Generikum: tacrolimus
Účinná látka: monohydrÁt takrolimusu
ATC skupina: L04AD02 - tacrolimus
Obsah účinných látek: 0,75MG, 1MG, 4MG
Balení: Blistr
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Envarsus 0,75 mg tablety s prodlouženým uvolňovánímEnvarsus 1 mg tablety s prodlouženým uvolňovánímEnvarsus 4 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Envarsus 0,75 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje tacrolimusum 0,75 mg
Pomocná látka se známým účinkemJedna tableta obsahuje 41,7 mg monohydrátu laktosy.
Envarsus 1 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje tacrolimusum 1 mg
Pomocná látka se známým účinkemJedna tableta obsahuje 41,7 mg monohydrátu laktosy.
Envarsus 4 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje tacrolimusum 4 mg
Pomocná látka se známým účinkemJedna tableta obsahuje 104 mg monohydrátu laktosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Tableta s prodlouženým uvolňováním.
Envarsus 0,75 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Oválné, bílé až téměř bílé nepotahované tablety, s vyraženým „0.75“ na jedné straně a „TCS“ na druhé
straně.
Envarsus 1 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Oválné, bílé až téměř bílé nepotahované tablety, s vyraženým „1“ na jedné straně a „TCS“ na druhé
straně
Envarsus 4 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Oválné, bílé až téměř bílé nepotahované tablety, s vyraženým „4“ na jedné straně a „TCS“ na druhé
straně
4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Profylaxe rejekce transplantátu u dospělých příjemců aloštěpu ledvin nebo jater.
Léčba rejekce aloštěpu u dospělých pacientů při rezistenci na léčbu jinými imunosupresivními
léčivými přípravky.
4.2 Dávkování a způsob podání Envarsus je perorální forma takrolimu určená k podávání jednou denně. Léčba takrolimem vyžaduje
pečlivé sledování personálem, který je přiměřeně kvalifikován a vybaven. Předepisovat tento léčivý
přípravek a provádět změny imunosupresivní léčby může pouze lékař, který má zkušenosti s
imunosupresivní léčbou a ošetřováním pacientů po transplantaci.
Náhodná, nezamýšlená nebo nekontrolovaná záměna různých forem takrolimu, a to jak s okamžitým,
tak s prodlouženým uvolňováním, je nebezpečná. Může vést k rejekci štěpu nebo zvýšenému výskytu
nežádoucích účinků včetně nedostatečné nebo nadměrné imunosuprese v důsledku klinicky
významných rozdílů v systémové expozici takrolimu. Pacienti mají být léčeni vždy jednou formou
takrolimu s odpovídajícím denním režimem dávkování. Změny formy nebo dávkování lze provádět
pouze pod přímým dohledem odborníka v transplantologii jakoukoli jinou formu je nutno monitorovat terapeutické hladiny a provést úpravu dávky tak, aby se
systémová expozice takrolimu udržovala na stále stejné úrovni.
Dávkování
Doporučené počáteční dávky, které jsou uvedeny dále, jsou doporučeny pouze jako návod. V
počátečním pooperačním období se takrolimus běžně podává v kombinaci s jinými imunosupresivy.
Dávky se mohou lišit v závislosti na zvoleném imunosupresivním režimu.
Dávkování léčivého přípravku Envarsus musí být založeno primárně na individuálním klinickém
zhodnocení rejekce a tolerability každého pacienta doplněném o sledování krevních hodnot pod „Sledování terapeutických hladin“změnu imunosupresivního režimu.
Protože clearance takrolimu je nízká, může po úpravě dávkovacího režimu trvat několik dní, než bude
dosaženo ustáleného stavu.
Aby se zabránilo odloučení transplantovaného štěpu, musí být imunosupresivní léčba dlouhodobá a
nelze tedy stanovit maximální délku perorálního podávání.
