Relvar ellipta Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest,
sympatomimetika v kombinaci s kortikosteroidy nebo jinými léky, s výjimkou anticholinergik; ATC
kód: R03AK
Mechanismus účinku

Flutikason-furoát a vilanterol představují dvě třídy léků beta2-receptorů s dlouhodobým účinkem
Farmakodynamické účinky

Flutikason-furoát

Flutikason-furoát je syntetický trifluorovaný kortikosteroid se silnou protizánětlivou aktivitou. Přesný
mechanismus, jakým flutikason-furoát ovlivňuje příznaky astmatu a CHOPN, není znám. Bylo
prokázáno, že kortikosteroidy mají široké spektrum účinku na mnoho různých druhů buněk eozinofily, makrofágy, lymfocytyzánětu
Vilanterol-trifenatát

Vilanterol-trifenatát je selektivní agonista beta2-adrenergních receptorů s dlouhodobým účinkem
Farmakologické účinky léčivých látek skupiny agonistů beta2-adrenergních receptorů, mezi něž patří
i vilanterol-trifenatát, jsou alespoň zčásti způsobené stimulací intracelulární adenylátcyklázy, enzymu,
který katalyzuje přeměnu adenosin-trifosfátu Zvýšení hladin cAMP vede k relaxaci bronchiální hladké svaloviny a inhibici uvolňování mediátorů
z buněk okamžité přecitlivělosti, zejména z mastocytů.

Mezi kortikosteroidy a LABA dochází k molekulárním interakcím. Zatímco steroidy aktivují gen pro
beta2-receptor, zvyšují počet receptorů a jejich senzitivitu, LABA připravuje receptor pro
glukokortikoidy k aktivaci závislé na steroidech a zrychluje přesun steroidů do buněčného jádra. Tyto
synergické interakce se odrážejí ve zvýšení protizánětlivé aktivity, která byla prokázána in vitro i in
vivo u širokého spektra zánětlivých buněk, které se podílejí na patofyziologii astmatu i CHOPN.
V mononukleárních buňkách periferní krve jedinců s CHOPN byl pozorován větší protizánětlivý
účinek při současné kombinaci flutikason-furoát/vilanterolu ve srovnání se samotným flutikason-
furoátem v koncentracích dosažených klinickými dávkami. Zvýšený protizánětlivý účinek složky
LABA byl podobný jako účinek dosažený jinými kombinacemi IKS/LABA.

Klinická účinnost a bezpečnost

Astma

Tři randomizované, dvojitě zaslepené studie fáze III délky trvání hodnotily bezpečnost a účinnost kombinace flutikason-furoát/vilanterol u dospělých
a dospívajících jedinců s perzistentním astmatem. Všichni jedinci používali IKS kortikosteroidHZA106837 prodělali všichni jedinci v průběhu jednoho roku před první kontrolou alespoň jednu
exacerbaci, která vyžadovala léčbu perorálními kortikosteroidy. Studie HZA106827 trvala 12 týdnů
a hodnotila účinnost kombinace flutikason-furoát/vilanterol v dávce 92/22 mikrogramů [n = 201] a FF
u všech skupin podávána jednou denně. Studie HZA106829 trvala 24 týdnů a hodnotila účinnost
kombinace flutikason-furoát/vilanterol v dávce 184/22 mikrogramů 184 mikrogramů [n = 194], oba podávané jednou denně, ve srovnání s flutikason-propionátem v dávce 500 mikrogramů dvakrát denně [n = 195].

Ve studiích HZA106827/HZA106829 byla koprimárním cílovým parametrem účinnosti změna od
výchozích hodnot při klinických kontrolách na konci léčby hodnocená u všech jedinců pomocí tzv.
„trough“ čili prebronchodilatační hodnoty FEV1 dávkyu podskupiny jedinců na konci období léčby. Sekundárním cílovým parametrem v průběhu léčby bylo
procento změny 24hodinových období bez nutnosti podání úlevové medikace oproti počátku léčby.
Výsledky pro primární a klíčové sekundární cílové parametry těchto studií jsou shrnuty v tabulce 1.

