neovlivňuje signifikantně aPTT. Když se používá s kurativním záměrem,
aPTT se může prodloužit o 1,5-2,2-násobek konkrétního času při maximu účinku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Prevence venózní tromboembolické choroby spojená s operací
Prodloužená profylaxe VTE po ortopedické operaci
Ve dvojitě zaslepené studii prodloužené profylaxe pacientů podrobujících se operaci s náhradou
kyčelního kloubu, 179 pacientů, kteří nebyli léčení na venózní tromboembolickou chorobu, dostávalo
během hospitalizace na začátku podkožně 4 000 IU předepsané délky léčby prodloužené profylaxe byl statisticky významně nižší ve skupině se sodnou solí enoxaparinu ve
srovnání s placebem, nebyla hlášena žádná PE. Nevyskytlo se žádné krvácení.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n placebo
jednou denně s.c.
n Všichni pacienti léčeni prodlouženou
profylaxí
㤰celkové VTEcelkové DVT proximální DVT *p hodnota oproti placebu =0,#p hodnota oproti placebu =0,
V druhé dvojitě zaslepené studii bylo 262 pacientů bez VTE onemocnění, kteří se podrobili operaci s náhradou kyčelního kloubu, léčeni během hospitalizace na začátku sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
000 IU v první studii byl výskyt VTE během prodloužené profylaxe statisticky významně nižší ve skupině
se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s placebem, a to i pro VTE celkové 28 [21,4%]; p=<0,001sodnou solí enoxaparinu a placebem.
Prodloužená profylaxe DVT po onkologické operaci
Dvojitě zaslepená, multicentrická klinická studie porovnávala bezpečnost a účinnost čtyřtýdenního a
jednotýdenního režimu profylaktického podávání sodné soli enoxaparinu u 332 pacientů, kteří se
podrobili elektivní operaci z důvodu nádoru v břišní nebo pánevní oblasti. Pacienti dostávali sodnou
sůl enoxaparinu sodnou solí enoxaparinu nebo placebem pro dalších 21 dní. Bilaterální venografie se provedla mezi
25. a 31. dnem nebo i dříve, pokud se vyskytly příznaky venózního tromboembolismu. Pacienti byli
poté 3 měsíce sledováni. Profylaxe sodnou solí enoxaparinu během 4 týdnů po operaci z důvodu
rakoviny v břišní nebo pánevní oblasti statisticky výrazně snížila výskyt venograficky prokázané
trombózy v porovnání s profylaxí sodnou solí enoxaparinu během jednoho týdne. Poměr venózního
tromboembolismu na konci zaslepené fázi studie byl 12,0 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu; p=0,02. Tento rozdíl přetrvával tři měsíce [13,8% vs. 5,5%
sledovancí fáze, nebyly žádné rozdíly.
Prevence venózní tromboembolické choroby u interních pacientů s akutním onemocněním, kde se
očekává omezení mobility
Ve dvojitě zaslepené, multicentrické studii s paralelními skupinami se porovnávala sodná sůl
enoxaparinu 2 000 IU interních pacientů s těžkým omezením mobility během akutního omezení vzdálenost chůze <10 metrů za ≤3 dnytřída III nebo IVinsuficiencí a akutní infekcí nebo akutním revmatem; pokud je to spojeno alespoň s jedním VTE
rizikovým faktorem léčba a chronické srdeční nebo respirační selháníCelkově bylo ve studii zařazeno 1102 pacientů a 1073 pacientů bylo léčených. Léčba pokračovala po
dobu 6 až 14 dní s.c. sodná sůl enoxaparinu statisticky významně snížila výskyt VTE v porovnání s placebem. Údaje
týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n placebo
n všichni léčení interní
pacienti během akutního
onemocnění
287 celkové VTE celkové DVT proximální DVT ⨀
Přibližně 3 měsíce po zařazení zůstával výskyt VTE statisticky významně nižší ve skupině léčené
sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU krvácení celkově byl 8,6 % a výskyt velkého krvácení 1,1 % ve skupině placeba, 11,7 % a 0,3 % ve
skupině se sodnou solí enoxaparinu 2 000 IU enoxaparinu 4 000 IU
Léčba DVT s PE nebo bez ní
V multicentrické studii s paralelními skupinami bylo 900 pacientů s akutní DVT dolní končetiny a
s pulmonární embolii nebo bez ní randomizováno na hospitalizovanou léčbu buď enoxaparinu 150 IU/kg kontinuální infuze randomizováno 900 pacientů a všichni byli léčeni. Všichni pacienti dostávali i léčbu warfarinem
sodným začátkem v průběhu 72 hodin od začátku léčby sodnou solí enoxaparinu nebo standardní léčby
heparinem a pokračování během 90 dní. Sodná sůl enoxaparinu nebo standartní léčba heparinem se
podvávala minimálně 5 dní, do dosažení hodnoty INR warfarinu sodného. Oba režimy se sodnou solí
enoxaparinu byly rovnocenné jako standartní heparinová léčba, pokud jde o snížení rizika rekurence
venózního tromboembolizmu níže.
sodná sůl
enoxaparinu
150 IU/kg
denně s.c.
n sodná sůl
enoxaparinu
100 IU/kg
denně s.c.
n heparin
aPTT upravovaný
i.v. léčbou
n všichni léčení
pacienti s DVT s PE
298 nebo bez něj
celkovo VTE jen DVT proximální DVT
PE VTE = venózní tromboembolická událost *interval spolehlivosti 95% pro rozdíly v léčbe celkové VTE byly:
sodná sůl enoxaparinu jednou denně oproti heparinu sodná sůl enoxaparinu každých 12 hodin oproti heparinu
Velké krvácení bylo 1,7 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 150 IU/kg denně s.c., 1,3 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 100 IU/kg skupině s heparinem.
Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů se hlášené četnosti rekurentní VTE u pacientů
léčených enoxaparinem podávaným jednou nebo dvakrát denně po dobu 3 až 6 měsíců zdají být
srovnatelné s četnostmi u warfarinu.
Účinnost v reálném životě byla hodnocena v souboru 4 451 pacientů se symptomatickou VTE a
aktivním nádorovým onemocněním z mezinárodního registru RIETE pacientů s VTE a jinými
trombotickými stavy. 3 526 pacientů dostávalo enoxaparin s.c po dobu až 6 měsíců a 925 pacientů
dostávalo s.c. tinzaparin nebo dalteparin. Mezi 3 526 pacienty, kteří dostávali léčbu enoxaparinem,
bylo 891 pacientů léčeno dávkou 1,5 mg/kg jednou denně jako úvodní terapie a prodlouženou léčbou
až na 6 měsíců denně a prodlouženou léčbu do 6 měsíců jednou dennězměny režimu byla 17 dní, respektive 8 dní. Mezi oběma léčebnými skupinami nebyl žádný významný
rozdíl v míře rekurence VTE inferiority 1,5 léčebnými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl, pokud jde o relativní rizika závažného
Tabulka. Výsledky účinnosti a bezpečnosti ve studii RIETECAT
Výsledeknízkomolekulární
hepariny
n=Upravené poměry rizik
enoxaparin / jiné LMWH
[interval spolehlivosti 95%]
VTE rekurence 70 Závažné krváceníNezávažné krváceníCelkových úmrtí
Níže je uveden přehled výsledků podle léčebného režimu použitého ve studii RIETECAT u pacientů
po ukončení šestiměsíčnéí léčby:
Tabulka. 6měsíční výsledky u pacientů, kteří dokončili 6měsíční léčbu, v různých režimech
Výsledek EnoxapaEnoxaparin všechny režimyN rin
všechny
režimy
Enoxapa
rin
jednou
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně až
jednou
denně
Enoxapa
in jednou
denně až
dvakrát
denně
Enoxapar
in ve více
než
jednom
režimu
léčby
registrová
ny v EU
N=1432 N=444 N=529 N=406 N=14 N=39 N=Rekurence
VTE
70
6,0%33
9,9%22
5,9%10
4,0%22,6%20,2%23
7,5%Závažné
krvácení
nefatální9,1%31
9,4%52
12,4%21
7,3%22,6%27,2%18
6,1%Klinicky
významné
nezávažné
krvácení
87
7,3%26
8,0%33
8,3%23
7,9%22,6%20,2%24
7,8%Všechny
příčiny úmrtí
666
49,1%175
44,0%323
65,2%146
40,6%72,5%16
57,2%157
41,3%Fatalní PE
nebo fatalní
krvácení
související s
úmrtím
48
4,3%2,7%35
8,7%2,3%7,8%11
2,6%4,1%*Všechna data s 95% CI
Léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST
V rozsáhlé multicentrické studii bylo zařazeno 3 171 pacientů v akutní fázi nestabilní anginy pectoris
nebo non-Q infarktu myokardu, byli randomizováni do dvou skupin tak, že pacienti v jedné skupině
dostávali spolu s kyselinou acetylsalicylovou enoxaparinu v dávce 100 IU/kg podle aPTT. Pacienti museli být hospitalizování minimálně 2 dny a maximálně 8 dní, až do klinické
stabilizace, revaskularizační procedury nebo propuštění z nemocnice. Pacienti museli být sledováni po
dobu 30 dní. Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s heparinem statisticky významně snížila
kombinovaný výskyt anginy pectoris, infarktu myokardu a smrti s poklesem 19,8 až 16,6 % relativního rizika 16,2 %Pokud jde o velké krvácení, nebyly zjištěny žádné rozdíly, i přes to, že v krvácení v místě vpichu
subkutánní injekce bylo častější.
Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST-segmentu
V rozsáhlé multicentrické studii bylo 20 479 pacientů se STEMI vhodných na fibrinolytickou léčbu
randomizovaných do dvou skupin; v jedné skupině dostali sodnou sůl enoxaparinu jako jednu
bolusovou i.v. dávku 3000 IU 100 IU/kg podle apTT po dobu 48 hodin. Všichni pacienti byli také léčeni kyselinou acetylsalicylovou po dobu
minimálně 30 dní. Strategie dávkování sodné soli enoxaparinu byla přizpůsobena pro pacienty se
závažně zhoršenou funkcí ledvin a u starších pacientů ve věku nad 75 let. Subkutánní injekce sodné
soli enoxaparinu se podávaly do té doby, než byl pacient propuštěn z nemocnice nebo po dobu
maximálně 8 dní 4716 pacientů se podrobilo perkutánní koronární intervenci, přičemž dostávali antitrombotickou
podpůrnou léčbu zaslepenými hodnocenými léčivými přípravky studie. Proto pro pacienty léčené
sodnou solí enoxaparinu musela být vykonána PCI se sodnou solí enoxaparinu přičemž byl použit režim stanový v předcházejících studiích, t.j. žádné další dávkování, pokud od
posledního subkutánního podání do insuflace balónu uplynulo méně než 8 hodin; i.v. bolus 30 IU/kg
uplynulo více než 8 hodin.
Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s nefrakciovaným heparinem statisticky významně snížil výskyt
primárního endpointu – smrti z jakékoliv příčiny nebo opakovaný infarkt myokardu v prvních dnech po randomizaci [9,9 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s 12,0 % ve skupině
s nefrakciovaným heparinem] při redukci relativního rizika 17 % solí enoxaparinu relativního rizika re-infarku myokardu byla 35 % v porovnání s léčbou nefrakciovaným heparinem
podskupin i v rámci věku, pohlaví, lokalizace infarktu, anamnézy diabetu, anamnézy předcházejícího
infarktu myokardu, typu použitého fibrinolytika a času do léčby hodnoceným léčivým přípravkem.
Zjistil se statisticky významný benefit léčby sodnou solí enoxaparinu v porovnání s nefrakciovaným
heparinem u pacientů, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci v průběhu 30 dní po
randomizaci úmrtí, re-infarkt nebo intrakraniální hemoragie na 30. den statisticky významně nižší s heparinem enoxaparinu. Výskyt velkého krvácení po 30 dnech byl statisticky významně vyšší skupině se sodnou solí enoxaparinu gastrointestinálního krvácení byl podobný v obou skupinách 0,7 % s heparinemProspěšný účinek sodné soli enoxaparinu na primární cíl pozorovaný během prvních 30 dní se
zachoval po dobu 12 měsíců.
Porucha funkce jater
Podle literárních údajů se používání sodné soli enoxaparinu v dávce 4 000 IU s cirhózou Třeba podotknout, že literární studie mohou mít určitá omezení. U pacientů s poruchou funkce jater je
potřebná opatrnost, protože tito pacienti mají vyšší potenciál krvácení s cirhózou neuskutečnily.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry sodné soli enoxaparinu byly studovány především ve vztahu k časovému
průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to v doporučených dávkách po jednorázovém nebo
opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými
amidolytickými metodami.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sodné soli enoxaparinu po jeho subkutánní aplikaci je na základě
anti-Xa aktivity blízká 100%.
Mohou se použít různé dávky, formy a dávkovací režimy.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci
a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 IU/ml po jednorázové subkutánní aplikaci dávky 2000 IU,
4000 IU, 100 IU/kg a 150 IU/kg
Intravenózní bolusová dávka 3000 IU stavu se dosahuje druhý den léčby.
Po opakovaném subkutánním podání 4 000 IU denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 %
vyšší než po jednotlivé dávce. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti-Xa IU/kg dvakrát denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po
jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické
hladiny 0,52 IU/ml.
Injekční objem a koncentrace dávky v rozmezí 100-200 mg/ml nemá vliv na farmakokinetické
parametry u zdravých dobrovolníků.
Farmakokinetika sodné soli enoxaparinu je po podání dávek vyšších než jsou doporučené dávky
lineární. Proměnlivost v rámci organismu nebo mezi více pacienty je nízká. Po opakovaném s.c.
podávání se akumulace nezjistila.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa aktivita.
Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní injekci a
dosahuje 0,13 IU/ml po podání 100 IU/kg
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity sodné soli enoxaparinu je asi 4,3 litrů a blíží se celkovému objemu
krve.
Biotransformace
Sodná sůl enoxaparinu se primárně metabolizuje v játrech desulfatizací a/nebo depolymerizací na
složky s nižší molekulovou hmotností a výrazně nižší účinností.
Eliminace
Sodná sůl enoxaparinu se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí
0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg Eliminace je jednofázová s eliminačním poločasem anti-Xa aktivity asi 5 hodin po jednorázovém
subkutánním podání až asi 7 hodin po opakovaném podání sodné soli enoxaparinu.
Renální clearance aktivních fragmentů představuje přibližně 10 % podané dávky a celková renální
exkrece aktivních a neaktivních fragmentů je 40 % dávky.
Speciální skupiny pacientů
Starší pacienti
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil sodné soli enoxaparinu se při
normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se
renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace sodné soli
enoxaparinu
Porucha funkce jater
Ve studii, která proběhla u pacientů s pokročilou cirhózou léčených sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
poškození jater hladiny ATIII, sekundárně snížené syntéze ATIII u pacientů s poruchou jater.
Porucha funkce ledvin
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu
ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance sodné soli enoxaparinu. Po
opakovaném s.c. podání 4 000 IU jednou denně je anti-Xa expozice hodnocená podle AUC v
rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké až závažé trpících těžkou renální insuficiencí opakovaném podání 4 000 anti-Xa IU 65 %
Hemodialýza
Po jednorázovém i.v. podání sodné soli enoxaparinu v dávce 25 IU, 50 IU nebo 100 IU/kg dvakrát vyšší než u kontrolované populace.
Tělesná hmotnost
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u
obézních zdravých dobrovolníků Xa IU/kg kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože maximální plasmatická hladina anti-Xa aktivity není
zvýšena. U obézních pacientů je po subkutánním podání nižší hmotností ovlivněná clearance.
Při podání jednotlivé dávky 4 000 anti-Xa IU pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 52 % vyšší u žen o hmotnosti <45 kg a o 27 %
vyšší u mužů o hmotnosti <57 kg ve srovnání s pacienty s normální hmotností
Farmakokinetické interakce
Mezi sodnou solí enoxaparinu a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány žádné
farmakokinetické interakce.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve 13 týdenní studii toxicity, kde se podávala s.c. sodná sůl enoxaparinu potkanům a psům v dávce mg/kg/den a v 26 týdenní studii toxicity, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu s.c. a i.v. potkanům a
opicím v dávkách 10 mg/kg/den se jiné nežádoucí reakce sodné soli enoxaparinu kromě
antikoagulačního účinku neprokázaly.
Následující testy neprokázaly mutagenní účinky sodné soli enoxaparinu: Amesův test in-vitro,
progresivní mutační test na buňkách myších lymfomů in-vitro, humánní lymfocytový test
chromozomových aberací na kostní dřeni potkanů.
Studie vykonané u gravidních samic potkanů a králíků s dávkami sodné soli enoxaparinu do
30mg/kg/den neprokázaly žádné teratogenní účinky na fetotoxicitu. Po s.c. podání dávky nižší než mg/kg/den neměla sodná sůl enoxaparinu vliv na fertilitu ani na reprodukční schopnosti potkaních
samců a samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Subkutánní injekce
Přípravek Inhixa by se neměl míchat s žádnými jinými léčivými přípravky.
Intravenózní
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podávána s injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg /
ml
6.3 Doba použitelnosti
Předplněná injekční stříkačka
roky
Naředěný léčivý přípravek injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci
hodin
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
0,2 ml roztoku v:
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly je uzavřeno
chlorbutylovou pryžovou zátkou a modrým polyproplylenovým pístem. Injekční stříkačky
mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly nebo manuálním chráničem jehly; nebo
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly je uzavřeno
chlorbutylovou pryžovou zátkou a bílým polykarbonátovym pístem. Injekční stříkačky mohou
být dodatečně vybaveny UltraSafe Passive krytem jehly.
Balení se:
- 1, 2, 6, 10 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami
- 2, 6, 10, 20, 50 a 90 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
- 6, 10 a 20 předplněných injekčních stříkaček s manuálním chráničem jehly
- 2 a 6 předplněnými injekčními stříkačkami s UltraSafe Passive krytem jehly
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
NÁVOD K POUŽITÍ: PŘEDNAPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky bez krytu jehly
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po aplikaci injekce.
10mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky zabránil náhodnému
poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu .
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10nasune na jehlu a celou ji zakryje.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passive
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena s UltraSafe Passive krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěrka postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10„zaklapne“ na místo
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s ručně aktivovaným
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena ručně aktivovaným krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěrka postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10“opěrky pro prsty” Nyní je použitá jehla zcela chráněna.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. září Datum posledního prodloužení registrace: 26. srpna
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Inhixa 4000 IU
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
10 000 IU/ml
Každá předplněná injekční stříkačka obsahuje enoxaparinum natricum 4 000 IU anti-Xa aktivity odpovídá 40 mg
Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.
Sodná sůl enoxaparinu je biologické léčivo získané alkalickou depolymerizací benzylesteru heparinu
derivovaného z prasečí střevní sliznice.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Inhixa je indikován u dospělých:
• Prevence venózní tromboembolické nemoci v chirurgii u pacientů se středním nebo vysokým
rizikem, zejména v ortopedické nebo všeobecné chirurgii, včetně chirurgie nádorových
onemocnění.
• Prevence venózní tromboembolické nemoci u interních pacientů s akutním onemocněním je akutní srdeční nedostatečnost, respirační selhání, těžké infekce nebo revmatická onemocněnía sníženou pohyblivostí se zvýšeným rizikem vzniku venózní tromboembolie.
• Léčba hluboké žilní trombózy pravděpodobně vyžaduje trombolytickou léčbu nebo operaci.
• Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy rekurence u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
• Prevence tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy
• Akutní koronární syndrom:
- Léčba nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
- Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu kterých se plánuje konzervativní intervenční léčbou – perkutánní koronární intervencí
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby v chirurgii u pacientů se středním a vysokým rizikem.
Individuální riziko tromboembolie pro pacienty je možné odhadnout pomocí validovaného modelu
stratifikace rizika.
U pacientů se středním rizikem tromboembolizmu je doporučená dávka 2 000 IU enoxaparinu jednou denně ve formě subkutánní rizikem se ukázalo jako účinné a bezpečné začít podávat sodnou sůl enoxaparinu 2000 IU před operací
U pacientů se středním rizikem je potřebné pokračovat v léčbě sodnou solí enoxaparinu minimálně 10 dní bez ohledu na to, jak se pacient zotavuje do chvíle výrazného zlepšení snížené mobility.
U pacientů s vysokým rizikem tromboembolie je doporučená dávka 4 000 IU enoxaparinu jednou denně subkutánní Pokud je potřeba dřívější předoperační profylaktické iniciace než 12 hodin rizikem čekající na odloženou ortopedickou operacio U pacientů podrobující se velké ortopedické operaci se doporučuje prodloužit
tromboprofylaxi až na 5 týdnů.
o U pacientů s vysokým rizikem venózní tromboembolie nebo pánevní operaci kvůli nádorovému onemocnění se doporučuje prodloužit
profylaxii až na 4 týdny.
Profylaxe venózní tromboembolie u interních pacientů
Doporučená dávka sodné soli enoxaparinu je 4 000 IU Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje nejméně 6 až 14 dní bez ohledu na to, jak se pacient
zotavuje
Léčba hluboké žilní trombózy Sodná sůl enoxaparinu se může podávat s.c. injekcí buď jednou denně 150 IU/kg dvakrát denně 100 IU/kg Režim musí zvolit lékař na základě individuálního posouzení a vyhodnocení rizika tromboembolie a
rizika krvácení. Dávkovací režim 150 IU/kg nekomplikovaných pacientů s nízkým rizikem rekurence VTE. U všech ostatních pacientů, jako jsou
pacienti s obezitou, symptomatickou PE, onkologickým onemocněním, rekurentnín VTE nebo
proximální trombózou
Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje průměrně na 10 dní. Léčbu perorálními antikoagulancii
je třeba začít, když je to vhodné antikoagulancii“ na konci bodu 4.2
Při prodloužené léčbě hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním by lékaři měli pečlivě posoudit individuální
tromboembolická rizika a rizika krvácení pacienta.
Doporučená dávka je 100 IU/kg poté následuje 150 IU/kg kontinuální antikoagulační léčby by měl být přehodnocen po 6 měsících léčby.
Prevence tvorby trombů během hemodialýzy
Doporučená dávka je 100 IU/kg U pacientů s vysokým rizikem krvácení se musí dávka snížit na 50 IU/kg cévním přístupu nebo na 75 IU/kg
Během dialýzy se má sodná sůl enoxaparinu zavést do arteriální linky okruhu na začátku dialýzy.
Účinek této dávky je obvykle dostatečný pro 4-hodinovou dialýzu, pokud se však zjistí přítomnost
fibrinových prstenců, například při dialýze trvající déle než je běžné, může se podat další dávka 50 IU
až 100 IU/kg
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se pacientů používajících sodnou sůl enoxaparinu k profylaxi
nebo k léčbě v průběhu podávání hemodialýzy.
Akutní koronární syndrom: léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
K léčbě nestabilní anginy a NSTEMI je doporučená dávka sodné soli enoxaparinu100 IU/kg každých 12 hodin subkutánní injekcí podávanou v kombinaci s antiagregační léčbou. Léčbu je třeba
podávat minimálně 2 dny a pokračovat v ní až do klinické stabilizace. Obvykle je délka léčby 2 až dní.
Všem pacientům se doporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou, pokud není kontraindikována, s
počáteční nasycovací dávkou 150-300 mg acetylsalicylovoustrategii léčby.
K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu enoxaparinu jedna bolusová dávka 3000 IU každých 12 hodin podaných s.c.kyseliny acetylsalicylové aby léčba sodnou solí enoxaparinu trvala 8 dní nebo do té doby, než pacient přejde do ambulantní
léčby, podle toho, co nastane dříve. Je-li sodná sůl enoxaparinu podávána spolu s trombolytikem
o Dávkování u pacientů ve věku ≥ 75 let je uvedeno v bodě „Starší pacienti“.
o U pacientů léčených perkutánní koronární intervencí žádná dodatečná dávka, pokud by byla sodná sůl enoxaparinu naposledny
podána podkožně před méně než osmi hodinami před insuflací balónu. Pokud
byla sodná sůl enoxaparinu naposledy podána podkožně před více než osmi
hodinami před insuflací balónu, musí se podat dávka 30 IU/kg sodné soli enoxaparinu jako i.v. bolusová dávka.
Speciální populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u pediatrických pacientů nebyla stanovena.
Starší pacienti
Pro všechny indikace kromě STEMI, u starších pacientů není potřebná úprava dávky, s výjimkou
případů s poruchou funkce ledvin K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu u pacientů ve věku 75 a více let, se
počáteční i.v. bolusová dávka nesmí použít. Začněte dávkování subkutánní aplikací 75 IU/kg
dvou dávek podaných podkožně, potom pro zbývající další dávky je doporučené dávkování 75 IU/kg
v bodě „Porucha funkce ledvin“ a v bodě 4.4.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater jsou k dispozici jen omezené údaje u nich postupovat s opatrností
Porucha funkce ledvin Závažná porucha funkce ledvin.
Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu <15 ml/minmimotělním oběhu během hemodialýzy.
Dávkovací tabulka pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin
Indikace Dávkování
Prevence venózní tromboembolické chorobyLéčba DVT a PEdenně
Prodloužená léčba aktivním nádorovým onemocněním.
denně
Léčba nestabilní denně
Léčba akutního STEMI
Léčba akutního STEMI 㜵⠱⠱
Bez i.v. úvodního bolu獵Ⰰtělesné hmotnosti s.c. a potom 100tělesné hmotnosti s.c. každých 24Úprava doporučené dávky se nevztahuje na indikaci týkající se hemodialýzy.
Mírná a středně závažná porucha funkce ledvin.
Ačkoliv nejsou doporučeny úpravy dávkování u pacientů se středně závažnou 30-50 ml/minpečlivé klinické monitorování.
Způsob podání
INHIXA není určena k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat touto cestou.
K profylaxi venózní tromboembolické choroby po chirurgickém zákroku, k léčbě DVT a PE,
k prodloužené léčbě DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním, k léčbě nestabilní
anginy a NSTEMI se sodná sůl enoxaparinu podává s.c. injekcí
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou i.v. bolusovou injekcí, po které hned následuje s.c.
injekce.
K prevenci tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy se podává do arteriální
linky dialyzačního obvodu.
Předplněná injekční stříkačka je připravená na okamžité použití.
Při používání ampulek nebo vícedávkových injekčních lahviček se doporučuje použít tuberkulinovou
injekční stříkačku nebo ekvivalent, aby se tím zabezpečilo, že bude do injekční stříkačky natáhnut
správný objem léčivého přípravku.
s.c. injekční technika
Injekce sodné soli enoxaparinu se má podávat pacientovi přednostně v ležící poloze hlubokou s.c.
injekcí.
Při používání předplněné injekční stříkačky se před podáním injekce nemá odstříkávat vzduchová
bublina, aby se zabránilo ztrátám léčivého přípravku. Pokud je potřeba upravit množství léčivého
přípravku, které se má podat podle tělesné hmotnosti pacienta, k dosažení požadovaného množství
použijte kalibrovanou injekční stříkačku a přebytečné množství zlikvidujte. Uvědomte si, že
v některých případech není možné dosáhnout přesné dávky kvůli kalibraci dílků na injekční stříkačce,
v tu chvíli je potřeba objem zaokrouhlit na nejbližší hodnotu.
Injekce se má podat do levé a pravé anterolaterální nebo posterolaterální části břišní stěny.
Celá délka jehly se zavede kolmo do kožního záhybu vytvořeného mezi palcem a ukazovákem. Kožní
záhyb se nemá uvolnit do chvíle, kdy je injekce kompletně aplikována. Po podání injekce nemá být
místo podání masírováno.
Poznámka pro předplněné injekční stříkačky s automatickým bezpečnostním systémem: bezpečnostní
systém se aktivuje na konci injekce
Pokud si pacient bude subkutánní injekci aplikovat sám, je potřeba jej upozornit, aby si velice pozorně
přečetl pokyny v příbalové informaci, která je součástí balení léčivého přípravku.
i.v. Při akutním STEMI se léčba začíná jednou i.v. bolusovou injekcí, za kterou ihned následuje s.c.
injekce.
Při i.v. injekci se může použít buď vícedávková injekční lahvička, nebo předplněná injekční stříkačka.
Sodná sůl enoxaparinu se má podat do i.v. linky. Nemá se míchat ani podávat spolu s jinými léčivými
přípravky. Na zabránění možností smíchání sodné soli enoxaparinu s jinými léčivými přípravky se
musí vybraný intravenózní přístup před i po aplikaci sodné soli enoxaparinu promýt dostatečným
množstvím roztoku chloridu sodného 9 mg/ml na vyčištění přístupu pro léčivý přípravek. Sodná sůl enoxaparinu se může bezpečně podat spolu
s normálním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml injekci.
Úvodní bolus 3 000 IU Pro úvodní bolus 3000 IU být odstříknut nadbytečný objem, tak aby stříkačka obsahovala pouze 3000 IU enoxaparinu. Dávku 3000 IU
Pokud se u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci podání sodné soli enoxaparinu více než 8 hodin před insuflací balónku.
Pro pacienty léčené pro PCI se má podat dostatečný i.v. bolus 30 IU/kg byla sodná sůl enoxaparinu podána před více než 8 hodinami před insuflací balónku.
Pro zajištění přesného odměření malého objemu injekce se doporučuje naředit léčivý přípravek na
300 IU/ml K dosažení koncentrace 300 IU/ml obsahujících 6000 IU následujícím způsobem:
Stříkačkou odeberte z infuzního vaku 30 ml roztoku a tento odebraný roztok odstraňte. Celý obsah
předplněné injekční stříkačky obsahující 6000 IU ke zbývajícím 20 ml roztoku. Obsah vaku jemně promíchejte. Naberte požadovaný objem naředěného
roztoku do stříkačky určené k podání roztoku do intravenózní linky.
Po ukončení ředění lze vypočítat potřebný objem, který má být podán v injekci, pomocí následujícího
vzorce: [objem naředěného roztoku tabulky. Doporučuje se provádět ředění roztoku bezprostředně před použitím.
Objem roztoku, který má být po naředění podán do i.v. linky v koncentraci 300 IU
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
45 1350 13,5 4,Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
50 1500 15 55 1650 16,5 5,60 1800 18 65 1950 19,5 6,70 2100 21 75 2250 22,5 7,80 2400 24 85 2550 25.5 8,90 2700 27 95 2850 28,5 9,100 3000 30 105 3150 31,5 10,110 3300 33 115 3450 34.5 11,120 3600 36 125 3750 37,5 12,130 3900 39 135 4050 40,5 13,140 4200 42 145 4350 43,5 14,150 4500 45
Injekce do arteriální linky
Injekce je podávána do arteriální linky dialyzačního obvodu pro prevenci tvorby trombu během
hemodialýzy v mimotělním oběhu.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antikoagulancii
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antagonisty vitamínu K Je nutné zintenzivnit klinické monitorování a laboratorní testy [protrombinový čas vyjádřený jako
International Normalized Ratio Vzhledem k časovému intervalu, než VKA dosáhne svého maximálního účinku, léčba sodnou solí
enoxaparinu musí pokračovat v konstantní dávce tak dlouho, dokud je to nutné pro udržení INR
v požadovaném terapeutickém rozsahu v dané indikaci ve dvou po sobě jdoucích testech.
U pacientů léčených VKA je potřebné léčbu VKA ukončit a první dávku sodné soli enoxaparinu podat
tehdy, když INR poklesne pod terapeutický rozsah.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a přímými perorálními antikoagulancii U pacientů, kteří dostávají v současnosti sodnou sůl enoxaparinu, je potřebné ukončit tuto léčbu a začít
s užíváním DOAC od 0 do 2 hodin před časem určeným původně k podání další dávky sodné soli
enoxaparinu, dávkování DOAC se má použít tak, jak je uvedeno v jeho SPC.
U pacientů, kteří užívají v současnosti DOAC, se má první dávka sodné soli enoxaparinu podat v čase,
kdy se původně měla podat další dávka DOAC.
Podání při spinální/epidurální anestezii nebo lumbální punkci
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální nebo spinální
anestezie/analgezie nebo lumbální punkce, musí být prováděno důsledné neurologické monitorování
kvůli riziku neuraxiálních hematomů Při dávkování použitém k prevenci
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při profylaktickém dávkování a zavedením
jehly nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 12 hodin.
Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 12 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15 – 30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 24 hodin.
Začít léčbu sodnou solí enoxaparinu v dávce 2 000 IU kompatibilní s neuraxiální anestezií.
Při dávkách používaných k léčbě
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při léčebných dávkách a zavedením jehly nebo
katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 24 hodin Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 24 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15-30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 48 hodin.
Pacienti dostávající dávky dvakrát denně 100 IU/kg kvůli umožnění dostatečného časového posunu pro zavedení nebo odstranění katetru.
Hladina anti-Xa je v těchto časových bodech stále ještě detekovatelná a toto posunutí negarantuje, že
se zabrání vytvoření neuraxiálního hematomu.
Stejně je potřeba zvážit posunutí času podle podání sodné soli enoxaparinu o nejméně 4 hodiny po
spinální/epidurální punkci nebo po odstranění katetru. Tento časový posun musí vycházet
z vyhodnocení poměru prospěch – riziko s ohledem na riziko trombózy i krvácení v kontextu léčby a
rizikových faktorů konkrétního pacienta.
4.3 Kontraindikace
Sodná sůl enoxaparinu je kontraindikován u pacientů:
hypersenzitivita na sodnou sůl enoxaparinu, heparin nebo jeho deriváty včetně
ostatních nízkomolekulárních heparinů uvedenou v bodě 6.1;
s anamnézou na heparinem indukovanou trombocytopenii imunitou za posledních 100 dní nebo s přítomností cirkulujících protilátek 4.4 s aktivním klinicky signifikantním krvácením a stavy s vysokým rizikem krvácení,
včetně nedávné cévní mozkové příhody s krvácením, se žaludečními vředy,
s přítomností maligního novotvaru s vysokým rizikem krvácení, nedávnou operací
mozku, páteře nebo očí, se známými nebo s podezřením na varixy jícnu,
s arteriovenózními malformacemi, s vaskulárním aneuryzmem nebo s velkými
intraspinálními a intracerebrálními vaskulárními abnormalitami;
při spinální nebo epidurální anestezii nebo lokálně-regionální anestezii, pokud se
sodná sůl enoxaparinu použila v předcházejících 24 hodinách
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Nízkomolekulární hepariny biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Obecně
Nízkomolekulární hepariny sodné soli enoxaparinu. Tyto léky se liší svým výrobním postupem, molekulární hmotností,
specifickou anti Xa aktivitou a anti-IIa aktivitou, jednotkami, dávkou a klinickou účinností a
bezpečností. Následkem toho mají rozdílnou farmakokinetiku a biologickou aktivitu antitrombinové aktivitě, interakci s trombocytypoužití pro každý přípravek
Anamnéza HIT
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s anamnézou imunitou zprostředkované HIT za
posledních 100 dní nebo při přítomnosti cirkulujících protilátek je kontraindikovano Cirkulující protilátky mohou přetrvávat několik let.
U pacientů s anamnézou cirkulujících protilátek se má sodná sůl enoxaparinu používat s mimořádnou opatrností. V takovémto
případě je možné rozhodnout o použití sodné soli enoxaparinu jen po pečlivém vyhodnocení poměru
přínosu a rizika a po zvážení možnosti neheparinové alternativní léčby lepirudin
Monitorování počtu trombocytů
U onkologických pacientů s počtem krevních destiček pod 80 G/l lze antikoagulační léčbu zvážit
pouze případ od případu a doporučuje se pečlivé sledování.
I u nízkomolekulárních heparinů existuje riziko trombocytopenie vyvolané protilátkami indukovanými
heparinem. Pokud dojde k trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zahájení léčby
sodnou solí enoxaparinu.
Riziko HIT je vyšší u pacientů po operaci a nejvíce po operaci srdce a u onkologických pacientů.
Proto se doporučuje změřit počet trombocytů na začátku léčby sodnou solí enoxaparinu a potom měřit
pravidelně v průběhu léčby.
Pokud existují klinické příznaky připomínající HIT tromboembolizmu, bolestivé kožní léze v místě injekce, alergické nebo anafylaktické reakce na léčbuje potřeba změřit počet trombocytů. Pacienti musí být informováni, že takové příznaky se mohou
objevit a v takovém případě musí informovat svého lékaře.
V praxi, pokud se potvrdí signifikantní pokles počtu trombocytů sodnou solí enoxaparinu se musí okamžitě ukončit a pacient musí přejít na jinou, alternativní
neheparinovou antikoagulační léčbu.
Krvácení
Stejně jako při jiných antikoagulanciích, ve kterémkoliv místě se může vyskytnout krvácení. Pokud se
vyskytne, je nutné vyšetřit původ krvácení a začít vhodnou léčbu. Stejně jako při jiné antikoagulační
léčbě, sodná sůl enoxaparinu se má použít s opatrností při stavech se zvýšeným potenciálem krvácení,
jako je například:
- Porucha hemostázy,
- peptický vřed v anamnéze,
- nedávno prodělaná ischemická cévní mozková příhoda,
- těžká arteriální hypertenze,
- nedávná diabetická retinopatie,
- neurologický nebo oftalmologický chirurgický výkon,
- souběžně podávané léčivé přípravky ovlivňující hemostázu
Laboratorní vyšetření
Při podávání v dávkách za účelem profylaxie venózní tromboembolie neovlivňuje sodná sůl
enoxaparinu signifikantně čas krvácivosti ani ostatní komplexní koagulační testy, nemá vliv na
agregaci trombocytů ani neovlivňuje významně vazbu fibrinogenu na trombocyty.
Při použití vyšších dávek se může vyskytnout prodloužení aktivovaného parciálního
trombolplastinového času antitrombotický účinek však nejsou v lineárním vztahu a proto nejsou vhodné k monitoraci aktivity
sodné soli enoxaparinu.
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce se nesmí dělat v průběhu 24 hodin od podání
sodné soli enoxaparinu v terapeutických dávkách Při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a spinální/epidurální anestezie nebo spinální punkci
byly hlášeny případy neuroaxiálních hematomů, které vedly k dlouhodobému nebo trvalému ochrnutí.
Tyto případy jsou výjimečné při dávce 4 000 anti-Xa IU může být vyšší při podávání vyšších dávek sodné soli enoxaparinu, při užití pooperačních epidurálních
katetrů při současném podávání léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, jako jsou NSAID,
traumatických nebo opakovaných epidurálních/spinálních punkcích nebo u pacientů s anamnézou
spinálních operací nebo se spinální deformitou.
Ke snížení rizika krvácení při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a epidurální/spinální
anestezii nebo analgezii nebo spinální punkci, je potřebné vzít v úvahu farmakokinetický profil sodné
soli enoxaparinu provést v době, kdy je antikoagulační aktivita sodné soli enoxaparinu nízká, přesné načasování pro
dosažení dostatečně nízké antikoagulační aktivity u konkrétního pacienta však není známo. U pacientů
s clearance kreatininu [15 až 30 ml/min] je potřebné zvažovat i další okolnosti, protože eliminace
sodné soli enoxaparinu trvá déle
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální/spinální anestezie nebo
analgezice, lumbální punkce, musí být prováděno časté monitorování, aby se zaznamenaly veškeré
známky a příznaky neurologické poruchy, jako například bolesti zad v bederní oblasti páteře,
senzorické a motorické poruchy nebo močového měchýře. Pacienty je třeba poučit, aby ihned informovali svého lékaře, pokud
zaznamenají některé z výše zmíněných znaků a příznaků. V případě podezření na příznaky hematomu
v míšním kanálu je nutno provést urgentní diagnostiku a zahájit léčbu včetně provedení míšní
dekomprese, i přesto, že tato léčba nemusí zabránit nebo zvrátit neurologické následky.
Nekróza kůže / kožní vaskulitida
Při LMWH byla hlášena nekróza kůže a kožní vaskulitida, v takových případech je třeba okamžitě
léčbu ukončit.
Perkutánní koronární revaskularizace
Pro zmírnění rizika krvácení hrozícího po vyjmutí cévního zavaděče po katetrizaci prováděné během
léčby nestabilní anginy pectoris, non-Q ST elevací Je to důležité k dosažení hemostázy v místě punkce po PCI. V případě použití uzavírajícího zařízení
může být sheat odstraněn okamžitě. Pokud je použita manuální kompresní metoda, sheat by měl být
odstraněn za 6 hodin po posledním i.v./s.c. podání sodné soli enoxaparinu. Pokud by měla léčba
sodnou solí enoxaparinu pokračovat, další dávka by neměla být podána dříve než 6 až 8 hodin po
odstranění sheatu. V místě výkonu mají být sledovány známky krvácení či vytváření hematomu.
Akutní infekční endokarditida
U pacientů s akutní infekční endokarditidou se používání heparinu obvykle nedoporučuje kvůli riziku
krvácení do mozku. Pokud se jeho použití považuje za absolutně nevyhnutelné, rozhodnutí je třeba
udělat jen po pečlivém individuálním posouzení poměru přínosu a rizika.
Umělá srdeční mechanická chlopeň
Používání sodné soli enoxaparinu u pacienů s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. U pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní,
kterým byla podávána sodná sůl enoxaparinu za účelem tromboprofylaxe, se zaznamenaly ojedinělé
případy trombózy umělé srdeční chlopně. Nejasné okolnosti, včetně základního onemocnění a
nedostatečných klinických údajů, omezují zhodnocení těchto případů. Některé z těchto případů byly
těhotné ženy, u kterých trombóza způsobila smrt matky i plodu.
Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční chlopní
Používání sodné soli enoxaparinu u těhotných žen s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumano. V klinické studii s těhotnými ženami s umělou
mechanickou chlopní, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu v dávce 100 IU/kg denně za účelem snížení rizika tromboembolie, došlo ve 2 z 8 žen k tvorbě krevních sraženin, které
zablokovaly chlopeň a způsobily smrt matky a plodu. Po uvedení léku na trh se u těhotných žen
s umělou mechanickou srdeční chlopní, kterým se podávala profylakticky sodná sůl enoxaparinu,
zaznamenaly ojedinělé případy trombózy chlopně. Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční
chlopní mohou být vystaveny vyššímu riziku tromboembolie.
Starší pacienti
Při podávání profylaktických dávek se nepozorovala zvýšená tendence ke krvácení.
Starší pacienti enoxaparinu vystaveni vyššímu riziku komplikací s krvácením. Doporučuje se proto pečlivé klinické
sledování a u pacientů starších 75 let léčených na STEMI je možné zvážit snížení dávky
Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, čímž se
zvyšuje riziko krvácení. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé klinické monitorování a mohlo by se
zvážit i biologické monitorování měřením anti-Xa aktivity se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin <15 ml/minběhem dialýzy.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin výrazně vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, proto se doporučuje úprava terapeutických a
profylaktických dávkovacích režimů Pacientům se středně závažnou 50-80 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je potřebná opatrnost při používání sodné soli enoxaparinu, a to
kvůli zvýšenému potenciálu krvácení. Úprava dávky na základě monitorování hladiny anti-Xa není
spolehlivá u pacientů s cirhózou jater a nedoporučuje se
Nízká hmotnost
Pacienti s nízkou hmotností sodné soli enoxaparinu může vést k vyššímu riziku krvácení. Proto se doporučuje pečlivé sledování takových pacientů bod 5.2
Obézní pacienti
Obézní pacienti mají vyšší riziko tromboembolizmu. Bezpečnost a účinnost profylaktických dávek u
obézních pacientů úpravu dávek. U těchto pacientů je potřeba pečlivě sledovat projevy a příznaky tromboembolizmu.
Hyperkalemie
Hepariny mohou potlačit sekreci aldosteronu v nadledvinách, což způsobuje hyperkalemii 4.8acidózou, pacientů užívajících léky, o kterých víme, že zvyšují hladinu draslíku potřeba pravidelně monitorovat plazmatickou hladinu draslíku, zejména u rizikových pacientů.
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku „bez sodíku“.
Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
o známkách a příznacích a pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky
těchto reakcí, enoxaparin má být okamžitě vysazen a má být zvážena
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované lékové kombinace
Léky ovlivňující hemostázu
Před začátkem terapie sodnou solí enoxaparinu se doporučuje přerušit léčbu některými léky
ovlivňujícími hemostázu, pokud nejsou striktně indikované. Pokud je kombinované použití
indikované, je nezbytné při používání sodné soli enoxaparinu pečlivé příslušné klinické a laboratorní
monitorování. K takovým léčivům patří:
- systémové salicyláty, kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách a nesteroidní
antiflogistika - jiná trombolytika antikoagulancia
Lékové kombinace vyžadující opatrnost
S opatrností je možné souběžně se sodnou solí enoxaparinu podávat tyto léky:
Jiné léky ovlivňující hemostázu, jako jsou:
- inhibitory agregace trombocytů včetně kyseliny acetylsalicylové používané jako
antiagregační lék antagonisty glykoproteinu IIb/IIIa indikované při akutním koronárním syndromu,
kvůli riziku krvácení,
- Dextran 40,
- systémové glukokortikoidy.
Léky zvyšující hladinu draslíku
léky zvyšující sérovou hladinu draslíku se mohou požívat souběžně se sodnou solí enoxaparinu při
pečlivém klinickém a laboratorním monitorování
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U lidí nejsou důkazy o průchodu sodné soli enoxaparinu placentární barierou v druhém a třetím
trimestru těhotenství. O prvním trimestru nejsou k dispozici žádné informace.
Studie na zvířatech neprokázaly známky fetotoxicity a teratogenity ukázaly, že přechod sodné soli enoxaparinu přes placentu je minimální.
Sodnou sůl enoxaparinu je možné používat během těhotenství jen, pokud lékař potvrdí jednoznačnou
nezbytnost jeho použití.
Ženy, které dostávají sodnou sůl enoxaparinu během těhotenství, je potřeba pečlivě monitorovat,
pokud jde o projevy krvácení nebo výrazné antikoagulace a upozornit je na riziko krvácení. Podle
celkových údajů u těhotných žen neexistuje důkaz zvýšeného rizika krvácení, trombocytopenie nebo
osteoporózy v porovnání s rizikem pozorovaným u žen, které nejsou těhotné, kromě rizika, které bylo
pozorováno u těhotných žen s umělou srdeční chlopní
Pokud se plánuje epidurální anestezie, doporučuje se nejdříve ukončit léčbu sodnou solí enoxaparinu
Kojení
Není známo, zda se nezměněná sodná sůl enoxaparinu vylučuje do lidského mateřského mléka. U
potkanů během kojení je hladina sodné soli enoxaparinu nebo metabolitů v mléku velmi nízká.
Perorální absorbce sodné soli enoxaparinu je nepravděpodobná. INHIXA může používat během kojení.
Fertilita
Neexistují klinické údaje související s enoxaparienem sodným týkající se fertility. Studie na zvířatech
neprokázaly žádný vliv na fertilitu
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Sodná sůl enoxaparinu nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Sodná sůl enoxaparinu byla hodnocena u více než 15 000 pacientů, kteří ho dostávali v klinických
studiích. Studie zahrnovaly: 1776 případů profylaxe DVT po ortopedické nebo břišní operaci u
pacientů s rizikem tromboembolických komplikací, 1169 případů profylaxe DVT u akutních pacientů
se závažně omezenou mobilitou, 559 případů léčby DVT s pulmonární embolií nebo bez plicní
embolie, 1578 případů léčby nestabilní anginy a non-Q infarktu myokardu a 10176 případů léčby
akutního infarktu myokardu s ST-elevací
Režim podávání sodné soli enoxaparinu v těchto klinických studiích byl různý v závislosti na
indikacích. Dávka sodné soli enoxaparinu v profylaxi DVT po operaci nebo u akutních pacientů se
závažným omezením mobility byla 4 000 IU trombózy dostávali pacienti buď dávku 100 IU/kg myokardu byly podávány dávky 100 IU/kg léčby akutního infarktu myokardu s ST-elevací bolus 3 000 IU
V klinických studiích byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky krvácení, trombocytopenie a
trombóza
Bezpečnostní profil enoxaparinu u prodloužené léčby DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým
onemocněním je podobný jeho bezpečnostnímu profilu u léčby DVT a PE.
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Seznam nežádoucích účinků
Další nežádoucí účinky pozorované v těchto klinických studiích a které byly hlášné po uvedení léku
na trh výskytu je definována následovně: velmi časté údajů nelze určitklesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
časté: krvácení, hemoragická anémie*, trombocytopenie, trombocytóza
vzácné: eozinofílie*
vzácné: případy imunoalergické trombocytopenie s trombózou, u některých byla trombóza
komplikovaná orgánovým infarktem nebo ischemií končetiny
Poruchy imunitního systému
časté: alergická reakce
vzácné: anafylaktické reakce včetně šoku*
Poruchy nervového systému
časté: bolest hlavy*
Poruchy cév
vzácné: spinální hematom* neurologického poškození včetně dlouhodobé nebo permanentní paralýzy
Poruchy jater a žlučových cest
velmi časté: zvýšení jaterních enzymů méně časté: hepatocelulární poškození jater*,
vzácné: cholestatické poškození jater*
Poruchy kůže a podkoží
časté: kopřivka, pruritus, erytém
méně časté: bulózní dermatitida
vzácné: alopecie*
vzácné: kožní vaskulitida*, kožní nekróza* obvykle se vyskytuje v místě vpichu injekce obvykle purpura nebo erytematózní plaky, infiltrované a bolestivéUzlíky Vymizí v průběhu několika dní a není třeba přerušovat léčbu.
není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
vzácné: osteoporóza* po dlouhodobé léčbě
Celkové poruchy a reakce v místě podání
časté: hematom v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, jiné reakce v místě vpichu
injekce méně časté: lokální podráždění, kožní nekróza v místě vpichu injekce
Laboratorní a funkční vyšetření
vzácné: hyperkalemie*
Výpis vybraných nežádoucích účinků
Krvácení
Zahrnovalo velké krvácení, hlášené nejvýše u 4,2 % pacientů případů byly fatální. Krvácivé komplikace byly považovány za velké, významnou klinickou příhodu, nebo transfuzí 2 nebo více jednotek krevních produktů. Retroperitoneální a intrakraniální krvácení bylo
vždy považováno za velké.
Podobně jako při podávání jiných antikoagulancií, se může v přítomnosti přidružených rizikových
faktorů jako jsou organická poškození s tendencí ke krvácení, invazivní zákroky nebo používání
léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, vyskytnout krvácení
Třídy
orgánových
systémů
pacientů
ckých
pacientů
Léčb扥Prodloužená
léčba DVT a PE
u pacientů
nádorovým
onemocněním
Léč儀Léčbpacientů
Poruchy
krve a
lymfatickéh
o systému
Velmi časté:
krváceníretroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Velmi časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniální
krvácení
retroperitoneál
ní krvácení
Častéb:
krvácení
Časté:
krvácení α
Vzácné:
retroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniál
ní krvácení
retroperiton
eální
krvácení
α: jako je hematom, ekchymóza jinde než v místě vpichu, hematom v místě vpichu, hematurie, epistaxe
a gastrointestinální krvácení
b: četnost založená na retrospektivní studii registru zahrnujícím 3526 pacientů
Trombocytopenie a trombocytóza
Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Profylaxe
u
chirurgických
pacientů
Profylaxe
u
nechirurgický
ch pacientů
Léčba
pacientů
s DVT s nebo
bez PE
Prodloužená
léčba DVT a
PE u pacientů s
aktivním
nádorovým
onemocněním
Léčba pacientů
s nestabilní
anginou a non-
Q MI
Léčba
pacientů
s akutním
STEMI
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytope
nie
Velmi časté:
trombocytóza
β
Časté:
trombocytope
nie
Není známo:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytopen
ie
Časté:
trombocytó
za β
trombocyto
pe-nie
Velmi
vzácné:
imunoalergi
cká
trombocyop
enie
β: vzestup krevních destiček > 400 x 109/l
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u dětí nebyla stanovena
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.*
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
Náhodné předávkování sodnou solí enoxaparinu po intravenózním, mimotělním či subkutánním
podání může vést ke krvácivým komplikacím. Po perorálním podání, dokonce i vysokých dávek, není
pravděpodobné, že by se sodná sůl enoxaparinu absorbovala.
Léčba
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním
protaminu. Dávka protaminu závisí na podané dávce sodné soli enoxaparinu, přičemž 1 mg protaminu
neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU sůl enoxaparinu podána během 8 předchozích hodin. Jestliže byla sodná sůl enoxaparinu podána před
více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na anti-Xa IU 12 hodin od injekce sodné soli enoxaparinu se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani
vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek sodné soli enoxaparinu
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, hepariny, ATC kód: B01AB
Inhixa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
Farmakodynamické účinky
Sodná sůl enoxaparinu je nízkomolekulární heparin, který má střední molekulární hmotnost přibližně
4500 daltonů, ve kterém jsou odděleny antitrombotické a antikoagulační aktivity standartního
heparinu. Léčivou látkou je sodná sůl.
Je charakterizován vysokou anti-Xa aktivitou antitrombinovou aktivitou zprostředkovány antitrombinem III
Kromě anti-Xa/IIa aktivity byly u zdravých subjektů, pacientů i neklinických modelů zjištěny další
antikoagulační a antiflogistické vlastnosti sodné soli enoxaparinu. Tyto vlastnosti zahrnují ATIII-
dependentní inhibici jiných koagulačních faktorů jako je faktor VIIa, indukci uvolňování endogenního
inhibitora cesty tkáňového faktoru Willebrandova faktoru přispívají k celkovému antitrombotickému účinku sodné soli enoxaparinu.
V profylaktických dávkách neovlivňuje signifikantně aPTT. Když se používá s kurativním záměrem,
aPTT se může prodloužit o 1,5-2,2-násobek konkrétního času při maximu účinku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Prevence venózní tromboembolické choroby spojená s operací
Prodloužená profylaxe VTE po ortopedické operaci
Ve dvojitě zaslepené studii prodloužené profylaxe pacientů podrobujících se operaci s náhradou
kyčelního kloubu, 179 pacientů, kteří nebyli léčení na venózní tromboembolickou chorobu, dostávalo
během hospitalizace na začátku podkožně 4 000 IU předepsané délky léčby prodloužené profylaxe byl statisticky významně nižší ve skupině se sodnou solí enoxaparinu ve
srovnání s placebem, nebyla hlášena žádná PE. Nevyskytlo se žádné krvácení.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n placebo
jednou denně s.c.
n Všichni pacienti léčeni prodlouženou
profylaxí
㤰celkové VTEcelkové DVT proximální DVT *p hodnota oproti placebu =0,#p hodnota oproti placebu =0,
V druhé dvojitě zaslepené studii bylo 262 pacientů bez VTE onemocnění, kteří se podrobili operaci s náhradou kyčelního kloubu, léčeni během hospitalizace na začátku sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
000 IU v první studii byl výskyt VTE během prodloužené profylaxe statisticky významně nižší ve skupině
se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s placebem, a to i pro VTE celkové 28 [21,4%]; p=<0,001sodnou solí enoxaparinu a placebem.
Prodloužená profylaxe DVT po onkologické operaci
Dvojitě zaslepená, multicentrická klinická studie porovnávala bezpečnost a účinnost čtyřtýdenního a
jednotýdenního režimu profylaktického podávání sodné soli enoxaparinu u 332 pacientů, kteří se
podrobili elektivní operaci z důvodu nádoru v břišní nebo pánevní oblasti. Pacienti dostávali sodnou
sůl enoxaparinu sodnou solí enoxaparinu nebo placebem pro dalších 21 dní. Bilaterální venografie se provedla mezi
25. a 31. dnem nebo i dříve, pokud se vyskytly příznaky venózního tromboembolismu. Pacienti byli
poté 3 měsíce sledováni. Profylaxe sodnou solí enoxaparinu během 4 týdnů po operaci z důvodu
rakoviny v břišní nebo pánevní oblasti statisticky výrazně snížila výskyt venograficky prokázané
trombózy v porovnání s profylaxí sodnou solí enoxaparinu během jednoho týdne. Poměr venózního
tromboembolismu na konci zaslepené fázi studie byl 12,0 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu; p=0,02. Tento rozdíl přetrvával tři měsíce [13,8% vs. 5,5%
sledovancí fáze, nebyly žádné rozdíly.
Prevence venózní tromboembolické choroby u interních pacientů s akutním onemocněním, kde se
očekává omezení mobility
Ve dvojitě zaslepené, multicentrické studii s paralelními skupinami se porovnávala sodná sůl
enoxaparinu 2 000 IU interních pacientů s těžkým omezením mobility během akutního omezení vzdálenost chůze <10 metrů za ≤3 dnytřída III nebo IVinsuficiencí a akutní infekcí nebo akutním revmatem; pokud je to spojeno alespoň s jedním VTE
rizikovým faktorem léčba a chronické srdeční nebo respirační selháníCelkově bylo ve studii zařazeno 1102 pacientů a 1073 pacientů bylo léčených. Léčba pokračovala po
dobu 6 až 14 dní s.c. sodná sůl enoxaparinu statisticky významně snížila výskyt VTE v porovnání s placebem. Údaje
týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n placebo
n všichni léčení interní
pacienti během akutního
onemocnění
287 celkové VTE celkové DVT proximální DVT VTE = venózní tromboembolické události,⨀
Přibližně 3 měsíce po zařazení zůstával výskyt VTE statisticky významně nižší ve skupině léčené
sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU krvácení celkově byl 8,6 % a výskyt velkého krvácení 1,1 % ve skupině placeba, 11,7 % a 0,3 % ve
skupině se sodnou solí enoxaparinu 2 000 IU enoxaparinu 4 000 IU
Léčba DVT s PE nebo bez ní
V multicentrické studii s paralelními skupinami bylo 900 pacientů s akutní DVT dolní končetiny a
s pulmonární embolii nebo bez ní randomizováno na hospitalizovanou léčbu buď enoxaparinu 150 IU/kg kontinuální infuze randomizováno 900 pacientů a všichni byli léčeni. Všichni pacienti dostávali i léčbu warfarinem
sodným začátkem v průběhu 72 hodin od začátku léčby sodnou solí enoxaparinu nebo standardní léčby
heparinem a pokračování během 90 dní. Sodná sůl enoxaparinu nebo standartní léčba heparinem se
podvávala minimálně 5 dní, do dosažení hodnoty INR warfarinu sodného. Oba režimy se sodnou solí
enoxaparinu byly rovnocenné jako standartní heparinová léčba, pokud jde o snížení rizika rekurence
venózního tromboembolizmu níže.
sodná sůl
enoxaparinu
150 IU/kg
denně s.c.
n sodná sůl
enoxaparinu
100 IU/kg
denně s.c.
n heparin
aPTT upravovaný
i.v. léčbou
n všichni léčení
pacienti s DVT s PE
nebo bez něj
298 celkovo VTE jen DVT proximální DVT
⠥ PE VTE = venózní tromboembolická událost ⨀ sodná sůl enoxaparinu jednou denně oproti heparinu sodná sůl enoxaparinu každých 12
Velké krvácení bylo 1,7 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 150 IU/kg denně s.c., 1,3 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 100 IU/kg skupině s heparinem.
Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů se hlášené četnosti rekurentní VTE u pacientů
léčených enoxaparinem podávaným jednou nebo dvakrát denně po dobu 3 až 6 měsíců zdají být
srovnatelné s četnostmi u warfarinu.
Účinnost v reálném životě byla hodnocena v souboru 4 451 pacientů se symptomatickou VTE a
aktivním nádorovým onemocněním z mezinárodního registru RIETE pacientů s VTE a jinými
trombotickými stavy. 3 526 pacientů dostávalo enoxaparin s.c po dobu až 6 měsíců a 925 pacientů
dostávalo s.c. tinzaparin nebo dalteparin. Mezi 3 526 pacienty, kteří dostávali léčbu enoxaparinem,
bylo 891 pacientů léčeno dávkou 1,5 mg/kg jednou denně jako úvodní terapie a prodlouženou léčbou
až na 6 měsíců denně a prodlouženou léčbu do 6 měsíců jednou dennězměny režimu byla 17 dní, respektive 8 dní. Mezi oběma léčebnými skupinami nebyl žádný významný
rozdíl v míře rekurence VTE inferiority 1,5 léčebnými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl, pokud jde o relativní rizika závažného
Tabulka. Výsledky účinnosti a bezpečnosti ve studii RIETECAT
Výsledeknízkomolekulární
hepariny
n=Upravené poměry rizik
enoxaparin / jiné LMWH
[interval spolehlivosti 95%]
VTE rekurence 70 Závažné krváceníNezávažné krváceníCelkových úmrtí
Níže je uveden přehled výsledků podle léčebného režimu použitého ve studii RIETECAT u pacientů
po ukončení šestiměsíčnéí léčby:
Tabulka. 6měsíční výsledky u pacientů, kteří dokončili 6měsíční léčbu, v různých režimech
Výsledek
N Enoxapa
rin
všechny
režimy
Enoxaparin všechny režimy
LMWHs
registrová
ny v EU
Enoxapa
rin
jednou
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně až
jednou
denně
Enoxapa
in jednou
denně až
dvakrát
denně
Enoxapar
in ve více
než
jednom
režimu
léčby
N=1432 N=444 N=529 N=406 N=14 N=39 N=Rekurence
VTE
70
6,0%33
9,9%22
5,9%10
4,0%22,6%20,2%23
7,5%Závažné
krvácení
nefatální⠷Ⰰ㠥㌱⠷Ⰰ〥⠴Ⰰ㘥ⴀ
㔲⠹Ⰰ㠥⠷Ⰰ㌥ⴀ
ᄁⰀ㐥⠵Ⰰ⠳Ⰰ〥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㘠
⠀⠳Ⰰ㔥ⴀ
⠴Ⰰ⠲Ⰰ㌥ⴀ
㘀Ⰰㄥvýznamné
nezávažné
krvácení
㠷⠴Ⰰ㠥ⴀ
⠵Ⰰ㤥⠳Ⰰ㜥ⴀ
㌳⠴Ⰰ⠵Ⰰ㜥⠳Ⰰ㐥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㐠
⠀Ⰰ㌥⠰Ⰰ㌥ⴀ
⠵Ⰰ㘥⠳Ⰰ㐥ⴀ
Všechny
příčiny úmrtí
㘶㘠
⠀㐶Ⰰ㔥⠀㐳Ⰰ㤥㐹Ⰰㄥᄃ⠀⠀㌴Ⰰ㤥ⴀ
㐴Ⰰ〥㌲⠀㘱Ⰰㄥ⠀㔶Ⰰ㤥ⴀ
㘵Ⰰᄂ㘠
⠀㌶Ⰰ〥⠀㌱Ⰰ㌥ⴀ
㐰Ⰰ㘥㘠
⠀㐲Ⰰ㤥⠀ᆪⰀ㜲Ⰰ㔥ᆭ⠀㐱Ⰰ〥⠀㔷Ⰰ⠀㌶Ⰰ㜥⠀㌲Ⰰㄥⴀ
㐱Ⰰ㌥Fatalní PE
nebo fatalní
krvácení
související s
úmrtím
㐸⠳Ⰰ㐥⠲Ⰰ㐥ⴀ
㐀Ⰰ㌥⠱Ⰰ㘥⠰Ⰰ㐥ⴀ
㌵⠴Ⰰ㔥ⴀ
⠱Ⰰ⠰Ⰰ⠀〥⠲Ⰰ㘥⠀〥ⴀ
⠱Ⰰㄥⴀ
㐀Ⰰㄥ*Všechna data s 95% CI
Léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST
V rozsáhlé multicentrické studii bylo zařazeno 3 171 pacientů v akutní fázi nestabilní anginy pectoris
nebo non-Q infarktu myokardu, byli randomizováni do dvou skupin tak, že pacienti v jedné skupině
dostávali spolu s kyselinou acetylsalicylovou enoxaparinu v dávce 100 IU/kg podle aPTT. Pacienti museli být hospitalizování minimálně 2 dny a maximálně 8 dní, až do klinické
stabilizace, revaskularizační procedury nebo propuštění z nemocnice. Pacienti museli být sledováni po
dobu 30 dní. Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s heparinem statisticky významně snížila
kombinovaný výskyt anginy pectoris, infarktu myokardu a smrti s poklesem 19,8 až 16,6 % relativního rizika 16,2 %Pokud jde o velké krvácení, nebyly zjištěny žádné rozdíly, i přes to, že v krvácení v místě vpichu
subkutánní injekce bylo častější.
Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST-segmentu
V rozsáhlé multicentrické studii bylo 20 479 pacientů se STEMI vhodných na fibrinolytickou léčbu
randomizovaných do dvou skupin; v jedné skupině dostali sodnou sůl enoxaparinu jako jednu
bolusovou i.v. dávku 3000 IU 100 IU/kg podle apTT po dobu 48 hodin. Všichni pacienti byli také léčeni kyselinou acetylsalicylovou po dobu
minimálně 30 dní. Strategie dávkování sodné soli enoxaparinu byla přizpůsobena pro pacienty se
závažně zhoršenou funkcí ledvin a u starších pacientů ve věku nad 75 let. Subkutánní injekce sodné
soli enoxaparinu se podávaly do té doby, než byl pacient propuštěn z nemocnice nebo po dobu
maximálně 8 dní 4716 pacientů se podrobilo perkutánní koronární intervenci, přičemž dostávali antitrombotickou
podpůrnou léčbu zaslepenými hodnocenými léčivými přípravky studie. Proto pro pacienty léčené
sodnou solí enoxaparinu musela být vykonána PCI se sodnou solí enoxaparinu přičemž byl použit režim stanový v předcházejících studiích, t.j. žádné další dávkování, pokud od
posledního subkutánního podání do insuflace balónu uplynulo méně než 8 hodin; i.v. bolus 30 IU/kg
uplynulo více než 8 hodin.
Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s nefrakciovaným heparinem statisticky významně snížil výskyt
primárního endpointu – smrti z jakékoliv příčiny nebo opakovaný infarkt myokardu v prvních dnech po randomizaci [9,9 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s 12,0 % ve skupině
s nefrakciovaným heparinem] při redukci relativního rizika 17 % solí enoxaparinu relativního rizika re-infarku myokardu byla 35 % v porovnání s léčbou nefrakciovaným heparinem
podskupin i v rámci věku, pohlaví, lokalizace infarktu, anamnézy diabetu, anamnézy předcházejícího
infarktu myokardu, typu použitého fibrinolytika a času do léčby hodnoceným léčivým přípravkem
Zjistil se statisticky významný benefit léčby sodnou solí enoxaparinu v porovnání s nefrakciovaným
heparinem u pacientů, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci v průběhu 30 dní po
randomizaci úmrtí, re-infarkt nebo intrakraniální hemoragie na 30. den statisticky významně nižší s heparinem enoxaparinu. Výskyt velkého krvácení po 30 dnech byl statisticky významně vyšší skupině se sodnou solí enoxaparinu gastrointestinálního krvácení byl podobný v obou skupinách 0,7 % s heparinemProspěšný účinek sodné soli enoxaparinu na primární cíl pozorovaný během prvních 30 dní se
zachoval po dobu 12 měsíců.
Porucha funkce jater
Podle literárních údajů se používání sodné soli enoxaparinu v dávce 4 000 IU s cirhózou Třeba podotknout, že literární studie mohou mít určitá omezení. U pacientů s poruchou funkce jater je
potřebná opatrnost, protože tito pacienti mají vyšší potenciál krvácení s cirhózou neuskutečnily.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry sodné soli enoxaparinu byly studovány především ve vztahu k časovému
průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to v doporučených dávkách po jednorázovém nebo
opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými
amidolytickými metodami.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sodné soli enoxaparinu po jeho subkutánní aplikaci je na základě
anti-Xa aktivity blízká 100%.
Mohou se použít různé dávky, formy a dávkovací režimy.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci
a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 IU/ml po jednorázové subkutánní aplikaci dávky 2000 IU,
4000 IU, 100 IU/kg a 150 IU/kg
Intravenózní bolusová dávka 3000 IU stavu se dosahuje druhý den léčby.
Po opakovaném subkutánním podání 4 000 IU denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 %
vyšší než po jednotlivé dávce. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti-Xa IU/kg dvakrát denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po
jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické
hladiny 0,52 IU/ml.
Injekční objem a koncentrace dávky v rozmezí 100-200 mg/ml nemá vliv na farmakokinetické
parametry u zdravých dobrovolníků.
Farmakokinetika sodné soli enoxaparinu je po podání dávek vyšších než jsou doporučené dávky
lineární. Proměnlivost v rámci organismu nebo mezi více pacienty je nízká. Po opakovaném s.c.
podávání se akumulace nezjistila.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa
aktivita. Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní
injekci a dosahuje 0,13 IU/ml po podání 100 IU/kg podání 150 IU/kg
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity sodné soli enoxaparinu je asi 4,3 litrů a blíží se celkovému objemu
krve.
Biotransformace
Sodná sůl enoxaparinu se primárně metabolizuje v játrech desulfatizací a/nebo depolymerizací na
složky s nižší molekulovou hmotností a výrazně nižší účinností.
Eliminace
Sodná sůl enoxaparinu se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí
0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg Eliminace je jednofázová s eliminačním poločasem anti-Xa aktivity asi 5 hodin po jednorázovém
subkutánním podání až asi 7 hodin po opakovaném podání sodné soli enoxaparinu.
Renální clearance aktivních fragmentů představuje přibližně 10 % podané dávky a celková renální
exkrece aktivních a neaktivních fragmentů je 40 % dávky.
Speciální skupiny pacientů
Starší pacienti
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil sodné soli enoxaparinu se při
normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se
renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace sodné soli
enoxaparinu
Porucha funkce jater
Ve studii, která proběhla u pacientů s pokročilou cirhózou léčených sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
poškození jater hladiny ATIII, sekundárně snížené syntéze ATIII u pacientů s poruchou jater.
Porucha funkce ledvin
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu
ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance sodné soli enoxaparinu. Po
opakovaném s.c. podání 4 000 IU jednou denně je anti-Xa expozice hodnocená podle AUC v
rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké až závažé trpících těžkou renální insuficiencí opakovaném podání 4 000 anti-Xa IU 65 %
Hemodialýza
Po jednorázovém i.v. podání sodné soli enoxaparinu v dávce 25 IU, 50 IU nebo 100 IU/kg dvakrát vyšší než u kontrolované populace.
Tělesná hmotnost
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u
obézních zdravých dobrovolníků Xa IU/kg kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože maximální plasmatická hladina anti-Xa aktivity není
zvýšena. U obézních pacientů je po subkutánním podání nižší hmotností ovlivněná clearance.
Při podání jednotlivé dávky 4 000 anti-Xa IU pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 52 % vyšší u žen o hmotnosti <45 kg a o 27 %
vyšší u mužů o hmotnosti <57 kg ve srovnání s pacienty s normální hmotností
Farmakokinetické interakce
Mezi sodnou solí enoxaparinu a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány
žádnéfarmakokinetické interakce.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve 13 týdenní studii toxicity, kde se podávala s.c. sodná sůl enoxaparinu potkanům a psům v dávce mg/kg/den a v 26 týdenní studii toxicity, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu s.c. a i.v. potkanům a
opicím v dávkách 10 mg/kg/den se jiné nežádoucí reakce sodné soli enoxaparinu kromě
antikoagulačního účinku neprokázaly.
Následující testy neprokázaly mutagenní účinky sodné soli enoxaparinu: Amesův test in-vitro,
progresivní mutační test na buňkách myších lymfomů in-vitro, humánní lymfocytový test
chromozomových aberací na kostní dřeni potkanů.
Studie vykonané u gravidních samic potkanů a králíků s dávkami sodné soli enoxaparinu do
30mg/kg/den neprokázaly žádné teratogenní účinky na fetotoxicitu. Po s.c. podání dávky nižší než mg/kg/den neměla sodná sůl enoxaparinu vliv na fertilitu ani na reprodukční schopnosti potkaních
samců a samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Subkutánní injekce
Přípravek Inhixa by se neměl mísit s žádnými jinými léčivými přípravky.
Intravenózní
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podávána s injekčním roztokem chloridu sodného 9mg/ml
6.3 Doba použitelnosti
Předplněná injekční stříkačka
roky
Naředěný léčivý přípravek injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci
hodin
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
0,4 ml roztoku v:
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly je uzavřeno
chlorbutylovou pryžovou zátkou a žlutým polyproplylenovým pístem. Injekční stříkačky mohou
být dodatečně vybaveny krytem jehly nebo manuálním chráničem jehly; nebo
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly je uzavřeno
chlorbutylovou pryžovou zátkou a bílým polykarbonátovym pístem. Injekční stříkačky mohou
být dodatečně vybaveny UltraSafe Passive krytem jehly.
Balení se:
- 2, 5, 6, 10, 20, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami
- 2, 5, 6, 10, 20, 30, 50 a 90 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
- 2, 6, 10, 20 a 50 předplněných injekčních stříkaček s manuálním chráničem jehly
- 2 a 6 předplněnými injekčními stříkačkami s UltraSafe Passive krytem jehly
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
NÁVOD K POUŽITÍ: PŘEDNAPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční skříkačky bez krytu jehly
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek . Při každém podání změňte místo, kam píchnete injekci
– střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně pod kůži břicha,
ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně - Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití. .
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky zabránil náhodnému
poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu vjeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává injekcí
těsně pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10na jehlu a celou ji zakryje.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passive
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena UltraSafe Passive krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou. po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10„zaklapne“ na místo
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s ručně aktivovaným
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena ručně aktivovaným krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10“opěrky pro prsty” Nyní je použitá jehla zcela chráněna.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. září Datum posledního prodloužení registrace: 26. srpna
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Inhixa 6000 IU
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
10 000 IU/ml
Každá předplněná injekční stříkačka obsahuje enoxaparinum natricum 6 000 IU anti-Xa aktivity odpovídá 60 mg
Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.