V období po transplantaci se dávky přípravku Envarsus obvykle snižují. Změny ve stavu pacienta po
transplantaci mohou změnit farmakokinetiku takrolimu a vyžádat si další úpravy dávkování.
Vynechání dávkyPokud dojde k vynechání dávky, je třeba vynechanou dávku užít co nejdříve týž den. Následující den
se dávka nezdvojnásobuje.
Profylaxe rejekce transplantátu ledvinyLéčba přípravkem Envarsus má začít dávkou 0,17 mg/kg/den, podanou v jedné dávce ráno. Léčbu je
třeba zahájit do 24 hodin po ukončení operace.
Profylaxe rejekce transplantátu jaterLéčba přípravkem Envarsus má začít dávkou 0,11-0,13 mg/kg/den, podanou v jedné dávce ráno.
Léčbu je třeba zahájit do 24 hodin po ukončení operace.
Konverze pacientů léčených přípravkem Prograf nebo Advagraf na přípravek Envarsus – pacienti
s transplantovaným aloštěpem
Přípravek Envarsus nelze vzájemně zaměňovat se stejnými dávkami jiného existujícího léčivého
přípravku obsahujícího takrolimus Pacienti po transplantaci aloštěpu a užívající udržovací léčbu přípravkem Prograf dvakrát denně
převedeni na užívání přípravku Envarsus jednou denně, mají být převedeni za použití převodního
poměru celkových denních dávek 1:0,7 30 % nižší než dávka přípravku Prograf nebo Advagraf.
Při převádění stabilizovaných pacientů z přípravků s okamžitým uvolňováním takrolimu dvakrát denněcelkových denních dávek 1:0,7 minimálními Envarsus je podobný jako u takrolimu s okamžitým uvolňováním.
Nebyly provedeny žádné studie převádění pacientů z přípravku Advagraf na přípravek Envarsus, údaje
získané na zdravých dobrovolnících však nasvědčují, že potřebný převodní poměr bude stejný jako při
převádění z přípravku Prograf na přípravek Envarsus.
Při přechodu z přípravků s okamžitým uvolňováním takrolimu z přípravku Advagraf tobolky s prodlouženým uvolňováním na přípravek Envarsus je nutné
monitorovat minimální hladiny před přechodem a poté za dva týdny po přechodu. Úpravy dávkování
je nutno provádět tak, aby bylo zajištěno zachování podobné systémové expozice po přechodu. Je
třeba mít na paměti, že u černošských pacientů může být k dosažení cílových minimálních hladin
potřebná vyšší dávka.
Konverze z cyklosporinu na takrolimusPacientům převáděným z terapie založené na cyklosporinu na terapii založenou na takrolimu je nutné
věnovat pozornost nedoporučuje. Terapii takrolimem je možné zahájit po stanovení koncentrace cyklosporinu v krvi a po
zvážení klinického stavu pacienta. V případě zvýšených hladin cyklosporinu v krvi je vhodné odložit
podávání takrolimu. V praxi byla terapie takrolimem zahajována 12-24 hodin po ukončení léčby
cyklosporinem. Po změně terapie je vhodné pokračovat ve sledování hladiny cyklosporinu v krvi,
protože může být ovlivněna jeho clearance.
Léčba rejekce aloštěpuMezi opatření používaná ke zvládnutí epizod rejekce patří zvýšení dávky takrolimu, doplňková léčba
kortikoidy nebo krátkodobé podávání mono- nebo polyklonálních protilátek. Pokud se objeví známky
toxicity, jako je výskyt závažných nežádoucích účinků Envarsus snížit.
Léčba rejekce aloštěpu po transplantaci ledviny nebo jaterPři přechodu z jiných imunosupresiv na podávání takrolimu jednou denně je třeba zahájit léčbu
počáteční perorální dávkou doporučenou při transplantaci ledvin a jater pro profylaxi rejekce
transplantátu.
Sledování hladin léčivé látky
Dávkování má být především založeno na klinickém vyhodnocení rejekce a snášenlivosti, a to
u každého pacienta individuálně a za pomoci sledování minimálních hladin takrolimu v krvi.