Tabulka 1: Výsledky primárních a klíčových sekundárních cílových parametrů ve studiích
HZA106827 a HZAČíslo studieLéčebná dávka
FF/VI*FF/VI jednou denně
vs. FF jednou denně 
FF/VI jednou denně
vs. FP dvakrát denně 
FF/VI jednou denně
vs. FF jednou denně 
FF/Vvs. placebo
jednou denně 
Změna od výchozích hodnot v trough FEV1 při LOCF Rozdíl v léčbě 
瀀⠀瀀⠀㄰㠬′瀀⠀ᄁ㜬′㌶瀀⠀ᄃ瀀⠀㠷ⰠVážený průměr série měření FEV1 v průběhu 0 – 24 hodin po podání dávky
Rozdíl v léčbě 
瀀⠀ᆪ㘀瀀⠀ㄬ瀀⠀㜳Ⰰ瀀⠀瀀⠀ᄃ㠬Změna od výchozích hodnot v procentu 24hodinových období bez nutnosti podání úlevové
medikace
Rozdíl v léčbě 
瀀⠀瀀⠀㐬㤻㘬瀀⠀㄰Ⰰ㘀瀀⠀㐬㌻瀀⠀ᆪⰀ　㬀Změna od výchozích hodnot v procentu 24hodinového období bez příznaků
Rozdíl v léčbě 
瀀⠀㠬㐀瀀⠀㐬瀀⠀ᄁⰀ㄀瀀⠀㘬瀀⠀ᄁⰀ　㬀Změna od výchozí hodnoty ranní vrcholové výdechové rychlosti Rozdíl v léčbě 
瀀⠀㌳Ⰰ㔀瀀⠀㌲Ⰰ瀀⠀ᄂⰀ㘀瀀⠀㜬㌳Ⰰ瀀⠀Změna od výchozí hodnoty večerní vrcholové výdechové rychlosti Rozdíl v léčbě 
瀀⠀瀀⠀瀀⠀ᄁⰀ瀀⠀㔬瀀⠀*FF/VI = flutikason-furoát/vilanterol

Studie HZA106837 měla variabilní délku trvání přičemž většina jedinců byla léčena po dobu alespoň 52 týdnůrandomizováni k léčbě buď kombinací flutikason-furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů [n = 1 009],
nebo FF v dávce 92 mikrogramů [n = 1 010], oboje podáváno jednou denně. Ve studii HZA106837 byl
primární cílový parametr doba do první závažné exacerbace astmatu. Závažná exacerbace astmatu byla
definována jako zhoršení astmatu, které vyžadovalo podávání systémových kortikosteroidů po dobu
alespoň 3 dnů, nebo hospitalizaci jedince, nebo návštěvu pohotovosti kvůli astmatu, které vyžadovalo
systémové podání kortikosteroidů. Upravená průměrná změna od výchozích hodnot u trough FEVbyla hodnocena jako sekundární cílový parametr.

Ve studii HZA106837 bylo u jedinců léčených kombinací flutikason-furoát/vilanterol v dávce
92/22 mikrogramů riziko prodělání závažné exacerbace astmatu sníženo o 20 % ve srovnání se
samotným FF v dávce 92 mikrogramů závažné exacerbace astmatu na jednoho jedince za rok byl 0,19 ve skupině léčené FF dávkou
92 mikrogramů furoát/vilanterol v dávce 92/22 mikrogramů exacerbací u kombinace flutikason-furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů oproti FF 92 mikrogramů byl
0,755 u jedinců léčených kombinací flutikason-furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů ve srovnání s FF
92 mikrogramů flutikason-furoát/vilanterol byl udržován v průběhu jednoho roku léčby bez průkazu ztráty účinnosti
zlepšení z 83 ml na 95 ml u trough FEV1 ve 12., 36. a 52. týdnu a na konci léčby ve srovnání s FF
v dávce 92 mikrogramů ve skupině léčené kombinací flutikason-furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů bylo na konci léčby dobře
kontrolováno
Srovnávací studie s kombinací salmeterol/flutikason-propionát