Sodná sůl enoxaparinu je biologické léčivo získané alkalickou depolymerizací benzylesteru heparinu
derivovaného z prasečí střevní sliznice.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Inhixa je indikován u dospělých:
• Prevence venózní tromboembolické nemoci v chirurgii u pacientů se středním nebo vysokým
rizikem, zejména v ortopedické nebo všeobecné chirurgii, včetně chirurgie nádorových
onemocnění.
• Prevence venózní tromboembolické nemoci u interních pacientů s akutním onemocněním je akutní srdeční nedostatečnost, respirační selhání, těžké infekce nebo revmatická onemocněnía sníženou pohyblivostí se zvýšeným rizikem vzniku venózní tromboembolie.
• Léčba hluboké žilní trombózy pravděpodobně vyžaduje trombolytickou léčbu nebo operaci.
• Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy rekurence u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
• Prevence tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy
• Akutní koronární syndrom:
- Léčba nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou, která se užívá perorálně
- Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu se plánuje konzervativní perkutánní koronární intervencí
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby v chirurgii u pacientů se středním a vysokým rizikem.
Individuální riziko tromboembolie pro pacienty je možné odhadnout pomocí validovaného modelu
stratifikace rizika.
U pacientů se středním rizikem tromboembolizmu je doporučená dávka 2 000 IU soli enoxaparinu jednou denně ve formě subkutánní středním rizikem se ukázalo jako účinné a bezpečné začít podávat sodnou sůl enoxaparinu IU
U pacientů se středním rizikem je potřebné pokračovat v léčbě sodnou solí enoxaparinu minimálně
7-10 dní bez ohledu na to, jak se pacient zotavuje profylaxi až do chvíle výrazného zlepšení snížené mobility.
U pacientů s vysokým rizikem tromboembolie je doporučená dávka 4 000 IU enoxaparinu jednou denně subkutánní Pokud je potřeba dřívější předoperační profylaktické iniciace než 12 hodin vysokým rizikem čekající na odloženou ortopedickou operacipozději než 12 hodin před operací a pokračovat 12 hodin po operaci.
o U pacientů podrobující se velké ortopedické operaci se doporučuje prodloužit
tromboprofylaxi až na 5 týdnů.
o U pacientů s vysokým rizikem venózní tromboembolie nebo pánevní operaci kvůli nádorovému onemocnění se doporučuje prodloužit
profylaxii až na 4 týdny.
Profylaxe venózní tromboembolie u interních pacientů
Doporučená dávka sodné soli enoxaparinu je 4 000 IU Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje nejméně 6 až 14 dní bez ohledu na to, jak se pacient
zotavuje
Léčba hluboké žilní trombózy Sodná sůl enoxaparinu se může podávat s.c. injekcí buď jednou denně 150 IU/kg dvakrát denně 100 IU/kg Režim musí zvolit lékař na základě individuálního posouzení a vyhodnocení rizika tromboembolie a
rizika krvácení. Dávkovací režim 150 IU/kg nekomplikovaných pacientů s nízkým rizikem rekurence VTE. U všech ostatních pacientů, jako jsou
pacienti s obezitou, symptomatickou PE, onkologickým onemocněním, rekurentnín VTE nebo
proximální trombózou
Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje průměrně na 10 dní. Léčbu perorálními antikoagulancii
je třeba začít, když je to vhodné antikoagulancii“ na konci bodu 4.2
Při prodloužené léčbě hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním by lékaři měli pečlivě posoudit individuální
tromboembolická rizika a rizika krvácení pacienta.
Doporučená dávka je 100 IU/kg poté následuje 150 IU/kg kontinuální antikoagulační léčby by měl být přehodnocen po 6 měsících léčby.
Prevence tvorby trombů během hemodialýzy
Doporučená dávka je 100 IU/kg U pacientů s vysokým rizikem krvácení se musí dávka snížit na 50 IU/kg cévním přístupu nebo na 75 IU/kg
Během dialýzy se má sodná sůl enoxaparinu zavést do arteriální linky okruhu na začátku dialýzy.
Účinek této dávky je obvykle dostatečný pro 4-hodinovou dialýzu, pokud se však zjistí přítomnost
fibrinových prstenců, například při dialýze trvající déle než je běžné, může se podat další dávka 50 IU
až 100 IU/kg
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se pacientů používajících sodnou sůl enoxaparinu k profylaxi
nebo k léčbě v průběhu podávání hemodialýzy.
Akutní koronární syndrom: léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
K léčbě nestabilní anginy a NSTEMI je doporučená dávka sodné soli enoxaparinu100 IU/kg každých 12 hodin subkutánní injekcí podávanou v kombinaci s antiagregační léčbou. Léčbu je třeba
podávat minimálně 2 dny a pokračovat v ní až do klinické stabilizace. Obvykle je délka léčby 2 až dní.
Všem pacientům se doporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou, pokud není kontraindikována, s
počáteční nasycovací dávkou 150-300 mg acetylsalicylovoustrategii léčby.
K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu enoxaparinu jedna bolusová dávka 3000 IU každých 12 hodin podaných s.c.kyseliny acetylsalicylové aby léčba sodnou solí enoxaparinu trvala 8 dní nebo do té doby, než pacient přejde do ambulantní
léčby, podle toho, co nastane dříve. Je-li sodná sůl enoxaparinu podávána spolu s trombolytikem
o Dávkování u pacientů ve věku ≥ 75 let je uvedeno v bodě „Starší pacienti“.
o U pacientů léčených perkutánní koronární intervencí žádná dodatečná dávka, pokud by byla sodná sůl enoxaparinu naposledny
podána podkožně před méně než osmi hodinami před insuflací balónu. Pokud
byla sodná sůl enoxaparinu naposledy podána podkožně před více než osmi
hodinami před insuflací balónu, musí se podat dávka 30 IU/kg sodné soli enoxaparinu jako i.v. bolusová dávka.
Speciální populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u pediatrických pacientů nebyla stanovena.
Starší pacienti
Pro všechny indikace kromě STEMI, u starších pacientů není potřebná úprava dávky, s výjimkou
případů s poruchou funkce ledvin K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu u pacientů ve věku 75 a více let, se
počáteční i.v. bolusová dávka nesmí použít. Začněte dávkování subkutánní aplikací 75 IU/kg
dvou dávek podaných podkožně, potom pro zbývající další dávky je doporučené dávkování 75 IU/kg
v bodě „Porucha funkce ledvin“ a v bodě 4.4.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater jsou k dispozici jen omezené údaje u nich postupovat s opatrností
Porucha funkce ledvin Závažná porucha funkce ledvin
Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu <15 ml/minmimotělním oběhu během hemodialýzy.
Dávkovací tabulka pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin
Indikace Dávkování
Prevence venózní tromboembolické chorobyLéčba DVT a PEdenně
Prodloužená léčba aktivním nádorovým onemocněním.
denně
Léčba nestabilní denně
Léčba akutního STEMI
Léčba akutního STEMI 㜵⠱⠱
Bez i.v. úvodního bolusu, 100tělesné hmotnosti s.c. a potom 100tělesné hmotnosti s.c. každých 24Úprava doporučené dávky se nevztahuje na indikaci týkající se hemodialýzy.
Mírná a středně závažná porucha funkce ledvin
Ačkoliv nejsou doporučeny úpravy dávkování u pacientů se středně závažnou 30-50 ml/minpečlivé klinické monitorování.
Způsob podání
Inhixa není určena k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat touto cestou.
K profylaxi venózní tromboembolické choroby po chirurgickém zákroku, k léčbě DVT a PE,
k prodloužené léčbě DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním, k léčbě nestabilní
anginy a NSTEMI se sodná sůl enoxaparinu podává s.c. injekcí
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou i.v. bolusovou injekcí, po které hned následuje s.c. injekce.
K prevenci tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy se podává do arteriální linky
dialyzačního obvodu.
Předplněná injekční stříkačka je připravená na okamžité použití.
Při používání ampulek nebo vícedávkových injekčních lahviček se doporučuje použít tuberkulinovou
injekční stříkačku nebo ekvivalent, aby se tím zabezpečilo, že bude do injekční stříkačky natáhnut
správný objem léčivého přípravku.
s.c. injekční technika
Injekce sodné soli enoxaparinu se má podávat pacientovi přednostně v ležící poloze hlubokou s.c.
injekcí.
Při používání předplněné injekční stříkačky se před podáním injekce nemá odstříkávat vzduchová
bublina, aby se zabránilo ztrátám léčivého přípravku. Pokud je potřeba upravit množství léčivého
přípravku, které se má podat, podle tělesné hmotnosti pacienta, k dosažení požadovaného množství
použijte kalibrovanou injekční stříkačku a přebytečné množství zlikvidujte. Uvědomte si, že
v některých případech není možné dosáhnout přesné dávky kvůli kalibraci dílků na injekční stříkačce,
v tu chvíli je potřeba objem zaokrouhlit na nejbližší hodnotu.
Injekce se má podat do levé a pravé anterolaterální nebo posterolaterální části břišní stěny.
Celá délka jehly se zavede kolmo do kožního záhybu vytvořeného mezi palcem a ukazovákem. Kožní
záhyb se nemá uvolnit do chvíle, kdy je injekce kompletně aplikována. Po podání injekce nemá být
místo podání masírováno.
Poznámka pro předplněné injekční stříkačky s automatickým bezpečnostním systémem: bezpečnostní
systém se aktivuje na konci injekce
Pokud si pacient bude subkutánní injekci aplikovat sám, je potřeba jej upozornit, aby si velice pozorně
přečetl pokyny v příbalové informaci, která je součástí balení léčivého přípravku.
i.v.
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou i.v. bolusovou injekcí, za kterou ihned následuje s.c.
injekce.
Při i.v. injekci se může použít buď vícedávková injekční lahvička, nebo předplněná injekční stříkačka.
Sodná sůl enoxaparinu se má podat do i.v. linky. Nemá se míchat ani podávat spolu s jinými léčivými
přípravky. Na zabránění možností smíchání sodné soli enoxaparinu s jinými léčivými přípravky se
musí vybraný intravenózní přístup před i po aplikaci sodné soli enoxaparinu promýt dostatečným
množstvím roztoku chloridu sodného 9 mg/ml na vyčištění přístupu pro léčivý přípravek. Sodná sůl enoxaparinu se může bezpečně podat spolu
s normálním roztokem chloridu sodného 9mg/ml injekci.
Úvodní bolus 3 000 IU
Pro úvodní bolus 3000 IU být odstříknut nadbytečný objem, tak aby stříkačka obsahovala pouze 3000 IU enoxaparinu. Dávku 3000 IU
Pokud se u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci podání sodné soli enoxaparinu více než 8 hodin před insuflací balónku.
Pro pacienty léčené pro PCI se má podat dostatečný i.v. bolus 30 IU/kg byla sodná sůl enoxaparinu podána před více než 8 hodinami před insuflací balónku.
Pro zajištění přesného odměření malého objemu injekce se doporučuje naředit léčivý přípravek na
300 IU/ml K dosažení koncentrace 300 IU/ml obsahujících 6000 IU následujícím způsobem:
Stříkačkou odeberte z infuzního vaku 30 ml roztoku a tento odebraný roztok odstraňte. Celý obsah
předplněné injekční stříkačky obsahující 6000 IU ke zbývajícím 20 ml roztoku. Obsah vaku jemně promíchejte. Naberte požadovaný objem naředěného
roztoku do stříkačky určené k podání roztoku do intravenózní linky.
Po ukončení ředění lze vypočítat potřebný objem, který má být podán v injekci, pomocí následujícího
vzorce: [objem naředěného roztoku tabulky. Doporučuje se provádět ředění roztoku bezprostředně před použitím.
Objem roztoku, který má být naředění podán do i.v. linky v koncentraci 300 IU
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
45 1350 13,5 4,Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
50 1500 15 55 1650 16,5 5,60 1800 18 65 1950 19,5 6,70 2100 21 75 2250 22,5 7,80 2400 24 85 2550 25.5 8,90 2700 27 95 2850 28,5 9,100 3000 30 105 3150 31,5 10,110 3300 33 115 3450 34.5 11,120 3600 36 125 3750 37,5 12,130 3900 39 135 4050 40,5 13,140 4200 42 145 4350 43,5 14,150 4500 45
Injekce do arteriální linky
Injekce je podávána do arteriální linky dialyzačního obvodu pro prevenci tvorby trombu během
hemodialýzy v mimotělním oběhu.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antikoagulancii
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antagonisty vitamínu K Je nutné zintenzivnit klinické monitorování a laboratorní testy [protrombinový čas vyjádřený jako
International Normalized Ratio Vzhledem k časovému intervalu, než VKA dosáhne svého maximálního účinku, léčba sodnou solí
enoxaparinu musí pokračovat v konstantní dávce tak dlouho, dokud je to nutné pro udržení INR
v požadovaném terapeutickém rozsahu v dané indikaci ve dvou po sobě jdoucích testech.
U pacientů léčených VKA je potřebné léčbu VKA ukončit a první dávku sodné soli enoxaparinu podat
tehdy, když INR poklesne pod terapeutický rozsah.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a přímými perorálními antikoagulancii U pacientů, kteří dostávají v současnosti sodnou sůl enoxaparinu, je potřebné ukončit tuto léčbu a začít
s užíváním DOAC od 0 do 2 hodin před časem určeným původně k podání další dávky sodné soli
enoxaparinu, dávkování DOAC se má použít tak, jak je uvedeno v jeho SPC.
U pacientů, kteří užívají v současnosti DOAC, se má první dávka sodné soli enoxaparinu podat v čase,
kdy se původně měla podat další dávka DOAC.
Podání při spinální/epidurální anestezii nebo lumbální punkci
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální nebo spinální
anestezie/analgezie nebo lumbální punkce, musí být prováděno důsledné neurologické monitorování
kvůli riziku neuraxiálních hematomů Při dávkování použitém k prevenci
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při profylaktickém dávkování a zavedením
jehly nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 12 hodin.
Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 12 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15 – 30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 24 hodin.
Začít léčbu sodnou solí enoxaparinu v dávce 2 000 IU kompatibilní s neuraxiální anestezií.
Při dávkách používaných k léčbě
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při léčebných dávkách a zavedením jehly nebo
katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 24 hodin Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 24 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15-30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 48 hodin.
Pacienti dostávající dávky dvakrát denně 100 IU/kg kvůli umožnění dostatečného časového posunu pro zavedení nebo odstranění katetru.
Hladina anti-Xa je v těchto časových bodech stále ještě detekovatelná a toto posunutí negarantuje, že
se zabrání vytvoření neuraxiálního hematomu.
Stejně je potřeba zvážit posunutí času podle podání sodné soli enoxaparinu o nejméně 4 hodiny po
spinální/epidurální punkci nebo po odstranění katetru. Tento časový posun musí vycházet
z vyhodnocení poměru prospěch – riziko s ohledem na riziko trombózy i krvácení v kontextu léčby a
rizikových faktorů konkrétního pacienta.
4.3 Kontraindikace
Sodná sůl enoxaparinu je kontraindikován u pacientů:
hypersenzitivita na sodnou sůl enoxaparinu, heparin nebo jeho deriváty včetně
ostatních nízkomolekulárních heparinů uvedenou v bodě 6.1;
s anamnézou na heparinem indukovanou trombocytopenii imunitou za posledních 100 dní nebo s přítomností cirkulujících protilátek 4.4 s aktivním klinicky signifikantním krvácením a stavy s vysokým rizikem krvácení,
včetně nedávné cévní mozkové příhody s krvácením, se žaludečními vředy,
s přítomností maligního novotvaru s vysokým rizikem krvácení, nedávnou operací
mozku, páteře nebo očí, se známými nebo s podezřením na varixy jícnu,
s arteriovenózními malformacemi, s vaskulárním aneuryzmem nebo s velkými
intraspinálními a intracerebrálními vaskulárními abnormalitami;
při spinální nebo epidurální anestezii nebo lokálně-regionální anestezii, pokud se
sodná sůl enoxaparinu použila v předcházejících 24 hodinách
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Nízkomolekulární hepariny LMWHs jsou biologická léčiva. Aby se zlepšila sledovatelnost
biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Obecně
Nízkomolekulární hepariny sodné soli enoxaparinu. Tyto léky se liší svým výrobním postupem, molekulární hmotností,
specifickou anti Xa aktivitou a anti-IIa aktivitou, jednotkami, dávkou a klinickou účinností a
bezpečností. Následkem toho mají rozdílnou farmakokinetiku a biologickou aktivitu antitrombinové aktivitě, interakci s trombocytypoužití pro každý přípravek.
Anamnéza HIT
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s anamnézou imunitou zprostředkované HIT za
posledních 100 dní nebo při přítomnosti cirkulujících protilátek je kontraindikovano Cirkulující protilátky mohou přetrvávat několik let.
U pacientů s anamnézou cirkulujících protilátek se má sodná sůl enoxaparinu používat s mimořádnou opatrností. V takovémto
případě je možné rozhodnout o použití sodné soli enoxaparinu jen po pečlivém vyhodnocení poměru
přínosu a rizika a po zvážení možnosti neheparinové alternativní léčby lepirudin
Monitorování počtu trombocytů
U onkologických pacientů s počtem krevních destiček pod 80 G/l lze antikoagulační léčbu zvážit
pouze případ od případu a doporučuje se pečlivé sledování.
I u nízkomolekulárních heparinů existuje riziko trombocytopenie vyvolané protilátkami indukovanými
heparinem. Pokud dojde k trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zahájení léčby
sodnou solí enoxaparinu.
Riziko HIT je vyšší u pacientů po operaci a nejvíce po operaci srdce a u onkologických pacientů.
Proto se doporučuje změřit počet trombocytů na začátku léčby sodnou solí enoxaparinu a potom měřit
pravidelně v průběhu léčby.
Pokud existují klinické příznaky připomínající HIT tromboembolizmu, bolestivé kožní léze v místě injekce, alergické nebo anafylaktické reakce na léčbuje potřeba změřit počet trombocytů. Pacienti musí být informováni, že takové příznaky se mohou
objevit a v takovém případě musí informovat svého lékaře.
V praxi, pokud se potvrdí signifikantní pokles počtu trombocytů sodnou solí enoxaparinu se musí okamžitě ukončit a pacient musí přejít na jinou, alternativní
neheparinovou antikoagulační léčbu.
Krvácení
Stejně jako při jiných antikoagulanciích, ve kterémkoliv místě se může vyskytnout krvácení. Pokud se
vyskytne, je nutné vyšetřit původ krvácení a začít vhodnou léčbu. Stejně jako při jiné antikoagulační
léčbě, sodná sůl enoxaparinu se má použít s opatrností při stavech se zvýšeným potenciálem krvácení,
jako je například:
- Porucha hemostázy,
- peptický vřed v anamnéze,
- nedávno prodělaná ischemická cévní mozková příhoda,
- těžká arteriální hypertenze,
- nedávná diabetická retinopatie,
- neurologický nebo oftalmologický chirurgický výkon,
- souběžně podávané léčivé přípravky ovlivňující hemostázu
Laboratorní vyšetření
Při podávání v dávkách za účelem profylaxie venózní tromboembolie neovlivňuje sodná sůl
enoxaparinu signifikantně čas krvácivosti ani ostatní komplexní koagulační testy, nemá vliv na
agregaci trombocytů ani neovlivňuje významně vazbu fibrinogenu na trombocyty.
Při použití vyšších dávek se může vyskytnout prodloužení aktivovaného parciálního
trombolplastinového času antitrombotický účinek však nejsou v lineárním vztahu a proto nejsou vhodné k monitoraci aktivity
sodné soli enoxaparinu.
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce se nesmí dělat v průběhu 24 hodin od podání
sodné soli enoxaparinu v terapeutických dávkách Při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a spinální/epidurální anestezie nebo spinální punkci
byly hlášeny případy neuroaxiálních hematomů, které vedly k dlouhodobému nebo trvalému ochrnutí.
Tyto případy jsou výjimečné při dávce 4 000 anti-Xa IU může být vyšší při podávání vyšších dávek sodné soli enoxaparinu, při užití pooperačních epidurálních
katetrů při současném podávání léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, jako jsou NSAID,
traumatických nebo opakovaných epidurálních/spinálních punkcích nebo u pacientů s anamnézou
spinálních operací nebo se spinální deformitou.
Ke snížení rizika krvácení při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a epidurální/spinální
anestezii nebo analgezii nebo spinální punkci, je potřebné vzít v úvahu farmakokinetický profil sodné
soli enoxaparinu provést v době, kdy je antikoagulační aktivita sodné soli enoxaparinu nízká, přesné načasování pro
dosažení dostatečně nízké antikoagulační aktivity u konkrétního pacienta však není známo. U pacientů
s clearance kreatininu [15 až 30 ml/min] je potřebné zvažovat i další okolnosti, protože eliminace
sodné soli enoxaparinu trvá déle
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální/spinální anestezie nebo
analgezice, lumbální punkce, musí být prováděno časté monitorování, aby se zaznamenaly veškeré
známky a příznaky neurologické poruchy, jako například bolesti zad v bederní oblasti páteře,
senzorické a motorické poruchy nebo močového měchýře. Pacienty je třeba poučit, aby ihned informovali svého lékaře, pokud
zaznamenají některé z výše zmíněných znaků a příznaků. V případě podezření na příznaky hematomu
v míšním kanálu je nutno provést urgentní diagnostiku a zahájit léčbu včetně provedení míšní
dekomprese, i přesto, že tato léčba nemusí zabránit nebo zvrátit neurologické následky.
Nekróza kůže / kožní vaskulitida
Při LMWH byla hlášena nekróza kůže a kožní vaskulitida, v takových případech je třeba okamžitě
léčbu ukončit.
Perkutánní koronární revaskularizace
Pro zmírnění rizika krvácení hrozícího po vyjmutí cévního zavaděče po katetrizaci prováděné během
léčby nestabilní anginy pectoris, non-Q ST elevací Je to důležité k dosažení hemostázy v místě punkce po PCI. V případě použití uzavírajícího zařízení
může být sheat odstraněn okamžitě. Pokud je použita manuální kompresní metoda, sheat by měl být
odstraněn za 6 hodin po posledním i.v./s.c. podání sodné soli enoxaparinu. Pokud by měla léčba
sodnou solí enoxaparinu pokračovat, další dávka by neměla být podána dříve než 6 až 8 hodin po
odstranění sheatu. V místě výkonu mají být sledovány známky krvácení či vytváření hematomu.
Akutní infekční endokarditida
U pacientů s akutní infekční endokarditidou se používání heparinu obvykle nedoporučuje kvůli riziku
krvácení do mozku. Pokud se jeho použití považuje za absolutně nevyhnutelné, rozhodnutí je třeba
udělat jen po pečlivém individuálním posouzení poměru přínosu a rizika.
Umělá srdeční mechanická chlopeň
Používání sodné soli enoxaparinu u pacienů s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. U pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní,
kterým byla podávána sodná sůl enoxaparinu za účelem tromboprofylaxe, se zaznamenaly ojedinělé
případy trombózy umělé srdeční chlopně. Nejasné okolnosti, včetně základního onemocnění a
nedostatečných klinických údajů, omezují zhodnocení těchto případů. Některé z těchto případů byly
těhotné ženy, u kterých trombóza způsobila smrt matky i plodu.
Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční chlopní
Používání sodné soli enoxaparinu u těhotných žen s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumano. V klinické studii s těhotnými ženami s umělou
mechanickou chlopní, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu v dávce 100 IU/kg denně za účelem snížení rizika tromboembolie, došlo ve 2 z 8 žen k tvorbě krevních sraženin, které
zablokovaly chlopeň a způsobily smrt matky a plodu. Po uvedení léku na trh se u těhotných žen
s umělou mechanickou srdeční chlopní, kterým se podávala profylakticky sodná sůl enoxaparinu,
zaznamenaly ojedinělé případy trombózy chlopně. Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční
chlopní mohou být vystaveny vyššímu riziku tromboembolie.
Starší pacienti
Při podávání profylaktických dávek se nepozorovala zvýšená tendence ke krvácení.
Starší pacienti enoxaparinu vystaveni vyššímu riziku komplikací s krvácením. Doporučuje se proto pečlivé klinické
sledování a u pacientů starších 75 let léčených na STEMI je možné zvážit snížení dávky
Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, čímž se
zvyšuje riziko krvácení. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé klinické monitorování a mohlo by se
zvážit i biologické monitorování měřením anti-Xa aktivity se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin <15 ml/minběhem dialýzy.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin výrazně vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, proto se doporučuje úprava terapeutických a
profylaktických dávkovacích režimů Pacientům se středně závažnou 50-80 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je potřebná opatrnost při používání sodné soli enoxaparinu, a to
kvůli zvýšenému potenciálu krvácení. Úprava dávky na základě monitorování hladiny anti-Xa není
spolehlivá u pacientů s cirhózou jater a nedoporučuje se
Nízká hmotnost
Pacienti s nízkou hmotností sodné soli enoxaparinu může vést k vyššímu riziku krvácení. Proto se doporučuje pečlivé sledování takových pacientů bod 5.2
Obézní pacienti
Obézní pacienti mají vyšší riziko tromboembolizmu. Bezpečnost a účinnost profylaktických dávek u
obézních pacientů úpravu dávek. U těchto pacientů je potřeba pečlivě sledovat projevy a příznaky tromboembolizmu.
Hyperkalemie
Hepariny mohou potlačit sekreci aldosteronu v nadledvinách, což způsobuje hyperkalemii 4.8acidózou, pacientů užívajících léky, o kterých víme, že zvyšují hladinu draslíku potřeba pravidelně monitorovat plazmatickou hladinu draslíku, zejména u rizikových pacientů.
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku „bez sodíku“.
Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
o známkách a příznacích a pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky
těchto reakcí, enoxaparin má být okamžitě vysazen a má být zvážena
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované lékové kombinace
Léky ovlivňující hemostázu
Před začátkem terapie sodnou solí enoxaparinu se doporučuje přerušit léčbu některými léky
ovlivňujícími hemostázu, pokud nejsou striktně indikované. Pokud je kombinované použití
indikované, je nezbytné při používání sodné soli enoxaparinu pečlivé příslušné klinické a laboratorní
monitorování. K takovým léčivům patří:
- systémové salicyláty, kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách a
nesteroidní antiflogistika - jiná trombolytika a antikoagulancia
Lékové kombinace vyžadující opatrnost
S opatrností je možné souběžně se sodnou solí enoxaparinu podávat tyto léky:
Jiné léky ovlivňující hemostázu, jako jsou:
- inhibitory agregace trombocytů včetně kyseliny acetylsalicylové používané jako
antiagregační lék glykoproteinu IIb/IIIa indikované při akutním koronárním syndromu, kvůli riziku
krvácení,
- Dextran 40,
- systémové glukokortikoidy.
-
Léky zvyšující hladinu draslíku
léky zvyšující sérovou hladinu draslíku se mohou požívat souběžně se sodnou solí enoxaparinu při
pečlivém klinickém a laboratorním monitorování
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U lidí nejsou důkazy o průchodu sodné soli enoxaparinu placentární barierou v druhém a třetím
trimestru těhotenství. O prvním trimestru nejsou k dispozici žádné informace.
Studie na zvířatech neprokázaly známky fetotoxicity a teratogenity ukázaly, že přechod sodné soli enoxaparinu přes placentu je minimální.
Sodnou sůl enoxaparinu je možné používat během těhotenství jen, pokud lékař potvrdí jednoznačnou
nezbytnost jeho použití.
Ženy, které dostávají sodnou sůl enoxaparinu během těhotenství, je potřeba pečlivě monitorovat,
pokud jde o projevy krvácení nebo výrazné antikoagulace a upozornit je na riziko krvácení. Podle
celkových údajů u těhotných žen neexistuje důkaz zvýšeného rizika krvácení, trombocytopenie nebo
osteoporózy v porovnání s rizikem pozorovaným u žen, které nejsou těhotné, kromě rizika, které bylo
pozorováno u těhotných žen s umělou srdeční chlopní
Pokud se plánuje epidurální anestezie, doporučuje se nejdříve ukončit léčbu sodnou solí enoxaparinu
Kojení
Není známo, zda se nezměněná sodná sůl enoxaparinu vylučuje do lidského mateřského mléka. U
potkanů během kojení je hladina sodné soli enoxaparinu nebo metabolitů v mléku velmi nízká.
Perorální absorbce sodné soli enoxaparinu je nepravděpodobná. INHIXA může používat během kojení.
Fertilita
Neexistují klinické údaje související s enoxaparienem sodným týkající se fertility. Studie na zvířatech
neprokázaly žádný vliv na fertilitu
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Sodná sůl enoxaparinu nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Sodná sůl enoxaparinu byla hodnocena u více než 15 000 pacientů, kteří ho dostávali v klinických
studiích. Studie zahrnovaly: 1776 případů profylaxe DVT po ortopedické nebo břišní operaci u
pacientů s rizikem tromboembolických komplikací, 1169 případů profylaxe DVT u akutních pacientů
se závažně omezenou mobilitou, 559 případů léčby DVT s pulmonární embolií nebo bez plicní
embolie, 1578 případů léčby nestabilní anginy a non-Q infarktu myokardu a 10176 případů léčby
akutního infarktu myokardu s ST-elevací
Režim podávání sodné soli enoxaparinu v těchto klinických studiích byl různý v závislosti na
indikacích. Dávka sodné soli enoxaparinu v profylaxi DVT po operaci nebo u akutních pacientů se
závažným omezením mobility byla 4 000 IU trombózy dostávali pacienti buď dávku 100 IU/kg myokardu byly podávány dávky 100 IU/kg léčby akutního infarktu myokardu s ST-elevací bolus 3 000 IU
V klinických studiích byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky krvácení, trombocytopenie a
trombóza
Bezpečnostní profil enoxaparinu u prodloužené léčby DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým
onemocněním je podobný jeho bezpečnostnímu profilu u léčby DVT a PE.
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Seznam nežádoucích účinků
Další nežádoucí účinky pozorované v těchto klinických studiích a které byly hlášné po uvedení léku
na trh výskytu je definována následovně: velmi časté údajů nelze určitklesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
časté: krvácení, hemoragická anémie*, trombocytopenie, trombocytóza
vzácné: eozinofílie*
vzácné: případy imunoalergické trombocytopenie s trombózou, u některých byla trombóza
komplikovaná orgánovým infarktem nebo ischemií končetiny
Poruchy imunitního systému
časté: alergická reakce
vzácné: anafylaktické reakce včetně šoku*
Poruchy nervového systému
časté: bolest hlavy*
Poruchy cév
vzácné: spinální hematom* neurologického poškození včetně dlouhodobé nebo permanentní paralýzy
Poruchy jater a žlučových cest
velmi časté: zvýšení jaterních enzymů méně časté: hepatocelulární poškození jater*,
vzácné: cholestatické poškození jater*
Poruchy kůže a podkoží
časté: kopřivka, pruritus, erytém
méně časté: bulózní dermatitida
vzácné: alopecie*
vzácné: kožní vaskulitida*, kožní nekróza* obvykle se vyskytuje v místě vpichu injekce obvykle purpura nebo erytematózní plaky, infiltrované a bolestivéUzlíky Vymizí v průběhu několika dní a není třeba přerušovat léčbu.
není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
vzácné: osteoporóza* po dlouhodobé léčbě
Celkové poruchy a reakce v místě podání
časté: hematom v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, jiné reakce v místě vpichu
injekce méně časté: lokální podráždění, kožní nekróza v místě vpichu injekce
Laboratorní a funkční vyšetření
vzácné: hyperkalemie*
Výpis vybraných nežádoucích účinků
Krvácení
Zahrnovalo velké krvácení, hlášené nejvýše u 4,2 % pacientů případů byly fatální. Krvácivé komplikace byly považovány za velké, významnou klinickou příhodu, nebo transfuzí 2 nebo více jednotek krevních produktů. Retroperitoneální a intrakraniální krvácení bylo
vždy považováno za velké.
Podobně jako při podávání jiných antikoagulancií, se může v přítomnosti přidružených rizikových
faktorů jako jsou organická poškození s tendencí ke krvácení, invazivní zákroky nebo používání
léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, vyskytnout krvácení
Třídy
orgánových
systémů
pacientů
kých
pacientů
Léčb扥Prodloužená
léčba DVT a PE
甠瀀acientů
nádorovým
onemocněním
Léčb䵉
Léčbpacientů
Poruchy
krve a
lymfatickéh
o systému
Velmi časté:
krváceníretroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Velmi časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniální
krvácení
retroperitoneál
ní krvácení
Častéb:
krvácení
Časté:
krvácení α
Vzácné:
retroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniál
ní krvácení
retroperiton
eální
krvácení
α: jako je hematom, ekchymóza jinde než v místě vpichu, hematom v místě vpichu, hematurie, epistaxe
a gastrointestinální krvácení
b: četnost založená na retrospektivní studii registru zahrnujícím 3526 pacientů
Trombocytopenie a trombocytóza
Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Profylaxe
u
chirurgických
pacientů
Profylaxe
u
nechirurgickýc
h pacientů
Léčba pacientů
s DVT s nebo
bez PE
Prodloužená
léčba DVT a PE
u pacientů s
aktivním
nádorovým
onemocněním
Léčba pacientů
s nestabilní
anginou a non-
Q MI
Léčba
pacientů
s akutním
STEMI
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Velmi časté:
trombocytóza
β
Časté:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytope
nie
Velmi časté:
trombocytóza
β
Časté:
trombocytope
nie
Není známo:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytopen
ie
Časté:
trombocytóz
a β
trombocytop
e-nie
Velmi
vzácné:
imunoalergi
cká
trombocyop
enie
β: vzestup krevních destiček > 400 x 109/l
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u dětí nebyla stanovena
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
Náhodné předávkování sodnou solí enoxaparinu po intravenózním, mimotělním či subkutánním
podání může vést ke krvácivým komplikacím. Po perorálním podání, dokonce i vysokých dávek, není
pravděpodobné, že by se sodná sůl enoxaparinu absorbovala.
Léčba
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním
protaminu. Dávka protaminu závisí na podané dávce sodné soli enoxaparinu, přičemž 1 mg protaminu
neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU sůl enoxaparinu podána během 8 předchozích hodin. Jestliže byla sodná sůl enoxaparinu podána před
více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na anti-Xa IU 12 hodin od injekce sodné soli enoxaparinu se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani
vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek sodné soli enoxaparinu
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, hepariny. ATC kód: B01AB
Inhixa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
Farmakodynamické účinky
Sodná sůl enoxaparinu je nízkomolekulární heparin, který má střední molekulární hmotnost přibližně
4500 daltonů, ve kterém jsou odděleny antitrombotické a antikoagulační aktivity standartního
heparinu. Léčivou látkou je sodná sůl.
Je charakterizován vysokou anti-Xa aktivitou antitrombinovou aktivitou zprostředkovány antitrombinem III
Kromě anti-Xa/IIa aktivity byly u zdravých subjektů, pacientů i neklinických modelů zjištěny další
antikoagulační a antiflogistické vlastnosti sodné soli enoxaparinu. Tyto vlastnosti zahrnují ATIII-
dependentní inhibici jiných koagulačních faktorů jako je faktor VIIa, indukci uvolňování endogenního
inhibitora cesty tkáňového faktoru Willebrandova faktoru přispívají k celkovému antitrombotickému účinku sodné soli enoxaparinu.
V profylaktických dávkách neovlivňuje signifikantně aPTT. Když se používá s kurativním záměrem,
aPTT se může prodloužit o 1,5-2,2-násobek konkrétního času při maximu účinku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Prevence venózní tromboembolické choroby spojená s operací
Prodloužená profylaxe VTE po ortopedické operaci
Ve dvojitě zaslepené studii prodloužené profylaxe pacientů podrobujících se operaci s náhradou
kyčelního kloubu, 179 pacientů, kteří nebyli léčení na venózní tromboembolickou chorobu, dostávalo
během hospitalizace na začátku podkožně 4 000 IU předepsané délky léčby prodloužené profylaxe byl statisticky významně nižší ve skupině se sodnou solí enoxaparinu ve
srovnání s placebem, nebyla hlášena žádná PE. Nevyskytlo se žádné krvácení.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n placebo
jednou denně s.c.
n Všichni pacienti léčeni prodlouženou
profylaxí
㤰celkové VTEcelkové DVT proximální DVT *p hodnota oproti placebu =0,#p hodnota oproti placebu =0,
V druhé dvojitě zaslepené studii bylo 262 pacientů bez VTE onemocnění, kteří se podrobili operaci s náhradou kyčelního kloubu, léčeni během hospitalizace na začátku sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
000 IU v první studii byl výskyt VTE během prodloužené profylaxe statisticky významně nižší ve skupině
se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s placebem, a to i pro VTE celkové 28 [21,4%]; p=<0,001sodnou solí enoxaparinu a placebem.
Prodloužená profylaxe DVT po onkologické operaci
Dvojitě zaslepená, multicentrická klinická studie porovnávala bezpečnost a účinnost čtyřtýdenního a
jednotýdenního režimu profylaktického podávání sodné soli enoxaparinu u 332 pacientů, kteří se
podrobili elektivní operaci z důvodu nádoru v břišní nebo pánevní oblasti. Pacienti dostávali sodnou
sůl enoxaparinu sodnou solí enoxaparinu nebo placebem pro dalších 21 dní. Bilaterální venografie se provedla mezi
25. a 31. dnem nebo i dříve, pokud se vyskytly příznaky venózního tromboembolismu. Pacienti byli
poté 3 měsíce sledováni. Profylaxe sodnou solí enoxaparinu během 4 týdnů po operaci z důvodu
rakoviny v břišní nebo pánevní oblasti statisticky výrazně snížila výskyt venograficky prokázané
trombózy v porovnání s profylaxí sodnou solí enoxaparinu během jednoho týdne. Poměr venózního
tromboembolismu na konci zaslepené fázi studie byl 12,0 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu; p=0,02. Tento rozdíl přetrvával tři měsíce [13,8% vs. 5,5%
sledovancí fáze, nebyly žádné rozdíly.
Prevence venózní tromboembolické choroby u interních pacientů s akutním onemocněním, kde se
očekává omezení mobility
Ve dvojitě zaslepené, multicentrické studii s paralelními skupinami se porovnávala sodná sůl
enoxaparinu 2 000 IU interních pacientů s těžkým omezením mobility během akutního omezení vzdálenost chůze <10 metrů za ≤3 dnytřída III nebo IVinsuficiencí a akutní infekcí nebo akutním revmatem; pokud je to spojeno alespoň s jedním VTE
rizikovým faktorem léčba a chronické srdeční nebo respirační selháníCelkově bylo ve studii zařazeno 1102 pacientů a 1073 pacientů bylo léčených. Léčba pokračovala po
dobu 6 až 14 dní s.c. sodná sůl enoxaparinu statisticky významně snížila výskyt VTE v porovnání s placebem. Údaje
týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n placebo
n všichni léčení interní
pacienti během akutního
onemocnění
287 celkové VTE celkové DVT proximální DVT VTE = venózní tromboembolické události, které zahrnovaly DVT, PE a smrt z důvodu
⨀
Přibližně 3 měsíce po zařazení zůstával výskyt VTE statisticky významně nižší ve skupině léčené
sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU krvácení celkově byl 8,6 % a výskyt velkého krvácení 1,1 % ve skupině placeba, 11,7 % a 0,3 % ve
skupině se sodnou solí enoxaparinu 2 000 IU enoxaparinu 4 000 IU
Léčba DVT s PE nebo bez ní
V multicentrické studii s paralelními skupinami bylo 900 pacientů s akutní DVT dolní končetiny a
s pulmonární embolii nebo bez ní randomizováno na hospitalizovanou léčbu buď enoxaparinu 150 IU/kg kontinuální infuze randomizováno 900 pacientů a všichni byli léčeni. Všichni pacienti dostávali i léčbu warfarinem
sodným začátkem v průběhu 72 hodin od začátku léčby sodnou solí enoxaparinu nebo standardní léčby
heparinem a pokračování během 90 dní. Sodná sůl enoxaparinu nebo standartní léčba heparinem se
podvávala minimálně 5 dní, do dosažení hodnoty INR warfarinu sodného. Oba režimy se sodnou solí
enoxaparinu byly rovnocenné jako standartní heparinová léčba, pokud jde o snížení rizika rekurence
venózního tromboembolizmu níže.
sodná sůl
enoxaparinu
150 IU/kg
denně s.c.
n sodná sůl
enoxaparinu
100 IU/kg
denně s.c.
n heparin
aPTT upravovaný
i.v. léčbou
n všichni léčení
pacienti s DVT s PE
nebo bez něj
298 celkovo VTE jen DVT proximální DVT
⠥ PE VTE = venózní tromboembolická událost ⨀ sodná sůl enoxaparinu jednou denně oproti heparinu sodná sůl enoxaparinu každých 12
Velké krvácení bylo 1,7 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 150 IU/kg denně s.c., 1,3 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 100 IU/kg skupině s heparinem.
Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů se hlášené četnosti rekurentní VTE u pacientů
léčených enoxaparinem podávaným jednou nebo dvakrát denně po dobu 3 až 6 měsíců zdají být
srovnatelné s četnostmi u warfarinu.
Účinnost v reálném životě byla hodnocena v souboru 4 451 pacientů se symptomatickou VTE a
aktivním nádorovým onemocněním z mezinárodního registru RIETE pacientů s VTE a jinými
trombotickými stavy. 3 526 pacientů dostávalo enoxaparin s.c po dobu až 6 měsíců a 925 pacientů
dostávalo s.c. tinzaparin nebo dalteparin. Mezi 3 526 pacienty, kteří dostávali léčbu enoxaparinem,
bylo 891 pacientů léčeno dávkou 1,5 mg/kg jednou denně jako úvodní terapie a prodlouženou léčbou
až na 6 měsíců denně a prodlouženou léčbu do 6 měsíců jednou dennězměny režimu byla 17 dní, respektive 8 dní. Mezi oběma léčebnými skupinami nebyl žádný významný
rozdíl v míře rekurence VTE inferiority 1,5 léčebnými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl, pokud jde o relativní rizika závažného
Tabulka. Výsledky účinnosti a bezpečnosti ve studii RIETECAT
Výsledeknízkomolekulární
hepariny
n=Upravené poměry rizik
enoxaparin / jiné LMWH
[interval spolehlivosti 95%]
VTE rekurence 70 Závažné krváceníNezávažné krváceníCelkových úmrtí
Níže je uveden přehled výsledků podle léčebného režimu použitého ve studii RIETECAT u pacientů
po ukončení šestiměsíčnéí léčby:
Tabulka. 6měsíční výsledky u pacientů, kteří dokončili 6měsíční léčbu, v různých režimech
Výsledek
N Enoxapa
rin
všechny
režimy
Enoxaparin všechny režimy
LMWHs
registrová
ny v EU
Enoxapa
rin
jednou
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně až
jednou
denně
Enoxapa
in jednou
denně až
dvakrát
denně
Enoxapar
in ve více
než
jednom
režimu
léčby
N=1432 N=444 N=529 N=406 N=14 N=39 N=Rekurence
VTE
70
6,0%33
9,9%22
5,9%10
4,0%22,6%20,2%23
7,5%Závažné
krvácení
nefatální⠷Ⰰ㠥㌱⠷Ⰰ〥⠀㐀Ⰰ㘥ⴀ
㔲⠹Ⰰ㠥⠷Ⰰ㌥ⴀ
ᄁⰀ㐥⠵Ⰰ⠳Ⰰ〥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㘠
⠀⠳Ⰰ㔥ⴀ
⠴Ⰰ⠲Ⰰ㌥ⴀ
㘀Ⰰㄥvýznamné
nezávažné
krvácení
㠷⠴Ⰰ㠥ⴀ
⠵Ⰰ㤥⠳Ⰰ㜥ⴀ
㌳⠴Ⰰ⠵Ⰰ㜥⠳Ⰰ㐥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㐠
⠀Ⰰ㌥⠰Ⰰ㌥ⴀ
⠵Ⰰ㘥⠳Ⰰ㐥ⴀ
Všechny
příčiny úmrtí
㘶㘠
⠀㐶Ⰰ㔥⠀㐳Ⰰ㤥㐹Ⰰㄥᄃ⠀⠀㌴Ⰰ㤥ⴀ
㐴Ⰰ〥㌲⠀㘱Ⰰㄥ⠀㔶Ⰰ㤥ⴀ
㘵Ⰰᄂ㘠
⠀㌶Ⰰ〥⠀㌱Ⰰ㌥ⴀ
㐰Ⰰ㘥㘠
⠀㐲Ⰰ㤥⠀ᆪⰀ㜲Ⰰ㔥ᆭ⠀㐱Ⰰ〥⠀㔷Ⰰ⠀㌶Ⰰ㜥⠀㌲Ⰰㄥⴀ
㐱Ⰰ㌥Fatalní PE
nebo fatalní
krvácení
související s
úmrtím
㐸⠳Ⰰ㐥⠲Ⰰ㐥ⴀ
㐀Ⰰ㌥⠱Ⰰ㘥⠰Ⰰ㐥ⴀ
㌵⠴Ⰰ㔥ⴀ
⠱Ⰰ⠰Ⰰ⠀〥⠲Ⰰ㘥⠀〥ⴀ
⠱Ⰰㄥⴀ
㐀Ⰰㄥ*Všechna data s 95% CI
Léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST
V rozsáhlé multicentrické studii bylo zařazeno 3 171 pacientů v akutní fázi nestabilní anginy pectoris
nebo non-Q infarktu myokardu, byli randomizováni do dvou skupin tak, že pacienti v jedné skupině
dostávali spolu s kyselinou acetylsalicylovou enoxaparinu v dávce 100 IU/kg podle aPTT. Pacienti museli být hospitalizování minimálně 2 dny a maximálně 8 dní, až do klinické
stabilizace, revaskularizační procedury nebo propuštění z nemocnice. Pacienti museli být sledováni po
dobu 30 dní. Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s heparinem statisticky významně snížila
kombinovaný výskyt anginy pectoris, infarktu myokardu a smrti s poklesem 19,8 až 16,6 % relativního rizika 16,2 %Pokud jde o velké krvácení, nebyly zjištěny žádné rozdíly, i přes to, že v krvácení v místě vpichu
subkutánní injekce bylo častější.
Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST-segmentu
V rozsáhlé multicentrické studii bylo 20 479 pacientů se STEMI vhodných na fibrinolytickou léčbu
randomizovaných do dvou skupin; v jedné skupině dostali sodnou sůl enoxaparinu jako jednu
bolusovou i.v. dávku 3000 IU 100 IU/kg podle apTT po dobu 48 hodin. Všichni pacienti byli také léčeni kyselinou acetylsalicylovou po dobu
minimálně 30 dní. Strategie dávkování sodné soli enoxaparinu byla přizpůsobena pro pacienty se
závažně zhoršenou funkcí ledvin a u starších pacientů ve věku nad 75 let. Subkutánní injekce sodné
soli enoxaparinu se podávaly do té doby, než byl pacient propuštěn z nemocnice nebo po dobu
maximálně 8 dní 4716 pacientů se podrobilo perkutánní koronární intervenci, přičemž dostávali antitrombotickou
podpůrnou léčbu zaslepenými hodnocenými léčivými přípravky studie. Proto pro pacienty léčené
sodnou solí enoxaparinu musela být vykonána PCI se sodnou solí enoxaparinu přičemž byl použit režim stanový v předcházejících studiích, t.j. žádné další dávkování, pokud od
posledního subkutánního podání do insuflace balónu uplynulo méně než 8 hodin; i.v. bolus 30 IU/kg
uplynulo více než 8 hodin.
Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s nefrakciovaným heparinem statisticky významně snížil výskyt
primárního endpointu – smrti z jakékoliv příčiny nebo opakovaný infarkt myokardu v prvních dnech po randomizaci [9,9 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s 12,0 % ve skupině
s nefrakciovaným heparinem] při redukci relativního rizika 17 % solí enoxaparinu relativního rizika re-infarku myokardu byla 35 % v porovnání s léčbou nefrakciovaným heparinem
podskupin i v rámci věku, pohlaví, lokalizace infarktu, anamnézy diabetu, anamnézy předcházejícího
infarktu myokardu, typu použitého fibrinolytika a času do léčby hodnoceným léčivým přípravkem.
Zjistil se statisticky významný benefit léčby sodnou solí enoxaparinu v porovnání s nefrakciovaným
heparinem u pacientů, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci v průběhu 30 dní po
randomizaci úmrtí, re-infarkt nebo intrakraniální hemoragie na 30. den statisticky významně nižší s heparinem enoxaparinu. Výskyt velkého krvácení po 30 dnech byl statisticky významně vyšší skupině se sodnou solí enoxaparinu gastrointestinálního krvácení byl podobný v obou skupinách 0,7 % s heparinemProspěšný účinek sodné soli enoxaparinu na primární cíl pozorovaný během prvních 30 dní se
zachoval po dobu 12 měsíců.
Porucha funkce jater
Podle literárních údajů se používání sodné soli enoxaparinu v dávce 4 000 IU s cirhózou Třeba podotknout, že literární studie mohou mít určitá omezení. U pacientů s poruchou funkce jater je
potřebná opatrnost, protože tito pacienti mají vyšší potenciál krvácení s cirhózou neuskutečnily.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry sodné soli enoxaparinu byly studovány především ve vztahu k časovému
průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to v doporučených dávkách po jednorázovém nebo
opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými
amidolytickými metodami.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sodné soli enoxaparinu po jeho subkutánní aplikaci je na základě
anti-Xa aktivity blízká 100%.
Mohou se použít různé dávky, formy a dávkovací režimy.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci
a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 IU/ml po jednorázové subkutánní aplikaci dávky 2000 IU,
4000 IU, 100 IU/kg a 150 IU/kg
Intravenózní bolusová dávka 3000 IU stavu se dosahuje druhý den léčby.
Po opakovaném subkutánním podání 4 000 IU denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 %
vyšší než po jednotlivé dávce. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti-Xa IU/kg dvakrát denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po
jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické
hladiny 0,52 IU/ml.
Injekční objem a koncentrace dávky v rozmezí 100-200 mg/ml nemá vliv na farmakokinetické
parametry u zdravých dobrovolníků.
Farmakokinetika sodné soli enoxaparinu je po podání dávek vyšších než jsou doporučené dávky
lineární. Proměnlivost v rámci organismu nebo mezi více pacienty je nízká. Po opakovaném s.c.
podávání se akumulace nezjistila.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa
aktivita. Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní
injekci a dosahuje 0,13 IU/ml po podání 100 IU/kg podání 150 IU/kg
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity sodné soli enoxaparinu je asi 4,3 litrů a blíží se celkovému objemu
krve.
Biotransformace
Sodná sůl enoxaparinu se primárně metabolizuje v játrech desulfatizací a/nebo depolymerizací na
složky s nižší molekulovou hmotností a výrazně nižší účinností.
Eliminace
Sodná sůl enoxaparinu se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí
0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg Eliminace je jednofázová s eliminačním poločasem anti-Xa aktivity asi 5 hodin po jednorázovém
subkutánním podání až asi 7 hodin po opakovaném podání sodné soli enoxaparinu.
Renální clearance aktivních fragmentů představuje přibližně 10 % podané dávky a celková renální
exkrece aktivních a neaktivních fragmentů je 40 % dávky.
Speciální skupiny pacientů
Starší pacienti
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil sodné soli enoxaparinu se při
normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se
renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace sodné soli
enoxaparinu
Porucha funkce jater
Ve studii, která proběhla u pacientů s pokročilou cirhózou léčených sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
poškození jater hladiny ATIII, sekundárně snížené syntéze ATIII u pacientů s poruchou jater.
Porucha funkce ledvin
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu
ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance sodné soli enoxaparinu. Po
opakovaném s.c. podání 4 000 IU jednou denně je anti-Xa expozice hodnocená podle AUC v
rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké až závažé trpících těžkou renální insuficiencí opakovaném podání 4 000 anti-Xa IU 65 %
Hemodialýza
Po jednorázovém i.v. podání sodné soli enoxaparinu v dávce 25 IU, 50 IU nebo 100 IU/kg dvakrát vyšší než u kontrolované populace.
Tělesná hmotnost
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u
obézních zdravých dobrovolníků Xa IU/kg kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože maximální plasmatická hladina anti-Xa aktivity není
zvýšena. U obézních pacientů je po subkutánním podání nižší hmotností ovlivněná clearance.
Při podání jednotlivé dávky 4 000 anti-Xa IU pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 52 % vyšší u žen o hmotnosti <45 kg a o 27 %
vyšší u mužů o hmotnosti <57 kg ve srovnání s pacienty s normální hmotností
Farmakokinetické interakce
Mezi sodnou solí enoxaparinu a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány žádné
farmakokinetické interakce.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve 13 týdenní studii toxicity, kde se podávala s.c. sodná sůl enoxaparinu potkanům a psům v dávce mg/kg/den a v 26 týdenní studii toxicity, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu s.c. a i.v. potkanům a
opicím v dávkách 10 mg/kg/den se jiné nežádoucí reakce sodné soli enoxaparinu kromě
antikoagulačního účinku neprokázaly.
Následující testy neprokázaly mutagenní účinky sodné soli enoxaparinu: Amesův test in-vitro,
progresivní mutační test na buňkách myších lymfomů in-vitro, humánní lymfocytový test
chromozomových aberací na kostní dřeni potkanů.
Studie vykonané u gravidních samic potkanů a králíků s dávkami sodné soli enoxaparinu do
30mg/kg/den neprokázaly žádné teratogenní účinky na fetotoxicitu. Po s.c. podání dávky nižší než mg/kg/den neměla sodná sůl enoxaparinu vliv na fertilitu ani na reprodukční schopnosti potkaních
samců a samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Subkutánní injekce
Přípravek Inhixa by se neměl míchat s žádnými jinými léčivými přípravky.
Intravenózní
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podávána s injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml
6.3 Doba použitelnosti
Předplněná injekční stříkačka
roky
Naředěný léčivý přípravek injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci
hodin
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
0,6 ml roztoku v:
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I se stupnicí s fixní jehlou a krytem jehly
je uzavřeno chlorbutylovou pryžovou zátkou a oranžovým polyproplylenovým pístem. Injekční
stříkačky mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly nebo manuálním chráničem jehly; nebo
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I se stupnicí s fixní jehlou a krytem jehly
je uzavřeno chlorbutylovou pryžovou zátkou a bílým polykarbonátovym pístem. Injekční
stříkačky mohou být dodatečně vybaveny UltraSafe Passive krytem jehly.
Balení se:
- 2, 6, 10, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami
- 2, 6, 10, 12, 20, 24, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
- 6, 10, 12, 20, 24 a 50 předplněných injekčních stříkaček s manuálním chráničem jehly
- 2 a 10 předplněnými injekčními stříkačkami s UltraSafe Passive krytem jehly
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
NÁVOD K POUŽITÍ: PŘEDNAPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky bez krytu jehly
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po aplikaci injekce.
10mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky zabránil náhodnému
poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10nasune na jehlu a celou ji zakryje.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passive
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena s UltraSafe Passive krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožnířasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10„zaklapne“ na místo
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s ručně aktivovaným
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena ručně aktivovaným krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitr je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
8
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10“opěrky pro prsty” Nyní je použitá jehla zcela chráněna.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. září Datum posledního prodloužení registrace: 26. srpna
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Inhixa 8000 IU
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
10 000 IU/ml
Každá předplněná injekční stříkačka obsahuje enoxaparinum natricum 8000 IU anti-Xa aktivity
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
Sodná sůl enoxaparinu je biologické léčivo získané alkalickou depolymerizací benzylesteru heparinu
derivovaného z prasečí střevní sliznice.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek je indikován u dospělých:
• Prevence venózní tromboembolické nemoci v chirurgii u pacientů se středním nebo vysokým
rizikem, zejména v ortopedické nebo všeobecné chirurgii, včetně chirurgie nádorových
onemocnění.
• Prevence venózní tromboembolické nemoci u interních pacientů s akutním onemocněním je akutní srdeční nedostatečnost, respirační selhání, těžké infekce nebo revmatická onemocněnía sníženou pohyblivostí se zvýšeným rizikem vzniku venózní tromboembolie.
• Léčba hluboké žilní trombózy pravděpodobně vyžaduje trombolytickou léčbu nebo operaci.
• Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy rekurence u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
• Prevence tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy
• Akutní koronární syndrom:
- Léčba nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou, která se užívá perorálně
- Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu se plánuje konzervativní perkutánní koronární intervencí
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby v chirurgii u pacientů se středním a vysokým rizikem.
Individuální riziko tromboembolie pro pacienty je možné odhadnout pomocí validovaného modelu
stratifikace rizika.
U pacientů se středním rizikem tromboembolizmu je doporučená dávka 2 000 IU enoxaparinu jednou denně ve formě subkutánní rizikem se ukázalo jako účinné a bezpečné začít podávat sodnou sůl enoxaparinu 2000 IU před operací
U pacientů se středním rizikem je potřebné pokračovat v léčbě sodnou solí enoxaparinu minimálně 10 dní bez ohledu na to, jak se pacient zotavuje do chvíle výrazného zlepšení snížené mobility.
U pacientů s vysokým rizikem tromboembolie je doporučená dávka 4 000 IU enoxaparinu jednou denně subkutánní Pokud je potřeba dřívější předoperační profylaktické iniciace než 12 hodin rizikem čekající na odloženou ortopedickou operacio U pacientů podrobující se velké ortopedické operaci se doporučuje prodloužit
tromboprofylaxi až na 5 týdnů.
o U pacientů s vysokým rizikem venózní tromboembolie nebo pánevní operaci kvůli nádorovému onemocnění se doporučuje prodloužit
profylaxii až na 4 týdny.
Profylaxe venózní tromboembolie u interních pacientů
Doporučená dávka sodné soli enoxaparinu je 4 000 IU Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje nejméně 6 až 14 dní bez ohledu na to, jak se pacient
zotavuje
Léčba hluboké žilní trombózy Sodná sůl enoxaparinu se může podávat s.c. injekcí buď jednou denně 150 IU/kg dvakrát denně 100 IU/kg Režim musí zvolit lékař na základě individuálního posouzení a vyhodnocení rizika tromboembolie a
rizika krvácení. Dávkovací režim 150 IU/kg nekomplikovaných pacientů s nízkým rizikem rekurence VTE. U všech ostatních pacientů, jako jsou
pacienti s obezitou, symptomatickou PE, onkologickým onemocněním, rekurentnín VTE nebo
proximální trombózou
Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje průměrně na 10 dní. Léčbu perorálními antikoagulancii
je třeba začít, když je to vhodné antikoagulancii“ na konci bodu 4.2
Při prodloužené léčbě hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním by lékaři měli pečlivě posoudit individuální
tromboembolická rizika a rizika krvácení pacienta.
Doporučená dávka je 100 IU/kg poté následuje 150 IU/kg kontinuální antikoagulační léčby by měl být přehodnocen po 6 měsících léčby.
Prevence tvorby trombů během hemodialýzy
Doporučená dávka je 100 IU/kg U pacientů s vysokým rizikem krvácení se musí dávka snížit na 50 IU/kg cévním přístupu nebo na 75 IU/kg
Během dialýzy se má sodná sůl enoxaparinu zavést do arteriální linky okruhu na začátku dialýzy.
Účinek této dávky je obvykle dostatečný pro 4-hodinovou dialýzu, pokud se však zjistí přítomnost
fibrinových prstenců, například při dialýze trvající déle než je běžné, může se podat další dávka 50 IU
až 100 IU/kg
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se pacientů používajících sodnou sůl enoxaparinu k profylaxi
nebo k léčbě v průběhu podávání hemodialýzy.
Akutní koronární syndrom: léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
K léčbě nestabilní anginy a NSTEMI je doporučená dávka sodné soli enoxaparinu100 IU/kg každých 12 hodin subkutánní injekcí podávanou v kombinaci s antiagregační léčbou. Léčbu je třeba
podávat minimálně 2 dny a pokračovat v ní až do klinické stabilizace. Obvykle je délka léčby 2 až dní.
Všem pacientům se doporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou, pokud není kontraindikována, s
počáteční nasycovací dávkou 150-300 mg acetylsalicylovoustrategii léčby.
K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu enoxaparinu jedna bolusová dávka 3000 IU každých 12 hodin podaných s.c.kyseliny acetylsalicylové aby léčba sodnou solí enoxaparinu trvala 8 dní nebo do té doby, než pacient přejde do ambulantní
léčby, podle toho, co nastane dříve. Je-li sodná sůl enoxaparinu podávána spolu s trombolytikem
o Dávkování u pacientů ve věku ≥ 75 let je uvedeno v bodě „Starší pacienti“.
o U pacientů léčených perkutánní koronární intervencí dodatečná dávka, pokud by byla sodná sůl enoxaparinu naposledny podána podkožně
před méně než osmi hodinami před insuflací balónu. Pokud byla sodná sůl
enoxaparinu naposledy podána podkožně před více než osmi hodinami před insuflací
balónu, musí se podat dávka 30 IU/kg bolusová dávka.
Speciální populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u pediatrických pacientů nebyla stanovena.
Starší pacienti
Pro všechny indikace kromě STEMI, u starších pacientů není potřebná úprava dávky, s výjimkou
případů s poruchou funkce ledvin K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu u pacientů ve věku 75 a více let, se
počáteční i.v. bolusová dávka nesmí použít. Začněte dávkování subkutánní aplikací 75 IU/kg
dvou dávek podaných podkožně, potom pro zbývající další dávky je doporučené dávkování 75 IU/kg
v bodě „Porucha funkce ledvin“ a v bodě 4.4.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater jsou k dispozici jen omezené údaje u nich postupovat s opatrností
Porucha funkce ledvin Závažná porucha funkce ledvin
Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu <15 ml/minmimotělním oběhu během hemodialýzy.
Dávkovací tabulka pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin
Indikace Dávkování
Prevence venózní tromboembolické chorobyLéčba DVT a PEdenně
Prodloužená léčba aktivním nádorovým onemocněním.
denně
Léčba nestabilní denně
Léčba akutního STEMI
Léčba akutního STEMI 㜵⠱⠱
Bez i.v. úvodního bolus甬tělesné hmotnosti s.c. a potom 100tělesné hmotnosti s.c. každých 24Úprava doporučené dávky se nevztahuje na indikaci týkající se hemodialýzy.
Mírná a středně závažná porucha funkce ledvin
Ačkoliv nejsou doporučeny úpravy dávkování u pacientů se středně závažnou 30-50 ml/minpečlivé klinické monitorování.
Způsob podání
Inhixa není určena k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat touto cestou.
K profylaxi venózní tromboembolické choroby po chirurgickém zákroku, k léčbě DVT a PE,
k prodloužené léčbě DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním, k léčbě nestabilní
anginy a NSTEMI se sodná sůl enoxaparinu podává s.c. injekcí
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou i.v. bolusovou injekcí, po které hned následuje s.c. injekce.
K prevenci tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy se podává do arteriální linky
dialyzačního obvodu.
Předplněná injekční stříkačka je připravená na okamžité použití.
Při používání ampulek nebo vícedávkových injekčních lahviček se doporučuje použít tuberkulinovou
injekční stříkačku nebo ekvivalent, aby se tím zabezpečilo, že bude do injekční stříkačky natáhnut
správný objem léčivého přípravku.
s.c. injekční technika
Injekce sodné soli enoxaparinu se má podávat pacientovi přednostně v ležící poloze hlubokou s.c.
injekcí.
Při používání předplněné injekční stříkačky se před podáním injekce nemá odstříkávat vzduchová
bublina, aby se zabránilo ztrátám léčivého přípravku. Pokud je potřeba upravit množství léčivého
přípravku, které se má podat, podle tělesné hmotnosti pacienta, k dosažení požadovaného množství
použijte kalibrovanou injekční stříkačku a přebytečné množství zlikvidujte. Uvědomte si, že
v některých případech není možné dosáhnout přesné dávky kvůli kalibraci dílků na injekční stříkačce,
v tu chvíli je potřeba objem zaokrouhlit na nejbližší hodnotu.
Injekce se má podat do levé a pravé anterolaterální nebo posterolaterální části břišní stěny.
Celá délka jehly se zavede kolmo do kožního záhybu vytvořeného mezi palcem a ukazovákem. Kožní
záhyb se nemá uvolnit do chvíle, kdy je injekce kompletně aplikována. Po podání injekce nemá být
místo podání masírováno.
Poznámka pro předplněné injekční stříkačky s automatickým bezpečnostním systémem: bezpečnostní
systém se aktivuje na konci injekce
Pokud si pacient bude subkutánní injekci aplikovat sám, je potřeba jej upozornit, aby si velice pozorně
přečetl pokyny v příbalové informaci, která je součástí balení léčivého přípravku.
i.v.
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou i.v. bolusovou injekcí, za kterou ihned následuje s.c.
injekce.
Při i.v. injekci se může použít buď vícedávková injekční lahvička nebo předplněná injekční stříkačka.
Sodná sůl enoxaparinu se má podat do i.v. linky. Nemá se míchat ani podávat spolu s jinými léčivými
přípravky. Na zabránění možností smíchání sodné soli enoxaparinu s jinými léčivými přípravky se
musí vybraný intravenózní přístup před i po aplikaci sodné soli enoxaparinu promýt dostatečným
množstvím roztoku chloridu sodného 9 mg/ml na vyčištění přístupu pro léčivý přípravek. Sodná sůl enoxaparinu se může bezpečně podat spolu
s normálním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml injekci.
Úvodní bolus 3 000 IU Pro úvodní bolus 3000 IU být odstříknut nadbytečný objem, tak aby stříkačka obsahovala pouze 3000 IU enoxaparinu. Dávku 3000 IU
Pokud se u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci podání sodné soli enoxaparinu více než 8 hodin před insuflací balónku.
Pro pacienty léčené pro PCI se má podat dostatečný i.v. bolus 30 IU/kg byla sodná sůl enoxaparinu podána před více než 8 hodinami před insuflací balónku.
Pro zajištění přesného odměření malého objemu injekce se doporučuje naředit léčivý přípravek na
300 IU/ml K dosažení koncentrace 300 IU/ml obsahujících 6000 IU injekciStříkačkou odeberte z infuzního vaku 30 ml roztoku a tento odebraný roztok odstraňte. Celý obsah
předplněné injekční stříkačky obsahující 6000 IU ke zbývajícím 20 ml roztoku. Obsah vaku jemně promíchejte. Naberte požadovaný objem naředěného
roztoku do stříkačky určené k podání roztoku do intravenózní linky.
Po ukončení ředění lze vypočítat potřebný objem, který má být podán v injekci, pomocí následujícího
vzorce: [objem naředěného roztoku tabulky. Doporučuje se provádět ředění roztoku bezprostředně před použitím.
Objem roztoku, který má být po naředění podán do i.v. linky v koncentrácii 300 IU
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
45 1350 13,5 4,50 1500 15 55 1650 16,5 5,60 1800 18 65 1950 19,5 6,70 2100 21 75 2250 22,5 7,80 2400 24 85 2550 25.5 8,90 2700 27 95 2850 28,5 9,100 3000 30 105 3150 31,5 10,110 3300 33 115 3450 34.5 11,120 3600 36 125 3750 37,5 12,130 3900 39 135 4050 40,5 13,140 4200 42 145 4350 43,5 14,150 4500 45
Injekce do arteriální linky
Injekce je podávána do arteriální linky dialyzačního obvodu pro prevenci tvorby trombu během
hemodialýzy v mimotělním oběhu.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antikoagulancii
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antagonisty vitamínu K Je nutné zintenzivnit klinické monitorování a laboratorní testy [protrombinový čas vyjádřený jako
International Normalized Ratio Vzhledem k časovému intervalu, než VKA dosáhne svého maximálního účinku, léčba sodnou solí
enoxaparinu musí pokračovat v konstantní dávce tak dlouho, dokud je to nutné pro udržení INR
v požadovaném terapeutickém rozsahu v dané indikaci ve dvou po sobě jdoucích testech.
U pacientů léčených VKA je potřebné léčbu VKA ukončit a první dávku sodné soli enoxaparinu podat
tehdy, když INR poklesne pod terapeutický rozsah.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a přímými perorálními antikoagulancii U pacientů, kteří dostávají v současnosti sodnou sůl enoxaparinu, je potřebné ukončit tuto léčbu a začít
s užíváním DOAC od 0 do 2 hodin před časem určeným původně k podání další dávky sodné soli
enoxaparinu, dávkování DOAC se má použít tak, jak je uvedeno v jeho SPC.
U pacientů, kteří užívají v současnosti DOAC, se má první dávka sodné soli enoxaparinu podat v čase,
kdy se původně měla podat další dávka DOAC.
Podání při spinální/epidurální anestezii nebo lumbální punkci
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální nebo spinální
anestezie/analgezie nebo lumbální punkce, musí být prováděno důsledné neurologické monitorování
kvůli riziku neuraxiálních hematomů - Při dávkování použitém k prevenci
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při profylaktickém dávkování a zavedením
jehly nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 12 hodin.
Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 12 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15 – 30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 24 hodin.
Začít léčbu sodnou solí enoxaparinu v dávce 2 000 IU kompatibilní s neuraxiální anestezií.
- Při dávkách používaných k léčbě
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při léčebných dávkách a zavedením jehly nebo
katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 24 hodin Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 24 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15-30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 48 hodin.
Pacienti dostávající dávky dvakrát denně 100 IU/kg kvůli umožnění dostatečného časového posunu pro zavedení nebo odstranění katetru.
Hladina anti-Xa je v těchto časových bodech stále ještě detekovatelná a toto posunutí negarantuje, že
se zabrání vytvoření neuraxiálního hematomu.
Stejně je potřeba zvážit posunutí času podle podání sodné soli enoxaparinu o nejméně 4 hodiny po
spinální/epidurální punkci nebo po odstranění katetru. Tento časový posun musí vycházet
z vyhodnocení poměru prospěch – riziko s ohledem na riziko trombózy i krvácení v kontextu léčby a
rizikových faktorů konkrétního pacienta.
4.3 Kontraindikace
Sodná sůl enoxaparinu je kontraindikován u pacientů:
hypersenzitivita na sodnou sůl enoxaparinu, heparin nebo jeho deriváty včetně
ostatních nízkomolekulárních heparinů uvedenou v bodě 6.1;
s anamnézou na heparinem indukovanou trombocytopenii imunitou za posledních 100 dní nebo s přítomností cirkulujících protilátek 4.4 s aktivním klinicky signifikantním krvácením a stavy s vysokým rizikem krvácení,
včetně nedávné cévní mozkové příhody s krvácením, se žaludečními vředy,
s přítomností maligního novotvaru s vysokým rizikem krvácení, nedávnou operací
mozku, páteře nebo očí, se známými nebo s podezřením na varixy jícnu,
s arteriovenózními malformacemi, s vaskulárním aneuryzmem nebo s velkými
intraspinálními a intracerebrálními vaskulárními abnormalitami;
při spinální nebo epidurální anestezii nebo lokálně-regionální anestezii, pokud se
sodná sůl enoxaparinu použila v předcházejících 24 hodinách
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Nízkomolekulární hepariny biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Obecně
Nízkomolekulární hepariny sodné soli enoxaparinu. Tyto léky se liší svým výrobním postupem, molekulární hmotností,
specifickou anti Xa aktivitou a anti-IIa aktivitou, jednotkami, dávkou a klinickou účinností a
bezpečností. Následkem toho mají rozdílnou farmakokinetiku a biologickou aktivitu antitrombinové aktivitě, interakci s trombocytypoužití pro každý přípravek.
Anamnéza HIT
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s anamnézou imunitou zprostředkované HIT za
posledních 100 dní nebo při přítomnosti cirkulujících protilátek je kontraindikovano Cirkulující protilátky mohou přetrvávat několik let.
U pacientů s anamnézou cirkulujících protilátek se má sodná sůl enoxaparinu používat s mimořádnou opatrností. V takovémto
případě je možné rozhodnout o použití sodné soli enoxaparinu jen po pečlivém vyhodnocení poměru
přínosu a rizika a po zvážení možnosti neheparinové alternativní léčby lepirudin
Monitorování počtu trombocytů
U onkologických pacientů s počtem krevních destiček pod 80 G/l lze antikoagulační léčbu zvážit
pouze případ od případu a doporučuje se pečlivé sledování.
I u nízkomolekulárních heparinů existuje riziko trombocytopenie vyvolané protilátkami indukovanými
heparinem. Pokud dojde k trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zahájení léčby
sodnou solí enoxaparinu.
Riziko HIT je vyšší u pacientů po operaci a nejvíce po operaci srdce a u onkologických pacientů.
Proto se doporučuje změřit počet trombocytů na začátku léčby sodnou solí enoxaparinu a potom měřit
pravidelně v průběhu léčby.
Pokud existují klinické příznaky připomínající HIT tromboembolizmu, bolestivé kožní léze v místě injekce, alergické nebo anafylaktické reakce na léčbuje potřeba změřit počet trombocytů. Pacienti musí být informováni, že takové příznaky se mohou
objevit a v takovém případě musí informovat svého lékaře.
V praxi, pokud se potvrdí signifikantní pokles počtu trombocytů sodnou solí enoxaparinu se musí okamžitě ukončit a pacient musí přejít na jinou, alternativní
neheparinovou antikoagulační léčbu.
Krvácení
Stejně jako při jiných antikoagulanciích, ve kterémkoliv místě se může vyskytnout krvácení. Pokud se
vyskytne, je nutné vyšetřit původ krvácení a začít vhodnou léčbu. Stejně jako při jiné antikoagulační
léčbě, sodná sůl enoxaparinu se má použít s opatrností při stavech se zvýšeným potenciálem krvácení,
jako je například:
- Porucha hemostázy,
- peptický vřed v anamnéze,
- nedávno prodělaná ischemická cévní mozková příhoda,
- těžká arteriální hypertenze,
- nedávná diabetická retinopatie,
- neurologický nebo oftalmologický chirurgický výkon,
- souběžně podávané léčivé přípravky ovlivňující hemostázu
Laboratorní vyšetření
Při podávání v dávkách za účelem profylaxie venózní tromboembolie neovlivňuje sodná sůl
enoxaparinu signifikantně čas krvácivosti ani ostatní komplexní koagulační testy, nemá vliv na
agregaci trombocytů ani neovlivňuje významně vazbu fibrinogenu na trombocyty.