Jako pomůcka při optimalizaci dávkování se používá několik druhů imunoanalýzy, sloužících ke
stanovení koncentrací takrolimu v krvi. Při srovnávání koncentrací publikovaných v literatuře s
individuálními hodnotami v klinické praxi je třeba postupovat opatrně a se znalostí použitých
analytických metod. V současné klinické praxi se hladiny v plné krvi sledují pomocí
imunoanalytických metod. Vztah mezi minimálními hladinami takrolimu a systémovou expozicí
Envarsus je podobný.
V potransplantačním období mají být sledovány minimální hladiny takrolimu v krvi. Stanovení
minimální hladiny takrolimu v krvi se má provádět 24 hodin po podání přípravku Envarsus, tedy těsně
před podáním další dávky. Doporučuje se časté monitorování minimálních hladin takrolimu během
prvních dvou týdnů po transplantaci a další periodické monitorování v udržovací fázi léčby.
Minimální hladiny takrolimu je třeba rovněž pečlivě monitorovat po konverzi z jiných přípravků
obsahujících takrolimus, při změnách dávky, změně imunosupresivního režimu a současném podávání
látek, které mohou ovlivnit koncentraci takrolimu v krvi takrolimu je dána klinickou potřebou. Vzhledem k tomu, že takrolimus je látka s nízkou clearance,
může trvat několik dní, než se po úpravě dávky dosáhne cíleného ustáleného stavu.
Údaje z klinických studií naznačují, že většina pacientů může být úspěšně léčena, pokud jsou
minimální hladiny takrolimu v krvi nižší než 20 ng/ml. Při interpretaci hladin v plné krvi je třeba
zvažovat klinický stav pacienta. V klinické praxi bývají obecně minimální hladiny takrolimu v plné
krvi u pacientů po transplantaci ledvin v časném potransplantačním období v rozmezí 5-20 ng/ml a
během následné udržovací léčby 5-15 ng/ml.
Zvláštní populace
Starší pacienti V současné době neexistují žádné důkazy, že by starší pacienti potřebovali úpravu dávky.
Porucha funkce jaterU pacientů s těžkou poruchou funkce jater může být nezbytné snížení dávky, aby minimální hladiny
takrolimu v krvi zůstávaly v doporučeném cílovém rozmezí.
Porucha funkce ledvinVzhledem k tomu, že funkce ledvin nemá na farmakokinetiku takrolimu žádný vliv nutná žádná úprava dávky. Vzhledem k nefrotoxickému potenciálu takrolimu se však doporučuje
pečlivé monitorování funkce ledvin výpočtu clearance kreatininu a sledování výdeje moči
RasaVe srovnání s kavkazskou rasou mohou být u černošských pacientů k dosažení podobných
minimálních hladin potřebné vyšší dávky takrolimu. U pacientů, kteří byli v klinických studiích
převáděni z přípravku Prograf podávaného dvakrát denně na přípravek Envarsus, byl použit převodní
poměr 1:0,85
PohlavíNeexistují žádné důkazy, že by pacienti mužského a ženského pohlaví potřebovali k dosažení
podobných minimálních hladin odlišné dávky.
Pediatrická populaceBezpečnost a účinnost přípravku Envarsus u dětí ve věku do 18 let nebyly dosud stanoveny.
Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Envarsus je perorální forma takrolimu podávaná jednou denně. Doporučuje se podávat denní perorální
dávku přípravku Envarsus jednou denně ráno.
Tablety se polykají celé spolu s tekutinou Envarsus se má obecně užívat nalačno, aby byla absorpce maximální Pacienty je třeba informovat, že vysoušedlo se nesmí polykat.