Ve 24týdenní studii perzistentním astmatem bylo zlepšení plicních funkcí oproti výchozímu stavu prokázáno při podávání
kombinace flutikason-furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů jednou denně večer i při podávání
kombinace salmeterol/FP v dávce 50/250 mikrogramů dvakrát denně. Upravené průměrné zlepšení
v průběhu léčby oproti výchozím hodnotám hodnocené pomocí váženého průměru FEV1 v průběhu
– 24 hodin bylo 341 ml zlepšení plicních funkcí v průběhu 24 hodin u obou druhů léčby. Upravený průměrný rozdíl v průběhu
léčby 37 ml mezi jednotlivými skupinami nebyl statisticky významný léčené kombinací flutikason-furoát/vilanterol dosáhli průměrné změny nejmenších čtvercůsalmeterol/FP změny 300 ml; rozdíl v upraveném průměru 19 ml statisticky významný
Byla provedena 24týdenní randomizovaná, dvojitě zaslepená studie s paralelními skupinami k prokázání non-inferiority furoátu/vilanterolu 92/22 mikrogramů jednou denně proti salmeterol/FP 50/250 mikrogramů dvakrát
denně u dospělých a dospívajících, jejichž astma bylo dobře kontrolováno po dobu 4 týdnů léčby
salmeterolem/FP 50/250 mikrogramů dvakrát denně randomizováni jednou denně FF/VI udržovali srovnatelně plicní funkce v porovnání s těmi, kteří byli
randomizováni k užívání salmeterolu/FP dvakrát denně [rozdíl v trough FEV1 od +19 mL 11; 49
Srovnávací studie se salmeterol/FP nebo s jinými kombinacemi IKS/LABA nebyly provedeny ke
srovnání účinků na exacerbace astma bronchiale.

Flutikason-furoát v monoterapii

Dvacetičtyřtýdenní randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie hodnotila bezpečnost a účinnost FF v dávce 92 mikrogramů podávaného jednou denně [n = 114] a FP
v dávce 250 mikrogramů podávaného dvakrát denně [n = 114] ve srovnání s placebem [n = 115]
u dospělých a dospívajících jedinců s persistentním astmatem. Všichni jedinci museli být léčeni
stabilní dávkou IKS po dobu alespoň 4 týdnů před první návštěvou povoleno užívání LABA v průběhu 4 týdnů před 1. návštěvou. Primárním cílovým parametrem
účinnosti byla změna od výchozích hodnot v trough FEV1 podáním dávky24hodinových období bez nutnosti podání úlevové medikace v průběhu 24 týdnů léčby byla
sekundárním parametrem. Ve 24. týdnu zvýšily FF i FP trough FEV1 o 146 ml p = 0,009procento 24hodinových období bez nutnosti podání úlevové medikace o 14,8 % p < 0,001
Studie vystavení alergenu

Bronchoprotektivní účinky kombinace flutikason-furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů na časnou
i pozdní astmatickou odpověď na inhalační alergen byly hodnoceny v placebem kontrolované, 4krát
zkřížené studii s opakovanou dávkou randomizováni k léčbě kombinací flutikason-furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů, FF v dávce
92 mikrogramů, vilanterolem v dávce 22 mikrogramů nebo placebem jednou denně po dobu 21 dnů,
po které následovalo vystavení alergenu 1 hodinu po podání poslední dávky. Alergeny byly roztoči
z domácího prachu, kočičí srst nebo pyl z břízy; výběr byl založen na individuálních screeningových
testech. Série měření FEV1 byla porovnávána s hodnotami před vystavením alergenu, které byly
získány po inhalaci solného roztoku astmatickou odpověď byl pozorován ve skupině léčené kombinací flutikason-furoát/vilanterol v dávce
92/22 mikrogramů ve srovnání se samotným FF v dávce 92 mikrogramů nebo samotným vilanterolem
v dávce 22 mikrogramů. U skupin léčených kombinací flutikason-furoát/vilanterol
ve srovnání s podáváním samotného vilanterolu. Kombinace flutikason-furoát/vilanterol
92/22 mikrogramů poskytla významně vyšší ochranu proti bronchiální hyperreaktivitě indukované
alergenem ve srovnání s monoterapií FF a vilanterolem hodnocené 22. den od vystavení metacholinu.

Studie bronchoprotektivního účinku a vlivu na osu HPA

Bronchoprotektivní účinky a vliv flutikason-furoátu s flutikason-propionátem zkřížené studii s eskalující opakovanou dávkou charakterizovaným hyperreaktivitou dýchacích cest a FEV1 ≥ 65 % n.h. Pacienti byli randomizováni
do skupiny s jednou nebo dvěma léčebnými periodami sestávajícími z pěti 7denních dávku
eskalujících fází, ve kterých dostávali FF 000 a 2 000 mikrogramů/denPo každé dávku eskalující fázi byla posouzena bronchoprotekce hodnocením hyperreaktivity
dýchacích cest na 5‘-adenosinmonofosfát FEV1 [AMP PC20]
V celém schváleném rozsahu terapeutických dávek pro astma, byly hodnoty AMP PC20 a míra suprese kortizolu 000 mikrogramů/den600 mikrogramů/den
Chronická obstrukční plicní nemoc

Klinický vývojový program CHOPN zahrnoval jednu 12týdenní > 1 rok diagnostikovanou CHOPN. Tyto studie zahrnovaly hodnocení parametrů plicních funkcí, dušnosti
a středně závažných až závažných exacerbací.

