Rivocor 10 Užívání po expiraci, upozornění a varování

Zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nesmí být ukončení léčby bisoprolol-fumarátem
provedeno náhle, pokud to není jasně indikováno, protože to může vést k přechodnému zhoršení
srdečního onemocnění (viz bod 4.2).
Bisoprolol-fumarát musí být používán s opatrností u pacientů s hypertenzí nebo anginou pectoris a
souvisejícím srdečním onemocněním.

Bisoprolol-fumarát musí být používán s opatrností u:
- diabetes mellitus s velkým kolísáním hladiny cukru v krvi, příznaky hypoglykémie (např.
tachykardie, palpitace nebo pocení) mohou být maskované,
- přísné diety,
- probíhající desenzibilizační terapie. Podobně jako jiné beta blokátory, může bisoprolol-fumarát
zvyšovat citlivost k alergenům jakož i zvyšovat závažnost anafylaktických reakcí. Podání
epinefrinu nemusí mít vždy očekávaný terapeutický účinek,
- AV blokády prvního stupně,
- Prinzmetalovy anginy. Byly pozorovány případy koronárního vazospazmu. Navzdory vysoké
beta1 selektivitě není možné úplně vyloučit záchvaty anginy, pokud se bisoprolol podává
pacientům s Prinzmetalovou anginou.
fumarátem) po pečlivém zvážení přínosů a rizik.

Příznaky thyreotoxikózy mohou být při léčbě bisoprolol-fumarátem maskovány.

3/8
U pacientů s feochromocytomem nesmí být bisoprolol-fumarát podáván dříve než po blokádě alfa-
adrenergních receptorů.

U pacientů podstupujících výkon v celkové anestézii musí být anesteziolog informován o beta-
blokádě. Pokud je vysazení beta blokátoru před chirurgickým zákrokem považováno za nutné, musí
být provedeno postupně a musí být dokončeno 48 hodin před anestézií.

Ačkoli kardioselektivní (beta1) beta-blokátory mohou mít menší vliv na plicní funkce než neselektivní
betablokátory (stejně jako všechny ostatní betablokátory), je třeba se vyhnout jejich používání u
pacientů s obstrukční plicní nemocí, pokud k jejich použití není klinický důvod. Pokud takový důvod
existuje, je možno přípravek Rivocor s opatrností podat. U pacientů s obstrukční plicní nemocí má být
léčba bisoprolol-fumarátem zahájena nejnižší možnou dávkou a pacienti mají být pečlivě
monitorováni s ohledem na nové příznaky (např. dušnost, netolerance zátěže, kašel).
V případě bronchiálního astmatu nebo obstrukčního onemocnění dýchacích cest, které může způsobit
symptomy, je doporučeno souběžně podávat bronchodilatační terapii. Ojediněle se u pacientů s
astmatem může zvýšit rezistence dýchacích cest, proto může být potřeba zvýšit dávku beta2-mimetik.