4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Hypersenzitivita na jiné makrolidy.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Při použití takrolimu byly pozorovány chyby v medikaci, včetně nezamýšleného, neúmyslného nebo
bez patřičného dohledu provedeného nahrazení lékové formy takrolimu s okamžitým uvolňováním
nebo s prodlouženým uvolňováním. Ty vedly k závažným nežádoucím účinkům, mimo jiné k rejekci
štěpu nebo jiným nežádoucím účinkům, které mohou být následkem nedostatečné nebo nadměrné
expozice takrolimu. Pacienti mají být léčeni vždy jednou formou takrolimu s odpovídajícím denním
dávkovacím režimem; změny lékové formy nebo režimu smí být prováděny pouze pod pečlivým
dohledem lékaře specializovaného na transplantace
Dosud nejsou k dispozici klinické studie s dospělými pacienty léčenými přípravkem Envarsus
s prodlouženým uvolňováním pro rejekci aloštěpu rezistentní na léčbu jinými imunosupresivními
léčivými přípravky.
Pro přípravek Envarsus dosud nejsou k dispozici klinické údaje o použití v profylaxi rejekce
transplantátu srdce, plic, pankreatu nebo tenkého střeva u dospělých příjemců aloštěpu.
Během počátečního období po transplantaci musí být rutinně sledovány následující parametry: krevní
tlak, EKG, neurologický stav a stav zraku, glykemie nalačno, elektrolyty funkce jater a ledvin, hematologické parametry, hodnoty koagulace a stanovení proteinů krevní
plazmy. Jestliže se objeví známky klinicky významné změny, je třeba imunosupresivní režim příslušně
upravit.
Látky s potenciálem k interakcím
Inhibitory nebo induktory CYP3A4 se smí podávat současně s takrolimem pouze po konzultaci
s odborníkem na transplantologii, a to vzhledem k možným k lékovým interakcím vedoucím
k závažným nežádoucím účinkům, včetně rejekce nebo toxicity
Inhibitory CYP3ASoučasné podávání s inhibitory CYP3A4 může zvýšit hladinu takrolimu v krvi, což může vést
k závažným nežádoucím účinkům, včetně nefrotoxicity, neurotoxicity a prodloužení QT intervalu.
Doporučuje se vyhnout se současnému podávání silných inhibitorů CYP3A4 kobicistat, ketokonazol, itrakonazol, posakonazol, vorikonazol, telithromycin, klarithromycin nebo
josamycinsledovat, počínaje od prvních dnů současného podávání pod dohledem odborníka na transplantologii, a
v případě nutnosti jeho dávku přizpůsobit tak, aby se udržela podobná úroveň expozice takrolimu.
Také je třeba pečlivě sledovat funkci ledvin, EKG včetně QT intervalu a klinický stav pacienta.
Úpravu dávky je třeba provést na základě okolností individuálních pro každého pacienta. V době
zahájení léčby může být nutné okamžité snížení dávky
Stejně tak může přerušení podávání inhibitorů CYP3A4 ovlivnit rychlost metabolismu takrolimu, což
vede k subterapeutickým hladinám takrolimu v krvi. Proto je nutné pečlivé sledování a dohled
odborníka na transplantologii.
Induktory CYP3ASoučasné podávání s induktory CYP3A4 může snížit hladinu takrolimu v krvi, což může vést
k vyššímu riziku rejekce transplantátu. Doporučuje se vyhnout se současnému podávání takrolimu se
silnými induktory CYP3A4 být od prvních dnů současného podávání pravidelně sledovány hladiny takrolimu v krvi pod dohledem
odborníka na transplantologii a v případě nutnosti jeho dávka přizpůsobena tak, aby se udržela
podobná úroveň expozice takrolimu. Také je třeba pečlivě sledovat funkci štěpu
Stejně tak může přerušení podávání induktorů CYP3A4 ovlivnit rychlost metabolismu takrolimu, což
vede k supraterapeutickým hladinám takrolimu v krvi. Proto je nutné pečlivé sledování a dohled
odborníka na transplantologii.