Při použití vyšších dávek se může vyskytnout prodloužení aktivovaného parciálního
trombolplastinového času antitrombotický účinek však nejsou v lineárním vztahu a proto nejsou vhodné k monitoraci aktivity
sodné soli enoxaparinu.
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální puknce se nesmí dělat v průběhu 24 hodin od podání
sodné soli enoxaparinu v terapeutických dávkách Při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a spinální/epidurální anestezie nebo spinální punkci
byly hlášeny případy neuroaxiálních hematomů, které vedly k dlouhodobému nebo trvalému ochrnutí.
Tyto případy jsou výjimečné při dávce 4 000 anti-Xa IU může být vyšší při podávání vyšších dávek sodné soli enoxaparinu, při užití pooperačních epidurálních
katetrů při současném podávání léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, jako jsou NSAID,
traumatických nebo opakovaných epidurálních/spinálních punkcích nebo u pacientů s anamnézou
spinálních operací nebo se spinální deformitou.
Ke snížení rizika krvácení při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a epidurální/spinální
anestezii nebo analgezii nebo spinální punkci, je potřebné vzít v úvahu farmakokinetický profil sodné
soli enoxaparinu provést v době, kdy je antikoagulační aktivita sodné soli enoxaparinu nízká, přesné načasování pro
dosažení dostatečně nízké antikoagulační aktivity u konkrétního pacienta však není známo. U pacientů
s clearance kreatininu [15 až 30 ml/min] je potřebné zvažovat i další okolnosti, protože eliminace
sodné soli enoxaparinu trvá déle
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální/spinální anestezie nebo
analgezice, lumbální punkce, musí být prováděno časté monitorování, aby se zaznamenaly veškeré
známky a příznaky neurologické poruchy, jako například bolesti zad v bederní oblasti páteře,
senzorické a motorické poruchy nebo močového měchýře. Pacienty je třeba poučit, aby ihned informovali svého lékaře, pokud
zaznamenají některé z výše zmíněných znaků a příznaků. V případě podezření na příznaky hematomu
v míšním kanálu je nutno provést urgentní diagnostiku a zahájit léčbu včetně provedení míšní
dekomprese, i přesto, že tato léčba nemusí zabránit nebo zvrátit neurologické následky.
Nekróza kůže / kožní vaskulitida
Při LMWH byla hlášena nekróza kůže a kožní vaskulitida, v takových případech je třeba okamžitě
léčbu ukončit.
Perkutánní koronární revaskularizace
Pro zmírnění rizika krvácení hrozícího po vyjmutí cévního zavaděče po katetrizaci prováděné během
léčby nestabilní anginy pectoris, non-Q ST elevací Je to důležité k dosažení hemostázy v místě punkce po PCI. V případě použití uzavírajícího zařízení
může být sheat odstraněn okamžitě. Pokud je použita manuální kompresní metoda, sheat by měl být
odstraněn za 6 hodin po posledním i.v./s.c. podání sodné soli enoxaparinu. Pokud by měla léčba
sodnou solí enoxaparinu pokračovat, další dávka by neměla být podána dříve než 6 až 8 hodin po
odstranění sheatu. V místě výkonu mají být sledovány známky krvácení či vytváření hematomu.
Akutní infekční endokarditida
U pacientů s akutní infekční endokarditidou se používání heparinu obvykle nedoporučuje kvůli riziku
krvácení do mozku. Pokud se jeho použití považuje za absolutně nevyhnutelné, rozhodnutí je třeba
udělat jen po pečlivém individuálním posouzení poměru přínosu a rizika.
Umělá srdeční mechanická chlopeň
Používání sodné soli enoxaparinu u pacienů s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. U pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní,
kterým byla podávána sodná sůl enoxaparinu za účelem tromboprofylaxe, se zaznamenaly ojedinělé
případy trombózy umělé srdeční chlopně. Nejasné okolnosti, včetně základního onemocnění a
nedostatečných klinických údajů, omezují zhodnocení těchto případů. Některé z těchto případů byly
těhotné ženy, u kterých trombóza způsobila smrt matky i plodu.
Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční chlopní
Používání sodné soli enoxaparinu u těhotných žen s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumano. V klinické studii s těhotnými ženami s umělou
mechanickou chlopní, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu v dávce 100 IU/kg denně za účelem snížení rizika tromboembolie, došlo ve 2 z 8 žen k tvorbě krevních sraženin, které
zablokovaly chlopeň a způsobily smrt matky a plodu. Po uvedení léku na trh se u těhotných žen
s umělou mechanickou srdeční chlopní, kterým se podávala profylakticky sodná sůl enoxaparinu,
zaznamenaly ojedinělé případy trombózy chlopně. Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční
chlopní mohou být vystaveny vyššímu riziku tromboembolie.
Starší pacienti
Při podávání profylaktických dávek se nepozorovala zvýšená tendence ke krvácení.
Starší pacienti enoxaparinu vystaveni vyššímu riziku komplikací s krvácením. Doporučuje se proto pečlivé klinické
sledování a u pacientů starších 75 let léčených na STEMI je možné zvážit snížení dávky
Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, čímž se
zvyšuje riziko krvácení. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé klinické monitorování a mohlo by se
zvážit i biologické monitorování měřením anti-Xa aktivity se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin <15 ml/minběhem dialýzy.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin výrazně vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, proto se doporučuje úprava terapeutických a
profylaktických dávkovacích režimů Pacientům se středně závažnou 50-80 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je potřebná opatrnost při používání sodné soli enoxaparinu, a to
kvůli zvýšenému potenciálu krvácení. Úprava dávky na základě monitorování hladiny anti-Xa není
spolehlivá u pacientů s cirhózou jater a nedoporučuje se
Nízká hmotnost
Pacienti s nízkou hmotností sodné soli enoxaparinu může vést k vyššímu riziku krvácení. Proto se doporučuje pečlivé sledování takových pacientů bod 5.2
Obézní pacienti
Obézní pacienti mají vyšší riziko tromboembolizmu. Bezpečnost a účinnost profylaktických dávek u
obézních pacientů úpravu dávek. U těchto pacientů je potřeba pečlivě sledovat projevy a příznaky tromboembolizmu.
Hyperkalemie
Hepariny mohou potlačit sekreci aldosteronu v nadledvinách, což způsobuje hyperkalemii 4.8acidózou, pacientů užívajících léky, o kterých víme, že zvyšují hladinu draslíku potřeba pravidelně monitorovat plazmatickou hladinu draslíku, zejména u rizikových pacientů.
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku „bez sodíku“.
Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
o známkách a příznacích a pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky
těchto reakcí, enoxaparin má být okamžitě vysazen a má být zvážena
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované lékové kombinace
Léky ovlivňující hemostázu
Před začátkem terapie sodnou solí enoxaparinu se doporučuje přerušit léčbu některými léky
ovlivňujícími hemostázu, pokud nejsou striktně indikované. Pokud je kombinované použití
indikované, je nezbytné při používání sodné soli enoxaparinu pečlivé příslušné klinické a laboratorní
monitorování. K takovým léčivům patří:
- systémové salicyláty, kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách a nesteroidní
antiflogistika - jiná trombolytika antikoagulancia
Lékové kombinace vyžadující opatrnost
S opatrností je možné souběžně se sodnou solí enoxaparinu podávat tyto léky:
Jiné léky ovlivňující hemostázu, jako jsou:
- inhibitory agregace trombocytů včetně kyseliny acetylsalicylové používané jako
antiagregační lék glykoproteinu IIb/IIIa indikované při akutním koronárním syndromu, kvůli riziku
krvácení,
- Dextran 40,
- systémové glukokortikoidy.
Léky zvyšující hladinu draslíku
léky zvyšující sérovou hladinu draslíku se mohou požívat souběžně se sodnou solí enoxaparinu při
pečlivém klinickém a laboratorním monitorování
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U lidí nejsou důkazy o průchodu sodné soli enoxaparinu placentární barierou v druhém a třetím
trimestru těhotenství. O prvním trimestru nejsou k dispozici žádné informace.
Studie na zvířatech neprokázaly známky fetotoxicity a teratogenity ukázaly, že přechod sodné soli enoxaparinu přes placentu je minimální.
Sodnou sůl enoxaparinu je možné používat během těhotenství jen, pokud lékař potvrdí jednoznačnou
nezbytnost jeho použití.
Ženy, které dostávají sodnou sůl enoxaparinu během těhotenství, je potřeba pečlivě monitorovat,
pokud jde o projevy krvácení nebo výrazné antikoagulace a upozornit je na riziko krvácení. Podle
celkových údajů u těhotných žen neexistuje důkaz zvýšeného rizika krvácení, trombocytopenie nebo
osteoporózy v porovnání s rizikem pozorovaným u žen, které nejsou těhotné, kromě rizika, které bylo
pozorováno u těhotných žen s umělou srdeční chlopní
Pokud se plánuje epidurální anestezie, doporučuje se nejdříve ukončit léčbu sodnou solí enoxaparinu
Kojení
Není známo, zda se nezměněná sodná sůl enoxaparinu vylučuje do lidského mateřského mléka. U
potkanů během kojení je hladina sodné soli enoxaparinu nebo metabolitů v mléku velmi nízká.
Perorální absorbce sodné soli enoxaparinu je nepravděpodobná. Inhixa se může používat během
kojení.
Fertilita
Neexistují klinické údaje související s enoxaparienem sodným týkající se fertility. Studie na zvířatech
neprokázaly žádný vliv na fertilitu
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Sodná sůl enoxaparinu nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Sodná sůl enoxaparinu byla hodnocena u více než 15 000 pacientů, kteří ho dostávali v klinických
studiích. Studie zahrnovaly: 1776 případů profylaxe DVT po ortopedické nebo břišní operaci u
pacientů s rizikem tromboembolických komplikací, 1169 případů profylaxe DVT u akutních pacientů
se závažně omezenou mobilitou, 559 případů léčby DVT s pulmonární embolií nebo bez plicní
embolie, 1578 případů léčby nestabilní anginy a non-Q infarktu myokardu a 10176 případů léčby
akutního infarktu myokardu s ST-elevací
Režim podávání sodné soli enoxaparinu v těchto klinických studiích byl různý v závislosti na
indikacích. Dávka sodné soli enoxaparinu v profylaxi DVT po operaci nebo u akutních pacientů se
závažným omezením mobility byla 4 000 IU trombózy dostávali pacienti buď dávku 100 IU/kg myokardu byly podávány dávky 100 IU/kg léčby akutního infarktu myokardu s ST-elevací bolus 3 000 IU
V klinických studiích byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky krvácení, trombocytopenie a
trombóza
Bezpečnostní profil enoxaparinu u prodloužené léčby DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým
onemocněním je podobný jeho bezpečnostnímu profilu u léčby DVT a PE.
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Seznam nežádoucích účinků
Další nežádoucí účinky pozorované v těchto klinických studiích a které byly hlášné po uvedení léku
na trh výskytu je definována následovně: velmi časté údajů nelze určitklesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
časté: krvácení, hemoragická anémie*, trombocytopenie, trombocytóza
vzácné: eozinofílie*
vzácné: případy imunoalergické trombocytopenie s trombózou, u některých byla trombóza
komplikovaná orgánovým infarktem nebo ischemií končetiny
Poruchy imunitního systému
časté: alergická reakce
vzácné: anafylaktické reakce včetně šoku*
Poruchy nervového systému
časté: bolest hlavy*
Poruchy cév
vzácné: spinální hematom* neurologického poškození včetně dlouhodobé nebo permanentní paralýzy
Poruchy jater a žlučových cest
velmi časté: zvýšení jaterních enzymů méně časté: hepatocelulární poškození jater*,
vzácné: cholestatické poškození jater*
Poruchy kůže a podkoží
časté: kopřivka, pruritus, erytém
méně časté: bulózní dermatitida
vzácné: alopecie*
vzácné: kožní vaskulitida*, kožní nekróza* obvykle se vyskytuje v místě vpichu injekce obvykle purpura nebo erytematózní plaky, infiltrované a bolestivéUzlíky Vymizí v průběhu několika dní a není třeba přerušovat léčbu.
není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
vzácné: osteoporóza* po dlouhodobé léčbě
Celkové poruchy a reakce v místě podání
časté: hematom v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, jiné reakce v místě vpichu
injekce méně časté: lokální podráždění, kožní nekróza v místě vpichu injekce
Laboratorní a funkční vyšetření
vzácné: hyperkalemie*
Výpis vybraných nežádoucích účinků
Krvácení
Zahrnovalo velké krvácení, hlášené nejvýše u 4,2 % pacientů případů byly fatální. Krvácivé komplikace byly považovány za velké, významnou klinickou příhodu, nebo transfuzí 2 nebo více jednotek krevních produktů. Retroperitoneální a intrakraniální krvácení bylo
vždy považováno za velké.
Podobně jako při podávání jiných antikoagulancií, se může v přítomnosti přidružených rizikových
faktorů jako jsou organická poškození s tendencí ke krvácení, invazivní zákroky nebo používání
léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, vyskytnout krvácení
Třídy
orgánových
systémů
pacientů
kých
pacientů
Léčb扥Prodloužená
léčba DVT a PE
u pacientů
nádorovým
onemocněníLéčb䵉
Léčbpacientů
Poruchy
krve a
lymfatickéh
o systému
Velmi časté:
krváceníretroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Velmi časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniální
krvácení
retroperitoneál
ní krvácení
Častéb:
krvácení
Časté:
krvácení α
Vzácné:
retroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniál
ní krvácení
retroperiton
eální
krvácení
α: jako je hematom, ekchymóza jinde než v místě vpichu, hematom v místě vpichu, hematurie, epistaxe
a gastrointestinální krvácení
b: četnost založená na retrospektivní studii registru zahrnujícím 3526 pacientů
Trombocytopenie a trombocytóza
Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Profylaxe
u
chirurgických
pacientů
Profylaxe
u
nechirurgickýc
h pacientů
Léčba
pacientů
s DVT s nebo
bez PE
Prodloužená
léčba DVT a
PE u pacientů s
aktivním
nádorovým
onemocněním
Léčba pacientů
s nestabilní
anginou a non-
Q MI
Léčba
pacientů
s akutním
STEMI
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytope
nie
Velmi časté:
trombocytóza
β
Časté:
trombocytope
nie
Není známo:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytopen
ie
Časté:
trombocytóz
a β
trombocyto
pe-nie
Velmi
vzácné:
imunoalergi
cká
trombocyop
enie
β: vzestup krevních destiček > 400 x 109/l
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u dětí nebyla stanovena
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
Náhodné předávkování sodnou solí enoxaparinu po intravenózním, mimotělním či subkutánním
podání může vést ke krvácivým komplikacím. Po perorálním podání, dokonce i vysokých dávek, není
pravděpodobné, že by se sodná sůl enoxaparinu absorbovala.
Léčba
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním
protaminu. Dávka protaminu závisí na podané dávce sodné soli enoxaparinu, přičemž 1 mg protaminu
neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU sůl enoxaparinu podána během 8 předchozích hodin. Jestliže byla sodná sůl enoxaparinu podána před
více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na anti-Xa IU 12 hodin od injekce sodné soli enoxaparinu se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani
vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek sodné soli enoxaparinu
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, hepariny. ATC kód: B01AB
Inhixa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
Farmakodynamické účinky
Sodná sůl enoxaparinu je nízkomolekulární heparin, který má střední molekulární hmotnost přibližně
4500 daltonů, ve kterém jsou odděleny antitrombotické a antikoagulační aktivity standartního
heparinu. Léčivou látkou je sodná sůl.
Je charakterizován vysokou anti-Xa aktivitou antitrombinovou aktivitou zprostředkovány antitrombinem III
Kromě anti-Xa/IIa aktivity byly u zdravých subjektů, pacientů i neklinických modelů zjištěny další
antikoagulační a antiflogistické vlastnosti sodné soli enoxaparinu. Tyto vlastnosti zahrnují ATIII-
dependentní inhibici jiných koagulačních faktorů jako je faktor VIIa, indukci uvolňování endogenního
inhibitora cesty tkáňového faktoru Willebrandova faktoru přispívají k celkovému antitrombotickému účinku sodné soli enoxaparinu.
V profylaktických dávkách neovlivňuje signifikantně aPTT. Když se používá s kurativním záměrem,
aPTT se může prodloužit o 1,5-2,2-násobek konkrétního času při maximu účinku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Prevence venózní tromboembolické choroby spojená s operací
Prodloužená profylaxe VTE po ortopedické operaci
Ve dvojitě zaslepené studii prodloužené profylaxe pacientů podrobujících se operaci s náhradou
kyčelního kloubu, 179 pacientů, kteří nebyli léčení na venózní tromboembolickou chorobu, dostávalo
během hospitalizace na začátku podkožně 4 000 IU předepsané délky léčby prodloužené profylaxe byl statisticky významně nižší ve skupině se sodnou solí enoxaparinu ve
srovnání s placebem, nebyla hlášena žádná PE. Nevyskytlo se žádné krvácení.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n placebo
jednou denně s.c.
n Všichni pacienti léčeni prodlouženou
profylaxí
㤰celkové VTEcelkové DVT proximální DVT *p hodnota oproti placebu =0,#p hodnota oproti placebu =0,
V druhé dvojitě zaslepené studii bylo 262 pacientů bez VTE onemocnění, kteří se podrobili operaci s náhradou kyčelního kloubu, léčeni během hospitalizace na začátku sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
000 IU v první studii byl výskyt VTE během prodloužené profylaxe statisticky významně nižší ve skupině
se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s placebem, a to i pro VTE celkové 28 [21,4%]; p=<0,001sodnou solí enoxaparinu a placebem.
Prodloužená profylaxe DVT po onkologické operaci
Dvojitě zaslepená, multicentrická klinická studie porovnávala bezpečnost a účinnost čtyřtýdenního a
jednotýdenního režimu profylaktického podávání sodné soli enoxaparinu u 332 pacientů, kteří se
podrobili elektivní operaci z důvodu nádoru v břišní nebo pánevní oblasti. Pacienti dostávali sodnou
sůl enoxaparinu sodnou solí enoxaparinu nebo placebem pro dalších 21 dní. Bilaterální venografie se provedla mezi
25. a 31. dnem nebo i dříve, pokud se vyskytly příznaky venózního tromboembolismu. Pacienti byli
poté 3 měsíce sledováni. Profylaxe sodnou solí enoxaparinu během 4 týdnů po operaci z důvodu
rakoviny v břišní nebo pánevní oblasti statisticky výrazně snížila výskyt venograficky prokázané
trombózy v porovnání s profylaxí sodnou solí enoxaparinu během jednoho týdne. Poměr venózního
tromboembolismu na konci zaslepené fázi studie byl 12,0 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu; p=0,02. Tento rozdíl přetrvával tři měsíce [13,8% vs. 5,5%
sledovancí fáze, nebyly žádné rozdíly.
Prevence venózní tromboembolické choroby u interních pacientů s akutním onemocněním, kde se
očekává omezení mobility
Ve dvojitě zaslepené, multicentrické studii s paralelními skupinami se porovnávala sodná sůl
enoxaparinu 2 000 IU interních pacientů s těžkým omezením mobility během akutního omezení vzdálenost chůze <10 metrů za ≤3 dnytřída III nebo IVinsuficiencí a akutní infekcí nebo akutním revmatem; pokud je to spojeno alespoň s jedním VTE
rizikovým faktorem léčba a chronické srdeční nebo respirační selháníCelkově bylo ve studii zařazeno 1102 pacientů a 1073 pacientů bylo léčených. Léčba pokračovala po
dobu 6 až 14 dní s.c. sodná sůl enoxaparinu statisticky významně snížila výskyt VTE v porovnání s placebem. Údaje
týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n placebo
n všichni léčení interní
pacienti během akutního
onemocnění
287 celkové VTE celkové DVT proximální DVT VTE = venózní tromboembolické události, které zahrnovaly DVT, PE a smrt z důvodu
⨀
Přibližně 3 měsíce po zařazení zůstával výskyt VTE statisticky významně nižší ve skupině léčené
sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU krvácení celkově byl 8,6 % a výskyt velkého krvácení 1,1 % ve skupině placeba, 11,7 % a 0,3 % ve
skupině se sodnou solí enoxaparinu 2 000 IU enoxaparinu 4 000 IU
Léčba DVT s PE nebo bez ní
V multicentrické studii s paralelními skupinami bylo 900 pacientů s akutní DVT dolní končetiny a
s pulmonární embolii nebo bez ní randomizováno na hospitalizovanou léčbu buď enoxaparinu 150 IU/kg kontinuální infuze randomizováno 900 pacientů a všichni byli léčeni. Všichni pacienti dostávali i léčbu warfarinem
sodným začátkem v průběhu 72 hodin od začátku léčby sodnou solí enoxaparinu nebo standardní léčby
heparinem a pokračování během 90 dní. Sodná sůl enoxaparinu nebo standartní léčba heparinem se
podvávala minimálně 5 dní, do dosažení hodnoty INR warfarinu sodného. Oba režimy se sodnou solí
enoxaparinu byly rovnocenné jako standartní heparinová léčba, pokud jde o snížení rizika rekurence
venózního tromboembolizmu níže.
sodná sůl
enoxaparinu
150 IU/kg
denně s.c.
n sodná sůl
enoxaparinu
100 IU/kg
denně s.c.
n heparin
aPTT upravovaný
i.v. léčbou
n všichni léčení
pacienti s DVT s PE
nebo bez něj
298 celkovo VTE jen DVT proximální DVT
⠥ PE VTE = venózní tromboembolická událost *interval spolehlivosti 95% pro rozdíly v léčbe celkové VTE byly:
sodná sůl enoxaparinu jednou denně oproti heparinu sodná sůl enoxaparinu každých 12
Velké krvácení bylo 1,7 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 150 IU/kg denně s.c., 1,3 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 100 IU/kg skupině s heparinem.
Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů se hlášené četnosti rekurentní VTE u pacientů
léčených enoxaparinem podávaným jednou nebo dvakrát denně po dobu 3 až 6 měsíců zdají být
srovnatelné s četnostmi u warfarinu.
Účinnost v reálném životě byla hodnocena v souboru 4 451 pacientů se symptomatickou VTE a
aktivním nádorovým onemocněním z mezinárodního registru RIETE pacientů s VTE a jinými
trombotickými stavy. 3 526 pacientů dostávalo enoxaparin s.c po dobu až 6 měsíců a 925 pacientů
dostávalo s.c. tinzaparin nebo dalteparin. Mezi 3 526 pacienty, kteří dostávali léčbu enoxaparinem,
bylo 891 pacientů léčeno dávkou 1,5 mg/kg jednou denně jako úvodní terapie a prodlouženou léčbou
až na 6 měsíců denně a prodlouženou léčbu do 6 měsíců jednou dennězměny režimu byla 17 dní, respektive 8 dní. Mezi oběma léčebnými skupinami nebyl žádný významný
rozdíl v míře rekurence VTE inferiority 1,5 léčebnými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl, pokud jde o relativní rizika závažného
Tabulka. Výsledky účinnosti a bezpečnosti ve studii RIETECAT
Výsledeknízkomolekulární
hepariny
n=Upravené poměry rizik
enoxaparin / jiné LMWH
[interval spolehlivosti 95%]
VTE rekurence 70 Závažné krváceníNezávažné krváceníCelkových úmrtí
Níže je uveden přehled výsledků podle léčebného režimu použitého ve studii RIETECAT u pacientů
po ukončení šestiměsíčnéí léčby:
Tabulka. 6měsíční výsledky u pacientů, kteří dokončili 6měsíční léčbu, v různých režimech
Výsledek
N Enoxapa
rin
všechny
režimy
Enoxaparin všechny režimy
LMWHs
registrová
ny v EU
Enoxapa
rin
jednou
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně až
jednou
denně
Enoxapa
in jednou
denně až
dvakrát
denně
Enoxapar
in ve více
než
jednom
režimu
léčby
N=1432 N=444 N=529 N=406 N=14 N=39 N=Rekurence
VTE
70
6,0%33
9,9%22
5,9%10
4,0%22,6%20,2%23
7,5%Závažné
krvácení
nefatální⠷Ⰰ㠥㌱⠷Ⰰ〥⠴Ⰰ㘥ⴀ
㔲⠹Ⰰ㠥⠷Ⰰ㌥ⴀ
ᄁⰀ㐥⠵Ⰰ⠳Ⰰ〥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㘠
⠀⠳Ⰰ㔥ⴀ
⠴Ⰰ⠲Ⰰ㌥ⴀ
㘀Ⰰㄥvýznamné
nezávažné
krvácení
㠷⠴Ⰰ㠥ⴀ
⠵Ⰰ㤥⠳Ⰰ㜥ⴀ
㌳⠴Ⰰ⠵Ⰰ㜥⠳Ⰰ㐥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㐠
⠀Ⰰ㌥⠰Ⰰ㌥ⴀ
⠵Ⰰ㘥⠳Ⰰ㐥ⴀ
Všechny
příčiny úmrtí
㘶㘠
⠀㐶Ⰰ㔥⠀㐳Ⰰ㤥㐹Ⰰㄥᄃ⠀⠀㌴Ⰰ㤥ⴀ
㐴Ⰰ〥㌲⠀㘱Ⰰㄥ⠀㔶Ⰰ㤥ⴀ
㘵Ⰰᄂ㘠
⠀㌶Ⰰ〥⠀㌱Ⰰ㌥ⴀ
㐰Ⰰ㘥㘠
⠀㐲Ⰰ㤥⠀ᆪⰀ㜲Ⰰ㔥ᆭ⠀㐱Ⰰ〥⠀㔷Ⰰ⠀㌶Ⰰ㜥⠀㌲Ⰰㄥⴀ
㐱Ⰰ㌥Fatalní PE
nebo fatalní
krvácení
související s
úmrtím
㐸⠳Ⰰ㐥⠲Ⰰ㐥ⴀ
㐀Ⰰ㌥⠱Ⰰ㘥⠰Ⰰ㐥ⴀ
㌵⠴Ⰰ㔥ⴀ
⠱Ⰰ⠰Ⰰ⠀〥⠲Ⰰ㘥⠀〥ⴀ
⠱Ⰰㄥⴀ
㐀Ⰰㄥ*Všechna dat
Léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST
V rozsáhlé multicentrické studii bylo zařazeno 3 171 pacientů v akutní fázi nestabilní anginy pectoris
nebo non-Q infarktu myokardu, byli randomizováni do dvou skupin tak, že pacienti v jedné skupině
dostávali spolu s kyselinou acetylsalicylovou enoxaparinu v dávce 100 IU/kg podle aPTT. Pacienti museli být hospitalizování minimálně 2 dny a maximálně 8 dní, až do klinické
stabilizace, revaskularizační procedury nebo propuštění z nemocnice. Pacienti museli být sledováni po
dobu 30 dní. Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s heparinem statisticky významně snížila
kombinovaný výskyt anginy pectoris, infarktu myokardu a smrti s poklesem 19,8 až 16,6 % relativního rizika 16,2 %Pokud jde o velké krvácení, nebyly zjištěny žádné rozdíly, i přes to, že v krvácení v místě vpichu
subkutánní injekce bylo častější.
Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST-segmentu
V rozsáhlé multicentrické studii bylo 20 479 pacientů se STEMI vhodných na fibrinolytickou léčbu
randomizovaných do dvou skupin; v jedné skupině dostali sodnou sůl enoxaparinu jako jednu
bolusovou i.v. dávku 3000 IU 100 IU/kg podle apTT po dobu 48 hodin. Všichni pacienti byli také léčeni kyselinou acetylsalicylovou po dobu
minimálně 30 dní. Strategie dávkování sodné soli enoxaparinu byla přizpůsobena pro pacienty se
závažně zhoršenou funkcí ledvin a u starších pacientů ve věku nad 75 let. Subkutánní injekce sodné
soli enoxaparinu se podávaly do té doby, než byl pacient propuštěn z nemocnice nebo po dobu
maximálně 8 dní 4716 pacientů se podrobilo perkutánní koronární intervenci, přičemž dostávali antitrombotickou
podpůrnou léčbu zaslepenými hodnocenými léčivými přípravky studie. Proto pro pacienty léčené
sodnou solí enoxaparinu musela být vykonána PCI se sodnou solí enoxaparinu přičemž byl použit režim stanový v předcházejících studiích, t.j. žádné další dávkování, pokud od
posledního subkutánního podání do insuflace balónu uplynulo méně než 8 hodin; i.v. bolus 30 IU/kg
uplynulo více než 8 hodin.
Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s nefrakciovaným heparinem statisticky významně snížil výskyt
primárního endpointu – smrti z jakékoliv příčiny nebo opakovaný infarkt myokardu v prvních dnech po randomizaci [9,9 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s 12,0 % ve skupině
s nefrakciovaným heparinem] při redukci relativního rizika 17 % solí enoxaparinu relativního rizika re-infarku myokardu byla 35 % v porovnání s léčbou nefrakciovaným heparinem
podskupin i v rámci věku, pohlaví, lokalizace infarktu, anamnézy diabetu, anamnézy předcházejícího
infarktu myokardu, typu použitého fibrinolytika a času do léčby hodnoceným léčivým přípravkem.
Zjistil se statisticky významný benefit léčby sodnou solí enoxaparinu v porovnání s nefrakciovaným
heparinem u pacientů, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci v průběhu 30 dní po
randomizaci úmrtí, re-infarkt nebo intrakraniální hemoragie na 30. den statisticky významně nižší s heparinem enoxaparinu. Výskyt velkého krvácení po 30 dnech byl statisticky významně vyšší skupině se sodnou solí enoxaparinu gastrointestinálního krvácení byl podobný v obou skupinách 0,7 % s heparinemProspěšný účinek sodné soli enoxaparinu na primární cíl pozorovaný během prvních 30 dní se
zachoval po dobu 12 měsíců.
Porucha funkce jater
Podle literárních údajů se používání sodné soli enoxaparinu v dávce 4 000 IU s cirhózou Třeba podotknout, že literární studie mohou mít určitá omezení. U pacientů s poruchou funkce jater je
potřebná opatrnost, protože tito pacienti mají vyšší potenciál krvácení s cirhózou neuskutečnily.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry sodné soli enoxaparinu byly studovány především ve vztahu k časovému
průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to v doporučených dávkách po jednorázovém nebo
opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými
amidolytickými metodami.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sodné soli enoxaparinu po jeho subkutánní aplikaci je na základě
anti-Xa aktivity blízká 100%.
Mohou se použít různé dávky, formy a dávkovací režimy.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci
a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 IU/ml po jednorázové subkutánní aplikaci dávky 2000 IU,
4000 IU, 100 IU/kg a 150 IU/kg
Intravenózní bolusová dávka 3000 IU stavu se dosahuje druhý den léčby.
Po opakovaném subkutánním podání 4 000 IU denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 %
vyšší než po jednotlivé dávce. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti-Xa IU/kg dvakrát denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po
jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické
hladiny 0,52 IU/ml.
Injekční objem a koncentrace dávky v rozmezí 100-200 mg/ml nemá vliv na farmakokinetické
parametry u zdravých dobrovolníků.
Farmakokinetika sodné soli enoxaparinu je po podání dávek vyšších než jsou doporučené dávky
lineární. Proměnlivost v rámci organismu nebo mezi více pacienty je nízká. Po opakovaném s.c.
podávání se akumulace nezjistila.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa
aktivita. Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní
injekci a dosahuje 0,13 IU/ml po podání 100 IU/kg podání 150 IU/kg
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity sodné soli enoxaparinu je asi 4,3 litrů a blíží se celkovému objemu
krve.
Biotransformace
Sodná sůl enoxaparinu se primárně metabolizuje v játrech desulfatizací a/nebo depolymerizací na
složky s nižší molekulovou hmotností a výrazně nižší účinností.
Eliminace
Sodná sůl enoxaparinu se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí
0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg Eliminace je jednofázová s eliminačním poločasem anti-Xa aktivity asi 5 hodin po jednorázovém
subkutánním podání až asi 7 hodin po opakovaném podání sodné soli enoxaparinu.
Renální clearance aktivních fragmentů představuje přibližně 10 % podané dávky a celková renální
exkrece aktivních a neaktivních fragmentů je 40 % dávky.
Speciální skupiny pacientů
Starší pacienti
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil sodné soli enoxaparinu se při
normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se
renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace sodné soli
enoxaparinu
Porucha funkce jater
Ve studii, která proběhla u pacientů s pokročilou cirhózou léčených sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
poškození jater hladiny ATIII, sekundárně snížené syntéze ATIII u pacientů s poruchou jater.
Porucha funkce ledvin
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu
ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance sodné soli enoxaparinu. Po
opakovaném s.c. podání 4 000 IU jednou denně je anti-Xa expozice hodnocená podle AUC v
rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké až závažé trpících těžkou renální insuficiencí opakovaném podání 4 000 anti-Xa IU 65 %
Hemodialýza
Po jednorázovém i.v. podání sodné soli enoxaparinu v dávce 25 IU, 50 IU nebo 100 IU/kg dvakrát vyšší než u kontrolované populace.
Tělesná hmotnost
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u
obézních zdravých dobrovolníků Xa IU/kg kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože maximální plasmatická hladina anti-Xa aktivity není
zvýšena. U obézních pacientů je po subkutánním podání nižší hmotností ovlivněná clearance.
Při podání jednotlivé dávky 4 000 anti-Xa IU pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 52 % vyšší u žen o hmotnosti <45 kg a o 27 %
vyšší u mužů o hmotnosti <57 kg ve srovnání s pacienty s normální hmotností
Farmakokinetické interakce
Mezi sodnou solí enoxaparinu a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány žádné
farmakokinetické interakce.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve 13 týdenní studii toxicity, kde se podávala s.c. sodná sůl enoxaparinu potkanům a psům v dávce mg/kg/den a v 26 týdenní studii toxicity, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu s.c. a i.v. potkanům a
opicím v dávkách 10 mg/kg/den se jiné nežádoucí reakce sodné soli enoxaparinu kromě
antikoagulačního účinku neprokázaly.
Následující testy neprokázaly mutagenní účinky sodné soli enoxaparinu: Amesův test in-vitro,
progresivní mutační test na buňkách myších lymfomů in-vitro, humánní lymfocytový test
chromozomových aberací na kostní dřeni potkanů.
Studie vykonané u gravidních samic potkanů a králíků s dávkami sodné soli enoxaparinu do
30mg/kg/den neprokázaly žádné teratogenní účinky na fetotoxicitu. Po s.c. podání dávky nižší než mg/kg/den neměla sodná sůl enoxaparinu vliv na fertilitu ani na reprodukční schopnosti potkaních
samců a samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Subkutánní injekce
Přípravek Inhixa by se neměl mísit s žádnými jinými přípravky.
Intravenózní
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podávána s injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml
6.3 Doba použitelnosti
Předplněná injekční stříkačka
roky
Naředěný léčivý přípravek injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci.
hodin
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
0,8 ml roztoku v:
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I se stupnicí s fixní jehlou a krytem jehly
je uzavřeno chlorbutylovou pryžovou zátkou a červeným polyproplylenovým pístem. Injekční
stříkačky mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly nebo manuálním chráničem jehly; nebo
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I se stupnicí s fixní jehlou a krytem jehly
je uzavřeno chlorbutylovou pryžovou zátkou a bílým polykarbonátovym pístem. Injekční
stříkačky mohou být dodatečně vybaveny UltraSafe Passive krytem jehly.
Balení se:
- 2, 6, 10, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami
- 2, 6, 10, 12, 20, 24, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
- 6, 10, 12, 20, 24 a 50 předplněných injekčních stříkaček s manuálním chráničem jehly
- 2 a 10 předplněnými injekčními stříkačkami s UltraSafe Passive krytem jehly
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
NÁVOD K POUŽITÍ: PŘEDNAPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky bez krytu jehly
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý . Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po aplikaci injekce.
10mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky zabránil náhodnému
poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10nasune na jehlu a celou ji zakryje.
11dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passive
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena s UltraSafe Passive krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu .
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10„zaklapne“ na místo
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s ručně aktivovaným
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena ručně aktivovaným krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou..
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10“opěrky pro prsty” Nyní je použitá jehla zcela chráněna.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. září Datum posledního prodloužení registrace: 26. srpna 2021
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Inhixa 10 000 IU
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
10 000 IU/ml
Každá předplněná injekční stříkačka obsahuje enoxaparinum natricum 10 000 IU anti-Xa aktivity
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
Sodná sůl enoxaparinu je biologické léčivo získané alkalickou depolymerizací benzylesteru heparinu
derivovaného z prasečí střevní sliznice.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Inhixa je indikován u dospělých:
• Prevence venózní tromboembolické nemoci v chirurgii u pacientů se středním nebo vysokým
rizikem, zejména v ortopedické nebo všeobecné chirurgii, včetně chirurgie nádorových
onemocnění.
• Prevence venózní tromboembolické nemoci u interních pacientů s akutním onemocněním je akutní srdeční nedostatečnost, respirační selhání, těžké infekce nebo revmatická onemocněnía sníženou pohyblivostí se zvýšeným rizikem vzniku venózní tromboembolie.
• Léčba hluboké žilní trombózy pravděpodobně vyžaduje trombolytickou léčbu nebo operaci.
• Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy rekurence u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
• Prevence tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy
• Akutní koronární syndrom:
- Léčba nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou, která se užívá perorálně
- Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu se plánuje konzervativní perkutánní koronární intervencí
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby v chirurgii u pacientů se středním a vysokým rizikem.
Individuální riziko tromboembolie pro pacienty je možné odhadnout pomocí validovaného modelu
stratifikace rizika.
U pacientů se středním rizikem tromboembolizmu je doporučená dávka 2 000 IU enoxaparinu jednou denně ve formě subkutánní rizikem se ukázalo jako účinné a bezpečné začít podávat sodnou sůl enoxaparinu 2000 IU před operací
U pacientů se středním rizikem je potřebné pokračovat v léčbě sodnou solí enoxaparinu minimálně 10 dní bez ohledu na to, jak se pacient zotavuje do chvíle výrazného zlepšení snížené mobility.
U pacientů s vysokým rizikem tromboembolie je doporučená dávka 4 000 IU enoxaparinu jednou denně subkutánní Pokud je potřeba dřívější předoperační profylaktické iniciace než 12 hodin rizikem čekající na odloženou ortopedickou operacio U pacientů podrobující se velké ortopedické operaci se doporučuje prodloužit
tromboprofylaxi až na 5 týdnů.
o U pacientů s vysokým rizikem venózní tromboembolie nebo pánevní operaci kvůli nádorovému onemocnění se doporučuje prodloužit
profylaxii až na 4 týdny.
Profylaxe venózní tromboembolie u interních pacientů
Doporučená dávka sodné soli enoxaparinu je 4 000 IU Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje nejméně 6 až 14 dní bez ohledu na to, jak se pacient
zotavuje
Léčba hluboké žilní trombózy Sodná sůl enoxaparinu se může podávat s.c. injekcí buď jednou denně 150 IU/kg dvakrát denně 100 IU/kg Režim musí zvolit lékař na základě individuálního posouzení a vyhodnocení rizika tromboembolie a
rizika krvácení. Dávkovací režim 150 IU/kg nekomplikovaných pacientů s nízkým rizikem rekurence VTE. U všech ostatních pacientů, jako jsou
pacienti s obezitou, symptomatickou PE, onkologickým onemocněním, rekurentnín VTE nebo
proximální trombózou
Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje průměrně na 10 dní. Léčbu perorálními antikoagulancii
je třeba začít, když je to vhodné antikoagulancii“ na konci bodu 4.2
Při prodloužené léčbě hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním by lékaři měli pečlivě posoudit individuální
tromboembolická rizika a rizika krvácení pacienta.
Doporučená dávka je 100 IU/kg poté následuje 150 IU/kg kontinuální antikoagulační léčby by měl být přehodnocen po 6 měsících léčby.
Prevence tvorby trombů během hemodialýzy
Doporučená dávka je 100 IU/kg U pacientů s vysokým rizikem krvácení se musí dávka snížit na 50 IU/kg cévním přístupu nebo na 75 IU/kg
Během dialýzy se má sodná sůl enoxaparinu zavést do arteriální linky okruhu na začátku dialýzy.
Účinek této dávky je obvykle dostatečný pro 4-hodinovou dialýzu, pokud se však zjistí přítomnost
fibrinových prstenců, například při dialýze trvající déle než je běžné, může se podat další dávka 50 IU
až 100 IU/kg
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se pacientů používajících sodnou sůl enoxaparinu k profylaxi
nebo k léčbě v průběhu podávání hemodialýzy.
Akutní koronární syndrom: léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
K léčbě nestabilní anginy a NSTEMI je doporučená dávka sodné soli enoxaparinu100 IU/kg každých 12 hodin subkutánní injekcí podávanou v kombinaci s antiagregační léčbou. Léčbu je třeba
podávat minimálně 2 dny a pokračovat v ní až do klinické stabilizace. Obvykle je délka léčby 2 až dní.
Všem pacientům se doporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou, pokud není kontraindikována, s
počáteční nasycovací dávkou 150-300 mg acetylsalicylovoustrategii léčby.
K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu enoxaparinu jedna bolusová dávka 3000 IU každých 12 hodin podaných s.c.kyseliny acetylsalicylové aby léčba sodnou solí enoxaparinu trvala 8 dní nebo do té doby, než pacient přejde do ambulantní
léčby, podle toho, co nastane dříve. Je-li sodná sůl enoxaparinu podávána spolu s trombolytikem
o Dávkování u pacientů ve věku ≥ 75 let je uvedeno v bodě „Starší pacienti“.
o U pacientů léčených perkutánní koronární intervencí dodatečná dávka, pokud by byla sodná sůl enoxaparinu naposledny podána podkožně
před méně než osmi hodinami před insuflací balónu. Pokud byla sodná sůl
enoxaparinu naposledy podána podkožně před více než osmi hodinami před insuflací
balónu, musí se podat dávka 30 IU/kg bolusová dávka.
Speciální populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u pediatrických pacientů nebyla stanovena.
Starší pacienti
Pro všechny indikace kromě STEMI, u starších pacientů není potřebná úprava dávky, s výjimkou
případů s poruchou funkce ledvin K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu u pacientů ve věku 75 a více let, se
počáteční i.v. bolusová dávka nesmí použít. Začněte dávkování subkutánní aplikací 75 IU/kg
dvou dávek podaných podkožně, potom pro zbývající další dávky je doporučené dávkování 75 IU/kg
v bodě „Porucha funkce ledvin“ a v bodě 4.4.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater jsou k dispozici jen omezené údaje u nich postupovat s opatrností
Porucha funkce ledvin Závažná porucha funkce ledvin
Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu <15 ml/minmimotělním oběhu během hemodialýzy.
Dávkovací tabulka pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin
Indikace Dávkování
Prevence venózní tromboembolické chorobyLéčba DVT a PEdenně
Prodloužená léčba aktivním nádorovým onemocněním.
denně
Léčbadenně
Léčba akutního STEMI
Léčba akutního STEMI 㜵⠱⠱
Bez i.v. úvodního bolusu, tělesné hmotnosti s.c. a potom 100tělesné hmotnosti s.c. každých 24Úprava doporučené dávky se nevztahuje na indikaci týkající se hemodialýzy.
Mírná a středně závažná porucha funkce ledvin
Ačkoliv nejsou doporučeny úpravy dávkování u pacientů se středně závažnou 30-50 ml/minpečlivé klinické monitorování.
Způsob podání
Inhixa není určena k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat touto cestou.
K profylaxi venózní tromboembolické choroby po chirurgickém zákroku, k léčbě DVT a PE,
k prodloužené léčbě DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním, k léčbě nestabilní
anginy a NSTEMI se sodná sůl enoxaparinu podává s.c. injekcí
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou i.v. bolusovou injekcí, po které hned následuje s.c. injekce.
K prevenci tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy se podává do arteriální linky
dialyzačního obvodu.
Předplněná injekční stříkačka je připravená na okamžité použití.
Při používání ampulek nebo vícedávkových injekčních lahviček se doporučuje použít tuberkulinovou
injekční stříkačku nebo ekvivalent, aby se tím zabezpečilo, že bude do injekční stříkačky natáhnut
správný objem léčivého přípravku.
s.c. injekční technika
Injekce sodné soli enoxaparinu se má podávat pacientovi přednostně v ležící poloze hlubokou s.c.
injekcí.
Při používání předplněné injekční stříkačky se před podáním injekce nemá odstříkávat vzduchová
bublina, aby se zabránilo ztrátám léčivého přípravku. Pokud je potřeba upravit množství léčivého
přípravku, které se má podat, podle tělesné hmotnosti pacienta, k dosažení požadovaného množství
použijte kalibrovanou injekční stříkačku a přebytečné množství zlikvidujte. Uvědomte si, že
v některých případech není možné dosáhnout přesné dávky kvůli kalibraci dílků na injekční stříkačce,
v tu chvíli je potřeba objem zaokrouhlit na nejbližší hodnotu.
Injekce se má podat do levé a pravé anterolaterální nebo posterolaterální části břišní stěny.
Celá délka jehly se zavede kolmo do kožního záhybu vytvořeného mezi palcem a ukazovákem. Kožní
záhyb se nemá uvolnit do chvíle, kdy je injekce kompletně aplikována. Po podání injekce nemá být
místo podání masírováno.
Poznámka pro předplněné injekční stříkačky s automatickým bezpečnostním systémem: bezpečnostní
systém se aktivuje na konci injekce
Pokud si pacient bude subkutánní injekci aplikovat sám, je potřeba jej upozornit, aby si velice pozorně
přečetl pokyny v příbalové informaci, která je součástí balení léčivého přípravku.
i.v.
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou i.v. bolusovou injekcí, za kterou ihned následuje s.c.
injekce.
Při i.v. injekci se může použít buď vícedávková injekční lahvička nebo předplněná injekční stříkačka.
Sodná sůl enoxaparinu se má podat do i.v. linky. Nemá se míchat ani podávat spolu s jinými léčivými
přípravky. Na zabránění možností smíchání sodné soli enoxaparinu s jinými léčivými přípravky se
musí vybraný intravenózní přístup před i po aplikaci sodné soli enoxaparinu promýt dostatečným
množstvím roztoku chloridu sodného 9 mg/ml na vyčištění přístupu pro léčivý přípravek. Sodná sůl enoxaparinu se může bezpečně podat spolu
s normálním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml injekci.
Úvodní bolus 3 000 IU
Pro úvodní bolus 3000 IU být odstříknut nadbytečný objem, tak aby stříkačka obsahovala pouze 3000 IU enoxaparinu. Dávku 3000 IU
Pokud se u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci podání sodné soli enoxaparinu více než 8 hodin před insuflací balónku.
Pro pacienty léčené pro PCI se má podat dostatečný i.v. bolus 30 IU/kg byla sodná sůl enoxaparinu podána před více než 8 hodinami před insuflací balónku.
Pro zajištění přesného odměření malého objemu injekce se doporučuje naředit léčivý přípravek na
300 IU/ml K dosažení koncentrace 300 IU/ml obsahujících 6000 IU následujícím způsobem:
Stříkačkou odeberte z infuzního vaku 30 ml roztoku a tento odebraný roztok odstraňte. Celý obsah
předplněné injekční stříkačky obsahující 6000 IU ke zbývajícím 20 ml roztoku. Obsah vaku jemně promíchejte. Naberte požadovaný objem naředěného
roztoku do stříkačky určené k podání roztoku do intravenózní linky.
Po ukončení ředění lze vypočítat potřebný objem, který má být podán v injekci, pomocí následujícího
vzorce: [objem naředěného roztoku tabulky. Doporučuje se provádět ředění roztoku bezprostředně před použitím.
Objem roztoku, který má být po naředění podán do i.v. linky v koncentraci 300 IU
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
45 1350 13,5 4,50 1500 15 55 1650 16,5 5,60 1800 18 65 1950 19,5 6,70 2100 21 75 2250 22,5 7,80 2400 24 85 2550 25.5 8,90 2700 27 95 2850 28,5 9,100 3000 30 105 3150 31,5 10,110 3300 33 115 3450 34.5 11,120 3600 36 125 3750 37,5 12,130 3900 39 135 4050 40,5 13,140 4200 42 145 4350 43,5 14,150 4500 45
Injekce do arteriální linky
Injekce je podávána do arteriální linky dialyzačního obvodu pro prevenci tvorby trombu během
hemodialýzy v mimotělním oběhu
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antikoagulancii
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antagonisty vitamínu K Je nutné zintenzivnit klinické monitorování a laboratorní testy [protrombinový čas vyjádřený jako
International Normalized Ratio Vzhledem k časovému intervalu, než VKA dosáhne svého maximálního účinku, léčba sodnou solí
enoxaparinu musí pokračovat v konstantní dávce tak dlouho, dokud je to nutné pro udržení INR
v požadovaném terapeutickém rozsahu v dané indikaci ve dvou po sobě jdoucích testech.
U pacientů léčených VKA je potřebné léčbu VKA ukončit a první dávku sodné soli enoxaparinu podat
tehdy, když INR poklesne pod terapeutický rozsah.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a přímými perorálními antikoagulancii U pacientů, kteří dostávají v současnosti sodnou sůl enoxaparinu, je potřebné ukončit tuto léčbu a začít
s užíváním DOAC od 0 do 2 hodin před časem určeným původně k podání další dávky sodné soli
enoxaparinu, dávkování DOAC se má použít tak, jak je uvedeno v jeho SPC.
U pacientů, kteří užívají v současnosti DOAC, se má první dávka sodné soli enoxaparinu podat v čase,
kdy se původně měla podat další dávka DOAC.
Podání při spinální/epidurální anestezii nebo lumbální punkci
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální nebo spinální
anestezie/analgezie nebo lumbální punkce, musí být prováděno důsledné neurologické monitorování
kvůli riziku neuraxiálních hematomů - Při dávkování použitém k prevenci
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při profylaktickém dávkování a zavedením
jehly nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 12 hodin.
Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 12 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15 – 30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 24 hodin.
Začít léčbu sodnou solí enoxaparinu v dávce 2 000 IU kompatibilní s neuraxiální anestezií.
- Při dávkách používaných k léčbě
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při léčebných dávkách a zavedením jehly nebo
katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 24 hodin Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 24 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15-30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 48 hodin.
Pacienti dostávající dávky dvakrát denně 100 IU/kg kvůli umožnění dostatečného časového posunu pro zavedení nebo odstranění katetru.
Hladina anti-Xa je v těchto časových bodech stále ještě detekovatelná a toto posunutí negarantuje, že
se zabrání vytvoření neuraxiálního hematomu.
Stejně je potřeba zvážit posunutí času podle podání sodné soli enoxaparinu o nejméně 4 hodiny po
spinální/epidurální punkci nebo po odstranění katetru. Tento časový posun musí vycházet
z vyhodnocení poměru prospěch – riziko s ohledem na riziko trombózy i krvácení v kontextu léčby a
rizikových faktorů konkrétního pacienta.
4.3 Kontraindikace
Sodná sůl enoxaparinu je kontraindikován u pacientů:
hypersenzitivita na sodnou sůl enoxaparinu, heparin nebo jeho deriváty včetně ostatních
nízkomolekulárních heparinů s anamnézou na heparinem indukovanou trombocytopenii posledních 100 dní nebo s přítomností cirkulujících protilátek s aktivním klinicky signifikantním krvácením a stavy s vysokým rizikem krvácení, včetně nedávné
cévní mozkové příhody s krvácením, se žaludečními vředy, s přítomností maligního novotvaru
s vysokým rizikem krvácení, nedávnou operací mozku, páteře nebo očí, se známými nebo s
podezřením na varixy jícnu, s arteriovenózními malformacemi, s vaskulárním aneuryzmem nebo
s velkými intraspinálními a intracerebrálními vaskulárními abnormalitami;
při spinální nebo epidurální anestezii nebo lokálně-regionální anestezii, pokud se sodná sůl
enoxaparinu použila v předcházejících 24 hodinách
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Nízkomolekulární hepariny biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Obecně
Nízkomolekulární hepariny sodné soli enoxaparinu. Tyto léky se liší svým výrobním postupem, molekulární hmotností,
specifickou anti Xa aktivitou a anti-IIa aktivitou, jednotkami, dávkou a klinickou účinností a
bezpečností. Následkem toho mají rozdílnou farmakokinetiku a biologickou aktivitu antitrombinové aktivitě, interakci s trombocytypoužití pro každý přípravek.
Anamnéza HIT Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s anamnézou imunitou zprostředkované HIT za
posledních 100 dní nebo při přítomnosti cirkulujících protilátek je kontraindikovano Cirkulující protilátky mohou přetrvávat několik let.
U pacientů s anamnézou cirkulujících protilátek se má sodná sůl enoxaparinu používat s mimořádnou opatrností. V takovémto
případě je možné rozhodnout o použití sodné soli enoxaparinu jen po pečlivém vyhodnocení poměru
přínosu a rizika a po zvážení možnosti neheparinové alternativní léčby lepirudin
Monitorování počtu trombocytů
U onkologických pacientů s počtem krevních destiček pod 80 G/l lze antikoagulační léčbu zvážit
pouze případ od případu a doporučuje se pečlivé sledování.
I u nízkomolekulárních heparinů existuje riziko trombocytopenie vyvolané protilátkami indukovanými
heparinem. Pokud dojde k trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zahájení léčby
sodnou solí enoxaparinu.
Riziko HIT je vyšší u pacientů po operaci a nejvíce po operaci srdce a u onkologických pacientů.
Proto se doporučuje změřit počet trombocytů na začátku léčby sodnou solí enoxaparinu a potom měřit
pravidelně v průběhu léčby.
Pokud existují klinické příznaky připomínající HIT tromboembolizmu, bolestivé kožní léze v místě injekce, alergické nebo anafylaktické reakce na léčbuje potřeba změřit počet trombocytů. Pacienti musí být informováni, že takové příznaky se mohou
objevit a v takovém případě musí informovat svého lékaře.
V praxi, pokud se potvrdí signifikantní pokles počtu trombocytů sodnou solí enoxaparinu se musí okamžitě ukončit a pacient musí přejít na jinou, alternativní
neheparinovou antikoagulační léčbu.
Krvácení
Stejně jako při jiných antikoagulanciích, ve kterémkoliv místě se může vyskytnout krvácení. Pokud se
vyskytne, je nutné vyšetřit původ krvácení a začít vhodnou léčbu. Stejně jako při jiné antikoagulační
léčbě, sodná sůl enoxaparinu se má použít s opatrností při stavech se zvýšeným potenciálem krvácení,
jako je například:
- Porucha hemostázy,
- peptický vřed v anamnéze,
- nedávno prodělaná ischemická cévní mozková příhoda,
- těžká arteriální hypertenze,
- nedávná diabetická retinopatie,
- neurologický nebo oftalmologický chirurgický výkon,
- souběžně podávané léčivé přípravky ovlivňující hemostázu
Laboratorní vyšetření
Při podávání v dávkách za účelem profylaxie venózní tromboembolie neovlivňuje sodná sůl
enoxaparinu signifikantně čas krvácivosti ani ostatní komplexní koagulační testy, nemá vliv na
agregaci trombocytů ani neovlivňuje významně vazbu fibrinogenu na trombocyty.
Při použití vyšších dávek se může vyskytnout prodloužení aktivovaného parciálního
trombolplastinového času antitrombotický účinek však nejsou v lineárním vztahu a proto nejsou vhodné k monitoraci aktivity
sodné soli enoxaparinu.
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce se nesmí dělat v průběhu 24 hodin od podání
sodné soli enoxaparinu v terapeutických dávkách Při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a spinální/epidurální anestezie nebo spinální punkci
byly hlášeny případy neuroaxiálních hematomů, které vedly k dlouhodobému nebo trvalému ochrnutí.
Tyto případy jsou výjimečné při dávce 4 000 anti-Xa IU může být vyšší při podávání vyšších dávek sodné soli enoxaparinu, při užití pooperačních epidurálních
katetrů při současném podávání léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, jako jsou NSAID,
traumatických nebo opakovaných epidurálních/spinálních punkcích nebo u pacientů s anamnézou
spinálních operací nebo se spinální deformitou.
Ke snížení rizika krvácení při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a epidurální/spinální
anestezii nebo analgezii nebo spinální punkci, je potřebné vzít v úvahu farmakokinetický profil sodné
soli enoxaparinu provést v době, kdy je antikoagulační aktivita sodné soli enoxaparinu nízká, přesné načasování pro
dosažení dostatečně nízké antikoagulační aktivity u konkrétního pacienta však není známo. U pacientů
s clearance kreatininu [15 až 30 ml/min] je potřebné zvažovat i další okolnosti, protože eliminace
sodné soli enoxaparinu trvá déle
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální/spinální anestezie nebo
analgezice, lumbální punkce, musí být prováděno časté monitorování, aby se zaznamenaly veškeré
známky a příznaky neurologické poruchy, jako například bolesti zad v bederní oblasti páteře,
senzorické a motorické poruchy nebo močového měchýře. Pacienty je třeba poučit, aby ihned informovali svého lékaře, pokud
zaznamenají některé z výše zmíněných znaků a příznaků. V případě podezření na příznaky hematomu
v míšním kanálu je nutno provést urgentní diagnostiku a zahájit léčbu včetně provedení míšní
dekomprese, i přesto, že tato léčba nemusí zabránit nebo zvrátit neurologické následky.
Nekróza kůže / kožní vaskulitida
Při LMWH byla hlášena nekróza kůže a kožní vaskulitida, v takových případech je třeba okamžitě
léčbu ukončit.
Perkutánní koronární revaskularizace
Pro zmírnění rizika krvácení hrozícího po vyjmutí cévního zavaděče po katetrizaci prováděné během
léčby nestabilní anginy pectoris, non-Q ST elevací Je to důležité k dosažení hemostázy v místě punkce po PCI. V případě použití uzavírajícího zařízení
může být sheat odstraněn okamžitě. Pokud je použita manuální kompresní metoda, sheat by měl být
odstraněn za 6 hodin po posledním i.v./s.c. podání sodné soli enoxaparinu. Pokud by měla léčba
sodnou solí enoxaparinu pokračovat, další dávka by neměla být podána dříve než 6 až 8 hodin po
odstranění sheatu. V místě výkonu mají být sledovány známky krvácení či vytváření hematomu.
Akutní infekční endokarditida
U pacientů s akutní infekční endokarditidou se používání heparinu obvykle nedoporučuje kvůli riziku
krvácení do mozku. Pokud se jeho použití považuje za absolutně nevyhnutelné, rozhodnutí je třeba
udělat jen po pečlivém individuálním posouzení poměru přínosu a rizika.
Umělá srdeční mechanická chlopeň
Používání sodné soli enoxaparinu u pacienů s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. U pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní,
kterým byla podávána sodná sůl enoxaparinu za účelem tromboprofylaxe, se zaznamenaly ojedinělé
případy trombózy umělé srdeční chlopně. Nejasné okolnosti, včetně základního onemocnění a
nedostatečných klinických údajů, omezují zhodnocení těchto případů. Některé z těchto případů byly
těhotné ženy, u kterých trombóza způsobila smrt matky i plodu.
Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční chlopní
Používání sodné soli enoxaparinu u těhotných žen s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumano. V klinické studii s těhotnými ženami s umělou
mechanickou chlopní, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu v dávce 100 IU/kg denně za účelem snížení rizika tromboembolie, došlo ve 2 z 8 žen k tvorbě krevních sraženin, které
zablokovaly chlopeň a způsobily smrt matky a plodu. Po uvedení léku na trh se u těhotných žen
s umělou mechanickou srdeční chlopní, kterým se podávala profylakticky sodná sůl enoxaparinu,
zaznamenaly ojedinělé případy trombózy chlopně. Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční
chlopní mohou být vystaveny vyššímu riziku tromboembolie.
Starší pacienti
Při podávání profylaktických dávek se nepozorovala zvýšená tendence ke krvácení.
Starší pacienti enoxaparinu vystaveni vyššímu riziku komplikací s krvácením. Doporučuje se proto pečlivé klinické
sledování a u pacientů starších 75 let léčených na STEMI je možné zvážit snížení dávky
Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, čímž se
zvyšuje riziko krvácení. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé klinické monitorování a mohlo by se
zvážit i biologické monitorování měřením anti-Xa aktivity se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin <15 ml/minběhem dialýzy.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin výrazně vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, proto se doporučuje úprava terapeutických a
profylaktických dávkovacích režimů Pacientům se středně závažnou 50-80 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je potřebná opatrnost při používání sodné soli enoxaparinu, a to
kvůli zvýšenému potenciálu krvácení. Úprava dávky na základě monitorování hladiny anti-Xa není
spolehlivá u pacientů s cirhózou jater a nedoporučuje se
Nízká hmotnost
Pacienti s nízkou hmotností sodné soli enoxaparinu může vést k vyššímu riziku krvácení. Proto se doporučuje pečlivé sledování takových pacientů bod 5.2
Obézní pacienti
Obézní pacienti mají vyšší riziko tromboembolizmu. Bezpečnost a účinnost profylaktických dávek u
obézních pacientů úpravu dávek. U těchto pacientů je potřeba pečlivě sledovat projevy a příznaky tromboembolizmu.
Hyperkalemie
Hepariny mohou potlačit sekreci aldosteronu v nadledvinách, což způsobuje hyperkalemii 4.8acidózou, pacientů užívajících léky, o kterých víme, že zvyšují hladinu draslíku potřeba pravidelně monitorovat plazmatickou hladinu draslíku, zejména u rizikových pacientů.
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku „bez sodíku“.
Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
o známkách a příznacích a pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky
těchto reakcí, enoxaparin má být okamžitě vysazen a má být zvážena
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované lékové kombinace
Léky ovlivňující hemostázu
Před začátkem terapie sodnou solí enoxaparinu se doporučuje přerušit léčbu některými léky
ovlivňujícími hemostázu, pokud nejsou striktně indikované. Pokud je kombinované použití
indikované, je nezbytné při používání sodné soli enoxaparinu pečlivé příslušné klinické a laboratorní
monitorování. K takovým léčivům patří:
- systémové salicyláty, kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách a
nesteroidní antiflogistika - jiná trombolytika a antikoagulancia
Lékové kombinace vyžadující opatrnost
S opatrností je možné souběžně se sodnou solí enoxaparinu podávat tyto léky:
Jiné léky ovlivňující hemostázu, jako jsou:
- inhibitory agregace trombocytů včetně kyseliny acetylsalicylové používané jako
antiagregační lék glykoproteinu IIb/IIIa indikované při akutním koronárním syndromu, kvůli riziku
krvácení,
- dextran 40,
- systémové glukokortikoidy.
Léky zvyšující hladinu draslíku
léky zvyšující sérovou hladinu draslíku se mohou požívat souběžně se sodnou solí enoxaparinu při
pečlivém klinickém a laboratorním monitorování
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U lidí nejsou důkazy o průchodu sodné soli enoxaparinu placentární barierou v druhém a třetím
trimestru těhotenství. O prvním trimestru nejsou k dispozici žádné informace.
Studie na zvířatech neprokázaly známky fetotoxicity a teratogenity ukázaly, že přechod sodné soli enoxaparinu přes placentu je minimální.
Sodnou sůl enoxaparinu je možné používat během těhotenství jen, pokud lékař potvrdí jednoznačnou
nezbytnost jeho použití.
Ženy, které dostávají sodnou sůl enoxaparinu během těhotenství, je potřeba pečlivě monitorovat,
pokud jde o projevy krvácení nebo výrazné antikoagulace a upozornit je na riziko krvácení. Podle
celkových údajů u těhotných žen neexistuje důkaz zvýšeného rizika krvácení, trombocytopenie nebo
osteoporózy v porovnání s rizikem pozorovaným u žen, které nejsou těhotné, kromě rizika, které bylo
pozorováno u těhotných žen s umělou srdeční chlopní
Pokud se plánuje epidurální anestezie, doporučuje se nejdříve ukončit léčbu sodnou solí enoxaparinu
Kojení
Není známo, zda se nezměněná sodná sůl enoxaparinu vylučuje do lidského mateřského mléka. U
potkanů během kojení je hladina sodné soli enoxaparinu nebo metabolitů v mléku velmi nízká.
Perorální absorbce sodné soli enoxaparinu je nepravděpodobná. Inhixa se může používat během
kojení.
Fertilita
Neexistují klinické údaje související s enoxaparienem sodným týkající se fertility. Studie na zvířatech
neprokázaly žádný vliv na fertilitu
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Sodná sůl enoxaparinu nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Sodná sůl enoxaparinu byla hodnocena u více než 15 000 pacientů, kteří ho dostávali v klinických
studiích. Studie zahrnovaly: 1776 případů profylaxe DVT po ortopedické nebo břišní operaci u
pacientů s rizikem tromboembolických komplikací, 1169 případů profylaxe DVT u akutních pacientů
se závažně omezenou mobilitou, 559 případů léčby DVT s pulmonární embolií nebo bez plicní
embolie, 1578 případů léčby nestabilní anginy a non-Q infarktu myokardu a 10176 případů léčby
akutního infarktu myokardu s ST-elevací
Režim podávání sodné soli enoxaparinu v těchto klinických studiích byl různý v závislosti na
indikacích. Dávka sodné soli enoxaparinu v DVT po operaci nebo u akutních pacientů se závažným
omezením mobility byla 4 000 IU pacienti buď dávku 100 IU/kg myokardu byly podávány dávky 100 IU/kg léčby akutního infarktu myokardu s ST-elevací bolus 3 000 IU
V klinických studiích byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky krvácení, trombocytopenie a
trombóza
Bezpečnostní profil enoxaparinu u prodloužené léčby DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým
onemocněním je podobný jeho bezpečnostnímu profilu u léčby DVT a PE.
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Seznam nežádoucích účinků
Další nežádoucí účinky pozorované v těchto klinických studiích a které byly hlášné po uvedení léku
na trh výskytu je definována následovně: velmi časté údajů nelze určitklesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
časté: krvácení, hemoragická anémie*, trombocytopenie, trombocytóza
vzácné: eozinofílie*
vzácné: případy imunoalergické trombocytopenie s trombózou, u některých byla trombóza
komplikovaná orgánovým infarktem nebo ischemií končetiny
Poruchy imunitního systému
časté: alergická reakce
vzácné: anafylaktické reakce včetně šoku*
Poruchy nervového systému
časté: bolest hlavy*
Poruchy cév
vzácné: spinální hematom* neurologického poškození včetně dlouhodobé nebo permanentní paralýzy
Poruchy jater a žlučových cest
velmi časté: zvýšení jaterních enzymů méně časté: hepatocelulární poškození jater*,
vzácné: cholestatické poškození jater*
Poruchy kůže a podkoží
časté: kopřivka, pruritus, erytém
méně časté: bulózní dermatitida
vzácné: alopecie*
vzácné: kožní vaskulitida*, kožní nekróza* obvykle se vyskytuje v místě vpichu injekce obvykle purpura nebo erytematózní plaky, infiltrované a bolestivéUzlíky Vymizí v průběhu několika dní a není třeba přerušovat léčbu.
není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
vzácné: osteoporóza* po dlouhodobé léčbě
Celkové poruchy a reakce v místě podání
časté: hematom v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, jiné reakce v místě vpichu
injekce méně časté: lokální podráždění, kožní nekróza v místě vpichu injekce
Laboratorní a funkční vyšetření
vzácné: hyperkalemie*
Výpis vybraných nežádoucích účinků
Krvácení
Zahrnovalo velké krvácení, hlášené nejvýše u 4,2 % pacientů případů byly fatální. Krvácivé komplikace byly považovány za velké, významnou klinickou příhodu, nebo transfuzí 2 nebo více jednotek krevních produktů. Retroperitoneální a intrakraniální krvácení bylo
vždy považováno za velké.
Podobně jako při podávání jiných antikoagulancií, se může v přítomnosti přidružených rizikových
faktorů jako jsou organická poškození s tendencí ke krvácení, invazivní zákroky nebo používání
léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, vyskytnout krvácení
Třídy
orgánových
systémů
pacientů
ckých
pacientů
Léčb扥Prodloužená
léčba DVT a PE
u pacientů
nádorovým
onemocněním
Léčb儀Léčbpacientů
Poruchy
krve a
lymfatickéh
o systému
Velmi časté:
krváceníretroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Velmi časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniální
krvácení
retroperitoneál
ní krvácení
Častéb:
krvácení
Časté:
krvácení α
Vzácné:
retroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniál
ní krvácení
retroperiton
eální
krvácení
α: jako je hematom, ekchymóza jinde než v místě vpichu, hematom v místě vpichu, hematurie, epistaxe
a gastrointestinální krvácení
b: četnost založená na retrospektivní studii registru zahrnujícím 3526 pacientů
Trombocytopenie a trombocytóza
Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Profylaxe
u
chirurgických
pacientů
Profylaxe
u
nechirurgický
ch pacientů
Léčba
pacientů
s DVT s nebo
bez PE
Prodloužená
léčba DVT a
PE u pacientů s
aktivním
nádorovým
onemocněním
Léčba pacientů
s nestabilní
anginou a non-
Q MI
Léčba
pacientů
s akutním
STEMI
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytope
nie
Velmi časté:
trombocytóza
β
Časté:
trombocytope
nie
Není známo:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytopen
ie
Časté:
trombocytó
za β
trombocyto
pe-nie
Velmi
vzácné:
imunoalergi
cká
trombocyop
enie
β: vzestup krevních destiček > 400 x 109/l
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u dětí nebyla stanovena
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
Náhodné předávkování sodnou solí enoxaparinu po intravenózním, mimotělním či subkutánním
podání může vést ke krvácivým komplikacím. Po perorálním podání, dokonce i vysokých dávek, není
pravděpodobné, že by se sodná sůl enoxaparinu absorbovala.
Léčba
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním
protaminu. Dávka protaminu závisí na podané dávce sodné soli enoxaparinu, přičemž 1 mg protaminu
neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU sůl enoxaparinu podána během 8 předchozích hodin. Jestliže byla sodná sůl enoxaparinu podána před
více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na anti-Xa IU 12 hodin od injekce sodné soli enoxaparinu se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani
vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek sodné soli enoxaparinu
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, hepariny. ATC kód: B01AB
Inhixa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
Farmakodynamické účinky
Sodná sůl enoxaparinu je nízkomolekulární heparin, který má střední molekulární hmotnost přibližně
4500 daltonů, ve kterém jsou odděleny antitrombotické a antikoagulační aktivity standartního
heparinu. Léčivou látkou je sodná sůl.
Je charakterizován vysokou anti-Xa aktivitou antitrombinovou aktivitou zprostředkovány antitrombinem III
Kromě anti-Xa/IIa aktivity byly u zdravých subjektů, pacientů i neklinických modelů zjištěny další
antikoagulační a antiflogistické vlastnosti sodné soli enoxaparinu. Tyto vlastnosti zahrnují ATIII-
dependentní inhibici jiných koagulačních faktorů jako je faktor VIIa, indukci uvolňování endogenního
inhibitora cesty tkáňového faktoru Willebrandova faktoru přispívají k celkovému antitrombotickému účinku sodné soli enoxaparinu.
V profylaktických dávkách neovlivňuje signifikantně aPTT. Když se používá s kurativním záměrem,
aPTT se může prodloužit o 1,5-2,2-násobek konkrétního času při maximu účinku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Prevence venózní tromboembolické choroby spojená s operací
Prodloužená profylaxe VTE po ortopedické operaci
Ve dvojitě zaslepené studii prodloužené profylaxe pacientů podrobujících se operaci s náhradou
kyčelního kloubu, 179 pacientů, kteří nebyli léčení na venózní tromboembolickou chorobu, dostávalo
během hospitalizace na začátku podkožně 4 000 IU předepsané délky léčby prodloužené profylaxe byl statisticky významně nižší ve skupině se sodnou solí enoxaparinu ve
srovnání s placebem, nebyla hlášena žádná PE. Nevyskytlo se žádné krvácení.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n placebo
jednou denně s.c.
n Všichni pacienti léčeni prodlouženou
profylaxí
㤰celkové VTEcelkové DVT proximální DVT *p hodnota oproti placebu =0,#p hodnota oproti placebu =0,
V druhé dvojitě zaslepené studii bylo 262 pacientů bez VTE onemocnění, kteří se podrobili operaci s náhradou kyčelního kloubu, léčeni během hospitalizace na začátku sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
000 IU v první studii byl výskyt VTE během prodloužené profylaxe statisticky významně nižší ve skupině
se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s placebem, a to i pro VTE celkové 28 [21,4%]; p=<0,001sodnou solí enoxaparinu a placebem.
Prodloužená profylaxe DVT po onkologické operaci
Dvojitě zaslepená, multicentrická klinická studie porovnávala bezpečnost a účinnost čtyřtýdenního a
jednotýdenního režimu profylaktického podávání sodné soli enoxaparinu u 332 pacientů, kteří se
podrobili elektivní operaci z důvodu nádoru v břišní nebo pánevní oblasti. Pacienti dostávali sodnou
sůl enoxaparinu sodnou solí enoxaparinu nebo placebem pro dalších 21 dní. Bilaterální venografie se provedla mezi
25. a 31. dnem nebo i dříve, pokud se vyskytly příznaky venózního tromboembolismu. Pacienti byli
poté 3 měsíce sledováni. Profylaxe sodnou solí enoxaparinu během 4 týdnů po operaci z důvodu
rakoviny v břišní nebo pánevní oblasti statisticky výrazně snížila výskyt venograficky prokázané
trombózy v porovnání s profylaxí sodnou solí enoxaparinu během jednoho týdne. Poměr venózního
tromboembolismu na konci zaslepené fázi studie byl 12,0 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu; p=0,02. Tento rozdíl přetrvával tři měsíce [13,8% vs. 5,5%
sledovancí fáze, nebyly žádné rozdíly.
