Velaxin Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Venlafaxin je rozsáhle metabolizován, převážně na aktivní metabolit O-desmethylvenlafaxin (ODV).
Střední zdánlivý poločas vylučování ±SD z plazmy je pro venlafaxin 5 ±2 hodiny a pro ODV
11 ±2 hodiny. Při perorálním podávání denní dávky rozdělené do několika jednotlivých dávek se dosáhne
rovnovážného stavu hladiny venlafaxinu a ODV do 3 dnů. V rozmezí dávek od 75 do 450 mg/den mají
venlafaxin a ODV lineární kinetiku.

Absorpce

Po jednotlivé perorální dávce je nejméně 92 % venlafaxinu s okamžitým uvolňováním absorbováno.
Vzhledem k metabolismu venlafaxinu v předsystémové oblasti je absolutní biologická dostupnost
venlafaxinu 40 % až 45 %. Po podání venlafaxinu s okamžitým uvolňováním se dosáhne maximální
plazmatické koncentrace venlafaxinu do 2 hodin a ODV do 3 hodin. Po podání tobolek venlafaxinu
s prodlouženým uvolňováním se dosáhne maximální plazmatické koncentrace venlafaxinu do 5,5 hodin a
ODV do 9 hodin. Pokud se podají stejné denní dávky venlafaxinu ve formě tablet s okamžitým
uvolňováním nebo jako tobolky s prodlouženým uvolňováním, tobolky s prodlouženým uvolňováním mají
pomalejší absorpci, ale stejný rozsah absorpce jako tablety s okamžitým uvolňováním. Potrava
neovlivňuje biologickou dostupnost venlafaxinu ani ODV.

Distribuce

V terapeutických koncentracích jsou venlafaxin a ODV minimálně vázány na plazmatické bílkoviny
(27 % a 30 %). Po intravenózním podání je distribuční objem venlafaxinu v ustáleném stavu 4,4 ±1,6 l/kg.

Biotransformace

Venlafaxin prochází rozsáhlou metabolickou přeměnu v játrech. Studie in vitro a in vivo prokázaly, že
venlafaxin je biotransformován na svůj hlavní metabolit ODV prostřednictvím CYP2D6. Studie in vitro a
in vivo prokázaly, že venlafaxin je metabolizován na svůj vedlejší, méně účinný metabolit N-
desmethylvenlafaxin prostřednictvím CYP3A4. Studie in vitro ukazují, že venlafaxin je slabým
inhibitorem CYP2D6. Venlafaxin neinhibuje CYP1A2, CYP2C9 ani CYP3A4.

Eliminace

Strana 16 (celkem 18)
Venlafaxin a jeho metabolity jsou vylučovány převážně ledvinami. Do 48 hodin se přibližně 87 % dávky
venlafaxinu vyloučí močí, a to jako nezměněný venlafaxin (5 %), nekonjugovaný ODV (29 %),
konjugovaný ODV (26 %) nebo jako další vedlejší neúčinné metabolity (27 %). Střední plazmatická
clearance ±SD venlafaxinu je 1,3 ±0,6 l/hod/kg a ODV je 0,4 ±0,2 l/hod/kg.

Zvláštní skupiny pacientů

Věk a pohlaví
Věk ani pohlaví pacienta nemají podstatný vliv na farmakokinetiku venlafaxinu ani ODV.

Rychlí/pomalí metabolizátoři CYP2DPomalí metabolizátoři CYP2D6 mají vyšší plazmatické koncentrace venlafaxinu než rychlí metabolizátoři.
Protože však celková expozice (AUC) venlafaxinu a ODV je u pomalých a rychlých metabolizátorů
podobná, není pro tyto dvě skupiny třeba dvou rozdílných dávkovacích režimů.

Porucha funkce jater
Pacienti s klasifikací Child-Pugh A (lehká porucha funkce jater) a Child-Pugh B (středně těžká porucha
funkce jater) měli prodloužený poločas vylučování venlafaxinu a ODV v porovnání se zdravými osobami.
Po perorálním podání byla clearance venlafaxinu a ODV snížena. Byl pozorován vysoký stupeň
individuální variability. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater jsou k dispozici pouze omezené údaje
(viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin
U dialyzovaných pacientů měl venlafaxin v porovnání se zdravými osobami asi o 180 % prodloužený
poločas vylučování a asi o 57 % sníženou clearance, zatímco poločas vylučování ODV byl prodloužený
asi o 142 % a clearance byla snížena asi o 56 %. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u pacientů
vyžadujících hemodialýzu je nutné dávku upravit (viz bod 4.2).