Vzduch medicinální syntetický linde Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Medicinální vzduch je podáván inhalačně. Farmakokinetika (PK) medicinálního vzduchu
popsaná v této části souvisí s jeho aktivní složkou, tj. medicinálním kyslíkem. Dusík není
absorbován a je vyloučen, aniž by prošel nějakou změnou v metabolizmu.

Absorpce
Kyslík je podáván inhalačně a následně přenášen do plicních sklípků. Alveolární parciální tlak
kyslíku (také označovaný jako PAO2) je řídící silou pro přenos kyslíku z okysličených plicních
sklípků přes alveolo-kapilární prostor do krve vedoucí ke vzniku arteriálního tlaku kyslíku
(PaO2). V kapilárách obklopujících okysličené plicní sklípky je kyslík rozpuštěn v plazmě, ale
také vázán na hemoglobin.
(Obsah kyslíku: SaO2 x 1,36 x Hb + PAO2 x 0,04ml/l)

Distribuce
Kyslík je transportován oběhovým systémem. Většina kyslíku je přenášena ve formě vázané
na hemoglobin. Dodávky kyslíku závisí na jeho obsahu a výkonu srdce. Perfuze tkání závisí
na výkonu srdce, oběhovém systému, krevním tlaku a regionální perfuzi.

Biotransformace
Kyslík difunduje z krve do periferních kapilárních lůžek, obohacuje buňky, kde je součástí
vnitrobuněčného metabolismu, produkce aerobní energie.

Eliminace
Výsledným efektem aerobního metabolismu je vznik energie (adenosintrifosfátu ATP) a
oxidu uhličitého, který je vylučován z těla pulmonální ventilací.

Farmakokinetické/ farmakodynamické vztahy
Příjem kyslíku do plic je závislý na ventilaci a odpovídající perfuzi. Dostupnost kyslíku závisí
na výkonu srdce a perfuzi tkání. K regulaci perfuze tkáně ve zdravém stavu slouží vyladěná
hemostáza.