Prevence venózní tromboembolické choroby u interních pacientů s akutním onemocněním, kde se
očekává omezení mobility
Ve dvojitě zaslepené, multicentrické studii s paralelními skupinami se porovnávala sodná sůl
enoxaparinu 2 000 IU interních pacientů s těžkým omezením mobility během akutního omezení vzdálenost chůze <10 metrů za ≤3 dnytřída III nebo IVinsuficiencí a akutní infekcí nebo akutním revmatem; pokud je to spojeno alespoň s jedním VTE
rizikovým faktorem léčba a chronické srdeční nebo respirační selháníCelkově bylo ve studii zařazeno 1102 pacientů a 1073 pacientů bylo léčených. Léčba pokračovala po
dobu 6 až 14 dní s.c. sodná sůl enoxaparinu statisticky významně snížila výskyt VTE v porovnání s placebem. Údaje
týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně s.c.
n placebo
n všichni léčení interní
pacienti během akutního
onemocnění
287 celkové VTE celkové DVT proximální DVT VTE = venózní tromboembolické události, které zahrnovaly DVT, PE a smrt z důvodu
⨀
Přibližně 3 měsíce po zařazení zůstával výskyt VTE statisticky významně nižší ve skupině léčené
sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU krvácení celkově byl 8,6 % a výskyt velkého krvácení 1,1 % ve skupině placeba, 11,7 % a 0,3 % ve
skupině se sodnou solí enoxaparinu 2 000 IU enoxaparinu 4 000 IU
Léčba DVT s PE nebo bez ní
V multicentrické studii s paralelními skupinami bylo 900 pacientů s akutní DVT dolní končetiny a
s pulmonární embolii nebo bez ní randomizováno na hospitalizovanou léčbu buď enoxaparinu 150 IU/kg kontinuální infuze randomizováno 900 pacientů a všichni byli léčeni. Všichni pacienti dostávali i léčbu warfarinem
sodným začátkem v průběhu 72 hodin od začátku léčby sodnou solí enoxaparinu nebo standardní léčby
heparinem a pokračování během 90 dní. Sodná sůl enoxaparinu nebo standartní léčba heparinem se
podvávala minimálně 5 dní, do dosažení hodnoty INR warfarinu sodného. Oba režimy se sodnou solí
enoxaparinu byly rovnocenné jako standartní heparinová léčba, pokud jde o snížení rizika rekurence
venózního tromboembolizmu níže.
sodná sůl
enoxaparinu
150 IU/kg
denně s.c.
n sodná sůl
enoxaparinu
100 IU/kg
denně s.c.
n heparin
aPTT upravovaný
i.v. léčbou
n všichni léčení
pacienti s DVT s PE
nebo bez něj
298 celkovo VTE jen DVT proximální DVT
⠥ PE VTE = venózní tromboembolická událost ⨀ sodná sůl enoxaparinu jednou denně oproti heparinu sodná sůl enoxaparinu každých 12
Velké krvácení bylo 1,7 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 150 IU/kg denně s.c., 1,3 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 100 IU/kg skupině s heparinem.
Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů se hlášené četnosti rekurentní VTE u pacientů
léčených enoxaparinem podávaným jednou nebo dvakrát denně po dobu 3 až 6 měsíců zdají být
srovnatelné s četnostmi u warfarinu.
Účinnost v reálném životě byla hodnocena v souboru 4 451 pacientů se symptomatickou VTE a
aktivním nádorovým onemocněním z mezinárodního registru RIETE pacientů s VTE a jinými
trombotickými stavy. 3 526 pacientů dostávalo enoxaparin s.c po dobu až 6 měsíců a 925 pacientů
dostávalo s.c. tinzaparin nebo dalteparin. Mezi 3 526 pacienty, kteří dostávali léčbu enoxaparinem,
bylo 891 pacientů léčeno dávkou 1,5 mg/kg jednou denně jako úvodní terapie a prodlouženou léčbou
až na 6 měsíců denně a prodlouženou léčbu do 6 měsíců jednou dennězměny režimu byla 17 dní, respektive 8 dní. Mezi oběma léčebnými skupinami nebyl žádný významný
rozdíl v míře rekurence VTE inferiority 1,5 léčebnými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl, pokud jde o relativní rizika závažného
Tabulka. Výsledky účinnosti a bezpečnosti ve studii RIETECAT
Výsledeknízkomolekulární
hepariny
n=Upravené poměry rizik
enoxaparin / jiné LMWH
[interval spolehlivosti 95%]
VTE rekurence 70 Závažné krváceníNezávažné krváceníCelkových úmrtí
Níže je uveden přehled výsledků podle léčebného režimu použitého ve studii RIETECAT u pacientů
po ukončení šestiměsíčnéí léčby:
Tabulka. 6měsíční výsledky u pacientů, kteří dokončili 6měsíční léčbu, v různých režimech
Výsledek
N Enoxapa
rin
všechny
režimy
Enoxaparin všechny režimy
LMWHs
registrová
ny v EU
Enoxapa
rin
jednou
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně až
jednou
denně
Enoxapa
in jednou
denně až
dvakrát
denně
Enoxapar
in ve více
než
jednom
režimu
léčby
N=1432 N=444 N=529 N=406 N=14 N=39 N=Rekurence
VTE
70
6,0%33
9,9%22
5,9%10
4,0%22,6%20,2%23
7,5%Závažné
krvácení
nefatální⠷Ⰰ㠥㌱⠷Ⰰ〥⠴Ⰰ㘥ⴀ
㔲⠹Ⰰ㠥⠷Ⰰ㌥ⴀ
ᄁⰀ㐥⠵Ⰰ⠳Ⰰ〥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㘠
⠀⠳Ⰰ㔥ⴀ
⠴Ⰰ⠲Ⰰ㌥ⴀ
㘀Ⰰㄥvýznamné
nezávažné
krvácení
㠷⠴Ⰰ㠥ⴀ
⠵Ⰰ㤥⠳Ⰰ㜥ⴀ
㌳⠴Ⰰ⠵Ⰰ㜥⠳Ⰰ㐥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㐠
⠀Ⰰ㌥⠰Ⰰ㌥ⴀ
⠵Ⰰ㘥⠳Ⰰ㐥ⴀ
Všechny
příčiny úmrtí
㘶㘠
⠀㐶Ⰰ㔥⠀㐳Ⰰ㤥㐹Ⰰㄥᄃ⠀⠀㌴Ⰰ㤥ⴀ
㐴Ⰰ〥㌲⠀㘱Ⰰㄥ⠀㔶Ⰰ㤥ⴀ
㘵Ⰰᄂ㘠
⠀㌶Ⰰ〥⠀㌱Ⰰ㌥ⴀ
㐰Ⰰ㘥㘠
⠀㐲Ⰰ㤥⠀ᆪⰀ㜲Ⰰ㔥ᆭ⠀㐱Ⰰ〥⠀㔷Ⰰ⠀㌶Ⰰ㜥⠀㌲Ⰰㄥⴀ
㐱Ⰰ㌥Fatalní PE
nebo fatalní
krvácení
související s
úmrtím
㐸⠳Ⰰ㐥⠲Ⰰ㐥ⴀ
㐀Ⰰ㌥⠱Ⰰ㘥⠰Ⰰ㐥ⴀ
㌵⠴Ⰰ㔥ⴀ
⠱Ⰰ⠰Ⰰ⠀〥⠲Ⰰ㘥⠀〥ⴀ
⠱Ⰰㄥⴀ
㐀Ⰰㄥ*Všechna data s 95% CI
Léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST
V rozsáhlé multicentrické studii bylo zařazeno 3 171 pacientů v akutní fázi nestabilní anginy pectoris
nebo non-Q infarktu myokardu, byli randomizováni do dvou skupin tak, že pacienti v jedné skupině
dostávali spolu s kyselinou acetylsalicylovou enoxaparinu v dávce 100 IU/kg podle aPTT. Pacienti museli být hospitalizování minimálně 2 dny a maximálně 8 dní, až do klinické
stabilizace, revaskularizační procedury nebo propuštění z nemocnice. Pacienti museli být sledováni po
dobu 30 dní. Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s heparinem statisticky významně snížila
kombinovaný výskyt anginy pectoris, infarktu myokardu a smrti s poklesem 19,8 až 16,6 % relativního rizika 16,2 %Pokud jde o velké krvácení, nebyly zjištěny žádné rozdíly, i přes to, že v krvácení v místě vpichu
subkutánní injekce bylo častější.
Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST-segmentu
V rozsáhlé multicentrické studii bylo 20 479 pacientů se STEMI vhodných na fibrinolytickou léčbu
randomizovaných do dvou skupin; v jedné skupině dostali sodnou sůl enoxaparinu jako jednu
bolusovou i.v. dávku 3000 IU 100 IU/kg podle apTT po dobu 48 hodin. Všichni pacienti byli také léčeni kyselinou acetylsalicylovou po dobu
minimálně 30 dní. Strategie dávkování sodné soli enoxaparinu byla přizpůsobena pro pacienty se
závažně zhoršenou funkcí ledvin a u starších pacientů ve věku nad 75 let. Subkutánní injekce sodné
soli enoxaparinu se podávaly do té doby, než byl pacient propuštěn z nemocnice nebo po dobu
maximálně 8 dní 4716 pacientů se podrobilo perkutánní koronární intervenci, přičemž dostávali antitrombotickou
podpůrnou léčbu zaslepenými hodnocenými léčivými přípravky studie. Proto pro pacienty léčené
sodnou solí enoxaparinu musela být vykonána PCI se sodnou solí enoxaparinu přičemž byl použit režim stanový v předcházejících studiích, t.j. žádné další dávkování, pokud od
posledního subkutánního podání do insuflace balónu uplynulo méně než 8 hodin; i.v. bolus 30 IU/kg
uplynulo více než 8 hodin.
Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s nefrakciovaným heparinem statisticky významně snížil výskyt
primárního endpointu – smrti z jakékoliv příčiny nebo opakovaný infarkt myokardu v prvních dnech po randomizaci [9,9 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s 12,0 % ve skupině
s nefrakciovaným heparinem] při redukci relativního rizika 17 % solí enoxaparinu relativního rizika re-infarku myokardu byla 35 % v porovnání s léčbou nefrakciovaným heparinem
podskupin i v rámci věku, pohlaví, lokalizace infarktu, anamnézy diabetu, anamnézy předcházejícího
infarktu myokardu, typu použitého fibrinolytika a času do léčby hodnoceným léčivým přípravkem..
Zjistil se statisticky významný benefit léčby sodnou solí enoxaparinu v porovnání s nefrakciovaným
heparinem u pacientů, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci v průběhu 30 dní po
randomizaci úmrtí, re-infarkt nebo intrakraniální hemoragie na 30. den statisticky významně nižší s heparinem enoxaparinu. Výskyt velkého krvácení po 30 dnech byl statisticky významně vyšší skupině se sodnou solí enoxaparinu gastrointestinálního krvácení byl podobný v obou skupinách 0,7 % s heparinemProspěšný účinek sodné soli enoxaparinu na primární cíl pozorovaný během prvních 30 dní se
zachoval po dobu 12 měsíců.
Porucha funkce jater
Podle literárních údajů se používání sodné soli enoxaparinu v dávce 4 000 IU s cirhózou Třeba podotknout, že literární studie mohou mít určitá omezení. U pacientů s poruchou funkce jater je
potřebná opatrnost, protože tito pacienti mají vyšší potenciál krvácení s cirhózou neuskutečnily.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry sodné soli enoxaparinu byly studovány především ve vztahu k časovému
průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to v doporučených dávkách po jednorázovém nebo
opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými
amidolytickými metodami.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sodné soli enoxaparinu po jeho subkutánní aplikaci je na základě
anti-Xa aktivity blízká 100%.
Mohou se použít různé dávky, formy a dávkovací režimy.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci
a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 IU/ml po jednorázové subkutánní aplikaci dávky 2000 IU,
4000 IU, 100 IU/kg a 150 IU/kg
Intravenózní bolusová dávka 3000 IU stavu se dosahuje druhý den léčby.
Po opakovaném subkutánním podání 4 000 IU denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 %
vyšší než po jednotlivé dávce. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti-Xa IU/kg dvakrát denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po
jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické
hladiny 0,52 IU/ml.
Injekční objem a koncentrace dávky v rozmezí 100-200 mg/ml nemá vliv na farmakokinetické
parametry u zdravých dobrovolníků.
Farmakokinetika sodné soli enoxaparinu je po podání dávek vyšších než jsou doporučené dávky
lineární. Proměnlivost v rámci organismu nebo mezi více pacienty je nízká. Po opakovaném s.c.
podávání se akumulace nezjistila.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa
aktivita. Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní
injekci a dosahuje 0,13 IU/ml po podání 100 IU/kg podání 150 IU/kg
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity sodné soli enoxaparinu je asi 4,3 litrů a blíží se celkovému objemu
krve.
Biotransformace
Sodná sůl enoxaparinu se primárně metabolizuje v játrech desulfatizací a/nebo depolymerizací na
složky s nižší molekulovou hmotností a výrazně nižší účinností.
Eliminace
Sodná sůl enoxaparinu se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí
0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg Eliminace je jednofázová s eliminačním poločasem anti-Xa aktivity asi 5 hodin po jednorázovém
subkutánním podání až asi 7 hodin po opakovaném podání sodné soli enoxaparinu.
Renální clearance aktivních fragmentů představuje přibližně 10 % podané dávky a celková renální
exkrece aktivních a neaktivních fragmentů je 40 % dávky.
Speciální skupiny pacientů
Starší pacienti
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil sodné soli enoxaparinu se při
normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se
renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace sodné soli
enoxaparinu
Porucha funkce jater
Ve studii, která proběhla u pacientů s pokročilou cirhózou léčených sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
poškození jater hladiny ATIII, sekundárně snížené syntéze ATIII u pacientů s poruchou jater.
Porucha funkce ledvin
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu
ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance sodné soli enoxaparinu. Po
opakovaném s.c. podání 4 000 IU jednou denně je anti-Xa expozice hodnocená podle AUC v
rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké až závažé trpících těžkou renální insuficiencí opakovaném podání 4 000 anti-Xa IU 65 %
Hemodialýza
Po jednorázovém i.v. podání sodné soli enoxaparinu v dávce 25 IU, 50 IU nebo 100 IU/kg dvakrát vyšší než u kontrolované populace.
Tělesná hmotnost
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u
obézních zdravých dobrovolníků Xa IU/kg kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože maximální plasmatická hladina anti-Xa aktivity není
zvýšena. U obézních pacientů je po subkutánním podání nižší hmotností ovlivněná clearance.
Při podání jednotlivé dávky 4 000 anti-Xa IU pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 52 % vyšší u žen o hmotnosti <45 kg a o 27 %
vyšší u mužů o hmotnosti <57 kg ve srovnání s pacienty s normální hmotností
Farmakokinetické interakce
Mezi sodnou solí enoxaparinu a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány žádné
farmakokinetické interakce.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve 13 týdenní studii toxicity, kde se podávala s.c. sodná sůl enoxaparinu potkanům a psům v dávce mg/kg/den a v 26 týdenní studii toxicity, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu s.c. a i.v. potkanům a
opicím v dávkách 10 mg/kg/den se jiné nežádoucí reakce sodné soli enoxaparinu kromě
antikoagulačního účinku neprokázaly.
Následující testy neprokázaly mutagenní účinky sodné soli enoxaparinu: Amesův test in-vitro,
progresivní mutační test na buňkách myších lymfomů in-vitro, humánní lymfocytový test
chromozomových aberací na kostní dřeni potkanů.
Studie vykonané u gravidních samic potkanů a králíků s dávkami sodné soli enoxaparinu do
30mg/kg/den neprokázaly žádné teratogenní účinky na fetotoxicitu. Po s.c. podání dávky nižší než mg/kg/den neměla sodná sůl enoxaparinu vliv na fertilitu ani na reprodukční schopnosti potkaních
samců a samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Subkutánní injekce
Přípravek Inhixa by se neměl míchat s žádnými jinými přípravky.
Intravenózní
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podávána s injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml
6.3 Doba použitelnosti
Předplněná injekční stříkačka
roky
Naředěný léčivý přípravek injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci.
hodin
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
ml roztoku v:
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I se stupnicí s fixní jehlou a krytem jehly
je uzavřeno chlorbutylovou pryžovou zátkou a černým polyproplylenovým pístem. Injekční
stříkačky mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly nebo manuálním chráničem jehly; nebo
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I se stupnicí s fixní jehlou a krytem jehly
je uzavřeno chlorbutylovou pryžovou zátkou a bílým polykarbonátovym pístem. Injekční
stříkačky mohou být dodatečně vybaveny UltraSafe Passive krytem jehly.
Balení se:
- 2, 6, 10, 30, 50 a 90 předplněnými injekčními stříkačkami
- 2, 6, 10, 12, 20, 24, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
- 6, 10, 12, 20, 24 a 50 předplněných injekčních stříkaček s manuálním chráničem jehly
- 2 a 10 předplněných injekčních stříkaček s UltraSafe Passive krytem jehly
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
NÁVOD K POUŽITÍ: PŘEDNAPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné stříkačky bez krytu jehly
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po aplikaci injekce.
10mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky zabránil náhodnému
poranění injekční jehlou po injekčním podání léčivého přípravku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
Opatrně stáhněte kryt jehly z injekční stříkačky. Kryt vyhoďte. Stříkačka je předplněná a
připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10nasune na jehlu a celou ji zakryje.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passive
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena s UltraSafe Passive krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlopostele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10„zaklapne“ na místo
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s ručně aktivovaným
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena ručně aktivovaným krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravkuku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10“opěrky pro prsty” Nyní je použitá jehla zcela chráněna.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. září Datum posledního prodloužení registrace: 26. srpna
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Inhixa 12 000 IU
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Každá předplněná injekční stříkačka obsahuje enoxaparinum natricum 12 000 IU anti-Xa aktivity
Sodná sůl enoxaparinu je biologické léčivo získané alkalickou depolymerizací benzylesteru heparinu
derivovaného z prasečí střevní sliznice.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Inhixa je indikován u dospělých:
• Prevence venózní tromboembolické nemoci v chirurgii u pacientů se středním nebo vysokým
rizikem, zejména v ortopedické nebo všeobecné chirurgii, včetně chirurgie nádorových
onemocnění.
• Prevence venózní tromboembolické nemoci u interních pacientů s akutním onemocněním je akutní srdeční nedostatečnost, respirační selhání, těžké infekce nebo revmatická onemocněnía sníženou pohyblivostí se zvýšeným rizikem vzniku venózní tromboembolie.
• Léčba hluboké žilní trombózy pravděpodobně vyžaduje trombolytickou léčbu nebo operaci.
• Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy rekurence u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
• Prevence tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy
• Akutní koronární syndrom:
- Léčba nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou, která se užívá perorálně
- Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu se plánuje konzervativní perkutánní koronární intervencí
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby v chirurgii u pacientů se středním a vysokým rizikem.
Individuální riziko tromboembolie pro pacienty je možné odhadnout pomocí validovaného modelu
stratifikace rizika.
U pacientů se středním rizikem tromboembolizmu je doporučená dávka 2 000 IU enoxaparinu jednou denně ve formě subkutánní injekce. Při chirurgických výkonech se středním
rizikem se ukázalo jako účinné a bezpečné začít podávat sodnou sůl enoxaparinu 2000 IU před operací
U pacientů se středním rizikem je potřebné pokračovat v léčbě sodnou solí enoxaparinu minimálně 10 dní bez ohledu na to, jak se pacient zotavuje do chvíle výrazného zlepšení snížené mobility.
U pacientů s vysokým rizikem tromboembolie je doporučená dávka 4 000 IU enoxaparinu jednou denně subkutánní injekcí se začátkem přednostně 12 hodin před operací. Pokud je
potřeba dřívější předoperační profylaktické iniciace než 12 hodin čekající na odloženou ortopedickou operacipřed operací a pokračovat 12 hodin po operaci.
o U pacientů podrobující se velké ortopedické operaci se doporučuje prodloužit
tromboprofylaxi až na 5 týdnů.
o U pacientů s vysokým rizikem venózní tromboembolie nebo pánevní operaci kvůli nádorovému onemocnění se doporučuje prodloužit
profylaxi až na 4 týdny.
Profylaxe venózní tromboembolie u interních pacientů
Doporučená dávka sodné soli enoxaparinu je 4 000 IU Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje nejméně 6 až 14 dní bez ohledu na to, jak se pacient
zotavuje
Léčba hluboké žilní trombózy Sodná sůl enoxaparinu se může podávat subkutánní injekcí buď jednou denně 150 IU/kg nebo dvakrát denně 100 IU/kg Režim musí zvolit lékař na základě individuálního posouzení a vyhodnocení rizika tromboembolie a
rizika krvácení. Dávkovací režim 150 IU/kg nekomplikovaných pacientů s nízkým rizikem rekurence VTE. U všech ostatních pacientů, jako jsou
pacienti s obezitou, symptomatickou PE, onkologickým onemocněním, rekurentním VTE nebo
proximální trombózou
Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje průměrně na 10 dní. Léčbu perorálními antikoagulancii
je třeba začít, když je to vhodné antikoagulancii“ na konci bodu 4.2
Při prodloužené léčbě hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním by lékaři měli pečlivě posoudit individuální
tromboembolická rizika a rizika krvácení pacienta.
Doporučená dávka je 100 IU/kg poté následuje 150 IU/kg kontinuální antikoagulační léčby by měl být přehodnocen po 6 měsících léčby.
Prevence tvorby trombů během hemodialýzy
Doporučená dávka je 100 IU/kg U pacientů s vysokým rizikem krvácení se musí dávka snížit na 50 IU/kg cévním přístupu nebo na 75 IU/kg
Během dialýzy se má sodná sůl enoxaparinu zavést do arteriální linky okruhu na začátku dialýzy.
Účinek této dávky je obvykle dostatečný pro 4hodinovou dialýzu, pokud se však zjistí přítomnost
fibrinových prstenců, například při dialýze trvající déle, než je běžné, může se podat další dávka 50 IU
až 100 IU/kg
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se pacientů používajících sodnou sůl enoxaparinu k profylaxi
nebo k léčbě v průběhu podávání hemodialýzy.
Akutní koronární syndrom: léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
K léčbě nestabilní anginy a NSTEMI je doporučená dávka sodné soli enoxaparinu 100 IU/kg třeba podávat minimálně 2 dny a pokračovat v ní až do klinické stabilizace. Obvykle je délka léčby až 8 dní.
Všem pacientům se doporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou, pokud není kontraindikována, s
počáteční nasycovací dávkou 150-300 mg acetylsalicylovoustrategii léčby.
K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu enoxaparinu jedna bolusová dávka 3000 IU každých 12 hodin podaných podkožněkyseliny acetylsalicylové aby léčba sodnou solí enoxaparinu trvala 8 dní nebo do té doby, než pacient přejde do ambulantní
léčby, podle toho, co nastane dříve. Je-li sodná sůl enoxaparinu podávána spolu s trombolytikem
o Dávkování u pacientů ve věku ≥ 75 let je uvedeno v bodě „Starší pacienti“.
o U pacientů léčených perkutánní koronární intervencí dodatečná dávka, pokud by byla sodná sůl enoxaparinu naposledy podána podkožně
před méně než osmi hodinami před insuflací balónu. Pokud byla sodná sůl
enoxaparinu naposledy podána podkožně před více než osmi hodinami před insuflací
balónu, musí se podat dávka 30 IU/kg intravenózní bolusová dávka.
Speciální populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u pediatrických pacientů nebyla stanovena.
Žádné informace nejsou k dispozici.
Starší pacienti
Pro všechny indikace kromě STEMI, u starších pacientů není potřebná úprava dávky, s výjimkou
případů s poruchou funkce ledvin K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu u pacientů ve věku 75 a více let, se
počáteční intravenózní bolusová dávka nesmí použít. Začněte dávkování subkutánní aplikací 75 IU/kg
dvou dávek podaných podkožně, potom pro zbývající další dávky je doporučené dávkování 75 IU/kg
v bodě „Porucha funkce ledvin“ a v bodě 4.4.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater jsou k dispozici jen omezené údaje nich postupovat s opatrností
Porucha funkce ledvin Závažná porucha funkce ledvin
Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu < 15 ml/minmimotělním oběhu během hemodialýzy.
Dávkovací tabulka pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin
Indikace Dávkování
Prevence venózní tromboembolické chorobyLéčba DVT a PEjednou denně
Prodloužená léčba aktivním nádorovým onemocněním.
denně
Léčba nestabilní jednou denně
Léčba akutního STEMI
Léčba akutního STEMI 㜵 podkožně
Bez úvodního intravenózního bolusu, 100⠱ každých 24Úprava doporučené dávky se nevztahuje na indikaci týkající se hemodialýzy.
Mírná a středně závažná porucha funkce ledvin
Ačkoliv nejsou doporučeny úpravy dávkování u pacientů se středně závažnou 30-50 ml/minpečlivé klinické monitorování.
Způsob podání
Inhixa není určena k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat touto cestou.
K profylaxi venózní tromboembolické choroby po chirurgickém zákroku, k léčbě DVT a PE,
k prodloužené léčbě DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním, k léčbě nestabilní
anginy a NSTEMI se sodná sůl enoxaparinu podává subkutánní injekcí
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou intravenózní bolusovou injekcí, po které hned
následuje subkutánní injekce.
K prevenci tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy se podává do arteriální linky
dialyzačního obvodu.
Předplněná injekční stříkačka je připravená na okamžité použití.
Při používání ampulek nebo vícedávkových injekčních lahviček se doporučuje použít tuberkulinovou
injekční stříkačku nebo ekvivalent, aby se tím zabezpečilo, že bude do injekční stříkačky natáhnut
správný objem léčivého přípravku.
s.c. injekční technika
Injekce sodné soli enoxaparinu se má podávat pacientovi přednostně v ležící poloze hlubokou s.c.
Při používání předplněné injekční stříkačky se před podáním injekce nemá odstříkávat vzduchová
bublina, aby se zabránilo ztrátám léčivého přípravku. Pokud je potřeba upravit množství léčivého
přípravku, které se má podat, podle tělesné hmotnosti pacienta, k dosažení požadovaného množství
použijte kalibrovanou injekční stříkačku a přebytečné množství zlikvidujte. V některých případech
není možné dosáhnout přesné dávky kvůli kalibraci dílků na injekční stříkačce, v tu chvíli je potřeba
objem zaokrouhlit na nejbližší hodnotu.
Injekce se má podat do levé a pravé anterolaterální nebo posterolaterální části břišní stěny.
Celá délka jehly se zavede kolmo do kožního záhybu vytvořeného mezi palcem a ukazovákem. Kožní
záhyb se nemá uvolnit do chvíle, kdy je injekce kompletně aplikována. Po podání injekce nemá být
místo podání masírováno.
Poznámka pro předplněné injekční stříkačky s automatickým bezpečnostním systémem: bezpečnostní
systém se aktivuje na konci injekce
Pokud si pacient bude subkutánní injekci aplikovat sám, je potřeba jej upozornit, aby si velice pozorně
přečetl pokyny v příbalové informaci, která je součástí balení léčivého přípravku.
i.v.
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou intravenózní bolusovou injekcí, za kterou ihned následuje
subkutánní injekce.
Při intravenózní injekci se může použít buď vícedávková injekční lahvička, nebo předplněná injekční
stříkačka.
Sodná sůl enoxaparinu se má podat do intravenózní linky. Nemá se míchat ani podávat spolu s jinými
léčivými přípravky. Na zabránění možností smíchání sodné soli enoxaparinu s jinými léčivými
přípravky se musí vybraný intravenózní přístup před i po aplikaci sodné soli enoxaparinu promýt
dostatečným množstvím roztoku chloridu sodného 9 mg/ml pro injekci na vyčištění přístupu pro léčivý přípravek. Sodná sůl enoxaparinu se může bezpečně podat
spolu s normálním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml pro injekci.
Úvodní bolus 3 000 IU Pro úvodní bolus 3000 IU být odstříknut nadbytečný objem, tak aby stříkačka obsahovala pouze 3000 IU enoxaparinu. Dávku 3000 IU
Pokud se u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci subkutánní podání sodné soli enoxaparinu více než 8 hodin před insuflací balónku.
Pro pacienty léčené pro PCI se má podat dostatečný intravenózní bolus 30 IU/kg tehdy, pokud byla sodná sůl enoxaparinu podkožně podána před více než 8 hodinami před insuflací
balónku.
Pro zajištění přesného odměření malého objemu injekce se doporučuje naředit léčivý přípravek na
300 IU/ml K dosažení koncentrace 300 IU/ml obsahujících 6000 IU injekci Z infuzního vaku je třeba stříkačkou odeb 30 ml roztoku a tento odebraný roztok zlikvidovat. Celý
obsah předplněné injekční stříkačky obsahující 6 000 IU vstříknout do vaku ke zbývajícím 20 ml roztoku. Obsah vaku by se měl jemně promíchat. Poté by se
měl požadovaný objem naředěného roztoku nabrat do stříkačky určené k podání roztoku do
intravenózní linky.
Po ukončení ředění lze vypočítat potřebný objem, který má být podán v injekci, pomocí následujícího
vzorce: [objem naředěného roztoku tabulky. Doporučuje se provádět ředění roztoku bezprostředně před použitím.
Objem roztoku, který má být po naředění podán do intravenózní linky v koncentraci 300 IU
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
45 1350 13,5 4,50 1500 15 55 1650 16,5 5,60 1800 18 65 1950 19,5 6,70 2100 21 75 2250 22,5 7,80 2400 24 85 2550 25,5 8,90 2700 27 95 2850 28,5 9,100 3000 30 105 3150 31,5 10,110 3300 33 115 3450 34,5 11,120 3600 36 125 3750 37,5 12,130 3900 39 135 4050 40,5 13,140 4200 42 145 4350 43,5 14,150 4500 45
Injekce do arteriální linky
Injekce je podávána do arteriální linky dialyzačního obvodu pro prevenci tvorby trombu během
hemodialýzy v mimotělním oběhu.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antikoagulancii
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antagonisty vitamínu K Je nutné zintenzivnit klinické monitorování a laboratorní testy [protrombinový čas vyjádřený jako
International Normalized Ratio Vzhledem k časovému intervalu, než VKA dosáhne svého maximálního účinku, léčba sodnou solí
enoxaparinu musí pokračovat v konstantní dávce tak dlouho, dokud je to nutné pro udržení INR
v požadovaném terapeutickém rozsahu v dané indikaci ve dvou po sobě jdoucích testech.
U pacientů léčených VKA je potřebné léčbu VKA ukončit a první dávku sodné soli enoxaparinu podat
tehdy, když INR poklesne pod terapeutický rozsah.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a přímými perorálními antikoagulancii U pacientů, kteří dostávají v současnosti sodnou sůl enoxaparinu, je potřebné ukončit tuto léčbu a začít
s užíváním DOAC od 0 do 2 hodin před časem určeným původně k podání další dávky sodné soli
enoxaparinu, dávkování DOAC se má použít tak, jak je uvedeno v jeho SPC.
U pacientů, kteří užívají v současnosti DOAC, se má první dávka sodné soli enoxaparinu podat v čase,
kdy se původně měla podat další dávka DOAC.
Podání při spinální/epidurální anestezii nebo lumbální punkci
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální nebo spinální
anestezie/analgezie nebo lumbální punkce, musí být prováděno důsledné neurologické monitorování
kvůli riziku neuraxiálních hematomů
Při dávkování použitém k prevenci
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při profylaktickém dávkování a
zavedenímjehly nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně hodin.
Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 12 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15–30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně hodin.
Začít léčbu sodnou solí enoxaparinu v dávce 2 000 IU kompatibilní s neuraxiální anestezií.
Při dávkách používaných k léčbě
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při léčebných dávkách a zavedením jehly
nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 24 hodin Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 24 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15–30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně hodin.
Pacienti dostávající dávky dvakrát denně 100 IU/kg kvůli umožnění dostatečného časového posunu pro zavedení nebo odstranění katetru.
Hladina anti-Xa je v těchto časových bodech stále ještě detekovatelná a toto posunutí negarantuje, že
se zabrání vytvoření neuraxiálního hematomu.
Stejně je potřeba zvážit posunutí času podle podání sodné soli enoxaparinu o nejméně 4 hodiny po
spinální/epidurální punkci nebo po odstranění katetru. Tento časový posun musí vycházet
z vyhodnocení poměru prospěch – riziko s ohledem na riziko trombózy i krvácení v kontextu léčby a
rizikových faktorů konkrétního pacienta.
4.3 Kontraindikace
Sodná sůl enoxaparinu je kontraindikován u pacientů:
hypersenzitivita na sodnou sůl enoxaparinu, heparin nebo jeho deriváty včetně ostatních
nízkomolekulárních heparinů 6.1;
s anamnézou na heparinem indukovanou trombocytopenii posledních 100 dní nebo s přítomností cirkulujících protilátek s aktivním klinicky signifikantním krvácením a stavy s vysokým rizikem krvácení, včetně
nedávné cévní mozkové příhody s krvácením, se žaludečními vředy, s přítomností maligního
novotvaru s vysokým rizikem krvácení, nedávnou operací mozku, páteře nebo očí, se známými
nebo s podezřením na varixy jícnu, s arteriovenózními malformacemi, s vaskulárním
aneuryzmem nebo s velkými intraspinálními a intracerebrálními vaskulárními abnormalitami;
při spinální nebo epidurální anestezii nebo lokálně-regionální anestezii, pokud se sodná sůl
enoxaparinu použila v předcházejících 24 hodinách
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Nízkomolekulární hepariny biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Obecně
Nízkomolekulární hepariny sodné soli enoxaparinu. Tyto léky se liší svým výrobním postupem, molekulární hmotností,
specifickou anti Xa aktivitou a anti-IIa aktivitou, jednotkami, dávkou a klinickou účinností a
bezpečností. Následkem toho mají rozdílnou farmakokinetiku a biologickou aktivitu antitrombinové aktivitě, interakci s trombocytypoužití pro každý přípravek.
Anamnéza HIT
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s anamnézou imunitou zprostředkované HIT za
posledních 100 dní nebo při přítomnosti cirkulujících protilátek je kontraindikováno Cirkulující protilátky mohou přetrvávat několik let.
U pacientů s anamnézou cirkulujících protilátek se má sodná sůl enoxaparinu používat s mimořádnou opatrností. V takovémto
případě je možné rozhodnout o použití sodné soli enoxaparinu jen po pečlivém vyhodnocení poměru
přínosu a rizika a po zvážení možnosti neheparinové alternativní léčby lepirudin
Monitorování počtu trombocytů
U onkologických pacientů s počtem krevních destiček pod 80 G/l lze antikoagulační léčbu zvážit
pouze případ od případu a doporučuje se pečlivé sledování.
I u nízkomolekulárních heparinů existuje riziko trombocytopenie vyvolané protilátkami indukovanými
heparinem. Pokud dojde k trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zahájení léčby
sodnou solí enoxaparinu.
Riziko HIT je vyšší u pacientů po operaci a nejvíce po operaci srdce a u onkologických pacientů.
Proto se doporučuje změřit počet trombocytů na začátku léčby sodnou solí enoxaparinu a potom měřit
pravidelně v průběhu léčby.
Pokud existují klinické příznaky připomínající HIT tromboembolizmu, bolestivé kožní léze v místě injekce, alergické nebo anafylaktické reakce na léčbuje potřeba změřit počet trombocytů. Pacienti musí být informováni, že takové příznaky se mohou
objevit a v takovém případě musí informovat svého lékaře.
V praxi, pokud se potvrdí signifikantní pokles počtu trombocytů léčba sodnou solí enoxaparinu se musí okamžitě ukončit a pacient musí přejít na jinou, alternativní
neheparinovou antikoagulační léčbu.
Krvácení
Stejně jako při jiných antikoagulanciích, ve kterémkoliv místě se může vyskytnout krvácení. Pokud se
vyskytne, je nutné vyšetřit původ krvácení a začít vhodnou léčbu. Stejně jako při jiné antikoagulační
léčbě, sodná sůl enoxaparinu se má použít s opatrností při stavech se zvýšeným potenciálem krvácení,
jako je například:
- porucha hemostázy,
- peptický vřed v anamnéze,
- nedávno prodělaná ischemická cévní mozková příhoda,
- těžká arteriální hypertenze,
- nedávná diabetická retinopatie,
- neurologický nebo oftalmologický chirurgický výkon,
- souběžně podávané léčivé přípravky ovlivňující hemostázu
Laboratorní vyšetření
Při podávání v dávkách za účelem profylaxe venózní tromboembolie neovlivňuje sodná sůl
enoxaparinu signifikantně čas krvácivosti ani ostatní komplexní koagulační testy, nemá vliv na
agregaci trombocytů ani neovlivňuje významně vazbu fibrinogenu na trombocyty.
Při použití vyšších dávek se může vyskytnout prodloužení aktivovaného parciálního
tromboplastinového času antitrombotický účinek však nejsou v lineárním vztahu, a proto nejsou vhodné k monitoraci aktivity
sodné soli enoxaparinu.
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce se nesmí dělat v průběhu 24 hodin od podání
sodné soli enoxaparinu v terapeutických dávkách Při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a spinální/epidurální anestezie nebo spinální punkci
byly hlášeny případy neuroaxiálních hematomů, které vedly k dlouhodobému nebo trvalému ochrnutí.
Tyto případy jsou výjimečné při dávce 4 000 anti-Xa IU může být vyšší při podávání vyšších dávek sodné soli enoxaparinu, při užití pooperačních epidurálních
katetrů při současném podávání léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, jako jsou NSAID,
traumatických nebo opakovaných epidurálních/spinálních punkcích nebo u pacientů s anamnézou
spinálních operací nebo se spinální deformitou.
Ke snížení rizika krvácení při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a epidurální/spinální
anestezii nebo analgezii nebo spinální punkci, je potřebné vzít v úvahu farmakokinetický profil sodné
soli enoxaparinu provést v době, kdy je antikoagulační aktivita sodné soli enoxaparinu nízká, přesné načasování pro
dosažení dostatečně nízké antikoagulační aktivity u konkrétního pacienta však není známo. U pacientů
s clearance kreatininu [15 až 30 ml/min] je potřebné zvažovat i další okolnosti, protože eliminace
sodné soli enoxaparinu trvá déle
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální/spinální anestezie nebo
analgezie, lumbální punkce, musí být prováděno časté monitorování, aby se zaznamenaly veškeré
známky a příznaky neurologické poruchy, jako například bolesti zad v bederní oblasti páteře,
senzorické a motorické poruchy nebo močového měchýře. Pacienty je třeba poučit, aby ihned informovali svého lékaře, pokud
zaznamenají některé z výše zmíněných znaků a příznaků. V případě podezření na příznaky hematomu
v míšním kanálu je nutno provést urgentní diagnostiku a zahájit léčbu včetně provedení míšní
dekomprese, i přesto, že tato léčba nemusí zabránit nebo zvrátit neurologické následky.
Nekróza kůže / kožní vaskulitida
Při LMWH byla hlášena nekróza kůže a kožní vaskulitida, v takových případech je třeba okamžitě
léčbu ukončit.
Perkutánní koronární revaskularizace
Pro zmírnění rizika krvácení hrozícího po vyjmutí cévního zavaděče po katetrizaci prováděné během
léčby nestabilní anginy pectoris, non-Q ST elevací Je to důležité k dosažení hemostázy v místě punkce po PCI. V případě použití uzavírajícího zařízení
může být sheat odstraněn okamžitě. Pokud je použita manuální kompresní metoda, sheat by měl být
odstraněn za 6 hodin po posledním intravenózním/subkutánním podání sodné soli enoxaparinu. Pokud
by měla léčba sodnou solí enoxaparinu pokračovat, další dávka by neměla být podána dříve než 6 až hodin po odstranění sheatu. V místě výkonu mají být sledovány známky krvácení či vytváření
hematomu.
Akutní infekční endokarditida
U pacientů s akutní infekční endokarditidou se používání heparinu obvykle nedoporučuje kvůli riziku
krvácení do mozku. Pokud se jeho použití považuje za absolutně nevyhnutelné, rozhodnutí je třeba
udělat jen po pečlivém individuálním posouzení poměru přínosu a rizika.
Umělá srdeční mechanická chlopeň
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. U pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní,
kterým byla podávána sodná sůl enoxaparinu za účelem tromboprofylaxe, se zaznamenaly ojedinělé
případy trombózy umělé srdeční chlopně. Nejasné okolnosti, včetně základního onemocnění a
nedostatečných klinických údajů, omezují zhodnocení těchto případů. Některé z těchto případů byly
těhotné ženy, u kterých trombóza způsobila smrt matky i plodu.
Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční chlopní
Používání sodné soli enoxaparinu u těhotných žen s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. V klinické studii s těhotnými ženami s umělou
mechanickou chlopní, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu v dávce 100 IU/kg denně za účelem snížení rizika tromboembolie, došlo ve 2 z 8 žen k tvorbě krevních sraženin, které
zablokovaly chlopeň a způsobily smrt matky a plodu. Po uvedení léku na trh se u těhotných žen
s umělou mechanickou srdeční chlopní, kterým se podávala profylakticky sodná sůl enoxaparinu,
zaznamenaly ojedinělé případy trombózy chlopně. Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční
chlopní mohou být vystaveny vyššímu riziku tromboembolie.
Starší pacienti
Při podávání profylaktických dávek se nepozorovala zvýšená tendence ke krvácení.
Starší pacienti enoxaparinu vystaveni vyššímu riziku komplikací s krvácením. Doporučuje se proto pečlivé klinické
sledování a u pacientů starších 75 let léčených na STEMI je možné zvážit snížení dávky
Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, čímž se
zvyšuje riziko krvácení. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé klinické monitorování a mohlo by se
zvážit i biologické monitorování měřením anti-Xa aktivity se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin <15 ml/minběhem dialýzy.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin výrazně vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, proto se doporučuje úprava terapeutických a
profylaktických dávkovacích režimů Pacientům se středně závažnou 50-80 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je potřebná opatrnost při používání sodné soli enoxaparinu, a to
kvůli zvýšenému potenciálu krvácení. Úprava dávky na základě monitorování hladiny anti-Xa není
spolehlivé u pacientů s cirhózou jater a nedoporučuje se
Nízká hmotnost
Pacienti s nízkou hmotností sodné soli enoxaparinu může vést k vyššímu riziku krvácení. Proto se doporučuje pečlivé sledování takových pacientů bod 5.2
Obézní pacienti
Obézní pacienti mají vyšší riziko tromboembolizmu. Bezpečnost a účinnost profylaktických dávek u
obézních pacientů úpravu dávek. U těchto pacientů je potřeba pečlivě sledovat projevy a příznaky tromboembolizmu.
Hyperkalemie
Hepariny mohou potlačit sekreci aldosteronu v nadledvinách, což způsobuje hyperkalemii 4.8acidózou, pacientů užívajících léky, o kterých víme, že zvyšují hladinu draslíku potřeba pravidelně monitorovat plazmatickou hladinu draslíku, zejména u rizikových pacientů.
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku „bez sodíku“.
Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
o známkách a příznacích a pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky
těchto reakcí, enoxaparin má být okamžitě vysazen a má být zvážena
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované lékové kombinace
Léky ovlivňující hemostázu
Před začátkem terapie sodnou solí enoxaparinu se doporučuje přerušit léčbu některými léky
ovlivňujícími hemostázu, pokud nejsou striktně indikované. Pokud je kombinované použití
indikované, je nezbytné při používání sodné soli enoxaparinu pečlivé příslušné klinické a laboratorní
monitorování. K takovým léčivům patří:
- systémové salicyláty, kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách a
nesteroidní antiflogistika - jiná trombolytika a antikoagulancia
Lékové kombinace vyžadující opatrnost
S opatrností je možné souběžně se sodnou solí enoxaparinu podávat tyto léky:
Jiné léky ovlivňující hemostázu, jako jsou:
- inhibitory agregace trombocytů včetně kyseliny acetylsalicylové používané jako
antiagregační lék glykoproteinu IIb/IIIa indikované při akutním koronárním syndromu, kvůli riziku
krvácení,
- Dextran 40,
- systémové glukokortikoidy.
-
Léky zvyšující hladinu draslíku
Léky zvyšující sérovou hladinu draslíku se mohou požívat souběžně se sodnou solí enoxaparinu při
pečlivém klinickém a laboratorním monitorování
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U lidí nejsou důkazy o průchodu sodné soli enoxaparinu placentární barierou v druhém a třetím
trimestru těhotenství. O prvním trimestru nejsou k dispozici žádné informace.
Studie na zvířatech neprokázaly známky fetotoxicity a teratogenity ukázaly, že přechod sodné soli enoxaparinu přes placentu je minimální.
Sodnou sůl enoxaparinu je možné používat během těhotenství jen, pokud lékař potvrdí jednoznačnou
nezbytnost jeho použití.
Ženy, které dostávají sodnou sůl enoxaparinu během těhotenství, je potřeba pečlivě monitorovat,
pokud jde o projevy krvácení nebo výrazné antikoagulace a upozornit je na riziko krvácení. Podle
celkových údajů u těhotných žen neexistuje důkaz zvýšeného rizika krvácení, trombocytopenie nebo
osteoporózy v porovnání s rizikem pozorovaným u žen, které nejsou těhotné, kromě rizika, které bylo
pozorováno u těhotných žen s umělou srdeční chlopní
Pokud se plánuje epidurální anestezie, doporučuje se nejdříve ukončit léčbu sodnou solí enoxaparinu
Kojení
Není známo, zda se nezměněná sodná sůl enoxaparinu vylučuje do lidského mateřského mléka. U
potkanů během kojení je hladina sodné soli enoxaparinu nebo metabolitů v mléku velmi nízká.
Perorální absorpce sodné soli enoxaparinu je nepravděpodobná. Inhixa se může používat během
kojení.
Fertilita
Neexistují klinické údaje související s enoxaparienem sodným týkající se fertility. Studie na zvířatech
neprokázaly žádný vliv na fertilitu
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Sodná sůl enoxaparinu nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Sodná sůl enoxaparinu byla hodnocena u více než 15 000 pacientů, kteří ho dostávali v klinických
studiích. Studie zahrnovaly: 1776 případů profylaxe DVT po ortopedické nebo břišní operaci u
pacientů s rizikem tromboembolických komplikací, 1169 případů profylaxe DVT u akutních pacientů
se závažně omezenou mobilitou, 559 případů léčby DVTs pulmonální embolií nebo bez plicní
embolie, 1578 případů léčby nestabilní anginy a non-Q infarktu myokardu a 10176 případů léčby
akutního infarktu myokardu s ST-elevací
Režim podávání sodné soli enoxaparinu v těchto klinických studiích byl různý v závislosti na
indikacích. Dávka sodné soli enoxaparinu v profylaxi DVT po operaci nebo u akutních pacientů se
závažným omezením mobility byla 4 000 IU trombózy dostávali pacienti buď dávku 100 IU/kg myokardu byly podávány dávky 100 IU/kg léčby akutního infarktu myokardu s ST-elevací bolus 3 000 IU
V klinických studiích byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky krvácení, trombocytopenie a
trombóza
Bezpečnostní profil enoxaparinu u prodloužené léčby DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým
onemocněním je podobný jeho bezpečnostnímu profilu u léčby DVT a PE.
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Seznam nežádoucích účinků
Další nežádoucí účinky pozorované v těchto klinických studiích a které byly hlášené po uvedení léku
na trh výskytu je definována následovně: velmi časté údajů nelze určitklesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
časté: krvácení, hemoragická anémie*, trombocytopenie, trombocytóza
vzácné: eozinofílie*
vzácné: případy imunoalergické trombocytopenie s trombózou, u některých byla trombóza
komplikovaná orgánovým infarktem nebo ischemií končetiny
Poruchy imunitního systému
časté: alergická reakce
vzácné: anafylaktické reakce včetně šoku*
Poruchy nervového systému
časté: bolest hlavy*
Poruchy cév
vzácné: spinální hematom* neurologického poškození včetně dlouhodobé nebo permanentní paralýzy
Poruchy jater a žlučových cest
velmi časté: zvýšení jaterních enzymů méně časté: hepatocelulární poškození jater*,
vzácné: cholestatické poškození jater*
Poruchy kůže a podkoží
časté: kopřivka, pruritus, erytém
méně časté: bulózní dermatitida
vzácné: alopecie*
vzácné: kožní vaskulitida*, kožní nekróza* obvykle se vyskytuje v místě vpichu injekce obvykle purpura nebo erytematózní plaky, infiltrované a bolestivétřeba přerušovat léčbu.
není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
vzácné: osteoporóza* po dlouhodobé léčbě
Celkové poruchy a reakce v místě podání
časté: hematom v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, jiné reakce v místě vpichu
injekce méně časté: lokální podráždění, kožní nekróza v místě vpichu injekce
Laboratorní a funkční vyšetření
vzácné: hyperkalemie*
Výpis vybraných nežádoucích účinků
Krvácení
Zahrnovalo velké krvácení, hlášené nejvýše u 4,2 % pacientů případů byly fatální. Krvácivé komplikace byly považovány za velké, významnou klinickou příhodu, nebo transfuzí 2 nebo více jednotek krevních produktů. Retroperitoneální a intrakraniální krvácení bylo
vždy považováno za velké.
Podobně jako při podávání jiných antikoagulancií, se může v přítomnosti přidružených rizikových
faktorů jako jsou organická poškození s tendencí ke krvácení, invazivní zákroky nebo používání
léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, vyskytnout krvácení
Třídy
orgánových
systémů
pacientů
kých
pacientů
Léčb扥Prodloužená
léčba DVT a PE
u pacientů
nádorovým
onemocněním
Léčb䵉
Léčbpacientů
Poruchy
krve a
lymfatickéh
o systému
Velmi časté:
krváceníretroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Velmi časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniální
krvácení
retroperitoneál
ní krvácení
Častéb:
krvácení
Časté:
krvácení α
Vzácné:
retroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniál
ní krvácení
retroperiton
eální
krvácení
α: jako je hematom, ekchymóza jinde než v místě vpichu, hematom v místě vpichu, hematurie, epistaxe
a gastrointestinální krvácení
b: četnost založená na retrospektivní studii registru zahrnujícím 3526 pacientů
Trombocytopenie a trombocytóza
Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Profylaxe
u
chirurgických
pacientů
Profylaxe
u
nechirurgickýc
h pacientů
Léčba
pacientů
s DVT s nebo
bez PE
Prodloužená
léčba DVT a
PE u pacientů s
aktivním
nádorovým
onemocněním
Léčba pacientů
s nestabilní
anginou a non-
Q MI
Léčba
pacientů
s akutním
STEMI
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytope
nie
Velmi časté:
trombocytóza
β
Časté:
trombocytope
nie
Není známo:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytopen
ie
Časté:
trombocytóz
a β
trombocyto
pe-nie
Velmi
vzácné:
imunoalergi
cká
trombocyop
enie
β: vzestup krevních destiček > 400 x 109/l
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u dětí nebyla stanovena
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
Náhodné předávkování sodnou solí enoxaparinu po intravenózním, mimotělním či subkutánním
podání může vést ke krvácivým komplikacím. Po perorálním podání, dokonce i vysokých dávek, není
pravděpodobné, že by se sodná sůl enoxaparinu absorbovala.
Léčba
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním
protaminu. Dávka protaminu závisí na podané dávce sodné soli enoxaparinu, přičemž 1 mg protaminu
neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU sůl enoxaparinu podána během 8 předchozích hodin. Jestliže byla sodná sůl enoxaparinu podána před
více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na anti-Xa IU 12 hodin od injekce sodné soli enoxaparinu se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani
vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek sodné soli enoxaparinu
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, hepariny. ATC kód: B01AB
Inhixa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
Farmakodynamické účinky
Sodná sůl enoxaparinu je nízkomolekulární heparin, který má střední molekulární hmotnost přibližně
4500 daltonů, ve kterém jsou odděleny antitrombotické a antikoagulační aktivity standartního
heparinu. Léčivou látkou je sodná sůl.
Je charakterizován vysokou anti-Xa aktivitou antitrombinovou aktivitou zprostředkovány antitrombinem III
Kromě anti-Xa/IIa aktivity byly u zdravých subjektů, pacientů i neklinických modelů zjištěny další
antikoagulační a antiflogistické vlastnosti sodné soli enoxaparinu. Tyto vlastnosti zahrnují ATIII-
dependentní inhibici jiných koagulačních faktorů jako je faktor VIIa, indukci uvolňování endogenního
inhibitora cesty tkáňového faktoru Willebrandova faktoru přispívají k celkovému antitrombotickému účinku sodné soli enoxaparinu.
V profylaktických dávkách neovlivňuje signifikantně aPTT. Když se používá s kurativním záměrem,
aPTT se může prodloužit o 1,5 až 2,2násobek konkrétního času při maximu účinku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Prevence venózní tromboembolické choroby spojená s operací
Prodloužená profylaxe VTE po ortopedické operaci
Ve dvojitě zaslepené studii prodloužené profylaxe pacientů podrobujících se operaci s náhradou
kyčelního kloubu, 179 pacientů, kteří nebyli léčení na venózní tromboembolickou chorobu, dostávalo
během hospitalizace na začátku podkožně 4 000 IU předepsané délky léčby prodloužené profylaxe byl statisticky významně nižší ve skupině se sodnou solí enoxaparinu ve
srovnání s placebem, nebyla hlášena žádná PE. Nevyskytlo se žádné krvácení.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n placebo
jednou denně
podkožně
n Všichni pacienti léčeni prodlouženou
profylaxí
㤰celkové VTEcelkové DVT proximální DVT
*p hodnota oproti placebu = 0,#p hodnota oproti placebu = 0,
V druhé dvojitě zaslepené studii bylo 262 pacientů bez VTE onemocnění, kteří se podrobili operaci
s náhradou kyčelního kloubu, léčeni během hospitalizace na začátku sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
solí 4 000 IU Podobně jako v první studii byl výskyt VTE během prodloužené profylaxe statisticky významně nižší
ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s placebem, a to i pro VTE celkové enoxaparinu 21 [16 %] oproti placebu 45 [34,4 %]; p=0,001skupinami se sodnou solí enoxaparinu a placebem.
Prodloužená profylaxe DVT po onkologické operaci
Dvojitě zaslepená, multicentrická klinická studie porovnávala bezpečnost a účinnost čtyřtýdenního a
jednotýdenního režimu profylaktického podávání sodné soli enoxaparinu u 332 pacientů, kteří se
podrobili elektivní operaci z důvodu nádoru v břišní nebo pánevní oblasti. Pacienti dostávali sodnou
sůl enoxaparinu léčbě sodnou solí enoxaparinu nebo placebem pro dalších 21 dní. Bilaterální venografie se provedla
mezi 25. a 31. dnem nebo i dříve, pokud se vyskytly příznaky venózního tromboembolismu. Pacienti
byli poté 3 měsíce sledováni. Profylaxe sodnou solí enoxaparinu během 4 týdnů po operaci z důvodu
rakoviny v břišní nebo pánevní oblasti statisticky výrazně snížila výskyt venograficky prokázané
trombózy v porovnání s profylaxí sodnou solí enoxaparinu během jednoho týdne. Poměr venózního
tromboembolismu na konci zaslepené fázi studie byl 12,0 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu; p=0,02. Tento rozdíl přetrvával tři měsíce [13,8 % vs. 5,5 %
sledovací fáze, nebyly žádné rozdíly.
Prevence venózní tromboembolické choroby u interních pacientů s akutním onemocněním, kde se
očekává omezení mobility
Ve dvojitě zaslepené, multicentrické studii s paralelními skupinami se porovnávala sodná sůl
enoxaparinu 2 000 IU DVT u interních pacientů s těžkým omezením mobility během akutního omezení vzdálenost chůze <10 metrů za ≤3 dnytřída III nebo IVinsuficiencí a akutní infekcí nebo akutním revmatem; pokud je to spojeno alespoň s jedním VTE
rizikovým faktorem léčba a chronické srdeční nebo respirační selháníCelkově bylo ve studii zařazeno 1102 pacientů a 1073 pacientů bylo léčených. Léčba pokračovala po
dobu 6 až 14 dní podkožně sodná sůl enoxaparinu statisticky významně snížila výskyt VTE v porovnání s placebem.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n placebo
n všichni léčení interní
pacienti během akutního
onemocnění
287 celkové VTE celkové DVT proximální DVT
VTE = venózní tromboembolické události, které zahrnovaly DVT, PE a smrt z důvodu tromboembolie
* p hodnota oproti placebu = 0,
Přibližně 3 měsíce po zařazení zůstával výskyt VTE statisticky významně nižší ve skupině léčené
sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU krvácení celkově byl 8,6 % a výskyt velkého krvácení 1,1 % ve skupině placeba, 11,7 % a 0,3 % ve
skupině se sodnou solí enoxaparinu 2 000 IU enoxaparinu 4 000 IU
Léčba DVT s PE nebo bez ní
V multicentrické studii s paralelními skupinami bylo 900 pacientů s akutní DVT dolní končetiny a
s pulmonální embolii nebo bez ní randomizováno na hospitalizovanou léčbu buď enoxaparinu 150 IU/kg následovala kontinuální infuze studii randomizováno 900 pacientů a všichni byli léčeni. Všichni pacienti dostávali i léčbu warfarinem
sodným začátkem v průběhu 72 hodin od začátku léčby sodnou solí enoxaparinu nebo standardní léčby
heparinem a pokračování během 90 dní. Sodná sůl enoxaparinu nebo standartní léčba heparinem se
podávala minimálně 5 dní, do dosažení hodnoty INR warfarinu sodného. Oba režimy se sodnou solí
enoxaparinu byly rovnocenné jako standartní heparinová léčba, pokud jde o snížení rizika rekurence
venózního tromboembolizmu níže.
sodná sůl
enoxaparinu
150 IU/kg
denně podkožně
n sodná sůl
enoxaparinu
100 IU/kg
denně podkožně
n heparin
aPTT upravovaný
intravenózní léčbou
n všichni léčení
pacienti s DVT s PE
nebo bez něj
298 celkové VTE jen DVT proximální DVT
⠥ PE
VTE = venózní tromboembolická událost *interval spolehlivosti 95% pro rozdíly v léčbě celkové VTE byly:
sodná sůl enoxaparinu jednou denně oproti heparinu sodná sůl enoxaparinu každých 12 hodin oproti heparinu
Velké krvácení bylo 1,7 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 150 IU/kg denně s.c., 1,3 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 100 IU/kg ve skupině s heparinem.
Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů se hlášené četnosti rekurentní VTE u pacientů
léčených enoxaparinem podávaným jednou nebo dvakrát denně po dobu 3 až 6 měsíců zdají být
srovnatelné s četnostmi u warfarinu.
Účinnost v reálném životě byla hodnocena v souboru 4 451 pacientů se symptomatickou VTE a
aktivním nádorovým onemocněním z mezinárodního registru RIETE pacientů s VTE a jinými
trombotickými stavy. 3 526 pacientů dostávalo enoxaparin s.c po dobu až 6 měsíců a 925 pacientů
dostávalo s.c. tinzaparin nebo dalteparin. Mezi 3 526 pacienty, kteří dostávali léčbu enoxaparinem,
bylo 891 pacientů léčeno dávkou 1,5 mg/kg jednou denně jako úvodní terapie a prodlouženou léčbou
až na 6 měsíců denně a prodlouženou léčbu do 6 měsíců jednou dennězměny režimu byla 17 dní, respektive 8 dní. Mezi oběma léčebnými skupinami nebyl žádný významný
rozdíl v míře rekurence VTE inferiority 1,5 léčebnými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl, pokud jde o relativní rizika závažného
Tabulka. Výsledky účinnosti a bezpečnosti ve studii RIETECAT
Výsledeknízkomolekulární
hepariny
n=Upravené poměry rizik
enoxaparin / jiné LMWH
[interval spolehlivosti 95%]
VTE rekurence 70 Závažné krváceníNezávažné krváceníCelkových úmrtí
Níže je uveden přehled výsledků podle léčebného režimu použitého ve studii RIETECAT u pacientů
po ukončení šestiměsíčnéí léčby:
Tabulka. 6měsíční výsledky u pacientů, kteří dokončili 6měsíční léčbu, v různých režimech
Výsledek
N Enoxapa
rin
všechny
režimy
Enoxaparin všechny režimy
LMWHs
registrová
ny v EU
Enoxapa
rin
jednou
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně až
jednou
denně
Enoxapa
in jednou
denně až
dvakrát
denně
Enoxapar
in ve více
než
jednom
režimu
léčby
N=1432 N=444 N=529 N=406 N=14 N=39 N=Rekurence
VTE
70
6,0%33
9,9%22
5,9%10
4,0%22,6%20,2%23
7,5%Závažné
krvácení
nefatální⠷Ⰰ㠥㌱⠷Ⰰ〥⠴Ⰰ㘥ⴀ
㔲⠹Ⰰ㠥⠷Ⰰ㌥ⴀ
ᄁⰀ㐥⠵Ⰰ⠳Ⰰ〥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㘠
⠀⠳Ⰰ㔥ⴀ
⠴Ⰰ⠲Ⰰ㌥ⴀ
㘀Ⰰㄥvýznamné
nezávažné
krvácení
㠷⠴Ⰰ㠥ⴀ
⠵Ⰰ㤥⠳Ⰰ㜥ⴀ
㌳⠴Ⰰ⠵Ⰰ㜥⠳Ⰰ㐥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㐠
⠀Ⰰ㌥⠰Ⰰ㌥ⴀ
⠵Ⰰ㘥⠳Ⰰ㐥ⴀ
Všechny
příčiny úmrtí
㘶㘠
⠀㐶Ⰰ㔥⠀㐳Ⰰ㤥㐹Ⰰㄥᄃ⠀⠀㌴Ⰰ㐴Ⰰ〥㌲⠀㘱Ⰰㄥ⠀㔶Ⰰ㤥ⴀ
㘵Ⰰᄂ㘠
⠀㌶Ⰰ〥⠀㌱Ⰰ㌥ⴀ
㐰Ⰰ㘥㘠
⠀㐲Ⰰ㤥⠀ᆪⰀ㜲Ⰰ㔥ᆭ⠀㐱Ⰰ〥⠀㔷Ⰰ⠀㌶Ⰰ㜥⠀㌲Ⰰㄥⴀ
㐱Ⰰ㌥Fatalní PE
nebo fatalní
krvácení
související s
úmrtím
㐸⠳Ⰰ㐥⠲Ⰰ㐥ⴀ
㐀Ⰰ㌥⠱Ⰰ㘥⠰Ⰰ㐥ⴀ
㌵⠴Ⰰ㔥ⴀ
⠱Ⰰ⠰Ⰰ⠀〥⠲Ⰰ㘥⠀〥ⴀ
⠱Ⰰㄥⴀ
㐀Ⰰㄥ*Všechna data s 95% CI
Léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST
V rozsáhlé multicentrické studii bylo zařazeno 3 171 pacientů v akutní fázi nestabilní anginy pectoris
nebo non-Q infarktu myokardu, byli randomizováni do dvou skupin tak, že pacienti v jedné skupině
dostávali spolu s kyselinou acetylsalicylovou sodné soli enoxaparinu v dávce 100 IU/kg nefrakcionovaný heparin upravený podle aPTT. Pacienti museli být hospitalizování minimálně 2 dny a
maximálně 8 dní, až do klinické stabilizace, revaskularizační procedury nebo propuštění z nemocnice.
Pacienti museli být sledováni po dobu 30 dní. Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s heparinem
statisticky významně snížila kombinovaný výskyt anginy pectoris, infarktu myokardu a smrti
s poklesem 19,8 až 16,6 % v kombinovaném výskytu přetrvávala po 30 dnech Pokud jde o velké krvácení, nebyly zjištěny žádné rozdíly, i přes to, že v krvácení v místě vpichu
subkutánní injekce bylo častější.
Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST-segmentu
V rozsáhlé multicentrické studii bylo 20 479 pacientů se STEMI vhodných na fibrinolytickou léčbu
randomizovaných do dvou skupin; v jedné skupině dostali sodnou sůl enoxaparinu jako jednu
intravenózní bolusovou dávku 3000 IU v dávce 100 IU/kg enoxaparinu v dávce 100 IU/kg nefrakcionovaný heparin upravený podle apTT po dobu 48 hodin. Všichni pacienti byli také léčeni
kyselinou acetylsalicylovou po dobu minimálně 30 dní. Strategie dávkování sodné soli enoxaparinu
byla přizpůsobena pro pacienty se závažně zhoršenou funkcí ledvin a u starších pacientů ve věku nad
75 let. Subkutánní injekce sodné soli enoxaparinu se podávaly do té doby, než byl pacient propuštěn
z nemocnice nebo po dobu maximálně 8 dní 4716 pacientů se podrobilo perkutánní koronární intervenci, přičemž dostávali antitrombotickou
podpůrnou léčbu zaslepenými hodnocenými léčivými přípravky studie. Proto pro pacienty léčené
sodnou solí enoxaparinu musela být vykonána PCI se sodnou solí enoxaparinu přičemž byl použit režim stanový v předcházejících studiích, tj. žádné další dávkování, pokud od
posledního subkutánního podání do insuflace balónu uplynulo méně než 8 hodin; intravenózní bolus
30 IU/kg balónu uplynulo více než 8 hodin.
Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s nefrakcionovaným heparinem statisticky významně snížil výskyt
primárního endpointu – smrti z jakékoliv příčiny nebo opakovaný infarkt myokardu v prvních dnech po randomizaci [9,9 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s 12,0 % ve skupině
s nefrakcionovaným heparinem] při redukci relativního rizika 17 % solí enoxaparinu relativního rizika re-infarktu myokardu byla 35 % v porovnání s léčbou nefrakcionovaným heparinem
podskupin i v rámci věku, pohlaví, lokalizace infarktu, anamnézy diabetu, anamnézy předcházejícího
infarktu myokardu, typu použitého fibrinolytika a času do léčby hodnoceným léčivým přípravkem.
Zjistil se statisticky významný benefit léčby sodnou solí enoxaparinu v porovnání s nefrakcionovaným
heparinem u pacientů, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci v průběhu 30 dní po
randomizaci úmrtí, re-infarkt nebo intrakraniální hemoragie na 30. den statisticky významně nižší s heparinem enoxaparinu. Výskyt velkého krvácení po 30 dnech byl statisticky významně vyšší skupině se sodnou solí enoxaparinu gastrointestinálního krvácení byl podobný v obou skupinách 0,7 % s heparinemProspěšný účinek sodné soli enoxaparinu na primární cíl pozorovaný během prvních 30 dní se
zachoval po dobu 12 měsíců.
Porucha funkce jater
Podle literárních údajů se používání sodné soli enoxaparinu v dávce 4 000 IU s cirhózou Třeba podotknout, že literární studie mohou mít určitá omezení. U pacientů s poruchou funkce jater je
potřebná opatrnost, protože tito pacienti mají vyšší potenciál krvácení s cirhózou neuskutečnily.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry sodné soli enoxaparinu byly studovány především ve vztahu k časovému
průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to v doporučených dávkách po jednorázovém nebo
opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými
amidolytickými metodami.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sodné soli enoxaparinu po jeho subkutánní aplikaci je na základě
anti-Xa aktivity blízká 100 %.
Mohou se použít různé dávky, formy a dávkovací režimy.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci
a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 IU/ml po jednorázové subkutánní aplikaci dávky 2000 IU,
4000 IU, 100 IU/kg a 150 IU/kg
Intravenózní bolusová dávka 3000 IU stavu se dosahuje druhý den léčby.
Po opakovaném subkutánním podání 4 000 IU denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 %
vyšší než po jednotlivé dávce. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti-Xa IU/kg dvakrát denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po
jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické
hladiny 0,52 IU/ml.
Injekční objem a koncentrace dávky v rozmezí 100-200 mg/ml nemá vliv na farmakokinetické
parametry u zdravých dobrovolníků.
Farmakokinetika sodné soli enoxaparinu je po podání dávek vyšších, než jsou doporučené dávky
lineární. Proměnlivost v rámci organismu nebo mezi více pacienty je nízká. Po opakovaném
subkutánním podávání se akumulace nezjistila.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa aktivita.
Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní injekci a
dosahuje 0,13 IU/ml po podání 100 IU/kg
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity sodné soli enoxaparinu je asi 4,3 litrů a blíží se celkovému objemu
krve.
Biotransformace
Sodná sůl enoxaparinu se primárně metabolizuje v játrech desulfatizací a/nebo depolymerizací na
složky s nižší molekulovou hmotností a výrazně nižší účinností.
Eliminace
Sodná sůl enoxaparinu se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí
0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg Eliminace je jednofázová s eliminačním poločasem anti-Xa aktivity asi 5 hodin po jednorázovém
subkutánním podání až asi 7 hodin po opakovaném podání sodné soli enoxaparinu.
Renální clearance aktivních fragmentů představuje přibližně 10 % podané dávky a celková renální
exkrece aktivních a neaktivních fragmentů je 40 % dávky.
Speciální skupiny pacientů
Starší pacienti
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil sodné soli enoxaparinu se při
normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se
renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace sodné soli
enoxaparinu
Porucha funkce jater
Ve studii, která proběhla u pacientů s pokročilou cirhózou léčených sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
poškození jater hladiny ATIII, sekundárně snížené syntéze ATIII u pacientů s poruchou jater.
Porucha funkce ledvin
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu
ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance sodné soli enoxaparinu. Po
opakovaném subkutánním podání 4 000 IU jednou denně je anti-Xa expozice hodnocená podle AUC v
rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké až závažné trpících těžkou renální insuficiencí opakovaném subkutánním podání 4 000 anti-Xa IU průměru o 65 %
Hemodialýza
Po jednorázovém intravenózním podání sodné soli enoxaparinu v dávce 25 IU, 50 IU nebo 100 IU/kg
AUC byla dvakrát vyšší než u kontrolované populace.
Tělesná hmotnost
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u
obézních zdravých dobrovolníků Xa IU/kg kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože maximální plasmatická hladina anti-Xa aktivity není
zvýšena. U obézních pacientů je po subkutánním podání nižší hmotností ovlivněná clearance.
Při podání jednotlivé subkutánní dávky 4 000 anti-Xa IU hmotnosti pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 52 % vyšší u žen o hmotnosti <45 kg a
o 27 % vyšší u mužů o hmotnosti <57 kg ve srovnání s pacienty s normální hmotností
Farmakokinetické interakce
Mezi sodnou solí enoxaparinu a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány žádné
farmakokinetické interakce.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve 13týdenní studii toxicity, kde se podávala podkožně sodná sůl enoxaparinu potkanům a psům
v dávce 15 mg/kg/den a v 26týdenní studii toxicity, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu podkožně i
intravenózně potkanům a opicím v dávkách 10 mg/kg/den se jiné nežádoucí reakce sodné soli
enoxaparinu kromě antikoagulačního účinku neprokázaly.
Následující testy neprokázaly mutagenní účinky sodné soli enoxaparinu: Amesův test in-vitro,
progresivní mutační test na buňkách myších lymfomů in-vitro, humánní lymfocytový test
chromozomových aberací na kostní dřeni potkanů.
Studie vykonané u gravidních samic potkanů a králíků se subkutánními dávkami sodné soli
enoxaparinu do 30 mg/kg/den neprokázaly žádné teratogenní účinky na fetotoxicitu. Po subkutánním
podání dávky nižší než 20 mg/kg/den neměla sodná sůl enoxaparinu vliv na fertilitu ani na
reprodukční schopnosti potkaních samců a samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Subkutánní injekce
Přípravek Inhixa by se neměl míchat s žádnými jinými léčivými přípravky.
Intravenózní
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podávána s injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml
6.3 Doba použitelnosti
Předplněná injekční stříkačka
roky
Naředěný léčivý přípravek injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci
hodin
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
0,8 ml roztoku v:
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly je uzavřeno
chlorbutylovou pryžovou zátkou a fialovým polypropylenovým pístem. Injekční stříkačky
mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly.
Balení se:
- 2, 10 a 30 předplněnými injekčními stříkačkami,
- 10 a 30 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
NÁVOD K POUŽITÍ: PŘEDNAPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky bez krytu jehly
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravekk, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po aplikaci injekce.
10mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
Vaše předplněná stříkačka je vybavena krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky zabránil
náhodnému poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu ve vzhledu
přípravku.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10nasune na jehlu a celou ji zakryje.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. září Datum posledního prodloužení registrace: 26. srpna 2021
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Inhixa 15 000 IU
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Každá předplněná injekční stříkačka obsahuje enoxaparinum natricum 15 000 IU anti-Xa aktivity odpovídá 150 mg
Sodná sůl enoxaparinu je biologické léčivo získané alkalickou depolymerizací benzylesteru heparinu
derivovaného z prasečí střevní sliznice.
Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Inhixa je indikován u dospělých:
• Prevence venózní tromboembolické nemoci v chirurgii u pacientů se středním nebo vysokým
rizikem, zejména v ortopedické nebo všeobecné chirurgii, včetně chirurgie nádorových
onemocnění.
• Prevence venózní tromboembolické nemoci u interních pacientů s akutním onemocněním je akutní srdeční nedostatečnost, respirační selhání, těžké infekce nebo revmatická onemocněnía sníženou pohyblivostí se zvýšeným rizikem vzniku venózní tromboembolie.
• Léčba hluboké žilní trombózy pravděpodobně vyžaduje trombolytickou léčbu nebo operaci.
• Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy rekurence u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
• Prevence tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy
• Akutní koronární syndrom:
- Léčba nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
- Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu kterých se plánuje konzervativní intervenční léčbou – perkutánní koronární intervencí
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby v chirurgii u pacientů se středním a vysokým rizikem.
Individuální riziko tromboembolie pro pacienty je možné odhadnout pomocí validovaného modelu
stratifikace rizika.U pacientů se středním rizikem tromboembolizmu je doporučená dávka
000 IU chirurgických výkonech se středním rizikem se ukázalo jako účinné a bezpečné začít podávat
sodnou sůl enoxaparinu 2000 IU rizikem je potřebné pokračovat v léčbě sodnou solí enoxaparinu minimálně 7-10 dní bez ohledu na
to, jak se pacient zotavuje výrazného zlepšení snížené mobility.