P-glykoproteinPři současném podávání takrolimu s přípravky, které inhibují P-glykoprotein, je třeba postupovat
opatrně, protože může dojít ke zvýšení hladin takrolimu. Je třeba pečlivě sledovat hladiny takrolimu v
plné krvi a klinický stav pacienta. Může být nutná úprava dávky takrolimu
Rostlinné přípravky
Při užívání takrolimu je třeba se vyhnout užívání bylinných přípravků z třezalky tečkované
v krvi i jeho terapeutického účinku
Jiné interakce
Je nutné vyhnout se současnému podávání cyklosporinu a takrolimu a při podávání takrolimu
pacientům, kteří dříve užívali cyklosporin, je třeba postupovat opatrně
Je nutné zabránit vysokému příjmu draslíku nebo podávání diuretik šetřících draslík
Určité kombinace takrolimu s látkami, o nichž je známo, že mají neurotoxické účinky, mohou
zvyšovat riziko těchto účinků
Vakcinace
Imunosupresiva mohou ovlivňovat odpověď na očkování. Očkování během léčby takrolimem může
být méně účinné. Živé oslabené vakcíny se nesmí používat.
Nefrotoxicita
Takrolimus může vyvolat poruchu funkce ledvin u pacientů po transplantaci. Akutní poškození ledvin
může bez patřičného zásahu přejít do chronického postižení ledvin. Pacienty s poruchou funkce ledvin
je třeba pečlivě sledovat, protože může být nutné snížení dávky takrolimu. Riziko nefrotoxicity se
může zvýšit při současném podávání s jinými nefrotoxickými léky současnému podávání s léky, které mají známé nefrotoxické účinky. Pokud je současné podávání
nevyhnutelné, je nutno pečlivě sledovat minimální hladinu takrolimu v krvi a při výskytu nefrotoxicity
zvážit snížení dávky.
Gastrointestinální poruchy
U pacientů léčených takrolimem byl hlášen výskyt gastrointestinální perforace. Protože
gastrointestinální perforace je závažná zdravotní příhoda, která může vést k život ohrožujícímu nebo
těžkému stavu, je třeba při výskytu příznaků nebo známek, které pro ni svědčí, ihned zvážit
odpovídající léčbu.
Pokud dochází během léčby k významným změnám hladin takrolimu v důsledku epizody průjmu, je
doporučeno zvláštní sledování hladin takrolimu během těchto příhod.
Oční poruchy
U pacientů léčených takrolimem byly hlášeny oční poruchy, které někdy vyústily až ve ztrátu zraku.
V některých případech byl problém vyřešen převodem na jiné imunosupresivum. Pacienty je třeba
poučit, aby hlásili změny zrakové ostrosti, změny barevného vidění, rozmazané vidění nebo poruchy
zorného pole.
V takových případech je doporučeno rychlé vyšetření a případné odeslání k oftalmologovi.
Trombotická mikroangiopatie hemolyticko-uremického syndromu Diagnóza TMA včetně trombotické trombocytopenické purpury syndromu u pacientů s hemolytickou anemií, trombocytopenií, únavou, kolísavými neurologickými projevy,
poruchou funkce ledvin a horečkou. Pokud je diagnostikována TMA je nutné okamžitě zahájit léčbu a
ošetřující lékař má zvážit přerušení podávání takrolimu.
