Sorbifer durules Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
Železo se vstřebává v duodenu a v horním segmentu jejuna. Míra absorpce železa vázaného v hemu je asi 20 %, zatímco železa nevázaného v hemu je asi 10 %. Pro dobrou absorpci by mělo být železo ve formě Fe2+. Kyselina chlorovodíková v žaludku a vitamin C podporují absorpci železa redukcí Fe3+ na Fe2+. Železo (Fe2+ - dvojmocné železo) vstupující do intestinálních epiteliálních buněk je intracelulárně oxidováno na Fe3+ - trojmocné železo - a je navázáno na apoferitin. Část apoferitinu vstupuje do oběhu, další část přechodně zůstává v intestinálních epiteliálních buňkách jako feritin, který buď vstoupí do oběhu o 1 až 2 dny později nebo opustí organismus stolicí spolu s odlupujícími se epiteliálními buňkami. Přibližně jedna třetina železa vstupujícího do oběhu se váže na apotransferin, čímž se molekula transformuje na transferin. Železo je transportováno do cílových orgánů jako transferin, který po navázání se na extracelulární receptory vstupuje endocytózou do cytoplazmy. Zde je železo uvolněno z transferinu a znovu se váže na apoferitin. Železo je oxidováno apoferitinem a oxidovaná forma (Fe3+) je redukována flavoproteiny na Fe2+.
Mechanismus účinku: Výrobní proces potahovaných tablet zajišťuje kontinuální uvolňování Fe2+ iontů. Během jejich pasáže gastrointestinálním traktem jsou Fe2+ ionty řízeně uvolňovány z porézního skeletu tablety po dobu asi hodin. Řízené uvolňování léčivé látky zajišťuje, že nedochází k lokálnímu výskytu škodlivých vysokých koncentrací železa, a tak se lze použitím přípravku Sorbifer Durules vyvarovat iritaci intestinálního epitelu.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