U pacientů s vysokým rizikem tromboembolie je doporučená dávka 4 000 IU enoxaparinu jednou denně subkutánní injekcí se začátkem přednostně 12 hodin před operací.
Pokud je potřeba dřívější předoperační profylaktické iniciace než 12 hodin vysokým rizikem čekající na odloženou ortopedickou operacipozději než 12 hodin před operací a pokračovat 12 hodin po operaci.
o U pacientů podrobující se velké ortopedické operaci se doporučuje prodloužit
tromboprofylaxi až na 5 týdnů.
o U pacientů s vysokým rizikem venózní tromboembolie nebo pánevní operaci kvůli nádorovému onemocnění se doporučuje prodloužit
profylaxi až na 4 týdny.
Profylaxe venózní tromboembolie u interních pacientů
Doporučená dávka sodné soli enoxaparinu je 4 000 IU Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje nejméně 6 až 14 dní bez ohledu na to, jak se pacient
zotavuje
Léčba hluboké žilní trombózy Sodná sůl enoxaparinu se může podávat subkutánní injekcí buď jednou denně 150 IU/kg nebo dvakrát denně 100 IU/kg Režim musí zvolit lékař na základě individuálního posouzení a vyhodnocení rizika tromboembolie a
rizika krvácení. Dávkovací režim 150 IU/kg nekomplikovaných pacientů s nízkým rizikem rekurence VTE. U všech ostatních pacientů, jako jsou
pacienti s obezitou, symptomatickou PE, onkologickým onemocněním, rekurentním VTE nebo
proximální trombózou
Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje průměrně na 10 dní. Léčbu perorálními antikoagulancii
je třeba začít, když je to vhodné antikoagulancii“ na konci bodu 4.2
Při prodloužené léčbě hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním by lékaři měli pečlivě posoudit individuální
tromboembolická rizika a rizika krvácení pacienta.
Doporučená dávka je 100 IU/kg poté následuje 150 IU/kg kontinuální antikoagulační léčby by měl být přehodnocen po 6 měsících léčby.
Prevence tvorby trombů během hemodialýzy
Doporučená dávka je 100 IU/kg U pacientů s vysokým rizikem krvácení se musí dávka snížit na 50 IU/kg cévním přístupu nebo na 75 IU/kg
Během dialýzy se má sodná sůl enoxaparinu zavést do arteriální linky okruhu na začátku dialýzy.
Účinek této dávky je obvykle dostatečný pro 4hodinovou dialýzu, pokud se však zjistí přítomnost
fibrinových prstenců, například při dialýze trvající déle, než je běžné, může se podat další dávka 50 IU
až 100 IU/kg
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se pacientů používajících sodnou sůl enoxaparinu k profylaxi
nebo k léčbě v průběhu podávání hemodialýzy.
Akutní koronární syndrom: léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
K léčbě nestabilní anginy a NSTEMI je doporučená dávka sodné soli enoxaparinu 100 IU/kg Léčbu je třeba podávat minimálně 2 dny a pokračovat v ní až do klinické stabilizace. Obvykle je
délka léčby 2 až 8 dní.
Všem pacientům se doporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou, pokud není kontraindikována,
s počáteční nasycovací dávkou 150-300 mg acetylsalicylovoustrategii léčby.
K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu soli enoxaparinu jedna bolusová dávka 3000 IU podkožně s.c. každých 12 hodin prvních dvou dávek podaných podkožnějako je perorální podávání kyseliny acetylsalicylové kontraindikována. Doporučuje se, aby léčba sodnou solí enoxaparinu trvala 8 dní nebo do té doby,
než pacient přejde do ambulantní léčby, podle toho, co nastane dříve. Je-li sodná sůl enoxaparinu
podávána spolu s trombolytikem časovém rozmezí 15 minut před a 30 minut po začátku fibrinolytické léčby.
o Dávkování u pacientů ve věku ≥ 75 let je uvedeno v bodě „Starší pacienti“.
o U pacientů léčených perkutánní koronární intervencí žádná dodatečná dávka, pokud by byla sodná sůl enoxaparinu naposledy
podána podkožně před méně než osmi hodinami před insuflací balónu. Pokud
byla sodná sůl enoxaparinu naposledy podána podkožněpřed více než osmi
hodinami před insuflací balónu, musí se podat dávka 30 IU/kg sodné soli enoxaparinu jako intravenózní bolusová dávka.
Speciální populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u pediatrických pacientů nebyla stanovena.
Žádné informace nejsou k dispozici.
Starší pacienti
Pro všechny indikace kromě STEMI, u starších pacientů není potřebná úprava dávky, s výjimkou
případů s poruchou funkce ledvin K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu u pacientů ve věku 75 a více let, se
počáteční intravenózní bolusová dávka nesmí použít. Začněte dávkování subkutánní aplikací 75 IU/kg
dvou dávek podaných podkožně, potom pro zbývající další dávky je doporučené dávkování 75 IU/kg
v bodě „Porucha funkce ledvin“ a v bodě 4.4.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater jsou k dispozici jen omezené údaje nich postupovat s opatrností
Porucha funkce ledvin Závažná porucha funkce ledvin
Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu < 15 ml/minmimotělním oběhu během hemodialýzy.
Dávkovací tabulka pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin
Indikace Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby 2 000 IU Léčba DVT a PE 100 IU/kg jednou denně
Prodloužená léčba DVT a PE u pacientů s
aktivním nádorovým onemocněním.
100 IU/kg denně
Léčba nestabilní anginy a NSTEMI 100 IU/kg jednou denně
Léčba akutního STEMI
Léčba akutního STEMI 75 letx 3 000 IU 100 IU/kg potom 100 IU/kg podkožně každých 24 hodin
Bez úvodního intravenózního bolusu, 100 IU/kg
100 IU/kg každých 24 hodin.
Úprava doporučené dávky se nevztahuje na indikaci týkající se hemodialýzy.
Mírná a středně závažná porucha funkce ledvin.
Ačkoliv nejsou doporučeny úpravy dávkování u pacientů se středně závažnou 30-50 ml/minpečlivé klinické monitorování.
Způsob podání
INHIXA není určena k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat touto cestou.
K profylaxi venózní tromboembolické choroby po chirurgickém zákroku, k léčbě DVT a PE,
k prodloužené léčbě DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním, k léčbě nestabilní
anginy a NSTEMI se sodná sůl enoxaparinu podává subkutánní injekcí.
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou intravenózní bolusovou injekcí, po které hned
následuje subkutánní injekce.
K prevenci tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy se podává do arteriální linky
dialyzačního obvodu.
Předplněná injekční stříkačka je připravená na okamžité použití.
Při používání ampulek nebo vícedávkových injekčních lahviček se doporučuje použít tuberkulinovou
injekční stříkačku nebo ekvivalent, aby se tím zabezpečilo, že bude do injekční stříkačky natáhnut
správný objem léčivého přípravku.
s.c. injekční technika
Injekce sodné soli enoxaparinu se má podávat pacientovi přednostně v ležící poloze hlubokou
subkutánní injekcí.
Při používání předplněné injekční stříkačky se před podáním injekce nemá odstříkávat vzduchová
bublina, aby se zabránilo ztrátám léčivého přípravku. Pokud je potřeba upravit množství léčivého
přípravku, které se má podat, podle tělesné hmotnosti pacienta, k dosažení požadovaného množství
použijte kalibrovanou injekční stříkačku a přebytečné množství zlikvidujte. V některých případech
není možné dosáhnout přesné dávky kvůli kalibraci dílků na injekční stříkačce, v tu chvíli je potřeba
objem zaokrouhlit na nejbližší hodnotu.
Injekce se má podat do levé a pravé anterolaterální nebo posterolaterální části břišní stěny.
Celá délka jehly se zavede kolmo do kožního záhybu vytvořeného mezi palcem a ukazovákem. Kožní
záhyb se nemá uvolnit do chvíle, kdy je injekce kompletně aplikována. Po podání injekce nemá být
místo podání masírováno.
Poznámka pro předplněné injekční stříkačky s automatickým bezpečnostním systémem: bezpečnostní
systém se aktivuje na konci injekce
Pokud si pacient bude subkutánní injekci aplikovat sám, je potřeba jej upozornit, aby si velice pozorně
přečetl pokyny v příbalové informaci, která je součástí balení léčivého přípravku.
i.v.
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou intravenózní bolusovou injekcí, za kterou ihned následuje
subkutánní injekce.
Při intravenózní injekci se může použít buď vícedávková injekční lahvička nebo předplněná injekční
stříkačka.
Sodná sůl enoxaparinu se má podat do i.v. linky. Nemá se míchat ani podávat spolu s jinými léčivými
přípravky. Na zabránění možností smíchání sodné soli enoxaparinu s jinými léčivými přípravky se
musí vybraný intravenózní přístup před i po aplikaci sodné soli enoxaparinu promýt dostatečným
množstvím roztoku chloridu sodného 9 mg/ml vyčištění přístupu pro léčivý přípravek. Sodná sůl enoxaparinu se může bezpečně podat spolu s normálním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml injekci.
Úvodní bolus 3 000 IU Pro úvodní bolus 3000 IU být odstříknut nadbytečný objem, tak aby stříkačka obsahovala pouze 3000 IU enoxaparinu. Dávku 3000 IU
Pokud se u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci subkutánní podání sodné soli enoxaparinu více než 8 hodin před insuflací balónku.
Pro pacienty léčené pro PCI se má podat dostatečný intravenózní bolus 30 IU/kg tehdy, pokud byla sodná sůl enoxaparinu podkožně podána před více než 8 hodinami před insuflací
balónku.
Pro zajištění přesného odměření malého objemu injekce se doporučuje naředit léčivý přípravek na
300 IU/ml K dosažení koncentrace 300 IU/ml obsahujících 6000 IU následujícím způsobem:
Z infuzního vaku je třeba stříkačkou odebrat 30 ml roztoku a tento odebraný roztok zlikvidovat. Celý
obsah předplněné injekční stříkačky obsahující 6 000 IU vstříknout do vaku ke zbývajícím 20 ml roztoku. Obsah vaku by se měl jemně promíchat. Poté by se
měl požadovaný objem naředěného roztoku nabrat do stříkačky určené k podání roztoku do
intravenózní linky.
Po ukončení ředění lze vypočítat potřebný objem, který má být podán v injekci, pomocí následujícího
vzorce: [objem naředěného roztoku tabulky. Doporučuje se provádět ředění roztoku bezprostředně před použitím.
Objem roztoku, který má být po naředění podán do intravenózní linky v koncentraci 300 IU
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
45 1350 13,5 4,50 1500 15 55 1650 16,5 5,60 1800 18 65 1950 19,5 6,70 2100 21 75 2250 22,5 7,80 2400 24 85 2550 25,5 8,90 2700 27 95 2850 28,5 9,100 3000 30 105 3150 31,5 10,110 3300 33 115 3450 34,5 11,120 3600 36 125 3750 37,5 12,130 3900 39 135 4050 40,5 13,140 4200 42 145 4350 43,5 14,150 4500 45
Injekce do arteriální linky
Injekce je podávána do arteriální linky dialyzačního obvodu pro prevenci tvorby trombu během
hemodialýzy v mimotělním oběhu.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antikoagulancii
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antagonisty vitamínu K Je nutné zintenzivnit klinické monitorování a laboratorní testy [protrombinový čas vyjádřený jako
International Normalized Ratio Vzhledem k časovému intervalu, než VKA dosáhne svého maximálního účinku, léčba sodnou solí
enoxaparinu musí pokračovat v konstantní dávce tak dlouho, dokud je to nutné pro udržení INR
v požadovaném terapeutickém rozsahu v dané indikaci ve dvou po sobě jdoucích testech.
U pacientů léčených VKA je potřebné léčbu VKA ukončit a první dávku sodné soli enoxaparinu podat
tehdy, když INR poklesne pod terapeutický rozsah.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a přímými perorálními antikoagulancii U pacientů, kteří dostávají v současnosti sodnou sůl enoxaparinu, je potřebné ukončit tuto léčbu a začít
s užíváním DOAC od 0 do 2 hodin před časem určeným původně k podání další dávky sodné soli
enoxaparinu, dávkování DOAC se má použít tak, jak je uvedeno v jeho SPC.
U pacientů, kteří užívají v současnosti DOAC, se má první dávka sodné soli enoxaparinu podat v čase,
kdy se původně měla podat další dávka DOAC.
Podání při spinální/epidurální anestezii nebo lumbální punkci
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální nebo spinální
anestezie/analgezie nebo lumbální punkce, musí být prováděno důsledné neurologické monitorování
kvůli riziku neuraxiálních hematomů
Při dávkování použitém k prevenci
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při profylaktickém dávkování a zavedením jehly
nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 12 hodin.
Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 12 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15–30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 24 hodin.
Začít léčbu sodnou solí enoxaparinu v dávce 2 000 IU kompatibilní s neuraxiální anestezií.
Při dávkách používaných k léčbě
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při léčebných dávkách a zavedením jehly nebo
katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 24 hodin Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 24 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15–30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 48 hodin.
Pacienti dostávající dávky dvakrát denně 100 IU/kg umožnění dostatečného časového posunu pro zavedení nebo odstranění katetru.
Hladina anti-Xa je v těchto časových bodech stále ještě detekovatelná a toto posunutí
negarantuje, že se zabrání vytvoření neuraxiálního hematomu.
Stejně je potřeba zvážit posunutí času podle podání sodné soli enoxaparinu o nejméně 4 hodiny
po spinální/epidurální punkci nebo po odstranění katetru. Tento časový posun musí vycházet
z vyhodnocení poměru prospěch – riziko s ohledem na riziko trombózy i krvácení v kontextu
léčby a rizikových faktorů konkrétního pacienta.
4.3 Kontraindikace
Sodná sůl enoxaparinu je kontraindikován u pacientů:
hypersenzitivita na sodnou sůl enoxaparinu, heparin nebo jeho deriváty včetně
ostatních nízkomolekulárních heparinů uvedenou v bodě 6.1;
s anamnézou na heparinem indukovanou trombocytopenii imunitou za posledních 100 dní nebo s přítomností cirkulujících protilátek 4.4 s aktivním klinicky signifikantním krvácením a stavy s vysokým rizikem krvácení,
včetně nedávné cévní mozkové příhody s krvácením, se žaludečními vředy,
s přítomností maligního novotvaru s vysokým rizikem krvácení, nedávnou operací
mozku, páteře nebo očí, se známými nebo s podezřením na varixy jícnu,
s arteriovenózními malformacemi, s vaskulárním aneuryzmem nebo s velkými
intraspinálními a intracerebrálními vaskulárními abnormalitami;
při spinální nebo epidurální anestezii nebo lokálně-regionální anestezii, pokud se
sodná sůl enoxaparinu použila v předcházejících 24 hodinách
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Nízkomolekulární hepariny biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo
šarže.
Obecně
Nízkomolekulární hepariny sodné soli enoxaparinu. Tyto léky se liší svým výrobním postupem, molekulární hmotností,
specifickou anti Xa aktivitou a anti-IIa aktivitou, jednotkami, dávkou a klinickou účinností a
bezpečností. Následkem toho mají rozdílnou farmakokinetiku a biologickou aktivitu antitrombinové aktivitě, interakci s trombocytypoužití pro každý přípravek.
Anamnéza HIT
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s anamnézou imunitou zprostředkované HIT za
posledních 100 dní nebo při přítomnosti cirkulujících protilátek je kontraindikováno Cirkulující protilátky mohou přetrvávat několik let.
U pacientů s anamnézou cirkulujících protilátek se má sodná sůl enoxaparinu používat s mimořádnou opatrností. V takovémto
případě je možné rozhodnout o použití sodné soli enoxaparinu jen po pečlivém vyhodnocení poměru
přínosu a rizika a po zvážení možnosti neheparinové alternativní léčby lepirudin
Monitorování počtu trombocytů
U onkologických pacientů s počtem krevních destiček pod 80 G/l lze antikoagulační léčbu zvážit
pouze případ od případu a doporučuje se pečlivé sledování.
I u nízkomolekulárních heparinů existuje riziko trombocytopenie vyvolané protilátkami indukovanými
heparinem. Pokud dojde k trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zahájení léčby
sodnou solí enoxaparinu.
Riziko HIT je vyšší u pacientů po operaci a nejvíce po operaci srdce a u onkologických pacientů.
Proto se doporučuje změřit počet trombocytů na začátku léčby sodnou solí enoxaparinu a potom měřit
pravidelně v průběhu léčby.
Pokud existují klinické příznaky připomínající HIT tromboembolizmu, bolestivé kožní léze v místě injekce, alergické nebo anafylaktické reakce na léčbuje potřeba změřit počet trombocytů. Pacienti musí být informováni, že takové příznaky se mohou
objevit a v takovém případě musí informovat svého lékaře.
V praxi, pokud se potvrdí signifikantní pokles počtu trombocytů léčba sodnou solí enoxaparinu se musí okamžitě ukončit a pacient musí přejít na jinou, alternativní
neheparinovou antikoagulační léčbu.
Krvácení
Stejně jako při jiných antikoagulanciích, ve kterémkoliv místě se může vyskytnout krvácení. Pokud se
vyskytne, je nutné vyšetřit původ krvácení a začít vhodnou léčbu. Stejně jako při jiné antikoagulační
léčbě, sodná sůl enoxaparinu se má použít s opatrností při stavech se zvýšeným potenciálem krvácení,
jako je například:
- Porucha hemostázy,
- peptický vřed v anamnéze,
- nedávno prodělaná ischemická cévní mozková příhoda,
- těžká arteriální hypertenze,
- nedávná diabetická retinopatie,
- neurologický nebo oftalmologický chirurgický výkon,
- souběžně podávané léčivé přípravky ovlivňující hemostázu
Laboratorní vyšetření
Při podávání v dávkách za účelem profylaxe venózní tromboembolie neovlivňuje sodná sůl
enoxaparinu signifikantně čas krvácivosti ani ostatní komplexní koagulační testy, nemá vliv na
agregaci trombocytů ani neovlivňuje významně vazbu fibrinogenu na trombocyty.
Při použití vyšších dávek se může vyskytnout prodloužení aktivovaného parciálního
tromboplastinového času antitrombotický účinek však nejsou v lineárním vztahu, a proto nejsou vhodné k monitoraci aktivity
sodné soli enoxaparinu.
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce se nesmí dělat v průběhu 24 hodin od podání
sodné soli enoxaparinu v terapeutických dávkách Při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a spinální/epidurální anestezie nebo spinální punkci
byly hlášeny případy neuroaxiálních hematomů, které vedly k dlouhodobému nebo trvalému ochrnutí.
Tyto případy jsou výjimečné při dávce 4 000 anti-Xa IU může být vyšší při podávání vyšších dávek sodné soli enoxaparinu, při užití pooperačních epidurálních
katetrů při současném podávání léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, jako jsou NSAID,
traumatických nebo opakovaných epidurálních/spinálních punkcích nebo u pacientů s anamnézou
spinálních operací nebo se spinální deformitou.
Ke snížení rizika krvácení při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a epidurální/spinální
anestezii nebo analgezii nebo spinální punkci, je potřebné vzít v úvahu farmakokinetický profil sodné
soli enoxaparinu provést v době, kdy je antikoagulační aktivita sodné soli enoxaparinu nízká, přesné načasování pro
dosažení dostatečně nízké antikoagulační aktivity u konkrétního pacienta však není známo. U pacientů
s clearance kreatininu [15 až 30 ml/min] je potřebné zvažovat i další okolnosti, protože eliminace
sodné soli enoxaparinu trvá déle
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální/spinální anestezie nebo
analgezie, lumbální punkce, musí být prováděno časté monitorování, aby se zaznamenaly veškeré
známky a příznaky neurologické poruchy, jako například bolesti zad v bederní oblasti páteře,
senzorické a motorické poruchy nebo močového měchýře. Pacienty je třeba poučit, aby ihned informovali svého lékaře, pokud
zaznamenají některé z výše zmíněných znaků a příznaků. V případě podezření na příznaky hematomu
v míšním kanálu je nutno provést urgentní diagnostiku a zahájit léčbu včetně provedení míšní
dekomprese, i přesto, že tato léčba nemusí zabránit nebo zvrátit neurologické následky.
Nekróza kůže / kožní vaskulitida
Při LMWH byla hlášena nekróza kůže a kožní vaskulitida, v takových případech je třeba okamžitě
léčbu ukončit.
Perkutánní koronární revaskularizace
Pro zmírnění rizika krvácení hrozícího po vyjmutí cévního zavaděče po katetrizaci prováděné během
léčby nestabilní anginy pectoris, non-Q ST elevací Je to důležité k dosažení hemostázy v místě punkce po PCI. V případě použití uzavírajícího zařízení
může být sheat odstraněn okamžitě. Pokud je použita manuální kompresní metoda, sheat by měl být
odstraněn za 6 hodin po posledním intravenózním/subkutánním podání sodné soli enoxaparinu. Pokud
by měla léčba sodnou solí enoxaparinu pokračovat, další dávka by neměla být podána dříve než 6 až hodin po odstranění sheatu. V místě výkonu mají být sledovány známky krvácení či vytváření
hematomu.
Akutní infekční endokarditida
U pacientů s akutní infekční endokarditidou se používání heparinu obvykle nedoporučuje kvůli riziku
krvácení do mozku. Pokud se jeho použití považuje za absolutně nevyhnutelné, rozhodnutí je třeba
udělat jen po pečlivém individuálním posouzení poměru přínosu a rizika.
Umělá srdeční mechanická chlopeň
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. U pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní,
kterým byla podávána sodná sůl enoxaparinu za účelem tromboprofylaxe, se zaznamenaly ojedinělé
případy trombózy umělé srdeční chlopně. Nejasné okolnosti, včetně základního onemocnění a
nedostatečných klinických údajů, omezují zhodnocení těchto případů. Některé z těchto případů byly
těhotné ženy, u kterých trombóza způsobila smrt matky i plodu.
Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční chlopní
Používání sodné soli enoxaparinu u těhotných žen s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. V klinické studii s těhotnými ženami s umělou
mechanickou chlopní, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu v dávce 100 IU/kg denně za účelem snížení rizika tromboembolie, došlo ve 2 z 8 žen k tvorbě krevních sraženin, které
zablokovaly chlopeň a způsobily smrt matky a plodu. Po uvedení léku na trh se u těhotných žen
s umělou mechanickou srdeční chlopní, kterým se podávala profylakticky sodná sůl enoxaparinu,
zaznamenaly ojedinělé případy trombózy chlopně. Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční
chlopní mohou být vystaveny vyššímu riziku tromboembolie.
Starší pacienti
Při podávání profylaktických dávek se nepozorovala zvýšená tendence ke krvácení.
Starší pacienti enoxaparinu vystaveni vyššímu riziku komplikací s krvácením. Doporučuje se proto pečlivé klinické
sledování a u pacientů starších 75 let léčených na STEMI je možné zvážit snížení dávky
Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, čímž se
zvyšuje riziko krvácení. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé klinické monitorování a mohlo by se
zvážit i biologické monitorování měřením anti-Xa aktivity se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin <15 ml/minběhem dialýzy.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin výrazně vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, proto se doporučuje úprava terapeutických a
profylaktických dávkovacích režimů Pacientům se středně závažnou 50-80 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je potřebná opatrnost při používání sodné soli enoxaparinu, a to
kvůli zvýšenému potenciálu krvácení. Úprava dávky na základě monitorování hladiny anti-Xa není
spolehlivá u pacientů s cirhózou jater a nedoporučuje se
Nízká hmotnost
Pacienti s nízkou hmotností sodné soli enoxaparinu může vést k vyššímu riziku krvácení. Proto se doporučuje pečlivé sledování takových pacientů bod 5.2
Obézní pacienti
Obézní pacienti mají vyšší riziko tromboembolizmu. Bezpečnost a účinnost profylaktických dávek u
obézních pacientů úpravu dávek. U těchto pacientů je potřeba pečlivě sledovat projevy a příznaky tromboembolizmu.
Hyperkalemie
Hepariny mohou potlačit sekreci aldosteronu v nadledvinách, což způsobuje hyperkalemii 4.8acidózou, pacientů užívajících léky, o kterých víme, že zvyšují hladinu draslíku potřeba pravidelně monitorovat plazmatickou hladinu draslíku, zejména u rizikových pacientů.
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku „bez sodíku“.
Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
o známkách a příznacích a pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky
těchto reakcí, enoxaparin má být okamžitě vysazen a má být zvážena
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované lékové kombinace
Léky ovlivňující hemostázu
Před začátkem terapie sodnou solí enoxaparinu se doporučuje přerušit léčbu některými léky
ovlivňujícími hemostázu, pokud nejsou striktně indikované. Pokud je kombinované použití
indikované, je nezbytné při používání sodné soli enoxaparinu pečlivé příslušné klinické a laboratorní
monitorování. K takovým léčivům patří:
- systémové salicyláty, kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách a
nesteroidní antiflogistika - jiná trombolytika a antikoagulancia
Lékové kombinace vyžadující opatrnost
S opatrností je možné souběžně se sodnou solí enoxaparinu podávat tyto léky:
Jiné léky ovlivňující hemostázu, jako jsou:
- inhibitory agregace trombocytů včetně kyseliny acetylsalicylové používané jako
antiagregační lék glykoproteinu IIb/IIIa indikované při akutním koronárním syndromu, kvůli riziku
krvácení,
- dextran 40,
- systémové glukokortikoidy.
Léky zvyšující hladinu draslíku
Léky zvyšující sérovou hladinu draslíku se mohou požívat souběžně se sodnou solí enoxaparinu při
pečlivém klinickém a laboratorním monitorování
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U lidí nejsou důkazy o průchodu sodné soli enoxaparinu placentární barierou v druhém a třetím
trimestru těhotenství. O prvním trimestru nejsou k dispozici žádné informace.
Studie na zvířatech neprokázaly známky fetotoxicity a teratogenity ukázaly, že přechod sodné soli enoxaparinu přes placentu je minimální.
Sodnou sůl enoxaparinu je možné používat během těhotenství jen, pokud lékař potvrdí jednoznačnou
nezbytnost jeho použití.
Pokud se plánuje epidurální anestezie, doporučuje se nejdříve ukončit léčbu sodnou solí enoxaparinu
Ženy, které dostávají sodnou sůl enoxaparinu během těhotenství, je potřeba pečlivě monitorovat,
pokud jde o projevy krvácení nebo výrazné antikoagulace a upozornit je na riziko krvácení. Podle
celkových údajů u těhotných žen neexistuje důkaz zvýšeného rizika krvácení, trombocytopenie nebo
osteoporózy v porovnání s rizikem pozorovaným u žen, které nejsou těhotné, kromě rizika, které bylo
pozorováno u těhotných žen s umělou srdeční chlopní
Kojení
Není známo, zda se nezměněná sodná sůl enoxaparinu vylučuje do lidského mateřského mléka. U
potkanů během kojení je hladina sodné soli enoxaparinu nebo metabolitů v mléku velmi nízká.
Perorální absorpce sodné soli enoxaparinu je nepravděpodobná. INHIXA se může používat během
kojení.
Fertilita
Neexistují klinické údaje související s enoxaparienem sodným týkající se fertility. Studie na zvířatech
neprokázaly žádný vliv na fertilitu
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Sodná sůl enoxaparinu nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Sodná sůl enoxaparinu byla hodnocena u více než 15 000 pacientů, kteří ho dostávali v klinických
studiích. Studie zahrnovaly: 1776 případů profylaxe DVT po ortopedické nebo břišní operaci u
pacientů s rizikem tromboembolických komplikací, 1169 případů profylaxe DVT u akutních pacientů
se závažně omezenou mobilitou, 559 případů léčby DVT s pulmonální embolií nebo bez plicní
embolie, 1578 případů léčby nestabilní anginy a non-Q infarktu myokardu a 10176 případů léčby
akutního infarktu myokardu s ST-elevací
Režim podávání sodné soli enoxaparinu v těchto klinických studiích byl různý v závislosti na
indikacích. Dávka sodné soli enoxaparinu v profylaxi DVT po operaci nebo u akutních pacientů se
závažným omezením mobility byla 4 000 IU trombózy dostávali pacienti buď dávku 100 IU/kg myokardu byly podávány dávky 100 IU/kg léčby akutního infarktu myokardu s ST-elevací bolus 3 000 IU
V klinických studiích byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky krvácení, trombocytopenie a
trombóza
Bezpečnostní profil enoxaparinu u prodloužené léčby DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým
onemocněním je podobný jeho bezpečnostnímu profilu u léčby DVT a PE.
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Seznam nežádoucích účinků
Další nežádoucí účinky pozorované v těchto klinických studiích a které byly hlášené po uvedení léku
na trh výskytu je definována následovně: velmi časté údajů nelze určitklesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
časté: krvácení, hemoragická anémie*, trombocytopenie, trombocytóza
vzácné: eozinofílie*
vzácné: případy imunoalergické trombocytopenie s trombózou, u některých byla trombóza
komplikovaná orgánovým infarktem nebo ischemií končetiny
Poruchy imunitního systému
časté: alergická reakce
vzácné: anafylaktické reakce včetně šoku*
Poruchy nervového systému
časté: bolest hlavy*
Poruchy cév
vzácné: spinální hematom* neurologického poškození včetně dlouhodobé nebo permanentní paralýzy
Poruchy jater a žlučových cest
velmi časté: zvýšení jaterních enzymů méně časté: hepatocelulární poškození jater*,
vzácné: cholestatické poškození jater*
Poruchy kůže a podkoží
časté: kopřivka, pruritus, erytém
méně časté: bulózní dermatitida
vzácné: alopecie*
vzácné: kožní vaskulitida*, kožní nekróza* obvykle se vyskytuje v místě vpichu injekce obvykle purpura nebo erytematózní plaky, infiltrované a bolestivétřeba přerušovat léčbu.
není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
vzácné: osteoporóza* po dlouhodobé léčbě
Celkové poruchy a reakce v místě podání
časté: hematom v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, jiné reakce v místě vpichu
injekce méně časté: lokální podráždění, kožní nekróza v místě vpichu injekce
Laboratorní a funkční vyšetření
vzácné: hyperkalemie*
Výpis vybraných nežádoucích účinků
Krvácení
Zahrnovalo velké krvácení, hlášené nejvýše u 4,2 % pacientů případů byly fatální. Krvácivé komplikace byly považovány za velké, významnou klinickou příhodu, nebo transfuzí 2 nebo více jednotek krevních produktů. Retroperitoneální a intrakraniální krvácení bylo
vždy považováno za velké.
Podobně jako při podávání jiných antikoagulancií, se může v přítomnosti přidružených rizikových
faktorů jako jsou organická poškození s tendencí ke krvácení, invazivní zákroky nebo používání
léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, vyskytnout krvácení
Třídy
orgánových
systémů
pacientů
ckých
pacientů
Léčb扥Prodloužená
léčba Du pacientů
nádorovým
onemocněním
Léčb儀Léčbpacientů
Poruchy
krve a
lymfatickéh
o systému
Velmi časté:
krváceníretroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Velmi časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniální
krvácení
retroperitoneál
ní krvácení
Častéb:
krvácení
Časté:
krvácení α
Vzácné:
retroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniál
ní krvácení
retroperiton
eální
krvácení
α: jako je hematom, ekchymóza jinde než v místě vpichu, hematom v místě vpichu, hematurie, epistaxe
a gastrointestinální krvácení
b: četnost založená na retrospektivní studii registru zahrnujícím 3526 pacientů
Trombocytopenie a trombocytóza
Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Profylaxe
u
chirurgických
pacientů
Profylaxe
u
nechirurgickýc
h pacientů
Léčba
pacientů
s DVT s nebo
bez PE
Prodloužená
léčba DVT a PE
u pacientů s
aktivním
nádorovým
onemocněním
Léčba pacientů
s nestabilní
anginou a non-
Q MI
Léčba
pacientů
s akutním
STEMI
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytope
nie
Velmi časté:
trombocytóza
β
Časté:
trombocytope
nie
Není známo:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytopen
ie
Časté:
trombocytóz
a β
trombocyto
pe-nie
Velmi
vzácné:
imunoalergi
cká
trombocyop
enie
β: vzestup krevních destiček > 400 x 109/l
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u dětí nebyla stanovena
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.*
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
Náhodné předávkování sodnou solí enoxaparinu po intravenózním, mimotělním či subkutánním
podání může vést ke krvácivým komplikacím. Po perorálním podání, dokonce i vysokých dávek, není
pravděpodobné, že by se sodná sůl enoxaparinu absorbovala.
Léčba
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním
protaminu. Dávka protaminu závisí na podané dávce sodné soli enoxaparinu, přičemž 1 mg protaminu
neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU sůl enoxaparinu podána během 8 předchozích hodin. Jestliže byla sodná sůl enoxaparinu podána před
více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na anti-Xa IU 12 hodin od injekce sodné soli enoxaparinu se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani
vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek sodné soli enoxaparinu
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, hepariny, ATC kód: B01AB
Inhixa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
Farmakodynamické účinky
Sodná sůl enoxaparinu je nízkomolekulární heparin, který má střední molekulární hmotnost přibližně
4500 daltonů, ve kterém jsou odděleny antitrombotické a antikoagulační aktivity standartního
heparinu. Léčivou látkou je sodná sůl.
Je charakterizován vysokou anti-Xa aktivitou antitrombinovou aktivitou zprostředkovány antitrombinem III
Kromě anti-Xa/IIa aktivity byly u zdravých subjektů, pacientů i neklinických modelů zjištěny další
antikoagulační a antiflogistické vlastnosti sodné soli enoxaparinu. Tyto vlastnosti zahrnují ATIII-
dependentní inhibici jiných koagulačních faktorů jako je faktor VIIa, indukci uvolňování endogenního
inhibitora cesty tkáňového faktoru Willebrandova faktoru přispívají k celkovému antitrombotickému účinku sodné soli enoxaparinu.
V profylaktických dávkách neovlivňuje signifikantně aPTT. Když se používá s kurativním záměrem,
aPTT se může prodloužit o 1,5 až 2,2násobek konkrétního času při maximu účinku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Prevence venózní tromboembolické choroby spojená s operací
Prodloužená profylaxe VTE po ortopedické operaci
Ve dvojitě zaslepené studii prodloužené profylaxe pacientů podrobujících se operaci s náhradou
kyčelního kloubu, 179 pacientů, kteří nebyli léčení na venózní tromboembolickou chorobu, dostávalo
během hospitalizace na začátku podkožně 4 000 IU předepsané délky léčby prodloužené profylaxe byl statisticky významně nižší ve skupině se sodnou solí enoxaparinu ve
srovnání s placebem, nebyla hlášena žádná PE. Nevyskytlo se žádné krvácení.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n placebo
jednou denně
podkožně
n Všichni pacienti léčeni prodlouženou
profylaxí
㤰celkové VTEcelkové DVT proximální DVT
*p hodnota oproti placebu =0,#p hodnota oproti placebu =0,
V druhé dvojitě zaslepené studii bylo 262 pacientů bez VTE onemocnění, kteří se podrobili operaci
s náhradou kyčelního kloubu, léčeni během hospitalizace na začátku sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
solí 4 000 IU Podobně jako v první studii byl výskyt VTE během prodloužené profylaxe statisticky významně nižší
ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s placebem, a to i pro VTE celkové enoxaparinu 21 [16 %] oproti placebu 45 [34,4 %]; p=0,001skupinami se sodnou solí enoxaparinu a placebem.
Prodloužená profylaxe DVT po onkologické operaci
Dvojitě zaslepená, multicentrická klinická studie porovnávala bezpečnost a účinnost čtyřtýdenního a
jednotýdenního režimu profylaktického podávání sodné soli enoxaparinu u 332 pacientů, kteří se
podrobili elektivní operaci z důvodu nádoru v břišní nebo pánevní oblasti. Pacienti dostávali sodnou
sůl enoxaparinu léčbě sodnou solí enoxaparinu nebo placebem pro dalších 21 dní. Bilaterální venografie se provedla
mezi 25. a 31. dnem nebo i dříve, pokud se vyskytly příznaky venózního tromboembolismu. Pacienti
byli poté 3 měsíce sledováni. Profylaxe sodnou solí enoxaparinu během 4 týdnů po operaci z důvodu
rakoviny v břišní nebo pánevní oblasti statisticky výrazně snížila výskyt venograficky prokázané
trombózy v porovnání s profylaxí sodnou solí enoxaparinu během jednoho týdne. Poměr venózního
tromboembolismu na konci zaslepené fázi studie byl 12,0 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu; p=0,02. Tento rozdíl přetrvával tři měsíce [13,8 % vs. 5,5 %
sledovací fáze, nebyly žádné rozdíly.
Prevence venózní tromboembolické choroby u interních pacientů s akutním onemocněním, kde se
očekává omezení mobility
Ve dvojitě zaslepené, multicentrické studii s paralelními skupinami se porovnávala sodná sůl
enoxaparinu 2 000 IU DVT u interních pacientů s těžkým omezením mobility během akutního omezení vzdálenost chůze <10 metrů za ≤3 dnytřída III nebo IVinsuficiencí a akutní infekcí nebo akutním revmatem; pokud je to spojeno alespoň s jedním VTE
rizikovým faktorem léčba a chronické srdeční nebo respirační selháníCelkově bylo ve studii zařazeno 1102 pacientů a 1073 pacientů bylo léčených. Léčba pokračovala po
dobu 6 až 14 dní podkožně sodná sůl enoxaparinu statisticky významně snížila výskyt VTE v porovnání s placebem.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n placebo
n všichni léčení interní
pacienti během akutního
onemocnění
287 celkové VTE celkové DVT proximální DVT VTE = venózní tromboembolické události, které zahrnovaly DVT, PE a smrt z důvodu tromboembolie
* p hodnota oproti placebu = 0,
Přibližně 3 měsíce po zařazení zůstával výskyt VTE statisticky významně nižší ve skupině léčené
sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU krvácení celkově byl 8,6 % a výskyt velkého krvácení 1,1 % ve skupině placeba, 11,7 % a 0,3 % ve
skupině se sodnou solí enoxaparinu 2 000 IU enoxaparinu 4 000 IU
Léčba DVT s PE nebo bez ní
V multicentrické studii s paralelními skupinami bylo 900 pacientů s akutní DVT dolní končetiny a
s pulmonální embolii nebo bez ní randomizováno na hospitalizovanou léčbu buď enoxaparinu 150 IU/kg následovala kontinuální infuze studii randomizováno 900 pacientů a všichni byli léčeni. Všichni pacienti dostávali i léčbu warfarinem
sodným začátkem v průběhu 72 hodin od začátku léčby sodnou solí enoxaparinu nebo standardní léčby
heparinem a pokračování během 90 dní. Sodná sůl enoxaparinu nebo standartní léčba heparinem se
podávala minimálně 5 dní, do dosažení hodnoty INR warfarinu sodného. Oba režimy se sodnou solí
enoxaparinu byly rovnocenné jako standartní heparinová léčba, pokud jde o snížení rizika rekurence
venózního tromboembolizmu níže.
sodná sůl
enoxaparinu
150 IU/kg
denně podkožně
n sodná sůl
enoxaparinu
100 IU/kg
denně podkožně
n heparin
aPTT upravovaný
intravenózní léčbou
n všichni léčení
pacienti s DVT s PE
nebo bez něj
298 celkové VTE jen DVT proximální DVT
⠥ PE
VTE = venózní tromboembolická událost *interval spolehlivosti 95% pro rozdíly v léčbě celkové VTE byly:
sodná sůl enoxaparinu jednou denně oproti heparinu sodná sůl enoxaparinu každých 12 hodin oproti heparinu
Velké krvácení bylo 1,7 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 150 IU/kg denně s.c., 1,3 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 100 IU/kg ve skupině s heparinem.
Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů se hlášené četnosti rekurentní VTE u pacientů
léčených enoxaparinem podávaným jednou nebo dvakrát denně po dobu 3 až 6 měsíců zdají být
srovnatelné s četnostmi u warfarinu.
Účinnost v reálném životě byla hodnocena v souboru 4 451 pacientů se symptomatickou VTE a
aktivním nádorovým onemocněním z mezinárodního registru RIETE pacientů s VTE a jinými
trombotickými stavy. 3 526 pacientů dostávalo enoxaparin s.c po dobu až 6 měsíců a 925 pacientů
dostávalo s.c. tinzaparin nebo dalteparin. Mezi 3 526 pacienty, kteří dostávali léčbu enoxaparinem,
bylo 891 pacientů léčeno dávkou 1,5 mg/kg jednou denně jako úvodní terapie a prodlouženou léčbou
až na 6 měsíců denně a prodlouženou léčbu do 6 měsíců jednou dennězměny režimu byla 17 dní, respektive 8 dní. Mezi oběma léčebnými skupinami nebyl žádný významný
rozdíl v míře rekurence VTE inferiority 1,5 léčebnými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl, pokud jde o relativní rizika závažného
Tabulka. Výsledky účinnosti a bezpečnosti ve studii RIETECAT
Výsledeknízkomolekulární
hepariny
n=Upravené poměry rizik
enoxaparin / jiné LMWH
[interval spolehlivosti 95%]
VTE rekurence 70 Závažné krváceníNezávažné krváceníCelkových úmrtí
Níže je uveden přehled výsledků podle léčebného režimu použitého ve studii RIETECAT u pacientů
po ukončení šestiměsíčnéí léčby:
Tabulka. 6měsíční výsledky u pacientů, kteří dokončili 6měsíční léčbu, v různých režimech
Výsledek
N Enoxapa
rin
všechny
režimy
Enoxaparin všechny režimy
LMWHs
registrová
ny v EU
Enoxapa
rin
jednou
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně až
jednou
denně
Enoxapa
in jednou
denně až
dvakrát
denně
Enoxapar
in ve více
než
jednom
režimu
léčby
N=1432 N=444 N=529 N=406 N=14 N=39 N=Rekurence
VTE
70
6,0%33
9,9%22
5,9%10
4,0%22,6%20,2%23
7,5%Závažné
krvácení
nefatální⠷Ⰰ㠥㌱⠷Ⰰ〥⠴Ⰰ㘥ⴀ
㔲⠹Ⰰ㠥⠷Ⰰ㌥ⴀ
ᄁⰀ㐥⠵Ⰰ⠳Ⰰ〥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㘠
⠀⠳Ⰰ㔥ⴀ
⠴Ⰰ⠲Ⰰ㌥ⴀ
㘀Ⰰㄥvýznamné
nezávažné
krvácení
㠷⠴Ⰰ㠥ⴀ
⠵Ⰰ㤥⠳Ⰰ㜥ⴀ
㌳⠴Ⰰ⠵Ⰰ㜥⠳Ⰰ㐥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㐠
⠀Ⰰ㌥⠰Ⰰ㌥ⴀ
⠵Ⰰ㘥⠳Ⰰ㐥ⴀ
Všechny
příčiny úmrtí
㘶㘠
⠀㐶Ⰰ㔥⠀㐳Ⰰ㤥㐹Ⰰㄥᄃ⠀⠀㌴Ⰰ㤥ⴀ
㐴Ⰰ〥㌲⠀㘱Ⰰㄥ⠀㔶Ⰰ㤥ⴀ
㘵Ⰰᄂ㘠
⠀㌶Ⰰ〥⠀㌱Ⰰ㌥ⴀ
㐰Ⰰ㘥㘠
⠀㐲Ⰰ㤥⠀ᆪⰀ㜲Ⰰ㔥ᆭ⠀㐱Ⰰ〥⠀㔷Ⰰ⠀㌶Ⰰ㜥⠀㌲Ⰰㄥⴀ
㐱Ⰰ㌥Fatalní PE
nebo fatalní
krvácení
související s
úmrtím
㐸⠳Ⰰ㐥⠲Ⰰ㐥ⴀ
㐀Ⰰ㌥⠱Ⰰ㘥⠰Ⰰ㐥ⴀ
㌵⠴Ⰰ㔥ⴀ
⠱Ⰰ⠰Ⰰ⠀〥⠲Ⰰ㘥⠀〥ⴀ
⠱Ⰰㄥⴀ
㐀Ⰰㄥ*Všechna data s 95% CI
Léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST
V rozsáhlé multicentrické studii bylo zařazeno 3 171 pacientů v akutní fázi nestabilní anginy pectoris
nebo non-Q infarktu myokardu, byli randomizováni do dvou skupin tak, že pacienti v jedné skupině
dostávali spolu s kyselinou acetylsalicylovou sodné soli enoxaparinu v dávce 100 IU/kg nefrakcionovaný heparin upravený podle aPTT. Pacienti museli být hospitalizování minimálně 2 dny a
maximálně 8 dní, až do klinické stabilizace, revaskularizační procedury nebo propuštění z nemocnice.
Pacienti museli být sledováni po dobu 30 dní. Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s heparinem
statisticky významně snížila kombinovaný výskyt anginy pectoris, infarktu myokardu a smrti
s poklesem 19,8 až 16,6 % v kombinovaném výskytu přetrvávala po 30 dnech Pokud jde o velké krvácení, nebyly zjištěny žádné rozdíly, i přes to, že v krvácení v místě vpichu
subkutánní injekce bylo častější.
Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST-segmentu
V rozsáhlé multicentrické studii bylo 20 479 pacientů se STEMI vhodných na fibrinolytickou léčbu
randomizovaných do dvou skupin; v jedné skupině dostali sodnou sůl enoxaparinu jako jednu
intravenózní bolusovou dávku 3000 IU v dávce 100 IU/kg enoxaparinu v dávce 100 IU/kg nefrakcionovaný heparin upravený podle apTT po dobu 48 hodin. Všichni pacienti byli také léčeni
kyselinou acetylsalicylovou po dobu minimálně 30 dní. Strategie dávkování sodné soli enoxaparinu
byla přizpůsobena pro pacienty se závažně zhoršenou funkcí ledvin a u starších pacientů ve věku nad
75 let. Subkutánní injekce sodné soli enoxaparinu se podávaly do té doby, než byl pacient propuštěn
z nemocnice nebo po dobu maximálně 8 dní 4716 pacientů se podrobilo perkutánní koronární intervenci, přičemž dostávali antitrombotickou
podpůrnou léčbu zaslepenými hodnocenými léčivými přípravky studie. Proto pro pacienty léčené
sodnou solí enoxaparinu musela být vykonána PCI se sodnou solí enoxaparinu přičemž byl použit režim stanový v předcházejících studiích, tj. žádné další dávkování, pokud od
posledního subkutánního podání do insuflace balónu uplynulo méně než 8 hodin; intravenózní bolus
30 IU/kg balónu uplynulo více než 8 hodin.
Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s nefrakcionovaným heparinem statisticky významně snížil výskyt
primárního endpointu – smrti z jakékoliv příčiny nebo opakovaný infarkt myokardu v prvních dnech po randomizaci [9,9 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s 12,0 % ve skupině
s nefrakcionovaným heparinem] při redukci relativního rizika 17 % solí enoxaparinu relativního rizika re-infarktu myokardu byla 35 % v porovnání s léčbou nefrakcionovaným heparinem
podskupin i v rámci věku, pohlaví, lokalizace infarktu, anamnézy diabetu, anamnézy předcházejícího
infarktu myokardu, typu použitého fibrinolytika a času do léčby hodnoceným léčivým přípravkem.
Zjistil se statisticky významný benefit léčby sodnou solí enoxaparinu v porovnání s nefrakcionovaným
heparinem u pacientů, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci v průběhu 30 dní po
randomizaci úmrtí, re-infarkt nebo intrakraniální hemoragie na 30. den statisticky významně nižší s heparinem enoxaparinu. Výskyt velkého krvácení po 30 dnech byl statisticky významně vyšší skupině se sodnou solí enoxaparinu gastrointestinálního krvácení byl podobný v obou skupinách 0,7 % s heparinemProspěšný účinek sodné soli enoxaparinu na primární cíl pozorovaný během prvních 30 dní se
zachoval po dobu 12 měsíců.
Porucha funkce jater
Podle literárních údajů se používání sodné soli enoxaparinu v dávce 4 000 IU s cirhózou Třeba podotknout, že literární studie mohou mít určitá omezení. U pacientů s poruchou funkce jater je
potřebná opatrnost, protože tito pacienti mají vyšší potenciál krvácení s cirhózou neuskutečnily.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry sodné soli enoxaparinu byly studovány především ve vztahu k časovému
průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to v doporučených dávkách po jednorázovém nebo
opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými
amidolytickými metodami.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sodné soli enoxaparinu po jeho subkutánní aplikaci je na základě
anti-Xa aktivity blízká 100 %.
Mohou se použít různé dávky, formy a dávkovací režimy.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci
a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 IU/ml po jednorázové subkutánní aplikaci dávky 2000 IU,
4000 IU, 100 IU/kg a 150 IU/kg
Intravenózní bolusová dávka 3000 IU stavu se dosahuje druhý den léčby.
Po opakovaném subkutánním podání 4 000 IU denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 %
vyšší než po jednotlivé dávce. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti-Xa IU/kg dvakrát denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po
jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické
hladiny 0,52 IU/ml.
Injekční objem a koncentrace dávky v rozmezí 100–200 mg/ml nemá vliv na farmakokinetické
parametry u zdravých dobrovolníků.
Farmakokinetika sodné soli enoxaparinu je po podání dávek vyšších, než jsou doporučené dávky
lineární. Proměnlivost v rámci organismu nebo mezi více pacienty je nízká. Po opakovaném
subkutánním podávání se akumulace nezjistila.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa aktivita.
Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní injekci a
dosahuje 0,13 IU/ml po podání 100 IU/kg
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity sodné soli enoxaparinu je asi 4,3 litrů a blíží se celkovému objemu
krve.
Biotransformace
Sodná sůl enoxaparinu se primárně metabolizuje v játrech desulfatizací a/nebo depolymerizací na
složky s nižší molekulovou hmotností a výrazně nižší účinností.
Eliminace
Sodná sůl enoxaparinu se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí
0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg Eliminace je jednofázová s eliminačním poločasem anti-Xa aktivity asi 5 hodin po jednorázovém
subkutánním podání až asi 7 hodin po opakovaném podání sodné soli enoxaparinu.
Renální clearance aktivních fragmentů představuje přibližně 10 % podané dávky a celková renální
exkrece aktivních a neaktivních fragmentů je 40 % dávky.
Speciální skupiny pacientů
Starší pacienti
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil sodné soli enoxaparinu se při
normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se
renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace sodné soli
enoxaparinu
Porucha funkce jater
Ve studii, která proběhla u pacientů s pokročilou cirhózou léčených sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
poškození jater hladiny ATIII, sekundárně snížené syntéze ATIII u pacientů s poruchou jater.
Porucha funkce ledvin
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu
ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance sodné soli enoxaparinu. Po
opakovaném subkutánním podání 4 000 IU jednou denně je anti-Xa expozice hodnocená podle AUC v
rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké až závažné trpících těžkou renální insuficiencí opakovaném subkutánním podání 4 000 anti-Xa IU průměru o 65 %
Hemodialýza
Po jednorázovém intravenózním podání sodné soli enoxaparinu v dávce 25 IU, 50 IU nebo 100 IU/kg
AUC byla dvakrát vyšší než u kontrolované populace.
Tělesná hmotnost
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u
obézních zdravých dobrovolníků Xa IU/kg kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože maximální plasmatická hladina anti-Xa aktivity není
zvýšena. U obézních pacientů je po subkutánním podání nižší hmotností ovlivněná clearance.
Při podání jednotlivé subkutánní dávky 4 000 anti-Xa IU hmotnosti pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 52 % vyšší u žen o hmotnosti <45 kg a
o 27 % vyšší u mužů o hmotnosti <57 kg ve srovnání s pacienty s normální hmotností
Farmakokinetické interakce
Mezi sodnou solí enoxaparinu a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány žádné
farmakokinetické interakce.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve 13týdenní studii toxicity, kde se podkožně podávala sodná sůl enoxaparinu potkanům a psům
v dávce 15 mg/kg/den a v 26týdenní studii toxicity, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu podkožně i
intravenózně potkanům a opicím v dávkách 10 mg/kg/den se jiné nežádoucí reakce sodné soli
enoxaparinu kromě antikoagulačního účinku neprokázaly.
Následující testy neprokázaly mutagenní účinky sodné soli enoxaparinu: Amesův test in-vitro,
progresivní mutační test na buňkách myších lymfomů in-vitro, humánní lymfocytový test
chromozomových aberací na kostní dřeni potkanů.
Studie vykonané u gravidních samic potkanů a králíků se subkutánními dávkami sodné soli
enoxaparinu do 30 mg/kg/den neprokázaly žádné teratogenní účinky na fetotoxicitu. Po subkutánním
podání dávky nižší než 20 mg/kg/den neměla sodná sůl enoxaparinu vliv na fertilitu ani na
reprodukční schopnosti potkaních samců a samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Subkutánní injekce
Přípravek Inhixa by se neměl míchat s žádnými jinými léčivými přípravky.
Intravenózní
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podávána s s injekčním roztokem chloridu sodného mg/ml
6.3 Doba použitelnosti
Předplněná injekční stříkačka
roky
Naředěný léčivý přípravek injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci
hodin
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
ml roztoku v:
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly je uzavřeno
chlorbutylovou pryžovou zátkou a tmavě modrým polypropylenovým pístem. Injekční stříkačky
mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly.
Balení se
- 2, 10 a 30 předplněnými injekčními stříkačkami,
- 10 a 30 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
NÁVOD K POUŽITÍ: PŘEDNAPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky bez krytu jehly
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky zabránil náhodnému
poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává injekcí
těsně pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10nasune na jehlu a celou ji zakryje.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. září Datum posledního prodloužení registrace: 26. srpna
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Inhixa 30 000 IU
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Každá injekční lahvička obsahuje enoxaparinum natricum 30 000 IU anti-Xa aktivity
Každý ml obsahuje enoxaparinum natricum 10 000 IU
Sodná sůl enoxaparinu je biologické léčivo získané alkalickou depolymerizací benzylesteru heparinu
derivovaného z prasečí střevní sliznice.
Pomocná látka
Benzylalkohol
Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok
Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Inhixa je indikován u dospělých:
• Prevence venózní tromboembolické nemoci v chirurgii u pacientů se středním nebo vysokým
rizikem, zejména v ortopedické nebo všeobecné chirurgii, včetně chirurgie nádorových
onemocnění.
• Prevence venózní tromboembolické nemoci u interních pacientů s akutním onemocněním je akutní srdeční nedostatečnost, respirační selhání, těžké infekce nebo revmatická onemocněnía sníženou pohyblivostí se zvýšeným rizikem vzniku venózní tromboembolie.
• Léčba hluboké žilní trombózy pravděpodobně vyžaduje trombolytickou léčbu nebo operaci.
• Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy rekurence u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
• Prevence tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy
• Akutní koronární syndrom:
- Léčba nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou, která se užívá perorálně
- Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu se plánuje konzervativní perkutánní koronární intervencí
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby v chirurgii u pacientů se středním a vysokým rizikem.
Individuální riziko tromboembolie pro pacienty je možné odhadnout pomocí validovaného modelu
stratifikace rizika.
U pacientů se středním rizikem tromboembolizmu je doporučená dávka 2 000 IU soli enoxaparinu jednou denně ve formě subkutánní injekce. Při chirurgických výkonech se
středním rizikem se ukázalo jako účinné a bezpečné začít podávat sodnou sůl enoxaparinu IU U pacientů se středním rizikem je potřebné pokračovat v léčbě sodnou solí enoxaparinu
minimálně 7–10 dní bez ohledu na to, jak se pacient zotavuje pokračovat v profylaxi až do chvíle výrazného zlepšení snížené mobility.
U pacientů s vysokým rizikem tromboembolie je doporučená dávka 4 000 IU enoxaparinu jednou denně subkutánní injekcí se začátkem přednostně 12 hodin před operací.
Pokud je potřeba dřívější předoperační profylaktické iniciace než 12 hodin vysokým rizikem čekající na odloženou ortopedickou operacipozději než 12 hodin před operací a pokračovat 12 hodin po operaci.
o U pacientů podrobující se velké ortopedické operaci se doporučuje prodloužit
tromboprofylaxi až na 5 týdnů.
o U pacientů s vysokým rizikem venózní tromboembolie nebo pánevní operaci kvůli nádorovému onemocnění se doporučuje prodloužit
profylaxi až na 4 týdny.
Profylaxe venózní tromboembolie u interních pacientů
Doporučená dávka sodné soli enoxaparinu je 4 000 IU Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje nejméně 6 až 14 dní bez ohledu na to, jak se pacient
zotavuje
Léčba hluboké žilní trombózy Sodná sůl enoxaparinu se může podávat subkutánní injekcí buď jednou denně 150 IU/kg nebo dvakrát denně 100 IU/kg Režim musí zvolit lékař na základě individuálního posouzení a vyhodnocení rizika tromboembolie a
rizika krvácení. Dávkovací režim 150 IU/kg nekomplikovaných pacientů s nízkým rizikem rekurence VTE. U všech ostatních pacientů, jako jsou
pacienti s obezitou, symptomatickou PE, onkologickým onemocněním, rekurentním VTE nebo
proximální trombózou
Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje průměrně na 10 dní. Léčbu perorálními antikoagulancii
je třeba začít, když je to vhodné antikoagulancii“ na konci bodu 4.2
Při prodloužené léčbě hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním by lékaři měli pečlivě posoudit individuální
tromboembolická rizika a rizika krvácení pacienta.
Doporučená dávka je 100 IU/kg poté následuje 150 IU/kg kontinuální antikoagulační léčby by měl být přehodnocen po 6 měsících léčby.
Prevence tvorby trombů během hemodialýzy
Doporučená dávka je 100 IU/kg U pacientů s vysokým rizikem krvácení se musí dávka snížit na 50 IU/kg cévním přístupu nebo na 75 IU/kg
Během dialýzy se má sodná sůl enoxaparinu zavést do arteriální linky okruhu na začátku dialýzy.
Účinek této dávky je obvykle dostatečný pro 4hodinovou dialýzu, pokud se však zjistí přítomnost
fibrinových prstenců, například při dialýze trvající déle, než je běžné, může se podat další dávka 50 IU
až 100 IU/kg
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se pacientů používajících sodnou sůl enoxaparinu k profylaxi
nebo k léčbě v průběhu podávání hemodialýzy.
Akutní koronární syndrom: léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
K léčbě nestabilní anginy a NSTEMI je doporučená dávka sodné soli enoxaparinu 100 IU/kg Léčbu je třeba podávat minimálně 2 dny a pokračovat v ní až do klinické stabilizace. Obvykle je
délka léčby 2 až 8 dní.
Všem pacientům se doporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou, pokud není
kontraindikována, s počáteční nasycovací dávkou 150 –300 mg léčby kyselinou acetylsalicylovoudlouhodobě bez ohledu na strategii léčby.
K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu sodné soli enoxaparinu jedna bolusová dávka 3000 IU 100 IU/kg s.c. každých 12 hodin dávek podaných podkožněpodávání kyseliny acetylsalicylové Doporučuje se, aby léčba sodnou solí enoxaparinu trvala 8 dní nebo do té doby, než pacient přejde
do ambulantní léčby, podle toho, co nastane dříve. Je-li sodná sůl enoxaparinu podávána spolu s
trombolytikem 15 minut před a 30 minut po začátku fibrinolytické léčby.
o Dávkování u pacientů ve věku ≥ 75 let je uvedeno v bodě „Starší pacienti“.
o U pacientů léčených perkutánní koronární intervencí dodatečná dávka, pokud by byla sodná sůl enoxaparinu naposledy podána podkožně
před méně než osmi hodinami před insuflací balónu. Pokud byla sodná sůl
enoxaparinu naposledy podána podkožně před více než osmi hodinami před
insuflací balónu, musí se podat dávka 30 IU/kg jako intravenózní bolusová dávka.
Speciální populace
Pediatrická populace
Vícedávková injekční lahvička Inhixa obsahuje benzylalkohol a nesmí se používat u novorozenců a
předčasně narozených dětí
Starší pacienti
Pro všechny indikace kromě STEMI, u starších pacientů není potřebná úprava dávky, s výjimkou
případů s poruchou funkce ledvin K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu u pacientů ve věku 75 a více let, se
počáteční intravenózní bolusová dávka nesmí použít. Začněte dávkování subkutánní aplikací 75 IU/kg
dvou dávek podaných podkožně, potom pro zbývající další dávky je doporučené dávkování 75 IU/kg
v bodě „Porucha funkce ledvin“ a v bodě 4.4.
Porucha funkce jater:
U pacientů s poruchou funkce jater jsou k dispozici jen omezené údaje nich postupovat s opatrností
Porucha funkce ledvin Závažná porucha funkce ledvin
Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu <15 ml/minmimotělním oběhu během hemodialýzy.
Dávkovací tabulka pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin
Indikace Dávkování
Prevence venózní tromboembolické chorobyLéčba DVT a PEjednou denně
Prodloužená léčba aktivním nádorovým onemocněním.
denně
Léčba nestabilní jednou denně
Léčba akutního
Léčba akutního STEMI 㜵 podkožně
䈀ez úvodního intravenózního bolusu, 100⠱ každých 24
Úprava doporučené dávky se nevztahuje na indikaci týkající se hemodialýzy.
Mírná a středně závažná porucha funkce ledvin.
Ačkoliv nejsou doporučeny úpravy dávkování u pacientů se středně závažnou 30-50 ml/minpečlivé klinické monitorování.
Způsob podání
Inhixa není určena k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat touto cestou.
K profylaxi venózní tromboembolické choroby po chirurgickém zákroku, k léčbě DVT a PE,
k prodloužené léčbě DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním, k léčbě nestabilní
anginy a NSTEMI se sodná sůl enoxaparinu podává subkutánní injekcí
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou intravenózní bolusovou injekcí, po které hned
následuje subkutánní injekce.
K prevenci tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy se podává do arteriální
linky dialyzačního obvodu.
Při používání vícedávkových injekčních lahviček se doporučuje použít tuberkulinovou injekční
stříkačku nebo její ekvivalent, aby se tím zabezpečilo, že bude do injekční stříkačky natáhnut správný
objem léčivého přípravku.
s.c. injekční technika
Injekce sodné soli enoxaparinu se má podávat pacientovi přednostně v ležící poloze hlubokou s.c.
injekcí.
Při používní předplněné injekční stříkačky se před podáním injekce nemá odstříkávat vzduchová
bublina, aby se zabránilo ztrátám léčivého přípravku. Pokud je potřeba upravit množství léčivého
přípravku, které se má podat, podle tělesné hmotnosti pacienta, k dosažení požadovaného množství
použijte kalibrovanou injekční stříkačku a přebytečné množství zlikvidujte. V některých případech
není možné dosáhnout přesné dávky kvůli kalibraci dílků na injekční stříkačce, v tu chvíli je potřeba
objem zaokrouhlit na nejbližší hodnotu.
Injekce se má podat do levé a pravé anterolaterální nebo posterolaterální části břišní stěny.
Celá délka jehly se zavede kolmo do kožního záhybu vytvořeného mezi palcem a ukazovákem. Kožní
záhyb se nemá uvolnit do chvíle, kdy je injekce kompletně aplikována. Po podání injekce nemá být
místo podání masírováno.
i.v.
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou intravenózní bolusovou injekcí, za kterou ihned následuje
subkutánní injekce.
Při intravenózní injekci se může použít buď vícedávková injekční lahvička, nebo předplněná injekční
stříkačka.
Sodná sůl enoxaparinu se má podat do intravenózní linky. Nemá se míchat ani podávat spolu s jinými
léčivými přípravky. Na zabránění možností smíchání sodné soli enoxaparinu s jinými léčivými
přípravky se musí vybraný intravenózní přístup před i po intravenózní aplikaci sodné soli enoxaparinu
promýt dostatečným množstvím roztoku chloridu sodného 9 mg/ml ve vodě pro injekci na vyčištění přístupu pro léčivý přípravek. Sodná sůl enoxaparinu se může
bezpečně podat spolu s normálním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci.
Úvodní bolus 3 000 IU Pro úvodní bolus 3000 IU být odstříknut nadbytečný objem, tak aby stříkačka obsahovala pouze 3000 IU enoxaparinu. Dávku 3000 IU
Pokud se u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci subkutánní podání sodné soli enoxaparinu více než 8 hodin před insuflací balónku.
Pro pacienty léčené pro PCI se má podat dostatečný intravenózní bolus 30 IU/kg tehdy, pokud byla sodná sůl enoxaparinu podkožně podána před více než 8 hodinami před insuflací
balónku.
Pro zajištění přesného odměření malého objemu injekce se doporučuje naředit léčivý přípravek na
300 IU/ml K dosažení koncentrace 300 IU/ml obsahujících 6000 IU injekciZ infuzního vaku je třeba stříkačkou odebrat 30 ml roztoku a tento odebraný roztok zlikvidovat. Celý
obsah předplněné injekční stříkačky obsahující 6000 IU vstříknout do vaku ke zbývajícím 20 ml roztoku. Obsah vaku by se měl jemně promíchat. Požadovaný
objem naředěného roztoku by se měl nabrat do stříkačky určené k podání roztoku do intravenózní
linky.
Po ukončení ředění lze vypočítat potřebný objem, který má být podán v injekci, pomocí následujícího
vzorce: [objem naředěného roztoku tabulky. Doporučuje se provádět ředění roztoku bezprostředně před použitím
Objem roztoku, který má být po naředění podán do intravenózní linky v koncentraci 300 IU
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
45 1 350 13,5 4,50 1 500 15 55 1 650 16,5 5,60 1 800 18 65 1 950 19,5 6,70 2 100 21 75 2 250 22,5 7,80 2 400 24 85 2 550 25.5 8,90 2 700 27 95 2 850 28,5 9,100 3 000 30 105 3 150 31,5 10,110 3 300 33 115 3 450 34.5 11,120 3 600 36 125 3 750 37,5 12,130 3 900 39 135 4 050 40,5 13,140 4 200 42 145 4 350 43,5 14,150 4 500 45
Injekce do arteriální linky
Injekce je podávána do arteriální linky dialyzačního obvodu pro prevenci tvorby trombu během
hemodialýzy v mimotělním oběhu.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antikoagulancii
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antagonisty vitamínu K Je nutné zintenzivnit klinické monitorování a laboratorní testy [protrombinový čas vyjádřený jako
International Normalized Ratio Vzhledem k časovému intervalu, než VKA dosáhne svého maximálního účinku, léčba sodnou solí
enoxaparinu musí pokračovat v konstantní dávce tak dlouho, dokud je to nutné pro udržení INR
v požadovaném terapeutickém rozsahu v dané indikaci ve dvou po sobě jdoucích testech.
U pacientů léčených VKA je potřebné léčbu VKA ukončit a první dávku sodné soli enoxaparinu podat
tehdy, když INR poklesne pod terapeutický rozsah.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a přímými perorálními antikoagulancii U pacientů, kteří dostávají v současnosti sodnou sůl enoxaparinu, je potřebné ukončit tuto léčbu a začít
s užíváním DOAC od 0 do 2 hodin před časem určeným původně k podání další dávky sodné soli
enoxaparinu, dávkování DOAC se má použít tak, jak je uvedeno v jeho SPC.
U pacientů, kteří užívají v současnosti DOAC, se má první dávka sodné soli enoxaparinu podat v čase,
kdy se původně měla podat další dávka DOAC.
Podání při spinální/epidurální anestezii nebo lumbální punkci
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální nebo spinální
anestezie/analgezie nebo lumbální punkce, musí být prováděno důsledné neurologické monitorování
kvůli riziku neuraxiálních hematomů
Při dávkování použitém k prevenci
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při profylaktickém dávkování a zavedením
jehly nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 12 hodin.
Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 12 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15–30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 24 hodin.
Začít léčbu sodnou solí enoxaparinu v dávce 2 000 IU kompatibilní s neuraxiální anestezií.
Při dávkách používaných k léčbě
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při léčebných dávkách a zavedením jehly nebo
katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 24 hodin Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 24 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15–30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 48 hodin.
Pacienti dostávající dávky dvakrát denně 100 IU/kg kvůli umožnění dostatečného časového posunu pro zavedení nebo odstranění katetru.
Hladina anti-Xa je v těchto časových bodech stále ještě detekovatelná a toto posunutí negarantuje, že
se zabrání vytvoření neuraxiálního hematomu.
Stejně je potřeba zvážit posunutí času podle podání sodné soli enoxaparinu o nejméně 4 hodiny po
spinální/epidurální punkci nebo po odstranění katetru. Tento časový posun musí vycházet
z vyhodnocení poměru prospěch – riziko s ohledem na riziko trombózy i krvácení v kontextu léčby a
rizikových faktorů konkrétního pacienta.
4.3 Kontraindikace
Sodná sůl enoxaparinu je kontraindikován u pacientů:
hypersenzitivita na sodnou sůl enoxaparinu, heparin nebo jeho deriváty včetně ostatních
nízkomolekulárních heparinů látku uvedenou v bodě 6.1;
s anamnézou na heparinem indukovanou trombocytopenii posledních 100 dní nebo s přítomností cirkulujících protilátek s aktivním klinicky signifikantním krvácením a stavy s vysokým rizikem krvácení, včetně
nedávné cévní mozkové příhody s krvácením, se žaludečními vředy, s přítomností maligního
novotvaru s vysokým rizikem krvácení, nedávnou operací mozku, páteře nebo očí, se známými
nebo s podezřením na varixy jícnu, s arteriovenózními malformacemi, s vaskulárním
aneuryzmem nebo s velkými intraspinálními a intracerebrálními vaskulárními abnormalitami;
při spinální nebo epidurální anestezii nebo lokálně-regionální anestezii, pokud se sodná sůl
enoxaparinu použila v předcházejících 24 hodinách Vzhledem k obsahu benzylalkoholu lahvičce podáván novorozencům nebo předčasně narozeným dětem
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Nízkomolekulární hepariny biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Obecně
Nízkomolekulární hepariny sodné soli enoxaparinu. Tyto léky se liší svým výrobním postupem, molekulární hmotností,
specifickou anti Xa aktivitou a anti-IIa aktivitou, jednotkami, dávkou a klinickou účinností a
bezpečností. Následkem toho mají rozdílnou farmakokinetiku a biologickou aktivitu antitrombinové aktivitě, interakci s trombocytypoužití pro každý přípravek.
Anamnéza HIT
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s anamnézou imunitou zprostředkované HIT za
posledních 100 dní nebo při přítomnosti cirkulujících protilátek je kontraindikováno Cirkulující protilátky mohou přetrvávat několik let.
U pacientů s anamnézou cirkulujících protilátek se má sodná sůl enoxaparinu používat s mimořádnou opatrností. V takovémto
případě je možné rozhodnout o použití sodné soli enoxaparinu jen po pečlivém vyhodnocení poměru
přínosu a rizika a po zvážení možnosti neheparinové alternativní léčby lepirudin
Monitorování počtu trombocytů
U onkologických pacientů s počtem krevních destiček pod 80 G/l lze antikoagulační léčbu zvážit
pouze případ od případu a doporučuje se pečlivé sledování.
I u nízkomolekulárních heparinů existuje riziko trombocytopenie vyvolané protilátkami indukovanými
heparinem. Pokud dojde k trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zahájení léčby
sodnou solí enoxaparinu.
Riziko HIT je vyšší u pacientů po operaci a nejvíce po operaci srdce a u onkologických pacientů.
Proto se doporučuje změřit počet trombocytů na začátku léčby sodnou solí enoxaparinu a potom měřit
pravidelně v průběhu léčby.
Pokud existují klinické příznaky připomínající HIT tromboembolizmu, bolestivé kožní léze v místě injekce, alergické nebo anafylaktické reakce na léčbuje potřeba změřit počet trombocytů. Pacienti musí být informováni, že takové příznaky se mohou
objevit a v takovém případě musí informovat svého lékaře.
V praxi, pokud se potvrdí signifikantní pokles počtu trombocytů léčba sodnou solí enoxaparinu se musí okamžitě ukončit a pacient musí přejít na jinou, alternativní
neheparinovou antikoagulační léčbu.
Krvácení
Stejně jako při jiných antikoagulanciích, ve kterémkoliv místě se může vyskytnout krvácení. Pokud se
vyskytne, je nutné vyšetřit původ krvácení a začít vhodnou léčbu. Stejně jako při jiné antikoagulační
léčbě, sodná sůl enoxaparinu se má použít s opatrností při stavech se zvýšeným potenciálem krvácení,
jako je například:
- Porucha hemostázy,
- peptický vřed v anamnéze,
- nedávno prodělaná ischemická cévní mozková příhoda,
- těžká arteriální hypertenze,
- nedávná diabetická retinopatie,
- neurologický nebo oftalmologický chirurgický výkon,
- souběžně podávané léčivé přípravky ovlivňující hemostázu
Laboratorní vyšetření
Při podávání v dávkách za účelem profylaxe venózní tromboembolie neovlivňuje sodná sůl
enoxaparinu signifikantně čas krvácivosti ani ostatní komplexní koagulační testy, nemá vliv na
agregaci trombocytů ani neovlivňuje významně vazbu fibrinogenu na trombocyty.
Při použití vyšších dávek se může vyskytnout prodloužení aktivovaného parciálního
tromboplastinového času antitrombotický účinek však nejsou v lineárním vztahu, a proto nejsou vhodné k monitoraci aktivity
sodné soli enoxaparinu.
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce se nesmí dělat v průběhu 24 hodin od podání
sodné soli enoxaparinu v terapeutických dávkách Při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a spinální/epidurální anestezie nebo spinální punkci
byly hlášeny případy neuroaxiálních hematomů, které vedly k dlouhodobému nebo trvalému ochrnutí.
Tyto případy jsou výjimečné při dávce 4 000 anti-Xa IU může být vyšší při podávání vyšších dávek sodné soli enoxaparinu, při užití pooperačních epidurálních
katetrů při současném podávání léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, jako jsou NSAID,
traumatických nebo opakovaných epidurálních/spinálních punkcích nebo u pacientů s anamnézou
spinálních operací nebo se spinální deformitou.