Současné podávání takrolimu s inhibitory mTOR everolimustrombocytopenické purpury a hemolyticko-uremického syndromu
Srdeční poruchy
Vzácně byly u pacientů léčených takrolimem pozorovány komorová hypertrofie nebo hypertrofie
septa popsané jako kardiomyopatie. Většina případů byla reverzibilní a vyskytly se v případech, kdy
byly koncentrace takrolimu v krvi mnohem vyšší než doporučené maximální hladiny. Mezi další
faktory, o nichž bylo zjištěno, že zvyšují riziko těchto klinických stavů, patří již dříve existující
onemocnění srdce, užívání kortikosteroidů, hypertenze, porucha funkce ledvin nebo jater, infekce,
retenci tekutin v těle a edém. Podobně vysoce rizikoví pacienti, kteří užívají významné dávky
imunosupresiv, musí být před transplantací a po transplantaci sledováni a poté po 9 až 12 měsícíchk rozvoji abnormalit, je nutné zvážit snížení dávky takrolimu nebo změnu léčby na jinou
imunosupresivní látku. Takrolimus může prodlužovat interval QT, v současné době však neexistují
žádné významné důkazy, že by způsoboval arytmii Torsades de pointes. U pacientů
s diagnostikovaným kongenitálním syndromem dlouhého QT intervalu nebo podezřením na něj je
nutné postupovat opatrně.
Lymfoproliferativní poruchy a malignity
U pacientů léčených takrolimem byly hlášeny případy lymfoproliferativních poruch souvisejících
s infekcí virem Epstein-Barrové imunosupresivy, jako jsou antilymfocytární protilátky lymfoproliferativních poruch souvisejících s infekcí EBV. U pacientů negativních na antigen virové
kapsidy EBV poruch. Proto je třeba u této skupiny pacientů před zahájením léčby přípravkem Envarsus ověřit
sérologii EBV-VCA. Během léčby se doporučuje pečlivé sledování pomocí metody EBV-PCR
známkou lymfoproliferativního onemocnění nebo lymfomu.
Stejně jako u jiných vysoce účinných imunosupresivních látek je riziko vzniku sekundární rakoviny
neznámé
Stejně jako je tomu u jiných imunosupresivních látek, vzhledem k možnému riziku maligních kožních
změn je nutné omezovat expozici slunečnímu světlu a UV záření nošením ochranného oděvu a
používáním opalovacích krémů s vysokým ochranným faktorem.
Infekce včetně oportunních infekcí
Pacienti léčení imunosupresivy, včetně přípravku Envarsus, mají zvýšené riziko infekcí včetně
oportunních infekcí nefropatie spojená s infekcí BK virem a progresivní multifokální leukoencefalopatie s infekcí JC virem. Pacienti jsou rovněž vystaveni zvýšenému riziku infekcí spojených s virovou
hepatitidou přejít do chronické formymohou vést k vážným nebo dokonce fatálním stavům včetně rejekce štěpu, která musí mít lékaři na
paměti při diferenciální diagnostice imunosuprimovaných pacientů se zhoršující se funkcí jater nebo
ledvin nebo neurologickými symptomy. Prevence a léčba mají být v souladu s příslušnými klinickými
pokyny.
Reverzibilní posteriorní encefalopatický syndrom U pacientů léčených takrolimem byl hlášen výskyt reverzibilního posteriorního encefalopatického
syndromu bolesti hlavy, změny duševního stavu, epileptické záchvaty a poruchy vidění, je třeba provést
radiologické vyšetření doporučuje se adekvátní léčba krevního tlaku a výskytu epileptických záchvatů a okamžité vysazení
systémově podávaného takrolimu. Většina pacientů se po zavedení příslušných opatření úplně zotaví.
Čistá aplazie červené řady
U pacientů léčených takrolimem byly hlášeny případy čisté aplazie červené řady pacienti uváděli přítomnost rizikových faktorů pro PRCA, jako je například infekce parvovirem B19,
základní onemocnění nebo souběžné užívání léčivého přípravku spojovaného s PRCA.
Zvláštní populace
Zkušenosti s pacienty jiné než kavkazské rasy a pacienty se zvýšeným imunologickým rizikem retransplantace, průkaz panel reaktivních protilátek [panel reactive antibodies, PRA]U pacientů s těžkou poruchou funkce jater může být nezbytné snížení dávky
Pomocné látky
Envarsus obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy,
hereditárním deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Metabolické interakce
Systémově dostupný takrolimus je metabolizován jaterním cytochromem CYP3A4. Rovněž byl
prokázán gastrointestinální metabolismus zprostředkovaný CYP3A4 ve střevní stěně. Současné
užívání léčivých přípravků nebo rostlinných přípravků, o nichž je známo, že způsobují inhibici nebo
indukci CYP3A4, může mít vliv na metabolismus takrolimu a tím zvyšovat nebo snižovat hladiny
takrolimu v krvi. Stejně tak může přerušení podávání takových léčivých přípravků nebo rostlinných
přípravků ovlivnit rychlost metabolismu takrolimu, a tím i hladiny takrolimu v krvi.
