PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Pioglitazon Actavis 15 mg tablety
Pioglitazon Actavis 30 mg tablety
Pioglitazon Actavis 45 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Pioglitazon Actavis 15 mg tablety
Jedna tableta obsahuje pioglitazonum 15 mg
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna tableta obsahuje 37,77 mg monohydrátu laktosy
Pioglitazon Actavis 30 mg tablety
Jedna tableta obsahuje pioglitazonum 30 mg
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna tableta obsahuje 75,54 mg monohydrátu laktosy
Pioglitazon Actavis 45 mg tablety
Jedna tableta obsahuje pioglitazonum 45 mg
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna tableta obsahuje 113,31 mg monohydrátu laktosy
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Pioglitazon Actavis 15 mg tablety
Bílé, kulaté, ploché, zkosené tablety o průměru 5,5 mm s vyraženým “TZ15” na jedné straně.
Pioglitazon Actavis 30 mg tablety
Bílé, kulaté, ploché, zkosené tablety o průměru 7 mm s vyraženým “TZ30” na jedné straně.
Pioglitazon Actavis 45 mg tablety
Bílé, kulaté, ploché, zkosené tablety o průměru 8 mm s vyraženým “TZ45” na jedné straně.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Pioglitazon je indikován jako léčivý přípravek druhé nebo třetí volby k léčbě diabetes mellitus II. typu,
a to níže popsaným způsobem:
v monoterapii
- u dospělých pacientů aktivitou, kterým nelze podávat metformin pro intoleranci nebo kontraindikaci.
v perorální terapii v dvojkombinaci
- s metforminem u dospělých pacientů kontrolou i přes maximální tolerovanou dávkou metforminu v perorální monoterapii
- se sulfonylureou u dospělých pacientů s nedostatečnou glykemickou kontrolou i přes maximální
tolerovanou dávkou sulfonylurey v perorální monoterapii a to pouze u pacientů, kterým nelze
podávat metformin pro intoleranci nebo kontraindikaci.
v perorální terapii v trojkombinaci
- s metforminem a sulfonylureou, u dospělých pacientů glykemickou kontrolou při perorální terapii v dvojkombinaci
- Pioglitazon je také indikován v kombinaci s inzulínem u dospělých pacientů s diabetes mellitus
II. typu s nedostatečnou kontrolou glykémie inzulínem, u kterých není možné použít metformin
z důvodu kontraindikace nebo intolerance
Po zahájení léčby pioglitazonem by měli být pacienti vyšetřeni po 3 až 6 měsících, aby se zhodnotila
adekvátnost odpovědi na léčbu odpovědi, by mělo být podávání piglitazonu přerušeno. S ohledem na potenciální riziko dlouhodobé
léčby by měl předepisující lékař následnýmí rutinními vyšetřeními potvrdit, že benefit pioglitazonu
přetrvává
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Léčbu pioglitazonem lze zahájit úvodní dávkou 15 mg nebo 30 mg jednou denně. Dávka může být
postupně zvyšována až na 45 mg jednou denně.
V kombinaci s inzulínem je možné podávat dosavadní dávky inzulinu i po zahájení léčby
pioglitazonem. V případě hypoglykémie je třeba snížit dávku inzulinu.
Zvláštní populace
Starší pacienti
U starších pacientů není úprava dávky nutná možnou dávkou a zvyšovat ji postupně, zejména, je-li pioglitazon podáván v kombinaci s inzulinem
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin bod 5.2nesmí u těchto pacientů používat.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater se pioglitazon nesmí používat
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost pioglitazonu u dětí a mladistvých do 18 let nebyla stanovena.
Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Tablety pioglitazonu se užívají perorálně jednou denně nezávisle na jídle. Tablety by měly být
polknuty a zapity sklenicí vody.
