Zubsolv Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Jiná léčiva nervového systému, léčiva k terapii závislosti na opioidech,
ATC kód: N07BC51.
Mechanismus účinku
Buprenorfin je opioidní parciální agonista/antagonista, který se váže na μ a κ receptory mozku. Jeho aktivita v opioidní odvykací léčbě je dána pomalým reverzibilním
uvolňováním jeho vazby na μ-opioidní receptory, která u závislého pacienta po relativně dlouhou
dobu může minimalizovat potřebu další dávky drogy.
Efekt stropu opioidních agonistů byl pozorován v průběhu klinických farmakologických studií u osob
závislých na opioidech.
Naloxon je antagonista μ-opioidních receptorů. Při perorálním nebo sublingválním podání v
obvyklých dávkách u pacientů s opioidním abstinenčním syndromem projevuje naloxon
farmakologický účinek málo či vůbec, protože podléhá téměř úplně efektu prvního průchodu. Ovšem
při intravenózním podání pacientům se závislostí na opioidech přítomnost naloxonu v přípravku
Zubsolv vyvolává výrazný opioidní antagonistický účinek a účinek z vysazení opioidů, čímž odrazuje
od intravenózního zneužívání.
Klinická účinnost a bezpečnost
Údaje o účinnosti a bezpečnosti buprenorfinu/naloxonu jsou primárně získány z jednoleté klinické
studie, která zahrnovala 4týdenní randomizované dvojitě zaslepené srovnání kombinace
buprenorfin/naloxon, buprenorfinu a placeba, s následnou 48týdenní bezpečnostní studií s kombinací
buprenorfin/naloxon. V této studii bylo 326 subjektů závislých na heroinu náhodně přiřazeno do
skupiny užívající buď kombinaci buprenorfin/naloxon v dávce 16 mg denně, buprenorfin v dávce mg denně, nebo placebo. Dávkování u subjektů randomizovaných do jedné ze skupin, ve které užívaly
aktivní léčbu, bylo zahájeno v den 1 tabletami obsahujícími 8 mg buprenorfinu s následným
podáváním 16 mg skupiny, ve které dostávaly kombinaci buprenorfin/naloxon, převedeny na kombinovanou tabletu.
Subjekty navštěvovaly kliniku denně které subjekty užívaly doma, byly poskytovány na víkendy. Primární srovnání studie mělo hodnotit
účinnost buprenorfinu a kombinace buprenorfin/naloxon jednotlivě oproti placebu. Procento vzorků
moči odebíraných třikrát týdně, které byly negativní na opioidy požité mimo studii, bylo statisticky
vyšší u srovnání buprenorfin/naloxon versus placebo 0,0001
Ve dvojitě zaslepené, dvojitě maskované alkoholový roztok buprenorfinu proti plně agonistické aktivní kontrole bylo 162 subjektů
randomizováno do skupiny alkoholového sublingválního roztoku buprenorfinu v dávce 8 mg/den
skupiny, kde dostávaly dvě relativně nízké dávky aktivní kontroly, z nichž jedna byla dostatečně
nízká, aby sloužila jako alternativa placeba, v průběhu 3 až 10denní indukční fáze, 16týdenní
udržovací fáze a 7týdenní detoxifikační fáze. Buprenorfin byl titrován na udržovací dávku do dne 3;
dávky aktivní kontroly byly titrovány postupně. Na základě udržení v léčbě a procenta vzorků krve
odebíraných třikrát týdně, které byly negativní na opioidy neužívané ve studii, byl buprenorfin
účinnější než nízká dávka kontroly v udržení jedinců závislých na heroinu v léčbě a ve snížení jejich
užívání opioidů v průběhu léčby. Účinnost buprenorfinu v dávce 8 mg denně byla podobná jako u
středně silné aktivní kontrolní dávky, ale ekvivalence nebyla prokázána.