Ke snížení rizika krvácení při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a epidurální/spinální
anestezii nebo analgezii nebo spinální punkci, je potřebné vzít v úvahu farmakokinetický profil sodné
soli enoxaparinu provést v době, kdy je antikoagulační aktivita sodné soli enoxaparinu nízká, přesné načasování pro
dosažení dostatečně nízké antikoagulační aktivity u konkrétního pacienta však není známo. U pacientů
s clearance kreatininu [15 až 30 ml/min] je potřebné zvažovat i další okolnosti, protože eliminace
sodné soli enoxaparinu trvá déle
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální/spinální anestezie nebo
analgezie, lumbální punkce, musí být prováděno časté monitorování, aby se zaznamenaly veškeré
známky a příznaky neurologické poruchy, jako například bolesti zad v bederní oblasti páteře,
senzorické a motorické poruchy nebo močového měchýře. Pacienty je třeba poučit, aby ihned informovali svého lékaře, pokud
zaznamenají některé z výše zmíněných znaků a příznaků. V případě podezření na příznaky hematomu
v míšním kanálu je nutno provést urgentní diagnostiku a zahájit léčbu včetně provedení míšní
dekomprese, i přesto, že tato léčba nemusí zabránit nebo zvrátit neurologické následky.
Nekróza kůže / kožní vaskulitida
Při LMWH byla hlášena nekróza kůže a kožní vaskulitida, v takových případech je třeba okamžitě
léčbu ukončit.
Perkutánní koronární revaskularizace
Pro zmírnění rizika krvácení hrozícího po vyjmutí cévního zavaděče po katetrizaci prováděné během
léčby nestabilní anginy pectoris, non-Q ST elevací Je to důležité k dosažení hemostázy v místě punkce po PCI. V případě použití uzavírajícího zařízení
může být sheat odstraněn okamžitě. Pokud je použita manuální kompresní metoda, sheat by měl být
odstraněn za 6 hodin po posledním intravenózním/subkutánním podání sodné soli enoxaparinu. Pokud
by měla léčba sodnou solí enoxaparinu pokračovat, další dávka by neměla být podána dříve než 6 až hodin po odstranění sheatu. V místě výkonu mají být sledovány známky krvácení či vytváření
hematomu.
Akutní infekční endokarditida
U pacientů s akutní infekční endokarditidou se používání heparinu obvykle nedoporučuje kvůli riziku
krvácení do mozku. Pokud se jeho použití považuje za absolutně nevyhnutelné, rozhodnutí je třeba
udělat jen po pečlivém individuálním posouzení poměru přínosu a rizika.
Umělá srdeční mechanická chlopeň
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. U pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní,
kterým byla podávána sodná sůl enoxaparinu za účelem tromboprofylaxe, se zaznamenaly ojedinělé
případy trombózy umělé srdeční chlopně. Nejasné okolnosti, včetně základního onemocnění a
nedostatečných klinických údajů, omezují zhodnocení těchto případů. Některé z těchto případů byly
těhotné ženy, u kterých trombóza způsobila smrt matky i plodu.
Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční chlopní
Používání sodné soli enoxaparinu u těhotných žen s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. V klinické studii s těhotnými ženami s umělou
mechanickou chlopní, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu v dávce 100 IU/kg denně za účelem snížení rizika tromboembolie, došlo ve 2 z 8 žen k tvorbě krevních sraženin, které
zablokovaly chlopeň a způsobily smrt matky a plodu. Po uvedení léku na trh se u těhotných žen
s umělou mechanickou srdeční chlopní, kterým se podávala profylakticky sodná sůl enoxaparinu,
zaznamenaly ojedinělé případy trombózy chlopně. Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční
chlopní mohou být vystaveny vyššímu riziku tromboembolie.
Starší pacienti
Při podávání profylaktických dávek se nepozorovala zvýšená tendence ke krvácení.
Starší pacienti enoxaparinu vystaveni vyššímu riziku komplikací s krvácením. Doporučuje se proto pečlivé klinické
sledování a u pacientů starších 75 let léčených na STEMI je možné zvážit snížení dávky
Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, čímž se
zvyšuje riziko krvácení. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé klinické monitorování a mohlo by se
zvážit i biologické monitorování měřením anti-Xa aktivity Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu <15 ml/minv mimotělním oběhu během dialýzy.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin výrazně vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, proto se doporučuje úprava terapeutických a
profylaktických dávkovacích režimů Pacientům se středně závažnou 50-80 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je potřebná opatrnost při používání sodné soli enoxaparinu, a to
kvůli zvýšenému potenciálu krvácení. Úprava dávky na základě monitorování hladiny anti-Xa není
spolehlivá u pacientů s cirhózou jater a nedoporučuje se
Nízká hmotnost
Pacienti s nízkou hmotností sodné soli enoxaparinu může vést k vyššímu riziku krvácení. Proto se doporučuje pečlivé sledování takových pacientů bod 5.2
Obézní pacienti
Obézní pacienti mají vyšší riziko tromboembolizmu. Bezpečnost a účinnost profylaktických dávek u
obézních pacientů úpravu dávek. U těchto pacientů je potřeba pečlivě sledovat projevy a příznaky tromboembolizmu.
Hyperkalemie
Hepariny mohou potlačit sekreci aldosteronu v nadledvinách, což způsobuje hyperkalemii 4.8acidózou, pacientů užívajících léky, o kterých víme, že zvyšují hladinu draslíku potřeba pravidelně monitorovat plazmatickou hladinu draslíku, zejména u rizikových pacientů.
Benzylalkohol
Benzylalkohol může způsobit alergické reakce.
U intravenózního podávání benzylalkoholu byly zaznamenány závažné nežádoucí účinky a úmrtí u
novorozenců benzylalkoholu, při němž se může objevit toxicita, není známo. Benzylalkohol může také kvůli
zvýšenému riziku akumulace způsobit toxické reakce u kojenců a dětí do 3 let.
U pacientů s poškozením funkce jater nebo ledvin nebo u těhotných žen by měly být vysoké objemy
léčivých přípravků obsahujících benzylalkohol používány s opatrností a pouze v případě nutnosti kvůli
riziku akumulace benzylalkoholu a jeho toxicity
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje v rozmezí doporučeného dávkování méně než 1 mmol sodíku v jedné dávce, tedy je prakticky „bez sodíku“.
Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
o známkách a příznacích a pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky
těchto reakcí, enoxaparin má být okamžitě vysazen a má být zvážena
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované lékové kombinace
Léky ovlivňující hemostázu
Před začátkem terapie sodnou solí enoxaparinu se doporučuje přerušit léčbu některými léky
ovlivňujícími hemostázu, pokud nejsou striktně indikované. Pokud je kombinované použití
indikované, je nezbytné při používání sodné soli enoxaparinu pečlivé příslušné klinické a laboratorní
monitorování. K takovým léčivům patří:
- systémové salicyláty, kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách a
nesteroidní antiflogistika - jiná trombolytika antikoagulancia
Lékové kombinace vyžadující opatrnost
S opatrností je možné souběžně se sodnou solí enoxaparinu podávat tyto léky:
Jiné léky ovlivňující hemostázu, jako jsou:
- inhibitory agregace trombocytů včetně kyseliny acetylsalicylové používané jako
antiagregační lék glykoproteinu IIb/IIIa indikované při akutním koronárním syndromu, kvůli riziku
krvácení,
- Dextran 40,
- systémové glukokortikoidy.
Léky zvyšující hladinu draslíku
léky zvyšující sérovou hladinu draslíku se mohou požívat souběžně se sodnou solí enoxaparinu při
pečlivém klinickém a laboratorním monitorování
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U lidí nejsou důkazy o průchodu sodné soli enoxaparinu placentární barierou v druhém a třetím
trimestru těhotenství. O prvním trimestru nejsou k dispozici žádné informace.
Studie na zvířatech neprokázaly známky fetotoxicity a teratogenity ukázaly, že přechod sodné soli enoxaparinu přes placentu je minimální.
Sodnou sůl enoxaparinu je možné používat během těhotenství jen, pokud lékař potvrdí jednoznačnou
nezbytnost jeho použití.
Ženy, které dostávají sodnou sůl enoxaparinu během těhotenství, je potřeba pečlivě monitorovat,
pokud jde o projevy krvácení nebo výrazné antikoagulace a upozornit je na riziko krvácení. Podle
celkových údajů u těhotných žen neexistuje důkaz zvýšeného rizika krvácení, trombocytopenie nebo
osteoporózy v porovnání s rizikem pozorovaným u žen, které nejsou těhotné, kromě rizika, které bylo
pozorováno u těhotných žen s umělou srdeční chlopní
Pokud se plánuje epidurální anestezie, doporučuje se nejdříve ukončit léčbu sodnou solí enoxaparinu
Vzhledem k tomu, že benzylalkohol může přestupovat přes placentu, doporučuje se používat
přípravek, který neobsahuje benzylalkohol.
Kojení
Není známo, zda se nezměněná sodná sůl enoxaparinu vylučuje do lidského mateřského mléka. U
potkanů během kojení je hladina sodné soli enoxaparinu nebo metabolitů v mléku velmi nízká.
Perorální absorpce sodné soli enoxaparinu je nepravděpodobná. Inhixa se může používat během
kojení.
Fertilita
Neexistují klinické údaje související s enoxaparienem sodným týkající se fertility. Studie na zvířatech
neprokázaly žádný vliv na fertilitu
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Sodná sůl enoxaparinu nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Sodná sůl enoxaparinu byla hodnocena u více než 15 000 pacientů, kteří ho dostávali v klinických
studiích. Studie zahrnovaly: 1776 případů profylaxe DVT po ortopedické nebo břišní operaci u
pacientů s rizikem tromboembolických komplikací, 1169 případů profylaxe DVT u akutních pacientů
se závažně omezenou mobilitou, 559 případů léčby DVT s pulmonální embolií nebo bez plicní
embolie, 1578 případů léčby nestabilní anginy a non-Q infarktu myokardu a 10176 případů léčby
akutního infarktu myokardu s ST-elevací
Režim podávání sodné soli enoxaparinu v těchto klinických studiích byl různý v závislosti na
indikacích. Dávka sodné soli enoxaparinu v profylaxi DVT po operaci nebo u akutních pacientů se
závažným omezením mobility byla 4 000 IU trombózy dostávali pacienti buď dávku 100 IU/kg myokardu byly podávány dávky 100 IU/kg léčby akutního infarktu myokardu s ST-elevací bolus 3 000 IU
V klinických studiích byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky krvácení, trombocytopenie a
trombóza
Bezpečnostní profil enoxaparinu u prodloužené léčby DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým
onemocněním je podobný jeho bezpečnostnímu profilu u léčby DVT a PE.
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Seznam nežádoucích účinků
Další nežádoucí účinky pozorované v těchto klinických studiích a které byly hlášené po uvedení léku
na trh výskytu je definována následovně: velmi časté údajů nelze určitklesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
časté: krvácení, hemoragická anémie*, trombocytopenie, trombocytóza
vzácné: eozinofílie*
vzácné: případy imunoalergické trombocytopenie s trombózou, u některých byla trombóza
komplikovaná orgánovým infarktem nebo ischemií končetiny
Poruchy imunitního systému
časté: alergická reakce
vzácné: anafylaktické reakce včetně šoku*
Poruchy nervového systému
časté: bolest hlavy*
Poruchy cév
vzácné: spinální hematom* neurologického poškození včetně dlouhodobé nebo permanentní paralýzy
Poruchy jater a žlučových cest
velmi časté: zvýšení jaterních enzymů méně časté: hepatocelulární poškození jater*,
vzácné: cholestatické poškození jater*
Poruchy kůže a podkoží
časté: kopřivka, pruritus, erytém
méně časté: bulózní dermatitida
vzácné: alopecie*
vzácné: kožní vaskulitida*, kožní nekróza* obvykle se vyskytuje v místě vpichu injekce obvykle purpura nebo erytematózní plaky, infiltrované a bolestivéUzlíky Vymizí v průběhu několika dní a není třeba přerušovat léčbu.
není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
vzácné: osteoporóza* po dlouhodobé léčbě
Celkové poruchy a reakce v místě podání
časté: hematom v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, jiné reakce v místě vpichu
injekce méně časté: lokální podráždění, kožní nekróza v místě vpichu injekce
Laboratorní a funkční vyšetření
vzácné: hyperkalemie*
Výpis vybraných nežádoucích účinků
Krvácení
Zahrnovalo velké krvácení, hlášené nejvýše u 4,2 % pacientů případů byly fatální. Krvácivé komplikace byly považovány za velké, významnou klinickou příhodu, nebo transfuzí 2 nebo více jednotek krevních produktů. Retroperitoneální a intrakraniální krvácení bylo
vždy považováno za velké.
Podobně jako při podávání jiných antikoagulancií, se může v přítomnosti přidružených rizikových
faktorů jako jsou organická poškození s tendencí ke krvácení, invazivní zákroky nebo používání
léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, vyskytnout krvácení
Třídy
orgánových
systémů
pacientů
ckých
pacientů
Léčb扥Prodloužená
léčba DVT a PE
甠pacientů
nádorovým
onemocněním
Léčb儀Léčbpacientů
Poruchy
krve a
lymfatickéh
o systému
Velmi časté:
krváceníretroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Velmi časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniální
krvácení
retroperitoneál
ní krvácení
Častéb:
krvácení
Časté:
krvácení α
Vzácné:
retroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniál
ní krvácení
retroperiton
eální
krvácení
α: jako je hematom, ekchymóza jinde než v místě vpichu, hematom v místě vpichu, hematurie, epistaxe
a gastrointestinální krvácení
b: četnost založená na retrospektivní studii registru zahrnujícím 3526 pacientů
Trombocytopenie a trombocytóza Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Profylaxe
u
chirurgických
pacientů
Profylaxe
u
nechirurgický
ch pacientů
Léčba
pacientů
s DVT s nebo
bez PE
Prodloužená
léčba DVT a
PE u pacientů s
aktivním
nádorovým
onemocněním
Léčba pacientů
s nestabilní
anginou a non-
Q MI
Léčba
pacientů
s akutním
STEMI
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytopen
ie
Ménětrombocytop
enie
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytop
enie
Není známo㨀
trombocytope
nie
Ménětrombocytope
nie
Časté:
trombocytó
za β
trombocyto
pe-nie
Velmi
vzácné:
imunoalergi
cká
trombocyop
enie
β: vzestup krevních destiček > 400 x 109/l
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u dětí nebyla stanovena
U intravenózního podávání benzylalkoholu byly zaznamenány závažné nežádoucí účinky a úmrtí u
novorozenců Benzylalkohol může také kvůli zvýšenému riziku akumulace způsobit toxické reakce u kojenců a dětí
do 3 let
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
Náhodné předávkování sodnou solí enoxaparinu po intravenózním, mimotělním či subkutánním
podání může vést ke krvácivým komplikacím. Po perorálním podání, dokonce i vysokých dávek, není
pravděpodobné, že by se sodná sůl enoxaparinu absorbovala.
Léčba
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním
protaminu. Dávka protaminu závisí na podané dávce sodné soli enoxaparinu, přičemž 1 mg protaminu
neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU sůl enoxaparinu podána během 8 předchozích hodin. Jestliže byla sodná sůl enoxaparinu podána před
více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na anti-Xa IU 12 hodin od injekce sodné soli enoxaparinu se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani
vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek sodné soli enoxaparinu
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, hepariny. ATC kód: B01AB
Inhixa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
Farmakodynamické účinky
Sodná sůl enoxaparinu je nízkomolekulární heparin, který má střední molekulární hmotnost přibližně
4500 daltonů, ve kterém jsou odděleny antitrombotické a antikoagulační aktivity standartního
heparinu. Léčivou látkou je sodná sůl.
Je charakterizován vysokou anti-Xa aktivitou antitrombinovou aktivitou zprostředkovány antitrombinem III
Kromě anti-Xa/IIa aktivity byly u zdravých subjektů, pacientů i neklinických modelů zjištěny další
antikoagulační a antiflogistické vlastnosti sodné soli enoxaparinu. Tyto vlastnosti zahrnují ATIII-
dependentní inhibici jiných koagulačních faktorů jako je faktor VIIa, indukci uvolňování endogenního
inhibitora cesty tkáňového faktoru Willebrandova faktoru přispívají k celkovému antitrombotickému účinku sodné soli enoxaparinu.
V profylaktických dávkách neovlivňuje signifikantně aPTT. Když se používá s kurativním záměrem,
aPTT se může prodloužit o 1,5-2,2násobek konkrétního času při maximu účinku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Prevence venózní tromboembolické choroby spojená s operací
Prodloužená profylaxe VTE po ortopedické operaci
Ve dvojitě zaslepené studii prodloužené profylaxe pacientů podrobujících se operaci s náhradou
kyčelního kloubu, 179 pacientů, kteří nebyli léčení na venózní tromboembolickou chorobu, dostávalo
během hospitalizace na začátku podkožně 4 000 IU předepsané délky léčby prodloužené profylaxe byl statisticky významně nižší ve skupině se sodnou solí enoxaparinu ve
srovnání s placebem, nebyla hlášena žádná PE. Nevyskytlo se žádné krvácení.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n placebo
jednou denně
podkožně
n Všichni pacienti léčeni prodlouženou
profylaxí
㤰celkové VTE celkové DVT proximální DVT
*p hodnota oproti placebu =0,#p hodnota oproti placebu =0,
V druhé dvojitě zaslepené studii bylo 262 pacientů bez VTE onemocnění, kteří se podrobili operaci
s náhradou kyčelního kloubu, léčeni během hospitalizace na začátku sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
solí 4 000 IU Podobně jako v první studii byl výskyt VTE během prodloužené profylaxe statisticky významně nižší
ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s placebem, a to i pro VTE celkové enoxaparinu 21 [16 %] oproti placebu 45 [34,4 %]; p=0,001skupinami se sodnou solí enoxaparinu a placebem.
Prodloužená profylaxe DVT po onkologické operaci
Dvojitě zaslepená, multicentrická klinická studie porovnávala bezpečnost a účinnost čtyřtýdenního a
jednotýdenního režimu profylaktického podávání sodné soli enoxaparinu u 332 pacientů, kteří se
podrobili elektivní operaci z důvodu nádoru v břišní nebo pánevní oblasti. Pacienti dostávali sodnou
sůl enoxaparinu léčbě sodnou solí enoxaparinu nebo placebem pro dalších 21 dní. Bilaterální venografie se provedla
mezi 25. a 31. dnem nebo i dříve, pokud se vyskytly příznaky venózního tromboembolismu. Pacienti
byli poté 3 měsíce sledováni. Profylaxe sodnou solí enoxaparinu během 4 týdnů po operaci z důvodu
rakoviny v břišní nebo pánevní oblasti statisticky výrazně snížila výskyt venograficky prokázané
trombózy v porovnání s profylaxí sodnou solí enoxaparinu během jednoho týdne. Poměr venózního
tromboembolismu na konci zaslepené fázi studie byl 12,0 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu; p=0,02. Tento rozdíl přetrvával tři měsíce [13,8 % vs. 5,5 %
sledovací fáze, nebyly žádné rozdíly.
Prevence venózní tromboembolické choroby u interních pacientů s akutním onemocněním, kde se
očekává omezení mobility
Ve dvojitě zaslepené, multicentrické studii s paralelními skupinami se porovnávala sodná sůl
enoxaparinu 2 000 IU DVT u interních pacientů s těžkým omezením mobility během akutního omezení vzdálenost chůze <10 metrů za ≤3 dnytřída III nebo IVinsuficiencí a akutní infekcí nebo akutním revmatem; pokud je to spojeno alespoň s jedním VTE
rizikovým faktorem léčba a chronické srdeční nebo respirační selháníCelkově bylo ve studii zařazeno 1102 pacientů a 1073 pacientů bylo léčených. Léčba pokračovala po
dobu 6 až 14 dní jednou denně-. sodná sůl enoxaparinu statisticky významně snížila výskyt VTE v porovnání
s placebem. Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n placebo
n všichni léčení interní pacienti během akutního
onemocnění
celkové VTE celkové DVT proximální DVT
VTE = venózní tromboembolické události, které zahrnovaly DVT, PE a smrt z důvodu tromboembolie
* p hodnota oproti placebu = 0,
Přibližně 3 měsíce po zařazení zůstával výskyt VTE statisticky významně nižší ve skupině léčené
sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU krvácení celkově byl 8,6 % a výskyt velkého krvácení 1,1 % ve skupině placeba, 11,7 % a 0,3 % ve
skupině se sodnou solí enoxaparinu 2 000 IU enoxaparinu 4 000 IU
Léčba DVT s PE nebo bez ní
V multicentrické studii s paralelními skupinami bylo 900 pacientů s akutní DVT dolní končetiny a
s pulmonální embolii nebo bez ní randomizováno na hospitalizovanou léčbu buď enoxaparinu 150 IU/kg následovala kontinuální infuze studii randomizováno 900 pacientů a všichni byli léčeni. Všichni pacienti dostávali i léčbu warfarinem
sodným začátkem v průběhu 72 hodin od začátku léčby sodnou solí enoxaparinu nebo standardní léčby
heparinem a pokračování během 90 dní. Sodná sůl enoxaparinu nebo standartní léčba heparinem se
podávala minimálně 5 dní, do dosažení hodnoty INR warfarinu sodného. Oba režimy se sodnou solí
enoxaparinu byly rovnocenné jako standartní heparinová léčba, pokud jde o snížení rizika rekurence
venózního tromboembolizmu níže.
sodná sůl
enoxaparinu
150 IU/kg
denně podkožně
n sodná sůl
enoxaparinu
100 IU/kg
denně podkožně
n heparin
aPTT upravovaný
intravenózní léčbou
n všichni léčení
pacienti s DVT s PE
nebo bez něj
298 celkové VTE jen DVT proximální
PE
VTE = venózní tromboembolická událost *interval spolehlivosti 95 % pro rozdíly v léčbě celkové VTE byly:
sodná sůl enoxaparinu jednou denně oproti heparinu sodná sůl enoxaparinu každých 12 hodin oproti heparinu
Velké krvácení bylo 1,7 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 150 IU/kg denně s.c., 1,3 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 100 IU/kg ve skupině s heparinem.
Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů se hlášené četnosti rekurentní VTE u pacientů
léčených enoxaparinem podávaným jednou nebo dvakrát denně po dobu 3 až 6 měsíců zdají být
srovnatelné s četnostmi u warfarinu.
Účinnost v reálném životě byla hodnocena v souboru 4 451 pacientů se symptomatickou VTE a
aktivním nádorovým onemocněním z mezinárodního registru RIETE pacientů s VTE a jinými
trombotickými stavy. 3 526 pacientů dostávalo enoxaparin s.c po dobu až 6 měsíců a 925 pacientů
dostávalo s.c. tinzaparin nebo dalteparin. Mezi 3 526 pacienty, kteří dostávali léčbu enoxaparinem,
bylo 891 pacientů léčeno dávkou 1,5 mg/kg jednou denně jako úvodní terapie a prodlouženou léčbou
až na 6 měsíců denně a prodlouženou léčbu do 6 měsíců jednou dennězměny režimu byla 17 dní, respektive 8 dní. Mezi oběma léčebnými skupinami nebyl žádný významný
rozdíl v míře rekurence VTE inferiority 1,5 léčebnými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl, pokud jde o relativní rizika závažného
Tabulka. Výsledky účinnosti a bezpečnosti ve studii RIETECAT
Výsledeknízkomolekulární
hepariny
n=Upravené poměry rizik
enoxaparin / jiné LMWH
[interval spolehlivosti 95%]
VTE rekurence 70 Závažné krváceníNezávažné krváceníCelkových úmrtí
Níže je uveden přehled výsledků podle léčebného režimu použitého ve studii RIETECAT u pacientů
po ukončení šestiměsíčnéí léčby:
Tabulka. 6měsíční výsledky u pacientů, kteří dokončili 6měsíční léčbu, v různých režimech
Výsledek
N Enoxapa
rin
všechny
režimy
Enoxaparin všechny režimy
LMWHs
registrová
ny v EU
Enoxapa
rin
jednou
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně až
jednou
denně
Enoxapa
in jednou
denně až
dvakrát
denně
Enoxapar
in ve více
než
jednom
režimu
léčby
N=1432 N=444 N=529 N=406 N=14 N=39 N=Rekurence
VTE
70
6,0%33
9,9%22
5,9%10
4,0%22,6%20,2%23
7,5%Závažné
krvácení
nefatální⠷Ⰰ㠥㌱⠷Ⰰ〥⠴Ⰰ㘥ⴀ
㔲⠹Ⰰ㠥⠷Ⰰ㌥ⴀ
ᄁⰀ㐥⠵Ⰰ⠳Ⰰ〥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㘠
⠀⠳Ⰰ㔥ⴀ
⠴Ⰰ⠲Ⰰ㌥ⴀ
㘀ⰀㄥKlinicky
významné
nezávažné
krvácení
87
7,3%26
8,0%33
8,3%23
7,9%22,6%20,2%24
7,8%Všechny
příčiny úmrtí
666
49,1%175
44,0%323
65,2%146
40,6%72,5%16
57,2%157
41,3%Fatalní PE
nebo fatalní
krvácení
související s
úmrtím
48
4,3%2,7%35
8,7%2,3%7,8%11
2,6%4,1%*Všechna data s 95% CI
Léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST
V rozsáhlé multicentrické studii bylo zařazeno 3 171 pacientů v akutní fázi nestabilní anginy pectoris
nebo non-Q infarktu myokardu, byli randomizováni do dvou skupin tak, že pacienti v jedné skupině
dostávali spolu s kyselinou acetylsalicylovou sodné soli enoxaparinu v dávce 100 IU/kg nefrakcionovaný heparin upravený podle aPTT. Pacienti museli být hospitalizování minimálně 2 dny a
maximálně 8 dní, až do klinické stabilizace, revaskularizační procedury nebo propuštění z nemocnice.
Pacienti museli být sledováni po dobu 30 dní. Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s heparinem
statisticky významně snížila kombinovaný výskyt anginy pectoris, infarktu myokardu a smrti
s poklesem 19,8 až 16,6 % v kombinovaném výskytu přetrvávala po 30 dnech Pokud jde o velké krvácení, nebyly zjištěny žádné rozdíly, i přes to, že v krvácení v místě vpichu
subkutánní injekce bylo častější.
Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST-segmentu
V rozsáhlé multicentrické studii bylo 20 479 pacientů se STEMI vhodných na fibrinolytickou léčbu
randomizovaných do dvou skupin; v jedné skupině dostali sodnou sůl enoxaparinu jako jednu
bolusovou intravenózní dávku 3000 IU v dávce 100 IU/kg enoxaparinu v dávce 100 IU/kg nefrakcionovaný heparin upravený podle apTT po dobu 48 hodin. Všichni pacienti byli také léčeni
kyselinou acetylsalicylovou po dobu minimálně 30 dní. Strategie dávkování sodné soli enoxaparinu
byla přizpůsobena pro pacienty se závažně zhoršenou funkcí ledvin a u starších pacientů ve věku nad
75 let. Subkutánní injekce sodné soli enoxaparinu se podávaly do té doby, než byl pacient propuštěn
z nemocnice nebo po dobu maximálně 8 dní 4716 pacientů se podrobilo perkutánní koronární intervenci, přičemž dostávali antitrombotickou
podpůrnou léčbu hodnocenými léčivými přípravky studie. Proto pro pacienty léčené sodnou solí
enoxaparinu musela být vykonána PCI se sodnou solí enoxaparinu režim stanový v předcházejících studiích, tj. žádné další dávkování, pokud od posledního
subkutánního podání do insuflace balónu uplynulo méně než 8 hodin; intravenózní bolus 30 IU/kg uplynulo více než 8 hodin.
Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s nefrakcionovaným heparinem statisticky významně snížil výskyt
primárního endpointu – smrti z jakékoliv příčiny nebo opakovaný infarkt myokardu v prvních dnech po randomizaci [9,9 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s 12,0 % ve skupině
s nefrakcionovaným heparinem] při redukci relativního rizika 17 % solí enoxaparinu relativního rizika re-infarktu myokardu byla 35 % v porovnání s léčbou nefrakcionovaným heparinem
podskupin i v rámci věku, pohlaví, lokalizace infarktu, anamnézy diabetu, anamnézy předcházejícího
infarktu myokardu, typu použitého fibrinolytika a času do léčby hodnoceným léčivým přípravkem.
Zjistil se statisticky významný benefit léčby sodnou solí enoxaparinu v porovnání s nefrakcionovaným
heparinem u pacientů, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci v průběhu 30 dní po
randomizaci úmrtí, re-infarkt nebo intrakraniální hemoragie na 30. den statisticky významně nižší s heparinem enoxaparinu. Výskyt velkého krvácení po 30 dnech byl statisticky významně vyšší skupině se sodnou solí enoxaparinu gastrointestinálního krvácení byl podobný v obou skupinách 0,7 % s heparinemProspěšný účinek sodné soli enoxaparinu na primární cíl pozorovaný během prvních 30 dní se
zachoval po dobu 12 měsíců.
Porucha funkce jater
Podle literárních údajů se používání sodné soli enoxaparinu v dávce 4 000 IU s cirhózou Třeba podotknout, že literární studie mohou mít určitá omezení. U pacientů s poruchou funkce jater je
potřebná opatrnost, protože tito pacienti mají vyšší potenciál krvácení s cirhózou neuskutečnily.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry sodné soli enoxaparinu byly studovány především ve vztahu k časovému
průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to v doporučených dávkách po jednorázovém nebo
opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými
amidolytickými metodami.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sodné soli enoxaparinu po jeho subkutánní aplikaci je na základě
anti-Xa aktivity blízká 100 %.
Mohou se použít různé dávky, formy a dávkovací režimy.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci
a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 IU/ml po jednorázové subkutánní aplikaci dávky 2000 IU,
4000 IU, 100 IU/kg a 150 IU/kg
Intravenózní bolusová dávka 3000 IU stavu se dosahuje druhý den léčby.
Po opakovaném subkutánním podání 4 000 IU denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 %
vyšší než po jednotlivé dávce. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti-Xa IU/kg dvakrát denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po
jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické
hladiny 0,52 IU/ml.
Injekční objem a koncentrace dávky v rozmezí 100-200 mg/ml nemá vliv na farmakokinetické
parametry u zdravých dobrovolníků.
Farmakokinetika sodné soli enoxaparinu je po podání dávek vyšších, než jsou doporučené dávky,
lineární. Proměnlivost v rámci organismu nebo mezi více pacienty je nízká. Po opakovaném
subkutánním podávání se akumulace nezjistila.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa aktivita.
Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní injekci a
dosahuje 0,13 IU/ml po podání 100 IU/kg
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity sodné soli enoxaparinu je asi 4,3 litrů a blíží se celkovému objemu
krve.
Biotransformace
Sodná sůl enoxaparinu se primárně metabolizuje v játrech desulfatizací a/nebo depolymerizací na
složky s nižší molekulovou hmotností a výrazně nižší účinností.
Eliminace
Sodná sůl enoxaparinu se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí
0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg Eliminace je jednofázová s eliminačním poločasem anti-Xa aktivity asi 5 hodin po jednorázovém
subkutánním podání až asi 7 hodin po opakovaném podání sodné soli enoxaparinu.
Renální clearance aktivních fragmentů představuje přibližně 10 % podané dávky a celková renální
exkrece aktivních a neaktivních fragmentů je 40 % dávky.
Speciální skupiny pacientů
Starší pacienti
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil sodné soli enoxaparinu se při
normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se
renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace sodné soli
enoxaparinu
Porucha funkce jater
Ve studii, která proběhla u pacientů s pokročilou cirhózou léčených sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
poškození jater hladiny ATIII, sekundárně snížené syntéze ATIII u pacientů s poruchou jater.
Porucha funkce ledvin
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu
ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance sodné soli enoxaparinu. Po
opakovaném subkutánním podání 4 000 IU jednou denně je anti-Xa expozice hodnocená podle AUC v
rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké až závažné trpících těžkou renální insuficiencí opakovaném subkutánním podání 4 000 anti-Xa IU průměru o 65 %
Hemodialýza
Po jednorázovém intravenózním podání sodné soli enoxaparinu v dávce 25 IU, 50 IU nebo 100 IU/kg
AUC byla dvakrát vyšší než u kontrolované populace.
Tělesná hmotnost
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u
obézních zdravých dobrovolníků Xa IU/kg kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože maximální plasmatická hladina anti-Xa aktivity není
zvýšena. U obézních pacientů je po subkutánním podání nižší hmotností ovlivněná clearance.
Při subkutánním podání jednotlivé dávky 4 000 anti-Xa IU hmotnosti pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 52 % vyšší u žen o hmotnosti <45 kg a
o 27 % vyšší u mužů o hmotnosti <57 kg ve srovnání s pacienty s normální hmotností
Farmakokinetické interakce
Mezi sodnou solí enoxaparinu a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány žádné
farmakokinetické interakce.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve 13týdenní studii toxicity, kde se podkožně podávala sodná sůl enoxaparinu potkanům a psům
v dávce 15 mg/kg/den a v 26týdenní studii toxicity, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu podkožně i
intravenózně potkanům a opicím v dávkách 10 mg/kg/den se jiné nežádoucí reakce sodné soli
enoxaparinu kromě antikoagulačního účinku neprokázaly.
Následující testy neprokázaly mutagenní účinky sodné soli enoxaparinu: Amesův test in-vitro,
progresivní mutační test na buňkách myších lymfomů in-vitro, humánní lymfocytový test
chromozomových aberací na kostní dřeni potkanů.
Studie vykonané u gravidních samic potkanů a králíků se subkutánními dávkami sodné soli
enoxaparinu do 30 mg/kg/den neprokázaly žádné teratogenní účinky na fetotoxicitu. Po subkutánním
podání dávky nižší než 20 mg/kg/den neměla sodná sůl enoxaparinu vliv na fertilitu ani na
reprodukční schopnosti potkaních samců a samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Benzylalkohol
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Subkutánní injekce
Přípravek Inhixa by se neměl míchat s žádnými jinými přípravky.
Intravenózní
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podávána s injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg /
ml
6.3 Doba použitelnosti
roky
Po prvním otevření
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 28 dnů při teplotě
25 °C.
Z mikrobiologického hlediska může být přípravek po otevření uchováván maximálně po dobu 28 dní
při teplotě do 25 °C. Jiná doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v
odpovědnosti uživatele.
Naředěný léčivý přípravek injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekce.
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 8 hodin při teplotě
25 °C.
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob ředění nevyloučí riziko mikrobiologické kontaminace,
má být léčivý přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, je doba a podmínky uchovávání
přípravku po otevření před použitím v odpovědnosti uživatele.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
Podmínky uchovávání po prvním otevření a zředění léčivého přípravku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
ml roztoku v uzavřené injekční lahvičce z bezbarvého skla typu I s pryžovou zátkou a bílým plast-
hliníkovým krytem v kartonové krabici.
Velikosti balení: 1 injekční lahvička s obsahem 3 ml.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podána s roztokem chloridu sodného 9 mg/ml 5% roztokem glukózy ve vodě pro injekci
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/16/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. září Datum posledního prodloužení registrace: 26. srpna
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Inhixa 50 000 IU
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Každá injekční lahvička obsahuje enoxaparinum natricum 50 000 IU anti-Xa aktivity 500 mg
Každý ml obsahuje enoxaparinum natricum 10 000 IU
Sodná sůl enoxaparinu je biologické léčivo získané alkalickou depolymerizací benzylesteru heparinu
derivovaného z prasečí střevní sliznice.
Pomocná látka
Benzylalkohol
Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok
Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Inhixa je indikován u dospělých:
• Prevence venózní tromboembolické nemoci v chirurgii u pacientů se středním nebo vysokým
rizikem, zejména v ortopedické nebo všeobecné chirurgii, včetně chirurgie nádorových
onemocnění.
• Prevence venózní tromboembolické nemoci u interních pacientů s akutním onemocněním je akutní srdeční nedostatečnost, respirační selhání, těžké infekce nebo revmatická onemocněnía sníženou pohyblivostí se zvýšeným rizikem vzniku venózní tromboembolie• Léčba hluboké žilní trombózy pravděpodobně vyžaduje trombolytickou léčbu nebo operaci.
• Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy rekurence u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
• Prevence tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy
• Akutní koronární syndrom:
- Léčba nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
- Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu kterých se plánuje konzervativní intervenční léčbou – perkutánní koronární intervencí
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby v chirurgii u pacientů se středním a vysokým rizikem.
Individuální riziko tromboembolie pro pacienty je možné odhadnout pomocí validovaného modelu
stratifikace rizika.
U pacientů se středním rizikem tromboembolizmu je doporučená dávka 2 000 IU soli enoxaparinu jednou denně ve formě subkutánní injekce. Při chirurgických výkonech se
středním rizikem se ukázalo jako účinné a bezpečné začít podávat sodnou sůl enoxaparinu IU U pacientů se středním rizikem je potřebné pokračovat v léčbě sodnou solí enoxaparinu
minimálně 7 –10 dní bez ohledu na to, jak se pacient zotavuje pokračovat v profylaxi až do chvíle výrazného zlepšení snížené mobility.
U pacientů s vysokým rizikem tromboembolie je doporučená dávka 4 000 IU enoxaparinu jednou denně subkutánní injekcí se začátkem přednostně 12 hodin před operací.
Pokud je potřeba dřívější předoperační profylaktické iniciace než 12 hodin vysokým rizikem čekající na odloženou ortopedickou operacipozději než 12 hodin před operací a pokračovat 12 hodin po operaci.
o U pacientů podrobující se velké ortopedické operaci se doporučuje prodloužit
tromboprofylaxi až na 5 týdnů.
o U pacientů s vysokým rizikem venózní tromboembolie nebo pánevní operaci kvůli nádorovému onemocnění se doporučuje prodloužit
profylaxi až na 4 týdny.
Profylaxe venózní tromboembolie u interních pacientů
Doporučená dávka sodné soli enoxaparinu je 4 000 IU Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje nejméně 6 až 14 dní bez ohledu na to, jak se pacient
zotavuje
Léčba hluboké žilní trombózy Sodná sůl enoxaparinu se může podávat subkutánní injekcí buď jednou denně 150 IU/kg nebo dvakrát denně 100 IU/kg Režim musí zvolit lékař na základě individuálního posouzení a vyhodnocení rizika tromboembolie a
rizika krvácení. Dávkovací režim 150 IU/kg nekomplikovaných pacientů s nízkým rizikem rekurence VTE. U všech ostatních pacientů, jako jsou
pacienti s obezitou, symptomatickou PE, onkologickým onemocněním, rekurentním VTE nebo
proximální trombózou
Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje průměrně na 10 dní. Léčbu perorálními antikoagulancii
je třeba začít, když je to vhodné antikoagulancii“ na konci bodu 4.2
Při prodloužené léčbě hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním by lékaři měli pečlivě posoudit individuální
tromboembolická rizika a rizika krvácení pacienta.
Doporučená dávka je 100 IU/kg poté následuje 150 IU/kg kontinuální antikoagulační léčby by měl být přehodnocen po 6 měsících léčby.
Prevence tvorby trombů během hemodialýzy
Doporučená dávka je 100 IU/kg U pacientů s vysokým rizikem krvácení se musí dávka snížit na 50 IU/kg cévním přístupu nebo na 75 IU/kg
Během dialýzy se má sodná sůl enoxaparinu zavést do arteriální linky okruhu na začátku dialýzy.
Účinek této dávky je obvykle dostatečný pro 4hodinovou dialýzu, pokud se však zjistí přítomnost
fibrinových prstenců, například při dialýze trvající déle, než je běžné, může se podat další dávka 50 IU
až 100 IU/kg
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se pacientů používajících sodnou sůl enoxaparinu k profylaxi
nebo k léčbě v průběhu podávání hemodialýzy.
Akutní koronární syndrom: léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
K léčbě nestabilní anginy a NSTEMI je doporučená dávka sodné soli enoxaparinu 100 IU/kg Léčbu je třeba podávat minimálně 2 dny a pokračovat v ní až do klinické stabilizace. Obvykle je
délka léčby 2 až 8 dní.
Všem pacientům se doporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou, pokud není
kontraindikována, s počáteční nasycovací dávkou 150 –300 mg léčby kyselinou acetylsalicylovoudlouhodobě bez ohledu na strategii léčby.
K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu enoxaparinu jedna bolusová dávka 3000 IU podkožněacetylsalicylové sodnou solí enoxaparinu trvala 8 dní nebo do té doby, než pacient přejde do ambulantní léčby, podle
toho, co nastane dříve. Je-li sodná sůl enoxaparinu podávána spolu s trombolytikem specifickým či fibrin nespecifickýmpo začátku fibrinolytické léčby.
o Dávkování u pacientů ve věku ≥ 75 let je uvedeno v bodě „Starší pacienti“.
o U pacientů léčených perkutánní koronární intervencí dávka, pokud by byla sodná sůl enoxaparinu naposledy podána podkožně před méně než
osmi hodinami před insuflací balónu. Pokud byla sodná sůl enoxaparinu naposledy podána
podkožně před více než osmi hodinami před insuflací balónu, musí se podat dávka 30 IU/kg
Speciální populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u pediatrických pacientů nebyla stanovena
Starší pacienti
Pro všechny indikace kromě STEMI, u starších pacientů není potřebná úprava dávky, s výjimkou
případů s poruchou funkce ledvin K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu u pacientů ve věku 75 a více let, se
počáteční intravenózní bolusová dávka nesmí použít. Začněte dávkování subkutánní aplikací 75 IU/kg
dvou dávek podaných podkožně, potom pro zbývající další dávky je doporučené dávkování 75 IU/kg
v bodě „Porucha funkce ledvin“ a v bodě 4.4.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater jsou k dispozici jen omezené údaje nich postupovat s opatrností
Porucha funkce ledvin Závažná porucha funkce ledvin
Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu <15 ml/minmimotělním oběhu během hemodialýzy.
Dávkovací tabulka pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin
Indikace Dávkování
Prevence venózní tromboembolické chorobyLéčba DVT a PEjednou denně
Prodloužená léčba aktivním nádorovým onemocněním.
denně
Léčba nestabilní jednou denně
Léčba akutního STEMI
Léčba akutního STEMI 㜵 podkožně
Bez. úvodního intravenózního bolusu, 100⠱ každých 24Úprava doporučené dávky se nevztahuje na indikaci týkající se hemodialýzy.
Mírná a středně závažná porucha funkce ledvin.
Ačkoliv nejsou doporučeny úpravy dávkování u pacientů se středně závažnou 30-50 ml/minpečlivé klinické monitorování.
Vícedávková injekční lahvička Inhixa obsahuje benzylalkohol a nesmí se používat u novorozenců a
předčasně narozených dětí
Způsob podání
Inhixa není určena k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat touto cestou.
K profylaxi venózní tromboembolické choroby po chirurgickém zákroku, k léčbě DVT a PE,
k prodloužené léčbě DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním, k léčbě nestabilní
anginy a NSTEMI se sodná sůl enoxaparinu podává subkutánní injekcí
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou intravenózní bolusovou injekcí, po které hned
následuje subkutánní injekce.
K prevenci tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy se podává do arteriální
linky dialyzačního obvodu.
Při používání vícedávkových injekčních lahviček se doporučuje použít tuberkulinovou injekční
stříkačku nebo její ekvivalent, aby se tím zabezpečilo, že bude do injekční stříkačky natáhnut správný
objem léčivého přípravku.
s.c. injekční technika
Injekce sodné soli enoxaparinu se má podávat pacientovi přednostně v ležící poloze hlubokou
subkutánní injekcí.
Při používání předplněné injekční stříkačky se před podáním injekce nemá odstříkávat vzduchová
bublina, aby se zabránilo ztrátám léčivého přípravku. Pokud je potřeba upravit množství léčivého
přípravku, které se má podat, podle tělesné hmotnosti pacienta, k dosažení požadovaného množství
použíjte kalibrovanou injekční stříkačku a přebytečné množství zlikvidujte. V některých případech
není možné dosáhnout přesné dávky kvůli kalibraci dílků na injekční stříkačce, v tu chvíli je potřeba
objem zaokrouhlit na nejbližší hodnotu.
Injekce se má podat do levé a pravé anterolaterální nebo posterolaterální části břišní stěny.
Celá délka jehly se zavede kolmo do kožního záhybu vytvořeného mezi palcem a ukazovákem. Kožní
záhyb se nemá uvolnit do chvíle, kdy je injekce kompletně aplikována. Po podání injekce nemá být
místo podání masírováno.
i.v.
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou intravenózní bolusovou injekcí, za kterou ihned následuje
subkutánní injekce.
Při intravenózní injekci se může použít buď vícedávková injekční lahvička nebo předplněná injekční
stříkačka.
Sodná sůl enoxaparinu se má podat do intravenózní linky. Nemá se míchat ani podávat spolu s jinými
léčivými přípravky. Na zabránění možností smíchání sodné soli enoxaparinu s jinými léčivými
přípravky se musí vybraný intravenózní přístup před i po intravenózní aplikaci sodné soli enoxaparinu
promýt dostatečným množstvím roztoku chloridu sodného 9 mg/ml ve vodě pro injekci na vyčištění přístupu pro léčivý přípravek. Sodná sůl enoxaparinu se může
bezpečně podat spolu s normálním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci.
Úvodní bolus 3 000 IU Pro úvodní bolus 3000 IU být odstříknut nadbytečný objem, tak aby stříkačka obsahovala pouze 3000 IU enoxaparinu. Dávku 3000 IU
Pokud se u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci subkutánní podání sodné soli enoxaparinu více než 8 hodin před insuflací balónku.
Pro pacienty léčené pro PCI se má podat dostatečný intravenózní bolus 30 IU/kg tehdy, pokud byla sodná sůl enoxaparinu podkožně podána před více než 8 hodinami před insuflací
balónku.
Pro zajištění přesného odměření malého objemu injekce se doporučuje naředit léčivý přípravek na
300 IU/ml K dosažení koncentrace 300 IU/ml obsahujících 6000 IU injekciZ infuzního vaku je třeba stříkačkou odebrat 30 ml roztoku a tento odebraný roztok zlikvidovat. Celý
obsah předplněné injekční stříkačky obsahující 6000 IU vstříknout do vaku ke zbývajícím 20 ml roztoku. Obsah vaku by se měl jemně promíchat. Požadovaný
objem naředěného roztoku by se měl nabrat do stříkačky určené k podání roztoku do intravenózní
linky.
Po ukončení ředění lze vypočítat potřebný objem, který má být podán v injekci, pomocí následujícího
vzorce: [objem naředěného roztoku tabulky. Doporučuje se provádět ředění roztoku bezprostředně před použitím.
Objem roztoku, který má být po naředění podán do intravenózní linky v koncentraci 300 IU
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
45 1 350 13,5 4,Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
50 1 500 15 55 1 650 16,5 5,60 1 800 18 65 1 950 19,5 6,70 2 100 21 75 2 250 22,5 7,80 2 400 24 85 2 550 25.5 8,90 2 700 27 95 2 850 28,5 9,100 3 000 30 105 3 150 31,5 10,110 3 300 33 115 3 450 34.5 11,120 3 600 36 125 3 750 37,5 12,130 3 900 39 135 4 050 40,5 13,140 4 200 42 145 4 350 43,5 14,150 4 500 45
Injekce do arteriální linky
Injekce je podávána do arteriální linky dialyzačního obvodu pro prevenci tvorby trombu během
hemodialýzy v mimotělním oběhu.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antikoagulancii
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antagonisty vitamínu K Je nutné zintenzivnit klinické monitorování a laboratorní testy [protrombinový čas vyjádřený jako
International Normalized Ratio Vzhledem k časovému intervalu, než VKA dosáhne svého maximálního účinku, léčba sodnou solí
enoxaparinu musí pokračovat v konstantní dávce tak dlouho, dokud je to nutné pro udržení INR
v požadovaném terapeutickém rozsahu v dané indikaci ve dvou po sobě jdoucích testech.
U pacientů léčených VKA je potřebné léčbu VKA ukončit a první dávku sodné soli enoxaparinu podat
tehdy, když INR poklesne pod terapeutický rozsah.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a přímými perorálními antikoagulancii U pacientů, kteří dostávají v současnosti sodnou sůl enoxaparinu, je potřebné ukončit tuto léčbu a začít
s užíváním DOAC od 0 do 2 hodin před časem určeným původně k podání další dávky sodné soli
enoxaparinu, dávkování DOAC se má použít tak, jak je uvedeno v jeho SPC.
U pacientů, kteří užívají v současnosti DOAC, se má první dávka sodné soli enoxaparinu podat v čase,
kdy se původně měla podat další dávka DOAC.
Podání při spinální/epidurální anestezii nebo lumbální punkci
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální nebo spinální
anestezie/analgezie nebo lumbální punkce, musí být prováděno důsledné neurologické monitorování
kvůli riziku neuraxiálních hematomů Při dávkování použitém k prevenci
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při profylaktickém dávkování a zavedením jehly
nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 12 hodin.
Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 12 hodin před odstraněním
katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15–30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením časového
intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 24 hodin.
Začít léčbu sodnou solí enoxaparinu v dávce 2 000 IU kompatibilní s neuraxiální anestezií.
Při dávkách používaných k léčbě
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při léčebných dávkách a zavedením jehly nebo
katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 24 hodin Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 24 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15–30] ml/min je potřeba počítat se
zdvojnásobenímčasového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na
nejméně 48 hodin.
Pacienti dostávající dávky dvakrát denně 100 IU/kg kvůli umožnění dostatečného časového posunu pro zavedení nebo odstranění katetru.
Hladina anti-Xa je v těchto časových bodech stále ještě detekovatelná a toto posunutí negarantuje, že
se zabrání vytvoření neuraxiálního hematomu.
Stejně je potřeba zvážit posunutí času podle podání sodné soli enoxaparinu o nejméně 4 hodiny po
spinální/epidurální punkci nebo po odstranění katetru. Tento časový posun musí vycházet
z vyhodnocení poměru prospěch – riziko s ohledem na riziko trombózy i krvácení v kontextu léčby a
rizikových faktorů konkrétního pacienta.
4.3 Kontraindikace
Sodná sůl enoxaparinu je kontraindikován u pacientů:
hypersenzitivita na sodnou sůl enoxaparinu, heparin nebo jeho deriváty včetně ostatních
nízkomolekulárních heparinů látku uvedenou v bodě 6.1;
s anamnézou na heparinem indukovanou trombocytopenii posledních 100 dní nebo s přítomností cirkulujících protilátek s aktivním klinicky signifikantním krvácením a stavy s vysokým rizikem krvácení, včetně
nedávné cévní mozkové příhody s krvácením, se žaludečními vředy, s přítomností maligního
novotvaru s vysokým rizikem krvácení, nedávnou operací mozku, páteře nebo očí, se známými
nebo s podezřením na varixy jícnu, s arteriovenózními malformacemi, s vaskulárním
aneuryzmem nebo s velkými intraspinálními a intracerebrálními vaskulárními abnormalitami;
při spinální nebo epidurální anestezii nebo lokálně-regionální anestezii, pokud se sodná sůl
enoxaparinu použila v předcházejících 24 hodinách Vzhledem k obsahu benzylalkoholu lahvičce podáván novorozencům nebo předčasně narozeným dětem
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Nízkomolekulární hepariny biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Obecně
Nízkomolekulární hepariny sodné soli enoxaparinu. Tyto léky se liší svým výrobním postupem, molekulární hmotností,
specifickou anti Xa aktivitou a anti-IIa aktivitou, jednotkami, dávkou a klinickou účinností a
bezpečností. Následkem toho mají rozdílnou farmakokinetiku a biologickou aktivitu antitrombinové aktivitě, interakci s trombocytypoužití pro každý přípravek.
Anamnéza HIT
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s anamnézou imunitou zprostředkované HIT za
posledních 100 dní nebo při přítomnosti cirkulujících protilátek je kontraindikováno Cirkulující protilátky mohou přetrvávat několik let.
U pacientů s anamnézou cirkulujících protilátek se má sodná sůl enoxaparinu používat s mimořádnou opatrností. V takovémto
případě je možné rozhodnout o použití sodné soli enoxaparinu jen po pečlivém vyhodnocení poměru
přínosu a rizika a po zvážení možnosti neheparinové alternativní léčby lepirudin
Monitorování počtu trombocytů
U onkologických pacientů s počtem krevních destiček pod 80 G/l lze antikoagulační léčbu zvážit
pouze případ od případu a doporučuje se pečlivé sledování.
I u nízkomolekulárních heparinů existuje riziko trombocytopenie vyvolané protilátkami indukovanými
heparinem. Pokud dojde k trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zahájení léčby
sodnou solí enoxaparinu.
Riziko HIT je vyšší u pacientů po operaci a nejvíce po operaci srdce a u onkologických pacientů.
Proto se doporučuje změřit počet trombocytů na začátku léčby sodnou solí enoxaparinu a potom měřit
pravidelně v průběhu léčby.
Pokud existují klinické příznaky připomínající HIT tromboembolizmu, bolestivé kožní léze v místě injekce, alergické nebo anafylaktické reakce na léčbuje potřeba změřit počet trombocytů. Pacienti musí být informováni, že takové příznaky se mohou
objevit a v takovém případě musí informovat svého lékaře.
V praxi, pokud se potvrdí signifikantní pokles počtu trombocytů léčba sodnou solí enoxaparinu se musí okamžitě ukončit a pacient musí přejít na jinou, alternativní
neheparinovou antikoagulační léčbu.
Krvácení
Stejně jako při jiných antikoagulanciích, ve kterémkoliv místě se může vyskytnout krvácení. Pokud se
vyskytne, je nutné vyšetřit původ krvácení a začít vhodnou léčbu. Stejně jako při jiné antikoagulační
léčbě, sodná sůl enoxaparinu se má použít s opatrností při stavech se zvýšeným potenciálem krvácení,
jako je například:
- Porucha hemostázy,
- peptický vřed v anamnéze,
- nedávno prodělaná ischemická cévní mozková příhoda,
- těžká arteriální hypertenze,
- nedávná diabetická retinopatie,
- neurologický nebo oftalmologický chirurgický výkon,
- souběžně podávané léčivé přípravky ovlivňující hemostázu
Laboratorní vyšetření
Při podávání v dávkách za účelem profylaxe venózní tromboembolie neovlivňuje sodná sůl
enoxaparinu signifikantně čas krvácivosti ani ostatní komplexní koagulační testy, nemá vliv na
agregaci trombocytů ani neovlivňuje významně vazbu fibrinogenu na trombocyty.
Při použití vyšších dávek se může vyskytnout prodloužení aktivovaného parciálního
tromboplastinového času antitrombotický účinek však nejsou v lineárním vztahu, a proto nejsou vhodné k monitoraci aktivity
sodné soli enoxaparinu.
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce se nesmí dělat v průběhu 24 hodin od podání
sodné soli enoxaparinu v terapeutických dávkách Při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a spinální/epidurální anestezie nebo spinální punkci
byly hlášeny případy neuroaxiálních hematomů, které vedly k dlouhodobému nebo trvalému ochrnutí.
Tyto případy jsou výjimečné při dávce 4 000 anti-Xa IU může být vyšší při podávání vyšších dávek sodné soli enoxaparinu, při užití pooperačních epidurálních
katetrů při současném podávání léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, jako jsou NSAID,
traumatických nebo opakovaných epidurálních/spinálních punkcích nebo u pacientů s anamnézou
spinálních operací nebo se spinální deformitou.
Ke snížení rizika při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a epidurální/spinální anestezii nebo
analgezii nebo spinální punkci, je potřebné vzít v úvahu farmakokinetický profil sodné soli
enoxaparinu provést v době, kdy je antikoagulační aktivita sodné soli enoxaparinu nízká, přesné načasování pro
dosažení dostatečně nízké antikoagulační aktivity u konkrétního pacienta však není známo. U pacientů
s clearance kreatininu [15 až 30 ml/min] je potřebné zvažovat i další okolnosti, protože eliminace
sodné soli enoxaparinu trvá déle
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální/spinální anestezie nebo
analgezie, lumbální punkce, musí být prováděno časté monitorování, aby se zaznamenaly veškeré
známky a příznaky neurologické poruchy, jako například bolesti zad v bederní oblasti páteře,
senzorické a motorické poruchy nebo močového měchýře. Pacienty je třeba poučit, aby ihned informovali svého lékaře, pokud
zaznamenají některé z výše zmíněných znaků a příznaků. V případě podezření na příznaky hematomu
v míšním kanálu je nutno provést urgentní diagnostiku a zahájit léčbu včetně provedení míšní
dekomprese, i přesto, že tato léčba nemusí zabránit nebo zvrátit neurologické následky.
Nekróza kůže / kožní vaskulitida
Při LMWH byla hlášena nekróza kůže a kožní vaskulitida, v takových případech je třeba okamžitě
léčbu ukončit.
Perkutánní koronární revaskularizace
Pro zmírnění rizika krvácení hrozícího po vyjmutí cévního zavaděče po katetrizaci prováděné během
léčby nestabilní anginy pectoris, non-Q ST elevací Je to důležité k dosažení hemostázy v místě punkce po PCI. V případě použití uzavírajícího zařízení
může být sheat odstraněn okamžitě. Pokud je použita manuální kompresní metoda, sheat by měl být
odstraněn za 6 hodin po posledním intravenózním/subkutánním podání sodné soli enoxaparinu. Pokud
by měla léčba sodnou solí enoxaparinu pokračovat, další dávka by neměla být podána dříve než 6 až hodin po odstranění sheatu. V místě výkonu mají být sledovány známky krvácení či vytváření
hematomu.
Akutní infekční endokarditida
U pacientů s akutní infekční endokarditidou se používání heparinu obvykle nedoporučuje kvůli riziku
krvácení do mozku. Pokud se jeho použití považuje za absolutně nevyhnutelné, rozhodnutí je třeba
udělat jen po pečlivém individuálním posouzení poměru přínosu a rizika.
Umělá srdeční mechanická chlopeň
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. U pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní,
kterým byla podávána sodná sůl enoxaparinu za účelem tromboprofylaxe, se zaznamenaly ojedinělé
případy trombózy umělé srdeční chlopně. Nejasné okolnosti, včetně základního onemocnění a
nedostatečných klinických údajů, omezují zhodnocení těchto případů. Některé z těchto případů byly
těhotné ženy, u kterých trombóza způsobila smrt matky i plodu.
Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční chlopní
Používání sodné soli enoxaparinu u těhotných žen s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. V klinické studii s těhotnými ženami s umělou
mechanickou chlopní, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu v dávce 100 IU/kg denně za účelem snížení rizika tromboembolie, došlo ve 2 z 8 žen k tvorbě krevních sraženin, které
zablokovaly chlopeň a způsobily smrt matky a plodu. Po uvedení léku na trh se u těhotných žen
s umělou mechanickou srdeční chlopní, kterým se podávala profylakticky sodná sůl enoxaparinu,
zaznamenaly ojedinělé případy trombózy chlopně. Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční
chlopní mohou být vystaveny vyššímu riziku tromboembolie.
Starší pacienti
Při podávání profylaktických dávek se nepozorovala zvýšená tendence ke krvácení.
Starší pacienti enoxaparinu vystaveni vyššímu riziku komplikací s krvácením. Doporučuje se proto pečlivé klinické
sledování a u pacientů starších 75 let léčených na STEMI je možné zvážit snížení dávky
Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, čímž se
zvyšuje riziko krvácení. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé klinické monitorování a mohlo
by se zvážit i biologické monitorování měřením anti-Xa aktivity Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin
trombů v mimotělním oběhu během dialýzy.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin výrazně vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, proto se doporučuje úprava terapeutických a
profylaktických dávkovacích režimů Pacientům se středně závažnou 50-80 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je potřebná opatrnost při používání sodné soli enoxaparinu, a to
kvůli zvýšenému potenciálu krvácení. Úprava dávky na základě monitorování hladiny anti-Xa není
spolehlivá u pacientů s cirhózou jater a nedoporučuje se
Nízká hmotnost
Pacienti s nízkou hmotností sodné soli enoxaparinu může vést k vyššímu riziku krvácení. Proto se doporučuje pečlivé sledování takových pacientů bod 5.2
Obézní pacienti
Obézní pacienti mají vyšší riziko tromboembolizmu. Bezpečnost a účinnost profylaktických dávek u
obézních pacientů úpravu dávek. U těchto pacientů je potřeba pečlivě sledovat projevy a příznaky tromboembolizmu.
Hyperkalemie
Hepariny mohou potlačit sekreci aldosteronu v nadledvinách, což způsobuje hyperkalemii 4.8acidózou, pacientů užívajících léky, o kterých víme, že zvyšují hladinu draslíku potřeba pravidelně monitorovat plazmatickou hladinu draslíku, zejména u rizikových pacientů.
Benzylalkohol
Benzylalkohol může způsobit alergické reakce.
U intravenózního podávání benzylalkoholu byly zaznamenány závažné nežádoucí účinky a úmrtí u
novorozenců benzylalkoholu, při němž se může objevit toxicita, není známo. Benzylalkohol může také kvůli
zvýšenému riziku akumulace způsobit toxické reakce u kojenců a dětí do 3 let.
U pacientů s poškozením funkce jater nebo ledvin nebo u těhotných žen by měly být vysoké objemy
léčivých přípravků obsahujících benzylalkohol používány s opatrností a pouze v případě nutnosti kvůli
riziku akumulace benzylalkoholu a jeho toxicity
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje v rozmezí doporučeného dávkování méně než 1 mmol sodíku v jedné dávce, tedy je prakticky „bez sodíku“.
Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
o známkách a příznacích a pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky
těchto reakcí, enoxaparin má být okamžitě vysazen a má být zvážena
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované lékové kombinace
Léky ovlivňující hemostázu
Před začátkem terapie sodnou solí enoxaparinu se doporučuje přerušit léčbu některými léky
ovlivňujícími hemostázu, pokud nejsou striktně indikované. Pokud je kombinované použití
indikované, je nezbytné při používání sodné soli enoxaparinu pečlivé příslušné klinické a laboratorní
monitorování. K takovým léčivům patří:
- systémové salicyláty, kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách a
nesteroidní antiflogistika - jiná trombolytika a antikoagulancia
Lékové kombinace vyžadující opatrnost
S opatrností je možné souběžně se sodnou solí enoxaparinu podávat tyto léky:
Jiné léky ovlivňující hemostázu, jako jsou:
- inhibitory agregace trombocytů včetně kyseliny acetylsalicylové používané jako
antiagregační lék glykoproteinu IIb/IIIa indikované při akutním koronárním syndromu, kvůli riziku
krvácení,
- dextran 40,
- systémové glukokortikoidy.
Léky zvyšující hladinu draslíku
léky zvyšující sérovou hladinu draslíku se mohou požívat souběžně se sodnou solí enoxaparinu při
pečlivém klinickém a laboratorním monitorování
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U lidí nejsou důkazy o průchodu sodné soli enoxaparinu placentární barierou v druhém a třetím
trimestru těhotenství. O prvním trimestru nejsou k dispozici žádné informace.
Studie na zvířatech neprokázaly známky fetotoxicity a teratogenity ukázaly, že přechod sodné soli enoxaparinu přes placentu je minimální.
Sodnou sůl enoxaparinu je možné používat během těhotenství jen, pokud lékař potvrdí jednoznačnou
nezbytnost jeho použití. Ženy, které dostávají sodnou sůl enoxaparinu během těhotenství, je potřeba
pečlivě monitorovat, pokud jde o projevy krvácení nebo výrazné antikoagulace a upozornit je na riziko
krvácení. Podle celkových údajů u těhotných žen neexistuje důkaz zvýšeného rizika krvácení,
trombocytopenie nebo osteoporózy v porovnání s rizikem pozorovaným u žen, které nejsou těhotné,
kromě rizika, které bylo pozorováno u těhotných žen s umělou srdeční chlopní
Pokud se plánuje epidurální anestezie, doporučuje se nejdříve ukončit léčbu sodnou solí enoxaparinu
Vzhledem k tomu, že benzylalkohol může přestupovat přes placentu, doporučuje se používat
přípravek, který neobsahuje benzylalkohol.
Kojení
Není známo, zda se nezměněná sodná sůl enoxaparinu vylučuje do lidského mateřského mléka. U
potkanů během kojení je hladina sodné soli enoxaparinu nebo metabolitů v mléku velmi nízká.
Perorální absorpce sodné soli enoxaparinu je nepravděpodobná. Inhixa se může používat během
kojení.
Fertilita
Neexistují klinické údaje související s enoxaparienem sodným týkající se fertility. Studie na zvířatech
neprokázaly žádný vliv na fertilitu
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Sodná sůl enoxaparinu nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Sodná sůl enoxaparinu byla hodnocena u více než 15 000 pacientů, kteří ho dostávali v klinických
studiích. Studie zahrnovaly: 1776 případů profylaxe DVT po ortopedické nebo břišní operaci u
pacientů s rizikem tromboembolických komplikací, 1169 případů profylaxe DVT u akutních pacientů
se závažně omezenou mobilitou, 559 případů léčby DVT s pulmonální embolií nebo bez plicní
embolie, 1578 případů léčby nestabilní anginy a non-Q infarktu myokardu a 10176 případů léčby
akutního infarktu myokardu s ST-elevací
Režim podávání sodné soli enoxaparinu v těchto klinických studiích byl různý v závislosti na
indikacích. Dávka sodné soli enoxaparinu v profylaxi DVT po operaci nebo u akutních pacientů se
závažným omezením mobility byla 4 000 IU trombózy dostávali pacienti buď dávku 100 IU/kg myokardu byly podávány dávky 100 IU/kg léčby akutního infarktu myokardu s ST-elevací bolus 3 000 IU
V klinických studiích byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky krvácení, trombocytopenie a
trombóza
Bezpečnostní profil enoxaparinu u prodloužené léčby DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým
onemocněním je podobný jeho bezpečnostnímu profilu u léčby DVT a PE.
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Seznam nežádoucích účinků
Další nežádoucí účinky pozorované v těchto klinických studiích a které byly hlášené po uvedení léku
na trh výskytu je definována následovně: velmi časté údajů nelze určitklesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
časté: krvácení, hemoragická anémie*, trombocytopenie, trombocytóza
vzácné: eozinofílie*
vzácné: případy imunoalergické trombocytopenie s trombózou, u některých byla trombóza
komplikovaná orgánovým infarktem nebo ischemií končetiny
Poruchy imunitního systému
časté: alergická reakce
vzácné: anafylaktické reakce včetně šoku*
Poruchy nervového systému
časté: bolest hlavy*
Poruchy cév
vzácné: spinální hematom* neurologického poškození včetně dlouhodobé nebo permanentní paralýzy
Poruchy jater a žlučových cest
velmi časté: zvýšení jaterních enzymů méně časté: hepatocelulární poškození jater*,
vzácné: cholestatické poškození jater*
Poruchy kůže a podkoží
časté: kopřivka, pruritus, erytém
méně časté: bulózní dermatitida
vzácné: alopecie*
vzácné: kožní vaskulitida*, kožní nekróza* obvykle se vyskytuje v místě vpichu injekce obvykle purpura nebo erytematózní plaky, infiltrované a bolestivéUzlíky Vymizí v průběhu několika dní a není třeba přerušovat léčbu.
není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Poruchy í svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
vzácné: osteoporóza* po dlouhodobé léčbě
Celkové poruchy a reakce v místě podání
časté: hematom v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, jiné reakce v místě vpichu
injekce méně časté: lokální podráždění, kožní nekróza v místě vpichu injekce
Laboratorní a funkční vyšetření
vzácné: hyperkalemie*
Výpis vybraných nežádoucích účinků
Krvácení
Zahrnovalo velké krvácení, hlášené nejvýše u 4,2 % pacientů případů byly fatální. Krvácivé komplikace byly považovány za velké, významnou klinickou příhodu, nebo transfuzí 2 nebo více jednotek krevních produktů. Retroperitoneální a intrakraniální krvácení bylo
vždy považováno za velké.
Podobně jako při podávání jiných antikoagulancií, se může v přítomnosti přidružených rizikových
faktorů jako jsou organická poškození s tendencí ke krvácení, invazivní zákroky nebo používání
léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, vyskytnout krvácení
Třídy
orgánových
systémů
pacientů
kých
pacientů
Léčb扥Prodloužená
léčba DVT a PE
u pacientů
nádorovým
onemocněním
Léčb䵉
Léčbpacientů
Poruchy
krve a
lymfatickéh
o systému
Velmi časté:
krváceníretroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Velmi časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniální
krvácení
retroperitoneál
ní krvácení
Častéb:
krvácení
Časté:
krvácení α
Vzácné:
retroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniál
ní krvácení
retroperiton
eální
krvácení
α: jako je hematom, ekchymóza jinde než v místě vpichu, hematom v místě vpichu, hematurie, epistaxe a
gastrointestinální krvácení
b: četnost založená na retrospektivní studii registru zahrnujícím 3526 pacientů
Trombocytopenie a trombocytóza Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Profylaxe
u
chirurgických
pacientů
Profylaxe
u
nechirurgický
ch pacientů
Léčba
pacientů
s DVT s nebo
bez PE
Prodloužená
léčba DVT a
PE u pacientů s
aktivním
nádorovým
onemocněním
Léčba pacientů
s nestabilní
anginou a non-
Q MI
Léčba
pacientů
s akutním
STEMI
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytope
nie
Velmi časté:
trombocytóza
β
Časté:
trombocytope
nie
Není známo:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytopen
ie
Časté:
trombocytó
za β
trombocyto
pe-nie
Velmi
vzácné:
imunoalergi
cká
trombocyop
enie
β: vzestup krevních destiček > 400 x 109/l
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u dětí nebyla stanovena U intravenózního podávání benzylalkoholu byly zaznamenány závažné nežádoucí účinky a úmrtí u
novorozenců Benzylalkohol může také kvůli zvýšenému riziku akumulace způsobit toxické reakce u kojenců a dětí
do 3 let
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.*
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
Náhodné předávkování sodnou solí enoxaparinu po intravenózním, mimotělním či subkutánním
podání může vést ke krvácivým komplikacím. Po perorálním podání, dokonce i vysokých dávek, není
pravděpodobné, že by se sodná sůl enoxaparinu absorbovala.
Léčba
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním
protaminu. Dávka protaminu závisí na podané dávce sodné soli enoxaparinu, přičemž 1 mg protaminu
neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU sůl enoxaparinu podána během 8 předchozích hodin. Jestliže byla sodná sůl enoxaparinu podána před
více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na anti-Xa IU 12 hodin od injekce sodné soli enoxaparinu se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani
vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek sodné soli enoxaparinu
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, hepariny, ATC kód: B01AB
Inhixa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
Farmakodynamické účinky
Sodná sůl enoxaparinu je nízkomolekulární heparin, který má střední molekulární hmotnost přibližně
4500 daltonů, ve kterém jsou odděleny antitrombotické a antikoagulační aktivity standartního
heparinu. Léčivou látkou je sodná sůl.
Je charakterizován vysokou anti-Xa aktivitou antitrombinovou aktivitou zprostředkovány antitrombinem III
Kromě anti-Xa/IIa aktivity byly u zdravých subjektů, pacientů i neklinických modelů zjištěny další
antikoagulační a antiflogistické vlastnosti sodné soli enoxaparinu. Tyto vlastnosti zahrnují ATIII-
dependentní inhibici jiných koagulačních faktorů jako je faktor VIIa, indukci uvolňování endogenního
inhibitora cesty tkáňového faktoru Willebrandova faktoru přispívají k celkovému antitrombotickému účinku sodné soli enoxaparinu.
V profylaktických dávkách neovlivňuje signifikantně aPTT. Když se používá s kurativním záměrem,
aPTT se může prodloužit o 1,5-2,2násobek konkrétního času při maximu účinku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Prevence venózní tromboembolické choroby spojená s operací
Prodloužená profylaxe VTE po ortopedické operaci
Ve dvojitě zaslepené studii prodloužené profylaxe pacientů podrobujících se operaci s náhradou
kyčelního kloubu, 179 pacientů, kteří nebyli léčení na venózní tromboembolickou chorobu, dostávalo
během hospitalizace na začátku podkožně 4 000 IU předepsané délky léčby prodloužené profylaxe byl statisticky významně nižší ve skupině se sodnou solí enoxaparinu ve
srovnání s placebem, nebyla hlášena žádná PE. Nevyskytlo se žádné krvácení.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n placebo
jednou denně
podkožně
n Všichni pacienti léčeni prodlouženou
profylaxí
㤰celkové VTE celkové DVT proximální DVT
*p hodnota oproti placebu =0,#p hodnota oproti placebu =0,
V druhé dvojitě zaslepené studii bylo 262 pacientů bez VTE onemocnění, kteří se podrobili operaci
s náhradou kyčelního kloubu, léčeni během hospitalizace na začátku sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
solí 4 000 IU Podobně jako v první studii byl výskyt VTE během prodloužené profylaxe statisticky významně nižší
ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s placebem, a to i pro VTE celkové enoxaparinu 21 [16 %] oproti placebu 45 [34,4 %]; p=0,001skupinami se sodnou solí enoxaparinu a placebem.
Prodloužená profylaxe DVT po onkologické operaci
Dvojitě zaslepená, multicentrická klinická studie porovnávala bezpečnost a účinnost čtyřtýdenního a
jednotýdenního režimu profylaktického podávání sodné soli enoxaparinu u 332 pacientů, kteří se
podrobili elektivní operaci z důvodu nádoru v břišní nebo pánevní oblasti. Pacienti dostávali sodnou
sůl enoxaparinu léčbě sodnou solí enoxaparinu nebo placebem pro dalších 21 dní. Bilaterální venografie se provedla
mezi 25. a 31. dnem nebo i dříve, pokud se vyskytly příznaky venózního tromboembolismu. Pacienti
byli poté 3 měsíce sledováni. Profylaxe sodnou solí enoxaparinu během 4 týdnů po operaci z důvodu
rakoviny v břišní nebo pánevní oblasti statisticky výrazně snížila výskyt venograficky prokázané
trombózy v porovnání s profylaxí sodnou solí enoxaparinu během jednoho týdne. Poměr venózního
tromboembolismu na konci zaslepené fázi studie byl 12,0 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu; p=0,02. Tento rozdíl přetrvával tři měsíce [13,8 % vs. 5,5 %
sledovací fáze, nebyly žádné rozdíly.