Šestiměsíční studie

Studie HZC112206 a HZC112207 byly 24týdenní randomizované, dvojitě zaslepené, placebem
kontrolované studie paralelních skupin porovnávající účinek kombinace flutikason-furoát/vilanterol se
samotným vilanterolem a FF a placebem. Studie HZC112206 hodnotila účinnost kombinace
flutikason-furoát/vilanterol v dávce 46/22 mikrogramů [n = 206] flutikason-furoát/vilanterol v dávce
92/22 mikrogramů [n = 206] oproti FF 92 mikrogramů [n = 206], vilanterolu 22 mikrogramů [n = 205]
a placebu [n = 207]; ve všech případech byla léčba podávána jednou denně. Studie HZChodnotila účinnost flutikason-furoátu/vilanterolu v dávce 92/22 mikrogramů [n = 204] a flutikason-
furoátu/vilanterolu v dávce 184/22 mikrogramů [n = 205] oproti FF 92 mikrogramů [n = 204]
a FF 184 mikrogramů [n = 203], vilanterolu 22 mikrogramů [n = 203] a placebu [n = 205]; ve všech
případech byla léčba podávaná jednou denně.

U všech jedinců bylo vyžadováno, aby měli v době screeningu v anamnéze kouření 10 krabiček za roksalbutamolu nižší nebo rovnou 70 % náležité hodnoty a aby měli na modifikované škále dušnosti
mMRC FEV1 před podáním bronchodilatancia 42,6 % náležitých hodnot ve studii HZC112206 resp. 43,6 %
náležitých hodnot ve studii HZC112207 a průměrná reverzibilita byla 15,9 % ve studii HZCresp. 12,0 % ve studii HZC112207. Koprimární cílové parametry v obou studiích byly vážené průměry
FEV1 0 – 4 hodiny po podání dávky 168. den a změny od výchozích hodnot u trough FEV1 před
podáním dávky 169. den.

Ve společné analýze obou studií bylo prokázáno, že kombinace flutikason-furoát/vilanterol v dávce
92/22 mikrogramů vedla ke klinicky významnému zlepšení plicních funkcí. Kombinace flutikason-
furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů i vilanterol zvýšily upravený průměrný trough FEV1 o 129 ml
hodnoceno 169. den léčby. Flutikason-furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů zvýšil trough FEV1 o 46 ml
ve srovnání s vilanterolem 92/22 mikrogramů i vilanterol zvýšily upravený průměrný vážený průměr FEV1 v průběhu 0 – 4 hodin
o 193 ml s placebem, hodnoceno 168. den léčby. Flutikason-furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů zvyšoval
upravený průměrný vážený průměr FEV1 v průběhu 0 – 4 hodin o 148 ml ve srovnání se samotným FF

Dvanáctiměsíční studie

Studie HZC102970 a HZC102871 byly 52týdenní randomizované, dvojitě zaslepené studie paralelních
skupin porovnávající účinky flutikason-furoátu/vilanterolu v dávce 184/22 mikrogramů, flutikason-
furoátu/vilanterolu v dávce 92/22 mikrogramů a flutikason-furoátu/vilanterolu v dávce
46/22 mikrogramů s vilanterolem v dávce 22 mikrogramů, vše podáváno jednou denně. Hodnocen byl
roční výskyt středně těžké/těžké exacerbace u jedinců s CHOPN s anamnézou kouření 10 krabiček za rokpodání salbutamolu nižším nebo rovným 70 % náležitých hodnot a anamnesticky zaznamenaným
výskytem ≥ 1 exacerbace CHOPN, která vyžadovala podání antibiotik a/nebo perorálních
kortikosteroidů nebo hospitalizaci v posledních 12 měsících před 1. návštěvou. Primárním cílovým
parametrem byl roční výskyt středně těžké a těžké exacerbace. Středně těžká/těžká exacerbace byla
definována jako zhoršení příznaků, které vyžadovalo léčbu perorálními kortikosteroidy a/nebo
antibiotiky nebo hospitalizaci jedince na lůžkovém oddělení. Obě studie měly 4týdenní zaváděcí
období 50/250 mikrogramů dvakrát denně ke standardizaci farmakoterapie CHOPN a stabilizaci onemocnění
před randomizací k zaslepené studijní léčbě, která trvala 52 týdnů. Před zaváděcím obdobím přerušili
jedinci svoji předchozí medikaci CHOPN, s výjimkou krátkodobě působících bronchodilatancií.
Současné používání inhalačních bronchodilatancií s dlouhodobým účinkem a anitcholinergikaagonistů beta2-receptorů a teofylinových přípravků nebylo v průběhu období léčby dovoleno. K akutní
léčbě exacerbací CHOPN bylo podle specifických doporučení pro použití povoleno podání perorálních
kortikosteroidů a antibiotik. V průběhu studie používali jedinci v případě potřeby salbutamol.