4.3 Kontraindikace
Pioglitazon je kontraindikován u pacientů:
- s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku
- se srdečním selháním nebo anamnézou srdečního selhání - s poruchou funkce jater
- s diabetickou ketoacidózou
- s karcinomem močového měchýře v současné době nebo v anamnéze
- s makroskopickou hematúrií, která nebyla vyšetřena.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Retence tekutin a srdeční selhání
Pioglitazon může vyvolat retenci tekutin, která může vést k exacerbaci nebo prohloubení srdečního
selhání. Při léčbě pacientů s alespoň jedním rizikovým faktorem pro rozvoj srdečního selhávání
předchozí infarkt myokardu nebo symptomatická ischemická choroba srdečníléčbu nejnižší možnou dávkou a její zvyšování by mělo být postupné. U pacientů by měly být
sledovány možné symptomy srdečního selhávání, přírůstek váhy nebo edémy, obzvlášť pokud mají
sníženou srdeční rezervu. Z postmarketingového období byly hlášeny případy srdečního selhání
u pacientů léčených pioglitazonem v kombinaci s inzulínem nebo u pacientů se selháním srdce
v anamnéze. Pokud je pioglitazon podáván společně s inzulinem, měly by být pacientů sledovány
možné symptomy srdečního selhávání, přírůstek váhy nebo edémy. Vzhledem k tomu, že inzulín
a pioglitazon mohou způsobovat retenci tekutin, může jejich současné užívání zvyšovat riziko edémů.
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy periferního edému a sdečního selhání u pacientů
užívajících souběžně pioglitazon a nesteroidní antirevmatika včetně selektivních inhibitorů COX-2. V
případě zhoršení srdečních funkcí je třeba léčbu pioglitazonem přerušit.
U pacientů mladších 75 let s diabetes mellitus II.typu a pre-existujícím makrovaskulárním
onemocněním byla provedena studie zaměřená na hodnocení kardiovaskulárních výsledků léčby.
K existující antidiabetické a kardiovaskulární terapii byl až po dobu 3,5 let přidán pioglitazon nebo
placebo. Tato studie ukázala zvýšený počet hlášení srdečního selhání, nicméně tato skutečnost
nevedla ke zvýšení mortality ve studii.
Starší pacienti
Kombinace s inzulinem by měla být s opatrností zvážena u starších pacientů z důvodu zvýšeného
rizika závažného srdečního selhání.
S ohledem na riziko v souvislosti s věkem selhánístarších pacientů.
Karcinom močového měchýře
V metaanalýze kontrolovaných klinických studií byly případy karcinomu močového měchýře popsány
častěji ve skupinách s pioglitazonem skupinách vyloučení pacientů, u nichž byla v čase diagnostikování karcinomu močového měchýře expozice
testovanému přípravku kratší než 1 rok, zůstalo 7 případů rizika karcinomu močového měchýře u diabetických pacientů léčených pioglitazonem, přestože ne ve
všech studiích bylo zjištěno statisticky významné zvýšené riziko.
Před zahájemím léčby pioglitazonem by měly být posouzeny rizikové faktory pro karcinom močového
měchýře chemoterapii, například cyklofosfamidu nebo předchozí léčebné ozářování v regionu pánvezahájením léčby pioglitazonem by měla být vyšetřena jakákoli makroskopická hematúrie.
Pacienti by měli být poučeni, aby rychle vyhledali pomoc svého lékaře, pokud se u nich objeví
makroskopická hematúrie nebo jiné příznaky, jako dysurie nebo nucení na močení, které se rozvinou v
průběhu léčby.
Sledování jaterních funkcí
Při postmarketingovém sledování byly vzácně hlášeny poruchy funkce jater pacientů léčených pioglitazonem doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů. Kontrola jaterních
enzymů by měla být provedena u všech pacientů před zahájením léčby. Léčbu pioglitazonem není
možno zahájit u pacientů se zvýšenou hladinou jaterních transamináz hranice normy
Po zahájení léčby pioglitazonem je doporučena kontrola hladiny jaterních enzymů v pravidelných
intervalech dle posouzení klinického stavu. Dojde-li během léčby ke zvýšení hodnot ALT na
trojnásobek horní hranice, je třeba jaterní testy co nejdříve zopakovat. Pokud je i nadále hodnota ALT
trojnásobně vyšší oproti normě, musí být léčba pioglitazonem přerušena. Při výskytu příznaků
onemocnění jater, jako jsou např. nevysvětlitelná nevolnost, zvracení, bolesti břicha, únava,
nechutenství a/nebo tmavá moč, musí být jaterní testy rovněž vyšetřeny. Rozhodnutí, zda pokračovat
v léčbě pioglitazonem, by mělo být podloženo klinickým zhodnocením stavu pacienta a výsledky
laboratorních testů. Objeví-li se žloutenka, musí být léčba léčivým přípravkem přerušena.