Prevence venózní tromboembolické choroby u interních pacientů s akutním onemocněním, kde se
očekává omezení mobility
Ve dvojitě zaslepené, multicentrické studii s paralelními skupinami se porovnávala sodná sůl
enoxaparinu 2 000 IU DVT u interních pacientů s těžkým omezením mobility během akutního omezení vzdálenost chůze <10 metrů za ≤3 dnytřída III nebo IVinsuficiencí a akutní infekcí nebo akutním revmatem; pokud je to spojeno alespoň s jedním VTE
rizikovým faktorem léčba a chronické srdeční nebo respirační selháníCelkově bylo ve studii zařazeno 1102 pacientů a 1073 pacientů bylo léčených. Léčba pokračovala po
dobu 6 až 14 dní jednou denně sodná sůl enoxaparinu statisticky významně snížila výskyt VTE v porovnání s placebem.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n placebo
n všichni léčení interní
pacienti během akutního
onemocnění
287 celkové VTE celkové DVT proximální DVT VTE = venózní tromboembolické události, které zahrnovaly DVT, PE a smrt z důvodu tromboembolie
* p hodnota oproti placebu = 0,
Přibližně 3 měsíce po zařazení zůstával výskyt VTE statisticky významně nižší ve skupině léčené
sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU krvácení celkově byl 8,6 % a výskyt velkého krvácení 1,1 % ve skupině placeba, 11,7 % a 0,3 % ve
skupině se sodnou solí enoxaparinu 2 000 IU enoxaparinu 4 000 IU
Léčba DVT s PE nebo bez ní
V multicentrické studii s paralelními skupinami bylo 900 pacientů s akutní DVT dolní končetiny a
s pulmonální embolii nebo bez ní randomizováno na hospitalizovanou léčbu buď enoxaparinu 150 IU/kg následovala kontinuální infuze studii randomizováno 900 pacientů a všichni byli léčeni. Všichni pacienti dostávali i léčbu warfarinem
sodným začátkem v průběhu 72 hodin od začátku léčby sodnou solí enoxaparinu nebo standardní léčby
heparinem a pokračování během 90 dní. Sodná sůl enoxaparinu nebo standartní léčba heparinem se
podávala minimálně 5 dní, do dosažení hodnoty INR warfarinu sodného. Oba režimy se sodnou solí
enoxaparinu byly rovnocenné jako standartní heparinová léčba, pokud jde o snížení rizika rekurence
venózního tromboembolizmu níže.
sodná sůl
enoxaparinu
150 IU/kg
denně podkožně
n sodná sůl
enoxaparinu
100 IU/kg
denně podkožně
n heparin
aPTT upravovaný
intravenózní léčbou
n všichni léčení
pacienti s DVT s PE
nebo bez něj
298 celkové VTE jen DVT proximální
PE
VTE = venózní tromboembolická událost *interval spolehlivosti 95 % pro rozdíly v léčbě celkové VTE byly:
sodná sůl enoxaparinu jednou denně oproti heparinu sodná sůl enoxaparinu každých 12 hodin oproti heparinu
Velké krvácení bylo 1,7 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 150 IU/kg denně s.c., 1,3 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 100 IU/kg ve skupině s heparinem.
Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů se hlášené četnosti rekurentní VTE u pacientů
léčených enoxaparinem podávaným jednou nebo dvakrát denně po dobu 3 až 6 měsíců zdají být
srovnatelné s četnostmi u warfarinu.
Účinnost v reálném životě byla hodnocena v souboru 4 451 pacientů se symptomatickou VTE a
aktivním nádorovým onemocněním z mezinárodního registru RIETE pacientů s VTE a jinými
trombotickými stavy. 3 526 pacientů dostávalo enoxaparin s.c po dobu až 6 měsíců a 925 pacientů
dostávalo s.c. tinzaparin nebo dalteparin. Mezi 3 526 pacienty, kteří dostávali léčbu enoxaparinem,
bylo 891 pacientů léčeno dávkou 1,5 mg/kg jednou denně jako úvodní terapie a prodlouženou léčbou
až na 6 měsíců denně a prodlouženou léčbu do 6 měsíců jednou dennězměny režimu byla 17 dní, respektive 8 dní. Mezi oběma léčebnými skupinami nebyl žádný významný
rozdíl v míře rekurence VTE inferiority 1,5 léčebnými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl, pokud jde o relativní rizika závažného
Tabulka. Výsledky účinnosti a bezpečnosti ve studii RIETECAT
Výsledeknízkomolekulární
hepariny
n=Upravené poměry rizik
enoxaparin / jiné LMWH
[interval spolehlivosti 95%]
VTE rekurence 70 Závažné krváceníNezávažné krváceníCelkových úmrtí
Níže je uveden přehled výsledků podle léčebného režimu použitého ve studii RIETECAT u pacientů
po ukončení šestiměsíčnéí léčby:
Tabulka. 6měsíční výsledky u pacientů, kteří dokončili 6měsíční léčbu, v různých režimech
Výsledek
N Enoxapa
rin
všechny
režimy
Enoxaparin všechny režimy
LMWHs
registrová
ny v EU
Enoxapa
rin
jednou
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně až
jednou
denně
Enoxapa
in jednou
denně až
dvakrát
denně
Enoxapar
in ve více
než
jednom
režimu
léčby
N=1432 N=444 N=529 N=406 N=14 N=39 N=Rekurence
VTE
70
6,0%33
9,9%22
5,9%10
4,0%22,6%20,2%23
7,5%Závažné
krvácení
nefatální⠷Ⰰ㠥㌱⠷Ⰰ〥⠴Ⰰ㘥ⴀ
㔲⠹Ⰰ㠥⠷Ⰰ㌥ⴀ
ᄁⰀ㐥⠵Ⰰ⠳Ⰰ〥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㘠
⠀⠳Ⰰ㔥ⴀ
⠴Ⰰ⠲Ⰰ㌥ⴀ
㘀Ⰰㄥvýznamné
nezávažné
krvácení
㠷⠴Ⰰ㠥ⴀ
⠵Ⰰ㤥⠳Ⰰ㜥ⴀ
㌳⠴Ⰰ⠵Ⰰ㜥⠳Ⰰ㐥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㐠
⠀Ⰰ㌥⠰Ⰰ㌥ⴀ
⠵Ⰰ㘥⠳Ⰰ㐥ⴀ
Všechny
příčiny úmrtí
㘶㘠
⠀㐶Ⰰ㔥⠀㐳Ⰰ㤥㐹Ⰰㄥᄃ⠀⠀㌴Ⰰ㤥ⴀ
㐴Ⰰ〥㌲⠀㘱Ⰰㄥ⠀㔶Ⰰ㤥ⴀ
㘵Ⰰᄂ㘠
⠀㌶Ⰰ〥⠀㌱Ⰰ㌥ⴀ
㐰Ⰰ㘥㘠
⠀㐲Ⰰ㤥⠀ᆪⰀ㜲Ⰰ㔥ᆭ⠀㐱Ⰰ〥⠀㔷Ⰰ⠀㌶Ⰰ㜥⠀㌲Ⰰㄥⴀ
㐱Ⰰ㌥Fatalní PE
nebo fatalní
㐸⠳Ⰰ㐥⠱Ⰰ㘥㌵⠱Ⰰ⠀〥⠲Ⰰ㘥krvácení
související s
úmrtím
4,3%2,7%8,7%2,3%7,8%4,1%*Všechna data s 95% CI
Léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST
V rozsáhlé multicentrické studii bylo zařazeno 3 171 pacientů v akutní fázi nestabilní anginy pectoris
nebo non-Q infarktu myokardu, byli randomizováni do dvou skupin tak, že pacienti v jedné skupině
dostávali spolu s kyselinou acetylsalicylovou sodné soli enoxaparinu v dávce 100 IU/kg nefrakcionovaný heparin upravený podle aPTT. Pacienti museli být hospitalizování minimálně 2 dny a
maximálně 8 dní, až do klinické stabilizace, revaskularizační procedury nebo propuštění z nemocnice.
Pacienti museli být sledováni po dobu 30 dní. Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s heparinem
statisticky významně snížila kombinovaný výskyt anginy pectoris, infarktu myokardu a smrti
s poklesem 19,8 až 16,6 % v kombinovaném výskytu přetrvávala po 30 dnech Pokud jde o velké krvácení, nebyly zjištěny žádné rozdíly, i přes to, že v krvácení v místě vpichu
subkutánní injekce bylo častější.
Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST-segmentu
V rozsáhlé multicentrické studii bylo 20 479 pacientů se STEMI vhodných na fibrinolytickou léčbu
randomizovaných do dvou skupin; v jedné skupině dostali sodnou sůl enoxaparinu jako jednu
bolusovou intravenózní dávku 3000 IU v dávce 100 IU/kg enoxaparinu v dávce 100 IU/kg nefrakcionovaný heparin upravený podle apTT po dobu 48 hodin. Všichni pacienti byli také léčeni
kyselinou acetylsalicylovou po dobu minimálně 30 dní. Strategie dávkování sodné soli enoxaparinu
byla přizpůsobena pro pacienty se závažně zhoršenou funkcí ledvin a u starších pacientů ve věku nad
75 let. Subkutánní injekce sodné soli enoxaparinu se podávaly do té doby, než byl pacient propuštěn
z nemocnice nebo po dobu maximálně 8 dní 4716 pacientů se podrobilo perkutánní koronární intervenci, přičemž dostávali antitrombotickou
podpůrnou léčbu hodnocenými léčivými přípravky studie. Proto pro pacienty léčené sodnou solí
enoxaparinu musela být vykonána PCI se sodnou solí enoxaparinu režim stanový v předcházejících studiích, tj. žádné další dávkování, pokud od posledního
subkutánního podání do insuflace balónu uplynulo méně než 8 hodin; intravenózní bolus 30 IU/kg uplynulo více než 8 hodin.
Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s nefrakcionovaným heparinem statisticky významně snížil výskyt
primárního endpointu – smrti z jakékoliv příčiny nebo opakovaný infarkt myokardu v prvních dnech po randomizaci [9,9 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s 12,0 % ve skupině
s nefrakcionovaným heparinem] při redukci relativního rizika 17 % solí enoxaparinu relativního rizika re-infarktu myokardu byla 35 % v porovnání s léčbou nefrakcionovaným heparinem
podskupin i v rámci věku, pohlaví, lokalizace infarktu, anamnézy diabetu, anamnézy předcházejícího
infarktu myokardu, typu použitého fibrinolytika a času do léčby hodnoceným léčivým přípravkem.
Zjistil se statisticky významný benefit léčby sodnou solí enoxaparinu v porovnání s nefrakcionovaným
heparinem u pacientů, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci v průběhu 30 dní po
randomizaci úmrtí, re-infarkt nebo intrakraniální hemoragie na 30. den statisticky významně nižší s heparinem enoxaparinu. Výskyt velkého krvácení po 30 dnech byl statisticky významně vyšší skupině se sodnou solí enoxaparinu gastrointestinálního krvácení byl podobný v obou skupinách 0,7 % s heparinemProspěšný účinek sodné soli enoxaparinu na primární cíl pozorovaný během prvních 30 dní se
zachoval po dobu 12 měsíců.
Porucha funkce jater
Podle literárních údajů se používání sodné soli enoxaparinu v dávce 4 000 IU s cirhózou Třeba podotknout, že literární studie mohou mít určitá omezení. U pacientů s poruchou funkce jater je
potřebná opatrnost, protože tito pacienti mají vyšší potenciál krvácení s cirhózou neuskutečnily.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry sodné soli enoxaparinu byly studovány především ve vztahu k časovému
průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to v doporučených dávkách po jednorázovém nebo
opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými
amidolytickými metodami.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sodné soli enoxaparinu po jeho subkutánní aplikaci je na základě
anti-Xa aktivity blízká 100 %.
Mohou se použít různé dávky, formy a dávkovací režimy.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci
a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 IU/ml po jednorázové subkutánní aplikaci dávky 2000 IU,
4000 IU, 100 IU/kg a 150 IU/kg
Intravenózní bolusová dávka 3000 IU stavu se dosahuje druhý den léčby.
Po opakovaném subkutánním podání 4 000 IU denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 %
vyšší než po jednotlivé dávce. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti-Xa IU/kg dvakrát denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po
jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické
hladiny 0,52 IU/ml.
Injekční objem a koncentrace dávky v rozmezí 100-200 mg/ml nemá vliv na farmakokinetické
parametry u zdravých dobrovolníků.
Farmakokinetika sodné soli enoxaparinu je po podání dávek vyšších, než jsou doporučené dávky,
lineární. Proměnlivost v rámci organismu nebo mezi více pacienty je nízká. Po opakovaném
subkutánním podávání se akumulace nezjistila.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa aktivita.
Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní injekci a
dosahuje 0,13 IU/ml po podání 100 IU/kg
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity sodné soli enoxaparinu je asi 4,3 litrů a blíží se celkovému objemu
krve.
Biotransformace
Sodná sůl enoxaparinu se primárně metabolizuje v játrech desulfatizací a/nebo depolymerizací na
složky s nižší molekulovou hmotností a výrazně nižší účinností.
Eliminace
Sodná sůl enoxaparinu se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí
0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg Eliminace je jednofázová s eliminačním poločasem anti-Xa aktivity asi 5 hodin po jednorázovém
subkutánním podání až asi 7 hodin po opakovaném podání sodné soli enoxaparinu.
Renální clearance aktivních fragmentů představuje přibližně 10 % podané dávky a celková renální
exkrece aktivních a neaktivních fragmentů je 40 % dávky.
Speciální skupiny pacientů
Starší pacienti
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil sodné soli enoxaparinu se při
normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se
renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace sodné soli
enoxaparinu
Porucha funkce jater
Ve studii, která proběhla u pacientů s pokročilou cirhózou léčených sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
poškození jater hladiny ATIII, sekundárně snížené syntéze ATIII u pacientů s poruchou jater.
Porucha funkce ledvin
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu
ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance sodné soli enoxaparinu. Po
opakovaném subkutánním podání 4 000 IU jednou denně je anti-Xa expozice hodnocená podle AUC v
rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké až závažné trpících těžkou renální insuficiencí opakovaném subkutánním podání 4 000 anti-Xa IU průměru o 65 %
Hemodialýza
Po jednorázovém intravenózním podání sodné soli enoxaparinu v dávce 25 IU, 50 IU nebo 100 IU/kg
AUC byla dvakrát vyšší než u kontrolované populace.
Tělesná hmotnost
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u
obézních zdravých dobrovolníků Xa IU/kg kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože maximální plasmatická hladina anti-Xa aktivity není
zvýšena. U obézních pacientů je po subkutánním podání nižší hmotností ovlivněná clearance.
Při subkutánním podání jednotlivé dávky 4 000 anti-Xa IU hmotnosti pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 52 % vyšší u žen o hmotnosti <45 kg a
o 27 % vyšší u mužů o hmotnosti <57 kg ve srovnání s pacienty s normální hmotností
Farmakokinetické interakce
Mezi sodnou solí enoxaparinu a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány žádné
farmakokinetické interakce.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve 13týdenní studii toxicity, kde se podkožně podávala sodná sůl enoxaparinu potkanům a psům
v dávce 15 mg/kg/den a v 26týdenní studii toxicity, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu podkožně
a intravenózně potkanům a opicím v dávkách 10 mg/kg/den se jiné nežádoucí reakce sodné soli
enoxaparinu kromě antikoagulačního účinku neprokázaly.
Následující testy neprokázaly mutagenní účinky sodné soli enoxaparinu: Amesův test in-vitro,
progresivní mutační test na buňkách myších lymfomů in-vitro, humánní lymfocytový test
chromozomových aberací na kostní dřeni potkanů.
Studie vykonané u gravidních samic potkanů a králíků se subkutánními dávkami sodné soli
enoxaparinu do 30 mg/kg/den neprokázaly žádné teratogenní účinky na fetotoxicitu. Po subkutánním
podání dávky nižší než 20 mg/kg/den neměla sodná sůl enoxaparinu vliv na fertilitu ani na
reprodukční schopnosti potkaních samců a samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Benzylalkohol
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Subkutánní injekce
Přípravek Inhixa by se neměl míchat s žádnými jinými léčivými přípravky..
Intravenózní Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podávána s injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg /
ml
6.3 Doba použitelnosti
roky
Po prvním otevření
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 28 dnů při teplotě
25 °C.
Z mikrobiologického hlediska může být léčivý přípravek po otevření uchováván maximálně po dobu
28 dní při teplotě do 25 °C. Jiná doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím
jsou v odpovědnosti uživatele.
Naředěný léčivý přípravek injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci.
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 8 hodin při teplotě
25 °C.
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob ředění nevyloučí riziko mikrobiologické kontaminace,
má být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, je doba a podmínky uchovávání
přípravku po otevření před použitím v odpovědnosti uživatele
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
Podmínky uchovávání po prvním otevření a zředění léčivého přípravku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
ml roztoku v:uzavřené injekční lahvičce z bezbarvého skla typu Is pryžovou zátkou a šedým plast-
hliníkovým krytem v kartonové krabici.
Velikosti balení: 5 injekčních lahviček s obsahem 5 ml.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podána roztokem chloridu sodného 9 mg/ml 5% roztokem glukózy ve vodě pro injekci
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/16/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. září Datum posledního prodloužení registrace: 26. srpna 2021
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Inhixa 100 000 IU
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna injekční lahvička obsahuje enoxaparinum natricum 100 000 IU anti-Xa aktivity 1000 mg
Každý ml obsahuje enoxaparinum natricum 10 000 IU
Sodná sůl enoxaparinu je biologické léčivo získané alkalickou depolymerizací benzylesteru heparinu
derivovaného z prasečí střevní sliznice.
Pomocná látka
Benzylalkohol
Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok
Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Inhixa je indikován u dospělých:
• Prevence venózní tromboembolické nemoci v chirurgii u pacientů se středním nebo vysokým
rizikem, zejména v ortopedické nebo všeobecné chirurgii, včetně chirurgie nádorových
onemocnění.
• Prevence venózní tromboembolické nemoci u interních pacientů s akutním onemocněním je akutní srdeční nedostatečnost, respirační selhání, těžké infekce nebo revmatická onemocněnía sníženou pohyblivostí se zvýšeným rizikem vzniku venózní tromboembolie.
• Léčba hluboké žilní trombózy pravděpodobně vyžaduje trombolytickou léčbu nebo operaci.
• Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy rekurence u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
• Prevence tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy
• Akutní koronární syndrom:
- Léčba nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
- Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu kterých se plánuje konzervativní intervenční léčbou – perkutánní koronární intervencí
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby v chirurgii u pacientů se středním a vysokým rizikem.
Individuální riziko tromboembolie pro pacienty je možné odhadnout pomocí validovaného modelu
stratifikace rizika.
U pacientů se středním rizikem tromboembolizmu je doporučená dávka 2 000 IU soli enoxaparinu jednou denně ve formě subkutánní injekce. Při chirurgických výkonech se
středním rizikem se ukázalo jako účinné a bezpečné začít podávat sodnou sůl enoxaparinu IU U pacientů se středním rizikem je potřebné pokračovat v léčbě sodnou solí enoxaparinu
minimálně 7 –10 dní bez ohledu na to, jak se pacient zotavuje pokračovat v profylaxi až do chvíle výrazného zlepšení snížené mobility.
U pacientů s vysokým rizikem tromboembolie je doporučená dávka 4 000 IU enoxaparinu jednou denně subkutánní injekcí se začátkem přednostně 12 hodin před operací.
Pokud je potřeba dřívější předoperační profylaktické iniciace než 12 hodin vysokým rizikem čekající na odloženou ortopedickou operacipozději než 12 hodin před operací a pokračovat 12 hodin po operaci.
o U pacientů podrobující se velké ortopedické operaci se doporučuje prodloužit
tromboprofylaxi až na 5 týdnů.
o U pacientů s vysokým rizikem venózní tromboembolie nebo pánevní operaci kvůli nádorovému onemocnění se doporučuje prodloužit
profylaxi až na 4 týdny.
Profylaxe venózní tromboembolie u interních pacientů
Doporučená dávka sodné soli enoxaparinu je 4 000 IU Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje nejméně 6 až 14 dní bez ohledu na to, jak se pacient
zotavuje
Léčba hluboké žilní trombózy Sodná sůl enoxaparinu se může podávat subkutánní injekcí buď jednou denně 150 IU/kg nebo dvakrát denně 100 IU/kg Režim musí zvolit lékař na základě individuálního posouzení a vyhodnocení rizika tromboembolie a
rizika krvácení. Dávkovací režim 150 IU/kg nekomplikovaných pacientů s nízkým rizikem rekurence VTE. U všech ostatních pacientů, jako jsou
pacienti s obezitou, symptomatickou PE, onkologickým onemocněním, rekurentním VTE nebo
proximální trombózou
Léčba sodnou solí enoxaparinu se předepisuje průměrně na 10 dní. Léčbu perorálními antikoagulancii
je třeba začít, když je to vhodné antikoagulancii“ na konci bodu 4.2
Při prodloužené léčbě hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním by lékaři měli pečlivě posoudit individuální
tromboembolická rizika a rizika krvácení pacienta.
Doporučená dávka je 100 IU/kg poté následuje 150 IU/kg kontinuální antikoagulační léčby by měl být přehodnocen po 6 měsících léčby.
Prevence tvorby trombů během hemodialýzy
Doporučená dávka je 100 IU/kg U pacientů s vysokým rizikem krvácení se musí dávka snížit na 50 IU/kg cévním přístupu nebo na 75 IU/kg
Během dialýzy se má sodná sůl enoxaparinu zavést do arteriální linky okruhu na začátku dialýzy.
Účinek této dávky je obvykle dostatečný pro 4hodinovou dialýzu, pokud se však zjistí přítomnost
fibrinových prstenců, například při dialýze trvající déle, než je běžné, může se podat další dávka 50 IU
až 100 IU/kg
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se pacientů používajících sodnou sůl enoxaparinu k profylaxi
nebo k léčbě v průběhu podávání hemodialýzy.
Akutní koronární syndrom: léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST segmentu
K léčbě nestabilní anginy a NSTEMI je doporučená dávka sodné soli enoxaparinu 100 IU/kg Léčbu je třeba podávat minimálně 2 dny a pokračovat v ní až do klinické stabilizace. Obvykle je
délka léčby 2 až 8 dní.
Všem pacientům se doporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou, pokud není
kontraindikována, s počáteční nasycovací dávkou 150 –300 mg léčby kyselinou acetylsalicylovoudlouhodobě bez ohledu na strategii léčby.
K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu enoxaparinu jedna bolusová dávka 3000 IU podkožněacetylsalicylové sodnou solí enoxaparinu trvala 8 dní nebo do té doby, než pacient přejde do ambulantní léčby, podle
toho, co nastane dříve. Je-li sodná sůl enoxaparinu podávána spolu s trombolytikem specifickým či fibrin nespecifickýmpo začátku fibrinolytické léčby.
o Dávkování u pacientů ve věku ≥ 75 let je uvedeno v bodě „Starší pacienti“.
o U pacientů léčených perkutánní koronární intervencí dávka, pokud by byla sodná sůl enoxaparinu naposledy podána podkožně před méně než
osmi hodinami před insuflací balónu. Pokud byla sodná sůl enoxaparinu naposledy podána
podkožně před více než osmi hodinami před insuflací balónu, musí se podat dávka 30 IU/kg
Speciální populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u pediatrických pacientů nebyla stanovena.
Starší pacienti
Pro všechny indikace kromě STEMI, u starších pacientů není potřebná úprava dávky, s výjimkou
případů s poruchou funkce ledvin K léčbě akutního infarktu myokardu s elevací ST segmentu u pacientů ve věku 75 a více let, se
počáteční intravenózní bolusová dávka nesmí použít. Začněte dávkování subkutánní aplikací 75 IU/kg
dvou dávek podaných podkožně, potom pro zbývající další dávky je doporučené dávkování 75 IU/kg
v bodě „Porucha funkce ledvin“ a v bodě 4.4.
Porucha funkce jater:
U pacientů s poruchou funkce jater jsou k dispozici jen omezené údaje nich postupovat s opatrností
Porucha funkce ledvin Závažná porucha funkce ledvin
Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin kreatininu <15 ml/minmimotělním oběhu během hemodialýzy.
Dávkovací tabulka pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin
Indikace Dávkování
Prevence venózní tromboembolické choroby 2 000 IU Léčba DVT a PE 100 IU/kg jednou denně
Prodloužená léčba DVT a PE u pacientů s
aktivním nádorovým onemocněním.
100 IU/kg denně
Léčba nestabilní anginy a NSTEMI 100 IU/kg jednou denně
Léčba akutního STEMI
Léčba akutního STEMI 75 letx 3 000 IU 100 IU/kg potom 100 IU/kg podkožně každých 24 hodin
Bez. úvodního intravenózního bolusu, 100 IU/kg
100 IU/kg každých 24 hodin
Úprava doporučené dávky se nevztahuje na indikaci týkající se hemodialýzy.
Mírná a středně závažná porucha funkce ledvin.
Ačkoliv nejsou doporučeny úpravy dávkování u pacientů se středně závažnou 30-50 ml/minpečlivé klinické monitorování.
Vícedávková injekční lahvička Inhixa obsahuje benzylalkohol a nesmí se používat u novorozenců a
předčasně narozených dětí
Způsob podání
Inhixa není určena k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat touto cestou.
K profylaxi venózní tromboembolické choroby po chirurgickém zákroku, k léčbě DVT a PE,
k prodloužené léčbě DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním, k léčbě nestabilní
anginy a NSTEMI se sodná sůl enoxaparinu podává subkutánní injekcí
Při akutním STEMI se léčba začíná jednou intravenózní bolusovou injekcí, po které hned
následuje subkutánní injekce.
K prevenci tvorby trombů v mimotělním oběhu během hemodialýzy se podává do arteriální
linky dialyzačního obvodu.
Při používání vícedávkových injekčních lahviček se doporučuje použít tuberkulinovou injekční
stříkačku nebo její ekvivalent, aby se tím zabezpečilo, že bude do injekční stříkačky natáhnut správný
objem léčivého přípravku.
s.c. injekční technika
Injekce sodné soli enoxaparinu se má podávat pacientovi přednostně v ležící poloze hlubokou
subkutánní injekcí.
Při používání předplněné injekční stříkačky se před podáním injekce nemá odstříkávat vzduchová
bublina, aby se zabránilo ztrátám léčivého přípravku. Pokud je potřeba upravit množství léčivého
přípravku, které se má podat, podle tělesné hmotnosti pacienta, k dosažení požadovaného množství
použíjte kalibrovanou injekční stříkačku a přebytečné množství zlikvidujte. V některých případech
není možné dosáhnout přesné dávky kvůli kalibraci dílků na injekční stříkačce, v tu chvíli je potřeba
objem zaokrouhlit na nejbližší hodnotu.
Injekce se má podat do levé a pravé anterolaterální nebo posterolaterální části břišní stěny.
Celá délka jehly se zavede kolmo do kožního záhybu vytvořeného mezi palcem a ukazovákem. Kožní
záhyb se nemá uvolnit do chvíle, kdy je injekce kompletně aplikována. Po podání injekce nemá být
místo podání masírováno.
i.v. Při akutním STEMI se léčba začíná jednou intravenózní bolusovou injekcí, za kterou ihned následuje
subkutánní injekce.
Při intravenózní injekci se může použít buď vícedávková injekční lahvička nebo předplněná injekční
stříkačka.
Sodná sůl enoxaparinu se má podat do intravenózní linky. Nemá se míchat ani podávat spolu s jinými
léčivými přípravky. Na zabránění možností smíchání sodné soli enoxaparinu s jinými léčivými
přípravky se musí vybraný intravenózní přístup před i po intravenózní aplikaci sodné soli enoxaparinu
promýt dostatečným množstvím roztoku chloridu sodného 9 mg/ml ve vodě pro injekci na vyčištění přístupu pro léčivý přípravek. Sodná sůl enoxaparinu se může
bezpečně podat spolu s normálním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci.
Úvodní bolus 3 000 IU Pro úvodní bolus 3000 IU být odstříknut nadbytečný objem, tak aby stříkačka obsahovala pouze 3000 IU enoxaparinu. Dávku 3000 IU
Pokud se u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci subkutánní podání sodné soli enoxaparinu více než 8 hodin před insuflací balónku.
Pro pacienty léčené pro PCI se má podat dostatečný intravenózní bolus 30 IU/kg tehdy, pokud byla sodná sůl enoxaparinu podkožně podána před více než 8 hodinami před insuflací
balónku.
Pro zajištění přesného odměření malého objemu injekce se doporučuje naředit léčivý přípravek na
300 IU/ml K dosažení koncentrace 300 IU/ml obsahujících 6000 IU injekciZ infuzního vaku je třeba stříkačkou odebrat 30 ml roztoku a tento odebraný roztok zlikvidovat. Celý
obsah předplněné injekční stříkačky obsahující 6000 IU vstříknout do vaku ke zbývajícím 20 ml roztoku. Obsah vaku by se měl jemně promíchat. Požadovaný
objem naředěného roztoku by se měl nabrat do stříkačky určené k podání roztoku do intravenózní
linky.
Po ukončení ředění lze vypočítat potřebný objem, který má být podán v injekci, pomocí následujícího
vzorce: [objem naředěného roztoku tabulky. Doporučuje se provádět ředění roztoku bezprostředně před použitím
Objem roztoku, který má být po naředění podán do intravenózní linky v koncentraci 300 IU
Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
45 1 350 13,5 4,Hmotnost
Požadovaná dávka 30 IU/kg
objem, který má být
podán po naředění na
konečnou koncentraci
300 IU [kg] IU [mg] [ml]
50 1 500 15 55 1 650 16,5 5,60 1 800 18 65 1 950 19,5 6,70 2 100 21 75 2 250 22,5 7,80 2 400 24 85 2 550 25.5 8,90 2 700 27 95 2 850 28,5 9,100 3 000 30 105 3 150 31,5 10,110 3 300 33 115 3 450 34.5 11,120 3 600 36 125 3 750 37,5 12,130 3 900 39 135 4 050 40,5 13,140 4 200 42 145 4 350 43,5 14,150 4 500 45
Injekce do arteriální linky
Injekce je podávána do arteriální linky dialyzačního obvodu pro prevenci tvorby trombu během
hemodialýzy v mimotělním oběhu.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antikoagulancii
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a antagonisty vitamínu K Je nutné zintenzivnit klinické monitorování a laboratorní testy [protrombinový čas vyjádřený jako
International Normalized Ratio Vzhledem k časovému intervalu, než VKA dosáhne svého maximálního účinku, léčba sodnou solí
enoxaparinu musí pokračovat v konstantní dávce tak dlouho, dokud je to nutné pro udržení INR
v požadovaném terapeutickém rozsahu v dané indikaci ve dvou po sobě jdoucích testech.
U pacientů léčených VKA je potřebné léčbu VKA ukončit a první dávku sodné soli enoxaparinu podat
tehdy, když INR poklesne pod terapeutický rozsah.
Přechod mezi sodnou solí enoxaparinu a přímými perorálními antikoagulancii U pacientů, kteří dostávají v současnosti sodnou sůl enoxaparinu, je potřebné ukončit tuto léčbu a začít
s užíváním DOAC od 0 do 2 hodin před časem určeným původně k podání další dávky sodné soli
enoxaparinu, dávkování DOAC se má použít tak, jak je uvedeno v jeho SPC.
U pacientů, kteří užívají v současnosti DOAC, se má první dávka sodné soli enoxaparinu podat v čase,
kdy se původně měla podat další dávka DOAC.
Podání při spinální/epidurální anestezii nebo lumbální punkci
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální nebo spinální
anestezie/analgezie nebo lumbální punkce, musí být prováděno důsledné neurologické monitorování
kvůli riziku neuraxiálních hematomů
• Při dávkování použitém k prevenci
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při profylaktickém dávkování a zavedením jehly
nebo katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 12 hodin.
Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 12 hodin před
odstraněním katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15–30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 24 hodin.
Začít léčbu sodnou solí enoxaparinu v dávce 2 000 IU kompatibilní s neuraxiální anestezií.
Při dávkách používaných k léčbě
Mezi poslední injekcí sodné soli enoxaparinu při léčebných dávkách a zavedením jehly nebo
katetru se musí zachovat časový interval bez punkce nejméně 24 hodin Při kontinuálních technikách se má zachovat podobný posun nejméně 24 hodin před odstraněním
katetru.
Pro pacienty s clearance kreatininu [15–30] ml/min je potřeba počítat se zdvojnásobením
časového intervalu od punkce/zavedení katetru nebo odstranění katetru na nejméně 48 hodin.
Pacienti dostávající dávky dvakrát denně dostatečného časového posunu pro zavedení nebo odstranění katetru.
Hladina anti-Xa je v těchto časových bodech stále ještě detekovatelná a toto posunutí negarantuje, že
se zabrání vytvoření neuraxiálního hematomu.
Stejně je potřeba zvážit posunutí času podle podání sodné soli enoxaparinu o nejméně 4 hodiny po
spinální/epidurální punkci nebo po odstranění katetru. Tento časový posun musí vycházet
z vyhodnocení poměru prospěch – riziko s ohledem na riziko trombózy i krvácení v kontextu léčby a
rizikových faktorů konkrétního pacienta.
4.3 Kontraindikace
Sodná sůl enoxaparinu je kontraindikován u pacientů:
hypersenzitivita na sodnou sůl enoxaparinu, heparin nebo jeho deriváty včetně ostatních
nízkomolekulárních heparinů látku uvedenou v bodě 6.1;
s anamnézou na heparinem indukovanou trombocytopenii posledních 100 dní nebo s přítomností cirkulujících protilátek s aktivním klinicky signifikantním krvácením a stavy s vysokým rizikem krvácení, včetně
nedávné cévní mozkové příhody s krvácením, se žaludečními vředy, s přítomností maligního
novotvaru s vysokým rizikem krvácení, nedávnou operací mozku, páteře nebo očí, se známými
nebo s podezřením na varixy jícnu, s arteriovenózními malformacemi, s vaskulárním
aneuryzmem nebo s velkými intraspinálními a intracerebrálními vaskulárními abnormalitami;
při spinální nebo epidurální anestezii nebo lokálně-regionální anestezii, pokud se sodná sůl
enoxaparinu použila v předcházejících 24 hodinách Vzhledem k obsahu benzylalkoholu lahvičce podáván novorozencům nebo předčasně narozeným dětem
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Nízkomolekulární hepariny biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Obecně
Nízkomolekulární hepariny sodné soli enoxaparinu. Tyto léky se liší svým výrobním postupem, molekulární hmotností,
specifickou anti Xa aktivitou a anti-IIa aktivitou, jednotkami, dávkou a klinickou účinností a
bezpečností. Následkem toho mají rozdílnou farmakokinetiku a biologickou aktivitu antitrombinové aktivitě, interakci s trombocytypoužití pro každý přípravek.
Anamnéza HIT
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s anamnézou imunitou zprostředkované HIT za
posledních 100 dní nebo při přítomnosti cirkulujících protilátek je kontraindikováno Cirkulující protilátky mohou přetrvávat několik let.
U pacientů s anamnézou cirkulujících protilátek se má sodná sůl enoxaparinu používat s mimořádnou opatrností. V takovémto
případě je možné rozhodnout o použití sodné soli enoxaparinu jen po pečlivém vyhodnocení poměru
přínosu a rizika a po zvážení možnosti neheparinové alternativní léčby lepirudin
Monitorování počtu trombocytů
U onkologických pacientů s počtem krevních destiček pod 80 G/l lze antikoagulační léčbu zvážit
pouze případ od případu a doporučuje se pečlivé sledování.
I u nízkomolekulárních heparinů existuje riziko trombocytopenie vyvolané protilátkami indukovanými
heparinem. Pokud dojde k trombocytopenii, vyskytne se obvykle mezi 5. a 21. dnem po zahájení léčby
sodnou solí enoxaparinu.
Riziko HIT je vyšší u pacientů po operaci a nejvíce po operaci srdce a u onkologických pacientů.
Proto se doporučuje změřit počet trombocytů na začátku léčby sodnou solí enoxaparinu a potom měřit
pravidelně v průběhu léčby.
Pokud existují klinické příznaky připomínající HIT tromboembolizmu, bolestivé kožní léze v místě injekce, alergické nebo anafylaktické reakce na léčbuje potřeba změřit počet trombocytů. Pacienti musí být informováni, že takové příznaky se mohou
objevit a v takovém případě musí informovat svého lékaře.
V praxi, pokud se potvrdí signifikantní pokles počtu trombocytů léčba sodnou solí enoxaparinu se musí okamžitě ukončit a pacient musí přejít na jinou, alternativní
neheparinovou antikoagulační léčbu.
Krvácení
Stejně jako při jiných antikoagulanciích, ve kterémkoliv místě se může vyskytnout krvácení. Pokud se
vyskytne, je nutné vyšetřit původ krvácení a začít vhodnou léčbu. Stejně jako při jiné antikoagulační
léčbě, sodná sůl enoxaparinu se má použít s opatrností při stavech se zvýšeným potenciálem krvácení,
jako je například:
- Porucha hemostázy,
- peptický vřed v anamnéze,
- nedávno prodělaná ischemická cévní mozková příhoda,
- těžká arteriální hypertenze,
- nedávná diabetická retinopatie,
- neurologický nebo oftalmologický chirurgický výkon,
- souběžně podávané léčivé přípravky ovlivňující hemostázu
Laboratorní vyšetření
Při podávání v dávkách za účelem profylaxe venózní tromboembolie neovlivňuje sodná sůl
enoxaparinu signifikantně čas krvácivosti ani ostatní komplexní koagulační testy, nemá vliv na
agregaci trombocytů ani neovlivňuje významně vazbu fibrinogenu na trombocyty.
Při použití vyšších dávek se může vyskytnout prodloužení aktivovaného parciálního
tromboplastinového času antitrombotický účinek však nejsou v lineárním vztahu, a proto nejsou vhodné k monitoraci aktivity
sodné soli enoxaparinu.
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce
Spinální/epidurální anestezie nebo lumbální punkce se nesmí dělat v průběhu 24 hodin od podání
sodné soli enoxaparinu v terapeutických dávkách Při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a spinální/epidurální anestezie nebo spinální punkci
byly hlášeny případy neuroaxiálních hematomů, které vedly k dlouhodobému nebo trvalému ochrnutí.
Tyto případy jsou výjimečné při dávce 4 000 anti-Xa IU může být vyšší při podávání vyšších dávek sodné soli enoxaparinu, při užití pooperačních epidurálních
katetrů při současném podávání léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, jako jsou NSAID,
traumatických nebo opakovaných epidurálních/spinálních punkcích nebo u pacientů s anamnézou
spinálních operací nebo se spinální deformitou.
Ke snížení rizika krvácení při souběžném použití sodné soli enoxaparinu a epidurální/spinální
anestezii nebo analgezii nebo spinální punkci, je potřebné vzít v úvahu farmakokinetický profil sodné
soli enoxaparinu provést v době, kdy je antikoagulační aktivita sodné soli enoxaparinu nízká, přesné načasování pro
dosažení dostatečně nízké antikoagulační aktivity u konkrétního pacienta však není známo. U pacientů
s clearance kreatininu [15 až 30 ml/min] je potřebné zvažovat i další okolnosti, protože eliminace
sodné soli enoxaparinu trvá déle
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia v kontextu epidurální/spinální anestezie nebo
analgezie, lumbální punkce, musí být prováděno časté monitorování, aby se zaznamenaly veškeré
známky a příznaky neurologické poruchy, jako například bolesti zad v bederní oblasti páteře,
senzorické a motorické poruchy nebo močového měchýře. Pacienty je třeba poučit, aby ihned informovali svého lékaře, pokud
zaznamenají některé z výše zmíněných znaků a příznaků. V případě podezření na příznaky hematomu
v míšním kanálu je nutno provést urgentní diagnostiku a zahájit léčbu včetně provedení míšní
dekomprese, i přesto, že tato léčba nemusí zabránit nebo zvrátit neurologické následky.
Nekróza kůže / kožní vaskulitida
Při LMWH byla hlášena nekróza kůže a kožní vaskulitida, v takových případech je třeba okamžitě
léčbu ukončit.
Perkutánní koronární revaskularizace
Pro zmírnění rizika krvácení hrozícího po vyjmutí cévního zavaděče po katetrizaci prováděné během
léčby nestabilní anginy pectoris, non-Q ST elevací Je to důležité k dosažení hemostázy v místě punkce po PCI. V případě použití uzavírajícího zařízení
může být sheat odstraněn okamžitě. Pokud je použita manuální kompresní metoda, sheat by měl být
odstraněn za 6 hodin po posledním intravenózním/subkutánním podání sodné soli enoxaparinu. Pokud
by měla léčba sodnou solí enoxaparinu pokračovat, další dávka by neměla být podána dříve než 6 až hodin po odstranění sheatu. V místě výkonu mají být sledovány známky krvácení či vytváření
hematomu.
Akutní infekční endokarditida
U pacientů s akutní infekční endokarditidou se používání heparinu obvykle nedoporučuje kvůli riziku
krvácení do mozku. Pokud se jeho použití považuje za absolutně nevyhnutelné, rozhodnutí je třeba
udělat jen po pečlivém individuálním posouzení poměru přínosu a rizika.
Umělá srdeční mechanická chlopeň
Používání sodné soli enoxaparinu u pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. U pacientů s umělou mechanickou srdeční chlopní,
kterým byla podávána sodná sůl enoxaparinu za účelem tromboprofylaxe, se zaznamenaly ojedinělé
případy trombózy umělé srdeční chlopně. Nejasné okolnosti, včetně základního onemocnění a
nedostatečných klinických údajů, omezují zhodnocení těchto případů. Některé z těchto případů byly
těhotné ženy, u kterých trombóza způsobila smrt matky i plodu.
Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční chlopní
Používání sodné soli enoxaparinu u těhotných žen s umělou mechanickou srdeční chlopní za účelem
tromboprofylaxe nebylo dostatečně prozkoumáno. V klinické studii s těhotnými ženami s umělou
mechanickou chlopní, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu v dávce 100 IU/kg denně za účelem snížení rizika tromboembolie, došlo ve 2 z 8 žen k tvorbě krevních sraženin, které
zablokovaly chlopeň a způsobily smrt matky a plodu. Po uvedení léku na trh se u těhotných žen
s umělou mechanickou srdeční chlopní, kterým se podávala profylakticky sodná sůl enoxaparinu,
zaznamenaly ojedinělé případy trombózy chlopně. Těhotné ženy s umělou mechanickou srdeční
chlopní mohou být vystaveny vyššímu riziku tromboembolie.
Starší pacienti
Při podávání profylaktických dávek se nepozorovala zvýšená tendence ke krvácení.
Starší pacienti enoxaparinu vystaveni vyššímu riziku komplikací s krvácením. Doporučuje se proto pečlivé klinické
sledování a u pacientů starších 75 let léčených na STEMI je možné zvážit snížení dávky
Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou vystaveni vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, čímž se
zvyšuje riziko krvácení. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé klinické monitorování a mohlo
by se zvážit i biologické monitorování měřením anti-Xa aktivity Sodná sůl enoxaparinu se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin
trombů v mimotělním oběhu během dialýzy.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin výrazně vyššímu účinku sodné soli enoxaparinu, proto se doporučuje úprava terapeutických a
profylaktických dávkovacích režimů Pacientům se středně závažnou 50-80 ml/min
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je potřebná opatrnost při používání sodné soli enoxaparinu, a to
kvůli zvýšenému potenciálu krvácení. Úprava dávky na základě monitorování hladiny anti-Xa není
spolehlivá u pacientů s cirhózou jater a nedoporučuje se
Nízká hmotnost
Pacienti s nízkou hmotností sodné soli enoxaparinu může vést k vyššímu riziku krvácení. Proto se doporučuje pečlivé sledování takových pacientů bod 5.2
Obézní pacienti
Obézní pacienti mají vyšší riziko tromboembolizmu. Bezpečnost a účinnost profylaktických dávek u
obézních pacientů úpravu dávek. U těchto pacientů je potřeba pečlivě sledovat projevy a příznaky tromboembolizmu.
Hyperkalemie
Hepariny mohou potlačit sekreci aldosteronu v nadledvinách, což způsobuje hyperkalemii 4.8acidózou, pacientů užívajících léky, o kterých víme, že zvyšují hladinu draslíku potřeba pravidelně monitorovat plazmatickou hladinu draslíku, zejména u rizikových pacientů.
Benzylalkohol
Benzylalkohol může způsobit alergické reakce.
U intravenózního podávání benzylalkoholu byly zaznamenány závažné nežádoucí účinky a úmrtí u
novorozenců benzylalkoholu, při němž se může objevit toxicita, není známo. Benzylalkohol může také kvůli
zvýšenému riziku akumulace způsobit toxické reakce u kojenců a dětí do 3 let.
U pacientů s poškozením funkce jater nebo ledvin nebo u těhotných žen by měly být vysoké objemy
léčivých přípravků obsahujících benzylalkohol používány s opatrností a pouze v případě nutnosti kvůli
riziku akumulace benzylalkoholu a jeho toxicity
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje v rozmezí doporučeného dávkování méně než 1 mmol sodíku v jedné dávce, tedy je prakticky „bez sodíku“.
Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
o známkách a příznacích a pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky
těchto reakcí, enoxaparin má být okamžitě vysazen a má být zvážena
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované lékové kombinace
Léky ovlivňující hemostázu
Před začátkem terapie sodnou solí enoxaparinu se doporučuje přerušit léčbu některými léky
ovlivňujícími hemostázu, pokud nejsou striktně indikované. Pokud je kombinované použití
indikované, je nezbytné při používání sodné soli enoxaparinu pečlivé příslušné klinické a laboratorní
monitorování. K takovým léčivům patří:
- systémové salicyláty, kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách a nesteroidní
antiflogistika - jiná trombolytika antikoagulancia
Lékové kombinace vyžadující opatrnost
S opatrností je možné souběžně se sodnou solí enoxaparinu podávat tyto léky:
Jiné léky ovlivňující hemostázu, jako jsou:
- inhibitory agregace trombocytů včetně kyseliny acetylsalicylové používané jako
antiagregační lék glykoproteinu IIb/IIIa indikované při akutním koronárním syndromu, kvůli riziku
krvácení,
- Dextran 40,
- systémové glukokortikoidy.
Léky zvyšující hladinu draslíku
léky zvyšující sérovou hladinu draslíku se mohou požívat souběžně se sodnou solí enoxaparinu při
pečlivém klinickém a laboratorním monitorování
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
U lidí nejsou důkazy o průchodu sodné soli enoxaparinu placentární barierou v druhém a třetím
trimestru těhotenství. O prvním trimestru nejsou k dispozici žádné informace.
Studie na zvířatech neprokázaly známky fetotoxicity a teratogenity ukázaly, že přechod sodné soli enoxaparinu přes placentu je minimální.
Sodnou sůl enoxaparinu je možné používat během těhotenství jen, pokud lékař potvrdí jednoznačnou
nezbytnost jeho použití. Ženy, které dostávají sodnou sůl enoxaparinu během těhotenství, je potřeba
pečlivě monitorovat, pokud jde o projevy krvácení nebo výrazné antikoagulace a upozornit je na riziko
krvácení. Podle celkových údajů u těhotných žen neexistuje důkaz zvýšeného rizika krvácení,
trombocytopenie nebo osteoporózy v porovnání s rizikem pozorovaným u žen, které nejsou těhotné,
kromě rizika, které bylo pozorováno u těhotných žen s umělou srdeční chlopní
Pokud se plánuje epidurální anestezie, doporučuje se nejdříve ukončit léčbu sodnou solí enoxaparinu
Vzhledem k tomu, že benzylalkohol může přestupovat přes placentu, doporučuje se používat
přípravek, který neobsahuje benzylalkohol.
Kojení
Není známo, zda se nezměněná sodná sůl enoxaparinu vylučuje do lidského mateřského mléka. U
potkanů během kojení je hladina sodné soli enoxaparinu nebo metabolitů v mléku velmi nízká.
Perorální absorpce sodné soli enoxaparinu je nepravděpodobná. INHIXA se může používat během
kojení.
Fertilita
Neexistují klinické údaje související s enoxaparienem sodným týkající se fertility. Studie na zvířatech
neprokázaly žádný vliv na fertilitu
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Sodná sůl enoxaparinu nemá žádný nebo jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Sodná sůl enoxaparinu byla hodnocena u více než 15 000 pacientů, kteří ho dostávali v klinických
studiích. Studie zahrnovaly: 1776 případů profylaxe DVT po ortopedické nebo břišní operaci u
pacientů s rizikem tromboembolických komplikací, 1169 případů profylaxe DVT u akutních pacientů
se závažně omezenou mobilitou, 559 případů léčby DVT s pulmonální embolií nebo bez plicní
embolie, 1578 případů léčby nestabilní anginy a non-Q infarktu myokardu a 10176 případů léčby
akutního infarktu myokardu s ST-elevací
Režim podávání sodné soli enoxaparinu v těchto klinických studiích byl různý v závislosti na
indikacích. Dávka sodné soli enoxaparinu v profylaxi DVT po operaci nebo u akutních pacientů se
závažným omezením mobility byla 4 000 IU trombózy dostávali pacienti buď dávku 100 IU/kg myokardu byly podávány dávky 100 IU/kg léčby akutního infarktu myokardu s ST-elevací bolus 3 000 IU
V klinických studiích byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky krvácení, trombocytopenie a
trombóza
Bezpečnostní profil enoxaparinu u prodloužené léčby DVT a PE u pacientů s aktivním nádorovým
onemocněním je podobný jeho bezpečnostnímu profilu u léčby DVT a PE.
V souvislosti s léčbou enoxaparinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Seznam nežádoucích účinků
Další nežádoucí účinky pozorované v těchto klinických studiích a které byly hlášené po uvedení léku
na trh výskytu je definována následovně: velmi časté údajů nelze určitklesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
časté: krvácení, hemoragická anémie*, trombocytopenie, trombocytóza
vzácné: eozinofílie*
vzácné: případy imunoalergické trombocytopenie s trombózou, u některých byla trombóza
komplikovaná orgánovým infarktem nebo ischemií končetiny
Poruchy imunitního systému
časté: alergická reakce
vzácné: anafylaktické reakce včetně šoku*
Poruchy nervového systému
časté: bolest hlavy*
Poruchy cév
vzácné: spinální hematom* neurologického poškození včetně dlouhodobé nebo permanentní paralýzy
Poruchy jater a žlučových cest
velmi časté: zvýšení jaterních enzymů méně časté: hepatocelulární poškození jater*,
vzácné: cholestatické poškození jater*
Poruchy kůže a podkoží
časté: kopřivka, pruritus, erytém
méně časté: bulózní dermatitida
vzácné: alopecie*
vzácné: kožní vaskulitida*, kožní nekróza* obvykle se vyskytuje v místě vpichu injekce obvykle purpura nebo erytematózní plaky, infiltrované a bolestivéUzlíky Vymizí v průběhu několika dní a není třeba přerušovat léčbu.
není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
vzácné: osteoporóza* po dlouhodobé léčbě
Celkové poruchy a reakce v místě podání
časté: hematom v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, jiné reakce v místě vpichu
injekce méně časté: lokální podráždění, kožní nekróza v místě vpichu injekce
Laboratorní a funkční vyšetření
vzácné: hyperkalemie*
Výpis vybraných nežádoucích účinků
Krvácení
Zahrnovalo velké krvácení, hlášené nejvýše u 4,2 % pacientů případů byly fatální. Krvácivé komplikace byly považovány za velké, významnou klinickou příhodu, nebo transfuzí 2 nebo více jednotek krevních produktů. Retroperitoneální a intrakraniální krvácení bylo
vždy považováno za velké.
Podobně jako při podávání jiných antikoagulancií, se může v přítomnosti přidružených rizikových
faktorů jako jsou organická poškození s tendencí ke krvácení, invazivní zákroky nebo používání
léčivých přípravků ovlivňujících hemostázu, vyskytnout krvácení
Třídy
orgánových
systémů
pacientů
ckých
pacientů
Léčb扥Prodloužená
léčba DVT a PE
u pacientů
nádorovým
onemocněním
Léčb儀Léčbpacientů
krve a
lymfatickéh
o systému
Velmi časté:
krváceníretroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Velmi časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniální
krvácení
retroperitoneál
ní krvácení
Častéb:
krvácení
Časté:
krvácení α
Vzácné:
retroperitoneál
ní krvácení
Časté:
krvácení α
Méně časté:
intrakraniál
ní krvácení
retroperiton
eální
krvácení
α: jako je hematom, ekchymóza jinde než v místě vpichu, hematom v místě vpichu, hematurie, epistaxe a
gastrointestinální krvácení
b: četnost založená na retrospektivní studii registru zahrnujícím 3526 pacientů
Trombocytopenie a trombocytóza Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Profylaxe
u
chirurgických
pacientů
Profylaxe
u
nechirurgický
ch pacientů
Léčba
pacientů
s DVT s nebo
bez PE
Prodloužená
léčba DVT a
PE u pacientů s
aktivním
nádorovým
onemocněním
Léčba pacientů
s nestabilní
anginou a non-
Q MI
Léčba
pacientů
s akutním
STEMI
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Velmi časté:
trombocytóz
a β
Časté:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytope
nie
Velmi časté:
trombocytóza
β
Časté:
trombocytope
nie
Není známo:
trombocytopen
ie
Méně časté:
trombocytopen
ie
Časté:
trombocytó
za β
trombocyto
pe-nie
Velmi
vzácné:
imunoalergi
cká
trombocyop
enie β: vzestup krevních destiček > 400 x 109/l
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sodné soli enoxaparinu u dětí nebyla stanovena U intravenózního podávání benzylalkoholu byly zaznamenány závažné nežádoucí účinky a úmrtí u
novorozenců Benzylalkohol může také kvůli zvýšenému riziku akumulace způsobit toxické reakce u kojenců a dětí
do 3 let
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.*
4.9 Předávkování
Známky a příznaky
Náhodné předávkování sodnou solí enoxaparinu po intravenózním, mimotělním či subkutánním
podání může vést ke krvácivým komplikacím. Po perorálním podání, dokonce i vysokých dávek, není
pravděpodobné, že by se sodná sůl enoxaparinu absorbovala.
Léčba
Antikoagulační efekt může být z velké části neutralizován pomalým intravenózním podáním
protaminu. Dávka protaminu závisí na podané dávce sodné soli enoxaparinu, přičemž 1 mg protaminu
neutralizuje antikoagulační účinek 100 anti-Xa IU sůl enoxaparinu podána během 8 předchozích hodin. Jestliže byla sodná sůl enoxaparinu podána před
více než 8 hodinami nebo je nutná druhá dávka protaminu, aplikuje se infuze 0,5 mg protaminu na anti-Xa IU 12 hodin od injekce sodné soli enoxaparinu se už podání protaminu nedoporučuje. Nicméně ani
vysokými dávkami protaminu není nikdy úplně neutralizován anti-Xa účinek sodné soli enoxaparinu
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, hepariny, ATC kód: B01AB
Inhixa je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
Farmakodynamické účinky
Sodná sůl enoxaparinu je nízkomolekulární heparin, který má střední molekulární hmotnost přibližně
4500 daltonů, ve kterém jsou odděleny antitrombotické a antikoagulační aktivity standartního
heparinu. Léčivou látkou je sodná sůl.
Je charakterizován vysokou anti-Xa aktivitou antitrombinovou aktivitou zprostředkovány antitrombinem III
Kromě anti-Xa/IIa aktivity byly u zdravých subjektů, pacientů i neklinických modelů zjištěny další
antikoagulační a antiflogistické vlastnosti sodné soli enoxaparinu. Tyto vlastnosti zahrnují ATIII-
dependentní inhibici jiných koagulačních faktorů jako je faktor VIIa, indukci uvolňování endogenního
inhibitora cesty tkáňového faktoru Willebrandova faktoru přispívají k celkovému antitrombotickému účinku sodné soli enoxaparinu.
V profylaktických dávkách neovlivňuje signifikantně aPTT. Když se používá s kurativním záměrem,
aPTT se může prodloužit o 1,5-2,2násobek konkrétního času při maximu účinku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Prevence venózní tromboembolické choroby spojená s operací
Prodloužená profylaxe VTE po ortopedické operaci
Ve dvojitě zaslepené studii prodloužené profylaxe pacientů podrobujících se operaci s náhradou
kyčelního kloubu, 179 pacientů, kteří nebyli léčení na venózní tromboembolickou chorobu, dostávalo
během hospitalizace na začátku podkožně 4 000 IU předepsané délky léčby prodloužené profylaxe byl statisticky významně nižší ve skupině se sodnou solí enoxaparinu ve
srovnání s placebem, nebyla hlášena žádná PE. Nevyskytlo se žádné krvácení.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n placebo
jednou denně
podkožně
n Všichni pacienti léčeni prodlouženou
profylaxí
㤰celkové VTE celkové DVT proximální DVT
*p hodnota oproti placebu =0,#p hodnota oproti placebu =0,
V druhé dvojitě zaslepené studii bylo 262 pacientů bez VTE onemocnění, kteří se podrobili operaci
s náhradou kyčelního kloubu, léčeni během hospitalizace na začátku sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
solí 4 000 IU Podobně jako v první studii byl výskyt VTE během prodloužené profylaxe statisticky významně nižší
ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s placebem, a to i pro VTE celkové enoxaparinu 21 [16 %] oproti placebu 45 [34,4 %]; p=0,001skupinami se sodnou solí enoxaparinu a placebem.
Prodloužená profylaxe DVT po onkologické operaci
Dvojitě zaslepená, multicentrická klinická studie porovnávala bezpečnost a účinnost čtyřtýdenního a
jednotýdenního režimu profylaktického podávání sodné soli enoxaparinu u 332 pacientů, kteří se
podrobili elektivní operaci z důvodu nádoru v břišní nebo pánevní oblasti. Pacienti dostávali sodnou
sůl enoxaparinu léčbě sodnou solí enoxaparinu nebo placebem pro dalších 21 dní. Bilaterální venografie se provedla
mezi 25. a 31. dnem nebo i dříve, pokud se vyskytly příznaky venózního tromboembolismu. Pacienti
byli poté 3 měsíce sledováni. Profylaxe sodnou solí enoxaparinu během 4 týdnů po operaci z důvodu
rakoviny v břišní nebo pánevní oblasti statisticky výrazně snížila výskyt venograficky prokázané
trombózy v porovnání s profylaxí sodnou solí enoxaparinu během jednoho týdne. Poměr venózního
tromboembolismu na konci zaslepené fázi studie byl 12,0 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu; p=0,02. Tento rozdíl přetrvával tři měsíce [13,8 % vs. 5,5 %
sledovací fáze, nebyly žádné rozdíly.
Prevence venózní tromboembolické choroby u interních pacientů s akutním onemocněním, kde se
očekává omezení mobility
Ve dvojitě zaslepené, multicentrické studii s paralelními skupinami se porovnávala sodná sůl
enoxaparinu 2 000 IU DVT u interních pacientů s těžkým omezením mobility během akutního omezení vzdálenost chůze <10 metrů za ≤3 dnytřída III nebo IVinsuficiencí a akutní infekcí nebo akutním revmatem; pokud je to spojeno alespoň s jedním VTE
rizikovým faktorem léčba a chronické srdeční nebo respirační selháníCelkově bylo ve studii zařazeno 1102 pacientů a 1073 pacientů bylo léčených. Léčba pokračovala po
dobu 6 až 14 dní jednou denně sodná sůl enoxaparinu statisticky významně snížila výskyt VTE v porovnání s placebem.
Údaje týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže.
sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n sodná sůl
enoxaparinu
000 IU jednou denně
podkožně
n placebo
n všichni léčení interní
pacienti během akutního
onemocnění
287 celkové VTE celkové DVT proximální DVT VTE = venózní tromboembolické události, které zahrnovaly DVT, PE a smrt z důvodu tromboembolie
* p hodnota oproti placebu = 0,
Přibližně 3 měsíce po zařazení zůstával výskyt VTE statisticky významně nižší ve skupině léčené
sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU krvácení celkově byl 8,6 % a výskyt velkého krvácení 1,1 % ve skupině placeba, 11,7 % a 0,3 % ve
skupině se sodnou solí enoxaparinu 2 000 IU enoxaparinu 4 000 IU
Léčba DVT s PE nebo bez ní
V multicentrické studii s paralelními skupinami bylo 900 pacientů s akutní DVT dolní končetiny a
s pulmonální embolii nebo bez ní randomizováno na hospitalizovanou léčbu buď enoxaparinu 150 IU/kg následovala kontinuální infuze studii randomizováno 900 pacientů a všichni byli léčeni. Všichni pacienti dostávali i léčbu warfarinem
sodným začátkem v průběhu 72 hodin od začátku léčby sodnou solí enoxaparinu nebo standardní léčby
heparinem a pokračování během 90 dní. Sodná sůl enoxaparinu nebo standartní léčba heparinem se
podávala minimálně 5 dní, do dosažení hodnoty INR warfarinu sodného. Oba režimy se sodnou solí
enoxaparinu byly rovnocenné jako standartní heparinová léčba, pokud jde o snížení rizika rekurence
venózního tromboembolizmu níže.
sodná sůl
enoxaparinu
150 IU/kg
denně podkožně
n sodná sůl
enoxaparinu
100 IU/kg
denně podkožně
n heparin
aPTT upravovaný
intravenózní léčbou
n všichni léčení
pacienti s DVT s PE
nebo bez něj
298 celkové VTE jen DVT proximální
PE
VTE = venózní tromboembolická událost *interval spolehlivosti 95 % pro rozdíly v léčbě celkové VTE byly:
sodná sůl enoxaparinu jednou denně oproti heparinu sodná sůl enoxaparinu každých 12 hodin oproti heparinu
Velké krvácení bylo 1,7 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 150 IU/kg denně s.c., 1,3 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu 100 IU/kg ve skupině s heparinem.
Prodloužená léčba hluboké žilní trombózy pacientů s aktivním nádorovým onemocněním.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů se hlášené četnosti rekurentní VTE u pacientů
léčených enoxaparinem podávaným jednou nebo dvakrát denně po dobu 3 až 6 měsíců zdají být
srovnatelné s četnostmi u warfarinu.
Účinnost v reálném životě byla hodnocena v souboru 4 451 pacientů se symptomatickou VTE a
aktivním nádorovým onemocněním z mezinárodního registru RIETE pacientů s VTE a jinými
trombotickými stavy. 3 526 pacientů dostávalo enoxaparin s.c po dobu až 6 měsíců a 925 pacientů
dostávalo s.c. tinzaparin nebo dalteparin. Mezi 3 526 pacienty, kteří dostávali léčbu enoxaparinem,
bylo 891 pacientů léčeno dávkou 1,5 mg/kg jednou denně jako úvodní terapie a prodlouženou léčbou
až na 6 měsíců denně a prodlouženou léčbu do 6 měsíců jednou dennězměny režimu byla 17 dní, respektive 8 dní. Mezi oběma léčebnými skupinami nebyl žádný významný
rozdíl v míře rekurence VTE inferiority 1,5 léčebnými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl, pokud jde o relativní rizika závažného
Tabulka. Výsledky účinnosti a bezpečnosti ve studii RIETECAT
Výsledeknízkomolekulární
hepariny
n=Upravené poměry rizik
enoxaparin / jiné LMWH
[interval spolehlivosti 95%]
VTE rekurence 70 Závažné krváceníNezávažné krváceníCelkových úmrtí
Níže je uveden přehled výsledků podle léčebného režimu použitého ve studii RIETECAT u pacientů
po ukončení šestiměsíčnéí léčby:
Tabulka. 6měsíční výsledky u pacientů, kteří dokončili 6měsíční léčbu, v různých režimech
Výsledek
N Enoxapa
rin
všechny
režimy
Enoxaparin všechny režimy
LMWHs
registrová
ny v EU
Enoxapa
rin
jednou
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně
Enoxapa
rin
dvakrát
denně až
jednou
denně
Enoxapa
in jednou
denně až
dvakrát
denně
Enoxapar
in ve více
než
jednom
režimu
léčby
N=1432 N=444 N=529 N=406 N=14 N=39 N=Rekurence
VTE
70
6,0%33
9,9%22
5,9%10
4,0%22,6%20,2%23
7,5%Závažné
krvácení
nefatální⠷Ⰰ㠥㌱⠷Ⰰ〥⠴Ⰰ㘥ⴀ
㔲⠹Ⰰ㠥⠷Ⰰ㌥ⴀ
ᄁⰀ㐥⠵Ⰰ⠳Ⰰ〥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㘠
⠀⠳Ⰰ㔥ⴀ
⠴Ⰰ⠲Ⰰ㌥ⴀ
㘀Ⰰㄥvýznamné
nezávažné
krvácení
㠷⠴Ⰰ㠥ⴀ
⠵Ⰰ㤥⠳Ⰰ㜥ⴀ
㌳⠴Ⰰ⠵Ⰰ㜥⠳Ⰰ㐥ⴀ
⠷Ⰰㄥ⠀〥ⴀ
㐠
⠀Ⰰ㌥⠰Ⰰ㌥ⴀ
⠵Ⰰ㘥⠳Ⰰ㐥ⴀ
Všechny
příčiny úmrtí
㘶㘠
⠀㐶Ⰰ㔥⠀㐳Ⰰ㤥㐹Ⰰㄥᄃ⠀⠀㌴Ⰰ㤥ⴀ
㐴Ⰰ〥㌲⠀㘱Ⰰㄥ⠀㔶Ⰰ㤥ⴀ
㘵Ⰰᄂ㘠
⠀㌶Ⰰ〥⠀㌱Ⰰ㌥ⴀ
㐰Ⰰ㘥㘠
⠀㐲Ⰰ㤥⠀ᆪⰀ㜲Ⰰ㔥ᆭ⠀㐱Ⰰ〥⠀㔷Ⰰ⠀㌶Ⰰ㜥⠀㌲Ⰰㄥⴀ
㐱Ⰰ㌥Fatalní PE
nebo fatalní
krvácení
související s
úmrtím
㐸⠳Ⰰ㐥⠲Ⰰ㐥ⴀ
㐀Ⰰ㌥⠱Ⰰ㘥⠰Ⰰ㐥ⴀ
㌵⠴Ⰰ㔥ⴀ
⠱Ⰰ⠰Ⰰ⠀〥⠲Ⰰ㘥⠀〥ⴀ
⠱Ⰰㄥⴀ
㐀Ⰰㄥ*Všechna data s 95% CI
Léčba nestabilní anginy a infarktu myokardu bez elevace ST
V rozsáhlé multicentrické studii bylo zařazeno 3 171 pacientů v akutní fázi nestabilní anginy pectoris
nebo non-Q infarktu myokardu, byli randomizováni do dvou skupin tak, že pacienti v jedné skupině
dostávali spolu s kyselinou acetylsalicylovou sodné soli enoxaparinu v dávce 100 IU/kg nefrakcionovaný heparin upravený podle aPTT. Pacienti museli být hospitalizování minimálně 2 dny a
maximálně 8 dní, až do klinické stabilizace, revaskularizační procedury nebo propuštění z nemocnice.
Pacienti museli být sledováni po dobu 30 dní. Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s heparinem
statisticky významně snížila kombinovaný výskyt anginy pectoris, infarktu myokardu a smrti
s poklesem 19,8 až 16,6 % v kombinovaném výskytu přetrvávala po 30 dnech Pokud jde o velké krvácení, nebyly zjištěny žádné rozdíly, i přes to, že v krvácení v místě vpichu
subkutánní injekce bylo častější.
Léčba akutního infarktu myokardu s elevací ST-segmentu
V rozsáhlé multicentrické studii bylo 20 479 pacientů se STEMI vhodných na fibrinolytickou léčbu
randomizovaných do dvou skupin; v jedné skupině dostali sodnou sůl enoxaparinu jako jednu
bolusovou intravenózní dávku 3000 IU v dávce 100 IU/kg enoxaparinu v dávce 100 IU/kg nefrakcionovaný heparin upravený podle apTT po dobu 48 hodin. Všichni pacienti byli také léčeni
kyselinou acetylsalicylovou po dobu minimálně 30 dní. Strategie dávkování sodné soli enoxaparinu
byla přizpůsobena pro pacienty se závažně zhoršenou funkcí ledvin a u starších pacientů ve věku nad
75 let. Subkutánní injekce sodné soli enoxaparinu se podávaly do té doby, než byl pacient propuštěn
z nemocnice nebo po dobu maximálně 8 dní 4716 pacientů se podrobilo perkutánní koronární intervenci, přičemž dostávali antitrombotickou
podpůrnou léčbu hodnocenými léčivými přípravky studie. Proto pro pacienty léčené sodnou solí
enoxaparinu musela být vykonána PCI se sodnou solí enoxaparinu režim stanový v předcházejících studiích, tj. žádné další dávkování, pokud od posledního
subkutánního podání do insuflace balónu uplynulo méně než 8 hodin; intravenózní bolus 30 IU/kg uplynulo více než 8 hodin.
Sodná sůl enoxaparinu v porovnání s nefrakcionovaným heparinem statisticky významně snížil výskyt
primárního endpointu – smrti z jakékoliv příčiny nebo opakovaný infarkt myokardu v prvních dnech po randomizaci [9,9 % ve skupině se sodnou solí enoxaparinu v porovnání s 12,0 % ve skupině
s nefrakcionovaným heparinem] při redukci relativního rizika 17 % solí enoxaparinu relativního rizika re-infarktu myokardu byla 35 % v porovnání s léčbou nefrakcionovaným heparinem
podskupin i v rámci věku, pohlaví, lokalizace infarktu, anamnézy diabetu, anamnézy předcházejícího
infarktu myokardu, typu použitého fibrinolytika a času do léčby hodnoceným přípravkem. Zjistil se
statisticky významný benefit léčby sodnou solí enoxaparinu v porovnání s nefrakcionovaným
heparinem u pacientů, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci v průběhu 30 dní po
randomizaci úmrtí, re-infarkt nebo intrakraniální hemoragie na 30. den statisticky významně nižší s heparinem enoxaparinu. Výskyt velkého krvácení po 30 dnech byl statisticky významně vyšší skupině se sodnou solí enoxaparinu gastrointestinálního krvácení byl podobný v obou skupinách 0,7 % s heparinemProspěšný účinek sodné soli enoxaparinu na primární cíl pozorovaný během prvních 30 dní se
zachoval po dobu 12 měsíců.
Porucha funkce jater
Podle literárních údajů se používání sodné soli enoxaparinu v dávce 4 000 IU s cirhózou Třeba podotknout, že literární studie mohou mít určitá omezení. U pacientů s poruchou funkce jater je
potřebná opatrnost, protože tito pacienti mají vyšší potenciál krvácení s cirhózou neuskutečnily.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry sodné soli enoxaparinu byly studovány především ve vztahu k časovému
průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to v doporučených dávkách po jednorázovém nebo
opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými
amidolytickými metodami.
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost sodné soli enoxaparinu po jeho subkutánní aplikaci je na základě
anti-Xa aktivity blízká 100 %.
Mohou se použít různé dávky, formy a dávkovací režimy.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci
a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 IU/ml po jednorázové subkutánní aplikaci dávky 2000 IU,
4000 IU, 100 IU/kg a 150 IU/kg
Intravenózní bolusová dávka 3000 IU stavu se dosahuje druhý den léčby.
Po opakovaném subkutánním podání 4 000 IU denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 %
vyšší než po jednotlivé dávce. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti-Xa IU/kg dvakrát denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po
jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické
hladiny 0,52 IU/ml.
Injekční objem a koncentrace dávky v rozmezí 100-200 mg/ml nemá vliv na farmakokinetické
parametry u zdravých dobrovolníků.
Farmakokinetika sodné soli enoxaparinu je po podání dávek vyšších, než jsou doporučené dávky,
lineární. Proměnlivost v rámci organismu nebo mezi více pacienty je nízká. Po opakovaném
subkutánním podávání se akumulace nezjistila.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa aktivita.
Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní injekci a
dosahuje 0,13 IU/ml po podání 100 IU/kg
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity sodné soli enoxaparinu je asi 4,3 litrů a blíží se celkovému objemu
krve.
Biotransformace
Sodná sůl enoxaparinu se primárně metabolizuje v játrech desulfatizací a/nebo depolymerizací na
složky s nižší molekulovou hmotností a výrazně nižší účinností.
Eliminace
Sodná sůl enoxaparinu se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí
0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg Eliminace je jednofázová s eliminačním poločasem anti-Xa aktivity asi 5 hodin po jednorázovém
subkutánním podání až asi 7 hodin po opakovaném podání sodné soli enoxaparinu.
Renální clearance aktivních fragmentů představuje přibližně 10 % podané dávky a celková renální
exkrece aktivních a neaktivních fragmentů je 40 % dávky.
Speciální skupiny pacientů
Starší pacienti
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil sodné soli enoxaparinu se při
normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se
renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace sodné soli
enoxaparinu
Porucha funkce jater
Ve studii, která proběhla u pacientů s pokročilou cirhózou léčených sodnou solí enoxaparinu 4 000 IU
poškození jater hladiny ATIII, sekundárně snížené syntéze ATIII u pacientů s poruchou jater.
Porucha funkce ledvin
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu
ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance sodné soli enoxaparinu. Po
opakovaném subkutánním podání 4 000 IU jednou denně je anti-Xa expozice hodnocená podle AUC v
rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké až závažné trpících těžkou renální insuficiencí opakovaném subkutánním podání 4 000 anti-Xa IU průměru o 65 %
Hemodialýza
Po jednorázovém intravenózním podání sodné soli enoxaparinu v dávce 25 IU, 50 IU nebo 100 IU/kg
AUC byla dvakrát vyšší než u kontrolované populace.