Výsledky obou studií prokázaly, že léčba kombinací flutikason-furoát/vilanterol v dávce
92/22 mikrogramů jednou denně vede ve srovnání s vilanterolem k nižšímu ročnímu výskytu středně
těžkých/těžkých exacerbací CHOPN
Tabulka 2: Analýza výskytu exacerbací po 12 měsících léčby
Cílový
parametr

HZC102970 HZC102871 HZCa HZC102871 společně
Vilanterol
Flutikason-
furoát/
vilanterol
Vilanterol
Flutikason-
furoát/
vilanterol
Vilanterol
Flutikason-
furoát/
vilanterol
Středně těžké až těžké exacerbace
Upravený
průměrný
roční výskyt
1,14 0,90 1,05 0,70 1,11 0,3RP
U vs. VI
95% CI
p-hodnota
% snížení
0,0, 0,< 0, 0,< 0,Absolutní
rozdíl v počtu
za rok vs VI



0,


0,


0,Doba do první
exacerbace:
Poměr rizik
% snížení
rizika

p-hodnota


0,

0,

0,

0,

0,

p< 0,
Ve společné analýze studií HZC102970 a HZC102871 v 52. týdnu bylo pozorováno zlepšení
upraveného průměrného trough FEV1, pokud byla kombinace flutikason-furoát/vilanterol v dávce
92/22 mikrogramů porovnávána se samotným vilanterolem v dávce 22 mikrogramů 19; 64 ml, p < 0,001furoát/vilanterol byl udržován od první dávky po dobu celého období léčby trvající jeden rok bez
průkazu ztráty účinnosti
Ve dvou kombinovaných studiích mělo celkem 2009 faktory kardiovaskulárního onemocnění. Incidence anamnézy/rizikových faktorů kardiovaskulárních
onemocnění byla podobná napříč léčebnými skupinami, přičemž nejčastěji byla zaznamenána
hypertenze podskupiny byly pozorovány podobné účinky na snížení výskytu středně závažné a závažné
exacerbace ve srovnání s celkovou populací. U jedinců s anamnézou/rizikovými faktory
kardiovaskulárních onemocnění vedlo podávání kombinace flutikason-furoát/vilanterol
92/22 mikrogramů k významnému snížení ročního výskytu středně závažné/závažné exacerbace
CHOPN ve srovnání s vilanterolem [upravený průměrný roční výskyt 0,83 resp. 1,18, 30 % snížení
hodnocení upravené průměrné trough FEV1, pokud byla porovnávána kombinace flutikason-
furoát/vilanterol v dávce 92/22 mikrogramů s vilanterolem v dávce 22 mikrogramů [44 ml 95% CI:
15, 73 ml,
Studie trvající > 1 rok

Studie SUMMIT byla multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená studie hodnotící vliv
flutikason-furoátu/vilanterolu 92/22 mikrogramů ve srovnání s placebem na přežití u 16 485 jedinců.
Primárním cílem byla úmrtnost z jakýchkoliv příčin a sekundárním cílem byl souhrn
kardiovaskulárních příhod cévní mozková příhoda, nestabilní angina pectoris, nebo tranzitorní ischemická ataka
Před randomizací bylo požadováno, aby jedinci při vstupu do studie přerušili předchozí léčbu
CHOPN, která zahrnovala dlouhodobě působící bronchodilatancia a inhalační kortikosteroidy samotná dlouhodobě působící bronchodilatancia Jedinci byli poté randomizováni k léčbě buď flutikason-furoátem/vilanterolem 92/22 mikrogramů,
flutikason-furoátem 92 mikrogramů, vilanterolem 22 mikrogramů nebo placebem, a byli léčeni
v průměru po dobu 1,7 roku
Jedinci měli středně těžkou CHOPN FEV1 60% [SD = 6 %], a anamnézu nebo zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Za
12 měsíců předcházejících této studii nehlásilo 61 % jedinců žádnou exacerbací CHOPN a 39 %
jedinců hlásilo ≥ 1 exacerbací středně závažné/závažné CHOPN.