Zvýšení tělesné hmotnosti
V klinických studiích bylo prokázáno zvýšení tělesné hmotnosti v závislosti na dávce, které může být
způsobeno hromaděním tuku a v některých případech spojeno s retencí tekutin. V některých
případech může být zvýšení hmotnosti symptomem srdečního selhání, a proto by měla být hmotnost
pečlivě kontrolována. Součástí léčby cukrovky je i dieta. Pacienti mají být poučeni o nutnosti
dodržovat dietu s kontrolovaným přísunem kalorií.
Hematologie
V průběhu léčby pioglitazonem došlo k mírnému snížení hemoglobinu hematokritu metforminu sulfonylurey a inzulínu srovnávacích studiích s pioglitazonem.
Hypoglykémie
Jako důsledek zvýšené senzitivity k inzulínu může být u pacientů užívajících pioglitazon v
dvojkombinaci nebo trojkombinaci se sulfonylureou nebo v dvojkombinaci s inzulínem přítomno
vyšší riziko hypoglykémie související s dávkou léků. Může být nezbytná redukce dávky sulfonylurey
nebo inzulínu.
Oční poruchy
Při léčbě thiazolidindiony, včetně pioglitazonu, byly v rámci postmarketingového sledování hlášeny
případy nového vzniku, případně zhoršení diabetického makulárního edému se snížením zrakové
ostrosti. Mnozí z těchto pacientů hlásili současný výskyt periferních otoků. Není jasné, zda existuje
přímá souvislost mezi pioglitazonem a makulárním edémem, předepisující lékaři by si však měli být
vědomi možnosti vzniku makulárního edému, pokud pacienti udávají poruchy zrakové ostrosti.
V těchto případech by měla být zvážena příslušná oftalmologická péče.
Ostatní
Zvýšený výskyt zlomenin u žen byl pozorován v souhrnné analýze hlášení zlomenin jako nežádoucích
účinků z randomizovaných, kontrolovaných dvojitě zaslepených klinických studií, které zahrnovaly
8100 pacientů léčených pioglitazonem a 7400 pacientů léčených komparátorem po dobu až 3,5 let.
Zlomeniny byly pozorovány u 2,6% žen léčených pioglitazonem ve srovnání s 1,7% žen léčených
komparátorem. Zvýšení četnosti výskytu zlomenin nebylo pozorováno u mužů léčených
pioglitazonem
Vypočítaná incidence zlomenin byla 1,9 fraktury na 100 pacientoroků u žen léčených pioglitazonem
oproti 1,1 fraktury na 100 pacientoroků u žen léčených komparátorem. Pozorované navýšení rizika
zlomenin u žen léčených pioglitazonem v tomto souboru je tedy 0,8 fraktury na 100 pacientoroků.
V 3,5leté studii kardiovaskulárního rizika PROactive došlo ke zlomeninám u 44 z 870 pacientek
léčených pioglitazonem zlomeninami z 905 pacientek léčených komparátorem mužů léčených pioglitazonem nebylo pozorováno zvýšení četnosti výskytu zlomenin komparátoru
Některé epidemiologické studie naznačily podobně zvýšené riziko fraktur u mužů i žen.
