Zypsilan Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání opakovaných dávek ziprasidonu s jídlem se maximální koncentrace v krevním
séru obvykle objevují 6 až 8 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost dávky 20 mg je
v sytém stavu 60 %. Farmakokinetické studie prokázaly, že se biologická dostupnost ziprasidonu
zvyšuje až o 100 % přítomností potravy. Proto se doporučuje užívat ziprasidon s jídlem.

Distribuce
Distribuční objem je zhruba 1,1 litru/kg. Více než 99 % ziprasidonu je vázáno na proteiny v krevním
séru.

Biotransformace a eliminace
Střední terminální poločas ziprasidonu je přibližně 6,6 hodin po perorálním podání. Rovnovážného
stavu je dosaženo během 1-3 dnů. Střední clearance ziprasidonu podaného nitrožilně je 5 ml/min/kg.
Přibližně 20 % podané dávky je vylučováno močí a cca 66 % je vylučováno stolicí.
Ziprasidon v případě terapeutického dávkovacího rozmezí 40-80 mg 2x denně u nasycených jedinců
vykazuje lineární kinetiku.
Po perorálním podání je ziprasidon extenzivně metabolizován a jen velmi malé množství je
vylučováno močí (< 1 %) nebo stolicí (< 4 %) v nezměněné podobě. Ziprasidon je primárně vylučován
metabolickými cestami, z nichž se pak v séru vyskytují jeho 4 hlavní metabolity: benzisothiazol
piperazin (BITP) sulfoxid, BITP sulfon, ziprasidon sulfoxid a S-methyl-dihydroziprasidon. Ziprasidon
v nezměněné podobě představuje v séru zhruba 44 % z celkového množství látek souvisejících
s lékem.
Ziprasidon je primárně metabolizován 2 cestami: redukcí a metylací za vzniku S-methyl-
dihydroziprasidonu, což představuje přibližně 2/3 metabolizmu, a oxidativním metabolizmem, což
představuje zbývající 1/3. In vitro studie za použití lidských jaterních buněk naznačují, že S-methyl-
dihydroziprasidon vzniká ve dvou krocích. Z těchto studií vyplývá, že první krok je zprostředkován
primárně chemickou redukcí glutathionem a souběžně enzymatickou redukcí aldehydoxidázou.
Druhým krokem je metylace zprostředkovaná thiol-methyl-transferázou. In vitro studie naznačují, že
hlavním cytochromem P450 katalyzujícím oxidativní metabolizmus ziprasidonu je CYP3A4,
s potenciálním malým přispěním CYP1A2.
Ziprasidon, S-methyl-dihydroziprasidon a ziprasidon-sulfoxid vykazovaly během testování in vitro
společné vlastnosti, které mohou mít za následek prodloužení QTc intervalu. S-methyl-
dihydroziprasidon je většinou vylučován stolicí pomocí biliární exkrece s menším příspěvkem
metabolismu katalyzovaného CYP3A4. Ziprasidon-sulfoxid je vylučován ledvinami a sekundárně
metabolizován katalyzací přes CYP3A4.

Zvláštní populace
Farmakokinetický screening pacientů neukázal žádné významné farmakokinetické rozdíly mezi
kuřáky a nekuřáky.
Nebyly pozorovány žádné významné rozdíly farmakokinetiky ziprasidonu vzhledem k věku nebo
pohlaví. Farmakokinetika ziprasidonu u pediatrických pacientů ve věku 10-17 let byla podobná té
u dospělých, po korekci rozdílů v tělesné hmotnosti.
Konzistentně se skutečností, že renální clearance přispívá k celkové clearance velice málo, nebyly
zaznamenány žádné progresivní vzrůsty expozice ziprasidonu při podávání ziprasidonu osobám
s různými stupni renální funkce. Expozice u osob s lehkou (clearance kreatininu 30 až 60 ml/min),
středně těžkou (clearance kreatininu 10 až 29 ml/min) a těžkou poruchou funkce ledvin (vyžadující
dialýzu) byly 146 %, 87 % a 75 % hodnot zjištěných u zdravých osob (clearance kreatininu
> 70 ml/min) po perorálním podání 20 mg dvakrát denně po dobu 7 dnů. Není známo, zda u těchto
pacientů stoupají koncentrace metabolitů v krevním séru.

Při lehkém až středně těžkém zhoršení jaterní funkce (klasifikace Child Pugh A nebo B) způsobeném
cirhózou byly koncentrace v krevním séru po perorálním podání o 30 % vyšší a terminální poločas byl
zhruba o 2 hodiny delší než u normálních pacientů. Vliv poruchy funkce jater na koncentrace
metabolitů v krevním séru není znám.