Farmakokinetické studie ukázaly, že zvýšení hladin takrolimu v krvi při současném podávání
s inhibitory CYP3A4 je hlavně důsledkem zvýšení perorální biologické dostupnosti takrolimu vlivem
inhibice gastrointestinálního metabolismu. Účinek na jaterní clearance není výrazný.
Důrazně se doporučuje důkladně sledovat hladiny takrolimu v krvi, a to pod dohledem odborníka
na transplantologii, stejně jako sledovat funkci štěpu, prodloužení QT intervalu jiné nežádoucí účinky, včetně neurotoxicity, pokud jsou souběžně podávány látky, které mohou
ovlivňovat metabolismus prostřednictvím CYP3A4 a v případě nutnosti upravit nebo přerušit
podávání takrolimu tak, aby jeho hladiny zůstaly stejné pacienty pečlivě sledovat, pokud je jim podáván takrolimus současně s jinými látkami, které mají vliv
na CYP3A4, protože účinky na expozici takrolimu tak mohou být zesíleny nebo potlačeny.
Léčivé přípravky, které mají vliv na takrolimus, jsou uvedeny v tabulce níže. Uvedené příklady
lékových interakcí nelze považovat za kompletní nebo vyčerpávající a v případě jakéhokoli léku, který
je podáván současně s takrolimem, je nutné následovat informace o daném přípravku týkající se cesty
metabolismu, interakcí, potenciálních rizik a specifických opatření, které je třeba vzít v potaz při
současném podávání.
Léčivé přípravky, které mají vliv na tacrolimus
Třída nebo název léku/látky Účinek lékové interakce Doporučení ohledně
současného podávání
Grapefruit nebo grapefruitová
šťáva
Může zvýšit minimálnínežádoucích účinků
QT intervalu杲Cyklosporin Může zvýšit minimálníKromě toho se mohou vyskytnoutsynergistické/aditivní nefrotoxické
účinky.
třeba se vyvarovat [viz bod 4.4].
Přípravky, o鹥neurotoxické účinky:
aminoglykosidy, inhibitory
gyrázy, vankomycin,
sulfamethoxazol +
trimethoprim, NSA,
ganciklovir, aciklovir,
amfotericin B, ibuprofen,
cidofovir, foskarnet
Může zesílit nefrotoxické neboneurotoxické účinky takrolimu.
Je nutno vyhnout se
současnému podávání s léky,které mají známé nefrotoxické
nebo neurotoxické účinky.
Pokud je současné podávání
nevyhnutelné, sledujte funkciledvin a jiné nežádoucí účinky
a v případě nutnosti upravte
dávku takrolimu.
Silné inhibitory CYP3A4:
antimykotika
癯瑲歬inhibitory HIV proteáz proteáz 潭s dasabuvirem i bez nějnefazodon, látka
k optimalizaci
farmakokinetiky kobicistat
a inhibitory kinázy idelalisib
a ceritinib
Silné interakce byly také
pozorovány u makrolidovéhoantibiotika erythromycinu
Může zvýšit minimální
nežádoucích účinkůprodloužení QT intervaluvyžadují pečlivé sledování [viz
bod 4.4].
Může dojít k rychlému
a prudkému zvýšení hladinytakrolimu již během 1–3 dnů po
současném podávání, a to
navzdory okamžitému snížení
dávky takrolimu. Celková
expozice takrolimu se může zvýšit
> 5krát. Při podávání v kombinaci
s ritonavirem se expozice
takrolimu může zvýšit > 50krát.