Riziko zlomenin by mělo být vzato do úvahy při dlouhodobé léčbě pacientů pioglitazonem 4.8
V důsledku zvýšeného účinku inzulínu může vést léčba pioglitazonem k obnovení ovulace u
pacientek se syndromem polycystických ovárií. Tyto pacientky mohou otěhotnět. Měly by si toho být
vědomy a přejí-li si otěhotnět nebo otěhotní, léčba pioglitazonem musí být přerušena
Pioglitazon by měl být používán se zvýšenou opatrností v případě současného podávání inhibitor
kontrola glykémie. Měla by být také zvážena úprava dávky v doporučeném rozmezí nebo změna
antidiabetické léčby
Tablety přípravku Pioglitazon Actavis obsahují monohydrát laktózy a proto by neměl být
předepisován pacientům se vzácnými dědičnými poruchami jako je nesnášenlivost galaktózy, vrozený
nedostatek laktázy nebo porucha vstřebávání glukózy-galaktózy.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Ve studiích interakcí se ukázalo, že pioglitazon neovlivňuje významně farmakokinetiku nebo
farmakodynamiku digoxinu, warfarinu, fenprokumonu a metforminu. Nezdá se, že by současné
podání pioglitazonu a sulfonylurey ovlivnilo její farmakokinetiku. Ve studiích u lidí nebyla zjištěna
indukce hlavních indukovatelných podtypů cytochromu P450, 1A, 2C8/9 a 3A4. V in vitro studiích
nebyla zjištěna inhibice žádného podtypu cytochromu P450. Nepředpokládají se žádné interakce s
léky, které jsou těmito enzymy metabolizovány, jako je např. perorální antikoncepce, cyklosporin,
blokátory vápníkového kanálu a inhibitory HMGCoA reduktázy.
Současné podávání pioglitazonu s gemfibrozilem má za následek trojnásobné zvýšení AUC
pioglitazonu. Vzhledem k možnému zvýšení výskytu nežádoucích účinků souvisejících s dávkou
může být zapotřebí snížit dávku pioglitazonu pokud je podáván současně s gemfibrozilem. Je
zapotřebí důkladná kontrola glykémie pioglitazon podáván společně s rifampicinem, může být zapotřebí zvýšení dávky pioglitazonu. Je
zapotřebí důkladná kontrola glykémie
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
O bezpečnosti pioglitazonu v těhotenství nejsou k dispozici žádné klinické údaje. Ve studiích na
zvířatech bylo pozorováno omezení růstu plodu, což lze přisuzovat snížení hyperinzulinémie u matky
a zvýšení inzulínové rezistence v těhotenství, čímž je snížena dostupnost metabolických substrátů
potřebných pro růst plodu. Relevance tohoto mechanizmu u lidí není známa, proto by se pioglitazon v
těhotenství neměl podávat.
Kojení
Bylo zjištěno, že se pioglitazon vylučuje do mléka kojících potkanů. Není známo, zda se vylučuje do
mateřského mléka u lidí. Z tohoto důvodu se pioglitazon nesmí kojícím ženám podávat.
Fertilita
Studie fertility na zvířatech neukázaly žádný vliv na oplodnění nebo index fertility.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Pioglitazon Actavis nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla či
obsluhovat stroje. Přesto pacienti, kteří mají zkušennost s poruchami zraku, by měli řídit a obsluhovat
stroje s opatrností.
4.8 Nežádoucí účinky
Následuje výčet nežádoucích účinků s pravděpodobným nebo alespoň možným vztahem k léčbě,
které se vyskytly častěji než u placeba pioglitazon ve dvojitě zaslepených klinických studiích orgánových system a absolutní frekvencevelmi vzácné nežádoucí účinky seřazeny podle klesající frekvence výskytu a závažnosti.
Nežádoucí
účinky
Frekvence výskytu nežádoucích účinků při léčbě pioglitazionem v
léčebných režimech
Monoterapie Metforminsulfonylurea
Inzlín
Infekce a
infestace
infekce horních
cest dýchacích
časté častébronchitis časté
sinusitis méně č慳Poruchy krve a
lymfatického
systému
anémie časté
Poruchy
imunitního
systému
hypersenzitivita a
alergické reakcenení známo není známo není známo není známo není známo
Poruchy
metabolizmu a
výživy
hypoglykémie méně č慳zvýšená chuť k
jídlu
méně č慳Poruchy
nervového
systému
hypestézie časté časté časté časté časté
bolest hlavy časté méně č慳závrať časté
nespavost méně č慳Poruchy oka poruchy zraku2 časté časté méně č慳makulární edém3 není známo není známo není známo není známo není známo
Poruchy ucha a
labyrintu
vertigo méně č慳Srdeční poruchy srdečNovotvary
benigní, maligní
a blíže neurčené
a polypy
karcinom
močového
měchýře
méně č慳Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
dyspnoe časté