Úmrtnost ze všech příčin byla: flutikason-furoát/vilanterol 6,0 %; placebo 6,7 %; flutikason-furoát
6,1 %; vilanterol 6,4 %. Úmrtnost ze všech příčin s přihlédnutím k expozici na 100 pacientoroků
3,2 %/rok; a vilanterolu 3,4 %/rok. Riziko úmrtnosti u flutikason-furoátu/vilanterolu nebylo významně
odlišné ve srovnání s placebem 0,96; 95% CI: 0,81 až 1,15; p = 0,681
Riziko souhrných kardiovaskulárních příhod nebylo u flutikason-furoátu/vilanterolu významně odlišné
ve srovnání s placebem
Srovnávací studie s kombinací salmeterol/flutikason-propionát

Ve 12týdenní studii furoát/vilanterol 92/22 mikrogramů podávaná jednou denně ráno a kombinací salmeterol/FP v dávce
50/500 mikrogramů podávaná dvakrát denně zlepšení plicních funkcí oproti výchozím hodnotám.
Upravené průměrné zlepšení v průběhu léčby od výchozích hodnot, pokud jde o vážený průměr
FEV1 v průběhu 0 – 24 hodin, bylo 130 ml ukazuje na celkové zlepšení plicních funkcí v průběhu 24 hodin u obou typů léčby. Upravený
průměrný rozdíl 22 ml 111 ml ve skupině s kombinací flutikason-furoát/vilanterol a 88 ml ve skupině s kombinací
salmeterol/FP; rozdíl 23 ml významný Nebyly provedeny žádné komparativní studie srovnávající kombinaci flutikason-furoát/vilanterol
oproti kombinaci salmeterol/FP nebo oproti jiným používaným bronchodilatanciím, pokud jde
o účinek na exacerbace CHOPN.

Pediatrická populace

Astma

Účinnost a bezpečnost kombinace flutikason-furoát srovnání s FF podávaným jednou denně při léčbě astmatu u pediatrických pacientů ve věku 5–11 let
byly hodnoceny v randomizované, dvojitě zaslepené, multicentrické studii trvající 24 týdnů a
v jednotýdenním sledovacím období astmatem na inhalačních kortikosteroidech.
Všichni jedinci měli stabilní léčbu astmatu krátkodobě působícím beta-agonistou nebo inhalátorem
s krátkodobě působícím muskarinovým antagonistou a inhalačním kortikosteroidem alespoň 4 týdnů před první návštěvou. Pacienti byli symptomatičtí stávající léčbě astmatu.
Jedincům byla podávána kombinace flutikason-furoát/vilanterol 46/22 mikrogramů nebo flutikason-furoát 46 mikrogramů nebylo možné vyhodnotit účinnost.
Primárním cílovým parametrem byla změna od výchozí hodnoty ranní vrcholové výdechové rychlosti
zaznamenávané denně prostřednictvím elektronického deníku pacienta a FFmedikace během 1. až 12. týdne byla klíčovým sekundárním cílovým parametrem pro populaci ve
věku 5-11 let. Mezi účinností FF/VI 46/22 mikrogramů a FF 46 mikrogramů nebyly zjištěny žádné
rozdíly
Tabulka 3: Výsledky primárních a klíčových sekundárních cílových parametrů ve studii
HZA107116
1. až 12. týdenfuroát/vilanterol*
n = Flutikason-furoát*
n = Primární cílový parametr
Změna 潤䱓Rozdíl v léčbě⠀⠀Klíčový sekundární cílový parametr
Změna 潤䱓Rozdíl v léčbě⠀㄀Ⰰ⠀⨀OD = jednou denně, LS = metoda nejmenších čtverců, SE = standardní chyba, CI = interval
spolehlivosti, n = počet účastníků analýzy
Chronická obstrukční plicní nemoc

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Relvar Ellipta u všech podskupin pediatrické populace s CHOPN u dětí viz bod 4.2