Paclitaxel ebewe Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
Plazmatická koncentrace paklitaxelu po nitrožilním podání bifázicky klesá.
Farmakokinetika paklitaxelu byla zjišťována po 3- a 24hodinové infuzi dávek 135 a 175 mg/m2. Střední
terminální poločas byl 3,0 až 52,7 hodin a střední nekompartmentově odvozená hodnota celkové tělesné
clearance byla 11,6 až 24,0 l/h/m2; celková tělesná clearance se snižovala se zvýšením koncentrací v plazmě.
Střední distribuční objem v rovnovážném stavu byl 198 až 688 l/m2, což svědčí o rozsáhlé extravaskulární
distribuci a/nebo vázání v tkáních. Zvýšení dávek při 3hodinové infuzi mělo za následek nelineární
farmakokinetiku. Při zvýšení dávky o 30 % z 135 mg/m2 na 175 mg/m2 se Cmax zvýšila o 75 % a AUC0-∞ o
81 %.
Po intravenózním podání 100 mg/m2 3hodinovou infuzí 19 pacientům s KS byla Cmax 1 530 ng/ml (rozmezí
761-2860 ng/ml) a střední AUC 5619 ng/h/ml (rozmezí 2609 – 9428 ng/h/ml). Clearance byla 20,6 l/h/m(rozmezí 11-38) a distribuční objem byl 291 l/m2 (rozmezí 121-638). Terminální eliminační poločas byl
v průměru 23,7 hodiny (rozmezí 12-33).
Bylo zjištěno, že intraindividuální systémová expozice paklitaxelu u jednotlivých pacientů kolísala jen
minimálně. Kumulace paklitaxelu při opakovaných léčebných kurzech nebyly zjištěny.
In vitro studie vazby na sérové proteiny ukazují, že 89-98 % paklitaxelu je vázáno na proteiny. Cimetidin,
ranitidin, dexametazon či difenhydramin vazbu paklitaxelu na proteiny neovlivnily.
Distribuce a metabolismus paklitaxelu u člověka nebyly plně objasněny. Kumulativní vylučování
nezměněného paklitaxelu v moči je v průměru 1,3 % až 12,6 % dávky, což svědčí o rozsáhlé extrarenální
clearance. Metabolismus v játrech a biliární clearance asi představují hlavní mechanismus eliminace
paklitaxelu. Paklitaxel se primárně metabolizuje účinkem enzymů systému cytochromu P450. V průměru % radioaktivně označené dávky paklitaxelu bylo vyloučeno stolicí ve formě 6alfa-hydroxypaklitaxelu, 2 % ve
formě 3'p-dihydroxypaklitaxelu a 6 % ve formě 6α-3'p-dihydroxypaklitaxelu. Vznik těchto hydroxylovaných
metabolitů katalyzuje CYP2C8, resp. jak izoenzym 2C8, tak i 3A4. Účinky renální či hepatální insuficience
na eliminaci paklitaxelu po 3hodinové infuzi nebyly zjišťovány. Při podání dávek 135 mg/m2 paklitaxelu ve
formě 3hodinové infuze ležely hodnoty farmakokinetických parametrů u hemodialyzovaného pacienta
v rozsahu hodnot nalezených u nedialyzovaných pacientů.
V klinických studiích, v nichž byl podáván současně paklitaxel a doxorubicin, byla distribuce a eliminace
doxorubicinu a jeho metabolitů prodloužena. Pokud se paklitaxel podal ihned po doxorubicinu, bylo celkové
množství paklitaxelu v plazmě o 30 % vyšší než při jeho podání až za 24 hodin po doxorubicinu.
Před použitím paklitaxelu v kombinacích s dalšími léčivy si, prosím, přečtěte Souhrn údajů o přípravcích
cisplatina, doxorubicin nebo trastuzumab pro informaci o použití těchto látek.