Téměř u všech pacientů může být
vyžadováno snížení dávkytakrolimu a může být nezbytné
i dočasné vysazení takrolimu.
Účinek na koncentrace takrolimu
v krvi může přetrvávat po dobu
Do S R U X þ X M H V R X þ D V Q p P X V R X þ D V Q p inhibitoru CYP3Anevyhnutelné, zvažte vynechání
dávky takrolimu v den zahájení
podávání silného inhibitoru
CYP3A4. Podávání takrolimu
obnovte následující den ve
snížené dávce podle
koncentrace takrolimu v krvi.
Změny v dávce takrolimu
a/nebo ve frekvenci dávkováníje třeba provádět individuálně,
tedy v případě potřeby upravit
na základě minimálních
koncentrací takrolimu, které je
třeba zhodnotit na začátku
léčby, často sledovat v jejím
průběhu dnůukončení podávání inhibitoru
CYP3A4. Po jeho ukončení se
vhodná dávka a dávkování řídí
koncentracemi takrolimu v krvi.
Třída nebo název léku/látky Účinek lékové interakce Doporučení ohledně
současného podávání
několika dnů od ukončení
současného podávání.
Pečlivě sledujte funkci ledvin,䔀䭇⁺účinky.
Středně silné nebo slabé
isavukonazol, klotrimazol,mikonazolantibiotika
blokátory kalciového kanálu
diltiazem, verapamilamiodaron, danazol,
ethinylestradiol, lansoprazol,
omeprazol, HCV antivirotika
elbasvir/grazoprevir
a glecaprevir/pibrentasvir,
antivirotikum proti CMV
letermovir a inhibitory
tyrosinkinázy nilotinib,
krizotinib a imatinib
a obsahující extrakt z rostliny
Schisandra sphenanthera
Může zvýšit minimálnínežádoucích účinků
QT intervaludojít k rychlému zvýšení hladinytakrolimu.
Pravidelně sledujte minimální
krvi, počínaje od prvních párdnů současného podávání.
V případě nutnosti snižte dávkutakrolimu [viz bod 4.2].
Pečlivě sledujte funkci ledvin,EKG z hlediska prodloužení QT
intervalu a jiné nežádoucíúčinky.
In vitro满浥瑡扲潭摡灳潮Ⱐ浩搀Může zvýšit minimální
nežádoucích účinkůQT intervalu
Sledujte minimální koncentracetakrolimu v plné krvi
a v případě nutnosti snižte
dávku takrolimu [viz bod 4.2].
Pečlivě sledujte funkci ledvin,EKG z hlediska prodloužení QT
intervalu a jiné nežádoucíúčinky.
Silné induktory CYP3A4:
rifampicin, fenytoin,
karbamazepin, apalutamid,
enzalutamid, mitotan nebo
třezalka tečkovaná
Může snížit minimálníbod 4.4].
Maximálního účinku na
koncentrace takrolimu v krvi lzedosáhnout za 1-2 týdny po
současném podávání. Tento
účinek může přetrvávat po dobu
1-2 týdnů od ukončení léčby.
Doporučuje se vyhnout sesoučasnému podávání. Pokud je
nevyhnutelné, u pacientů může
být vyžadováno zvýšení dávky
takrolimu. Změny v dávce
takrolimu je třeba provádět
individuálně, tedy v případě
potřeby upravit na základě
minimálních koncentrací
takrolimu, které je třeba
zhodnotit na začátku léčby,
sledovat je často po celou dobu
léčby a znovu je zhodnotit po
Třída nebo název léku/látky Účinek lékové interakce Doporučení ohledně
současného podávání
ukončení podávání induktoru
CYP3A4. Po ukončení podávání
induktoru CYP3A4 může být
nutné dávku takrolimu postupně
upravit. Pečlivě sledujte funkci
štěpu.