Spironolactone orion Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Diuretika, antagonisté aldosteronu
ATC kód: C03DA
Spironolakton je kompetitivní antagonista aldosteronu. Váže se kompetitivně na receptory v distálních
tubulech a tak brání syntéze proteinu důležitého pro transport K+ a Na+ iontů.

Spironolakton má diuretický a draslík šetřící účinek, zvyšuje exkreci sodíku a vody a zadržuje draslík
a hořčík. Spironolakton také inhibuje adrenokortikální biosyntézu aldosteronu u pacientů s primárním
hyperaldosteronismem. Účinek spironolaktonu závisí na aldosteronu: čím vyšší je koncentrace
aldosteronu v organizmu, tím silnější je odpověď na spironolakton.

Účinky spironolaktonu jsou účinky léčivé látky i jejích aktivních metabolitů, jako je kanrenon. Pokud
je exkrece aldosteronu nadměrná, např. kvůli jaterní cirhóze nebo při užívání diuretik, spironolakton
zvyšuje exkreci sodíku a vody a snižuje exkreci draslíku. Pokud je exkrece aldosteronu normální,
diuretický a draslík šetřící účinek spironolaktonu je slabý. Koncentrace krevního cukru, cholesterolu a
triglyceridů zůstávají nezměněny. Spironolakton má také antiandrogenní účinek: slabě zabraňuje
androgenům vazbě na jejich receptory a inhibuje enzym 17-α-hydroxylázu důležitý pro syntézu
androgenů.

Chronické srdeční selhání: Randomizovaná Aldactonová Evaluační Studie (RALES) byla
multinárodní, dvojitě zaslepená studie s 1 663 pacienty s injekční frakcí ≤ 35%, se srdečním selháním
NYHA IV v minulých 6 měsících, se srdečním selháním NYHA III-IV v době randomizace. U všech
pacientů bylo předepsáno užívání kličkových diuretik a, pokud byl tolerován, ACE inhibitor.
Pacienti s výchozí hladinou sérového kreatininu > 220 mikromolů/l nebo s nedávným zvýšením o 25%
nebo s výchozí hladinou sérového draslíku > 5,0 mmol/l byli vyloučeni. Pacienti byli randomizováni v
poměru 1 : 1 na skupinu užívající spironolakton 25 mg perorálně jednou denně a na skupinu s
placebem. Pacientům, kteří snášeli dávku 25 mg jednou denně, byla podle klinické indikace dávka
zvýšena na 50 mg jednou denně. Pacientům, kteří nesnášeli dávku 25 mg jednou denně, byla dávka
snížena na 25 mg každý druhý den. Primárním cílem studie RALES bylo hodnocení doby do úmrtí z
jakékoli příčiny. Studie RALES byla ukončena předčasně, s průměrnou dobou sledování 24 měsíců,
vzhledem k významnému vlivu na mortalitu zjištěnému v plánované předběžné analýze.


Spironolakton ve srovnání s placebem snížil riziko úmrtí o 30% (p<0,001; 95% konfidenční interval
18% až 40%). Spironolakton snížil riziko srdečního úmrtí, především náhlého úmrtí a úmrtí z
progresivního srdečního selhání ve srovnání s placebem o 31% (p<0,001; 95% konfidenční interval
18% až 42%).

Spironolakton rovněž snížil riziko hospitalizace ze srdeční příčiny (definována jako zhoršení srdečního
selhání, angina pectoris, ventrikulární arytmie nebo infarkt myokardu) o 30% (p<0,001; 95%
konfidenční interval 18% až 41%). Ve skupině spironolaktonu se skupina NYHA na konci studie
zlepšila u 41% pacientů a zhoršila u 38% ve srovnání s placebovou skupinou, u které bylo zlepšení u
33% a zhoršení u 41% (p<0,001).

Pediatrická populace
O použití spironolaktonu u dětí není k dispozici dostatek podstatných údajů z klinických studií. To je
způsobeno různými faktory: omezeným počtem provedených studií u dětí, použitím spironolaktonu
v kombinaci s dalšími látkami, omezeným počtem pacientů hodnocených v jednotlivých studiích a
různými studovanými indikacemi. Doporučení pro dávkování u pediatrických pacientů jsou založena
na klinické zkušenosti a případových studiích zdokumentovaných ve vědecké literatuře.