Tělesná hmotnost
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u
obézních zdravých dobrovolníků Xa IU/kg kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože maximální plasmatická hladina anti-Xa aktivity není
zvýšena. U obézních pacientů je po subkutánním podání nižší hmotností ovlivněná clearance.
Při subkutánním podání jednotlivé dávky 4 000 anti-Xa IU hmotnosti pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 52 % vyšší u žen o hmotnosti <45 kg a
o 27 % vyšší u mužů o hmotnosti <57 kg ve srovnání s pacienty s normální hmotností
Farmakokinetické interakce
Mezi sodnou solí enoxaparinu a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány žádné
farmakokinetické interakce.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve 13týdenní studii toxicity, kde se podkožně podávala sodná sůl enoxaparinu potkanům a psům
v dávce 15 mg/kg/den a v 26týdenní studii toxicity, kde se podávala sodná sůl enoxaparinu podkožně
a intravenózně potkanům a opicím v dávkách 10 mg/kg/den se jiné nežádoucí reakce sodné soli
enoxaparinu kromě antikoagulačního účinku neprokázaly.
Následující testy neprokázaly mutagenní účinky sodné soli enoxaparinu: Amesův test in-vitro,
progresivní mutační test na buňkách myších lymfomů in-vitro, humánní lymfocytový test
chromozomových aberací na kostní dřeni potkanů.
Studie vykonané u gravidních samic potkanů a králíků se subkutánními dávkami sodné soli
enoxaparinu do 30 mg/kg/den neprokázaly žádné teratogenní účinky na fetotoxicitu. Po subkutánním
podání dávky nižší než 20 mg/kg/den neměla sodná sůl enoxaparinu vliv na fertilitu ani na
reprodukční schopnosti potkaních samců a samic.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Benzylalkohol
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Subkutánní injekce
Přípravek Inhixa by se neměl míchat s žádnými jinými léčivými přípravky.
Intravenózní
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podávána s injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg /
ml 6.3 Doba použitelnosti
roky
Po prvním otevření
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 28 dnů při teplotě
25 °C.
Z mikrobiologického hlediska může být léčivý přípravek po otevření uchováván maximálně po dobu
28 dní při teplotě do 25 °C. Jiná doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím
jsou v odpovědnosti uživatele.
Naředěný léčivý přípravek injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml glukózy ve vodě pro injekci.
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 8 hodin při teplotě
25 °C.
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob ředění nevyloučí riziko mikrobiologické kontaminace
má být přípravek použít okamžitě. Pokud není použit okamžitě, je doba a podmínky uchování
přípravku po otevření před použitím v odpovědnosti uživatele.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
Podmínky uchovávání po prvním otevření a zředění léčivého přípravku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
10 ml roztoku v:uzavřené injekční lahvičce z bezbarvého skla typu Is pryžovou zátkou a bílé plast-
hliníkovým krytem v kartonové krabici.
Velikosti balení: 1 nebo 5 injekčních lahviček s obsahem 10 ml.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Sodná sůl enoxaparinu může být bezpečně podána s roztokem chloridu sodného 9 mg/ml 5% roztokem glukózy ve vodě pro injekci
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/16/EU/1/16/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. září Datum posledního prodloužení registrace: 26. srpna
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
PŘÍLOHA II
A. VÝROBCE/VÝROBCI BIOLOGICKÉ LÉČIVÉ LÁTKY /
BIOLOGICKÝCH LÉČIVÝCH LÁTEK A VÝROBCE ODPOVĚDNÝ
/ VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A
ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
A. VÝROBCE/VÝROBCI BIOLOGICKÉ LÉČIVÉ LÁTKY / BIOLOGICKÝCH
LÉČIVÝCH LÁTEK A VÝROBCE ODPOVĚDNÝ / VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA
PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ
Název a adresa výrobce/výrobců biologické léčivé látky- / -biologických léčivých látek
Shenzhen Techdow Pharmaceutical Co., Ltd.
No. 19, Gaoxinzhongyi Road, Hi-tech Industrial Park,
Nanshan District,
Shenzhen City,
Guangdong Province,
518057, Čínská Lidová Republika
Shenzhen Hepalink Pharmaceutical Group Co., Ltd.
No. 1 Rongtian South, Kengzi Sub-district
Pingshan New District, Shenzhen
518122, Čínská Lidová Republika
Název a adresa výrobců odpovědných za propouštění šarží
Health-Med spółka z ograniczoną odpowiedzialnością spółka jawna
Chełmska 00-725 Varšava
Polsko
SciencePharma spółka z ograniczoną odpowiedzialnością
Chełmska 00-725 Varšava
Polsko
V příbalové informaci k léčivému přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného
za propouštění dané šarže.
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis.
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE
Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti
Požadavky pro předkládání PSUR pro tento léčivý přípravek jsou uvedeny v seznamu
referenčních dat Unie jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro léčivé přípravky.
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ
LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Plán řízení rizik
Držitel rozhodnutí o registraci farmakovigilance podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a
ve veškerých schválených následných aktualizacích RMP.
Aktualizovaný RMP je třeba předložit:
na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky,
při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které
mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení
význačného milníku
PŘÍLOHA III
OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE
A. OZNAČENÍ NA OBALU
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KARTON
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 2000 IU enoxaparinum natricum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Každá předplněná injekční stříkačka o objemu 0,2 ml obsahuje enoxaparinum natricum 2 000 IU
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Voda pro injekci
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
předplněná injekční stříkačka
předplněné injekční stříkačky
předplněných injekčních stříkaček
10 předplněných injekčních stříkaček
50 předplněných injekčních stříkaček
předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
10 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
20 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
50 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
90 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
10 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
20 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passive krytem jehly
předplněných injekčních stříkaček s UltraSafe Passive krytem jehly
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Pouze k jednorázovému použití.
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní, intravenózní podání.
Mimotělní podání
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
Rekonstituovaný roztok je třeba použít během 8 hodin.
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Inhixa 2000 IU
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 2000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow
3. POUŽITELNOST
4. ČÍSLO ŠARŽE
5. JINÉ
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Inhixa 2000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KARTON
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 4000 IU enoxaparinum natricum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Každá předplněná injekční stříkačka o objemu 0,4 ml obsahuje enoxaparinum natricum 4 000 IU
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Voda pro injekci
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
předplněné injekční stříkačky
předplněných injekčních stříkaček
předplněných injekčních stříkaček
10 předplněných injekčních stříkaček
20 předplněných injekčních stříkaček
30 předplněných injekčních stříkaček
50 předplněných injekčních stříkaček
předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
10 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
20 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
30 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
50 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
90 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
10 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
20 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
50 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passice krytem jehly
předplněných injekčních stříkaček s UltraSafe Passive krytem jehly
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Pouze k jednorázovému použití.
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní, intravenózní podání.
Mimotělní podání
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
Rekonstituovaný roztok je třeba použít během 8 hodin.
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Inhixa 4 000 IU
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 4000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow
3. POUŽITELNOST
4. ČÍSLO ŠARŽE
5. JINÉ
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Inhixa 4000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KARTON
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 6000 IU enoxaparinum natricum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Každá předplněná injekční stříkačka o objemu 0,6 ml obsahuje enoxaparinum natricum 6000 IU
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Voda pro injekci
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
předplněné injekční stříkačky
předplněných injekčních stříkaček
10 předplněných injekčních stříkaček
30 předplněných injekčních stříkaček
50 předplněných injekčních stříkaček
předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
10 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
12 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
20 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
24 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
30 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
50 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
10 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
12 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
20 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
24 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
50 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passive krytem jehly
10 předplněných injekčních stříkaček s UltraSafe Passive krytem jehly
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Pouze k jednorázovému použití.
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní, intravenózní podání.
Mimotělní podání
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
Rekonstituovaný roztok je třeba použít během 8 hodin
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Inhixa 6000 IU
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 6,000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow
3. POUŽITELNOST
4. ČÍSLO ŠARŽE
5. JINÉ
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Inhixa 6000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KARTON
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 8000 IU enoxaparinum natricum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Každá předplněná injekční stříkačka o objemu 0,8 ml obsahuje enoxaparinum natricum 8000 IU
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Voda pro injekci
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
předplněné injekční stříkačky
předplněných injekčních stříkaček
10 předplněných injekčních stříkaček
30 předplněných injekčních stříkaček
50 předplněných injekčních stříkaček
předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
10 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
12 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
20 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
24 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
30 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
50 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
10 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
12 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
20 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
24 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
50 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passive krytem jehly
10 předplněných injekčních stříkaček s UltraSafe Passive krytem jehly
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Pouze k jednorázovému použití.
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní, intravenózní podání.
Mimotělní podání
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
Rekonstituovaný roztok je třeba použít během 8 hodin.
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Inhixa 8000 IU
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 8,000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow
3. POUŽITELNOST
4. ČÍSLO ŠARŽE
5. JINÉ
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Inhixa 8000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KARTON
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 10000 IU enoxaparinum natricum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Každá předplněná injekční stříkačka o objemu 1 ml obsahuje enoxaparinum natricum 10000 IU
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Voda pro injekci
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
předplněné injekční stříkačky
předplněných injekčních stříkaček
10 předplněných injekčních stříkaček
30 předplněných injekčních stříkaček
50 předplněných injekčních stříkaček
90 předplněných injekčních stříkaček
předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
10 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
12 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
20 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
24 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
30 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
50 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
10 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
12 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
20 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
24 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
50 předplněné injekční stříkačky s manuálním chráničem jehly
předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passive krytem jehly
10 předplněných injekčních stříkaček s UltraSafe Passive krytem jehly
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Pouze k jednorázovému použití.
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní, intravenózní podání.
Mimotělní podání
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
Rekonstituovaný roztok je třeba použít během 8 hodin.
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Inhixa 10000 IU
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 10,000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow
3. POUŽITELNOST
4. ČÍSLO ŠARŽE
5. JINÉ
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Inhixa 10000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KARTON
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 12 000 IU enoxaparinum natricum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Každá předplněná injekční stříkačka o objemu 0,8 ml obsahuje enoxaparinum natricum 12 000 IU
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Voda pro injekci
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
předplněné injekční stříkačky
10 předplněných injekčních stříkaček
30 předplněných injekčních stříkaček
10 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
30 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Pouze k jednorázovému použití.
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní, intravenózní podání.
Mimotělní podání
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
Rekonstituovaný roztok je třeba použít během 8 hodin.
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Inhixa 12 000 IU
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 12,000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow
3. POUŽITELNOST
4. ČÍSLO ŠARŽE
5. JINÉ
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Inhixa 12 000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KARTON
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 15 000 IU enoxaparinum natricum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Každá předplněná injekční stříkačka o objemu 1 ml obsahuje enoxaparinum natricum 15 000 IU
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Voda pro injekci
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
předplněné injekční stříkačky
10 předplněných injekčních stříkaček
30 předplněných injekčních stříkaček
10 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
30 předplněných injekčních stříkaček s krytem jehly
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Pouze k jednorázovému použití.
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní, intravenózní podání.
Mimotělní podání
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
Rekonstituovaný roztok je třeba použít během 8 hodin.
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/EU/1/16/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Inhixa 15 000 IU
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 15,000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow
3. POUŽITELNOST
4. ČÍSLO ŠARŽE
5. JINÉ
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Inhixa 15 000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KRABIČKA S VÍCEDÁVKOVÝMI INJEKČNÍMI OBALU
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 30 000 IU enoxaparinum natricum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Jeden ml obsahuje enoxaparinum natricum 10 000 IU Každá injekční lahvička
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Benzylalkohol Voda pro injekci
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
injekční lahvička
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní, intravenózní podání.
Mimotělní podání
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
Obsah vícedávkové injekční lahvičky je třeba použít během 28 dnů po otevření.
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/16/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Inhixa 30 000 IU
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
VÍCEDÁVKOVÉ INJEKČNÍ OBALU
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Inhixa 30 000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KRABIČKA S VÍCEDÁVKOVÝMI INJEKČNÍMI LAHVIČKAMI
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 50 000 IU enoxaparinum natricum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Jeden ml obsahuje enoxaparinum natricum 10 000 IU Každá injekční lahvička
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Benzylalkohol Voda pro injekci
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
injekčních lahviček
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní, intravenózní podání.
Mimotělní podání
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
Obsah vícedávkové injekční lahvičky je třeba použít během 28 dnů po otevření.
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/16/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Inhixa 50 000 IU
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
VÍCEDÁVKOVÉ INJEKČNÍ OBALU
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Inhixa 50 000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KRABIČKA S VÍCEDÁVKOVÝMI INJEKČNÍMI OBALU
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Inhixa 100 000 IU enoxaparinum natricum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Jeden ml obsahuje enoxaparinum natricum 10 000 IU Každá injekční lahvička
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Benzylalkohol Voda pro injekci
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
injekční lahvička
injekčních lahviček
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní, intravenózní podání.
Mimotělní podání
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
Obsah vícedávkové injekční lahvičky je třeba použít během 28 dnů po otevření.
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/16/EU/1/16/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Inhixa 100 000 IU
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
VÍCEDÁVKOVÉ INJEKČNÍ OBALU
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Inhixa 100 000 IU enoxaparinum natricum
SC, IV a mimotělní podání
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET
6. JINÉ
B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE
Příbalová informace: informace pro uživatele
Inhixa 2 000 IU Inhixa 4 000 IU Inhixa 6 000 IU Inhixa 8 000 IU Inhixa 10 000 IU
enoxaparinum natricum
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
- Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
- Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.
- Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.
- Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou
uvedeny v této příbalové informaci. Viz. bod 4.
Co naleznete v této příbalové informaci
1. Co je přípravek Inhixa a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Inhixa používat
3. Jak se přípravek Inhixa používá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek Inhixa uchovávat
6. Obsah balení a další informace
1. Co je přípravek Inhixa a k čemu se používá
Přípravek Inhixa obsahuje účinnou látku, která se nazývá sodná sůl enoxaparinu a patří mezi
nízkomolekulární hepariny
Inhixa působí dvěma mechanismy.
1brání jim působit další poškození.
2
Přípravek Inhixa lze použít:
k léčbě krevních sraženin, které se Vám už v krvi vytvořily,
k zabránění tvorby krevních sraženin v následujících situacích:
o před operací a po operaci,
o pokud máte akutní chorobu a nacházíte se v období, během kterého máte sníženou
pohyblivost,
o pokud jste prodělalzabránilo tvorbě dalších krevních sraženin,
o pokud trpíte nestabilní anginou pectoris množství krveo po srdečním infarktu,
- k zabránění tvorby krevních sraženin v hadičkách dialyzačního přístroje mají onemocnění ledvin
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Inhixa používat
Nepoužívejte přípravek Inhixa:
jestliže jste alergickýpřípravku s polykáním nebo s dýcháním, otok rtů, tváře, hrdla nebo jazyku,
- pokud jste alergickýnadroparin, tinzaparin anebo dalteparin,
pokud se u Vás v průběhu posledních 100 dní objevila taková reakce na heparin, která
způsobuje velký pokles počtu krevních destiček - tato reakce se nazývá heparinem indukovaná
trombocytopenie nebo pokud máte v krvi protilátky proti sodné soli enoxaparinu,
pokud trpíte silným krvácením nebo stavem s vysokým rizikem krvácení žaludeční vřed, nedávné krvácení do mozku nebo oka pokud používáte přípravek Inhixa k léčbě krevních sraženin a chystáte se podstoupit znecitlivění
aplikované do páteře páteřního kanálu
Upozornění a opatření
Pokud používate Inhixa, nesmí se zaměňovat s jinými přípravky patřícími do skupiny
nízkomolekulárních heparinů. Je to z toho důvodu, že tyto přípravky nejsou úplně stejné a nemají
stejnou aktivitu a postup při používání.
Dříve než použijete přípravek Inhixa, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem:
pokud se u Vás někdy objevila reakce na heparin, která způsobila závažný pokles počtu
krevních destiček,
pokud se chystáte podstoupit znecitlivění aplikované do páteře anestéziia anestetika“procedurou,
-pokud máte mechanickou srdeční chlopeň,
pokud trpíte endokarditidou -pokud jste někdy měl - pokud jste nedávno prodělal - pokud máte vysoký krevní tlak,
- pokud máte cukrovku nebo problémy s cévami v oku způsobené cukrovkou retinopatie - pokud jste nedávno podstoupil - pokud jste vyššího věku - pokud máte onemocnění ledvin,
- pokud máte onemocnění jater,
- pokud jste podvyživený - pokud máte vysokou hladinu draslíku v krvi - pokud v současnosti užíváte přípravky ovlivňující krvácení přípravky“ a Inhixa
Kvůli kontrole hladiny krevních destiček a draslíku v krvi Vám mohou být předtím, než začnete
používat tento přípravek a potom v průběhu léčby v pravidelných intervalech prováděny krevní testy.
Děti a dospívající
Bezpečnost a účinnost přípravku Inhixa nebyla u dětí ani dospívajících hodnocena.
Další léčivé přípravky a přípravek Inhixa
Informujte svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru o všech lécích, které užíváte, které jste
v nedávné době užíval
- warfarin -jiný antikoaguační lék – používaný k ředění krve,
- kyselina acetysalicylová přípravky, které se používají na zastavení tvorby krevních sraženin antikoagulačního přípravku”- injekce dextranu – používá se jako objemová náhrada krve,
- ibuprofen, diklofenak, ketorolak nebo jiné přípravky známé jako nesteroidní protizánětlivé léky,
které se používají k léčbě bolesti a otoků při artritidě onemocněních,
- prednisolon, dexametazon nebo další přípravky používané k léčbě astmatu, revmatoidní artritidy
a dalších onemocnění,
- přípravky zvyšující hladinu draslíku v krvi, jako jsou: draselné soli, tablety podporující odvod
vody z těla, další přípravky k léčbě srdečních onemocnění.
Operace a anestetika
Pokud se chystáte podstoupit spinální punkci nebo operaci, při které se používají tlumící přípravky
nazývané epidurální nebo spinální anestetika, sdělte svému lékaři, že užíváte přípravek Inhixa. Viz.
část “Nepoužívejte přípravek Inhixa”. Rovněž sdělte svému lékaři, pokud trpíte jakýmikoli potížemi se
zády nebo pokud jste někdy již podstoupil
Těhotenství a kojení
Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým
lékařem nebo lékárníkem dříve než začnete tento přípravek používat.
Pokud jste těhotná a máte mechanickou srdeční chlopeň, může u Vás být vyšší riziko vzniku krevních
sraženin. Váš lékař to s Vámi musí prodiskutovat.
Pokud kojíte nebo plánujete kojit, poraďte se se svým lékařem než užijete přípravek.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Inhixa nemá žádný vliv na schopnost řídit vozidla a obsluhovat stroje.
Sledovatelnost
Je důležité zaznamenat si číslo šarže přípravku Inhixa. Po každém otevření nového balení přípravku
Inhixa si zaznamenejte datum a šarži bezpečném místě.
Přípravek Inhixa obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku “bez sodíku”.
3. Jak se přípravek Inhixa používá
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste
jistý
Pokud Vám byl předepsán tento přípravek:
Přípravek Inhixa podává obvykle lékař nebo zdravotní sestra. Je to proto, neboť tento přípravek se
podává ve formě injekce.
Po propuštění z nemocnice může být i nadále nutné pokračovat v používání přípravku Inhixa
a budete si ho podávat sám Přípravek Inhixa se obvykle podává subkutánní injekcí Přípravek Inhixa lze podat injekcí do žíly nebo operace.
Přípravek Inhixa lze přidat do hadičky dialyzačního okruhu vedoucí ven z těla začátku dialýzy.
Nepodávajte injekci přípravku Inhixa do svalu.
Jaké množství vám má být podáno
O tom, jaká dávka přípravku Inhixa Vám má být podána, rozhodne lékař. Dávka je závislá na
důvodu, pro který se přípravek používá.
Pokud máte onemocnění ledvin, může Vám být podaná menší dávka přípravku Inhixa.
1. Léčba již vzniklých krevních sraženin v krvi
Obvyklá dávka je 150 IU nebo dávka 100 IU Lékař rozhodne, jak dlouho Vám bude podáván přípravek Inhixa.
2. Zabránění tvorby krevních sraženin v následujících situacích:
Operace nebo období snížené pohyblivosti v důsledku nemoci
Dávka bude závislá na tom, jaká je u Vás pravděpodobnost, že se Vám vytvoří sraženina.
Dostanete dávku 2 000 IU Pokud se chystáte na operaci, obvykle Vám bude první injekce podána 2 hodiny nebo
12 hodin před operací.
Pokud máte v důsledku nemoci sníženou pohyblivost, za normální situace Vám bude
podána dávka 4 000 IU Lékař rozhodne, jak dlouho Vám bude podáván přípravek Inhixa.
Po prodělaném srdečním infarktu
Přípravek Inhixa lze používat při dvou odlišných typech srdečního infarktu, jeden se nazývá
STEMI přípravku Inhixa, které Vám bude podáno, závisí na Vašem věku a typu srdečního infarktu, který
jste prodělal
Srdeční infarkt typu NSTEMI:
Obvyklá dávka je 100 IU Lékař Vás obvykle požádá, abyste užíval Lékař rozhodne, jak dlouho budete dostávat přípravek Inhixa.
Srdeční infarkt typu STEMI, pokud máte méně než 75 roků:
Úvodní dávka 3 000 IU Ve stejné chvíli Vám bude podán přípravek Inhixa injekcí pod kůži Obvyklá dávka je 100 IU Lékař Vás obvykle požádá, abyste užíval Lékař rozhodne, jak dlouho budete dostávat přípravek Inhixa.
Srdeční infarkt typu STEMI, pokud máte 75 let a více:
Obvyklá dávka je 75 IU Maximální dávka přípravku Inhixa v prvních dvou injekcích je 7500 IU Lékař rozhodne, jak dlouho budete dostávat přípravek Inhixa.
Pacienti po operaci, která se nazývá perkutánní koronární intervence Podle toho, kdy jste dostali naposledy přípravek Inhixa, může lékař rozhodnout o podání další
dávky přípravku Inhixa před PCI operací. Podává se injekcí do žíly.
3. Zabránění tvorby krevních sraženin v hadičkách dialyzačního přístroje
Obvyklá dávka je 100 IU Přípravek Inhixa se přidává do hadičky dialyzačního přístroje vedoucí ven z těla na začátku dialýzy. Toto množství obvykle postačuje na 4-hodinovou dialýzu. Lékař ale může
v případě nutnosti rozhodnout o podání další dávky sodné soli enoxaparinu 50 IU až 100 IU
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky bez krytu jehly
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravkuku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý . Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu .
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, , zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte ji do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky zabránil náhodnému
poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam si
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento lék se podává těsně pod kůži
břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně - Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10nasune na jehlu a celou ji zakryje.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte ji do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s UltraSafe Passive
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena s UltraSafe Passive krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento lék, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu..
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10„zaklapne“ na místo
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte ji do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s ručně aktivovaným
krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena ručně aktivovaným krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky
zabránil náhodnému poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10“opěrky pro prsty” Nyní je použitá jehla zcela chráněna.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte je do domácího odpadu.
Změna antikoagulační léčby
- Přechod z přípravku Inhixa na přípravky na ředění krve, které se nazývají antagonisté vitamínu
K Lékař bude požadovat, aby Vám byly provedeny krevní testy s názvem INR, a podle jejich
výsledků Vám sdělí, kdy si máte přestat podávat přípravek Inhixa.
- Přechod z přípravků na ředení krve, které se nazývají antagonisté vitamínu K přípravek Inhixa
Přestaňte užívat přípravek, který je antagonistou vitamínu K. Lékař bude požadovat, aby Vám
byly provedeny krevní testy s názvem INR, a podle jejich výsledků Vám sdělí, kdy si máte začít
podávat přípravek Inhixa.
- Přechod z přípravku Inhixa na léčbu přímým perorálním antikoagulanciem dabigatran, edoxaban, rivaroxaban Přestaňte si podávat přípravek Inhixa. Začněte užívat přímý perorální antikoagulant 0-2 hodiny
před časem, který jste mělpokračujte jako obvykle.
- Přechod z léčby přímým perorálním antikoagulanciem na přípravek Inhixa
Přestaňte užívat přímý perorální antikoagulant. Nezačínejte používání přípravku Inhixa do hodin po poslední dávce přímého perorálního antikoagulancia.
.
Jestliže jste podalPokud se domníváte, že jste si podalsdělte svému lékaři nebo zdravotní sestře a to i tehdy, pokud nepociťujete žádné obtíže. Pokud si
náhodou vpíchne nebo požije přípravek Inhixa dítě, okamžitě jej dopravte na pohotovost do
nemocnice.
Jestliže jste zapomnělPokud si zapomenete podat dávku, podejte si ji ihned, jak si vzpomenete. Nepodávejte si
dvojnásobnou dávku v ten stejný den, abyste nahradildenní záznamy, pomůže Vám to předejít vynechání dávky.
Jestliže jste přestalPokud máte jakékoli další otázky týkající se použití tohto přípravku, zeptejte se svého lékaře,
lékárníka nebo zdravotní sestry.
Je pro Vás důležité, abyste pokračovalnerozhodne o ukončení. Pokud přestanete dříve, může dojít k tvorbě krevní sraženiny, což může být
velmi nebezpečné.
4. Možné nežádoucí účinky
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého.
Stejně jako ostatní antikoagulancia způsobit krvácení, které může být potenciálně život ohrožující. V některých případech nemusí být
krvácení zjevné.
Při jakémkoli krvácení, které se samo nezastaví nebo pokud zpozorujete příznaky krvácení slabost, únava, bledost, závrať, bolest hlavy nebo nevysvětlitelné otokylékařem.
Lékař může rozhodnout, či nařídí podrobnější sledování nebo Vám změní léčbu.
Prestaňte používat přípravek Inhixa a sdělte ihned lékaři nebo zdravotní sestře, pokud zpozorujete
jakékoli projevy těžké alergické reakce
Přestaňte používat enoxaparin a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud zaznamenáte jakýkoli
z následujících příznaků:
• Červená, šupinatá rozšířená vyrážka s hrbolky pod kůží a puchýři doprovázená horečkou.
Příznaky se obvykle objevují na začátku léčby
Okamžitě sdělte lékaři:
Pokud se u Vás projeví jakékoli podezření na ucpání cévy krevní sraženinou, jako je:
- křečovitá bolest, zčervenání, pocit tepla nebo otok jedné končetiny – toto jsou příznaky
hluboké žilní trombózy,
- dušnost, bolest na hrudníku, mdloby nebo vykašlávání krve – toto jsou příznaky plicní
embolie.
Pokud se u Vás objeví bolestivá vyrážka s tmavočervenými subkutánními skvrnami, které se
neztratí, když je stlačíte.
Lékař může nařídit, aby Vám byl proveden krevní test na kontrolu počtu krevních doestiček.
Celkový seznam možných vedlejších účinků:
Velmi časté krvácení
zvýšení jaterních enzymů
Časté jednodušší tvorba modřin, než je obvyklé - může to být z důvodu nízkeho počtu krevních
destiček
růžové skvrny na kůži - tvoří se nejčastěji v místě vpichu injekce přípravku Inhixa
kožní vyrážka svědící zarudlá kůže
modřina nebo bolest v místě vpichu
pokles počtu červených krvinek
vysoký počet krevních destiček
bolest hlavy
Méně časté náhlá silná bolest hlavy - může být projevem krvácení do mozku
pocit napětí a otoku žaludku - může to být projev krvácení do žaludku
velké červené nepravidelně tvarované kožní léze s puchýři nebo bez nich
podrážděná kůže žluté zbarvení kůže nebo očí a tmavší moč - mohou to být projevy jaterních potíží
Vzácné těžká alergická reakce - k projevům patří: vyrážka, obtíže při polykání nebo dýchaní, otok rtů,
tváře, hrdla alebo jazyku
zvýšená hladina draslíku v krvi - je pravděpodobnější u lidí s onemocněním jater nebo s
cukrovkou; lékař to může zkontrolovat provedeným krevním testem
zvýšený počet bílých krvinek zvaných eozinofily v krvi; lékař to může zkontrolovat
provedeným krevním testem
vypadávání vlasů
osteoporóza brnění, mravenčení a svalová slabost nebo epidurální anestézi
ztráta kontroly nad močovým měchýřem nebo střevy zdrsnění kůže nebo bulka v místě vpichu
Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové
informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení
nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k
získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.
5. Jak přípravek Inhixa uchovávat
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku a krabičce. Doba
použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
Po rozředění je třeba roztok použít během 8 hodin.
Nepoužívejte tento lék, pokud zaznamenáte jakoukoliv viditelnou změnu ve vzhledu roztoku.
Předplněné injekční stříkačky přípravku Inhixa jsou pouze k podání jedné dávky. Nepoužitý lék
zlikvidujte.
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.
6. Obsah balení a další informace
Co přípravek Inhixa obsahuje
- Léčivou látkou je enoxaparinum natricum.
Jeden ml obsahuje 10,000 IU Jedna předplněná injekční stříkačka o objemu 0,2 ml obsahuje enoxaparinum natricum 2 000 IU
Jedna předplněná injekční stříkačka o objemu 0,4 ml obsahuje enoxaparinum natricum 4 000 IU
Jedna předplněná injekční stříkačka o objemu 0,6 ml obsahuje enoxaparinum natricum 6 000 IU
Jedna předplněná injekční stříkačka o objemu 0,8 ml obsahuje enoxaparinum natricum 8 000 IU
Jedna předplněná injekční stříkačka o objemu 1 ml obsahuje enoxaparinum natricum 10 000 IU
- Další složkou je voda pro injekci.
Jak přípravek Inhixa vypadá a co obsahuje toto balení
Inhixa 2 000 IU - injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly uzavřené
chlorbutylovou pryžovou zátkou a modrým polyproplylenovým pístem. Injekční stříkačky
mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly nebo manuálním chráničem jehly; nebo
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly uzavřené
chlorbutylovou pryžovou zátkou a bílým polykarbonátovym pístem. Injekční stříkačky mohou
být dodatečně vybaveny UltraSafe Passive krytem jehly.
Balení se:
- 1, 2, 6, 10 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami
- 2, 6, 10, 20, 50 a 90 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
- 6, 10 a 20 předplněných injekčních stříkaček s manuálním chráničem jehly
- 2 a 6 předplněnými injekčními stříkačkami s UltraSafe Passive krytem jehly
Inhixa 4 000 IU - injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly uzavřené
chlorbutylovou pryžovou zátkou a žlutým polyproplylenovým pístem. Injekční stříkačky mohou
být dodatečně vybaveny krytem jehly nebo manuálním chráničem jehly; nebo
- injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly uzavřené
chlorbutylovou pryžovou zátkou a bílým polykarbonátovym pístem. Injekční stříkačky mohou
být dodatečně vybaveny UltraSafe Passive krytem jehly.
Balení se:
- 2, 5, 6, 10, 20, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami
- 2, 5, 6, 10, 20, 30, 50 a 90 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
- 2, 6, 10, 20 a 50 předplněných injekčních stříkaček s manuálním chráničem jehly
- 2 a 6 předplněnými injekčními stříkačkami s UltraSafe Passive krytem jehly
Inhixa 6 000 IU - kalibrované injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly
uzavřené chlorbutylovou pryžovou zátkou a oranžovým polyproplylenovým pístem. Injekční
stříkačky mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly nebo manuálním chráničem jehly; nebo
- kalibrované injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly
uzavřené chlorbutylovou pryžovou zátkou a bílým polykarbonátovym pístem. Injekční stříkačky
mohou být dodatečně vybaveny UltraSafe Passive krytem jehly.
Balení se:
- 2, 6, 10, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami
- 2, 6, 10, 12, 20, 24, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
- 6, 10, 12, 20, 24 a 50 předplněných injekčních stříkaček s manuálním chráničem jehly
- 2 a 10 předplněnými injekčními stříkačkami s UltraSafe Passive krytem jehly
Inhixa 8 000 IU - kalibrované injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly
uzavřené chlorbutylovou pryžovou zátkou a červeným polyproplylenovým pístem. Injekční
stříkačky mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly nebo manuálním chráničem jehly; nebo
- kalibrované injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly
uzavřené chlorbutylovou pryžovou zátkou a bílým polykarbonátovym pístem. Injekční stříkačky
mohou být dodatečně vybaveny UltraSafe Passive krytem jehly.
Balení se:
- 2, 6, 10, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami
- 2, 6, 10, 12, 20, 24, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
- 6, 10, 12, 20, 24 a 50 předplněných injekčních stříkaček s manuálním chráničem jehly
- 2 a 10 předplněnými injekčními stříkačkami s UltraSafe Passive krytem jehly
Inhixa 10 000 IU - kalibrované injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly
uzavřené chlorbutylovou pryžovou zátkou a černým polyproplylenovým pístem. Injekční
stříkačky mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly nebo manuálním chráničem jehly; nebo
- kalibrované injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly
uzavřené chlorbutylovou pryžovou zátkou a bílým polykarbonátovym pístem. Injekční stříkačky
mohou být dodatečně vybaveny UltraSafe Passive krytem jehly.
Balení se:
- 2, 6, 10, 30, 50 a 90 předplněnými injekčními stříkačkami
- 2, 6, 10, 12, 20, 24, 30 a 50 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
- 6, 10, 12, 20, 24 a 50 předplněných injekčních stříkaček s manuálním chráničem jehly
- 2 a 10 předplněnými injekčními stříkačkami s UltraSafe Passive krytem jehly
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Držitel rozhodnutí o registraci
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
Výrobce
Health-Med spółka z ograniczoną odpowiedzialnością spółka jawna
Chełmska 00-725 Varšava
Polsko
SciencePharma spółka z ograniczoną odpowiedzialnością
Chełmska 00-725 Varšava
Polsko
Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:
België/Belgique/Belgien
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+31 Lietuva
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
България
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Luxembourg/Luxemburg
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Magyarország
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Danmark
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Malta
Mint Health Ltd. +356 2755
Deutschland
Mitvertrieb: Techdow Pharma Germany GmbH
Potsdamer Platz 1, 10785 Berlin
+49 Nederland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Eesti
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Norge
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Ελλάδα
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
España
TECHDOW PHARMA SPAIN, S.L.
Tel: +34 91 123 21 Polska
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 France
Viatris Santé
+33 4 37 25 75
Portugal
Laboratórios Atral, S.A.
+Hrvatska
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+385
Ireland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
România
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Slovenija
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Ísland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Italia
Techdow Pharma Italy S.R.L.
Tel: +39
Suomi/Finland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Κύπρος
MA Pharmaceuticals Trading Ltd
+357 25 Sverige
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Latvija
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+United Kingdom Techdow Pharma Netherlands B.V.
+44 28 9279
Tato příbalová informace byla naposledy revidována
Další zdroje informací
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
Příbalová informace: informace pro uživatele
Inhixa 12 000 IU Inhixa 15 000 IU enoxaparinum natricum
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
- Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
- Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.
- Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.
- Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou
uvedeny v této příbalové informaci. Viz. bod 4.
Co naleznete v této příbalové informaci
1. Co je přípravek Inhixa a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Inhixa používat
3. Jak se přípravek Inhixa používá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek Inhixa uchovávat
6. Obsah balení a další informace
1. Co je přípravek Inhixa a k čemu se používá
Přípravek Inhixa obsahuje účinnou látku, která se nazývá sodná sůl enoxaparinu a patří mezi
nízkomolekulární hepariny
Inhixa působí dvěma mechanismy.
1brání jim působit další poškození.
2
Přípravek Inhixa lze použít:
k léčbě krevních sraženin, které se Vám už v krvi vytvořily,
k zabránění tvorby krevních sraženin v následujících situacích:
o před operací a po operaci,
o pokud máte akutní chorobu a nacházíte se v období, během kterého máte sníženou
pohyblivost,
o pokud jste prodělalzabránilo tvorbě dalších krevních sraženin,
o pokud trpíte nestabilní anginou pectoris množství krveo po srdečním infarktu,
k zabránění tvorby krevních sraženin v hadičkách dialyzačního přístroje kteří mají onemocnění ledvin
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Inhixa používat
Nepoužívejte přípravek Inhixa:
jestliže jste alergickýpřípravku s polykáním nebo s dýcháním, otok rtů, tváře, hrdla nebo jazyku,
pokud jste alergickýnadroparin, tinzaparin anebo dalteparin,
pokud se u Vás v průběhu posledních 100 dní objevila taková reakce na heparin, která
způsobuje velký pokles počtu krevních destiček – tato reakce se nazývá heparinem
indukovaná trombocytopenie nebo pokud máte v krvi protilátky proti sodné soli enoxaparinu,
pokud trpíte silným krvácením nebo stavem s vysokým rizikem krvácení žaludeční vřed, nedávné krvácení do mozku nebo oka pokud používáte přípravek Inhixa k léčbě krevních sraženin a chystáte se podstoupit
znecitlivění aplikované do páteře mozkomíšního moku z páteřního kanálu
Upozornění a opatření
Pokud používáte Inhixa, nesmí se zaměňovat s jinými přípravky patřícími do skupiny
nízkomolekulárních heparinů. Je to z toho důvodu, že tyto přípravky nejsou úplně stejné a nemají
stejnou aktivitu a postup při používání.
Dříve než použijete přípravek Inhixa, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem:
pokud se u Vás někdy objevila reakce na heparin, která způsobila závažný pokles počtu
krevních destiček,
pokud se chystáte podstoupit znecitlivění aplikované do páteře anestézii„Operace a anestetika“touto procedurou,
pokud máte mechanickou srdeční chlopeň,
pokud trpíte endokarditidou pokud jste někdy měl pokud jste nedávno prodělal pokud máte vysoký krevní tlak,
pokud máte cukrovku nebo problémy s cévami v oku způsobené cukrovkou retinopatie pokud jste nedávno podstoupil pokud jste vyššího věku pokud máte onemocnění ledvin,
pokud máte onemocnění jater,
pokud jste podvyživený pokud máte vysokou hladinu draslíku v krvi pokud v současnosti užíváte přípravky ovlivňující krvácení a Inhixa
Kvůli kontrole hladiny krevních destiček a draslíku v krvi Vám mohou být předtím, než začnete
používat tento přípravek a potom v průběhu léčby v pravidelných intervalech prováděny krevní testy.
Děti a dospívající
Bezpečnost a účinnost přípravku Inhixa nebyla u dětí ani dospívajících hodnocena.
Další léčivé přípravky a přípravek Inhixa
Informujte svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru o všech lécích, které užíváte, které jste
v nedávné době užíval
- warfarin – jiný antikoagulační přípravek používáný k ředění krve,
- kyselina acetylsalicylová přípravky, které se používají na zastavení tvorby krevních sraženin antikoagulačního přípravku”- injekce dextranu – používá se jako objemová náhrada krve,
- ibuprofen, diklofenak, ketorolak nebo jiné přípravky známé jako nesteroidní protizánětlivé léky,
které se používají k léčbě bolesti a otoků při artritidě onemocněních,
- prednisolon, dexametazon nebo další přípravky používané k léčbě astmatu, revmatoidní artritidy
a dalších onemocnění,
- přípravky zvyšující hladinu draslíku v krvi, jako jsou: draselné soli, tablety podporující odvod
vody z těla, další přípravky k léčbě srdečních onemocnění.
Operace a anestetika
Pokud se chystáte podstoupit spinální punkci nebo operaci, při které se používají tlumící přípravky
nazývané epidurální nebo spinální anestetika, sdělte svému lékaři, že užíváte přípravek Inhixa. Viz.
část “Nepoužívejte přípravek Inhixa”. Rovněž sdělte svému lékaři, pokud trpíte jakýmikoli potížemi se
zády nebo pokud jste někdy již podstoupil
Těhotenství a kojení
Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým
lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek používat.
Pokud jste těhotná a máte mechanickou srdeční chlopeň, může u Vás být vyšší riziko vzniku krevních
sraženin. Váš lékař to s Vámi musí prodiskutovat.
Pokud kojíte nebo plánujete kojit, poraďte se se svým lékařem, než užijete přípravek.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Inhixa nemá žádný vliv na schopnost řídit vozidla a obsluhovat stroje.
Sledovatelnost
Je důležité zaznamenat si číslo šarže přípravku Inhixa. Po každém otevření nového balení přípravku
Inhixa si zaznamenejte datum a šarži bezpečném místě..
Přípravek Inhixa obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku “bez sodíku”.
3. Jak se přípravek Inhixa používá
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste
jistý
Pokud Vám byl předepsán tento přípravek:
Přípravek Inhixa podává obvykle lékař nebo zdravotní sestra. Je to proto, neboť tento přípravek se
podává ve formě injekce.
Po propuštění z nemocnice může být i nadále nutné pokračovat v používání přípravku Inhixa
a budete si ho podávat sám Přípravek Inhixa se obvykle podává subkutánní injekcí Přípravek Inhixa lze podat injekcí do žíly nebo operace.
Přípravek Inhixa lze přidat do hadičky dialyzačního okruhu vedoucí ven z těla začátku dialýzy.
Nepodávejte injekci přípravku Inhixa do svalu.
Jaké množství Vám má být podáno
O tom, jaká dávka přípravku Inhixa Vám má být podána, rozhodne lékař. Dávka je závislá na
důvodu, pro který se přípravek používá.
Pokud máte onemocnění ledvin, může Vám být podaná menší dávka přípravku Inhixa.
1. Léčba již vzniklých krevních sraženin v krvi
Obvyklá dávka je 150 IU nebo dávka 100 IU Lékař rozhodne, jak dlouho Vám bude podáván přípravek Inhixa.
2. Zabránění tvorby krevních sraženin v následujících situacích:
Operace nebo období snížené pohyblivosti v důsledku nemoci
Dávka bude závislá na tom, jaká je u Vás pravděpodobnost, že se Vám vytvoří sraženina.
Dostanete dávku 2 000 IU Pokud se chystáte na operaci, obvykle Vám bude první injekce podána 2 hodiny nebo
12 hodin před operací.
Pokud máte v důsledku nemoci sníženou pohyblivost, za normální situace Vám bude
podána dávka 4 000 IU Lékař rozhodne, jak dlouho Vám bude podáván přípravek Inhixa.
Po prodělaném srdečním infarktu
Přípravek Inhixa lze používat při dvou odlišných typech srdečního infarktu, jeden se nazývá
STEMI přípravku Inhixa, které Vám bude podáno, závisí na Vašem věku a typu srdečního infarktu, který
jste prodělal
Srdeční infarkt typu NSTEMI:
Obvyklá dávka je 100 IU Lékař Vás obvykle požádá, abyste užíval Lékař rozhodne, jak dlouho budete dostávat přípravek Inhixa.
Srdeční infarkt typu STEMI, pokud máte méně než 75 roků:
Úvodní dávka 3 000 IU Ve stejné chvíli Vám bude podán přípravek Inhixa injekcí pod kůži Obvyklá dávka je 100 IU Lékař Vás obvykle požádá, abyste užíval Lékař rozhodne, jak dlouho budete dostávat přípravek Inhixa.
Srdeční infarkt typu STEMI, pokud máte 75 let a více:
Obvyklá dávka je 75 IU Maximální dávka přípravku Inhixa v prvních dvou injekcích je 7500 IU Lékař rozhodne, jak dlouho budete dostávat přípravek Inhixa.
Pacienti po operaci, která se nazývá perkutánní koronární intervence Podle toho, kdy jste dostali naposledy přípravek Inhixa, může lékař rozhodnout o podání další
dávky přípravku Inhixa před PCI operací. Podává se injekcí do žíly.
3. Zabránění tvorby krevních sraženin v hadičkách dialyzačního přístroje
Obvyklá dávka je 100 IU Přípravek Inhixa se přidává do hadičky dialyzačního přístroje vedoucí ven z těla na začátku dialýzy. Toto množství obvykle postačuje na 4hodinovou dialýzu. Lékař ale může
v případě nutnosti rozhodnout o podání další dávky sodné soli enoxaparinu 50 IU až 100 IU
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky bez krytu jehly
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy kůže, otok, mokvání
nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte ji do domácího odpadu.
Jak si podáte injekci přípravku Inhixa ve formě předplněné injekční stříkačky s krytem jehly
Vaše stříkačka je vybavena krytem jehly, který je navržen tak, aby specificky zabránil náhodnému
poranění injekční jehlou po injekčním podání léku.
Pokud jste schopnýukáží, jak to udělat. Nepokoušejte se podat si injekci sámpostupovat. Pokud si nejste jistýsestrou.
Před samostatným podáním injekce přípravku Inhixa
- Zkontrolujte datum použitelnosti léčivého přípravku. Nepoužívejte, pokud uplynula doba
použitelnosti.
- Zkontrolujte, že není injekční stříkačka poškozená a že roztok uvnitř je čirý. Pokud tomu tak
není, použijte jinou injekční stříkačku.
- Nepoužívejte tento léčivý přípravek, pokud zaznamenáte jakoukoliv změnu v jeho vzhledu.
- Ujistěte se, že víte, jak velkou dávku si máte podat.
- Zkontrolujte si břicho, abyste zjistili, zda poslední injekce nezpůsobila zarudnutí, změnu barvy
kůže, otok, mokvání nebo zda místo není stále bolestivé. Pokud ano, poraďte se se svým
lékařem nebo sestrou.
- Rozhodněte se, kam si léčivý přípravek píchnete. Při každém podání změňte místo, kam si
píchnete injekci – střídejte pravou a levou část břicha. Tento léčivý přípravek se podává těsně
pod kůži břicha, ale nikoliv blízko pupku nebo jakékoliv jizevnaté tkáně mimo- Předplněná injekční stříkačka je určená pro jednorázové použití.
Návod pro samostatné podání injekce přípravku Inhixa
12injekci píchat. Ideální je židle, polohovací křeslo nebo opěradlo postele s polštáři.
3zevně směrem k bokům.
Pamatujte: Nepodávejte si sami injekci do oblasti 5 cm kolem pupku nebo kolem existujících jizev
nebo modřin. Měňte místo, kam injekci podáváte, střídejte pravou a levou stranu břicha, v závislosti
na oblasti, kam se naposledy injekce píchala.
4vyjměte předplněnou injekční stříkačku.
5připravená pro okamžité použití.
Nestlačujte píst před podáním injekce. Jakmile odstraníte kryt, nedovolte, aby se jehla čehokoliv
dotkla. Tím zajistíte, že jehla zůstane čistá
6očištěnou oblast na břiše mezi ukazovákem a palcem, abyste vytvořili kožní řasu.
Dbejte na přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
7celou délku jehly do kožní řasy.
8přidržení kožní řasy po celou dobu podávání injekce.
9
Chcete-li zabránit vzniku modřin, nemasírujte místo po podání injekce.
10nasune na jehlu a celou ji zakryje.
11mimo dosah dětí.
Jakmile bude nádoba plná, zlikvidujte ji podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka.
Nevyhazujte ji do domácího odpadu.
Změna antikoagulační léčby
- Přechod z přípravku Inhixa na přípravky na ředění krve, které se nazývají antagonisté vitamínu
K Lékař bude požadovat, aby Vám byly provedeny krevní testy s názvem INR, a podle jejich
výsledků Vám sdělí, kdy si máte přestat podávat přípravek Inhixa.
- Přechod z přípravků na ředění krve, které se nazývají antagonisté vitamínu K přípravek Inhixa
Přestaňte užívat přípravek, který je antagonistou vitamínu K. Lékař bude požadovat, aby Vám
byly provedeny krevní testy s názvem INR, a podle jejich výsledků Vám sdělí, kdy si máte začít
podávat přípravek Inhixa.
- Přechod z přípravku Inhixa na léčbu přímým perorálním antikoagulanciem dabigatran, edoxaban, rivaroxaban Přestaňte si podávat přípravek Inhixa. Začněte užívat přímý perorální antikoagulant 0-2 hodiny
před časem, který jste mělpokračujte jako obvykle.
- Přechod z léčby přímým perorálním antikoagulanciem na přípravek Inhixa
Přestaňte užívat přímý perorální antikoagulant. Nezačínejte používání přípravku Inhixa do hodin po poslední dávce přímého perorálního antikoagulancia.
Jestliže jste podalPokud se domníváte, že jste si podalsdělte svému lékaři nebo zdravotní sestře, a to i tehdy, pokud nepociťujete žádné obtíže. Pokud si
náhodou vpíchne nebo požije přípravek Inhixa dítě, okamžitě jej dopravte na pohotovost do
nemocnice.
Jestliže jste zapomnělPokud si zapomenete podat dávku, podejte si ji ihned, jak si vzpomenete. Nepodávejte si
dvojnásobnou dávku v ten stejný den, abyste nahradildenní záznamy, pomůže Vám to předejít vynechání dávky.
Jestliže jste přestalPokud máte jakékoli další otázky týkající se použití tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře,
lékárníka nebo zdravotní sestry.
Je pro Vás důležité, abyste pokračovalnerozhodne o ukončení. Pokud přestanete dříve, může dojít k tvorbě krevní sraženiny, což může být
velmi nebezpečné.
4. Možné nežádoucí účinky
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého.
Stejně jako ostatní antikoagulancia způsobit krvácení, které může být potenciálně život ohrožující. V některých případech nemusí být
krvácení zjevné.
Při jakémkoli krvácení, které se samo nezastaví nebo pokud zpozorujete příznaky krvácení slabost, únava, bledost, závrať, bolest hlavy nebo nevysvětlitelné otokylékařem.
Lékař může rozhodnout, či nařídí podrobnější sledování nebo Vám změní léčbu.
Přestaňte používat přípravek Inhixa a sdělte ihned lékaři nebo zdravotní sestře, pokud zpozorujete
jakékoli projevy těžké alergické reakce
Přestaňte používat enoxaparin a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud zaznamenáte jakýkoli
z následujících příznaků:
• Červená, šupinatá rozšířená vyrážka s hrbolky pod kůží a puchýři doprovázená horečkou.
Příznaky se obvykle objevují na začátku léčby
Okamžitě sdělte lékaři:
Pokud se u Vás projeví jakékoli podezření na ucpání cévy krevní sraženinou, jako je:
- křečovitá bolest, zčervenání, pocit tepla nebo otok jedné končetiny – toto jsou příznaky
hluboké žilní trombózy,
- dušnost, bolest na hrudníku, mdloby nebo vykašlávání krve – toto jsou příznaky plicní
embolie.
Pokud se u Vás objeví bolestivá vyrážka s tmavočervenými subkutánními skvrnami, které se
neztratí, když je stlačíte.
Lékař může nařídit, aby Vám byl proveden krevní test na kontrolu počtu krevních destiček.
Celkový seznam možných vedlejších účinků:
Velmi časté krvácení
zvýšení jaterních enzymů
Časté jednodušší tvorba modřin, než je obvyklé - může to být z důvodu nízkého počtu krevních
destiček
růžové skvrny na kůži - tvoří se nejčastěji v místě vpichu injekce přípravku Inhixa
kožní vyrážka svědící zarudlá kůže
modřina nebo bolest v místě vpichu
pokles počtu červených krvinek
vysoký počet krevních destiček
bolest hlavy
Méně časté náhlá silná bolest hlavy - může být projevem krvácení do mozku
pocit napětí a otoku žaludku - může to být projev krvácení do žaludku
velké červené nepravidelně tvarované kožní léze s puchýři nebo bez nich
podrážděná kůže žluté zbarvení kůže nebo očí a tmavší moč - mohou to být projevy jaterních potíží
Vzácné těžká alergická reakce - k projevům patří: vyrážka, obtíže při polykání nebo dýchaní, otok rtů,
tváře, hrdla anebo jazyku
zvýšená hladina draslíku v krvi - je pravděpodobnější u lidí s onemocněním jater nebo
s cukrovkou; lékař to může zkontrolovat provedeným krevním testem
zvýšený počet bílých krevinek zvaných eozinofily v krvi; lékař to může zkontrolovat
provedeným krevním testem
vypadávání vlasů
osteoporóza brnění, mravenčení a svalová slabost nebo epidurální anestézii
ztráta kontroly nad močovým měchýřem nebo střevy zdrsnění kůže nebo bulka v místě vpichu
Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové
informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení
nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k
získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.
5. Jak přípravek Inhixa uchovávat
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku a krabičce. Doba
použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
Po rozředění je třeba roztok použít během 8 hodin.
Nepoužívejte tento lék, pokud zaznamenáte jakoukoliv viditelnou změnu ve vzhledu roztoku.
Předplněné injekční stříkačky přípravku Inhixa jsou pouze k podání jedné dávky. Nepoužitý lék
zlikvidujte.
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.
6. Obsah balení a další informace
Co přípravek Inhixa obsahuje
- Léčivou látkou je enoxaparinum natricum.
Jeden ml obsahuje 15,000 IU Jedna předplněná injekční stříkačka o objemu 0,8 ml obsahuje enoxaparinum natricum 12 IU Jedna předplněná injekční stříkačka o objemu 1 ml obsahuje enoxaparinum natricum 15 000 IU
- Další složkou je voda pro injekci.
Jak přípravek Inhixa vypadá a co obsahuje toto balení
Inhixa 12 000 IU - injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly uzavřené
chlorbutylovou pryžovou zátkou a fialovým polypropylenovým pístem. Injekční stříkačky
mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly.
Balení se:
- 2, 10 a 30 předplněnými injekčními stříkačkami
- 10 a 30 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
Inhixa 15 000 IU - injekční stříkačce z bezbarvého neutrálního skla typu I s fixní jehlou a krytem jehly uzavřené
chlorbutylovou pryžovou zátkou a tmavě modrým polypropylenovým pístem. Injekční
stříkačky mohou být dodatečně vybaveny krytem jehly.
Balení se:
- 2, 10 a 30 předplněnými injekčními stříkačkami
- 10 a 30 předplněnými injekčními stříkačkami s krytem jehly
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Držitel rozhodnutí o registraci
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
Výrobce
Health-Med spółka z ograniczoną odpowiedzialnością spółka jawna
Chełmska 00-725 Varšava
Polsko
SciencePharma spółka z ograniczoną odpowiedzialnością
Chełmska 00-725 Varšava
Polsko
Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:
België/Belgique/Belgien
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+31 Lietuva
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
България
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Luxembourg/Luxemburg
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Magyarország
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Danmark
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Malta
Mint Health Ltd.
+356 2755
Deutschland
Mitvertrieb: Techdow Pharma Germany GmbH
Potsdamer Platz 1, 10785 Berlin
+49 Nederland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Eesti
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Norge
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Ελλάδα
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
España
TECHDOW PHARMA SPAIN, S.L.
Tel: +34 91 123 21 Polska
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 France
Viatris Santé
+33 4 37 25 75
Portugal
Laboratórios Atral, S.A.
+Hrvatska
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+385
Ireland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
România
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Slovenija
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Ísland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Italia
Techdow Pharma Italy S.R.L.
Tel: +39
Suomi/Finland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Κύπρος
MA Pharmaceuticals Trading Ltd
+357 25 Sverige
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Latvija
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+United Kingdom Techdow Pharma Netherlands B.V. +44 28
Tato příbalová informace byla naposledy revidována
Další zdroje informací
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
Příbalová informace: informace pro uživatele
Inhixa 30 000 IU Inhixa 50 000 IU Inhixa 100 000 IU enoxaparinum natricum
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
- Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
- Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.
- Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.
- Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou
uvedeny v této příbalové informaci. Viz. bod 4.
Co naleznete v této příbalové informaci
1. Co je přípravek Inhixa a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Inhixa používat
3. Jak se přípravek Inhixa používá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek Inhixa uchovávat
6. Obsah balení a další informace
1. Co je přípravek Inhixa a k čemu se používá
Přípravek Inhixa obsahuje účinnou látku, která se nazývá sodná sůl enoxaparinu a patří mezi
nízkomolekulární hepariny
Inhixa působí dvěma mechanismy.
1brání jim působit další poškození.
2
Přípravek Inhixa lze použít:
- k léčbě krevních sraženin, které se Vám už v krvi vytvořily,
- k zabránění tvorby krevních sraženin v následujících situacích:
o před operací a po operaci,
o pokud máte akutní chorobu a nacházíte se v období, během kterého máte sníženou
pohyblivost,
o pokud jste prodělalzabránilo tvorbě dalších krevních sraženin,
o pokud trpíte nestabilní anginou pectoris množství krveo po srdečním infarktu,
- k zabránění tvorby krevních sraženin v hadičkách dialyzačního přístroje mají onemocnění ledvin
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Inhixa používat
Nepoužívejte přípravek Inhixa:
- jestliže jste alergickýpřípravku s polykáním nebo s dýcháním, otok rtů, tváře, hrdla nebo jazyku,
- pokud jste alergickýnadroparin, tinzaparin anebo dalteparin,
- pokud se u Vás v průběhu posledních 100 dní objevila taková reakce na heparin, která
způsobuje velký pokles počtu krevních destiček – tato reakce se nazývá heparinem indukovaná
trombocytopenie nebo pokud máte v krvi protilátky proti sodné soli enoxaparinu,
- pokud trpíte silným krvácením nebo stavem s vysokým rizikem krvácení žaludeční vřed, nedávné krvácení do mozku nebo oka- pokud používáte přípravek Inhixa k léčbě krevních sraženin a chystáte se podstoupit znecitlivění
aplikované do páteře páteřního kanálu - je-li pacient předčasně narozené dítě nebo novorozenec do 1 měsíce věku kvůli riziku závažné
toxicity včetně abnormálního dýchání
Upozornění a opatření
Pokud používáte Inhixa, nesmí se zaměňovat s jinými přípravky patřícími do skupiny
nízkomolekulárních heparinů. Je to z toho důvodu, že tyto přípravky nejsou úplně stejné a nemají
stejnou aktivitu a postup při používání.
Dříve než použijete přípravek Inhixa, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem:
- pokud se u Vás někdy objevila reakce na heparin, která způsobila závažný pokles počtu
krevních destiček,
- pokud se chystáte podstoupit znecitlivění aplikované do páteře anestéziia anestetika“procedurou,
- pokud máte mechanickou srdeční chlopeň,
- pokud trpíte endokarditidou - pokud jste někdy měl- pokud jste nedávno prodělal- pokud máte vysoký krevní tlak,
- pokud máte cukrovku nebo problémy s cévami v oku způsobené cukrovkou retinopatie- pokud jste nedávno podstoupil- pokud jste vyššího věku - pokud máte onemocnění ledvin,
- pokud máte onemocnění jater,
- pokud jste podvyživený- pokud máte vysokou hladinu draslíku v krvi - pokud v současnosti užíváte přípravky ovlivňující krvácení Inhixa
Kvůli kontrole hladiny krevních destiček a draslíku v krvi Vám mohou být předtím, než začnete
používat tento přípravek a potom v průběhu léčby v pravidelných intervalech prováděny krevní testy.
Děti a dospívající
Bezpečnost a účinnost přípravku Inhixa nebyla u dětí ani dospívajících hodnocena.
Další léčivé přípravky a přípravek Inhixa
Informujte svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru o všech lécích, které užíváte, které jste
v nedávné době užíval
- warfarin – jiný antikoagulační léčivý přípravekpoužívaný k ředění krve,
- kyselinu acetylsalicylovou přípravky, které se používají na zastavení tvorby krevních sraženin antikoagulačního přípravku”- injekce dextranu – používá se jako objemová náhrada krve,
- ibuprofen, diklofenak, ketorolak nebo jiné přípravky známé jako nesteroidní protizánětlivé léky,
které se používají k léčbě bolesti a otoků při artritidě onemocněních,
- prednisolon, dexametazon nebo další přípravky používané k léčbě astmatu, revmatoidní artritidy
a dalších onemocnění,
- přípravky zvyšující hladinu draslíku v krvi, jako jsou: draselné soli, tablety podporující odvod
vody z těla, další přípravky k léčbě srdečních onemocnění.
Operace a anestetika
Pokud se chystáte podstoupit spinální punkci nebo operaci, při které se používají tlumící přípravky
nazývané epidurální nebo spinální anestetika, sdělte svému lékaři, že užíváte přípravek Inhixa. Viz.
část „Nepoužívejte přípravek Inhixa“. Rovněž sdělte svému lékaři, pokud trpíte jakýmikoli potížemi se
zády nebo pokud jste někdy již podstoupil
Těhotenství a kojení
Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým
lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek používat.
Pokud jste těhotná a máte mechanickou srdeční chlopeň, může u Vás být vyšší riziko vzniku krevních
sraženin. Váš lékař to s Vámi musí prodiskutovat.
Pokud kojíte nebo plánujete kojit, poraďte se se svým lékařem, než použijete přípravek.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Inhixa nemá žádný vliv na schopnost řídit vozidla a obsluhovat stroje.
Sledovatelnost
Je důležité zaznamenat si číslo šarže přípravku Inhixa. Po každém otevření nového balení přípravku
Inhixa si zaznamenejte datum a šarži bezpečném místě.
Přípravek Inhixa obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje v rozmezí doporučeného dávkování méně než 1 mmol sodíku v jedné dávce, tedy je prakticky „bez sodíku“.
Inhixa obsahuje benzylalkohol
Inhixa obsahuje benzylalkohol způsobit alergické reakce.
U benzylalkoholu byly zaznamenány rizika závažných nežádoucích účinků včetně problémů s
dýcháním
Nepodávejte svému novorozenému dítěti
Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem, pokud trpíte onemocněním jater nebo ledvin nebo
pokud jste těhotná nebo kojíte. Ve Vašem těle se může nahromadit velké množství benzylalkoholu a
může způsobovat nežádoucí účinky
3. Jak se přípravek Inhixa používá
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste
jistý
Pokud Vám byl předepsán tento přípravek:
Přípravek Inhixa podává obvykle lékař nebo zdravotní sestra. Je to proto, neboť tento přípravek se
podává ve formě injekce.
Po propuštění z nemocnice může být i nadále nutné pokračovat v používání přípravku Inhixa
a budete si ho podávat sám Přípravek Inhixa se obvykle podává subkutánní injekcí Přípravek Inhixa lze podat injekcí do žíly nebo operace.
Přípravek Inhixa lze přidat do hadičky dialyzačního okruhu vedoucí ven z těla začátku dialýzy.
Nepodávejte injekci přípravku Inhixa do svalu.
Jaké množství Vám má být podáno
O tom, jaká dávka přípravku Inhixa Vám má být podána, rozhodne lékař. Dávka je závislá na
důvodu, pro který se přípravek používá.
Pokud máte onemocnění ledvin, může Vám být podaná menší dávka přípravku Inhixa.
1. Léčba již vzniklých krevních sraženin v krvi
Obvyklá dávka je 150 IU nebo dávka 100 IU Lékař rozhodne, jak dlouho Vám bude podáván přípravek Inhixa.
2. Zabránění tvorby krevních sraženin v následujících situacích:
Operace nebo období snížené pohyblivosti v důsledku nemoci
Dávka bude závislá na tom, jaká je u Vás pravděpodobnost, že se Vám vytvoří sraženina.
Dostanete dávku 2 000 IU Pokud se chystáte na operaci, obvykle Vám bude první injekce podána 2 hodiny nebo
12 hodin před operací.
Pokud máte v důsledku nemoci sníženou pohyblivost, za normální situace Vám bude
podána dávka 4 000 IU Lékař rozhodne, jak dlouho Vám bude podáván přípravek Inhixa.
Po prodělaném srdečním infarktu
Přípravek Inhixa lze používat při dvou odlišných typech srdečního infarktu, jeden se nazývá STEMI
Inhixa, které Vám bude podáno, závisí na Vašem věku a typu srdečního infarktu, který jste prodělal
Srdeční infarkt typu NSTEMI:
Obvyklá dávka je 100 IU Lékař Vás obvykle požádá, abyste užíval Lékař rozhodne, jak dlouho budete dostávat přípravek Inhixa.
Srdeční infarkt typu STEMI, pokud máte méně než 75 roků:
Úvodní dávka 3 000 IU Ve stejné chvíli Vám bude podán přípravek Inhixa injekcí pod kůži Obvyklá dávka je 100 IU Lékař Vás obvykle požádá, abyste užíval Lékař rozhodne, jak dlouho budete dostávat přípravek Inhixa.
Srdeční infarkt typu STEMI, pokud máte 75 let a více:
Obvyklá dávka je 75 IU Maximální dávka přípravku Inhixa v prvních dvou injekcích je 7500 IU Lékař rozhodne, jak dlouho budete dostávat přípravek Inhixa.
Pacienti po operaci, která se nazývá perkutánní koronární intervence Podle toho, kdy jste dostali naposledy přípravek Inhixa, může lékař rozhodnout o podání další dávky
přípravku Inhixa před PCI operací. Podává se injekcí do žíly.
3. Zabránění tvorby krevních sraženin v hadičkách dialyzačního přístroje
Obvyklá dávka je 100 IU Přípravek Inhixa se přidává do hadičky dialyzačního přístroje vedoucí ven z těla na začátku dialýzy. Toto množství obvykle postačuje na 4hodinovou dialýzu. Lékař ale může
v případě nutnosti rozhodnout o podání další dávky sodné soli enoxaparinu 50 IU až 100 IU
Změna antikoagulační léčby
Přechod z přípravku Inhixa na přípravky na ředění krve, které se nazývají antagonisté vitamínu K
Lékař bude požadovat, aby Vám byly provedeny krevní testy s názvem INR, a podle jejich výsledků
Vám sdělí, kdy si máte přestat podávat přípravek Inhixa.
Přechod z přípravků na ředění krve, které se nazývají antagonisté vitamínu K přípravek Inhixa
Přestaňte užívat přípravek, který je antagonistou vitamínu K. Lékař bude požadovat, aby Vám byly
provedeny krevní testy s názvem INR, a podle jejich výsledků Vám sdělí, kdy si máte začít podávat
přípravek Inhixa.
Přechod z přípravku Inhixa na léčbu přímým perorálním antikoagulanciem dabigatran, edoxaban, rivaroxabanPřestaňte si podávat přípravek Inhixa. Začněte užívat přímý perorální antikoagulant 0-2 hodiny před
časem, který jste měljako obvykle.
Přechod z léčby přímým perorálním antikoagulanciem na přípravek Inhixa
Přestaňte užívat přímý perorální antikoagulant. Nezačínejte používání přípravku Inhixa do 12 hodin po
poslední dávce přímého perorálního antikoagulancia.
Jestliže jste podalPokud se domníváte, že jste si podalsdělte svému lékaři nebo zdravotní sestře, a to i tehdy, pokud nepociťujete žádné obtíže. Pokud si
náhodou vpíchne nebo požije přípravek Inhixa dítě, okamžitě jej dopravte na pohotovost do
nemocnice.
Jestliže jste zapomnělPokud si zapomenete podat dávku, podejte si ji ihned, jak si vzpomenete. Nepodávejte si
dvojnásobnou dávku v ten stejný den, abyste nahradildenní záznamy, pomůže Vám to předejít vynechání dávky.
Jestliže jste přestalPokud máte jakékoli další otázky týkající se použití tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře,
lékárníka nebo zdravotní sestry.
Je pro Vás důležité, abyste pokračovalnerozhodne o ukončení. Pokud přestanete dříve, může dojít k tvorbě krevní sraženiny, což může být
velmi nebezpečné.
4. Možné nežádoucí účinky
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého.
Stejně jako ostatní antikoagulancia způsobit krvácení, které může být potenciálně život ohrožující. V některých případech nemusí být
krvácení zjevné.
Při jakémkoli krvácení, které se samo nezastaví nebo pokud zpozorujete příznaky krvácení slabost, únava, bledost, závrať, bolest hlavy nebo nevysvětlitelné otokylékařem.
Lékař může rozhodnout, či nařídí podrobnější sledování nebo Vám změní léčbu.
Přestaňte používat přípravek Inhixa a sdělte ihned lékaři nebo zdravotní sestře, pokud zpozorujete
jakékoli projevy těžké alergické reakce
Přestaňte používat enoxaparin a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud zaznamenáte jakýkoli
z následujících příznaků:
• Červená, šupinatá rozšířená vyrážka s hrbolky pod kůží a puchýři doprovázená horečkou.
Příznaky se obvykle objevují na začátku léčby
Okamžitě sdělte lékaři:
pokud se u Vás projeví jakékoli podezření na ucpání cévy krevní sraženinou, jako je:
o křečovitá bolest, zčervenání, pocit tepla nebo otok jedné končetiny – toto jsou příznaky
hluboké žilní trombózy,
o dušnost, bolest na hrudníku, mdloby nebo vykašlávání krve – toto jsou příznaky plicní
embolie,
pokud se u Vás objeví bolestivá vyrážka s tmavočervenými subkutánními skvrnami, které se
neztratí, když je stlačíte.
Lékař může nařídit, aby Vám byl proveden krevní test na kontrolu počtu krevních destiček.
Celkový seznam možných vedlejších účinků
Velmi časté krvácení
zvýšení jaterních enzymů
Časté jednodušší tvorba modřin, než je obvyklé - může to být z důvodu nízkého počtu krevních
destiček
růžové skvrny na kůži - tvoří se nejčastěji v místě vpichu injekce přípravku Inhixa
kožní vyrážka svědící zarudlá kůže
modřina nebo bolest v místě vpichu
pokles počtu červených krvinek
vysoký počet krevních destiček
bolest hlavy
Méně časté náhlá silná bolest hlavy - může být projevem krvácení do mozku
pocit napětí a otoku žaludku - může to být projev krvácení do žaludku
velké červené nepravidelně tvarované kožní léze s puchýři nebo bez nich
podrážděná kůže žluté zbarvení kůže nebo očí a tmavší moč - mohou to být projevy jaterních potíží
Vzácné těžká alergická reakce - k projevům patří: vyrážka, obtíže při polykání nebo dýchaní, otok rtů,
tváře, hrdla anebo jazyku
zvýšená hladina draslíku v krvi - je pravděpodobnější u lidí s onemocněním jater nebo
s cukrovkou; lékař to může zkontrolovat provedeným krevním testem
zvýšený počet bílých krvinek zvaných eozinofilyv krvi; lékař to může zkontrolovat provedeným
krevním testem
vypadávání vlasů
osteoporóza brnění, mravenčení a svalová slabost nebo epidurální anestézii
ztráta kontroly nad močovým měchýřem nebo střevy zdrsnění kůže nebo bulka v místě vpichu
Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové
informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení
nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k
získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.
5. Jak přípravek Inhixa uchovávat
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku a krabičce. Doba
použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
Po prvním otevření
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 28 dnů při teplotě
25 °C.
Z mikrobiologického hlediska může být přípravek po otevření uchováván maximálně po dobu 28 dní
při teplotě do 25 °C. Jiná doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v
odpovědnosti uživatele.
Po rozředění s infuzním glukózy
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 8 hodin při teplotě
25 °C.
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob ředění nevyloučí riziko mikrobiologické kontaminace,
má být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, je doba a podmínky uchovávání
přípravku po otevření před použitím v odpovědnosti uživatele.
Nepoužívejte tento lék, pokud zaznamenáte jakoukoliv viditelnou změnu ve vzhledu roztoku.
Nepoužitý lék zlikvidujte.
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.
6. Obsah balení a další informace
Co přípravek Inhixa obsahuje
- Léčivou látkou je enoxaparinum natricum.
Jeden ml obsahuje enoxaparinum natricum 10 000 IU Jedna injekční lahvička Jedna injekční lahvička Jedna injekční lahvička - Dalšími složkami jsou benzylakohol
Jak přípravek Inhixa vypadá a co obsahuje toto balení
- 3 ml roztoku v uzavřené injekční lahvičce z bezbarvého skla typu I s pryžovou zátkou a bílým
ochranným plast-hliníkovým krytem v kartonové krabici.
Dodávají se balení s 1 injekční lahvičkou.
- 5 ml roztoku v uzavřené injekční lahvičce z bezbarvého skla typu I s chlorbutylovou pryžovou
zátkou a šedým plast-hliníkovým krytem v kartonové krabici.
Dodávají se balení s 5 injekčními lahvičkami.
- 10 ml roztoku v uzavřené injekční lahvičce z bezbarvého skla typu I s pryžovou zátkou a bílým
ochranným plast-hliníkovým krytem v kartonové krabici.
Dodávají se v balení po 1 nebo 5 injekčních lahvičkách.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Držitel rozhodnutí o registraci
Techdow Pharma Netherlands B.V.
Strawinskylaan 1143, Toren C-11
1077XX Amsterdam
Nizozemsko
Výrobce
Health-Med spółka z ograniczoną odpowiedzialnością spółka jawna
Chełmska 00-725 Varšava
Polsko
SciencePharma spółka z ograniczoną odpowiedzialnością
Chełmska 00-725 Varšava
Polsko
Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:
België/Belgique/Belgien
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+31 Lietuva
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
България
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Luxembourg/Luxemburg
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Magyarország
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Danmark
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Malta
Mint Health Ltd.
+356 2755
Deutschland
Mitvertrieb: Techdow Pharma Germany GmbH
Potsdamer Platz 1, 10785 Berlin
+49 Nederland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Eesti
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Norge
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Ελλάδα
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
España
TECHDOW PHARMA SPAIN, S.L.
Tel: +34 91 123 21 Polska
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 France
Viatris Santé
+33 4 37 25 75
Portugal
Laboratórios Atral, S.A.
+Hrvatska
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+385
Ireland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
România
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Slovenija
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Ísland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+49 Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Italia
Techdow Pharma Italy S.R.L.
Tel: +39
Suomi/Finland
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+
Κύπρος
MA Pharmaceuticals Trading Ltd
+357 25
Sverige
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+Latvija
Techdow Pharma Netherlands B.V.
+United Kingdom Techdow Pharma Netherlands B.V.
+44 28 9279
Tato příbalová informace byla naposledy revidována
Další zdroje informací
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
Inhixa Obalová informace
Letak nebyl nalezen
Ostatní nejvíce nakupují
|
Skladem | Doprava od 79 Kč 839 Kč |